MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Obsah prezentace Determinanty zdraví Zdravotní indikátory OECD 2013 Zaměření projektů PZP - podklady Nová rizika Závěr Zdroje

Zdraví Stav kompletní fyzické, psychické a sociální pohody, nejenom absence nemoci. WHO 1948 Harmonická rovnováha jedince, fyzická i psychická, dynamicky integrovaná v jeho přírodním a sociálním prostředí Seppilli 1985 Kontinuum zdraví nemoc High level Wellness Good HEALTHY Illness Disability Death

DETERMINANTY ZDRAVÍ Čím je ovlivněno zdraví jednotlivce?? Životní styl 50 % Genetický základ 20 % Životní a pracovní prostředí 20 % Zdravotní péče 10 %

Práce jako determinanta zdraví Zaměstnanec vyšší kvalita života - ekonomický přínos - životní smysl a uspokojení Zlepšení fyzického i duševního zdraví

Zdravotní indikátory (OECD 2013) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Health at a Glance 2013 (34 zemí) ekonomická krize snižování výdajů do zdravotnictví - dopad na zdraví populace?? - snížení spotřeby alkoholu a tabáku - méně smrtelných dopravních nehod - více sebevražd Snížení výdajů na prevenci Zvýšení spoluúčasti pacienta/klienta

Kouření Každý rok zemře 5 milionů kuřáků 600 000 pasivních kuřáků (WHO, 2013) Hlavní rizikový faktor - KV onemocnění, nádory Zvyšuje riziko IM, CMP, ca plic, ca laryngu a DÚ, ca slinivky NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OVLIVNITELNÝ rizikový faktor pro zdraví

Denní kuřáci (OECD 2013) Indie 10 %, Švédsko 13 % ČR 25% (+5 % za 2000-2011) Řecko 32 % Rusko 34 % Průměr OECD 21% (-20 % za 2000-2011)

Příklad kolik stojí kuřáci?? Průměrná mzda v ČR - 25 500 Kč 25 500/160 pracovních hodin = 159 Kč 159/60 minut = 2,65 Kč 4 cigarety vykouřené v práci, 1 cigareta 5 minut 4x5=20 min x 2,65 Kč = 53 Kč 53 x 249 pracovních dnů = 13 197 Kč / rok / pracovník 25 % kuřáků (průměr ČR), cca 1000 zaměstnanců 13 197 x 250 = 3 299 250 Kč / rok!!! Zdravé pracoviště zvládne i stres, 6.11.2014

Nadváha a obezita nadměrná tělesná váha představující zdravotní riziko díky vysokému poměru tělesného tuku BMI - nejčastější indikátor BMI 25-30 nadváha BMI 30 obezita Obvod pasu abdominální forma vysoké riziko: ženy 88 cm, muži 102 cm mírné riziko: ženy 80 cm, muži 94cm

Nadváha a obezita -rizik.faktor hypertenze zvýšený cholesterol diabetes kardiovaskulární onemocnění respirační onemocnění (astma) muskuloskeletální onemocnění (artritis) některé typy nádorů zvýšená mortalita

Nadváha a obezita (OECD 2013) 52,6 % (self reporting) - 55,6 % (měření) Obezita: 4 % - Japonsko, Korea 32 % - Mexiko, USA 18 % - OECD 21 % -ČR (měření) (+5 % 2000-2011) Nárůst o 1/3 v 16 zemích OECD (2000-2011)

Výživa příjem ovoce, zeleniny Nedostatečná konzumace ovoce, zeleniny zvýšená nemocnost Správná výživa prevence chorob souvisejících s obezitou

Příjem ovoce (OECD 2013) 57% mužů, 69% žen denně (24 zemí) dotazníkově ČR 59 % / 79 % Nejnižší příjem - věk 15-24 let Nejvyšší příjem - věk nad 65 let

Příjem zeleniny (OECD 2013) 64 % mužů, 73 % žen (28 zemí) 30 % mužů v Německu, 100 % v Korey ČR 50 % / 62 % Podpora konzumace ovoce a zeleniny (školy, pracoviště) priorita EK

Pohyb (OECD 2013) Fyzická aktivita u dětí 11-15 let Doporučení 60 min /den OECD 25% dětí Pokles fyzické aktivity mezi 11-15 rokem Pokles fyzické aktivity u dívek Pokles fyzické aktivity 2006 2010

Stres (EU-OSHA 2014) 25% zaměstnanců v Evropě pociťuje stres po většinu pracovní doby 20 % zaměstnanců dlouhé hodiny, nepravidelná pracovní doba 80 % manažerů znepokojení nad pracovním stresem

Psychosociální rizika (EU-OSHA 2014) Pracovní přetížení, dlouhá pracovní doba, časový tlak Nemožnost pracovní autonomie, kontroly Špatné vztahy na pracovišti Slabá podpora od vedení Organizační změny Obtížní klienti, pacienti, žáci

Dopad psychosociálních rizik Poškození fyzického i duševního zdraví Nepřítomnost na pracovišti Nižší kvalita práce, nižší produktivita Zvýšené léčebné a sociální náklady Méně než třetina podniků podniká opatření

Ženy v. muži Poruchy spánku: 20 % žen, 16 % mužů Duševní (ne)pohoda: 22 % Ž, 17 % M Muskuloskeletální obtíže: 61% Ž, 58% M

Evropské země Duševní (ne)pohoda: Dánsko (7%) Irsko (9%) Španělsko (9%) ČR(32%) Lotyšsko (32%) Litva (41%) MSDs: Irsko 34 %. Finsko 80 %

Velikost podniku negativní dopad na zdraví, absentismus: 30 % velké podniky. 27 % malé a střední podniky Bez rozdílu: Neschopnost (nechuť) pracovat na stejné pozici v 60 letech (ne)pohoda MSDs

Pracovní sektor Různá psychosociální rizika v různých sektorech Nepravidelná pracovní doba: doprava Nevhodné sociální chování: - zdravotnictví - služby

Náklady organizace na stres 1. Pracovní neschopnost (stres) 2. Předčasný odchod do důchodu 3. Fluktuace 4. Finanční kompenzace stížností, sporů 5. Poškození pracovního vybavení 6. Snížená produktivita 7. Poškozená image firmy

Příklad vyčíslení nákladů (EU-OSHA 2014) Holandská policie: Intervence zacílená na psychosociální rizika kurzy zaměřené na zvládání násilí a útoků Trvání: 4 roky Náklady: 3 miliony EURO Snížení absentismu o 3 % Úspora: 40 milionů EURO Podpora duševního zdraví na pracovišti: 1 EURO 13,3 EURO /rok

Nová rizika A) Dosud neexistovala - nové pracovní procesy - nové technologie - typ pracoviště - sociální nebo organizační změny B) Existují (dochází ke změně v jejich vnímání) - nové vědecké poznatky (zdravotní riziko)

Nová rizika - změny v charakteru zaměstnanosti Nárůst nezaměstnanosti Kvantita vs. kvalita zaměstnání post fordovský model automatizace, nárůst práce ve službách, konec těžké práce Demografické změny, ekonomická globalizace, technologické změny Stárnoucí pracovní populace, nové pracovní kontrakty, nejistota zaměstnání, intenzifikace práce, nepravidelná a flexibilní pracovní doba

Nová rizika - demografické změny Věk: starší zaměstnanci méně příležitostí k profesnímu rozvoji, omezený přístup ke vzdělávání, méně příležitostí k pracovní rotaci Pohlaví: ženy slaďování práce a soukromí, nerovné zacházení Etnikum: imigranti etnická a rasová diskriminace

Nová rizika - ekonomická globalizace Přesun výrobních pracovních pozic do jiných zemí: - IT - call centra - řízení podnikání horší kvalita zaměstnání nejistota zaměstnání

Nová rizika - technologické změny, mezinárodní konkurence Důraz na dovednosti Rychlá adaptace Řešení problémů, komunikace, spolupráce, abstraktní odůvodnění Méně trvalé zaměstnání, OSVČ, vzdálená práce, nepravidelná a flexibilní pracovní doba

Nová rizika biologická (2007) globální epidemie rezistentní patogeny plísně ve vnitřním prostředí zpracování odpadů analýza rizik zejména nečekané expozice

Nová rizika fyzikální (2005) nedostatek fyzické aktivity (sedavé zaměstnání, dlouhé služební cesty) call centra (hluk, ergonomie, sluchátka, emoční zátěž) vysoce rizikové skupiny zaměstnanců ( horší zaměstnání, nízké povědomí o rizicích, teplo/chlad zemědělství, stavebnictví) složité nové technologie (duševní, emoční zátěž)

Nová rizika chemická (2009) NANOČÁSTICE (částice, plyny, aerosoly) Alergizující a senzitizující substance isokyanáty, epoxidové pryskyřice, detergenty (kožní expozice) Karcinogeny, mutageny, genotoxiny - 32 milionů exponovaných nadlimitně (EU) - až 95 581 úmrtí na ca/rok (EU 27) Zpracování odpadů Směsi, kombinované expozice, pracovní trh (migranti, outsourcing, SMEs)

Závěr PZP (WHP): - důležitá pro zdraví jedince - výhodná pro zaměstnavatele - důležitá/výhodná pro stát (veřejné zdraví)

Zdroje www.osha.europa.eu www.enwhp.org www.oecd.org www.who.cz www.szu.cz.. vlipsova@szu.cz DĚKUJI ZA POZORNOST