Rozbory preskripce : Je třeba zohlednit věk pacientů? Prokeš, INFOPHARM a.s., Němec, VZP ČR Máme v ČR problém s rezistencí na? Rezistence na fluorochinolony v Evropě 2004 1
Základní principy snižování rezistence mikrobů na Surveillance Monitorovat: Spotřebu Trendy v rezistenci na Snížit spotřebu Snížit incidenci mikrobiálních onemocnění Zamezit šíření mikro bů. Využívat správně Zdokonalit diagnostiku a vědomosti o správném užití Nemedicínské užití Živostní prostředí, potrava, rostliny, atd. Koordinace národních aktivit Znalosti, edukace, informace, výzkum. Mezinárodní vazby Podle: Dr. PJ Tüll, WHO EURO, seminář WHO Praha 13.1.2005 Správnými intervencemi lze snížit spotřebu Figure 2. Use of macrolides 0-6 years of age, Sweden 1974-2002, primary care 4,5 4 3,5 DDD/1000/inh/day 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1974 197 5 197 6 197 7 197 8 1979 Základ: Rozborem preskripce poskytnout lékaři zpětnou vazbu 1980 1981 1982 1983 1 984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 199 8 199 9 200 0 2001 2002 CarsO: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005 2
Aby informace lékaře oslovila, musí splňovat tato kritéria: Musí pocházet z důvěryhodného zdroje Musí být zpracována metodou, která je pro lékaře důvěryhodná a pochopitelná Srozumitelnost Musí řešit důležitý problém Indexy: Důležitá je správná volba čitatele H.F.Ruskampf, EURODURG Prague 2001 Lékaři žádají zohlednění věku Otázka Jak se liší struktura preskripce v jednotlivých věkových kohortách? Účel zkoumání: Je třeba při rozborech preskripce zohledňovat věk pacientů při rozborech preskripce jednotlivých lékařů? 3
Materiál a metody Údaje o nákladech a spotřebě v roce 2004 byly čerpány z databáze VZP ČR. Byla provedena sumace nákladů VZP ČR i vydaných denních dávek (DDD) předepsaných všem pojištěnců VZP ČR v roce 2004 na recept. Tato sumace byla provedena v jednotlivých věkových kohortách i celkově. Bylo vypočteno procento pojištěnců, kteří si vyzvedli (respektive jimž bylo vyzvednuto) v lékárně Toto procento je prezentováno jako procento pojištěnců léčených v jednotlivých věkových kohortách Dále byly pro jednotlivé věkové kohorty vypočteny průměrné náklady na na jednoho pojištěnce VZP a náklady na 1 DDD Podíl pojištěnců, kterým byly předepsány jednotlivé skupiny podle věku (VZP ČR) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 J01A J01CA J01CE J01CR J01D J01E J01FA J01M 4
Podíl pojištěnců, kterým byla v roce 2004 předepsána penicilinová (VZP ČR) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 Amino-PNC V-PNC Chran-PNC 15,00 10,00 5,00 0,00 Podíl pojištěnců, kterým byly v roce 2004 předepsány tetracykliny, cefalosporiny a sulfonamidy s trimetoprimem (VZP ČR) 25,00 20,00 15,00 10,00 TTC Cef-Spor Sulf-Trim 5,00 0,00 5
Podíl pacientů, kterým byly předepsány makrolidy a chinolony (VZP ČR) 30,00 25,00 20,00 15,00 Makrolidy Chinolony 10,00 5,00 0,00 Souhrnné údaje o Věk Na jednoho pacienta léčeného Na jednoho pojištěnce VZP Kč/pac DDD/pac Kč/pac DDD/pac Procento poj.léčených 304 8 143 3,93 46,9 5-9 353 10 162 4,81 46,0 354 12 118 4,11 33,3 15-19 361 16 139 6,08 38,5 352 16 131 5,93 37,3 25-29 349 16 127 5,79 36,4 368 16 135 5,99 36,8 35-39 366 17 123 5,53 33,5 370 17 120 5,37 32,4 45-49 376 17 115 5,2 30,7 391 18 126 5,66 32,2 55-59 398 18 129 5,82 32,5 400 18 129 5,89 32,2 65-69 395 18 127 5,91 32,1 398 19 131 6,19 32,9 75-79 394 19 132 6,35 33,4 388 19 134 6,55 34,5 nad 84 397 20 141 6,96 35,5 Průměr 370 16 130 5,62 35,0 6
Procento pojištěnců VZP léčených v jednotlivých věkových skupinách 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5-9 15-19 25-29 35-39 45-49 55-59 65-69 75-79 nad 84 Náklady na léčbu v jednotlivých věkových skupinách (Kč) 450 400 350 300 250 200 Kč/pacient léčený Kč/pojištěnec VZP 150 100 50 0 7
Spotřeba antibiotik v jednotlivých věkových skupinách 25 20 15 10 5 0 DDD/pacient léčený DDD/pojištěnec VZP Průměrná úhrada za 1 definovanou denní dávku antibiotik u pojištěnců VZP (Kč) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5-9 15-19 25-29 35-39 45-49 55-59 65-69 75-79 nad 84 8
Co z uvedených údajů vyplývá Počet DDD antibiotik na 1 pojištěnce VZP ČR se v jednotlivých věkových skupinách výrazně neliší U dospělých pacientů je dobrým souhrnným ukazatelem i cena 1 DDD antibiotik Při rozboru struktury je vhodné věk zohlednit, např. 0 4 let 5 19 let 20 64 let 65 let a více Prim. Jindrák doporučuje využívat indexy správné preskripce Doporučené postupy: Léčba komunitních respiračních infekcí v praxi PL WWW.CLS.CZ, Projekty volně ke stažení Pharyngitis acuta, tonsillopharyngitis acuta etiologie etiologický podíl indikace volby alternativní (popis empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální méně obvyklý pouze při klinických a laboratorních penicilin makrolidy virová (adenoviry, EBV, enteroviry) převládající známkách bakteriální infekce (alergie na betalaktamy) cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Streptococcus pyogenes dominantní u bakteriálních v přítomnosti klinických příznaků penicilin makrolidy infekcí (alergie na betalaktamy) Streptococcus pyogenes rezistentní k makrolidům výskyt podle aktuální epidemiologické situace v přítomnosti klinických příznaků penicilin u alergie na betalaktamy je nutno volit podle výsledku vyšetření betahemolytické streptokoky velmi vzácný pouze v přítomnosti klinických penicilin makrolidy skupiny C a G příznaků a po vyloučení jiné (alergie na betalaktamy) Arcanobacterium velmi vzácný v přítomnosti klinických příznaků makrolidy podle výsledku vyšetření citlivosti haemolyticum původce Neisseria gonorrhoae Neisseria gonorrhoae producent betalaktamázy Corynebacterium diphtheriae velmi vzácný výskyt podle aktuální epidemiologické situace velmi vzácný vždy při pozitivním nálezu vždy při pozitivním nálezu vždy při pozitivním nálezu amoxicilin ceftriaxon erytromycin ciprofloxacin, ofloxacin (alergie na betalaktamy) ciprofloxacin, ofloxacin (alergie na betalaktamy) penicilin (parenterálně) 9
Program pro zlepšování kvality používání antibiotik SMĚRNICE nezávislé směrnice pro antibiotickou léčbu v primární péči VZDĚLÁVÁNÍ nezávislý systém postgraduálního a kontinuálního vzdělávání identifikace excesů, zpětná vazba, motivační impulsy AUDIT cílený audit jako rutinní nástroj pro zlepšení preskripčnípraxe PRESKRIPCE hrubé preskripční indikátory z inf. zdrojů zdravotních pojišťoven 10