1
Úvodní slovo předsedy představenstva Váţení zástupci členských měst a obcí, kolegyně a kolegové, dovoluji si Vám jménem představenstva a dozorčí rady předloţit výroční zprávu o činnosti za rok 2002. Uplynulý rok poznamenalo hned několik událostí a troufám si tvrdit, ţe nejtěţší zatěţkávací zkoušku-srpnové povodně, přestála JVS znamenitě. Přesto jsme si vědomi případných rizik a nebezpečí pro soustavu, v případě podobných přírodních katastrof. Proto jsou podnikány další důleţité kroky jak ve strategii, tak v konkrétních investičních záměrech k maximální eliminaci potenciálního ohroţení plynulého zásobování vodou našeho regionu. Podrobnější informace obsahuje tato výroční zpráva v dalších bodech. Jak zhodnocení plynulosti zásobování, tak realizaci konkrétních kroků v investiční oblasti. Zde bych rád podtrhl úspěšnost v získání významných finačních podílů na investicích ze zdrojů EU-ISPA. To samozřejmě vyvolalo potřebu úpravy dlouhodobého ale i ročního investičního a finančního plánu. Přesto se podařilo pokračovat ve velmi významném a ovlivňujícím trendu-nezvyšování ceny vody předané! Již v roce 1999 přijalo představenstvo JVS rozhodnutí o moratoriu na cenu vody předané, podřídilo tomuto významnému kroku dlouhodobý finanční plán a jeho aktualizace z letošního roku počítá s udržením ceny vody předané ve výši 11.97 Kč až do roku 2005. Tento významný stabilizační krok dává členským městům a obcím výbornou pozici pro vyjednávání se svými provozovateli, nejen o ceně vody pro konečného spotřebitele, ale i pro rozvoj vlastních sítí. Pouze potřeba významných změn v investičním plánu nebo významný pokles odběru vody by mohl tento trend změnit, nikoliv však výrazně. Ekonomickou situaci JVS lze tedy i přes katastrofu loňského roku a její dopady hodnotit jako velmi dobrou a plánovaná ztráta hospodaření je pouze důsledek schválených majetkových operací s členskými obcemi a má pouze charakter účetní ztráty. O tom svědčí i významný fakt, ţe v roce 2003 bude jiţ zcela vyrovnáno úvěrové zatíţení v celkové původní výši 300.mil. Kč. Zde se samozřejmě vytváří prostor pro udrţení příznivých ekonomických parametrů JVS včetně udrţení ceny vody předané. To při realizaci dalších významných investic a přijetí dalšího investičního úvěru. Významnou vnitřní ekonomickou aktivitou JVS je také podpora členských obcí formou Fondu podpory investic. Z přiloţeného přehledu je patrný význam tohoto fondu a je potěšitelné, ţe členské obce jej vyuţívají aktivně včetně bezproblémového splácení dle pravidel. Další významná událost roku 2002 byly komunální volby a proto se s některými z vás, kolegyně a kolegové setkáváme na valné hromadě moţná poprvé a změny v statutárních orgánech měst a obcí vyvolávají potřebu změn i ve sloţení orgánů JVS. Přesto, ţe jak představenstvo, tak dozorčí rada nemá ukončeno funkční období je zařazena do programu valné hromady doplňující volba orgánů tak, aby v souladu se stanovami byly reflektovány výsledky voleb obecních zastupitelstev a jejich zastoupení v orgánech JVS podle stanov. Proto bych chtěl poděkovat všem členům představenstva a dozorčí rady za jejich dosavadní práci pro Jihočeský vodárenský svaz. Konstruktivní spolupráce jak uvnitř 2
orgánů, tak mezi nimi vytvořila vţdy dobrou pracovní atmosféru a ovlivnila jiţ zmíněné výsledky jak v ekonomické, tak v investiční oblasti a v oblasti správy majetku. Poslední významná změna v roce 2002 nastala odchodem dlouholetého ředitele Ing.Karla Charváta do důchodu. Představenstvem byl ředitelem jmenován předseda představenstva Antonín Princ. Je tedy na místě panu Ing.Charvátovi poděkovat za jeho práci nejen při zakládání JVS, ale i za jeho řízení v době od jeho vzniku aţ do konce roku 2002. Minulé roky prošla JVS řadou i dramatických událostí včetně transformace, a jeho podíl na dnešních výsledcích je nesporný. Váţené kolegyně a kolegové, náš svaz čeká ještě řada významných investičních akcí a v současné době je s významným příslibem úspěšnosti projednáván projekt Zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě Jiţní čechy. Z průběhu posuzování, tohoto jiţ třetího projetu v programu EU-ISPA, se vnějším hodnocením jeví činnost a aktivity JVS, jako vhodného subjektu pro spolupráci s fondy EU. Věřím ţe budeme v našich projektech úspěšní a představenstvo Vám bude předkládat takto příznivé hodnocení společnosti včetně výsledků realizace projektů i na dalších valných hromadách. Antonín Princ 3
Identifikace společnosti Název: JIHOČESKÝ VODÁRENSKÝ SVAZ Sídlo:, ulice S. K. Neumanna 19, PSČ 370 01 IČO: 4902 1117 Právní forma: zájmové sdruţení právnických osob Datum vzniku: 23. 6. 1993 rozhodnutím Okresního úřadu Předmět činnosti Zajištění správy a provozu zařízení slouţících k výrobě a zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Základní jmění Základní jmění společnosti k 31. 12. 2001 činilo 2137553079,19 Kč. Hlasovací práva společnosti jsou rozdělena mezi 234 obcí - členů JVS. Kaţdá členská obec má jeden základní hlas a další hlasy za kaţdé celé dva tisíce registrovaných voličů. Členové orgánů společnosti Představenstvo Antonín Princ předseda, zástupce okresu Český Krumlov Ing. Vladimír Warisch - místopředseda, zástupce okresu Josef Hosperger, - místopředseda, zástupce okresu Strakonice Alfred Němec, zástupce okresu Jindřichův Hradec Zdeněk Rubeš, zástupce okresu Prachatice Ing. Jiří Fišer, zástupce okresu Tábor Ing. Tomáš Franců, zástupce okresu Písek Ing. Karel Charvát, společný zástupce okresů Dozorčí rada Ing. František Doležal - předseda, zástupce okresu Český Krumlov PhDr. Stanislav Malík - místopředseda, zástupce okresu František Procházka, zástupce okresu Antonín Decarli, zástupce okresu Český Krumlov Petr Laisek, zástupce okresu Český Krumlov Ing. Jiří Houdek, zástupce okresu Jindřichův Hradec Petr Birner, zástupce okresu Jindřichův Hradec MVDr. Petr Nekut, zástupce okresu Jindřichův Hradec Jan Jahn, zástupce okresu Písek Ing. Ladislav Vondrák, zástupce okresu Písek Luděk Friedberger, zástupce okresu Prachatice Oldřich Petrášek, zástupce okresu Prachatice Antonín Řádek, zástupce okresu Prachatice František Chramosta, zástupce okresu Tábor Ing. Petr Diart, zástupce okresu Tábor Ing. Pavel Vondrys, zástupce okresu Strakonice Jindřich Houdek, zástupce okresu Strakonice Ing. Pavel Pavel, zástupce okresu Strakonice 4
Zásobování pitnou vodou V roce 2002 bylo zásobování vodou Vodárenské soustavy JVS zásadně ovlivněno povodněmi v srpnu 2002. Situace do srpna 2002 byla obdobná, jako v předchozích letech. Odběr vody předané byl prakticky na stejné úrovni, jako ve srovnatelných měsících r.2001. Zásobování prošlo zatěţkávací zkouškou při povodních v srpnu r. 2002. Zásobování ze soustavy v období povodní Povodeň která postihla oblast Čech měla rozsah překračující projektové parametry, směrodatné pro navrhování vodohospodářských děl. Byli jsme svědky nadkritické havárie, kdy z Římova bylo místo nejvýše přípustných 250 m3 vody vypouštěno aţ 400 a více m3. Rozhodující části vodárenské soustavy dokázaly odolat i tomuto neprojektovanému náporu vody. Následkem katastrofálních průtoků v Malši a později ve Vltavě, Luţnici a Blanici však došlo k významnému ohroţení některých zařízení VSJč, zejména obnaţení přivaděče surové vod DN 1400 v úseku cca 120 m pod přehradou Římov a podplavení pilířů mostu v Římově, který se propadal a ohroţoval potrubí hlavního přivaděče DN 1400 uloţeného na mostní konstrukci. Bezprostřední nebezpečí bylo odstraněno provozními opatřeními v dohodě s krizovým štábem JČ kraje. Katastrofální zaplavení krajiny odhalilo některá potenciální rizika, která představují slabá místa a je třeba na základě této zkušenosti přemýšlet o jejich odstranění. Na vzniklou situaci reagoval investiční plán JVS. Kvalita vody dodávané z vodárenské soustavy v průběhu povodní Přechodné zhoršení ukazatelů kvality vody, které však nepřekročilo povolené hygienické limity, trvalo zhruba 3 dny. Následně pak byla jiţ vyráběna voda odpovídající ČSN, přestoţe některé hodnoty ( CHSK, zákal) surové vody z nádrţe Římov byly po dobu několika týdnů vysoko nad poţadovanými limity. Surová vody v nádrţi dosáhla kvality odpovídající předpovodňovému stavu zhruba aţ v únoru 2003. Dodávka vody z vodárenské soustavy v průběhu povodní Při povodních v srpnu 2002 nedošlo k porušení zařízení vodárenské soustavy JČ, které by způsobilo přerušení dodávek vody do předávacích místo v regionu. Nepřerušené dodávky vody byly významným stabilizujícím faktorem záchranných a zejména asanačních prací při odstraňování následků povodní. Voda z VSJč byla i dostatečným zdrojem pro místní náhradní zásobování tam,kde došlo k vyřazení místních zdrojů. Nepřerušená dodávka vody z VSJč umoţnila zásobit i lokality, kam se běţně voda nedodává. 5
Stav zásobování v době povodní dokládají následující tabulky : A/ Náhrada místních zdrojů zásobované město,obec odstavená či omezená úpravna vody zdroj vody dodávka z VSJČ navíc proti obvyklému stavu (l/s) Kaplice ÚV Pořešín Malše 8,0 Zliv ÚV Zliv podzem. 3,5 Veselí n. Lužnicí, Soběslav D. Bukovsko podzem. 10,0 Týn nad. Vltavou D. Bukovsko podzem. 5,0 Jindřichův Hradec, K. Řečice D. Bukovsko podzem. 35,0 Písek ÚV Písek Otava 50,0 Strakonice ÚV Pracejovice podzem. 20,0 Třeboň ÚV Hamr důlní 18,0 Sepekov ÚV Zůrová podzem. 2,0 Božetice, Přeštěnice ÚV Louže podzem. 0,5 celkem z VSJČ navíc 152,0 B/ Dodávka vody pro města město, obec běžná dodávka do města či obce z VSJČ dodávka z VSJČ při povodních Písek 23,0 73,0 Strakonice 22,0 42,0 Jindřichův Hradec 20,0 55,0 Třeboň 0,0 18,0 Veselí nad Lužnicí, Soběslav 0,0 10,0 Týn nad Vltavou 1,0 6,0 Kaplice 0,0 8,0 Zliv 0,0 3,5 Sepekov, Božetice, Přeštěnice 0,0 2,5 Celkem 66,0 218,0 V průběhu povodní se ukázala jako rozhodující pro zajištění zásobování spolupráce centrálního zdroje a spolupracujících zdrojů, které jsou soustavou propojeny. Oblasti Tábora, Písku, Strakonic, Prachatic,Jindřichova Hradce a Č.Krumlova spolupracující zdroje mají. Na Blatensku však po protrţení hrází rybníků nebylo moţno město zásobovat vodou po dobu 4 dnů, zásobování probíhalo pomocí cisteren. Místní zdroj úpravna vody Bezdědovice odebírá vodu ze Závišínského potoka, kde se po zničení rybníků kvalita vody výrazně zhoršila a byla jen velmi těţko upravitelná. Vzniklý stav urychlil připravovanou výstavbu dálkového přivaděče do Blatné. Z provozu byla zcela odstavena úpravna vody Hamr, která slouţí pro zásobování Třeboně, Chlumu u Třeboně a dalších obcí napojených na skupinový vodovod Hamr. Dodávka vody v mnoţství cca 40 l/s byla zabezpečována z centrálního zdroje ÚV Plav přes Jindřichův Hradec. 6
Zásobování ze soustavy v období po povodních, současný stav Zásobování vodu se vrátilo ve většině oblastí do normálu v průběhu září 2002. Oblast Třeboňska byla zásobována ze zdroje Římov aţ do března 2003, pak byl obnoven provoz úpravny vody Hamr. Při běţném provozu se objevily opět problémy s kvalitou vody u koncových uţivatelů, způsobené malými průtoky a velkým zdrţením vody v potrubí. Produkce vody ve zdrojích Vodárenské soustavy Zdroj vody 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Podíl 2002 ÚV Plav 26 406 24 226 22 819 22 149 21 603 20 924 97,5 ÚV Tábor 1 245 1 471 1 016 547 278 0 0 ÚV Prachatice 652 529 446 335 199 0 0 ÚV Pořešín 1 148 1 068 987 984 261 203 0,9 Úsilné,Lipí 347 324 341 311 255 333 1,6 CELKEM ZDROJE 29 798 27 618 25 795 24 347 22 596 21 460 100,0 (%) Největší odběratelé vody z Vodárenské soustavy odběratel okr. odběr 1998 (t. m3/rok) odběr 1999 odběr 2000 odběr 2001 odběr 2002 podíl 2002 (%) CB 11 513 9 758 9 679 8 011 7 900 37,4 Dobrá Voda u Č.Bu. CB 125 130 111 103 103 0,5 Hluboká n/vlt CB 331 297 280 307 329 1,6 Lišov CB 269 202 198 199 184 0,9 Rudolfov CB 164 160 151 146 150 0,7 Týn n/vlt. CB 435 177 13 12 19 0,1 Český Krumlov CK 1 247 1 260 1 222 1 162 1 082 5,1 Kaplice CK 557 454 452 427 385 1,8 Velešín CK 265 289 273 317 287 1,4 Větřní CK 265 241 183 164 253 1,2 Vodospol JH 502 512 449 625 864 4,1 Písek PI 619 957 767 755 603 2,9 Milevsko PI 606 562 608 555 528 2,5 Protivín PI 377 336 312 327 330 1,6 Prachatice PT 1 052 977 862 813 746 3,5 Husinec PT 109 103 76 67 72 0,3 Strakonice ST 226 647 628 614 411 1,9 Štěkeň ST 64 132 101 84 81 0,4 Vodňany ST 465 442 445 427 413 2,0 Tábor TA 3 800 3 873 3 525 3 041 2 815 13,3 Bechyně TA 411 362 72 0 2 0,0 Planá n/l. TA 355 440 455 415 474 2,2 Sezimovo Ústí TA 487 335 312 273 305 1,4 Soběslav TA 469 492 299 161 260 1,2 ostatní obce 2 451 2 134 2 195 2 166 2 221 10,5 CELKEM OBCE 27 164 25 272 23 668 21 171 20 817 98,6 ostatní odběratelé 438 389 316 373 296 1,4 CELKEM 27 602 25 661 23 984 21 544 21113 100,0 7
Zdroje nenapojené na Vodárenskou soustavu a zásobující obce, které ponechaly majetek v JVS produkce vody Zdroj vody 1997 1998 1999 2000 2001 2002 podíl (tm3/rok) (tm3/rok) ( tm3/rok) ( tm3/rok) ( tm3/rok) ( tm3/rok (%) Dolní Dvořiště 102 105 92,1 62,2 80,0 66,3 11,6 Č.Velenice 263 244 257,4 248,1 248,6 256,5 44,9 Dobev 25,7 - - - - - Chyšky 26 26 29,7 26,6 25,2 21,1 3,7 Nahošín 35 37,8 37,5 34,7 40,8 7,1 Novosedly 25 37 31,4 28,1 21,1 37,8 6,6 Tučapy 27 28,8 33,0 27,0 27,9 4,9 ostatní zdroje 184 101,8 94,5 80,9 161,3 121,0 21,2 CELKEM 549 576 571,5 516,5 597,9 571,5 100,0 Kanalizace a čištění odpadních vod - obce, které ponechaly majetek v JVS 1997 1998 1999 2000 2001 (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) 2002 (%) (tm 3 /ro k Velešín 438,4 355,2 335,6 335,7 401,9 508,2 37,9 České Velenice 401 555 607 507,0 567,0 644,0 48,1 Dolní Dvořiště 98 98 99 97,0 96,0 96,0 7,2 ostatní kanalizace 62 85 75,8 82,9 80,9 91,6 6,8 CELKEM 999,4 1 093,2 1 117,3 1022,6 1145,8 1339,8 100,0 8
Podpora členských obcí JVS podporuje bezúročnými půjčkami obce, které převzaly do své správy oddělitelný majetek. Půjčky jsou poskytovány na základě 7 a 8 stanov, které upravují reţim poskytování půjček z Fondu podpory investic. Za dobu fungování fondu bylo členským obcím poskytnuto celkem 42,6 mil. Kč, zůstatek půjček k 31. 12. 2002 činil 33,7 mil. Kč Přehled poskytnutých půjček z FPI k 31. 12. 2002 obec okres účel, počet napojených osob, kapacita EO (tis. Kč) Lhenice PT nákup ČOV 1 500 Lenora PT vodovod 0,739 km, ÚV a vodojem, 430 osob 1 200 Lišov ČB kanalizace 1,3 km, ČOV 3817 EO, 2700 osob 1 500 Římov ČB kanalizace 0,6 km, 21 osob 1 700 Střelské Hoštice ST kanalizace 2,5 km, ČOV 1300 EO, 600 osob 1 800 Vlachovo Březí PT kanalizace 4,03 km, ČOV 1660 EO, 1500 osob 2 000 Kardašova Řečice JH vodovod 1,02 km, 150 osob 2 000 Hatín JH vodovod 1,28 km, 120 osob 900 Nová Včelnice JH vodovod 1,26 km, podz. zdroj vody, 2500 osob 1 500 Lnáře ST vodovod 1,15 km, 120 osob 1 889 Blatná ST vodovod 0,88 km, kanalizace 0,9 km, 350 osob 2 000 Borovany ČB vodovod 2,4 km, 430 osob 2 000 Rudolfov ČB kanalizační sběrač 13,77 km, 4995 osob 3 000 Čejkovice ČB vodovod 0,3 km, 80 osob, kanalizace 0,47 km, 80 osob 530 Husinec PT kanalizace 0,51 km, 104 osob 2 000 Úsilné ČB vodovod 2,53 km, 300 osob 2 000 Mirotice PI vodovod 0,27 km, 84 osob, kanalizace 0,8 km, 84 osob 2 000 Lomnice n/luţ. JH kanalizace, ČOV, 0,450 km, 2200 osob 2 000 Týn n/vlt. ČB vodovod 1,5 km, 168 osob 1 673 Dobrá voda ČB vodovod 0,7 km 700 Vodňany ST Kanalizace a vodovod, 0,2 km 400 Vodňany II. ST Vodovod a kanalizace 0,3 km, 21 RD 1000 Lišov II. CB Vodovod 10,2 km, 254 osob 2 000 Čejkovice II. CB Kanalizace, 0,3 km, 100 osob 800 Nišovice ST Kanalizace, vodovod, 1,85 km, 150 osob, ČOV 300 EO 1 076 Čejetice ST Kanalizace a ČOV Čejetice, 1,4 km,, 100 osob, 850 EO 2 000 Netolice PT Vodovod 0,3 km, 17 RD 730 Kestřany PI Vodovod Kestřany západ, 0,9 km, 105 osob 750 CELKEM 42 648 Cenová politika JVS Cena vody předané byla v roce 2002 nezměněna ve výši 11,97 Kč/m 3. Tuto cenu se podařilo zachovat i pro rok 2003 a prioritou představenstva je prodlouţit platnost neměnné ceny vody předané aţ do roku 2005. Cena vody předané je neměnná jiţ od roku 1999. 9
Správa a provozování oddělitelného majetku obcí v JVS je charakterizována nepříznivým poměrem výnosů a nákladů a z toho vyplývajících vysokých cen V+S při současném nedostatku zdrojů pro obnovu nebo případný rozvoj. Tato situace vede k oprávněné nespokojenosti dotčených obcí s úrovní správy jejich majetku. Z tohoto důvodu byl obcím, které o správu svého majetku projevily zájem, tento majetek vydán. Obcím tak mohou aktivně rozhodovat o klíčových parametrech ceně vodného a stočného, nájemném a investicích do vlastního majetku, otevřely se pro ně také větší moţnosti získávat dotační tituly, v neposlední řadě i z Fondu podpory investic JVS. Investice JVS V roce 2002 vynaloţil JVS 34 653 tis. Kč investičních výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V roce 2002 bylo plánováno zahájení stavby Zásobení Blatenska pitnou vodou. Stavba měla být financována s přispěním státních prostředků. Dále se připravovalo zahájení rekonstrukcí úpraven vody v Prachaticích a v Táboře, za podmínky získání státní dotace. Podobně jako v oblasti zásobování vodou, i v investičním plánu došlo k velkým změnám a přesunu priorit po srpnových povodních. Přednostně byl provizorním opatřením v souladu s příkazem hejtmana JČ kraje zabezpečen přívod surové vody z nádrţe Římov. Definitivní řešení zajistí nově zařazená stavba Rezervní přívod z nádrže Římov na ÚV Plav. Tato stavba pro svou důleţitost byla zahrnuta do programu povodňové ISPY s dotací EU 85 %. JVS se podařilo zajistit včas projednání stavby se SFŢP a EU, její příprava byla časově třetí v pořadí v ČR. Vlastní realizace v současné době probíhá. Pro realizaci dalších opatření vytvořil JVS zvláštní kategorii povodňových staveb. Jedná se o stavby lépe zabezpečující technologii elektro zařízení, úpravy shybek pod vodními toky, zahájeny byly práce na doplnění technologie úpravny vody Plav. Oblast Blatenska se ocitla bez řádného zabezpečení kvalitní pitné vody. Řešením byla realizace stavby Zásobení Blatenska pitnou vodu. Ministerstvo zemědělství proto překvalifikovalo ţádost JVS na povodňový titul výsledkem bylo přidělení výrazně vyššího podílu státní dotace - 75 %. Dotace je poskytována s podporou Evropské investiční banky. Příprava stavby se však zpozdila, takţe do konce r. 2002 proběhlo pouze výběrové řízení, stavba byla zahájena aţ v r. 2003. Rekonstrukce úpraven vody Prachatice a Tábor byla z důvodu nepřidělení státní dotace odsunuta, v současné době se jedná o překvalifikaci ţádosti na nový titul. Z podobného důvodu byla odsunuta stavba Intenzifikace ČOV Dolní Dvořiště, kde se dosud nepodařilo získat příspěvek od SFŢP ČR. V roce 2002 pokračovala příprava staveb zařazených do ţádosti ISPA Kalové hospodářství ÚV Plav II.etapa, Sanace dálkového řadu Zdoba-Týn-Bechyně-Hodušín v délce 44 km.. Po povodních byla příprava staveb řádné ISPY posunuta, přednostně se realizovala opatření ISPY krizové. Pro ověření postupů a technologií bezvýkopových prací realizoval JVS na úseku z ČS Sudoměřice do VDJ Hodušín opravu cca 2 km řadu. Ověřena byla technologie cementace a technologie vtaţení laminátového rukávce. Výsledky budou pouţity pro konečné rozhodnutí o technologii sanace řadu s přispěním fondu ISPA. Ţádost o příspěvek dále je projednávána v r. 2003. Ještě před povodněmi vznikla na řadu z VDJ Drahonice do rozdělovacího objektu Vítkov rozsáhlá porucha. Bylo nutno vyměnit cca 1 km řadu DN 500 mm. 10
Celkové náklady na opravy vynaloţené v roce 2002 na soustavě tak stouply na 15 mil. Kč. Přehled investičních výdajů Investiční výdaje 2002 (tis. Kč) zásobování vodou 27 259 kanalizace a čištění odpadních vod 7 334 ostatní investice 60 Finanční a ekonomická situace JVS V roce 2002 skončilo hospodaření JVS účetní ztrátou ve výši 75,8 mil. Kč. Tato ztráta byla plánována a byla způsobena realizací úplatných převodů oddělitelného majetku. V roce 2002 byly realizovány dva úplatné převody oddělitelného majetku ČOV Jindřichův Hradec a ČOV České Velenice. Tyto dvě operace vytvořily celkem 89,78 mil. Kč účetní ztráty, tj. bez jejich realizace by skončilo hospodaření v zisku. U těchto převodů je kupní cena stanovena podle stanov jako úhrn finančních prostředků JVS vynaloţených na předmětnou akci po 1. 1. 1996. Celkové náklady a tím i zůstatková cena zatěţující hospodářský výsledek je vyšší o finanční náklady vynaloţené před rozhodným datem a o úhrn nevratných dotací po 1. 1. 1996. Tato ztráta tak nemá negativní vliv na finanční situaci. Návrh na částečnou úhradu ztrát minulých období Realizace majetkové transformace byla příčinou účetních ztrát i v minulých letech. Tyto ztráty jsou kumulovány na účtu neuhrazených ztrát. Proti tomu jsou na účtech základního jmění zaneseny přijaté dotace na pořízení oddělitelného majetku, který jiţ ve vlastnictví JVS není a byl převeden úplatně do vlastnictví měst a obcí. Představenstvo navrhuje vyuţít tyto dotace k částečné úhradě ztrát minulých období. Tato operace je pouze účetním zápočtem, povede k věrnějšímu zobrazení skutečnosti v účetnictví a nemá vliv na vlastní jmění společnosti. Majetek společnosti Stav dlouhodobého hmotného majetku (v mil. Kč) 31. 12. 1997 31. 12. 1998 31. 12. 1999 31. 12. 2000 31. 12. 2001 31. 12. 2002 Pozemky 4, 6 17,3 12,4 12,9 13,0 11,6 Budovy, haly a stavby 4 497 2 883,4 2 617,2 2 617,2 2478,1 2 293,2 Samostatné movité věci 482 381,8 383,0 384,5 340,8 258,3 Nedokončené hmotné investice+zálohy 739 56,4 40,8 61,1 47,8 54,7 Drobný dlouhodobý majetek 7,0 6,6 6,0 3,4 3,7 3,3 Hmotný investiční majetek v pořizovací hodnotě celkem 5 730 3 345,5 3 059,4 3 079,1 2 883,5 2 621,1 V tom: Majetek určený k převodu na města a obce 3 330 909 640,2 640,2 422,7 201,7 Neoddělitelný majetek, ostatní majetek 2 160 2 170 2155,7 2 158,0 2 177,8 2 213,9 Majetek ponechaný obcemi v JVS 240 266 263,5 280,9 283,0 205,5 11
Vybrané ukazatele výnosů a nákladů (tisíce Kč) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Přijaté příspěvky 33 1 310 Poskytnuté příspěvky 8 970 9 545 11 903 1 003 604 2 703 1 089 1 307 Příspěvky celkem -8 937-8 235-11 903-1 003-604 -2 703-1 089-1 307 Výnosy z prodeje vlastní výroby a sluţeb 129 276 132 071 139 989 158 074 165 071 153 669 133 502 130 805 -z toho nájemné za infrastrukturní majetek 129 276 132 057 123 400 155 000 164 739 153 620 133 113 123 083 Výrobní spotřeba 4 379 7 933 26 627 29 034 17 402 16 399 29 031 37 655 - z toho: plánované opravy 9 295 9 952 9 319 21 630 31 144 nepeněţní plnění oprav 17 970 8 933 Přidaná hodnota 115 960 115 903 101 459 128 644 147 669 137 269 104 471 93 150 Osobní náklady 3 356 4 103 4 738 5 544 6 045 6 439 6 834 6 963 Daně a poplatky 82 187 278 938 3 033 3 069 335 5 821 Odpisy hmotného a nehmot. majetku 98 381 113 773 130 447 132 293 88 324 90 817 89 744 83 369 Trţby z prodeje majetku a materiálu 1 391 2 095 172 35 328 8 667 353 40 324 80 888 Zůstatková cena prodaného majetku 1 631 2 064 90 46 152 28 880 1 468 156 283 170 914 Zúčtování rezerv a čas. rozlišení výnosů 41 600 19 000 Tvorba rezerv a časového rozlišení 22 000 22 000 22 000 1 800 nákladů Zúčtování opravných poloţek do výnosů 288 1 269 Zúčtování opravných poloţek do nákladů 280 1 277 135 Ostatní provozní výnosy 222 229 0 6 113 173 Ostatní provozní náklady 8 840 10 762 8 663 160 4 535 3 753 28 348 Provozní HV 5 283-12 892-42 356-44 119 2 641 6 383-68 470-75 512 Výnosové úroky 570 1 178 3 227 3 223 6 376 5 324 2 826 Nákladové úroky 31 018 45 542 22 603 10 707 6 595 2 930 Výnosy z prodeje cenných papírů 59 882 25 234 4 114 Náklady pořízení prodaných c. papírů 55 252 27 125 4 285 Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady 145 384 493 465 249 17 HV z finančních operací 570-29 985-42 699-15 244-4 796-3 412-292 Daň z příjmů za běžnou činnost 3 128 412 0 0 HV za běžnou činnost 5 283-12 322-72 341-86 818-15 731 1 175-71 882 75 804 Mimořádné výnosy 37 833 13 862 2 591 Mimořádné náklady 44 172 155 5 5 HV za účetní období 5 283-12 322-34 552-72 955-15 903 3 611-71 887-75 809 12
Vybrané položky aktiv a pasiv (tisíce Kč) 31. 12. 31. 12. 31. 12. 31. 12. 31. 12. 31. 12. 31. 12. 31.12.2002 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 AKTIVA CELKEM 4 146 192 4 497 568 4 351 422 2 754 273 2 513 643 2 492 520 2 267 702 2 050 539 Stálá aktiva 4 083 717 4 437 215 4 303 533 2 698 532 2 413 307 2 367 706 2 156 930 1 896 423 Dlouhodobý nehmotný majetek 361 585 564 886 1 614 3 187 Dlouhodobý hmotný majetek 4 083 717 4 437 215 4 252 749 2 636 874 2 402 182 2 345 711 2 125 333 1 859 531 Dlouhodobé půjčky (FPI) 8 200 10 560 21 109 29 983 33 705 Ostatní finanční investice 50 423 52 873 Oběžná aktiva 40 771 50 818 44 231 55 486 99 469 119 724 109 326 154 116 Zásoby 24 Dlouhodobé pohledávky 21 494 17 425 18 517 35 755 29 779 24 788 43 396 89 972 Krátkodobé pohledávky 17 076 24 298 14 082 9 429 20 130 8 874 6 436 8 855 Finanční majetek 2 201 9 071 11 632 10 302 49 560 86 062 59 494 47 138 Ostatní aktiva 21 704 9 535 3 658 255 867 5 090 1 445 8 150 PASIVA CELKEM 4 146 192 4 497 568 4 351 422 2 754 273 2 513 643 2 492 520 2 267 702 2 050 539 Vlastní zdroje krytí 3 717 213 3 776 491 3 777 484 2 232 793 2 070 435 2 069 985 2 001 477 1 882 614 Vlastní jmění a kap. dotace 3 709 016 3 771 965 3 802 413 2 327 833 2 181 129 2 177 068 2 180 446 2 137 553 Kapitálové fondy 8 650 13 747 16 592 16 841 16 841 16 841 16 841 Fondy ze zisku 8 197 8 197 8 197 8 197 8 197 8 197 Hospodářský výsledek minulých let 2 914 8 197-12 321-46 873-119 829-135 732-132 121-204 008 Hospodářský výsledek za účetní 5 283-12 321-34 552-72 956-15 903 3 611-71 887-75 809 období Cizí zdroje 426 373 819 581 567 000 516 748 437 545 417 793 263 912 167 925 Rezervy 22 000 44 000 66 000 26 200 7 200 Dlouhodobé závazky 273 132 439 565 260 141 258 059 235 629 207 470 145 769 117 458 Krátkodobé závazky 153 241 70 016 36 859 3 688 19 971 31 977 31 943 9 841 Bankovní úvěry 210 000 270 000 233 000 137 946 112 346 60 000 30 000 Ostatní pasiva 2 606 1 496 6 938 4 732 5 663 4 742 2 310 3 427 Výrok auditora Tato Výroční zpráva není výroční zprávou ve smyslu 21 zák. 563/1991 Sb. o účetnictví a nebyla přezkoumána auditorem. Zpráva auditora o ověření roční účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2002 tvoří samostatný materiál, jehoţ přílohou je závěrečný výkaz. 13
OBNAŢENÝ PŘÍVODNÍ ŘAD DN 1400 MM PŘEMOSTĚNÍ MALŠE A PŘÍVODNÍ ŘAD DN 1400 MM 14
VODA PŘES MOST NA MALŠI A PŘÍVODNÍ ŘAD PONIČENÝ PŘÍVODNÍ ŘAD NA MOSTĚ 15