VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ HRÁZE INDEX Metodika volby mobilních protipovodňových systémů
VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ Metodika volby mobilních protipovodňových systémů Řešitelé: Ing. Pavlína Ježková doc. Ing. Pavel Šenovský, Ph.D. doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Rok: 2013 2
Obsah Úvod...4 1 Cíl metodiky...5 2 Vlastní popis metodiky...5 2.1 Kontext volby ochranného opatření...5 3 Charakteristika území...6 4 Charakteristika záplavového území...7 5 Volba místa...7 6 Podrobná charakteristika zájmového místa...8 7 Volba mobilního protipovodňového opatření...8 Novost postupů...13 Uplatnění...14 Seznam použité související literatury...14 Seznam publikací, které předcházely metodice...15 Příloha 1 Jednotkové zdrojové potřeby mobilních systémů ochrany...16 3
Úvod Dle zákona o vodách [1] se povodňové orgány při své činnosti řídí povodňovými plány. Na základě těchto plánů dochází k realizaci protipovodňových opatření. Ochrana lidí, majetku a životního prostředí v území je zajišťována nejen prostřednictvím stálých protipovodňových opatření (suché poldry, retenční nádrže, apod.), ale i výstavbou mobilních protipovodňových systémů. Při povodních patří výstavba mobilních protipovodňových hrází k poměrně častým aktivitám. Jejich realizace se uvažuje v místech, která nejsou chráněna stálými protipovodňovými opatřeními a zároveň se na daném území nachází lidé, infrastruktura nebo majetek, které je potřeba před účinky povodně chránit. Zde záleží na povodňových orgánech, jak rozhodnou o výběru vhodného typu mobilních protipovodňových systémů, který má být realizován. Na českém trhu je v současné době k dispozici velké množství různých typů mobilních systémů (viz např. [2]). Jednotlivé ochranné systémy se přitom výrazně liší svými funkčními charakteristikami, ale také svými nároky na nasazení zdrojů při jejich instalaci. Volba vhodného opatření proto není triviální záležitostí. Při samotném rozhodování povodňových orgánů o vhodném typu mobilní protipovodňové ochrany není vždy úplně jasné, jaký typ mobilního opatření vybrat. V současné době je rozhodování obvykle založeno na řadě odhadů či neúplných podkladech. Předkládaná metodika byla vyvinuta za účelem usnadnění procesu volby vhodného typu mobilní protipovodňové ochrany, doporučením některých mobilních protipovodňových systémů k realizaci s jasně definovanými srovnávacími parametry. Tato metodika byla vyvinuta v rámci projektu Nové technologie ochrany životního prostředí před negativními následky pohybujících se přírodních hmot (TA01021374). 4
1 Cíl metodiky Hlavním cílem metodiky je poskytnout nástroj vhodný pro podporu rozhodování o realizaci mobilních protipovodňových systémů v území a pro podporu při plánování zdrojů potřebných pro realizaci takových opatření. 2 Vlastní popis metodiky 2.1 Kontext volby ochranného opatření Volba ochranných opatření proti povodním je procesem relativně náročným na přípravu vzhledem k tomu, že povodně obvykle postihují rozsáhlá území a zdroje pro realizaci mobilních protipovodňových systémů jsou omezené. Z tohoto důvodu procesu volby samotnému předchází fáze shromažďování informací o území a také historických údajů o povodních a jejich následcích na sledovaném území. Graficky lze celkový kontext volby ochranného opatření znázornit podobně jako na obr. 1. 1. charakteristika území 2. charakteristika záplavového území 3. volba místa 4. podrobná charakteristika zájmového místa 5. volba mobilního protipovodňového systému Obrázek 1: Kontext volby ochranného opatření 5
3 Charakteristika území Charakteristikou území se rozumí základní vlastnosti území, které jsou významné pro možnost určení případných rozlivů a také jejich následků. Jedná se především o: geografický profil území, demografickou charakteristiku území, klimatickou a hydrologickou charakteristiku a popis infrastruktury. K tomuto účelu lze využít řady dostupných zdrojů informací: K základním zdrojům dat o terénu patří digitální geografický model území České republiky ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) [3], který je součástí informačního systému zeměměřictví a patří mezi informační systémy veřejné správy. ZABAGED je využívána jako základní vrstva v geografických informačních systémech. Pro každé území v ČR poskytuje mapové podklady v různých úrovních podrobnosti a uvádí polohopis a výškopis území. Součástí ZABAGED je i datová sada INSPIRE [4] pro téma vodstvo. Data týkající se krajinného pokryvu jsou předmětem map a databáze, které jsou součástí programu CORINE Land Cover [5]. Tento program představuje unikátní databázi dat o využití území a jeho změnách v Evropě od r. 1990. Důležitým dokumentem v rámci charakteristiky území je územně plánovací dokumentace [6], jejíž součástí je územní plán. Ten zobrazuje prostorové a funkční uspořádání území v krajině a jeho využití. Zobrazuje např. plochy bydlení, občanského vybavení, výroby, skladů a těžby, zemědělského využití, sportu a rekreace, vodstvo, záplavová území, dopravní aspekty, apod. Dalším užitečným zdrojem informací je Registr sčítacích obvodů a budov [7]. Poskytuje informace např. o počtu budov v rámci různých územních celků (např. obce, městské části, katastrální území, atd.). Jeho poskytovatelem je Český statistický úřad. Vybrané demografické údaje poskytuje Národní geoportál INSPIRE [8] (užívá mapy Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního). Z demografického hlediska portál mj. dává informace např. o hustotě zalidnění k 1.7.2010 a tuto hustotu vyjadřuje v jednotkách - počet obyvatel na km 2. Zmíněný portál poskytuje i údaj o počtu obyvatel na 1 byt v různých oblastech ČR. Údaje týkající se klimatu a hydrologie jako např. srážky, průtoky, atd. poskytuje Český hydrometeorologický ústav [9]. Ten zajišťuje i předpovědní povodňovou službu dle zákona o vodách [1]. Z hlediska hydrometeorologické předpovědi povodní Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími subjekty provozuje vodohospodářský informační portál [10], kde jsou k dispozici údaje např. o stavech a průtocích na vodních tocích, hladiny vody v nádržích, aktuální hydrologické jevy na různých místech ČR, apod. V rámci územního plánování se řadí mezi veřejnou infrastrukturu pozemky, stavby a zařízení, a to dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení a veřejné prostranství. Jako mapový podklad pro zjištění těchto údajů slouží územní plán. Z hlediska infrastruktury jsou důležité informace o zastavěných plochách v území, dopravní infrastruktuře, rozložení trvale bydlících osob. Tyto mapové vrstvy lze porovnat s velikostí rozlivu vodního toku např. při Q5, Q20, Q100, apod. 6
4 Charakteristika záplavového území Charakteristika záplavového území je nutná z hlediska vymezení míst, která budou při povodni zaplavena vodou. Pro tato místa jsou realizována buď stálá protipovodňová opatření, nebo je nutná realizace dočasných protipovodňových opatření. Stálá protipovodňová opatření realizovaná v záplavových územích jsou popsána v příslušných povodňových plánech. Zde jsou údaje nejen o místech, která jsou bariérou chráněna, ale i o místech která chráněná nejsou. I přes opakované povodně se v záplavových územích stále vyskytují různé objekty, které je nutné chránit před povodněmi. Pro každý vodní tok v rámci hydrografické sítě existuje území, klasifikované jako záplavové území. Pro zjištění velikosti záplavového území pro Q5, Q20 a Q100 je možné využít mapy záplavového území prostřednictvím Digitální báze vodohospodářských dat - DIBAVOD [11]. Ta poskytuje např. i údaje o záplavovém území největší zaznamenané přirozené povodně, apod. Data o povodňové situaci lze získat i z projektu Floreon+ [12]. Tento projekt VŠB - TUO se věnuje zejména oblasti Moravskoslezského kraje a jeho využití je především na úrovni podpory procesů krizového řízení. Hlavním tématem celého projektu je oblast hydrologie. Věnuje se zejména předpovědi a simulaci následků povodní. Ke zjištění aktuálního stavu vodního toku a jeho průtoku v rámci vymezeného území slouží data uvedená na vodohospodářském informačním portále [10]. Příslušná hydrometeorologická data jako např. srážky, průtoky, atd. poskytuje ČHMÚ. Ten zajišťuje i předpovědní povodňovou službu dle zákona o vodách [1]. Významným kritériem v území jsou také potenciální zdroje znečištění, které mohou při povodni kontaminovat vodu a tím ohrožovat zdraví obyvatel. Tyto potenciální zdroje znečištění jsou uvedeny v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí [13], který je v kompetenci Ministerstva životního prostředí. Integrovaný registr znečištění (IRZ) je veřejně dostupnou databází vybraných znečišťujících látek (do ovzduší, vody a půdy), přenosech znečišťujících látek v odpadech a odpadních vodách a přenosech množství odpadů. Látky sledované v IRZ mají negativní vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Mezi ostatní údaje je možné zařadit údaje o významných objektech v terénu, na tocích, atd., podklady pro stanovení dopadů na životní prostředí, ohrožené prvky na území (sítě infrastruktury, chráněná území, atd.), územně plánovací dokumentace, apod. 5 Volba místa Na základě shromážděných informací je vybráno místo, jehož protipovodňová ochrana se řeší. Při volbě se zohledňuje především: 1. aktuální (nebo projektovaná) hydrometeorologická situace 2. hodnota ohroženého území (lidé, majetek, infrastruktura,...) 3. zdrojová omezení Základní informací je aktuální nebo projektovaná hydrometeorologická situace. Tedy jinými slovy pro realizaci opatření je potřeba zvolit takové místo, které je ohrožené. V případě, že účelem volby je realizace ochrany pro aktuálně probíhající povodeň, jsou základním zdrojem informací údaje o 7
průtocích v jednotlivých tocích zveřejňované jednotlivými povodími a také údaje z povodňových map, apod. V případě použití metodiky k hrubému odhadu potřebných zdrojů v rámci přípravy na budoucí povodně, je základním vstupem povodňová mapa a definice povodňové situace, na kterou probíhá příprava. Při existenci zdrojových omezení, především časových, materiálových a lidských obvykle není možné plně ochránit celé území. Z tohoto důvodu se chrání primárně ta místa, kde je vyšší koncentrace hodnot, nebo která obsahují klíčové prvky infrastruktury, jejichž poškození by mělo významný dopad na funkčnost území (např. klíčový transformátor v obci apod.). 6 Podrobná charakteristika zájmového místa Zájmové místo je pro potřeby této metodiky místo, kde je předpokládána výstavba dočasného mobilního protipovodňového systému. Základní údaje o zájmovém území tvoří informace o požadované výšce a délce potřebné hráze. Určení výšky a délky hráze vyplývá z údajů o aktuální hydrometeorologické situaci, předpovídaném stavu průtoku či stavu hladiny vodního toku. Realizace jakéhokoliv mobilního protipovodňového systému vyžaduje: lidi na výstavbu opatření, čas potřebný na výstavbu opatření, materiálové zdroje a technické vybavení. Lidé, kteří se účastní výstavby mobilního protipovodňového systému, jsou zpravidla dobrovolníci, případně jednotka požární ochrany. Výstavbu opatření řídí osoba, která zná přesný technologický postup výstavby 1. U některých mobilních protipovodňových systémů je rychlost výstavby vyšší se zvyšujícím se počtem pracovníků. Toto např. neplatí při výstavbě opatření, kde rychlost výstavby je závislá na rychlosti, popř. výkonu technického přístroje. Doba potřebná na výstavbu opatření je závislá na době, která zbývá, než dojde k zaplavení zájmového místa. Výstavba jednotlivých druhů mobilních protipovodňových systémů je různě časově náročná. Některé mobilní protipovodňové systémy jsou náročné na množství použitého materiálu, jiné na přítomnost technických strojů. Nároky na realizaci opatření (lidé, čas, zdroje) rostou v souvislosti s velikostí hráze (výška x délka). 7 Volba mobilního protipovodňového opatření V současné době je v českých podmínkách dostupné velké množství různých typů mobilních protipovodňových systémů patřící do skupiny krátkodobých opatření. Mobilní protipovodňové systémy jsou opatření s omezenou dobou účinnosti a řadí se do skupiny technických opatření. Jejich hlavním cílem je především zmírnění účinků povodně zachycením části jejího objemu. 1 Pro stavbu hráze z pytlů s pískem existují Metodické listy Bojového řádu jednotek PO, které popisují postup výstavby [14]. 8
Mobilní protipovodňové systémy jsou prostředky, jejichž všechny komponenty jsou v případě potřeby přemístitelné, tedy mobilní. Mezi základní požadavky na mobilní opatření patří odolnost vůči různým chemickým látkám, mechanická odolnost, možnost opakovatelného použití, dlouhodobá skladovatelnost, atd. Mezi mobilní protipovodňové systémy používané v České republice lze např. zařadit [2]: pytle plněné pískem, tandemové pytle plněné pískem, pryžotextilní vaky, hrazení plněná vodou nebo inertním materiálem, bariéry z ohýbaných profilů, hadicová hrazení plněná vzduchem, velkoobjemové vaky (big bag vaky), prefabrikované betonové zábrany, dvoukomorové bariéry, mobilní hradidlový K-systém (stejný princip jako paletové bariéry), apod. Každý typ mobilních protipovodňových systémů umožňuje postavení hráze pouze do určité výšky, do které je schopen ochránit území před povodňovou vlnou Výčet vybraných typů mobilních protipovodňových systémů a jejich maximální ochranné výšky je uveden níže (Tabulka 1). Tabulka 2 pak znázorňuje, do jakých výšek hladiny povodňové vlny jsou schopny jednotlivé typy mobilních systémů zajistit ochranu před zaplavením zájmového území. Tabulka 1: Mobilní protipovodňové systémy a jejich maximální ochranná výška Mobilní protipovodňové systémy Max. výška [m] Pytle (plněné pískem) - jednořadé kladení 1,5 Pytle (plněné pískem) - víceřadé kladení 1,5 Pytle (plněné pískem) - kombinované víceřadé kladení 2 Tandemové pytle 1,5 Pryžotextilní vaky - typ A a B 0,8 Pryžotextilní vaky typ C120 1,2 Pryžotextilní vaky typ C140 1,4 Hrazení plněná vodou nebo inertním materiálem 2,1 Bariéry z ohýbaných profilů 1,2 Hadicová hrazení plněná vzduchem (záleží na typu) 1 Vaková hrazení (big bag vaky) - 1 m 4 Vaková hrazení (big bag vaky) - 1,2 m 4,8 Vaková hrazení (big bag vaky) - 1,4 m 5,6 Vaková hrazení (big bag vaky) - 1,6 m 6,4 9
Prefabrikované betonové zábrany - typ A 0,5 Prefabrikované betonové zábrany - typ B 0,65 Prefabrikované betonové zábrany - typ C 0,8 Prefabrikované betonové zábrany - typ D 1 Prefabrikované betonové zábrany - typ E 1,2 Dvoukomorové bariéry plněné vodou 0,8 Mobilní hradidlový K-systém 1,3 10
Tabulka 2: Mobilní protipovodňové systémy Max. výška [m] Vaková hrazení (big bag vaky) - 1,6 m Vaková hrazení (big bag vaky) - 1,4 m Vaková hrazení (big bag vaky) - 1,2 m Vaková hrazení (big bag vaky) - 1 m Hrazení plněná vodou nebo inertním materiálem Pytle (plněné pískem) - kombinované víceřadé kladení Pytle (plněné pískem) - jednořadé kladení Pytle (plněné pískem) - víceřadé kladení Tandemové pytle Pryžotextilní vaky typ C140 Mobilní hradidlový K-systém Prefabrikované betonové zábrany - typ E Bariéry z ohýbaných profilů Pryžotextilní vaky typ C120 Hadicová hrazení plněná vzduchem (záleží na typu) 0,5 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 0,65 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x - 0,8 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x - - 1 x x x x x x x x x x x x x x x x - - - - - 1,2 x x x x x x x x x x x x x x - - - - - - - 1,3 x x x x x x x x x x x - - - - - - - - - - 1,4 x x x x x x x x x x - - - - - - - - - - - 1,5 x x x x x x x x x - - - - - - - - - - - - 2 x x x x x x - - - - - - - - - - - - - - - 2,1 x x x x x - - - - - - - - - - - - - - - - 4 x x x x - - - - - - - - - - - - - - - - - 4,8 x x x - - - - - - - - - - - - - - - - - - 5,6 x x - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 6,4 x - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Prefabrikované betonové zábrany - typ D Prefabrikované betonové zábrany - typ C Pryžotextilní vaky - typ A a B Dvoukomorové bariéry plněné vodou Prefabrikované betonové zábrany - typ B Prefabrikované betonové zábrany - typ A
Přehled základních zdrojových potřeb jednotlivých typů mobilních systémů ochrany je uveden v příloze 1 této metodiky. Postup prací ruční výpočet 1) Z tab. 2 vyberte mobilní systémy, které odpovídají požadované výšce uvažované konstrukce. 2) V případě, že mobilní systém ochrany je vybírán pro akutní (v současnosti probíhající) povodeň, vyřaďte podle informací v příloze 1 ta opatření, pro jejichž realizaci v současnosti nejsou v dané oblasti požadované zdroje. 3) Pro zbývající opatření vypočtěte zdrojovou náročnost podle vzorců (viz níže) s použitím informací o zdrojových potřebách z tabulky v příloze 1. 4) Podle potřebných zdrojů vyberte takový mobilní protipovodňový systém, který nejlépe odpovídá potřebám dané situace. Výpočet zdrojových potřeb Zdroje nutné pro realizací mobilních protipovodňových systémů uvedených v příloze 1 jsou kvantifikovány na rozměr stavebního bloku s definovanou výškou a šířkou. Základem výpočtu je proto zjištění potřebného počtu stavebních bloků a následným škálováním zdrojů podle počtu stavebních bloků, které je potřeba použít. pocet _ bloku v s v s pozadovana _ vyska vyska _ blok pozadovana _ sirka sirka _ blok potreba _ zdroje Interpretace výsledků pocet _ bloku potreba _ zdroje _ na _ blok Zatímco výše uvedeným způsobem je možné relativně přesně spočítat materiálové zdroje, časová náročnost realizace je závislá na lidských zdrojích popřípadě dostupnosti specializované techniky. Může tedy představovat úzké hrdlo bránící v paralelní (současně probíhající) konstrukci jednotlivých bloků mobilního systému ochrany. Využití výpočetní techniky Jako vhodný nástroj pro podporu rozhodování o volbě vhodného typu mobilních protipovodňových systémů může sloužit Metodická pomůcka pro specifikaci dočasných opatření [15] dostupná na http://fbiweb.vsb.cz/hraze/. Uživatel zadá potřebnou výšku a délku hráze a pomůcka vybere mobilní systémy, které daný rozměrový požadavek splňují, a také spočte zdroje nutné na realizaci systému o stanovených rozměrových parametrech. Pro realizaci každého mobilního systému je třeba různý počet lidí, různá doba na výstavbu či příslušný materiál a technika. Povodňové orgány na základě těchto podpůrných informací a dostupných zdrojích vyberou vhodný typ mobilního systému k realizaci. 12
Pro návrh trasy protipovodňové bariéry a výpočtu hypotetické hranice rozlivu lze využít GIS. Tyto a další údaje poskytuje Metodika pro operativní import protipovodňových bariér do infrastruktury GIS a hydraulických modelů [16]. Mimo jiné se věnuje zejména efektivnějšímu importu a simulaci vlivu protipovodňových bariér, které jsou operativně přidávány a měněny během povodňové situace. Novost postupů V současné době neexistuje nástroj, díky kterému by povodňový orgán obce zvolil pro zájmové místo v záplavovém území nejlepší vhodnou variantu ochrany před povodněmi, realizovanou mobilními protipovodňovými systémy. Výběr vhodného typu mobilních protipovodňových systémů by měl být systematický a založen na předem vymezeném postupu. Jen tak lze zajistit účinnou ochranu zájmového území před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. V průběhu povodně mohou činit opatření a vydávat operativní příkazy kzabezpečení ochrany před povodněmi. [17] Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá rozhodování o výběru vhodných mobilních protipovodňových systémů spíše metodou pokus-omyl, bylo by vhodné využít k tomuto rozhodování rozhodovací postup či model, který by sloužil primárně povodňovým komisím obcí. Místa pro výstavbu mobilních protipovodňových systémů jsou zpravidla předem vytipována. Jsou součástí příslušných povodňových plánů, případně jejich určení provedou pracovníci povodňových orgánů. [17] Samotná realizace mobilních protipovodňových systémů je prováděna na základě usnesení povodňové komise. Vlastní stavbu mobilních protipovodňových stěn provádí zpravidla jednotka požární ochrany. Mohou se na ní podílet dobrovolníci, či jiné určené osoby, příp. členové složek IZS (obecné policie, AČR). [17] Výstavba mobilních protipovodňových systémů vyžaduje odborné vedení. Většinou toto vedení zajišťuje příslušník HZS. Existuje celá řada mobilních protipovodňových systémů od pytlů s pískem po mobilně stacionární systémy. Výstavba vyžaduje odpovídající čas v řádu hodin, zajištění příslušného materiálu (písek, popílek, voda, vlastní prvky systému) a techniky (transportní, manipulační, čerpací, ). Při budování protipovodňových hrází je potřebná znalost zásad budování, resp. montáže systémů. [18] Nedodržení správného postupu mívá za následek omezenou funkčnost systému nebo dokonce úplnou nefunkčnost provedených opatření (např. propustnost i následnou destrukci hrází vodním živlem). Tato metodika poskytuje základní východiska a podpůrné nástroje pro výběr vhodného protipovodňového opatření realizovaného pomocí mobilního systému. Metodika umožňuje vybrat mobilní systém podle požadované výšky ochrany a spočítat potřebné zdroje nutné pro jeho realizaci. Výpočet je možno provést buďto ručně podle údajů přílohy 1 nebo pomocí jednoduchého software dostupného volně po síti Internet z http://fbiweb.vsb.cz/hraze/. 13
Uplatnění Metodika je určena především pro povodňové orgány, popř. stálým pracovním skupinám krizových štábů ORP a krajů jako podpora pro zlepšení kvality doporučení k realizaci mobilních protipovodňových systémů v zájmových místech záplavového území. Metodika je také využitelná povodňovými orgány pro plánování zdrojových potřeb v rámci přípravy na povodně v budoucnosti. Seznam použité související literatury [1] ČESKO. Zákon 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. roč. 2001, č. 98, ISSN 1211-1244. [2] JURÁŇ, Marek, MATĚJKA, Jiří. Mobilní protipovodňové systémy. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 151 s. ISBN 976-80-86640-62- 4. [3] ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Základní báze geografických dat ZABAGED [online]. [cit. 2011-09-1]. Dostupné z: https://www.cuzk.cz/dokument.aspx?prareskod=998&menuid=0&akce=doc:30- ZU_ZABAGED [4] CENIA. INSPIRE: Infrastructure for Spatial Information in Europe [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://inspire.gov.cz/ [5] CENIA. CORINE Land Cover [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/ C12572160037AA0F.nsf/showProject?OpenAgent&PID=CPRJ7T3H 42O2&cat=about [6] ČESKO. Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. 2006, roč. 2006, č. 63, ISSN 1211-1244. [7] ČSÚ. RSO: Registr sčítacích obvodů a budov [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://registry.czso.cz/irso/home.jsp [8] Národní geoportal INSPIRE [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/home;jsessionid=644de8ef87d5bdcc8cb171d73d6e1 A08 [9] ČHMÚ. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=jsptabcontainer/p1_0_home [10] MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vodohospodářský informační portál [online]. [cit. 2013-05-1]. Dostupné z: http://voda.gov.cz/portal/cz/ [11] VUV T. G. MASARYKA. DIBAVOD [online]. [cit. 2011-09-1]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/ 14
[12] VŠB-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. FLOREON+ (FLOodsREcognition on the Net) [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.floreon.eu/web/ [13] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. IRZ: Integrovaný registr znečišťování [online]. [cit. 2013-05-1]. Dostupné z: http://www.irz.cz/ [14] MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HZS ČR. Metodický list 4Ob - Stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/soubor/ob-04-hraze-pdf.aspx [15] JEŽKOVÁ, Pavlína, ŠENOVSKÝ, Pavel. Metodická pomůcka pro specifikaci dočasných opatření [online]. [cit. 2013-08-18]. Dostupné z: http://fbiweb.vsb.cz/hraze/ [16] UNUCKA, Jan et al. Metodika pro operativní import protipovodňových bariér do infrastruktury GIS a hydraulických modelů. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2013. 33 s. [17] ADAMEC, Vilém a kol. Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva. Ostrava: SPBI, 2012. 131 s. ISBN 978-80-7385-118-7. [18] MATĚJKA, Jiří. Metodická příručka pro stavbu mobilních protipovodňových stěn. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR, 2003. 138 s. ISBN 80-86640-16-7. Seznam publikací, které předcházely metodice JEŽKOVÁ, Pavlína a Drahomíra JEŽKOVÁ. Hodnocení problematiky ochrany před povodněmi v území. In: Ochrana obyvatelstva - DEKONTAM 2013. Ostrava: SPBI, 2013, s. 52-55. ISBN 978-80-7385-122-4 JEŽKOVÁ, Pavlína a Drahomíra JEŽKOVÁ. Integrální bezpečnost územního celku. In: Požární ochrana 2012. Ostrava: SPBI, 2012, s. 97-99. ISBN 978-80-7385-115-6. JEŽKOVÁ, Pavlína. Integrální bezpečnost jako účinný systém řešení ochrany obyvatelstva v území. In: Mladá veda 2012: Veda a krízové situácie. Žilina: FŠI, Žilinská univerzita v Žilině, 2012, s. 128-135. ISBN 0978-80-554-0575-9. JEŽKOVÁ, Pavlína, ŠENOVSKÝ, Pavel. Metodická pomůcka pro specifikaci dočasných opatření [online]. [cit. 2013-08-18]. Dostupné z: http://fbiweb.vsb.cz/hraze/ UNUCKA, Jan et al. Metodika pro operativní import protipovodňových bariér do infrastruktury GIS a hydraulických modelů. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2013. 33 s. 15
Příloha 1 Jednotkové zdrojové potřeby mobilních systémů ochrany Mobilní systém Šířka Rozměr [m] Výška Max. výška [m] Čas [hod] Čerpadlo na vodu Dvoukomorová bariéra pro plnění vodou [ks] Lidé Voda [tisíce litrů] Hrazení pro plnění vzduchem Kompresor Hrazení pro plnění vodou nebo inertním mat. Hradidlo pro K-systém K - systém Nákladní vůz s jeřábovým ramenem Prefabrikované betonové zábrany Pryžotextilní vak (délka 5m) Písek [t] Pytel [ks] Násypné zařízení Tandemový pytel [ks] Fólie [m] Inert. mat 1) [m3] Samovazný pytel [ks] Velkoobjemový vak Vysokozdvižný vozík Dvoukomorové bariéry plněné vodou 10 0,8 0,8 0,1 1 1 5 19 Hadicová hrazení plněná vzduchem - TW100 5 1 1 0,9 4 1xTW100 1 Hadicová hrazení plněná vzduchem - TW50 5 0,5 0,5 0,1 4 1xTW50 1 Hadicová hrazení plněná vzduchem - TW75 5 0,8 0,75 0,1 4 1 TW75 1 Hrazení plněná vodou nebo inertními mat. - 1.1 m 3 1,1 1,1 0 2 6 1x1,1m Hrazení plněná vodou nebo inertními mat. - 2.1 m 3 2,1 2,1 0,1 2 6 1x2,1m Mobilní hradidlový K-systém 2,3 0,6 1,3 0,1 6 1 1 Prefabrikované betonové zábrany - 0.5 m 4 0,5 0,5 0,2 3 1 1x0,5m Prefabrikované betonové zábrany - 0.65 m 4 0,7 0,65 0,2 3 1 1x0,65m Prefabrikované betonové zábrany - 0.8 m 4 0,8 0,8 0,2 3 1 1x0,8m Prefabrikované betonové zábrany - 1 m 4 1 1 0,2 3 1 1x1m Prefabrikované betonové zábrany - 1.2 m 4 1,2 1,2 0,2 3 1 1x1,2m Pryžotextilní vaky - typ A 5 0,8 0,8 0,3 1 2 6,8 1x typ A Pryžotextilní vaky - typ B 5 0,8 0,8 0,3 1 2 6,57 1x typ B Pryžotextilní vaky - typ C120 5 1,2 1,2 0,3 1 2 9 1xtyp C120 Pryžotextilní vaky - typ C140 5 1,4 1,4 0,6 1 2 16 1xtyp C140 Pytle plněné pískem - jednořadé kladení 10 0,5 1,5 0,5 10 2,06 52 Pytle plněné pískem - kombinované víceřadé kladení 10 0,5 1,5 1 10 4,1 103 Pytle plněné pískem - víceřadé kladení 10 0,5 1,5 1 10 4,14 104 16
Mobilní systém Šířka Rozměr [m] Výška Max. výška [m] Čas [hod] Čerpadlo na vodu Dvoukomorová bariéra pro plnění vodou [ks] Lidé Tandemové pytle (tloušťka hráze 2 pytle) 10 0,5 1,5 1,3 3 3,75 1 150 Tandemové pytle (tloušťka hráze 4 pytle) 10 0,5 1,5 2,5 3 7,65 1 306 Voda [tisíce litrů] Hrazení pro plnění vzduchem Velkoobjemové vaky - 1 m 10 1 4 3 2 1 10 8 13 32x1m 1 Velkoobjemové vaky - 1,2 m 10 1,2 4,8 3,5 2 1 10 12 11 27x1,2m 1 Velkoobjemové vaky - 1.4 m 10 1,4 5,6 4,5 2 1 10 16 10 23x1,4m 1 Velkoobjemové vaky - 1.6 m 10 1,6 6,4 5,3 2 1 10 20 9 20x1,6m 1 Kompresor Hrazení pro plnění vodou nebo inertním mat. Hradidlo pro K-systém K - systém Nákladní vůz s jeřábovým ramenem Prefabrikované betonové zábrany Pryžotextilní vak (délka 5m) Písek [t] Pytel [ks] Násypné zařízení Tandemový pytel [ks] Fólie [m] Inert. mat 1) [m3] Samovazný pytel [ks] Velkoobjemový vak Vysokozdvižný vozík Pozn.: 1) Písek, štěrk, staveb. suť, apod. 17