EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům v rozdělení světového obchodu a povaha příspěvku Unie ke světovému obchodu se mění, stejně jako jistota jejího dominantního postavení. Od hospodářské a finanční krize v roce 2008 EU postupně ustupuje od výroby produktů s vysokým podílem lidské práce a s nízkou hodnotou a nyní se specializuje na značkové zboží vyšší hodnoty. Úsilí evropských vývozců však narušují přetrvávající překážky obchodu. Unie jedná o řadě dohod o volném obchodu, aby tyto překážky překonala a nastolila pro svůj obchod rovné podmínky. PRÁVNÍ ZÁKLAD Článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví společnou obchodní politiku jako výlučnou pravomoc Evropské unie. ÚSTŘEDNÍ POSTAVENÍ EU Evropská unie byla v roce 2013 nejen největším světovým vývozcem a investorem, ale i hlavním obchodním partnerem pro více než 100 zemí na celém světě. EU je velmi otevřeným trhem s vysokým stupněm začlenění do světového hospodářství. Více než 10 % pracovních sil v EU závisí na zahraničním obchodu. V důsledku velikosti a otevřenosti svého vnitřního trhu hraje EU ústřední úlohu při formování celosvětového systému obchodu a významně přispěla k vytvoření Světové obchodní organizace (WTO). Zahraniční obchod rovněž významně přispěl ke zvýšení životní úrovně v EU i jinde. Otevření hospodářství přineslo Unii výhody. EU je zdaleka největší a nejtěsněji integrovanou zónou volného obchodu na světě, a s obchodem šel ruku v ruce vznik pracovních míst; dnes je v Evropě s obchodem přímo či nepřímo svázáno 36 milionů pracovních míst. Zlepšení konkurenceschopnosti Evropy zvýšilo její přitažlivost pro zahraniční firmy a investory. V celosvětovém obchodu však dochází k posunu. Noví hráči na poli hospodářství a nové technologické vymoženosti významně změnily strukturu a systém mezinárodního obchodu. Především rozšířené používání informačních technologií umožnilo obchodování se zbožím, u něhož to dříve nebylo možné. Za posledních 20 let zahraniční obchod nesmírně vzrostl a dosáhl nebývalé úrovně. Dnešní celosvětové hospodářství je mimořádně integrované a globální dodavatelské řetězce do velké míry nahradily tradiční obchod s hotovým zbožím. Globalizace a přetrvávající dopady celosvětové finanční krize negativně ovlivnily hospodářskou výkonnost Unie. V některých ohledech však hospodářství EU vykázalo značnou odolnost ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi a podíl EU na celosvětovém HDP klesal pomaleji než podíl Japonska a USA. EU byla rovněž schopna zachovat si relativně silné postavení v obchodu se zbožím a posílit svou vedoucí úlohu v obchodu se službami. Fakta a čísla o Evropské unii - 2015 1
ÚLOHA EVROPSKÉ KOMISE A EVROPSKÉHO PARLAMENTU Mezinárodní obchod byl jedním z prvních odvětví, v němž členské státy EU souhlasily se sdílením své svrchovanosti. Svěřily Komisi odpovědnost za to, aby jejich jménem konala v záležitostech týkajících se obchodu, včetně jednání o mezinárodních obchodních dohodách. Jinými slovy, EU jakožto jediný subjekt jedná o dvoustranných i vícestranných obchodních dohodách jménem všech svých členských států. Jak o tom svědčí záznam v systému WTO pro urovnávání sporů, EU značně rozvinula své schopnosti při obraně vlastních zájmů v mezinárodních obchodních sporech. EU rovněž používá nástroje mezinárodního obchodu na podporu svých vlastních hodnot a politik a svých regulačních postupů ve zbytku světa. Evropská unie tradičně upřednostňuje otevřený a spravedlivý systém mezinárodního obchodu. Usilovně pracuje na tom, aby zajistila zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodního obchodu. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 se rozšířily výlučné pravomoci EU v záležitostech mezinárodního obchodu, které nyní zahrnují i přímé zahraniční investice. Lisabonská smlouva rovněž posílila úlohu Evropského parlamentu, když mu svěřila úlohu spolutvůrce právních předpisů týkajících se obchodu, a to v rovnocenném postavení s Radou. Také Parlamentu svěřila aktivnější úlohu při jednání o mezinárodních obchodních dohodách a při jejich ratifikaci. Od zavedení těchto změn přijal Parlament vysoce proaktivní přístup k obchodním záležitostem. Jeho první rozhodnutí, jako například zamítnutí dohody proti padělatelství ACTA, již měla na společnou obchodní politiku Unie výrazný dopad. OBCHODNÍ POLITIKA A ORIENTACE Sdělení Komise z roku 2011 Obchod, růst a celosvětové záležitosti učinilo z mezinárodního obchodu jeden z pilířů nové strategie Evropa 2020, jehož cílem je ekologičtější a konkurenceschopnější EU. Kromě důrazu na nutnost koordinovaného přístupu k vnitřním i vnějším politikám EU klade strategie Evropa 2020 velký důraz na vnější hospodářské vztahy Unie jako na katalyzátor růstu a zaměstnanosti. Ve svém sdělení Komise opětovně zdůraznila závazek EU týkající se uzavření kola jednání z Dohá a posílení WTO. Tento text však rovněž potvrdil, že vícestranná jednání hrají v současné době druhotnou úlohu ve srovnání s novou generací dvoustranných dohod o volném obchodu, které chce EU uzavřít v nadcházejících letech. Patová situace ve vícestranných jednáních, zejména v kole jednání z Dohá, vedla EU k tomu, aby nalezla alternativní způsoby, jak zaručit přístup na trhy ve třetích zemích. Nová generace dohod o volném obchodu, poprvé použitá v roce 2006, jde nad rámec škrtů v oblasti cel a liberalizace v oblasti obchodu se zbožím. Po letech intenzivních jednání byla v roce 2011 ratifikována dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou. Byla také úspěšně završena jednání s Kanadou, Ukrajinou, s Kolumbií, Peru, se Singapurem a se zeměmi Střední Ameriky. Probíhají jednání s jednotlivými členskými zeměmi Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN), zejména se Thajskem, Vietnamem a Malajsií. EU rovněž zahájila jednání o dohodě o volném obchodu s USA, Indií a Japonskem. Celkem má EU uzavřeno 29 platných obchodních dohod. Výhody těchto dohod jsou značné. Průměrná cla uvalená na vývoz EU mají být snížena přibližně o 50 %. Očekává se, že dohody o volném obchodu přispějí k hospodářskému růstu dalšími 2,2 % HDP EU. Finalizace těchto dohod však může trvat několik let. Existují důkazy, že EU funguje dobře především ve vyšších segmentech trhu, kde její podíl na celosvětovém trhu představuje přibližně 30 % (oproti 20 % u veškerého neenergetického zboží). Fakta a čísla o Evropské unii - 2015 2
Přestože ekonomiky v procesu transformace rychle zvyšují kvalitu produktů, které vyrábějí, jejich vývozu stále dominuje zboží pro nízkou a střední oblast trhu. Obchodní statistiky mohou být poněkud zavádějící. Přestože EU jako celek měla k tomu, aby čelila strukturálním změnám, které v posledních deseti letech zasáhly celosvětový obchodní systém, lepší předpoklady než jiní tradiční hráči, i pro ni jsou překážkou snižující se kapacity a nedostatečné investice do výzkumu a inovací. Obchod EU postupně ztrácí půdu pod nohama, neboť svoji přítomnost na světových trzích rozšiřují noví aktéři z rozvíjejících se dynamických zemí. Vývoz EU je navíc silný, pokud jde o průmyslově vyspělé země (jako jsou USA a Švýcarsko), ale méně konkurenceschopný, pokud jde o rychle rostoucí trhy, zejména v Asii. Existuje skutečné riziko, že nedostatečný výkon EU na některých nejdynamičtějších trzích světa by mohl v dlouhodobém výhledu vážně oslabit její postavení v mezinárodním obchodu. DOVOZ A VÝVOZ Jak ukazuje níže uvedená tabulka, byla EU v roce 2013 největším světovým vývozcem a druhým největším dovozcem. Celkový objem dovozu a vývozu učinil z EU největšího obchodníka, v závěsu za ní následovaly Čína a USA. Obchod EU se zbožím se zbytkem světa dosáhl v roce 2013 objemu 3 421 500 milionů EUR. Evropská unie jako obchodní mocnost Obchod se zbožím Země Dovoz Vývoz Celkem EU [1] 1684,9 1736,6 3421,5 Čína 1468,3 1663,3 3131,6 Spojené státy americké 1753,7 1189,4 2943,1 [2] Japonsko 627,3 538,4 1165,7 Jižní Korea 388,2 421,4 809,6 Kanada 357,1 345,1 702,2 Rusko 258,2 394 652,2 Indie 350,9 235,9 586,8 Mexiko 294,4 286,3 580,7 Saúdská Arábie 126,6 283,1 409,7 Austrálie 182,3 190,2 372,5 Brazílie 188,6 182,3 370,9 Turecko 189,5 114,3 303,8 Vývozy zboží z EU se mezi lety 2012 a 2013 zvýšily. Zdaleka nejvýznamnější destinací pro zboží vyvážené v roce 2013 z EU byly nadále USA (viz níže), následovány Švýcarskem, Čínou a Ruskem. [1]Toky zahraničního obchodu s partnery mimo EU-27. [2]Bez Hongkongu. Fakta a čísla o Evropské unii - 2015 3
Destinace vývozu EU: % vývozu EU: Spojené státy americké 16,6 Švýcarsko 9,8 Čína (bez Hongkongu) 8,5 Rusko 6,9 Turecko 4,5 Japonsko 3,1 Norsko 2,9 Zbytek světa 47,7 Objem dovozu do EU mezi lety 2012 a 2013 poklesl o 6,2 %. Hodnoty byly nižší i než údaje z roku 2011. Hlavním dodavatelem zboží do EU v roce 2013 byla Čína. Na vysokém objemu setrvávaly také dovozy z Ruska, takže si Rusko udrželo postavení druhého největšího dodavatele zboží do EU, které mu patřilo v roce 2012 (viz níže). Původ dovozu do EU % dovozu do EU: Čína (bez Hongkongu) 16,6 Rusko 12,3 Spojené státy americké 11,7 Švýcarsko 5,6 Norsko 5,3 Japonsko 3,4 Turecko 3,0 Zbytek světa 42,1 V roce 2013 přerostl tradiční obchodní deficit EU v omezený přebytek, zejména kvůli hospodářskému zpomalení a nízké domácí poptávce. Důvodem byl nárůst v oblasti vývozu, zatímco dovoz do EU v roce 2013 klesl. EU je i nadále ve značné míře závislá na dovozu surovin a paliv, ale podařilo se jí odolat zahraniční konkurenci v odvětvích, jako je strojírenství a chemický průmysl (viz níže). Obchod EU po kategoriích 2008 2012 2013 (v mld. (v mld. (v mld. % % EUR) EUR) EUR) % Vývoz Celkem 1309,1 100,0 1684,2 100,0 1736,6 100,0 Potraviny, nápoje a tabák 70,8 5,4 103,6 6,2 109,2 6,3 Suroviny 29,0 2,2 42,9 2,5 40,7 2,3 Minerální paliva, maziva 84,7 6,5 125,6 7,5 122,5 7,1 Chemikálie a související produkty 197,5 15,1 275,5 16,4 273,3 15,7 Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu 313,4 23,9 379,4 22,5 382,7 22,0 Fakta a čísla o Evropské unii - 2015 4
Zařízení pro strojírenství a dopravu 570,9 43,6 706,2 41,9 708,6 40,8 Dovoz Celkem 1585,4 100,0 1796,4 100,0 1684,8 100,0 Potraviny, nápoje a tabák 88,9 5,6 256,4 14,3 102,3 6,1 Suroviny 67,3 4,2 548,5 30,5 67,5 4,0 Minerální paliva, maziva 460,2 29,0 9,2 0,5 500,4 29,7 Chemikálie a související produkty 124,2 7,8 168,2 9,4 157,9 9,4 Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu 375,2 23,7 521,0 29,0 381,9 22,7 Zařízení pro strojírenství a dopravu 425,8 26,9 221,6 12,3 434,5 25,8 Obchodní bilance Celkem -276,3-112,2 51,8 Potraviny, nápoje a tabák -18,1-152,8 6,9 Suroviny -38,3-505,6-26,8 Minerální paliva, maziva -375,5 116,4-377,9 Chemikálie a související produkty 73,3 107,3 115,4 Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu -61,8-141,6 0,8 Zařízení pro strojírenství a dopravu 145,1 484,6 274,1 EU zaujímá vedoucí postavení ve světě, pokud jde o obchod se službami. V operacích souvisejících se službami se zbytkem světa EU vykázala v roce 2013 přebytek ve výši 173,2 miliardy EUR, přičemž vývoz dosáhl objemu 684,4 miliardy EUR a dovoz 511,2 miliardy EUR. V roce 2013 činil obchod se službami 23,3 % celkového objemu dovozu do EU a 28,3 % celkového objemu vývozu zboží a služeb z EU. K hlavním obchodním partnerům EU v oblasti služeb patřily USA, Asie a země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Více než dvě třetiny dovozu (68,3 %) a vývozu (67,3 %) EU v roce 2013 v oblasti mezinárodního obchodu se službami spadaly do tří kategorií: služby v dopravě, cestovním ruchu a obchodu. EU je největším investorem a hlavním příjemcem jiných přímých zahraničních investic (PZI) na světě. Přímé zahraniční investice EU Investice v zahraničí (%) Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) 15,2 13,9 Ostatní evropské země (země mimo EU, země mimo ESVO) 8,2 6,8 Severní Afrika 1,8 0,7 Střední a jižní Afrika 2,9 0,6 Severní Amerika 39,4 47,5 Střední Amerika 8,8 16,8 Investice v EU (%) Fakta a čísla o Evropské unii - 2015 5
Jižní Amerika 7,8 2,0 Arabské státy Perského zálivu 1,1 1,7 Ostatní asijské země 12,1 9,1 Oceánie (včetně Austrálie) a oblasti jižního pólu 2,8 0,9 Zdroj: Evropská komise, Eurostat Roberto Bendini 07/2015 Fakta a čísla o Evropské unii - 2015 6