Osobní letecká doprava 2001-2002

Osobní letecká doprava 2001- Další pokles ve většině členských států, zejména v mezinárodní dopravě, tyto problémy se zvláště týkají tras do Severní Ameriky a v opačném směru Luis de la Fuente Layos Obsah Nejdůležitější údaje... 1 Obecný vývoj v zemích EU-25... 2 Obecný vývoj v zemích EU-15... 5 Vnitrostátní letecká doprava v EU-15... 6 Mezinárodní doprava v rámci EU-15... 7 Mezinárodní doprava do zemí a ze zemí mimo EU-15... 10 Letecká doprava v kandidátských zemích... 11 Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu... 12 Nejdůležitější údaje Po počátečním poklesu ve druhém pololetí roku 2001, k němuž došlo v návaznosti na tragické události z 11. září, zaznamenal počet v letecké dopravě ve většině zemí, pro které jsou k dispozici příslušná data, další pokles. Na úrovni zemí EU-15 zaznamenal počet propad o 2,2 % v porovnání s předchozím rokem. Vnitrostátní letecká doprava však byla tímto vývojem méně poznamenána než mezinárodní doprava. Na úrovni jednotlivých zemí byl zaznamenán rozdílný vývoj: největší poklesy celkových přepravních výkonů v osobní letecké dopravě z hlediska počtu přepravených byly zaznamenány v Belgii, Švédsku, Lucembursku a na Maltě, zatímco v takovým zemích, jako je Slovensko, Litva, Portugalsko, Estonsko a Irsko došlo ke zvýšení počtu přepravených. Londýnské letiště Heathrow je i nadále zdaleka nejvýznamnějším letištěm z hlediska celkového počtu odbavených (63 milionů). Za tímto letištěm následují 1

pařížské letiště Charlese de Gaulla, letiště ve Frankfurtu a v Amsterodamu. Pokud jde o nové členské státy, nacházejí se mezi nejvýznamnějšími 50 letišti v EU z hlediska počtu pražské letiště v Ruzyni (36. místo s 6,3 milionů ), letiště v Larnace (42. místo) a budapešťské letiště Ferihegy (45. místo). V roce zaznamenala celková osobní letecká doprava do zemí mimo EU-15 a z těchto zemí pokles o 3,6 % v porovnání s rokem 2001, přičemž tímto poklesem byly zvláště postiženy trasy do Severní Ameriky. U kandidátských zemí příslušné ukazatele uvádějí, že po dlouhém a obtížném období dochází opět k růstu počtu v letecké dopravě v Bulharsku a v Rumunsku. Vysoké počty v případě Turecka ( to bylo 33,2 milionů ) odrážejí vysoké úrovně turistiky. Graf 1: celkových přepravních objemů v osobní letecké dopravě podle zemí: porovnání let 2001-, v % 30 20 10 0-10 Slovensko Litva Portugalsko Estonsko Irsko ČR Velká Británie Nizozemsko Francie Rakousko Lotyšsko Dánsko Španělsko Itálie Slovinsko Maďarsko Německo Finsko Kypr Malta Lucembursko Švédsko Belgie -20-30 -40 Obecný vývoj v zemích EU-25 Tabulka 1 uvádí přehled vývoje osobní letecké dopravy v jednotlivých členských státech. Pro některé členské státy EU (a zejména pro nové členské státy) nejsou příslušná data vždy k dispozici. Je však možno konstatovat, že s ohledem na celkové výkony osobní letecké dopravy zaznamenala polovina členských států v rozmezí let 2001 a určitý pokles. V Belgii došlo k poklesu o 28 %; celkové ukazatele vyjadřující počet v Lucembursku, na Maltě a ve Švédsku zaznamenaly pokles od 7 % do 9 %. Poklesy v případě jiných zemí se omezovaly na 5 % nebo ještě méně. Oproti tomu zaznamenaly určité země jistý nárůst počtu přepravených : to je zejména případ Slovenska (+ 20 % - avšak v důsledku rostoucího počtu dopravců), Litvy, Portugalska, Estonska a Irska. 2

Všechny země, pro které jsou k tomuto období k dispozici příslušná data, vykázaly za období let 1997 až 2001 kladné výsledky. Ale dokonce i ty země, které dosáhly dvouciferného kladného růstu během tohoto období (Španělsko, Finsko), vykázaly pokles, provedeme-li porovnání výsledků roku s údaji za rok 2001. Podíváme-li se blíže na rozdělení vnitrostátní a mezinárodní dopravy, vidíme, že je možno konstatovat až na určité výjimky stejný obecný vývoj jako tomu bylo pro celkovou dopravu. V oblasti vnitrostátní dopravy zaznamenaly Estonsko a Slovensko extrémně vysoké nárůsty. V případě Slovenska to je však způsobeno, jak již bylo uvedeno výše, zvýšeným počtem dopravců. I přes významná tempa růstu by se však mělo poznamenat, že absolutní hodnoty zůstávají na poměrně nízké úrovni. To rovněž platí v případě Nizozemska (+ 9,6 % v rozmezí let 2001 a ) a Belgie (-56,9 %). Pouze Velká Británie s 22,6 milionů zaznamenala znatelný nárůst v absolutním počtu leteckých na vnitrostátních trasách (téměř o 9 % více než 2001). Tabulka 1: Přehled vývoje celkové dopravy rozepsaný podle destinací Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava 2001/ Průměrný vývoj 1997-2001 2001/ Průměrný vývoj 1997-2001 2001/ Průměrný vývoj 1997-2001 Belgie 14 316-27,7 5,6 1-56,9 54,1 14 315-27,7 5,6 Česká republika 6 579 4,0 : 148 : : 6 432 : : Dánsko 19 930 0,7 4,5 1 684-6,5-9,7 18 246 1,4 6,6 Německo 114 383-3,2 4,1 20 402-2,5 2,8 93 981-3,4 4,4 Estonsko 603 5,6 : 13 209,1 : 590 4,1 : Řecko : : : : : : : : : Španělsko 112 254-0,6 16,1 29 022-2,2 : 83 232-0,0 7,6 Francie 96 526 2,3 4,7 27 921-2,2 1,8 68 605 4,2 6,0 Irsko 18 235 5,3 8,8 659-2,3 10,8 17 576 5,6 8,7 Itálie 65 228-1,0 5,4 22 527 0,2 3,3 42 701-1,6 6,6 Kypr 6 205-5,1 : : : : : : : Lotyšsko 633 1,6 : : : : : : : Litva 701 7,8 : : : : : : : Lucembursko 1 505-7,0 3,3 0 : : 1 505-7,0 3,3 Maďarsko 4 469-2,5 : : : : 4 469-2,5 : Malta 2 640-6,9 : 47 : : 2 593-8,6 : Nizozemsko 40 828 3,1 5,6 204 9,6-1,7 40 625 3,1 5,6 Rakousko 14 944 1,7 4,8 530-5,2 6,9 14 414 2,0 4,7 Polsko 6 542 : : : : : : : : Portugalsko 17 382 6,9 7,6 2 930-0,2 11,9 14 451 8,5 6,7 Slovinsko 866-2,2 : : : : : : : Slovensko 497 19,9 : 32 235,5 : 465 14,9 : Finsko 10 296-4,4 13,7 2 766-9,6 : 7 530-2,3 4,6 Švédsko 22 039-8,6 5,3 7 445-7,4 4,2 14 595-9,2 5,9 Velká Británie 168 742 3,5 : 22 617 8,8 : 146 125 2,7 5,7 Když se podíváme na mezinárodní leteckou dopravu z hlediska jednotlivých zemí, uvidíme, že počet vykázal značný pokles v Belgii (-27,7 %), ve Švédsku (-9,2 %), na Maltě (-8,6 %) a v Lucembursku (-7,0 %), kdežto zřetelně kladný vývoj byl zaznamenán na Slovensku (+14,9 %, ale opět to bylo částečně způsobeno zvýšením počtu dopravců), v Estonsku, Francii, Irsku a Portugalsku (v rozmezí 4 % až 9 %). Rovněž v mezinárodní osobní letecké dopravě byl průměrný roční růst v rozmezí let 1997 až 2001 stále ještě vysoce kladný, když dosahoval od 3,3 % (Lucembursko) do 8,7 % (v Irsku). 3

Na základě dostupných dat bychom mohli vytvořit pořadí nejvytíženějších letišť za rok na úrovni EU-25 (viz tabulka 2). Toto posouzení však nezahrnuje řecká a polská letiště. Londýnské letiště Heathrow je i nadále nejvýznamnějším letištěm v EU s celkovým počtem 63 milionů odbavených. O druhé místo soupeří pařížské letiště Charlese de Gaulla a letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, která dosahují velmi obdobných ukazatelů (zhruba 48 milionů ). Pražské letiště v Ruzyni (6,3 milionů ) je prvním letištěm mezi novými členskými státy a zaujímá 36. místo. Tabulka 2: Největších 50 letišť v zemích EU-25 z hlediska počtu v celkové letecké dopravě Letiště 1 VELKÁ BRITÁNIE LONDÝN/HEATHROW 63 041 754 2 FRANCIE PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE 48 257 964 3 NĚMECKO FRANKFURT NAD MOHANEM 48 078 824 4 NIZOZEMSKO AMSTERODAM/SCHIPHOL 40 587 562 5 ŠPANĚLSKO MADRID/BARAJAS 33 696 101 6 VELKÁ BRITÁNIE LONDÝN/GATWICK 29 509 921 7 ITÁLIE ŘÍM/FIUMICINO 24 204 778 8 FRANCIE PAŘÍŽ/ORLY 23 143 632 9 NĚMECKO MNICHOV 22 877 714 10 ŠPANĚLSKO BARCELONA 21 164 324 11 VELKÁ BRITÁNIE MANCHESTER/INTL 18 605 651 12 DÁNSKO KODAŇ/KASTRUP 18 189 580 13 ŠPANĚLSKO PALMA DE MALLORCA 17 758 972 14 ITÁLIE MILÁN/MALPENSA 17 330 080 15 ŠVÉDSKO STOCKHOLM/ARLANDA 16 636 815 16 VELKÁ BRITÁNIE LONDÝN/STANSTED 16 044 864 17 IRSKO DUBLIN 14 836 153 18 NĚMECKO DÜSSELDORF 14 588 642 19 BELGIE BRUSEL 14 315 810 20 RAKOUSKO VÍDEŇ/SCHWECHAT 11 911 246 21 ŠPANĚLSKO MALAGA 10 300 188 22 NĚMECKO BERLÍN-TEGEL 9 799 514 23 FINSKO HELSINKY 9 605 475 24 PORTUGALSKO LISABON 9 269 848 25 FRANCIE NICE/COTE D AZUR 9 183 115 26 ŠPANĚLSKO TENERIFE SUR-REINA SOFIA 8 805 312 27 NĚMECKO HAMBURK 8 789 199 28 ŠPANĚLSKO LAS PALMAS/GRAN VANADIA 8 772 424 29 VELKÁ BRITÁNIE BIRMINGHAM 7 917 886 30 ITÁLIE MILÁN/LINATE 7 793 660 31 VELKÁ BRITÁNIE GLASGOW 7 767 289 32 NĚMECKO STUTTGART 7 093 438 33 ŠPANĚLSKO ALICANTE 6 971 884 34 VELKÁ BRITÁNIE EDINBURK 6 911 906 35 VELKÁ BRITÁNIE LONDÝN LUTON 6 473 565 36 ČESKÁ REPUBLIKA PRAHA/RUZYNĚ 6 290 946 37 FRANCIE LYON/SATOLAS 5 724 567 38 FRANCIE MARSEILLE/MARIGNANE 5 360 548 39 NĚMECKO KOLÍN/ NAD RÝNEM/BONN 5 290 672 40 FRANCIE TOULOUSE/BLAGNAC 5 288 497 41 ŠPANĚLSKO ARRECIFE/LANZAROTE 4 947 149 42 KYPR LARNACA 4 695 986 43 PORTUGALSKO FARO 4 635 662 44 NĚMECKO HANNOVER 4 581 284 45 MAĎARSKO BUDAPEŠŤ/FERIHEGY 4 468 821 46 ITÁLIE BENÁTKY/TESSERA 4 156 789 47 ITÁLIE NEAPOL/CAPODICHINO 4 141 053 48 ITÁLIE CATANIA/FONTANAROSSA 4 060 551 49 ŠPANĚLSKO IBIZA 4 042 271 50 ŠVÉDSKO GOTEBORG/LANDVETTER 4 031 048 4

Obecný vývoj v zemích EU-15 Na úrovni zemí Evropské unie před rozšířením (EU-15) byl celkový pokles letecké dopravy v rozmezí let 2001 a ve výši 2,2 % (viz tabulka 3). To je v příkrém protikladu s průměrným ročním růstem ve výši 7,2 %, který byl zaznamenán pro období let 1997 až 2001. Mělo by se poznamenat, že souhrnná čísla za země EU-15 jsou založena na datech bez zahrnutí Řecka. Tento pokles se vnitrostátní letecké dopravy dotkl citelně méně, než tomu bylo v případě mezinárodní letecké dopravy. Omezíme-li se na mezinárodní leteckou dopravu (a to jak v rámci zemí EU-15, tak směřující mimo země EU-15, respektive ze zemí mimo EU-15), je na grafu 2 zřetelně vidět, jakým způsobem probíhal vývoj počtu odbavených podle světových regionů v průběhu času. Masivní pokles nastal v případě dat za druhé pololetí roku 2001 po teroristických útocích z 11. září 2001. Mezinárodní doprava v rámci EU-15 byla tímto vývojem dotčena v menší míře než různé světové regiony situované mimo oblast EU-15. Pokles zaznamenaly zejména počty odbavených do Severní Ameriky a z této destinace. Graf 2 EU-15: mezinárodní osobní letecké dopravy podle světových regionů v rozmezí let 1993 až vyjádřeno v milionech přepravených osob Legenda: International Intra-EU-15 = Mezinárodní doprava v rámci EU-15 Europe xcerpt EU-15 (incl. Russia) = Evropa mimo EU-15 (včetně Ruska) North America = Severní Amerika Asia & Australasia = Asie a Australasie Africa = Afrika Central and South America = Střední a Jižní Amerika 5

Tabulka 3: osobní letecké dopravy na úrovni zemí EU-15 Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava 2001/ Průměrný vývoj 1997-2001 2001/ Průměrný vývoj 1997-2001 2001/ Průměrný vývoj 1997-2001 EU-15 (1) 551 565-2,2 7,2 138 707-0,7 15,8 412 858-2,7 5,0 (1) Není zde zahrnuta Vnitrostátní doprava Řecka a doprava mimo EU pro tuto zemi Vnitrostátní letecká doprava v EU-15 Pokud se omezíme na země v oblasti EU-15, bude tabulka 4 uvádět počet ve vnitrostátní letecké dopravě v různých členských státech. Na úrovni zemí EU-15 došlo k poklesu o 0,7 %, pokud jde o počet odbavených osob, v porovnání s rokem 2001. Nejvyšší tempa růstu byla zaznamenána v Nizozemsku (kde však vnitrostátní letecká doprava hraje v absolutním měřítku jen velmi omezenou roli) a ve Velké Británii. Všechny tři skandinávské země vykazují velká navýšení, jež sahají od 9,6 % do 6,5 %. Je zřejmé, že největší země dosahují největších výkonů: pět zemí vykazuje více než 20 milionů odbavených ve vnitrostátní letecké dopravě. Na prvním místě je Španělsko (to je však ovlivněno dopravou na Baleárské a Kanárské ostrovy), které zaznamenalo ve vnitrostátní osobní letecké dopravě téměř 30 milionů odbavených. Za Španělskem následuje Francie, jež zaznamenala téměř 29 milionů. Zde je však třeba poznamenat, že mezikontinentální relace s francouzskými zámořskými teritorii (Francouzská Guyana, Martinique, Réunion a Guadeloupe) se považují na vnitrostátní dopravu. Tabulka 4: Celkový počet ve vnitrostátní dopravě pro země EU-15 Země 2001 Meziroční změna pro léta 2001- EU-15 139 696 138 707-0,7 BELGIE 3 1-56,9 DÁNSKO 1 800 1 684-6,5 NĚMECKO 20 920 20 402-2,5 ŘECKO : : : ŠPANĚLSKO 29 688 29 022-2,2 FRANCIE 28 556 27 921-2,2 IRSKO 674 659-2,3 ITÁLIE 22 487 22 527 0,2 LUCEMBURSKO 0 0 - NIZOZEMSKO 186 204 9,6 RAKOUSKO 559 530-5,2 PORTUGALSKO 2 937 2 930-0,2 FINSKO 3 058 2 766-9,6 ŠVÉDSKO 8 039 7 445-7,4 VELKÁ BRITÁNIE 20 789 22 617 8,8 6

Tabulka 5: 15 nejvýznamnějších letišť v zemích EU-15 z hlediska počtu ve vnitrostátní dopravě Letiště Meziroční změna pro léta 2001-2001 1 MADRID/BARAJAS 16 819 201-2,4 2 2 PAŘÍŽ/ORLY* 16 493 593-4,4 1 3 ŘÍM/FIUMICINO 11 947 607-1,7 3 4 BARCELONA 10 389 969-1,6 4 5 MNICHOV 8 133 635-1,1 5 6 FRANKFURT NAD 7 877 993-3,8 6 MOHANEM 7 LONDÝN/HEATHROW 6 675 137 0,6 8 8 STOCKHOLM/ARLANDA 6 077 031-9,6 7 9 MILÁN/LINATE 5 659 874 13,3 10 10 BERLIN-TEGEL 5 604 928 2,1 9 11 EDINBURK 5 078 367 19,3 15 12 PAŘÍŽ/CHARLES-DE- 5 067 023 2,2 11 GAULLE 13 PALMA DE MALLORCA 4 687 336-3,2 12 14 NICE/COTE D AZUR 4 408 660 2,3 14 15 GLASGOW 4 295 949 12,2 18 Kvůli geografickým charakteristikám zemí a navzdory výše uvedenému poklesu, k němuž došlo, zůstává vnitrostátní letecká doprava ve Finsku a Švédsku relativně významná. Tabulka 5 uvádí 15 nejvýznamnějších letišť z hlediska počtu odbavených na vnitrostátních letech. Kvůli značnému poklesu na letišti Paříž/Orly, k němuž došlo, je nyní na prvním místě madridské letiště Barajas. Kromě těchto dvou letišť dosahují ještě další dvě letiště více než 10 milionů odbavených ve vnitrostátní dopravě. Mezinárodní doprava v rámci EU-15 Na úrovni zemí EU-15 bylo na mezinárodních letech v rámci EU-15 zaznamenáno více než 213 milionů, což je pokles o 1,8 % oproti předchozímu roku, a příkrý kontrast s průměrným ročním tempem růstu o 6,3 %, jehož bylo dosaženo v období let 1993 až 2001. Mělo by se zde poznamenat, že řecká data byla odhadnuta na základě prohlášení od partnerských letišť (zrcadlová prohlášení). Portugalsko a Francie zaznamenaly v rozmezí let 2001 až nárůst u své mezinárodní dopravy v rámci EU, který je vyšší než průměrný vývoj v rozmezí let 1993 až 2001 (o 9,9 % v případě Portugalska a 6 % v případě Francie). Irsko, Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko a Španělsko rovněž zaznamenaly zvýšený počet odbavených v oblasti příletů i odletů v rámci mezinárodní dopravy do destinací v EU-15 a z těchto destinací. Vážný pokles zaznamenaný v Belgii (-24,7 %) je zčásti ovlivněn úpadkem jednoho předního belgického dopravce, k němuž došlo v posledním čtvrtletí roku 2001. Je zřejmé, že osobní 7

letecká doprava nebyla schopna se v dostatečné míře zotavit a dosáhnout úrovní před rokem 2001. Nicméně pokles zmíněný v případě Belgie se týká pouze bruselského letiště. Pokud bychom brali v úvahu všechna belgická letiště (a mezi nimi rovněž menší letiště, která si vybírají tzv. nízkonákladoví dopravci), byl by celkový pokles méně radikální. Švédsko a Německo rovněž nezaznamenaly značný pokles počtu odbavených v těchto relacích (konkrétně se jedná o -7,0 % v případě Švédska a o -5,6 % v případě Německa). Tabulka 6: mezinárodní dopravy v rámci EU-15 v rozmezí let 1993 až v Evropské unii Země Meziroční změna pro léta 2001- Průměrný vývoj v letech 1993-2001 EU-15 213 186 642-1,8 6,3 BELGIE 10 405 053-24,7 8,7 DÁNSKO 11 775 620-0,1 8,4 NĚMECKO 50 793 107-5,6 6,1 ŘECKO * 18 560 714-4,5 4,3 ŠPANĚLSKO 71 890 386 0,2 8,1 FRANCIE 35 436 032 6,0 5,3 IRSKO 15 587 943 7,7 14,1 ITÁLIE 29 464 505-1,6 8,7 LUCEMBURSKO 1 318 611-6,9 8,0 NIZOZEMSKO 22 493 871 3,5 8,0 RAKOUSKO 8 705 386 2,7 5,4 PORTUGALSKO 11 920 312 9,9 6,7 FINSKO 5 509 967-2,4 : ŠVÉDSKO 11 176 126-7,0 14,2 VELKÁ BRITÁNIE 91 754 438 4,4 6,9 * Odhad Tabulka 7 pak nabízí pohled na nejvýznamnější relace mezi dvojicemi měst (v obou směrech) v letecké dopravě v rámci EU. Termínem relace mezi dvojicí měst se rozumí též to, že pokud má nějaké město více než jedno letiště, provede se sečtení příslušných počtů. Tabulka 7: Přehled 15 nejvýkonnějších dvojic měst v mezinárodní osobní letecké dopravě uvnitř EU-15, 2001 odbavených v letech Dvojice měst v relacích 2001/ mezi dvěma městy 2001 1 DUBLIN LONDÝN 4 389 799 4,4 1 2 AMSTERODAM LONDÝN 3 614 934 2,6 2 3 LONDÝN PAŘÍŽ 2 898 847 7,3 3 4 LONDÝN MALAGA 2 081 103 12,3 5 5 FRANKFURT LONDÝN 2 045 007-1,8 4 6 BARCELONA LONDÝN 1 696 157 11,9 10 7 LONDÝN MILÁN 1 654 680 3,0 9 8 LONDÝN MADRID 1 652 946 0,5 8 9 MADRID PAŘÍŽ 1 633 689-7,8 6 10 LONDÝN ŘÍM 1 623 948-3,6 7 11 LONDÝN PALMA 1 468 915 1,6 11 12 PAŘÍŽ ŘÍM 1 348 870 7,2 13 13 ALICANTE LONDÝN 1 271 231 18,9 25 14 KODAŇ LONDÝN 1 242 300 2,3 14 15 BRUSEL LONDÝN 1 225 315 1,3 15 8

Zde je vidět, že relace Londýn-Dublin / Dublin-Londýn zůstává zdaleka nejvýznamnější relací (bylo zde přepraveno téměř 4,4 milionů ). I přes obecný pokles, který byl popsán výše, vykazuje většina těchto relací růst. V porovnání s rokem 2001 vykazuje pořadí jednotlivých relací určité zajímavé změny, které jsou způsobeny především nárůstem přepravních výkonů mezi Londýnem a různými španělskými destinacemi: trasy do Malagy, Barcelony a Alicante (případně v opačném směru) vykazují vysoká tempa růstu a způsobují největší přesuny v pořadí 15 nejvýznamnějších dvojic měst. Tabulka 8: 25 největších letišť z hlediska celkového počtu odbavených v mezinárodní osobní letecké dopravě v rámci EU-15 Letiště Změna v letech 2001-2001 1 LONDÝN/HEATHROW 23 330 783 1,2 1 2 AMSTERODAM/SCHIPHOL 22 340 949 3,8 2 3 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE 19 796 859 0,9 3 4 FRANKFURT/MAIN 16 430 698-2,5 4 5 LONDÝN/GATWICK 15 019 285-0,6 5 6 DUBLIN 12 883 545 7,2 8 7 LONDÝN/STANSTED 12 755 094 18,3 10 8 PALMA DE MALLORCA 12 411 844-8,3 7 9 MANCHESTER/INTL 11 327 244-1,4 9 10 KODAŇ/KASTRUP 10 481 229 0,4 11 11 MADRID/BARAJAS 10 430 458 0,6 12 12 BRUSEL/NATIONAL 10 405 053-24,7 6 13 BARCELONA 9 023 876 10,5 15 14 MNICHOV 9 003 927-3,8 13 15 STOCKHOLM/ARLANDA 7 725 554-8,0 14 16 MALAGA 7 609 360 9,8 20 17 ROMA/FIUMICINO 7 469 125-0,8 17 18 MILÁN/MALPENSA 7 172 791-5,9 16 19 DÜSSELDORF 7 038 507-5,6 18 20 TENERIFE SUR-REINA SOFIA 6 891 674-3,5 19 21 VÍDEŇ/SCHWECHAT 6 319 847 0,0 21 22 BIRMINGHAM 5 542 350 2,7 23 23 ALICANTE 5 248 389 11,1 26 24 LAS PALMAS/GRAN CANARIA 5 173 388-5,8 22 25 LISABON 5 071 541 1,2 24 Tabulka 8, která je stále ještě omezena na mezinárodní leteckou dopravu v rámci EU, uvádí seznam 25 nejvýznamnějších letišť z hlediska počtu odbavených. První dvě místa patří londýnskému letišti Heathrow a amsterodamskému letišti Schiphol. Kvůli nárůstu o 3,8 % v porovnání s předchozím rokem se letiště Amsterodam/Schiphol dostává do blízkosti vedoucího letiště Heathrow v Londýně. V souladu s komentářem uvedeným vzhledem k tabulce 7 je třeba říci, že některá letiště zaznamenala značné nárůsty (Londýn/Stansted, Barcelona, Alicante, Malaga), což je ovlivněno činností nízkonákladových leteckých dopravců. Tento vývoj se však neprojevil u všech španělských letišť, neboť například Palma de Mallorca, Tenerife a Las Palmas/Gran Canaria vykazují pokles počtu přepravených. 9

Mezinárodní doprava do zemí a ze zemí mimo EU-15 Po průměrném ročním tempu růstu ve výši 6,7 %, jehož bylo dosaženo v období let 1993 až 2001, vykázala celková doprava do zemí a ze zemí mimo EU pokles při porovnání s předchozím rokem. Tento pokles se v globálním měřítku projevil méně u evropských (jiných než EU-15) destinací, destinací na Dálném Východě a destinací v Australasii. Vezmeme-li v úvahu celkové počty (47,6 milionů osob ), uvidíme, že pokles na trasách do Severní Ameriky a v opačném směru je značný (-5,4 %). Určité poklesy jsou rovněž registrovány v destinacích do Střední Ameriky a karibské oblasti, jakož i v destinacích do Jižní Ameriky. Tabulka 9: mezinárodní osobní letecké dopravy do zemí a ze zemí mimo EU-15 v rozmezí let 1993 a v letech 2001- Průměrný vývoj v letech 1993-2001 Celková doprava do zemí a ze zemí 199 670 933-3,6 6,7 mimo EU Střední a východní Evropa 16 189 219 7,3 10,4 Evropské republiky bývalého SSSR 7 160 428 6,1 8,0 Ostatní evropské regiony 48 787 537-1,7 5,5 Severní Amerika 47 628 225-5,4 5,2 Střední Amerika a karibská oblast 8 789 713-2,6 12,1 Jižní Amerika 5 954 790-2,3 7,4 Blízký a Střední Východ 10 740 002 0,3 4,9 Asijské republiky bývalého SSSR 811 476 9,9 14,1 Indický subkontinent 4 103 347-6,8 6,7 Dálný Východ 19 697 738 6,7 8,1 Australasie, Tichomoří a Antarktida 1 326 186 8,6-0,0 Severní Afrika 17 845 016-6,1 7,1 Střední Afrika 598 744 7,7 3,7 Jižní Afrika 5 026 442 4,1 9,9 Západní Afrika 3 481 313 6,3 8,0 Východní Afrika 1 494 428 3,0 1,4 Tabulka 10: Mezinárodní osobní letecká doprava do zemí a ze zemí mimo EU-15 z hlediska světových regionů : podíly jednotlivých členských států (v %) BE DK DE EL ES FR IE IT LU NL AT PT FI SE UK EU- 15 Celková doprava do zemí 2,0 3,2 21,6 a ze zemí mimo EU : 5,7 16,6 1,0 6,6 0,1 9,1 2,9 1,3 1,0 1,7 27,2 100 Evropa kromě EU-15 2,9 6,6 28,5 : 6,8 9,2 0,7 5,4 0,2 7,8 5,1 1,1 1,9 3,7 20,2 100 Amerika 1,1 1,3 16,1 : 7,9 15,2 2,2 5,7 0,0 10,5 0,6 2,0 0,3 0,4 36,5 100 Asie a Australasie 0,4 2,2 22,1 : 1,4 16,6 0,0 6,9 0,0 11,3 3,2 0,0 1,1 1,1 33,7 100 Afrika 3,5 0,4 15,7 : 3,5 38,4 0,3 11,5 0,2 6,3 1,5 1,8 0,2 0,4 16,3 100 10

Tabulka 10 uvádí podíl každého členského státu EU-15 na celkové dopravě do zemí a ze zemí mimo EU-15. Vezmeme-li všechny světové destinace dohromady, je možno konstatovat, že hlavní brány pro tyto lety představují Velká Británie a Německo: tyto země se podílejí 27 % (Velká Británie) a 22 % (Německo) na celkovém počtu všech, kteří cestují do oblastí mimo EU-15 nebo z oblasti mimo EU-15, a to vzhledem ke všem členským státům EU-15. Na úrovni jednotlivých světových regionů je možno konstatovat určité zvláštnosti: Německo má velký podíl dopravy do Evropy mimo EU (28,5 %), Velká Británie má velký podíl na dopravě s Amerikou a Asií a Australasií (36,5 %, respektive 33,7 %) a Francie zase na relacích do Afriky a v opačném směru (38,4 %). Tabulka 11 uvádí přehled bran do světa na úrovni EU-15. V roce bylo na londýnském letišti Heathrow zaznamenáno 33 milionů v letecké dopravě do zemí mimo EU a v opačném směru, což je nárůst ve výši 7,4 % v porovnání s rokem 2001. Oproti tomu počet, kteří využívali lety do oblastí mimo EU-15 a v opačném směru, zaznamenal pokles o 15 % na londýnském letišti Gatwick. Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem se dostalo před pařížské letiště Charlese de Gaulla, ale jen o velmi malý počet. Pět letišť vykazuje výkony přesahující 10 milionů na relacích do oblastí mimo EU-15 a v opačném směru. Letiště Milán/Malpensa si prohodilo pořadí s madridským letištěm Barajas, neboť zaznamenalo 7% pokles v této kategorii a propadlo se z 6. místa, jež mu patřilo 2001, na 7. místo. Tabulka 11: Největších 10 letišť pro mezinárodní dopravu do zemí a ze zemí mimo EU-15 z hlediska celkového počtu odbavených Letiště Změna v letech 2001-2001 1 LONDÝN/HEATHROW 33 035 834 7,4 1 2 FRANKFURT NAD 2,6 3 23 770 133 MOHANEM 3 PAŘÍŽ/CHARLES-DE- 0,2 2 23 394 082 GAULLE 4 AMSTERODAM/SCHIPHOL 18 077 254 2,5 4 5 LONDÝN/GATWICK 11 065 468-15,0 5 6 MADRID/BARAJAS 6 446 442 2,8 7 7 MILÁN/MALPENSA 6 169 127-7,0 6 8 KODAŇ/KASTRUP 6 107 132 4,6 9 9 MNICHOV 5 740 152-1,5 10 10 VÍDEŇ/SCHWECHAT 5 076 920 3,6 11 Letecká doprava v kandidátských zemích Dostupnost dat z letecké dopravy pro tři země, jež byly v dané době kandidátskými zeměmi, je omezená. Z hlediska absolutních čísel bylo na tureckých letištích poskytujících výkaznictví zaznamenáno 33,2 milionů (to znamená nárůst o 0,4 % v porovnání s rokem 2001). Tento počet je ekvivalentní zhruba jedné polovině celkového počtu na 11

italských letištích. Jedná se zcela jistě o turistiku, která je tažným motorem tohoto vysokého ukazatele. Rovněž turistika na černomořské pobřeží má nepochybně svůj podíl na kladném vývoji v Bulharsku, který byl zaznamenán (nárůst o 17,3 % v porovnání s rokem 2001). Celkový počet je však při vyjádření v absolutních číslech nízký. Letecká doprava v Rumunsku je méně významná, a to navzdory skutečnosti, že tato země je podstatně větší než Bulharsko. Po dvou obtížných letech dochází u vnitrostátní i mezinárodní dopravy k určitým příznakům oživení. Tabulka 12: Přehled vývoje celkové dopravy rozdělené podle destinací pro Bulharsko, Rumunsko a Turecko Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava v letech 2001/ v letech 2001/ v letech 2001/ BG 3 083 17,3 : : : : TO 2 415 2,3 161 1,1 2 254 2,4 TR 33 188 0,4 8 337-13,4 24 851 6,0 Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Většina, kteří byli odbaveni na různých norských letištích, cestovala na vnitrostátních letech (téměř 11 milionů z celkového počtu 18,6 milionů ). Tuto zvláštnost je však možno vysvětlit topografií této země a dlouhými vzdálenostmi, které tyto lety pokrývají. Obdobně jako v případě jiných skandinávských zemí, došlo u vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy ke zřetelnému poklesu, kdy počet klesl o 7,0 % v případě vnitrostátní dopravy a 6,6 % v případě mezinárodní dopravy. Celkový počet odbavených na Islandu byl 1,9 milionů, což je pokles o 8,3 % v porovnání s rokem 2001. Není možno uvést žádné další podrobnosti, jelikož Island vykazoval pouze souhrnná data. odbavených na švýcarských letištích (s výjimkou Basileje) v průběhu roku dosáhl 25,4 milionů, což je vážný pokles v porovnání s předchozím rokem. Tento výsledek je však třeba hodnotit ve světle dozvuků úpadku předního švýcarského dopravce. Vzhledem k velikosti této země je při zvážení její topografie vnitrostátní letecká doprava relativně významná. Tabulka 13: Přehled vývoje celkové dopravy rozdělený podle destinací pro Norsko, Švýcarsko a Island Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava v letech 2001/ v letech 2001/ v letech 2001/ NO 18 632-6,6 10 803-7,0 7 829-6,6 CH* 25 445-17,7 1 086-21,9 24 359-17,5 IS 1 917-8,3 : : : : * Bez letiště Basilej 12

PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Údaje uvedené v této publikaci byly získány z databáze letecké dopravy Eurostatu, která obsahuje data o mezinárodní letecké dopravě od roku 1993 (s výjimkou Polska, které uvedlo jen velmi souhrnná data). Tato databáze je k dispozici online a v ročence letecké dopravy vydávané na CD ( Aviation CD-ROM ). Data pro členské státy, které vstoupily do EU 1. května 2004, jsou k dispozici stále ve větší míře, ale dosud ještě nedosáhla takové úrovně, která by umožňovala plnou integraci spolu se staršími členskými státy. Očekává se však, že velmi rychle dojde ke zlepšení této situace. Definice: Data týkající se počátečních a konečných míst obchodních letů (OFOD) a etap dopravních letů mezinárodní osobní letecká doprava. Nařízení (ES) 1358/2003, kterým se provádí nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady 437/2003 o statistických výkazech vzhledem k letecké přepravě, nákladu a poštovních zásilek, definuje dopravu mezi počátečním a konečným místem obchodního letu jako dopravu na určitém daném letu se stejným číslem letu, který je dále rozdělen podle dvojic letišť v souladu s místem nástupu a místem výstupu u daného letu. V případě, nákladu nebo poštovních zásilek, kde není letiště nástupu známo, by mělo být počáteční místo vzletu letadla považováno za místo nástupu; stejná zásada se používá též pro místo výstupu. Vzhledem k tomu, že letecká cesta jednotlivého cestujícího se může skládat z více než jednoho letu, není počátečním místem a konečném místem obchodního letu u příslušného cestujícího nutně jeho skutečné místo nástupu na cestu a ukončení cesty. Etapa dopravního letu je definována jako provoz letadla od jeho vzlétnutí do jeho příštího přistání. Cestující, kteří se zúčastňují etapy dopravního letu, jsou klasifikováni podle realizované etapy dopravního letu. Rozdíl mezi daty pro počáteční a konečná místa obchodních letů a daty etap dopravních letů je možno ilustrovat za použití následujícího příkladu: určitý let je provozován na trase New York-Londýn-Paříž. Příslušné přepravní výkony jsou představovány 185 cestujícími, kteří letí z New Yorku do Londýna, 135 cestujícími letícími z New Yorku do Paříže a 75 cestujícími z Londýna do Paříže. Z hlediska dat pro počáteční a konečná místa obchodních letů tedy budou zaznamenanými hodnotami: 185 na trase New York-Londýn, 135 na trase New York-Paříž a 75 na trase Londýn-Paříž. New York by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a New York-Paříž; Londýn by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a Londýn-Paříž, Paříž by pak zaznamenala údaje pro trasu New York-Paříž a Londýn-Paříž. Z hlediska etap dopravního letu zde máme dvě etapy dopravního letu a příslušné hodnoty by byly následující: New York-Londýn 320 = (185+135) a Londýn-Paříž 210 = (135+75). Termín přepravený cestující je zde definován jako všichni cestující, jejichž letecká cesta začíná nebo končí na letišti, jež je předmětem příslušných výkazů, plus připojující se cestující, kteří jsou počítáni dvakrát pro vykazující letiště. Cestující v přímém tranzitu jsou počítáni pro účely dat, jež se vztahují k etapám dopravních letů, ale nejsou počítáni pro data, jež se vztahují k počátečním a konečným místům obchodních letů (v předchozím příkladu bylo uvedených 135, kteří v Londýně představují tranzitní cestující, zaznamenáno Londýnem z hlediska dat pro etapy dopravního letu, ale nebylo by zaznamenáno Londýnem 13

z hlediska dat pro počáteční a konečné místo obchodního letu). Cestující: Data týkající se počátečních a konečných míst obchodních letů a etap dopravních letů vykazující země. V zásadě platí, že informace uvedené v této publikaci, jsou založeny na datech, jež se týkají počátečních a konečných míst obchodních letů, a nikoliv na datech, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Data počátečních a konečných míst obchodních letů byla použita tam, kde byla k dispozici, nicméně pro země, kde nebyla vykazována žádná data počátečních a konečných míst obchodních letů, byla akceptována data, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Řecko nedodalo data za rok 2001 a. Belgická data se vztahují pouze na bruselské letiště. Irsko poskytlo data pro Dublin, Shannon a Cork. Důležité upozornění: především na dálkových trasách do zemí a ze zemí mimo EU mohou být počty odbavených deklarované podle zásady etap dopravních letů podhodnoceny. Z metodického hlediska však tomu nelze zabránit. Světové regiony Jednotlivé země tvořící daných pět světových regionů (EU, Evropa kromě EU, Amerika, Asie a Australasie, Afrika), jak je definováno pro tabulku 10 vzhledem k letecké dopravě do zemí a ze zemí mimo EU, je možno obdržet na požádání. Světové regiony Asie a Australasie (včetně tichomořských ostrovů a Antarktidy) byly seskupeny dohromady v zájmu přehlednosti. Termín světové regiony, jak je definován v této publikaci, odpovídá geografické nomenklatuře používané všemi jednotkami Eurostatu (viz Úř. věst. č. L 335, 10. 12. 1998, strana 22 nařízení Komise (ES) 2645/98 o názvosloví zemí a území pro statistiku vnějšího obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy). Data ze Švédska Data z etap dopravních letů vykazovaná švédskými úřady až do roku 1998 nebrala v úvahu cestující v přímém tranzitu (viz též poslední odstavec u definic dat počátečních a konečných míst obchodních letů a etap dopravních letů, který je uveden výše). To však má jen malý vliv na data, jež se vztahují ke Švédsku a švédským letištím a která jsou uvedena v této publikaci. Odhady Pro země, které nenahlásily data počátečních a konečných míst obchodních letů nebo data etap dopravních letů pro nějaký specifický rok, byly učiněny odhady pro odlety tím, že se vzal odpovídající údaj u příletů vykázaný jinými zeměmi. Mezinárodní osobní letecká doprava v rámci EU-15 Základní ukazatele použité pro výpočet procentuálních hodnot jsou údaje o odletech nebo jejich odhady (aby se vyloučilo dvojí započítávání). Pro každou dvojici zemí je celkový počet odletů u daných dvou zemí dělen součtem hodnot představujících odlety v rámci EU (skutečný údaj a odhad), aby bylo možno obdržet procentuální vyjádření uvedená v tabulce. Mezinárodní letecká doprava do zemí a ze zemí mimo EU-15 V případě chybějících dat pro výpočet mezinárodní letecké dopravy do zemí a ze zemí mimo EU u jedné země byly použity odhady založené na metodě lineární regrese. Ukazatele mezinárodní dopravy do zemí a ze zemí mimo EU obsahují neznámé destinace. 14

V této publikaci platí tyto konvence: DE = Německo, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, FI = Finsko, NL = Nizozemsko, PT = Portugalsko, UK = Velká Británie; BE = Belgie, DK = Dánsko, IT = Itálie, LU = Lucembursko, AT = Rakousko, SE = Švédsko, BG = Bulharsko, RO = Rumunsko, TR = Rumunsko, NO = Norsko, CH = Švýcarsko, IS = Island Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Mathieu Erzar (data) a Jelle Bosch (komentář). Název v originálu: Passenger air transport 2001- Zdroj: EUROSTAT, internet Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS 15