Velká voda si nevybírala

Povodnû 2002 fotoreportáï na stranû 4 16. srpna 2002 / 13-14 / XIV Studentská praxe na stavbách Metrostavu str. 2 âtrnáctideník METROSTAV A.S. Velká voda si nevybírala Architektura je jako spoleãnost, je tû se hledá str. 3 Pavilón stfie ovické nemocnice v rekonstrukci str. 5 KdyÏ se fiekne IMAX... str. 6 KRÁTCE / AKTUÁLNù Mimofiádná valná hromada V pátek 2. srpna se konala v sídle spoleãnosti Metrostav mimofiádná valná hromada k projednání souhlasu k uzavfiení smlouvy o koupi akcií, kdy v e kupní ceny pfiesahuje jednu tfietinu vlastního kapitálu spoleãnosti. V dobû podání Ïádosti o svolání mimofiádné valné hromady platil pfiedpoklad, Ïe v termínu jeho konání bude jiï pfiipraven návrh smlouvy a valná hromada projedná souhlas s jejím uzavfiením. Av ak v ãase, kdy jiï minuly zákonné lhûty pro zmûnu termínu konání valné hromady, se ukázalo, Ïe ke dni konání valné hromady návrh pfiipraven nebude, neboè v té dobû byla teprve pfiipravována nabídka, která upfiesní v chozí podmínky pro návrh smlouvy. Pfiedstavenstvo proto rozhodlo vyuïít mimofiádné valné hromady k tomu, aby informovalo akcionáfie o svém zámûru zakoupit majoritní balík akcií stavební firmy Subterra a.s. Valná hromada tuto informaci o zámûru pfiedstavenstva pfiijala. Stavba roku na internetu Na webové stránce http://www.abf.cz/souteze/stavba mûïe kaïd zájemce hlasovat pro nûkterou ze staveb, které byly pfiihlá eny do prestiïní soutûïe Stavba roku 2002. Metrostav letos pfiihla oval pût sv ch staveb objekt âínského velvyslanectví v Praze, Základní kolu v Lukavci na Pelhfiimovsku, budovu PraÏské plynárenské na Národní tfiídû v Praze, divadlo Minor a silniãní stavbu epy Ruzynû ãíslo 517, která je souãástí mûstského okruhu. V sledek hlasování bude oznámen na spoleãenském veãeru FOR ARCH dne 12. 9. 2002 v Jízdárnû PraÏského hradu. 130,4 4432,2 I. pololetí 2001 191,4 6061,7 I. pololetí 2002 Metrostavu rostou v kony Na témûfi 6,062 miliardy korun, tedy o 37 procent ve srovnání s loàsk m rokem, vzrostly v kony na í akciové spoleãnosti za první pololetí roku 2002. O 47 procent se také zv il zisk pfied zdanûním, a to na 191,4 miliónu korun. DosaÏené v sledky za první pololetí tak tvofií témûfi 60 procent celoroãního plánu. Dobré v sledky byly zpûsobeny pfiedev ím pokraãující dynamikou vefiejné i privátní zakázky nejen v Praze, ale i v regionech. Z privátních zakázek jde napfi. o Charles Square Center ãi Flora Sen v Praze, z vefiejn ch zakázek jsou to práce na v stavbû trasy IV.C metra do Ládví, pokraãují i práce na tunelu Mrázovka, asanaci skládky Chabafiovice, i dal ích vefiejn ch stavbách po celém území republiky jako napfi. ãistírna odpadních vod v Písku. Intenzivnû se pracuje i na tfiech prûzkumn ch tolách pro silniãní tunely na dálnici D 5 jde o tunel Valík u Plznû, na D 8 tunel Panenská v Kru n ch horách a v Praze prûzkumná tola pro tunel na Mûstském okruhu mezi Trojou a Letnou, znám pod názvem Blanka. Kapitálové spojení se slovensk m Doprastavem pfiineslo Metrostavu i fiadu zakázek na slovenském trhu. Mezi nû patfií prûzkumná tola pro dálniãní tunel Vi Àové ãi TESCO Îilina. Markéta Matou ková V echny volné zdroje na pomoc Praze Stavební spoleãnost Metrostav nabídla Magistrátu hlavního mûsta Prahy v echny své volné zdroje (mechanismy, osádky, materiál, fiídící a operativní personál) pro okamïité nasazení ve prospûch fie ení krizové situace obyvatel hlavního mûsta. Svou pomoc chce Metrostav orientovat pfiedev ím na urychlené zprovoznûní zatopen ch stanic a tunelû praïského metra. Stavební ãinnost na na ich realizovan ch projektech pokraãuje v ude tam, kde to podmínky dovolují. Na pracovi tích, která byla povodní zasaïena, jsou ãinûna opatfiení, která zmírní moïné hospodáfiské ztráty. Metrostav je odhodlán v maximální moïné mífie dodrïet své závazky vûãi v em partnerûm. S ohledem na váïnost situace rozhodl generální fieditel Jifií Bûlohlav, Ïe stavební spoleãnost Metrostav soustfiedí v nejbliï ích dnech a t dnech ve keré úsilí manaïerû, specialistû a ostatních zamûstnancû, zejména na obnovu funkãnosti vlastní firmy. Zaplaveno bylo sídlo spoleãnosti v Libni a dal í dûleïité objekty v Karlínû, Hole ovicích a Troji. Generální fieditel zamûstnancûm VáÏení spolupracovníci, v uplynul ch dnech byla ãást na í republiky vãetnû hlavního mûsta postiïena niãiv mi povodnûmi. Tato Ïivelná pohroma se nevyhnula ani na í akciové spoleãnosti, která byla ze v ech stavebních firem na území Prahy postiïena nejvíce. I kdyï následky povodní jsou hrozivé, provozní funkce na í firmy musí b t zabezpeãeny. Byl vypracován nouzov scénáfi, kter reaguje na stav vûcí a kter zaji Èuje, aby tento poïadavek byl naplnûn. V souãasné dobû zji Èujeme stupeà postiïení majetku firmy. I pfies oãekávan znaãn rozsah kod je Metrostav pfiipraven poskytnout hlavnímu mûstu bezplatnou a okamïitou pomoc v emi kapacitami svého strojního a technického vybavení pfii odstraàování následkû katastrofálních povodní. Magistrát hl.m. Prahy tuto nabídku uvítal. MÛÏeme se py nit kolektivem pracovníkû vysok ch odborn ch i morálních kvalit. Jsem pfiesvûdãen, Ïe stejnû jako v minulosti prokáïeme schopnost fie it sloïité situace a napneme v echny své síly a kapacity k tomu, abychom pomohli Praze a jejím obãanûm, protoïe vím, Ïe Praha na i pomoc potfiebuje. Jsem hrd na úspûchy, kter ch na e spoleãnost dosáhla. Vûfiím, Ïe z bahna, které v Praze zbylo po povodních, vyroste Metrostav silnûj í a Praha krásnûj í. Jifií Bûlohlav, generální fieditel, 15. 8. 2002

strana 2 Aktivity divize 1 v regionu PlzeÀ Metrostav na PlzeÀsku realizuje také v stavbu nov ch budov pro elektrotechnickou fakultu Západoãeské univerzity. Tato zakázka obsahuje celkem pût objektû na Borsk ch polích. Západoãeská univerzita plánuje, Ïe na toto místo soustfiedí vût inu sv ch fakult. Dokonãili jsme nûkteré v znamné stavby, jako je pfiemostûní Lobezská ãi halu pro filmafisk prûmysl, máme pfied dokonãením první etapy rekonstrukce Mû Èanské besedy, která by mûla b t slavnostnû otevfiena 1. fiíjna, shrnuje fieditel oblasti PlzeÀ divize 1 ing. Václav Apolín. PTÁME SE Doc. Ing. J. L. Vítka, CSc z v robnû technického úseku 1 Na konec fiíjna je plánováno ukonãení v stavby provozní budovy pro spoleãnost Eurotel v Plzni Lochotínû (foto ã. 1). Jedná se o zakázku v hodnotû 50 milionû korun. V souãasné dobû je dokonãena hrubá stavba a namísto jefiábû nastoupili fiemeslníci. V suterénu budovy budou umístûny rozvody, náhradní zdroje a dal í technické zázemí, I. nadzemní podlaïí bude slouïit obchodní ãinnosti a ve II. nadzemním podlaïí má sídlit útvar správy sítû pro PlzeÀ a okolí vãetnû technologick ch zafiízení. 2 V stavba v robního závodu pro firmu KOSTAL CR (foto ã. 2), která se zamûfiuje na v robu elektrotechniky pro automobilov prûmysl, jiï pokroãila do druhé fáze realizace. První etapa obsahovala zemní a zakládací práce, prefabrikovan skelet, instalaci rozvodû a vyzdívání nosn ch konstrukcí. Nyní stavbafii dokonãují kompletní oplá tûní a zastfie ení budovy. 3 Rekonstrukci jiï zmínûné Mû Èanské besedy v Plzni (foto ã. 3) vede ing. Miroslav Vofií ek (foto. ã. 4). Po otevfiení zde vefiejnosti budou slouïit kavárna, restaurace, kuleãníkov sál, v suterénu bude divadlo s kapacitou 75 osob. V dal ích patrech se pak dokonãují práce na taneãním 4 a zrcadlovém sále, primátorském a besedním salónku. Zajímavostí je univerzálnû pojat sál, kter mûïe slouïit témûfi ke v em úãelûm od kina po koncerty klasické hudby i provozování diskoték ãi módních pfiehlídek. Nov most pomûïe odklonit dopravu z centra Pfiemostûní plzeàského hlavního nádraïí mezi ulicemi Lobezská U Prazdroje, která by mûla ulehãit motoristûm projíïdûjícím pfies PlzeÀ smûrem na Prahu, je jiï dokonãena. Jde o zatím nejvût í investiãní akci financovanou tamní radnicí. Na v stavbû nového mostu se podílelo sdruïení firem Stavby silnic a Ïeleznic, Dopravní stavby holding a Metrostav, respektive jeho divize 1. Stavba byla zahájena v listopadu 2000. Zakázka pro na i firmu v hodnotû 120 milionû korun pfiedstavovala v stavbu opûrn ch zdí, podchodû, schodi È a jejich kamenn obklad, rekonstrukci plynovodû, vodovodû a kanalizací, zaji tûní trakãního trolejbusového vedení a úpravu trakcí âesk ch drah. Pfiemostûní hlavního nádraïí pfiedcházela rekonstrukce ulice U Trati, na níï se Metrostav také podílel. Vlastní pfiemostûní je tvofieno ocelobetonovou konstrukcí se svafiovan mi I profily. Jde o silniãní jednopodlaïní nepohybliv most o esti polích s horní mostovkou, smûrovû ãásteãnû rozdûlen. Vedoucím projektu zde byl ing. Pavel Brázdil, kter u na í akciové spoleãnosti pracuje od roku 1991. Po vystudování stavební fakulty âvut zaãínal jako pfiípraváfi, pozdûji pûsobil jako stavbyvedoucí pfii v stavbû stanice metra StodÛlky. V roce 1994 zakotvil v Plzni podílel se na rekonstrukci PlzeÀské banky a pfiilehlé Franti kánské ulice i na rekonstrukci lázeàského domu Bristol, kter provádûla divize 1. Následovaly práce pfii rekonstrukci ulice U trati a pak jiï zmínûné pfiemostûní Lobezská. Ing. Pavel Brázdil v diskusi se zástupcem investora Studentská praxe na stavbách Metrostavu Studenti Stavební fakulty âvut, ktefií byli vybráni v konkurzu na pozice asistentû stavbyvedoucích, se jiï seznámili se stavbami, na nûï byli pfiidûleni a bûhem léta zde absolvují ãtyfit denní praxi. Vût ina z nich v ak chce na stavbách pûsobit déle neï ony povinné ãtyfii t dny a pracovat zaãali, byè jen na nûkolik hodin v t dnu, jiï v prûbûhu kvûtna. M m úkolem je vyhodnocování nabídek, pfiíprava zafiízení staveni tû a podobnû, fiíká studentka III. roãníku Kristina ilarová, která se pfii studiu zamûfiila na ekonomiku a management. Jsem ráda, Ïe jsem byla v konkurzu vybrána, jinak bych jako studentka III. roãníku nemûla moïnost získat odbornou praxi jiï bûhem studia a byla bych odkázána na letní brigády typu McDonald s, vysvûtluje ilarová, která pûsobí jako asistentka pfiípraváfie na v stavbû centrálního tankovi tû ropy v Nelahozevsi. Do konce záfií chci pracovat na pln úvazek, v prûbûhu kolního roku to bude tûï í, ale uï vím, Ïe budu mít volné pátky, tak je vyuïiji právû pro práci u Metrostavu. Spolu s ní v Nelahozevsi pracuje i Marian Petlák, kter na stavební fakultû studuje pát m rokem obor podnikání a fiízení ve stavebnictví. Na rozdíl od Kristiny pracuji pfiímo na stavbû jako asistent stavbyvedoucího. V pfií tím semestru mû ãeká diplomka a státnice. Nicménû pokud by to bylo moïné, rád bych u Metrostavu pracoval, aï pfiijdu z vojny. Podobnû mluví i student IV. roãníku pozemního stavitelství Ivan Kubíãek: Chtûl jsem pracovat v oboru uï v prûbûhu studia a pokud by to bylo moïné, rád bych potom pracoval u Metrostavu. kola mi dává jen teoretické poznatky, na stavbû vidím a fie ím jiné problémy a také mám pocit, Ïe dûlám nûco uïiteãného. Kubíãek se nyní podílí na rekonstrukci posluchárny âvut, kterou realizuje divize 3. Pfii v stavbû obytného domu v ulici Slávy Horníka si vyzkou el i práci mistra. V dobû dovolen ch nám je cennou oporou, podot ká jeho patron Pavel Fousek, Mám za úkol mu pfiedat v echny své praktické zku enosti. Nápad vyhlásit takov konkurz povaïuji za dobr, podnik, kter se zamûfiuje na studenty, dûlá dobfie. Studenti vidí, Ïe stavba je o nûãem jiném a vûdí, do ãeho po skonãení koly pûjdou. Program, kter pro studenty pfiipravila na e firma ve spolupráci se Stavební fakultou âvut, poãítá s tím, Ïe vybraní studenti absolvují na stavbách Metrostavu minimálnû roãní praxi, bûhem níï budou získávat zku enosti z oblasti marketingu, technické, ekonomické i personální pfiípravy stavby a jejího fiízení. V letních mûsících by mûli na stavbû pracovat nejménû ãtyfii t dny a v prûbûhu kolního roku minimálnû 5 hodin t dnû. Nejúspû nûj í studenti by pak po absolvování stavební fakulty mohli b t pfii pfiijetí do pracovního pomûru u na í firmy zv hodnûni právû absolvovanou praxí jak z finanãního hlediska, tak i z hlediska jejich pracovního zafiazení, neboè se poãítá s tím, Ïe jiï mají praktické zku enosti a nemuseli by jako ostatní absolventi zaãínat jako asistenti stavbyvedoucího, ale pfiímo jako stavbyvedoucí. Na dnû Vltavy jiï leïí dva Ïelezobetonové tubusy spojující hole ovick a trojsk bfieh. Za dva roky jím projedou vlaky metra. T m odborníkû, kter pracoval na realizaci vysouvání tubusû na dno fieky, udûlal za nároãnou akcí definitivní teãku. Jedním z klíãov ch autorû ojedinûlého projektu byl Doc. Ing. Jan L.Vítek, CSc. Proã jste zvolili pro uloïení tubusu datum 3. ãervence? Termín uzavfiení fieky pro lodní dopravu nestál zcela na na em rozhodnutí. V ãervenci se oãekával omezen provoz po vodû a my jsme tak za uzavírku zaplatili ménû. Navíc such dok musí b t pfiipraven k dal í v stavbû v urãitém termínu. Co bylo sloïitûj í, vyváïit tubus po jeho délce nebo zajistit jeho boãní stabilitu? Zajistit boãní stabilitu je vïdy sloïitûj í, neboè zadní podpory, které zaji Èují stabilitu celého tûlesa, jsou relativnû blízko u sebe. Naopak jednodu í je dostat do správného pomûru tíhu pfiední a zadní ãásti tubusu. Pfiesto vyvaïovat na vodû kolos, kter má 6 700 tun a je 168 metrû dlouh, není jednoduché. Je tfieba kalkulovat i s tím, Ïe Ïelezobetonov tubus je zespoda podpírán hydraulick mi válci a v nich vzniká tfiení, které namûfiené tlaky rovnûï zkresluje. Pfii operaci asistovala celá fiada odborníkû vãetnû dvou skupin potápûãû. Nebylo pfii manévrování s nov m objektem na dnû fieky vedle jiï uloïeného tubusu pfiíli tûsno? Stísnûné podmínky nastaly hned na zaãátku pfii vysouvání na fieku otvorem ve tûtové stûnû trojské jímky. Tam byly zároveà jednotlivé tubusy vzdáleny od sebe pouze nûkolik desítek centimetrû. Naopak na hole ovickém bfiehu mûl vysouvan tubus odstup od druhého aï osm metrû. Tubusy totiï nevedou paralelnû vedle sebe. Pfii vysouvání nás ãekaly tfii kritické momenty: pfii prûjezdu otvorem ve stûnû uzavírající dok, dále pfii pfiesunu deviátoru, kdy dojde k ãásteãnému uvolnûní taïn ch lan a na závûr pfii dosaïení koncové polohy usazování tubusu. Pfiedcházející tubus byl uzavfien ocelov mi víky proti vodû. ZÛstal tak ipo vysouvání druhého tubusu, kdy dok zaplavila vltavská voda? Druh tubus jsme uzavfieli pûvodními víky z prvního tubusu. První tubus jsme nechali zaplavit vodou. Ocelová víka váïí kaïdé asi 8,5 tuny a proto jejich úspora není nezanedbatelná. Pfiesto jsme první tubus opatfiili ochranou proti hrub m neãistotám, které by do nûho nanesla fieka. Kde jste po dobu vysouvání tubusu nechali bednicí formu PERI? Forma bude vyuïívána po men ích úpravách pro betonáï navazujících tunelû na trojské stranû tedy v suchém doku. Aby se mohla znovu vyuïít bylo by nutné ji demontovat vytáhnout z doku, aby se nezaplavila a pak pfiesunout opût na zaãátek doku k Vltavû. To je moc operací najednou. Proto byly odmontovány jen její vnûj í ãásti a jádro formy bylo zasunuto do pfiesouvaného tubusu. Po otevfiení zadního víka forma vyjede, namontuje se vnûj í upravené bednûní a bude opût pfiipravena pro dal í betonáï. âasto se hovofií o tomto konkrétním pfiípadu vysouvání tunelu na dno Vltavy jako o svûtovém unikátu, není to pfiehnané tvrzení? Mimofiádné projekty realizované ve svûtû se jen tak neutají. Mezinárodní nevládní organizace, napfiíklad tuneláfiské nebo betonáfiské asociace, vïdy prezentují zajímavé projekty. O vysouvan ch tunelech v Praze se letos hovofiilo i na kongresu v australském Sydney. Dal í prezentace jsou plánovány na podzim v Osace a na jafie v Amsterdamu. Podobné projekty ponofien ch tunelû ãasto i fiádovû vût ího rozsahu ve svûtû samozfiejmû existují, mají v ak jin charakter, jiné podmínky a realizují se jinou metodou. Technologie, kterou jsme pouïili my, je z tohoto pohledu unikátní. Za rozhovor dûkuje Petr Podlouck

strana 3 Architektura je jako spoleãnost, je tû se hledá Rekonstrukce navracejí budovám Ïivot Architektonick ateliér ing. arch. Pavla Kupky spolupracuje s akciovou spoleãností Metrostav jiï od roku 1990. Bilance rekonstruovan ch palácû, které mají na svém kontû ateliér Pavla Kupky i stavbafii z Metrostavu, je bohatá: Lichten tejnsk i Hartigovsk palác na Malostranském námûstí ãi dûm Ústavu zahraniãních vztahû v Nerudovû ulici. V souãasné dobû dokonãují Nostick palác na Maltézském námûstí. Pane architekte, co vás pfiivedlo k historick m památkám náhoda nebo osobní zájem jiï bûhem studia na kole? Asi obojí. Mûl jsem to tûstí, Ïe po studiích na fakultû architektury âvut jsem dostal místo ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkov ch mûst a objektû. Díky ateliéru orientovanému na PraÏsk hrad jsem se v reálu seznámil s dílem architektû Pleãnika, Janáka, Rotmajera, Sokola a mohl studovat jejich zvládnutí prostoru, uplatnûní materiálu a smyslu pro detail. Pfiesto jsem v ak tíhnul k tématu novostavby v historickém prostfiedí. Po úspûchu v soutûïích jsem získal moïnost pûlroãní stáïe ve Francii na téma Rekonstrukce historick ch jader a novostaveb v historickém prostfiedí. Po návratu jsem pfievzal projekt rekonstrukce ulice Na MÛstku. Vytvofiili jsme relativnû samostatn ateliér v rámci SÚRPMO, kter zajistil projekty komplexní rekonstrukce deseti domû ulice Na MÛstku, vãetnû prodejen, interiérû, modernizace bytû a technick ch záleïitostí pû í zóny. Bûhem stavby, která trvala 15 let, jsme navrhli fiadu studií novostaveb v historickém prostfiedí napfiíklad rekonstrukci a dostavbu PlzeÀského divadla, novostavby v ãele Václavského námûstí, ãi restauraci Nebozízek. Realizovat se podafiilo stavbu kaple ve Svitavách a Dostavbu okolí Národního divadla. KaÏd historick objekt bûhem své dlouhé existence podléhal pfiestavbám. B vá proto jakousi mozaikou nûkolika architektonick ch stylû. Takto nesourodou stavbou byl Lichten tejnsk palác na Malé Stranû, kter rekonstruoval Metrostav. Co rozhodlo o tom, jak bude vypadat koneãná podoba objektu? Lichten tejnsk palác vznikl z fiady gotick ch domû, tvofiících severní stûnu Malostranského námûstí. Po ãast ch poïárech byly tyto domy pfiestavovány je tû v gotice, pozdûji v renesanci, baroku a na závûr, bez ohledu na vnitfiní dispozice, na sebe vzaly podobu klasicistní fasády paláce, provedené ke korunovaci Leopolda II. Pro takov to nesourod celek se víceménû hledala jednotná tváfi. Nakonec rozhodl optimální program, kter ve své podstatû umoïnil dokonãit vnitfiní pfiestavbu paláce. Myslím, Ïe pro Lichten tejnsk palác se na lo ideální vyuïití, slouïí pro fakultu Akademie múzick ch umûní. Symbolizuje jak krásu architektury Prahy, tak hudební svût, není to nádherné spojení? Zcela urãitû. Osvícen kvestor AMU, kter byl investorem rekonstrukce, pfiistoupil na velkorys architektonick koncept vyuïít cel areál jako hudební a spoleãenské centrum, které kromû umístûní AMU umoïní zpfiístupnûní koncertních sálû a dal ích prostor pro vefiejnost a obohatí tak kulturní Ïivot Malé Strany. Metrostavu se podafiilo tento areál bûhem dvou let úspû nû realizovat. Rekonstrukce památek je vlastnû hledáním: jak dát do souladu zachování památky se souãasn m vyuïitím. CoÏ není jednoduché, mezi investory a památkáfii se nûkdy vedou tvrdé boje o konkrétní podobu stavby. Otázku hrají odborná stránka ifinance. Jak hledat správnou mez: neporu it historickou památku a pfiitom ji zcela nezakonzervovat? Musí se zohlednit velké mnoïství skuteãností a získat v echny partnery pro optimální zpûsob vyuïití. K tomu je tfieba zachovat kvalifikovan a profesionální pfiístup, spoãívající v dûkladném poznání stavebnû historického v voje. Dále detailnû nastudovat stavbu, já tomu fiíkám nauãit se dûm zpamûti a z tûchto hledisek provûfiit, projednat a prosadit optimální program. Ten by mûl architektonickou a historickou podstatu naplnit nov m posláním. Teprve pokud se zámûr prosadí a pokud to architekt dokáïe, je moïné vrátit objektu nov Ïivot a nezakonzervovat ho. KaÏdá stavba je jedineãná a je tfieba k ní pfiistupovat zcela individuálnû. Mezi stavbafii se fiíká, Ïe rekonstruovat historick objekt je sloïitûj í neï realizovat novostavbu. Jsou z tohoto pohledu rekonstrukce dostateãnû cenûny? Jaké váïnosti se u nás ve skuteãnosti tû í? BohuÏel mám nûkdy pocit, Ïe se u nás na rekonstrukce dívá jako na pouhé opra ování historie. To potkalo i Nostick palác, kter se jako ranû barokní palác snaïíme rehabilitovat a po stránce technického vybavení rekonstruovat pro sídlo Ministerstva kultury. Také tady musím jiï po nûkolikáté i pomocí expertízy Komory architektû obhajovat, Ïe celková koncepce a jednotlivé ãásti projektu jsou autorsk m dílem. A Ïe po projektu ke stavebnímu povolení, na kter jsem vyhrál vefiejn konkurs, mám právo provést dal í stupnû projektû vãetnû autorsk ch dozorû. Tak, jako je nezbytné pfii novostavbû kromû nápadu a my lenky zohlednit a zvládnout celou fiadu faktorû, tak pfii rekonstrukci architektonické historické památky je tfieba se pokusit obnovit a rehabilitovat pûvodní architektonick koncept. Oborem se zab váte nûkolik desítek let. âím vás tato práce pfiitahuje? Pfiitahuje mne ta obrovská rozmanitost práce. Musíte udrïet velk koncept, ale zároveà dûslednû fie it projekty do v ech detailû. Pro nové funkce najít míru uplatnûní novotvaru. Rekonstrukce monumentálních objektû vyïaduje koncepãní pfiístup architekta a dûsledn trval autorsk dozor. VyÏaduje to úzkou spolupráci se stavbou, vzájemnou dûvûru a respekt. A to se na stavbách provádûn ch Metrostavem dafií. Dûkuji za rozhovor, Petr Podlouck foto Josef Husák Vstup do nového tisíciletí je pro architekturu, nejen v Praze, docela zajímav. Staví se hodnû. Staví se nejrûznûj í druhy staveb, od bydlení v rodinn ch domcích aï po velké prûmyslové areály. A mezitím v ehochuè divadla, správní budovy, koly, mosty, kanceláfiské budovy, kina, zábavní a nákupní centra, k tomu samozfiejmû byty. Jakoby bylo potfieba najednou, teì hned, zaplnit v echna volná místa ve mûstech. Na tûstí to ale nejde, na- tûstí stále je tû zûstane dost prostoru pro budoucnost, architektura není obor, kter by mohl nûkdy skonãit, ani nemûïe moc ustrnout. âlovûk ji potfiebuje. Nejen proto, aby mûl stfiechu nad hlavou. Potfiebuje ji i proto, aby si zajistil dostateãnou kulturní úroveà svého Ïivota. Architektura slouïí ãlovûku, spoleãnosti. Je dobr m indikátorem toho, jaká vlastnû ta spoleãnost, která ji vytváfií, je. Nejen kolik má penûz, jaké typy staveb zdûrazàuje, jak je technicky a technologicky vyspûlá, ale tfieba i toho, jací lidé tu spoleãnost tvofií. Na co se dá usuzovat ze souãasné ãeské architektury? ZÛstaneme pro snaz í dostupnost u praïsk ch pfiíkladû. Nejprve jaká ãeská architektura je? Hodnû rozmanitá. Nemá jednotnou tváfi, i kdyï mnozí se ji pokou ejí najít. Sny o dvacát ch a tfiicát ch letech minulého století jsou stále je tû aktuální a architektura, která na tu dobu vzpomíná sv mi pfiesn mi geometrick mi tvary a jakousi stfiídmostí aï strohostí, je stále je tû hodnû populární. Zrovna z tohoto nového funkcionalismu se stala architektura skoro oficiální pouïívají ji investofii na reprezentativní stavby, stejnû jako na stavby univerzálnû pronajímatelné. PfiíkladÛ je hned v Praze docela dost Hypobanka, novostavba na Karlovû námûstí, Palác Euro v samém centru Prahy, komplex budov BB centra v Michli, administrativní areál v Nov ch Butovicích ãi Andûl Business Center na Smíchovû. Ne vïdy je ov em tímto pfiístupem zaruãena architektonická úspû nost. Zvlá tní stavbou v této, fieknûme skupinû, je Corzo Karlín, novostavba s rekonstruovanou prûmyslovou fasádou na ní je zajímavé, nakolik dokáïe b t vzru ující vlastnû obyãejn, velmi exaktní sklenûn kvádr. Jiná podoba je pfiece jen Ïivûj í, sice se také drïí skla a kovu, nûkdy betonu, ale tfieba uï umí udûlat nejen hladkou fasádu, umí b t ãlenitûj í, v raznûj í, nûkdy dokáïe zaujmout na první pohled a nûkdy si vyïaduje, aby se k nûmu ãlovûk vracel. To zaãalo budovou v Thámovû ulici a takov je z tûch novûj ích tfieba v Kobylisích Katastrální úfiad nebo velk, a pfiitom jako by samozfiejmû nenápadn soubor v Katefiinské ulici. Nûkdy v sobû dokonce má i nádech jakési technické romantiky jako tfieba budova Nové celnice. Do této podoby velmi Ïiv ch objektû patfií také smíchovsk Zlat Andûl, i kdyï tam nejde jen o mûkce modelovanou stavbu na nároïí, ale o vytvofiení celého souboru uzavírajícího blok. Tam, kde jde o velké stavby, umí souãasná architektura b t elegantní, noblesní, umí b t tichá, ale taky trochu bujará a upovídaná. Tam, kde jde o nákupy a zábavu, se chová podobnû jako funkce, jimï slouïí je veliká, navenek nûkdy i chladná, jen kolem vchodu se snaïí, aby vtáhla lidi dovnitfi, a tam je pak uchopí, okouzlí tfieba i povrchností, kulisovitostí ona si potfiebuje takhle je pfiipravit. Jako v jimka pûsobí Nov Smíchov, kter se i zvenku chová kultivovanû, neboè ví, Ïe nestojí nûkde na okraji mûsta, ale v samém centru. Nebo centrum v Hostivafii se sv m neobvykl m tvarem komolého mnohostranného jehlanu mezi sídli ti. Jen v bydlení má architektura zatím rezervy jak to ostatnû odpovídá spoleãnosti. Umí luxusní bytové domy a umí pûkné rodinné domy a vily. Jen u bytû pro normální lidi jí to zatím moc nejde. V jimek je málo, k záfin m patfií soubor U KfiíÏe, k sympatick m domy kolem stanice metra âern Most. Na co se dá usuzovat ze souãasné ãeské praïské architektury? V podrobnosti by to bylo na tlustou knihu. Ve struãnosti je jako její spoleãnost. Je tû se hledá. Ví, Ïe nemûïe b t jednobarevná, jednovrstvá, jednostylová. Jen je tû ne vïdy ví, Ïe potfiebuje, aby ji lidé mûli rádi, aby jí rozumûli, aby ji brali za svou. To je v ak pro moderní dobu ãili posledních skoro sto let tradiãní, Ïe nejnovûj í architektura to má v hodnocení lidí nejtûï í. ing. arch. Radomíra Sedláková foto Josef Husák

strana 4 Machek: Kladu dûraz na detail i celek Na formování vizuální tváfie Metrostavu se v souãasné dobû podílí grafik Tomá Machek, kter tak navázal na v znamnou práci autora na eho Manuálu vizuálního stylu doc. Karla Mí ka. Machek je absolventem Vysoké koly umûleckoprûmyslové, kde od roku 1995 pûsobí jako asistent ateliéru grafického designu a vizuální komunikace. Kromû toho je nûkolikanásobn m laureátem soutûïe o Nejkrásnûj í ãeskou knihu roku, v roce 1991 získal Herb Lubalin Medal (ITC New York), v roce 1997 pak spoleãnû s Petrem Babákem získal Národní cenu za design a zatím poslední ocenûní obdrïel v roce 2000 cenu Alfonse Muchy. S Metrostavem jsem zaãal pracovat v dobû, kdy se v roce 2001 pfiipravovala v stava k 30. v roãí zaloïení firmy, vzpomíná Machek. Myslím, Ïe se nám podafiilo navázat partnerskou spolupráci, coï mezi grafikem a zadavatelem není aï zas tak ãasté. Z obou stran je cítit dûvûra a musím fiíci, Ïe se ãasto nesetkávám s tak jasn m zadáním, které nabízí dostateãn prostor pro mou vlastní pfiedstavivost. Podílím se na návrzích ti tûn ch materiálû. VÏdycky, neï zaãnu pracovat na návrhu pro jakéhokoli klienta, probírám se v emi dostupn mi materiály a pfiem - lím nad nimi, nad moïností jejich ãlenûní a zpracování. Metrostav vnímám jako seriózní, stabilní firmu s tradicí, která má své pevné místo na trhu. Z toho mé návrhy vycházejí. Jako základní barvu Machek pouïívá kromû ãernobílé kombinace ãervenou, kterou postupnû roz ífiil i o stfiíbrnou. Prosadil jsem také motiv dûlen ch dokumentû je to nûco na zpûsob zastfie ujícího pûdorysu, v nûmï dochází k dûlení prvkû, aï vznikne celek. Prostû od jednotlivosti k celku a opaãnû. Kladu dûraz na detail a zároveà i na celek, fiíká. V souãasné dobû ov em pro Metrostav nepracuje jen on sám, ale na pfiípravû se podílí celé studio, které vede spoleãnû s Petrem Babákem. Spoleãnû jsou také autory nové grafické podoby novin. To povaïuji za podstatné. Metrostav je firma, která tímto zpûsobem poskytuje servis sv m zamûstnancûm. Je to jeden z v razn ch v stupû. Kromû toho pfiipravuje návrhy nové grafické podoby nabídkov ch listû pro v bûrová fiízení. Dal í velmi zajímav úkol je pfiipravit kalendáfi Metrostavu pro rok 2003. A co je podle Tomá e Machka cílem vizuální komunikace? Musí pûsobit dovnitfi i navenek. Dovnitfi proto, aby zamûstnanci mûli pocit sounáleïitosti s firmou, navenek proto, aby se firma prezentovala taková, jaká je. Markéta Matou ková vandovo divadlo oãima Davida Vávry V stavba druhého tubusu pod Vltavou Divadlo na praïském Smíchovû, vefiejnosti známé také jako Realistické divadlo ãi Divadlo Labyrint, dostává pod dohledem architekta Davida Vávry nov kabát. ZároveÀ se vrací ke svému pûvodnímu názvu vandovo divadlo a obnovuje tak tradici tfietí nejstar í divadelní budovy v Praze (vedle Stavovského a Národního divadla). V roce 2001 zaãala na e divize 9 rozsáhlou rekonstrukci prostor divadla. Architektonick návrh pochází z dílny ing. arch. Davida Vávry: Zadání bylo jasné ãinoherní divadlo kukátkového typu. Hlavní sál je tedy s pevn m jevi tûm a pevn m hledi tûm. VÏdycky jsem radûji, kdyï mám jasné zadání a nestavím na zelené louce. Dostat úplnû volnou ruku je to nejhor í, co architekta mûïe potkat. Radûji mám tisíce omezení, kdy musím na malé plo- e uspokojit tisíce poïadavkû a je tû jim vdechnout svûj subjektivní v tvarn názor. I tady, v hlavním sále, jsem se doslova kreativnû vyfiádil, na balkónech bude atypické kovové zábradlí proh bané ve dvou smûrech i atypické osvûtlení. SnaÏil jsem se skloubit konzervativní zpûsob uvaïování s technick mi moïnostmi, které nám dává 21. století. Divadlo se pojí s nocí, interiér tedy bude tmavû modr aï ãern, s ãerven m motivem, kter symbolizuje západ slunce. Interiér sálu bude mít také malovan strop. Ten pro nás namaluje umûlec, kter se prezentuje pod jménem K. W. PÛjde o abstraktnûrealistické zachycení rituálního tance a sblíïení lidí kolem jednotící duchovní energie, fiíká tajuplnû Vávra a více prozradit nechce. Snad je tû jen to, Ïe malby na stropû by mûly zachycovat volnû plující postavy drïící se za ruce. Alternativní divadlo Otázkou pro mne ale bylo, co se zbytkem toho prostoru, jak jej zaplnit, fiíká Vávra. A tak ve vandovû divadle kromû konzervativního kukátkového sálu vzniká také nûkolik alternativních scén. V suterénu se rekonstruují pûvodní valené cihlové a kamenné klenby. II. suterén je pojat jako experimentální prostor, mûïe se v nûm hrát divadlo, koncerty alternativní hudby ãi promítat filmy. Ten dûm má svého ducha a já jsem se ve svém návrhu snaïil s citem pfiistupovat k odkazu na ich pfiedkû, vysvûtluje. Netají se pfiitom spokojeností nad prûbûhem prací: Jak byl projekt my len, tak se jej dafií realizovat. VyuÏití pro pfiípadná experimentální pfiedstavení nabízí také nahrávací studio i sklad kulis. Do budoucna bych byl rád, kdyby zde kromû nezbytného technického zázemí jako je krejãovna, maskérna, atny hercû a podobnû, vznikly i prostory pro ubytování. Potom by totiï budova obsahovala ve keré zázemí nutné pro chod divadla. M m zámûrem je vytvofiit funkãní, vstfiícn prostor pro dva a více moïn ch typû divadelních, filmov ch a hudebních produkcí, shrnuje Vávra svou pfiedstavu. Zadání stanovilo pevné mantinely i pro podobu fasády na úrovni pfiízemí. Ta vychází z kubistické úpravy z poãátku 20. století. Ale kromû pfiízemí bude mít kaïdé ze ãtyfi pater jinou barvu, poãínaje temn m suterénem po bílou a bledû modrou v nejhofiej ích podlaïích. Souãástí divadla bude také kavárna. Kromû klasiky i nov repertoár vandovo divadlo na Smíchovû bude po rozsáhlé rekonstrukci znovu slavnostnû otevfieno v fiíjnu 2002 jako repertoárová scéna stálého ãinoherního souboru. editel divadla Daniel Hrbek se netají na první pohled moïná ambiciózním zámûrem uspofiádat právû ve vandovû divadle v roce 2005 divadelní festival. V lednu 2003 by divadlo mûlo uvést kromû devíti premiér vlastního umûleckého souboru také hostující pfiedstavení slavné francouzské hereãky Annie Girardotové Vyuãování Doni Marguerity, plánuje se téï festival alternativní hudby. Zatím se poãítá s 35 koncerty takov ch kapel a zpûvákû, jako jsou napfiíklad Psí vojáci, Iva Bittová, Susanne Vega, Tara Fuki, Sestry Steinovy, -123 minut atd. Markéta Matou ková V souãasné dobû je jiï druh tubus usazen v fiece, spolehlivû podepfien a zaji tûn proti jakékoli zmûnû své polohy. Stále se v ak objevují dotazy jak se vyuïily zku enosti z první manipulace, co se dûlo s prvním tubusem v dobû v suvu druhého apod. Pfiedmûtem této informace je objasnit nejãastûji se objevující dotazy. Zku enosti získané pfii celém procesu v stavby prvního tubusu, tj. od betonáïe, pfies pfiípravu manipulace, její provedení aï po definitivní podpory byly jistû neocenitelné. Pfiesto se nedalo fiíci, Ïe by v echny problémy byly vyfie eny a Ïe by se rizika spojená s v suvem druhého tubusu v znamnû redukovala. BetonáÏ druhého tunelu probíhala v zimû a na jafie, tedy v teplotách fiádovû jin ch neï v prvním pfiípadû. To vyïadovalo úpravy betonáïe a zejména vyhfiívání, které redukovalo teplotní gradienty. Pfies provádûná mûfiení jde stále o ãinnosti empirické, kde se nelze spolehnout na jednoznaãné v sledky. Tûsnost druhého tunelu se zatím jeví jako minimálnû stejná ãi spí- e lep í neï u prvního. Po zku enostech s vyvaïováním prvního tunelu, kter byl pod Vltavu vysunut na podzim 2001, byla snaha maximálnû zpfiesnit v poãty tíhy tunelu. Zejména v oblasti zapoãítávání reálného objemu v ztuïe se objevily rezervy. Pfiedstava, Ïe by tíha ocelové v ztuïe byla definovatelná pfiesnûji neï tíha betonu se ukázala jako mylná, odchylky statistické povahy jsou zcela srovnatelné. V kaïdém pfiípadû se v sledky dostavily v podobû podstatnû pfiesnûj ího odhadu tíhy druhého tubusu. Vlastní mûfiení tíhy a vyvaïování bylo fie eno stejnû jako v prvním pfiípadû. Zdokonalené mûfiení zdvihu hydraulick ch válcû v ak práci usnadnilo, zvlá tû proto, Ïe v kaïdém okamïiku bylo zfiejmé, zda je válec v pohybu ãi nikoli, zatímco vloni byl pohyb sledován jen v urãit ch místech, nikoli kontinuálnû. Zku enosti s reáln mi taïn mi silami pfii v suvu umoïnily vût í vylehãení tubusu vztlakem vody. Místo 70 tun váïil druh tubus pouze 57 tun, coï vedlo k vût í redukci taïn ch sil (za souãasného zkvalitnûní v suvné dráhy). Pohyb pak byl plynulej í, av ak fiízení pohybu naopak nároãnûj í zejména v kritick ch okamïicích, jako v dobû pfiesunu deviátoru. Cel projekt, kter se vyznaãoval fiadou netradiãních ãinností, mohl b t úspû nû realizován jen díky soustfiedûné ãinnosti celého t mu pracovníkû. Ten pfiedstavoval velkou kálu ãinností, od technické skupiny, projektanta, pfies vedení stavby a subdodavatele aï po pracovníky pfiímo v terénu. Informace o stavu na stavbû a jak chkoli odchylkách od oãekávané reality musely b t pfiedávány bez zkreslení. Jen tak bylo moïné realizovat pfiíslu ná opatfiení. Tento systém fungoval bezproblémovû a lze jej právem oznaãit za jeden z klíãov ch bodû, proã nedo lo prakticky k Ïádn m potíïím. Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., foto Josef Husák

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ strana 5 Pavilón stfie ovické nemocnice v rekonstrukci Rekonstrukci a modernizaci nejvût ího zdravotnického zafiízení Ústfiední vojenské nemocnice v Praze Stfie ovicích zahájila v ãervenci divize 1. Obnovou a dostavbou má projít lûïkov pavilon B III, kam by se v budoucnu, kromû souãasného oddûlení hematologie a krevní transfuze, mûlo nastûhovat i oddûlení nukleární medicíny, onkologie, psychologie, neurologie, oãní, ORL a ortopedická ambulance. Kompletní rekonstrukce objektu vychází z nového dispoziãního fie ení. Ze souãasné konstrukce zûstanou pouze nosné zdi. Nenosné ãásti budou vybourány. Dojde k prohloubení suterénu a k v mûnû stfie ní krytiny, charakterizuje práce vedoucí projektu Radomír B ãek z divize 1. Metrostav je vedoucím úãastníkem sdruïení, ve kterém pûsobí spoleãnû s trutnovskou firmou BAK. Projektantem je architektonick ateliér YPSILON. Podmínkou je, aby nebyl pfieru en provoz hematologie a transfuzní stanice, která je ve stfiední ãásti objektu, upozoràuje na organizaãní ofií ek Radomír B ãek. Na stfiedním objektu musíme pracovat v pfiedstihu, zvlá È pro nûj zajistit pfieloïky a jeho rekonstrukci dokonãit za pouh ch deset mûsícû. JiÏ od hlavního vstupu do nemocnice, kter znají televizní diváci ze zpráv komentujících zdravotní stav prezidenta republiky pfii jeho pobytu v tomto zafiízení, spatfiíte ohradu se symboly Metrostavu. Kolem ní nyní projíïdûjí mechanismy pod taktovkou divize 7, která zaji Èuje odvoz sutin. Stavební práce budou zahájeny koncem záfií. Stavbafii z divize 1 intenzivnû pracují v areálu Ústfiední vojenské nemocnice jiï dva mûsíce, termín dokonãení je stanoven na únor 2004. Nemocniãní pavilon B III je v areálu nemocnice nejstar ím objektem a rovnûï patfií mezi nejvût í. Vedení nemocnice si od obnovy objektu slibuje v razné zlep ení obsluhy a ekonomiky provozû a vy í komfort pro pacienty. Akciová spoleãnost Metrostav není ve v stavbû zdravotnick ch zafiízení Ïádn m nováãkem. V roce 1999 dokonãila rekonstrukci a dostavbu Okresní nemocnice v Kyjovû na Moravû. V souãasné dobû rovnûï provádí rozsáhlou dostavbu kardiocentra IKEM u Thomayerovy nemocnice. Petr Podlouck Stavbafii z Doprastavu rovnûï na Mrázovce Doprastav Bohemia a.s. se v Praze podílí kromû v stavby trasy metra IV. C1 také na tunelech Mrázovka. Stavbafie z Doprastavu najdeme v jiïní ãásti západní tunelové trouby Mrázovky, kde je vyraïen boãní tunel. Ten v budoucnu poslouïí jako strojovna vzduchotechniky. V souãasnosti v nûm betonáfii provádûjí definitivní obezdívku. Profil strojovny vzduchotechniky je zcela nestandardní. Bednûní pro provádûní definitivní obezdívky má zvlá tní rozmûry. Armovací vûz, dopravu betonu a dal í techniku nelze synchronnû sefiadit za sebou, je zde jiná souãinnost strojû neï je obvyklé, fiíká stavbyvedoucí ing. Franti ek Oãkajak z Doprastavu, kter na tunelech Mrázovka zaji Èuje specifické dodávky pro divizi 5 Metrostavu. Doprastav Bohemia a.s. má na stavbû Mrázovka celkem 72 pracovníkû, tato kapacita staãí pokr t nepfietrïit provoz na jeho pracovi - tích. Ocelová portálová konstrukce na snímku je sestavená z bednûní PEINER, je iroká 7,5m a vysoká 9,5 m. Na konstrukci je zavû eno bednûní spodní ãásti klenby. Konstrukce je pojízdná. Konstrukce zároveà bude slouïit jako pojízdné le ení pro montáï betonáfiské v ztuïe horní klenby. Nov objekt pro karlovarské hasiãe Sídlo Krajského úfiadu Karlovy Vary vzniklo rekonstrukcí b valého vojenského areálu. V kvûtnu loàského roku pfiedala na e divize 9 kompletní rekonstrukci budov vãetnû úprav okolí Krajskému úfiadu. Na e aktivity v Karlov ch Varech tím v ak neskonãily. V polovinû ãervence Metrostav zahájil ve stejné lokalitû stavbu nového sídla krajsk ch hasiãû. Sídlo Krajské hasiãské záchranné sluïby bude rovnûï v mûstské ãtvrti Dvory vedle dne ního hejtmanství v jedné z budov b val ch kasáren. Objekt má ãtyfii nadzemní podlaïí. Rekonstrukãní práce probíhají za provozu a nesmí naru it ãinnost zdravotní záchranné sluïby, která sídlí v pfiízemí budovy. Kromû krajského fieditelství HZS zde bude souãasnû pracovat operaãní stfiedisko integrovaného záchranného systému, které nahradí postupnû operaãní stfiediska v jednotliv ch okresech. Divize 9 Metrostavu zaji Èuje stavební práce ve spolupráci s karlovarsk mi firmami. Vedoucím projektu z divize 9 je Jan Kuãera, funkci mistra zastává Miloslav Vandas. Stavba bude dokonãena v polovinû pfií tího roku. Petr Podlouck Rekonstrukce Portheimovského paláce Stavby pfiihlá ené do soutûïe Stavba roku 2002 Kanalizaãní sbûraã v Jindfiichovû Hradci KvÛli zástavbû ãást kanalizace povede pod fiekou Kanalizaãní sbûraã v Jindfiichovû Hradci prochází v raznou obnovou, neboè jeho stav jiï technicky zaostává. Objednatelem stavby, jeï byla zahájena v únoru leto - ního roku, je mûsto JindfiichÛv Hradec. Stavební ãást, kterou dodává divize 6 Metrostavu, nese název: Roz ífiení kanalizaãní sítû sbûraã B. Vedoucím projektu je ing. Pavel Ka párek a stavbyvedoucím Václav Mikolá- ek. Hlavním subdodavatelem na í estky jsou Vodovody a kanalizace JiÏní âechy. Kanalizaãní sbûraã, jehoï trasa se skládá ze tfií ãástí, pfiedstavuje délku 2 700 metrû. První úsek je od ãerpací stanice k válcovému jezu. Dal í ãást znamená úsek od jezu do ulice Bratrská, na tomto úseku je navrïen podchod pod fiekou NeÏárkou, podchod pod Hamersk m potokem a pod Ml nsk m náhonem. Tfietí ãást zahrnuje úsek v stavby kanalizace od ulice Bratrské po souãasnou kanalizaãní achtu v kfiiïovatce ulic PraÏská, dále 9. kvûtna a úsek ulice DruÏstevní. Na trase bude pouïito potrubí ãásteãnû z kameniny, pfievaïovat v ak budou litinové v robky firmy Saint-Gobain z Francie. U potrubí z tvárné litiny povrchová ochrana zaruãuje v raznû del í Ïivotnost. Potrubí z Francie je velmi kvalitní, starosti nám v ak dûlají jeho dlouhé dodací lhûty, konstatoval pfiípraváfi Vladimír Vopat z divize 6. Nemal m technick m rébusem bude v kop v korytû fieky NeÏárky, kterou potrubí povedeme. Podél bfiehû totiï existuje hustá mûstská zástavba. Nezb vá neï stavût pfiímo v korytû fieky. Roury se budou kotvit pomocí tfimenû v opûrné zdi, doplàuje Vladimír Vopat. Zemní stroj zde nahromadil zeminu, která pfievy uje hladinu fieky a pfiipravil tak pro pokládku potrubí "silnici," na které se dá pracovat. Snahou bylo, aby se hladina fieky dostala na minimum. Do konce srpna bychom mûli b t s pokládkou potrubí v fiece hotovi," fiekl nám pfiípraváfi stavby. V kopové práce v ulici Bratrská smûrem k PraÏskému mostu byly jiï dokonãeny. Chystá se pouze jeho napojení na kanalizaci ve Zbuzanech. BohuÏel pfiíval de tû nám v raznû zkomplikoval postup prací v fiece, postûïoval si pfiípraváfi Vladimír Vopat, kterého jsme zastihli v kanceláfii nad stavebním v kresem. Zásluhou patného poãasí museli stavbafii od ãtvrtka 8. srpna pfieru it práce neboè potrubí bylo jiï zcela pod vodou. Nepfiíznivou situaci ponûkud zmíràuje okolnost, Ïe soubûïnû s námi pûsobí na fiece NeÏárce firma VHS âeské Budûjovice, která zde pfiestavuje válcov jez na takzvan JamborÛv práh. Díky pfiestavbû jezu se pro na e stavbafie vytvofiila urãitá ãasová rezerva, pfiesto by rádi svou zakázku co nejrychleji dokonãili. Roz ífiení kanalizaãní sítû v Jindfiichovû Hradci vãetnû stavby odlehãovacích stok, shybek a dal ích potfiebn ch objektû dokazuje, Ïe prûnik do mimopraïsk ch regiónû se divizi 6 dafií. Stavba bude dokonãena v ãervnu roku 2003. Architektonick návrh ing. arch. Svatopluk Zeman Projekt Artprojekt International, spol. s r.o. Investor PraÏská plynárenská a. s. Doba v stavby 01. 2000 02. 2002 Rekonstrukci objektu PraÏské Plynárenské na Národní tfiídû provádûla na e divize 9 tak, aby budova sv m dispoziãním fie ením plnû uspokojovala soudobé estetické a funkãní poïadavky dne ního majitele a zároveà nedo- lo k naru ení pûvodního architektonického v razu paláce. Rekonstruované prostory ale nebudou slouïit jen zamûstnancûm PraÏské plynárenské relaxaãní zóna ve dvorním traktu budovy nabízí moïnost pfiíjemného posezení u ka ny ipro vefiejnost. Samotnou rekonstrukci je moïno rozdûlit do dvou konstrukãních celkû historick palác, kter tvofií ãtyfidíln, zdûn, ãásteãnû podsklepen historick objekt a podzemní garáïe s technologick m a skladovacím zázemím pod nádvofiím. V historické ãásti bylo na základû poïadavkû Památkové péãe tfieba ctít klasické technologie. Byla zde nutná ãásteãná, v nûkter ch pfiípadech kompletní, v mûna stropních konstrukcí. V pfiízemí a suterénech bylo nutno provést zpevàující injektáïe a sanaãní omítky. V ãásti suterénû, fie en ch jako galerie ãi prodejní prostory, byly ponechány pûvodní historické kamenné klenby a zdivo bez omítek. PfieváÏnou ãást podzemního objektu zaujímají garáïe se speciálním automatick m systémem parkování zaváïení osobních automobilû na paletách v nûkolika úrovních. Souãástí automatického parkovacího systému je i fiízení provozu v prûjezdu z Charvátovy ulice. Palác vznikl spojením tfií stfiedovûk ch domû. Pfied rokem 1794 byla postavena dvoupatrová stavba se dvûma portály. Jeho historie sahá aï do doby gotické, o ãemï svûdãí v skyt gotického zdiva. Dále se v objektu vyskytuje zdivo barokní a klasicistní. Kolem roku 1850 bylo vybudováno nad severním kfiídlem tfietí patro. V konci 18. století vznikla pfiístavba do Charvátovy ulice a objekt se uzavfiel kolem vnitfiního dvora. Z dal ích stavebních úprav bylo v znamné v kové vyrovnání v ech pater. V roce 1878 do lo k pfiístavbû pfiízemních prostorû pfii v chodní ãásti dvora a v roce 1926 k patrové pfiístavbû rizalitu severního kfiídla. Poslední stavební úpravy zde probíhaly v letech 1955 1976. B val Portheimovsk se nachází na exponovaném místû PraÏské památkové rezervace a je souãástí mûstského jádra hlavního mûsta Prahy.

strana 6 Stavíme pro âvut Zajímavou stavbu provádí v areálu Stavební fakulty âvut na e divize 3. B valé dílny se mûní ve víceúãelovou moderní posluchárnu s kapacitou 300 míst. Konstrukce je ocelová, oplá tûná sádrokartonem, v pfiízemí bude technické zázemí vãetnû technologie pro klimatizaci. Vedle bude místnost pro pfiekladatele, fakulta totiï poãítá s tím, Ïe kromû bûïné v uky se zde budou konat i nejrûznûj í konference a semináfie, vysvûtluje Pavel Fousek z divize 3. zajímavostí je kromû stropního okna, které plní i protipo- Ïární funkci, také trojrozmûrná plocha pro promítání. Konstrukce je trojhranná, aby se na kaïdou její ãást dalo promítat, coï usnadní Ïivot tûm studentûm, ktefií sedí na okrajích a pfii klasickém promítání na jedno plátno by byli znev hodnûni, dodává Fousek. Rekonstrukce zaãala zaãátkem kvûtna a hotova by mûla b t 12. záfií, aby ji mûli studenti moïnost vyuïívat jiï v nadcházejícím zimním semestru. Samozfiejmû na tuto stavbu bylo vypsáno v bûrové fiízení a já povaïuji za prestiïní záleïitost, Ïe jsme v nûm zvítûzili, protoïe kdo jin by mûl stavût pro stavafie, kdyï ne my, uzavírá s nadsázkou Fousek. két, foto Josef Husák. Tesco II v LetÀanech Zatímco hypermarket Tesco z první fáze v stavby, kterou v LetÀanech dodával Metrostav, slouïí vefiejnosti jiï od listopadu 1999, na premiéru se pfiipravuje Tesco II. Druhou fázi komplexu Tesco budeme stavebnû pfiedávat koncem srpna, fiekl nám stavbyvedoucí ing. Stanislav âerven z divize 3. Nyní provádíme dokonãovací práce, kompletujeme nûkterá zafiízení a v prostoru jídelního dvoru pod kuïelov m svûtlíkem stavíme fontánu, doplàuje informaci. RovnûÏ na plné obrátky probíhají práce na úpravách okolí nákupního a zábavního centra Tesco. Motorizovan m zákazníkûm bude slouïit nové parkovi tû s kapacitou 1 600 míst. V novém objektu najdou zákazníci multikino s dvanácti kinosály (které bylo majiteli pfiedáno jiï v kvûtnu), dal ích 75 obchodû a nûkolik restaurací. Nebude chybût ani bowling a rodinné zábavné centrum ãi dûtsk koutek. V stavba druhé fáze centra Tesco byla slavnostnû zahájena v kvûtnu loàského roku. Vedoucím projektu z divize 3 je ing. Petr Sláma. INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI NA E FOTOREPORTÁÎ 1 2 KdyÏ se fiekne IMAX... Flóra trochu jinak Velk m magnetem Paláce Flora, kter staví divize 9 Metrostavu na rozhraní Vinohradské a Jiãínské ulice, budou mimo jiné i prostory urãené k zábavû. Novináfii se rádi zmiàují o atrakci zvané IMAX. Informace o kinû nesoucí symbol IMAX jsou v ak zatím skromné. Kinosál má kapacitu 309 divákû, projekãní stûna je iroká 21 metrû, naopak délka sálu pfiedstavuje pouze 18 metrû, vysvûtlil nám Ondfiej Kovafiík z Metrostavu. Slova stavbafie nám pfiíli nenapovûdûla. Co se za záhadnou zkratkou IMAX skr vá? Ve svûtû existuje pouze 225 kin ve 30 zemích, které jsou vybaveny technologií IMAX. Jsou velmi populární v USA, kde rovnûï existuje produkce filmû v tomto systému. V celosvûtovém mûfiítku patfií tato maxikina je tû tak trochu k raritám. Pfiíãinou je nároãnost technologie a vysoká cena záznamové techniky. Proto jsou ve formátu IMAX natáãeny pouze krat í filmy (45 minut) s tématikou, která vizuálnímu efektu nejvíce vyhovuje. I tak je rozsah námûtû bohat od v stupu na Mont Everest aï po rockov koncert. V nabídce filmû najdete zábûry z podmofiského svûta, ãi vûdecké snímky z programu NASA. Název IMAX vznikl odvozením ze slov Maximum Image. V souãasnosti je takto vybavené nejvût í kino na svûtû Panasonic IMAX Theatre v australském Sydney. Vedení spoleãnosti IMAX v ak sídlí v kanadském Torontu, zde bylo také v roce 1971 postaveno první kino tohoto druhu. Na svûtû první projekce IMAX technologií se v ak konala o rok dfiíve, na EXPU 70 v Osace. Praha má tedy jemné zpoïdûní. IMAX bude mít premiéru na Flófie. Se zahájení projekce se poãítá v polovinû roku 2003. Co to znamená, kdyï se fiekne: IMAX technologie? Zjednodu enû fieãeno, jde o nejvût í filmov formát, kter se dosud k projekci pouïíval. Formát 15/70 je tfiikrát vût í neï 70 mm film a desetkrát vût í neï konvenãní pûtatfiicítka. Posun filmu pfii natáãení speciální IMAX kamerou je tfiikrát rychlej í oproti klasické frekvenci (24 obr/s), exponovan film tak získává vût í ostrost. ProtoÏe rozmûry filmového okénka promítaného filmu jsou neúmûrnû veliké vzniká nebezpeãí, Ïe film neudrïí v projekãním pfiístroji ideálnû ploch tvar a bude se teplem proh bat. Proto je ve filmové dráze vytvofieno speciální vakuové prostfiedí, které zabraàuje jeho deformaci. Zvukov záznam bûïí zcela oddûlenû od filmového pásu, jde o estikanálov digitální surround systém. Také samotné projekãní plátno má své specifiky, je dvouvrstvé, vyrobeno z materiálu PVC vinylu a má vy í reflexní vlastnosti. Ve formátu 15/70 IMAX bylo dosud natoãeno více neï 180 filmû, ale zdaleka ne v echny jsou v systému 3D, kter vizuální dojem je tû více umocàuje. Princip trojrozmûrného vidûní je obecnû znám (kaïdé oko vidí pfiedmûty v mírnû posunuté poloze, vizuální centrum v mozku tento obraz spojuje a tak dává na emu vidûní trojrozmûrnost). Pfii projekci v systému 3D musí bûïet synchronnû dva nezávislé kotouãe filmû, které na plátnû vytváfiejí zmínûn efekt. Pfiedstavení je nutné sledovat speciálními br lemi 3D s polarizaãním filtrem. V americk ch kinech si tyto br le diváci bûïnû pûjãují zdarma v pokladnû a po pfiedstavení je opût vrací, zdali si ãesk divák tuto pomûcku nechá na památku, to je tû uvidíme. 3 Pfiíli mnoho vody pro Prahu Hlavní mûsto si pfiipí e nepûknou stránku do své tisícileté historie. Stoletá, nebo bûhvíjaká to vlastnû byla voda, protekla ve dnech 12. 14. srpna korytem Vltavy (a hlavnû mimo nû). Málokdo z nás si pfii pohledu na fotografie pobofieného Karlova mostu pfii povodni ze záfií 1890 pfiipustil, Ïe by se podobná katastrofa mohla opakovat. Kolem obelisku na Invalidovnû, pfiipomínajícím dvacet utonul ch zákopníkû, jsme procházeli nev ímavû. Stalo se to pfiece tak dávno. Éra ve které jsme porouãeli vûtru i de ti, zanechala v na em podvûdomí pocit, Ïe pfiíroda je na nás krátká. Není, opravdu není. PrÛtok vody pfii leto ní povodni vysoce pfiesahoval hodnotu 4 500 metrû kubick ch za vtefiinu, coï bylo o pût set kubíkû více, neï v roce 1890. Na tûstí protipovodàové stûny zabránily proniknutí vody do Starého mûsta, ale pohled na zatopené praïské ãtvrti Lahovice (foto ã. 1) Radotín, Zbraslav, Modfiany, Kampu, Hole ovice, Karlín, LibeÀ a Troju byl skliãující. Po kozeny byly i nûkteré na e jiï dokonãené stavby vãetnû malé vodní elektrárny Klecany (foto ã. 2) a Corsa Karlín (foto ã.3). Ani na- e spoleãnost nebyla u etfiena; zatopená v robní základna na Rohanském ostrovû, budova centrály do prvního patra pod vodou, zniãené sídlo divize 8, zaplavená stavba metra v Troji i Hole ovicích (viz fotografie na stranû 1). Text a foto Josef Husák Zatím ponûkud záhadnû, jako nûjaká betonová pevnost, vypadá ãást hrubé stavby, za kterou se skr vá IMAX, název kina, jediného svého druhu v âeské republice. Diváci zde budou proïívat ty nejúïasnûj í záïitky, které dokáïe vykouzlit moderní audiovizuální technika. První projekce se v ak doãkáme aï v polovinû pfií tího roku. âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s. / éfredaktor ãtrnáctideníku Petr Podlouck / redaktorka Markéta Matou ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00, Praha 8 LibeÀ, Tel.: 6670 9499; mobil 0606 741 355; Internet: www.metrostav.cz âíslo 13-14/2002 vy lo 22. 8. 2002 (15/2002 vyjde 9. 9. 2002) / SloÏení redakãní rady ing. Franti ek Polák (pfiedseda), ing. Jan Cuc, ing. Jifií Kavan, ing. Jifií Koláfi, ing. Jaroslav KfiíÏ, Ph.D., Pavel Meyer, ing. Jaromír Pavlíãek, Petr Podlouck, ing Jaromír ob a ing. Libu e Weinfurtová / Design Studio Machek & Babák / V roba Boomerang Publishing, Nuselská 39, 140 00, Praha 4, tel.: 02/440 23 201, fax.: 02/ 44023 333 / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 7121, ISSN 1211-0736