ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O VÝPŮJČNÍCH A ÚVĚROVÝCH ČINNOSTECH EVROPSKÉ UNIE V ROCE 2015

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.6.2016 COM(2016) 387 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O VÝPŮJČNÍCH A ÚVĚROVÝCH ČINNOSTECH EVROPSKÉ UNIE V ROCE 2015 CS CS

Obsah 1. Úvod... 3 2. Úvěry poskytované Evropskou unií... 3 2.1 Systém podpory platební bilance... 3 2.2 Evropský mechanismus finanční stabilizace... 5 2.3. Makrofinanční pomoc... 6 2.4 Úvěrový nástroj Euratomu... 8 3. Výpůjční operace Evropské unie... 8 3.1 Nástroj podpory platební bilance... 8 3.2 Evropský mechanismus finanční stabilizace... 9 3.3 Makrofinanční pomoc... 9 3.4 Úvěrový nástroj Euratomu... 10 4. Evropská investiční banka... 11 4.1 Úvěry poskytované EIB... 11 4.2 Výpůjční operace EIB... 11 2

1. ÚVOD Rozhodnutí Rady zřizující různé úvěrové nástroje Evropské unie (EU) požadují, aby Komise každoročně informovala Evropský parlament a Radu o využívání těchto nástrojů. S cílem dostát těmto požadavkům na poskytování informací tato zpráva popisuje úvěrové operace v rámci jednotlivých nástrojů i odpovídající výpůjčky. Pro dokreslení úplného obrázku o činnosti EU je v posledním oddíle této zprávy uveden souhrnný přehled činnosti Evropské investiční banky (EIB) v oblasti úvěrů a půjček v roce 2015. Níže uvedená tabulka uvádí vývoj operací EU v posledních pěti letech. Tabulka 1: Vývoj operací EU (výše nesplacené jistiny v milionech EUR) ESUO v likvidaci (1) (2) Euratom (1) Podpora platební bilance Makrofina nční pomoc Evropský mechanism us finanční stabilizace Celkem 2011 225 447 11 400 590 28 000 40 662 2012 183 423 11 400 545 43 800 56 351 2013 179 386 11 400 565 43 800 56 330 2014 192 348 8 400 1 829 46 800 57 569 2015 204 300 5 700 3 007 46 800 56 011 (1) Použity jsou přepočítací kurzy platné k 31. prosinci každého roku. (2) Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO) je od roku 2002 v likvidaci. Poslední dluhopis vydaný tímto společenstvím má splatnost v roce 2019. Nárůst nesplacené částky je způsoben pohyby směnných kurzů. 2. ÚVĚRY POSKYTOVANÉ EVROPSKOU UNIÍ Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady nebo pouze na základě rozhodnutí Rady poskytuje Komise v závislosti na sledovaném cíli finanční podporu třetím zemím a členským státům. Tato podpora má podobu dvoustranných úvěrů, které jsou financovány na kapitálových trzích a na něž záruky poskytuje rozpočet EU 1. Soulad finanční podpory třetím zemím s celkovými cíli vnější činnosti EU zajišťují Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jimž je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). 2.1 Systém podpory platební bilance Podpora platební bilance podle článku 143 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států 2 ( nařízení o platební 1 2 Podrobné informace o výpůjčních a úvěrových operacích, jež Komise realizuje, jsou k dispozici na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/index_cs.htm Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1. 3

bilanci ), má podobu střednědobých úvěrů poskytovaných Unií. Tato podpora je zpravidla kombinována s financováním, jež poskytují Mezinárodní měnový fond (MMF) a další vícestranné úvěrové instituce, např. Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) či Světová banka. Podporu platební bilance poskytuje v individuálních případech Rada na základě rozhodnutí kvalifikovanou většinou. Potenciálními příjemci podpory jsou členské státy mimo eurozónu, které se potýkají s vážnými problémy v oblasti platební bilance. Cílem podpory je zmírnit omezení, jež pro členské státy plynou ze zahraničního financování, a obnovit životaschopnost platební bilance dané země. Podpora je uvolněna při splnění určitých podmínek hospodářské politiky. O těchto podmínkách rozhoduje Rada poté, co konzultuje Hospodářský a finanční výbor, a v podrobnostech pak tyto podmínky sjednává Komise a přijímající členský stát v memorandu o porozumění před vlastním uzavřením úvěrové smlouvy. Trvalé dodržování opatření, jak je uvedeno v memorandu o porozumění, je pravidelně kontrolováno a je podmínkou pro uvolnění dalších tranší úvěru. Požadované finanční prostředky obstarává Komise jménem Evropské unie na kapitálových trzích. V souladu s nařízením o platební bilanci Komise podává Hospodářskému a finančnímu výboru a Radě každé tři roky zprávu o provádění systému podpory platební bilance. V roce 2013 přijala Rada druhý program preventivní finanční pomoci Rumunsku 3 do výše 2 miliard EUR, který byl ukončen na konci září 2015, přičemž Rumunsko pomoc nečerpalo. V současné době není plánován žádný nový program. V lednu 2015 splatilo Lotyšsko 1,2 miliardy EUR a Rumunsko 1,5 miliardy EUR. K 31. prosinci 2015 zbývalo z úvěrů poskytnutých v rámci programu na podporu platební bilance nesplaceno celkem 5,7 miliardy EUR 4. Následující tabulka uvádí vývoj úvěrů aktivovaných v rámci podpory platební bilance do dne 31. prosince 2015. Tabulka 2: Podpora platební bilance do 31. prosince 2015 (výše jistiny v miliardách EUR) Země Částka podle rozhodnutí Čerpaná částka Splacená částka Nesplacená částka Vážená průměrná splatnost (v letech) Maďarsko 6,5 5,5 4,0 1,5 0,3 Lotyšsko 3,1 2,9 2,2 0,7 5,2 Rumunsko 5,0 5,0 1,5 3,5 2,4 Rumunsko (preventivní finanční pomoc) 1,4 0 0 0 Rumunsko (preventivní 2,0 0 0 0,0 3 4 Rozhodnutí Rady 2013/531/EU ze dne 22. října 2013, kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc Unie (Úř. věst. L 286, 29.10.2013, s. 1). Podrobnosti k operacím v rámci podpory platební bilance lze nalézt na internetové stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/balance_of_payments/index_en.htm 4

finanční pomoc) Celkem 18,0 13,4 7,7 5,7 2,2 2.2 Evropský mechanismus finanční stabilizace Nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 5, které vychází z čl. 122 odst. 2 6 SFEU, byl zřízen evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM). EFSM je plně zajištěn rozpočtem EU a jeho celková úvěrová kapacita činí až 60 miliard EUR 7. EFSM byl aktivován v roce 2011, kdy byl Irsku 8 přislíben úvěr do výše 22,5 miliardy EUR a Portugalsku 9 úvěr do výše 26 miliard EUR. V roce 2013 bylo rozhodnuto, že maximální průměrná splatnost vyplacených úvěrů bude pro oba členské státy prodloužena z 12,5 let na 19,5 let. Příjemci podpory v rámci EFSM mohou požádat o prodloužení a refinancování všech úvěrů poskytnutých v rámci EFSM, pokud průměrná splatnost vyplacených úvěrů (počítáno od prvního vyplacení) nepřesáhne 19,5 let. V této souvislosti Irsko v září a v říjnu 2015 obdrželo ve třech tranších se splatností 8, 14 a 20 let celkem 5 miliard EUR za účelem prodloužení splatnosti svého úvěru ve výši 5 miliard EUR, který měl být splacen dne 4. prosince 2015. Současná průměrná splatnost nesplacených úvěrů Irska ode dne 31. prosince 2015 je 15,4 let. Dále byl Řecku na období jednoho měsíce, od 20. července do 20. srpna 2015, poskytnut překlenovací úvěr ve výši 7,16 miliardy EUR 10. Tento úvěr byl splacen v plné výši. Ke konci roku 2015 zbývalo z úvěrů poskytnutých z EFSM nesplaceno celkem 46,8 milionu EUR (z toho v případě Irska 22,5 miliard a v případě Portugalska 24,3 miliardy EUR). Následující tabulka uvádí vývoj úvěrů aktivovaných v rámci EFSM do dne 31. prosince 2015. Tabulka 3: Nástroj EFSM do 31. prosinci 2015 (výše jistiny v miliardách EUR) Země Částka podle rozhodnutí Čerpaná částka Splacená částka Nesplacená částka Vážená průměrná splatnost (v letech) Řecko 7,16 7,16 7,16 0 Irsko 22,50 22,50 0 22,5 15,4 Portugalsko 26,00 24,30 0 24,3 12,3 5 6 7 8 9 10 Ve znění nařízení Rady (EU) 2015/1360 ze dne 4. srpna 2015 (Úř. věst. L 210, 7.8.2015, s. 1). Ustanovení čl. 122 odst. 2 SFEU stanoví možnost poskytnout finanční pomoc členským státům v obtížích z důvodu mimořádných událostí, které nemohou ovlivnit. Podrobnosti k operacím EFSM jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/efsm/index_en.htm Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/77/EU ze dne 7. prosince 2010 o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku (Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 34). Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 30. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88). Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2015/1181/EU ze dne 17. července 2015 o poskytnutí krátkodobé finanční pomoci Unie Řecku (Úř. věst. L 192, 18.7.2011, s. 15). 5

Celkem 55,66 53,96 7,16 46,8 13,8 2.3. Makrofinanční pomoc Makrofinanční pomoc je zaměřena na výjimečné potřeby vnějšího financování pro země geograficky, hospodářsky a politicky blízké EU. Jejím cílem je obnovit makroekonomickou a finanční stabilitu kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí v rámci politiky sousedství (a ve výjimečných případech i jiných třetích zemí) a současně podporovat provádění makroekonomických a strukturálních reforem. Makrofinanční pomoc je poskytována v mimořádných případech a pouze dočasně, je uvolňována v tranších a je vázána na přísné podmínky hospodářské politiky. Makrofinanční pomoc je podmíněna existencí ozdravných programů MMF, které doplňuje. Makrofinanční pomoc může mít podobu úvěrů a/nebo za určitých podmínek nevratných grantů 11. Pokud by země, která je příjemcem pomoci, nebyla schopna dostát svému závazku splácet, může Komise využít Záruční fond pro vnější vztahy 12, aby zajistila splácení odpovídajících výpůjček 13. V lednu 2015 Komise navrhla třetí program makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši až 1,8 miliardy EUR ve formě úvěrů, jenž byl Evropským parlamentem a Radou přijat dne 15. dubna 2015 14. Příslušná úvěrová smlouva byla podepsána dne 22. května 2015. Společně s dvěma předchozími programy by tři operace ve prospěch Ukrajiny, jakmile budou vyplaceny v plné výši, měly činit 3,41 miliardy EUR, což představuje největší finanční pomoc EU poskytnutou třetí zemi v takto krátkém čase. První tranše (600 milionů EUR) třetího programu makrofinanční pomoci Ukrajině byla vyplacena v červenci 2015. Vyplacení druhé tranše (rovněž ve výši 600 milionů EUR), které bylo původně plánováno na rok 2015, bylo z důvodu pomalého pokroku v řadě reformních opatření zpožděno. Poslední tranše (250 milionů EUR) prvního programu makrofinanční pomoci pro Ukrajinu na základě rozhodnutí z let 2002 15 a 2010 16 byla vyplacena v dubnu 2015. Dne 15. května 2014 rozhodly Evropský parlament a Rada o uvolnění makrofinanční pomoci do výše 300 milionů EUR ve prospěch Tuniska. Tato pomoc má být poskytnuta pouze formou úvěrů a její maximální doba splatnosti činí 15 let 17. První tranše (100 milionů EUR) byla vyplacena v květnu 2015 a druhá tranše (100 milionů EUR) byla vyplacena v prosinci 2015. 11 12 13 14 15 16 17 Podrobné informace o makrofinanční pomoci jsou k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/macro-financial_assistance/index_en.htm Viz nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění) (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10). U úvěrů čerpaných v rámci makrofinanční pomoci dosud nebyl zaznamenán žádný případ selhání. Ačkoli je splacení přijaté výpůjčky v konečném důsledku kryto rozpočtem EU, slouží záruční fond jako rezerva likvidity, která rozpočet chrání před rizikem požadavků na výplaty prostředků v důsledku selhání dlužníků. Pro souhrnnou zprávu o činnosti fondu viz COM(2014) 214 a související pracovní dokument útvarů Komise SEC(2014) 129. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601 ze dne 15. dubna 2015 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 100, 17.4.2015, s. 1). Rozhodnutí Rady 2002/639/EU ze dne 12. července 2002 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 209, 6.8. 2002, s. 23). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 388/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 179, 14.7.2010, s. 1). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 534/2014/EU ze dne 15. května 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 9). 6

Dne 11. prosince 2013 rozhodly Evropský parlament a Rada o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánsku ve formě úvěru do maximální výše 180 milionů EUR 18. První tranše (100 milionů EUR) byla vyplacena v únoru 2015 a druhá a poslední tranše (80 milionů EUR) byla vyplacena v říjnu 2015. Dne 12. srpna 2013 rozhodly Evropský parlament a Rada o uvolnění makrofinanční pomoci do výše 46 milionů EUR ve prospěch Gruzie (nejvýše 23 milionů EUR má být poskytnuto formou grantů a nejvýše 23 milionů EUR formou úvěrů) 19. Grantová část první tranše (13 milionů EUR) byla vyplacena v lednu 2015 a úvěrová část (10 milionů EUR) v dubnu 2015. Vyplacení druhé tranše grantu a úvěru plánované na druhou polovinu roku 2015 bylo po odložení druhého přezkumu programu MMF odloženo na rok 2016. Dne 22. října 2013 rozhodly Evropský parlament a Rada o uvolnění makrofinanční pomoci do výše 30 milionů EUR ve prospěch Kyrgyzské republiky (nejvýše 15 milionů EUR má být poskytnuto formou grantů a nejvýše 15 milionů EUR formou úvěrů) 20. Grantová část první tranše (10 milionů EUR) byla vyplacena v červnu 2015 a první tranše úvěru (5 milionů EUR) v říjnu 2015. Celková částka nesplacených úvěrů makrofinanční pomoci, včetně úvěrů ve výši 1,245 milionu vyplacených v roce 2015, k 31. prosinci 2015 činí 3 miliardy EUR (jak je uvedeno v následující tabulce). Tabulka 4: Úvěry makrofinanční pomoci do 31. prosince 2015 (výše nesplacené jistiny v milionech EUR) Země Částka čerpaná v roce 2015 Částka splacená v roce 2015 Nesplacená částka k 31. 12. 2015 Částka, která má být čerpána Albánie 0 0 9 0 Arménie 0 0 65 0 Bosna a Hercegovina 0 4 120 0 FYROM* 0 10 24 0 Gruzie 10 0 10 13 Jordánsko 180 0 180 0 Kyrgyzská republika 5 0 5 10 Černá Hora 0 1 4 0 Srbsko 0 52 180 0 18 19 20 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1351/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 4). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1025/2013/EU ze dne 22. října 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice (Úř. věst. L 283, 25.10.2013, s. 1). 7

Tunisko 200 0 200 100 Ukrajina 850 0 2 210 1 200 Celkem 1 245 67 3 007 1 323 *Bývalá jugoslávská republika Makedonie 2.4 Úvěrový nástroj Euratomu Z úvěrového nástroje Euratomu lze financovat projekty v členských státech (rozhodnutí Rady 77/270/Euratom) nebo v určitých třetích zemích (Ukrajině, Rusku a Arménii) (rozhodnutí Rady 94/179/Euratom). Pro související výpůjční operace stanovila Rada v roce 1990 limit ve výši 4 miliardy EUR. Z této částky jsou již zhruba 3,7 miliardy EUR předmětem rozhodnutí a vyplaceno bylo již 3,4 miliardy EUR. Podle rozhodnutí Rady o stropu poskytovaných úvěrů (77/271/Euratom, ve znění pozdějších předpisů) je Komise povinna Radu informovat, jakmile schválený objem úvěrů dosáhne 3,8 miliardy EUR, a v případě potřeby musí navrhnout nový úvěrový strop. V roce 2013 Komise přijala rozhodnutí C(2013) 3496 o poskytnutí úvěru z nástroje Euratomu v objemu až 300 milionů EUR, který má podpořit program Ukrajiny na zvýšení bezpečnosti bloků jaderných elektráren. Smlouva o úvěru byla podepsána dne 7. srpna 2013. Souběžnou podobnou smlouvu o úvěru v objemu 300 milionů EUR podepsala v březnu 2013 EBRD. Jelikož veškeré podmínky pro poskytnutí úvěru byly úspěšně splněny, přijala Komise dne 27. května 2015 rozhodnutí, kterým se povoluje uvolnění částky do výše 100 milionů EUR. Avšak v důsledku zpoždění při provádění nebyly Ukrajině v rámci úvěrového nástroje Euratomu vyplaceny žádné prostředky. 3. VÝPŮJČNÍ OPERACE EVROPSKÉ UNIE Za účelem financování úvěrů je Komise zmocněna půjčovat si jménem Evropské unie i Euratomu finanční prostředky na kapitálových trzích. Výpůjční a úvěrové operace mají podobu operací back to back, což zajišťuje, že rozpočet EU není vystaven úrokovému ani měnovému riziku 21. Výše nesplacených přijatých výpůjček odpovídá výši nesplacených poskytnutých úvěrů. 3.1 Nástroj podpory platební bilance V roce 2015 nebyly v rámci nástroje podpory platební bilance přijaty na trhu žádné nové výpůjčky. Ke konci roku 2015 tak v rámci podpory platební bilance zbývalo nesplaceno celkem 5,7 miliardy EUR. 21 Nařízení o EFSM umožňuje uchýlit se k předfinancování, neboť zmocňuje Komisi půjčit si finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, a to v nejvhodnější dobu mezi plánovanými výplatami s cílem optimalizovat náklady financování a zachovat na trzích svou pověst jako emitenta Unie. Nicméně veškeré výsledné náklady nese dlužník. 8

3.2 Evropský mechanismus finanční stabilizace Na základě žádosti Irska o prodloužení splatnosti jeho úvěru v rámci EFSM ve výši 5 miliard EUR, který měl být splacen v prosinci 2015, EU v září a v říjnu 2015 vydala tři dluhopisy v celkové výši 5 miliard EUR se splatností 8, 14 a 20 let, jak je uvedeno v následující tabulce. O tyto dluhopisy vydané EU byla na trhu živá poptávka, což vedlo k mnohem vyššímu počtu objednávek na emisi, než mohlo být uspokojeno. Tyto dluhopisy vydané EU nakoupily všechny významné skupiny investorů, zejména dlouhodobí investoři (investiční fondy, správci aktiv, fondy pojišťoven a penzijní fondy), i veřejné instituce. Tabulka 5: Výpůjční operace EU v rámci EFSM v roce 2015 (v milionech EUR) Země Datum emise Datum splatnosti Objem Irsko 1. tranše 22. 9. 2015 4. 10. 2035 2 000 Irsko 2. tranše 1. 10. 2015 4. 11. 2023 2 000 Irsko 3. tranše* 15. 10. 2015 4. 10. 2029 1 000 Celkem 5 000 *Spolu s 80 miliony EUR makrofinanční pomoci Jordánsku a 5 miliony EUR makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice (viz bod 3.3 níže) 3.3 Makrofinanční pomoc V roce 2015 bylo úspěšně provedeno osm výpůjčních operací v celkové výši 1,245 milionu EUR, jak je uvedeno v tabulce 6. Dne 3. února 2015 byla soukromými investicemi financována první tranše pro Jordánsko ve výši 100 milionů EUR. Transakce byla založena na splátkovém kalendáři (pět dluhopisů s pevným výnosem odpovídajících splátkovému kalendáři úvěru) a byla vyplacena dne 10. února 2015. Na základě podobné struktury spočívající na splátkovém kalendáři byla dne 14. dubna 2015 získána nominální částka ve výši 260 milionů EUR a dne 21. dubna 2015 byla vyplacena na úvěr pro Ukrajinu (250 milionů EUR) a na úvěr pro Gruzii (10 milionů EUR). V květnu 2015 a v prosince 2015 byly soukromými investicemi financovány první a druhá tranše pro Tunisko (každá ve výši 100 milionů EUR ve formě úvěrů s jednorázovou splátkou). V červenci 2015 byla vydáním veřejných dluhopisů financována první splátka třetího programu pro Ukrajinu (600 milionů EUR). V říjnu 2015 byly dvě další transakce ve výši 80 milionů EUR a 5 milionů EUR spojeny s třetí tranší refinancování úvěru Irsku v rámci EFSM (viz bod 3.2 výše). 9

Tabulka 6: Výpůjční operace EU v rámci makrofinanční pomoci (MFA) v roce 2015 (v milionech EUR) Země Popis Datum emise Datum splatnosti Objem Jordánsko Jordánsko 1. tranše 10. 2. 2015 4. 12. 2029 100 Ukrajina Ukrajina (MFA I) 4. tranše 21. 4. 2015 4. 4. 2023 250 Gruzie Gruzie 1. tranše 21. 4. 2015 4. 4. 2030 10 Tunisko Tunisko 1. tranše 7. 5. 2015 4. 5. 2027 100 Ukrajina Ukrajina (MFA III) 1. tranše 22. 7. 2015 4. 7. 2020 600 Jordánsko Jordánsko 2. tranše 15. 10. 2015 4. 10. 2029 80 Kyrgyzská republika Kyrgyzská republika 1. tranše 15. 10. 2015 4. 10. 2029 5 Tunisko Tunisko 2. tranše 1. 12. 2015 1. 12. 2028 100 Celkem 1 245 3.4 Úvěrový nástroj Euratomu V roce 2015 nebyly v rámci Euratomu provedeny žádné výpůjční operace. 10

4. EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA 4.1 Úvěry poskytované EIB EIB financuje buď přímo individuální investiční projekty, anebo poskytuje financování prostřednictvím finančních zprostředkovatelů na menší projekty, jež realizují malé a střední podniky či místní správa a obce. Skupina EIB, do níž patří Evropský investiční fond (EIF), rovněž poskytuje úvěrové záruky, technickou pomoc a rizikový kapitál. V roce 2015 schválila EIB financování v celkovém objemu 77,5 miliardy EUR (oproti 77 miliardám EUR v roce 2014). Skupina Evropské investiční banky, včetně činnosti EIF, financovala projekty ve výši 84,5 miliardy EUR. Takto podporuje 462 projektů v 68 zemích po celém světě a mobilizuje investice ve výši téměř 230 miliard EUR. Ke konci roku 2015 skupina EIB dále schválila více než 100 úvěrů a záruk, které mají být poskytnuty v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) 22 jako součást investičního plánu. Finanční a investiční operace EIB v rámci EFSI využívají záruku z rozpočtu EU. Vyčleněné prostředky dosáhly výše 7,5 miliardy EUR, z čehož 5,7 miliardy EUR poskytla EIB a 1,8 miliardy EUR poskytl EIF, a vedly k mobilizaci celkových investice ve výši 50 miliard EUR. Činnosti v oblasti financování, jež EIB vyvíjí, mají dopad na rozpočet EU v případech, kdy EU v souvislosti s nimi poskytuje záruky či vyplácí prostředky z rozpočtu EU. To se netýká pouze financování v rámci EFSI, ale také: - finančních operací, jež EIB provádí v rámci tzv. vnějšího mandátu, do jehož působnosti spadají země usilující o přistoupení k EU, sousední a partnerské země, Asie, Latinská Amerika a Jižní Afrika. Za toto financování je poskytována záruka krytá rozpočtem EU, která financování zajišťuje proti riziku státu a rizikům politické povahy (vnější záruka EU) 23. Komise v druhém pololetí 2016 vydá samostatnou zprávu o činnostech EIB v oblasti financování v rámci vnějšího mandátu, - finančních nástrojů pro sdílení rizik, které využívají rozpočtu EU k podpoře politik EU (např. finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) používaný při financování výzkumných a vývojových projektů a iniciativa projektových dluhopisů). V roce 2015 financovala EIB v členských státech projekty ve výši 69,7 miliardy EUR, která činí 90 % z celkového objemu úvěrů, jež EIB poskytla. Úvěrové operace EIB mimo EU činily 7,8 miliardy EUR, z čehož 4,8 miliardy EUR jsou kryty vnější zárukou EU. Objem vnějšího mandátu činí celkem 27 miliard EUR s případným připočtením nadrámcových 3 miliard EUR. O aktivaci této nadrámcové částky v plné nebo částečné výši musí řádným legislativním postupem rozhodnout Evropský parlament a Rada na základě výsledků přezkumu vnějšího mandátu v polovině období. 4.2 Výpůjční operace EIB Úvěrová činnost EIB je financována zejména prostřednictvím vydávání dluhopisů na mezinárodních kapitálových trzích. Celkovým cílem strategie financování EIB je 22 23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 Evropský fond pro strategické investice, Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii, Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1. 11

udržitelná optimalizace nákladů na financování. Strategie financování EIB kombinuje vydávání likvidních dluhopisů ve velkých objemech v hlavních měnách a cílené emise na míru v řadě dalších měn. V roce 2015 provedla EIB výpůjční operace v objemu 62,4 miliardy EUR s průměrnou splatností 6,4 roku. 12