Tato studijní opora je spolufinancována ze strukturálních fondů 85% a ze státního rozpočtu ČR 15%. OPVK CZ.1.07/3.2.02/05.0083 - Interaktivně, efektivně, kvalitně využití moderních technologií v dalším vzdělávání AP MODUL KORPORÁTNÍ KULTURA STUDIJNÍ MATERIÁL ke vzdělávacímu programu Administrativní pracovník/pracovnice
NA TVORBĚ SE PODÍLELI: Zpracovatel: Bohemia Training Institute s.r.o. Autor: Mgr. Petra Strnadová Manažer projektu: Mgr. Renáta Divíšková
OBSAH I. Základní pojmy existence společnosti 6 II. Správa firemních informací 16
I. 7 I. ZÁKLADNÍ POJMY EXISTENCE SPOLEČNOSTI Podnikání v České republice se řídí Obchodním zákoníkem (zákon č. 90/2012 Sb.), Občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.). Další právní normou, která upravuje podmínky podnikání na základně živnostenského oprávnění je Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.). Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatel (dle Obč. zák.) je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. ZÁKLADNÍ POJMY EXISTENCE SPOLEČNOSTI Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Smyslem obchodního rejstříku je evidovat podnikatele. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Důležité upozornění: výpis vytištěný z internetu je brán však pouze jako orientační a nikoli oficiální. 1.1. VZNIK A REGISTRACE FIRMY před vznikem firmy musí společnost získat podnikatelské oprávnění - živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění. průkazem živnostenského oprávnění je výpis z živnostenského rejstříku. společnostem však vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění příslušným rejstříkovým soudem je soud, v jehož obvodu je obecný soud právnické soby, které se zápis týká. Návrh na zápis musí být podán na speciálním formuláři rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku, do této lhůty se však nezapočítává den, kdy byl podán návrh na zápis ode dne vzniku společnosti, začínají společnostem povinnosti zaregistrování u: - správy sociální zabezpečení (za předpokladu, že společnost má zaměstnance) - zdravotních pojišťoven (za předpokladu, že společnost má zaměstnance) -u finančního úřadu (registrace k vybraným daním)
I. I. 8 9 1.2. TYPY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Obchodní zákoník definuje - obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnosti ) a družstva. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou. Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Peněžitý vklad je souhrn všech peněžitých prostředků, které společník poskytuje. Nepeněžitý vklad nejsou přímo peněžité prostředky, ale je to penězi ocenitelná a zjistitelná hodnota (posuzuje se vždy znaleckým posudkem), kterou může společnost využít (například nemovitost). Základní kapitál lze navyšovat a snižovat, konkrétní možnosti závisí na daném typu společnosti. VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na podnikání, a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Minimální počet společníků jsou tedy dva, maximální počet však omezen není. Společníkem mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Veřejná obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou a upravuje vzájemné právní poměry společníků. Název veřejné obchodní společnosti musí obsahovat označení veřejná obchodní společnost, případně zkráceně veř. obch. spol. či v. o. s.. Hlavní výhodou veřejné obchodní společností je, že není nutný žádný základní kapitál. Oproti tomu největší nevýhodou je neomezené plné ručení všech společníků. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni její společníci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Jednat může každý společník samostatně a nezávisle, opět pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Rozdělení zisku a úhrada ztráty Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem a je splatný do tří měsíců po schválení účetní závěrky. Ztrátu nesou společníci rovněž rovným dílem. KOMANDITNÍ SPOLEČNOST Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně 2 společníci, a to nejméně jeden komplementář (společník, který ručí celým svým majetkem) a nejméně jeden komanditista (společník, který ručí do výše svého nesplaceného vkladu v obchodním rejstříku). Firma obsahuje označení komanditní společnost, které může být nahrazeno zkratkou kom. spol. nebo k. s.. Výše minimálního základního kapitálu komanditní společnosti činí nejméně 5.000,- Kč a zákon stanoví vkladovou povinnost jenom komanditistovi. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři. Rozdělení zisku a úhrada ztráty Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Společnost s ručením omezeným se zakládá podepsáním společenské smlouvy, jestliže je založena dvěma nebo více zakladateli. Zakladateli s.r.o. mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické, a to jak osoby české nebo zahraniční. Společnost s ručením omezeným lze založit i jediným zakladatelem, který sepisuje zakladatelskou listinu. Jediným zakladatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Maximální počet společníků společnosti s ručením omezeným je 50 osob. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů. Firma obsahuje označení společnost s ručením omezeným, které může být nahrazeno zkratkou spol. s r.o. nebo s.r.o.. Základní kapitál společnosti musí činit minimálně 200 000 Kč, přičemž nejnižší možný vklad společníka musí být alespoň 20 000 Kč Orgány společnosti Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, jejímž členem je každý společník. Valná hromada se svolává nejméně jedenkrát za rok. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů, které jmenuje nebo odvolává valná hromada. Jmenuje je nejen z řad společníků, ale i jiných fyzických osob mimo společnost. Jednatelé obstarávají záležitosti spojené s běžným chodem společnosti, především s jejím obchodním vedením. Jsou oprávněni jednat jménem společnosti a podepisovat se za ni. Společenská smlouva může zřídit dozorčí radu jako kontrolní orgán společnosti s ručením omezeným. Pokud je dozorčí rada zřízena, pak se zapisují údaje o jejích členech do Obchodního rejstříku. O jejich jmenování, odvolání a odměňování rozhoduje valná hromada. Rozdělení zisku Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích Výhodou společnosti s ručením omezeným je především omezené ručení společníků, z dalších výhod je to možnost založení pouze jedním společníkem. Nevýhodou může být povinnost složit počáteční kapitál.
I. I. 10 11 AKCIOVÁ SPOLEČNOST Akciová společnost může být založena pouze jednou osobou, je-li zakladatel právnická osoba, případně minimálně dvěma fyzickými osobami. Název společnosti musí obsahovat označení akciová společnost, nebo zkratky akc. spol. nebo a.s. Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. K založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov. Akcie je pojem používaný v dvojím smyslu: jednak jako soubor práv akcionáře (podílet se na řízení společnosti, na zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zániku), jednak jako listina o podílnictví (cenný papír), která ztělesňuje práva akcionáře. Akcie má jednak jmenovitou (nominální) hodnotu, jednak reálnou hodnotu, která se může od jmenovité hodnoty někdy i velmi výrazně lišit. Jmenovitá hodnota je předem určená hodnota podílu, vyznačená na akcii. Naproti tomu reálná hodnota akcie je vyjádřena kurzovní cenou, tj. cenou, za kterou se akcie prodává a kupuje na trhu cenných papírů. Ta je pak závislá na výsledcích hospodaření společnosti, zejména pak na zisku. Orgány akciové společnosti jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti. Valná hromada se koná nejméně jednou ročně ve lhůtě určené stanovami Představenstvo akciové společnosti řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Členové představenstva se zapisují do Obchodního rejstříku. Představenstvo má nejméně tři členy. Dozorčí rada je orgánem společnosti, který zajišťuje vnitřní kontrolu hospodaření společnosti i její další činnosti. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy. Dozorčí radu volí valná hromada Družstvo je právnickou osobou, za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Pro založení družstva zákon vyžaduje konání ustavující členské schůze družstva. Družstvo vzniká dnem zápisu do Obchodního rejstříku. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se členové družstva zavázali. Orgány družstva Členem orgánu družstva může být jen člen družstva. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Schází se ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou ročně. Právo hlasovat na členské schůzi mají pouze členové družstva. Statutárním orgánem je představenstvo, které řídí činnost družstva. Za představenstvo jedná navenek jeho předseda nebo místopředseda. Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Rozdělení zisku a úhrada ztráty Způsob určení podílu člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy, určí se v poměru jeho splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva; u člena, jehož členství v rozhodném roce trvalo jen část účetního období, se podíl na zisku poměrně zkrátí. Určí-li tak stanovy, může členská schůze uložit členům povinnost přispět na úhradu ztráty družstva. ÚKOL: Vytvořte ve skupinách myšlenkovou mapu či jiné grafické zpracování na téma typy obchodních společností. Člen představenstva nebo dozorčí rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti Rozdělení zisku Akcionáři se na zisku podílí prostřednictvím dividend. Neurčí-li stanovy jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. Výhodami akciové společnosti jsou především snadný přístup ke kapitálu, ručení akcionářů pouze akciemi (nikoliv majetkem), možnost založení pouze jednou právnickou osobou či dvěma fyzickými osobami. Oproti tomu nevýhodou je vysoký základní kapitál. DRUŽSTVO Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo má nejméně 3 členy. Členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Firma družstva musí obsahovat označení družstvo. 1.3. IČ a DIČ Identifikační číslo osoby (IČ) - jedná se o osmimístné unikátní číslo, kterým se identifikují právnické a podnikající fyzické osoby nebo organizační složky státu. Přidělené identifikační číslo nemůže být přiděleno jinému subjektu a to ani v případě, že původní nositel daného čísla již zanikl. Výjimku tvoří případ přeměny ekonomického subjektu ze zákona nebo změna právní formy. I v případě, že se nějaký podnik zabývá více činnostmi, může mít pouze jedno identifikační číslo. Daňové identifikační číslo (DIČ)- slouží pro jednoznačnou identifikaci plátce daně z přidané hodnoty (daňového poplatníka). Daňové identifikační číslo přiděluje správce daně (finanční úřad), a to poté, co se daný subjekt zaregistroval. Daňové identifikační číslo se skládá z dvou písmen, která odpovídají kódu určité země, za nimi pak následuje obvykle IČ či rodné číslo plátce daně. DIČ se využívá při komunikaci se správcem daně i při identifikaci plátců DPH. DIČ musí být uvedeno na všech dokladech osob, kterým vznikla registrační povinnost.
I. I. 12 13 1.4. KATEGORIZACE MANAGEMENTU Management je proces systematického plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který směřuje k dosažení cílů organizace (Aldag, Stearns) Základní prvky managementu a) Plánování zahrnuje výběr úkolů, cílů a činností potřebných k jejich dosažení, plánování musí být pružné tj. musí reagovat na změny, redukuje rizika a nejistoty. b) Organizování c) Řízení stanovení úkolů a nejvhodnějšího postupu pro jejich dosažení rozhodnutí o personálním zabezpečení má přinést určité výsledky za pomoci co nejlepšího využití lidských, materiálních a finančních zdrojů, které má organizace, (a tedy i manažer) k dispozici, cílem je především zhodnocení všech vstupů. d) Kontrola porovnávání optimálního stavu se skutečným, opravování odchylek, kontrolování a plánování spolu těsně souvisí bez cílů a plánů nemůže existovat kontrola, manažer tak získává informaci o fungování jím řízeného systému. MANAŽER Je to pracovník organizace, který se profesionálně zabývá řízením jiných pracovníků a vykonává manažerské aktivity. Aktivity manažerské práce plánování = rozhodnout CO dělat organizování = rozhodnout JAK to dělat řízení výkonu = dominantní fáze kontrola a hodnocení výkonu = zhodnotit JAK KVALITNĚ byl úkol splněn realizace změn = rozhodnout CO změnit Manažeři se dělí podle svého postavení v organizaci na liniové (nižší), střední a vrcholové. Linioví manažeři se nacházejí na nižších úrovních manažerské hierarchie. Jsou to např. mistři ve výrobní jednotce, vedoucí administrativního oddělení. Jejich hlavní činností je vedení zaměstnanců při plnění každodenních úkolů. Současně vykonávají kontrolu, napravují chyby nebo řeší problémy, které se vyskytují v provozu. Střední manažeři odpovídají za řízení liniových manažerů. Jsou to např. vedoucí provozu, vedoucí střediska, vedoucí odboru atd. Uskutečňují plány a strategické cíle vedení organizace tím, že koordinují vykonávané úkoly se záměrem dosažení organizačních cílů. Vrcholoví manažeři (top manažeři) jsou nejmenší manažerskou skupinou. Odpovídají za celkovou výkonnost organizace. Jsou to např. generální ředitelé, odborní ředitelé apod. Jejich hlavním úkolem je formulování organizační strategie. Přitom musí vykonávat i ostatní manažerské činnosti, tzn. organizují, vedou zaměstnance a kontrolují plnění cílů. 1.5. PODNIKATELSKÁ ČINNOST, STRATEGIE, MARKETING A IMAGE FIRMY PODNIKATELSKÁ ČINNOST (živnost) je v České republice upravena Živnostenským zákonem a je definována jako soustavná samostatná činnost určité osoby za účelem dosažení zisku. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba a to na základě příslušného živnostenského oprávnění. Předpokladem pro udělení živnostenského oprávnění je splnění určitých podmínek: 1. všeobecné dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost 2. zvláštní odborná nebo jiná způsobilost Dělení živností 1. ohlašovací - živnosti řemeslné, vázané, volné 2. koncesované Ohlašovací živnosti mohou být provozovány na základě ohlášení při splnění stanovených podmínek. Koncesované živnosti mohou být provozovány na základě koncese. STRATEGIE je nedílnou součástí řídících/manažerských procesů, na jejichž počátku je formulace poslání firmy a na konci jsou požadované výstupy, určité schéma postupu, které naznačuje, jak za daných podmínek dosáhnout vytyčených cílů. Formulování marketingových strategií začíná definováním poslání. Poslání určuje smysl existence organizace snaží se odpovědět, proč organizace existuje. Poslání společnosti je především nástrojem strategického řízení. Strategické řízení je proces, kterým se stanovuje poslání organizací a vyvozují se z nich strategické cíle na základě strategické analýzy a trendů budoucího vývoje. Hledá a volí optimální strategii tak, aby byly efektivně využity zdroje společnosti v součinnosti s příležitostmi na trhu. Cíle jsou koncovým bodem marketingového snažení a strategie prostředkem k jejich dosažení. Marketingové cíle ovlivňují volbu strategií, která bude k dosažení cílů užita.
I. I. 14 15 Marketingové cíle by měly být: 1. stanovené na základě poznání potřeb zákazníků, 2. identifikovány a uvažovány při respektování vnitřních a vnějších omezení, 3. přesně, jasně a konkrétně vymezené, 4. případné (vhodné), 5. srozumitelné, 6. měřitelné, 7. reálné, 8. akceptovatelné, IMAGE ORGANIZACE Identita přispívá k odlišení organizace, jejímu zvýraznění (především ke svému okolí), které se může projevovat například v: kultuře a chování organizace, formě a obsahu komunikace, vzhledu produktu. Identita ovlivňuje image organizace, která je jejím obrazem ve vnímání organizace vnějším okolím. Image je představa, obraz a dojem jaký daný subjekt vytváří ve svém okolí. Je důležitým faktorem dosahování cílů organizace, uplatnění produktů na trhu. Vytváření image by mělo být součástí cílů organizace. Vytváření pozitivního image je dlouhodobý proces. Získání negativního image (znehodnocení image) může být naopak velmi krátkodobé. 9. vzájemně sladěné, 10. hierarchicky uspořádané. MARKETING je soubor metod, přístupů a činností umožňujících efektivně řešit problémy spojené s podnikatelskými aktivitami na trhu. Marketing na základě průzkumu trhu ovlivňuje zákazníky a významně působí na rozvoj podniků a jejich dodavatelů. Strategický marketing je spojený s rozhodovacími procesy na úrovni vrcholové managementu podniku. Podporuje uvedení marketingové filozofie do každodenní praxe v rámci strategického marketingového procesu. Marketingové cíle jsou svázány se základními cíli, které vyjadřují úkoly podniku jako celku. Podnikové cíle jsou primární a jsou východiskem pro určení marketingových cílů, které jsou cíli odvozenými a pomáhají primární cíle zajišťovat, a týkají se výrobků a trhu. Obvykle jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách a vyjadřují konkrétní úkoly a podnik předpokládá jejich dosažení během určitého časového období Marketingový mix (4P) je soubor marketingových nástrojů - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu. Základní nástroje marketingu jsou tzv. 4P převzato z anglického jazyka: Produkt (Product) Cena (Price) Místo, distribuce (Place) Marketingová komunikace (Promotion)
I I. 17 I I. SPRÁVA FIREMNÍCH INFORMACÍ Žádná manažerská činnost se neobejde bez kvalitních informací dodaných v ten pravý čas. Tyto informace se musejí týkat všech oborů, do kterých manažerská činnost zasahuje. Závislost managementu na informacích roste s velikostí a složitostí jejich organizace. Důvodem je to, že současně roste i množství a složitost rozhodovacích procesů na všech úrovních managementu. Čím větší množství kvalitních informací má manažer k dispozici, tím je jeho rozhodování kvalitnější a tím menší je míra rizika plynoucí z jeho rozhodnutí. 2.1. ZDROJE A CHARAKTER INFORMACÍ Údaje a informace jsou často navzájem zaměňovány. Pro manažery specialisty z oboru informatiky mají ale odlišný význam. SPRÁVA FIREMNÍCH INFORMACÍ Údaje jsou fakta, čísla, události atd., které byly zaznamenány. Jsou to fakta získaná čtením, pozorováním, výpočtem, měřením. Informace jsou data, kterým jejich uživatel při interpretaci přiřazuje důležitost a význam. Jsou to data, která mají jistý vztah k jeho potřebám a požadavkům. Informace je takový údaj, který obohacuje příjemcovo poznání. Informace proto musí být pro příjemce nová. Ve své podstatě je informace výsledkem subjektivního poznání a myšlení, které opětovně iniciuje tvořivé myšlení a následně i jednání. Mezi typické vlastnosti dobré informace patří její kvalita, závisející na relevanci, správnosti, včasnosti, aktuálnosti, úplnosti, přiměřené podrobnosti a ekonomičnosti.
18 I I. Kritéria určující hodnotu informace 1. Forma čím více se forma informace přibližuje požadavkům toho, kdo na jejím základě rozhoduje, tím více se její hodnota zvyšuje 2. Čas informace má větší hodnotu, když je poskytnuta v čase její potřeby 3. Dostupnost větší hodnota záleží i na její snadné dostupnosti 4. Vlastnictví vlastník informace ovlivňuje její hodnotu tím, že může rozhodnout, kdy a komu bude poskytnuta Druhy systémů Podnikové informační systémy - uživatel je jejich prvkem. Externí systémy - pro uživatele vně systému existuje samostatná disciplína zabývající se těmito systémy. Manažerské informační systémy slouží k dokonalejšímu rozhodování na základě přesnějších informací. Manažerské informační systémy mají nejrůznější podoby a jsou podporovány nejrůznějšími technologiemi. Informace sama o sobě nemá žádnou hodnotu, ta spočívá v hodnotě změny, která nastane v důsledku rozhodnutí, založeném na této informaci. Od takto chápané hodnoty informace musíme ale odečíst náklady na její získání. Informace jsou tvořeny daty a z hlediska jejich vlivů působení na podnik je lze rozdělit: Informace z vnějšku směřující dovnitř organizace jedná se o vstupní data, získávána vně podniku např. ceny, faktury. Informace uvnitř organizace veškeré informace použité pro chod a kontrolu organizace např. vytíženost kapacit, výrobní dokumentace. Informace z organizace ven informace, kterými organizace působí a ovlivňuje okolí např. daňové přiznání, katalogy výrobků. 2.1.1. INFORMAČNÍ SERVIS Problematika informací, jejich získávání, přenos, zpracování a uchování vede k budování a využívání informačních systémů. Informační systém je účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji a procedurami jejich zpracování. Používané informační systémy mohou mít různou úroveň a způsob užívání. Obvyklým požadavkem managementu na tyto systémy je, aby poskytovaly potřebné datové zdroje hospodárně a včas. Funkce informačních systému na podporu rozhodování Hodnocení stanovení míry důvěryhodnosti informačních zdrojů a spolehlivosti získaných dat. Abstrahování editace a redukce poskytnout pouze informace potřebné pro řešení daného problému. Indexování klasifikace shromažďovaných a uchovávaných informací pro jejich pozdější vyhledávání. Šíření distribuce ve správný čas ke správným manažerům, základní funkce IS na podporu rozhodování. Uchování skladování pro příští použití (konečná funkce).
POZNÁMKY:............
........
www.bti-plzen.cz INTERAKTIVNĚ EFEKTIVNĚ KVALITNĚ