KSBR 32 INS 23960/2014-A-7 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Pospíchalem v insolvenční věci dlužníka: Jiří Martinek, r. č.: 810720/4171, bytem K. Světlé 490, 760 01 Zlín, IČO: 760 16 889, o návrhu soudního exekutora Mgr. Pavla Hanáčka, Exekutorský úřad Uherské Hradiště, na nařízení předběžného opatření t a k t o : I. Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. 109 odst. 1 písm. c) ins. zákona a to tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Pavlu Hanáčkovi, Exekutorský úřad Uherské Hradiště se umožňuje provést nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 26 ex 32/12 a to konkrétně prodejem nemovitostí podle exekučního příkazu č.j. 26 EX 32/12-10 ze dne 31. 5. 2012 s e z a m í t á. II. Navrhovateli Mgr. Pavlu Hanáčkovi, Exekutorský úřad Uherské Hradiště se ukládá, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně, č. 3703-5720621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 3249239604 nebo kolkovými známkami, soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Návrhem ze dne 9. 9. 2014 se soudní exekutor Mgr. Pavel Hanáček domáhal nařízení předběžného opatření, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Návrh odůvodnil tím, že jediným skutečným důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha dlužníka mařit výkon úředního rozhodnutí, tedy exekuční řízení a to neustálým podáváním ins. návrhů. Shora uvedené je zřejmé zejména z časové posloupnosti kroků soudního exekutora a dlužníka, kdy dlužník byl se soudním exekutorem v průběhu exekučního řízení v kontaktu a sám ho vyzval k prodeji nemovitostí, neboť nebyl schopen uhradit exekuci jiným způsobem.
Pokračování - 2 - KSBR 32 INS 23960/2014-A-7 Soudní exekutor poté vydal dne 31. 7. 2014 dražební vyhlášku s tím, že insolvenční návrh dlužník podal krátce před zahájením dražebního jednání, které bylo nařízeno na 4. 9. 2014. Podle ustanovení 82 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle ustanovení 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také: a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v 109 odst. 1 písm. b) a neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Podle ustanovení 82 odst. 3 IZ neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. Podle ustanovení 82 odst. 4 IZ předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.
Pokračování - 3 - KSBR 32 INS 23960/2014-A-7 Podle ustanovení 82 odst. 5 IZ rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala. Podle ustanovení 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Podle ustanovení 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podle ustanovení 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení 43 se nepoužije. Podle ustanovení 75b odst. 1 o.s.ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000,- Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000,- Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. Podle ustanovení 109 odst. 1, písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou ( 168) a pohledávky jim na roveň postavené ( 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by
Pokračování - 4 - KSBR 32 INS 23960/2014-A-7 postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Podle ustanovení 109 odst. 4 IZ účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. Podle ustanovení 109 odst. 5 IZ: nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu. Podle ustanovení 109 odst. 5 IZ k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť. Po zvážení shora uvedených skutečností dospěl insolvenční soud k závěru, že zde není důvod hodný zvláštního zřetele, který by opodstatňoval nařízení předběžného opatření, které by vylučovalo některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. Skutečnost, že dlužník podal insolvenční návrh krátce před zahájením dražebního jednání a že jde tedy z jeho strany o maření probíhajícího exekučního řízení, nelze bez dalšího dovodit. Soudní exekutor ve svém návrhu dále tvrdil, že dlužník maří exekuční řízení neustálým podáváním insolvenčních návrhů, insolvenční soud však provedenou lustrací zjistil, že jde o první insolvenční návrh dlužníka. Soudní poplatek byl navrhovateli vyměřen podle ust. 4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položky 5 Sazebníku poplatků. Pro úplnost je třeba uvést, že v této věci mohl insolvenční soud vydat předběžné opatření i bez návrhu, navrhovatel tak neměl povinnost uhradit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla předběžným opatřením vzniknout ve smyslu ust. 75b o.s.ř..
Pokračování - 5 - KSBR 32 INS 23960/2014-A-7 Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Krajský soud v Brně 11. 9. 2014 Za správnost vyhotovení: Lenka Maršálková JUDr. Jaroslav Pospíchal, v. r. samosoudce