Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany Brusel 24. července 2009 POVOLEBNÍ PRŮZKUM 2009 Eurobarometr Evropského parlamentu (Standard EB 71.3) jaro 2009 Analytické shrnutí Populace: EU 18+ (v Rakousku 16+) Rozsah: EU-27 (26 830 evropských občanů) Doba práce v terénu: 12. června 6. července 2009 TNS Opinion Souvislosti Tento průzkum byl proveden jeden týden po evropských volbách konaných v červnu 2009, a jeho cílem bylo lépe pochopit důvody, na základě nichž se evropští voliči rozhodli těchto voleb zúčastnit či nezúčastnit. Jako ve všech průzkumech tohoto typu, je třeba mít i zde na paměti souvislosti, jež vytvářely mezinárodní události probíhající v době, kdy byl tento průzkum veden v terénu události v Íránu po tamních prezidentských volbách, zatčení Aun Schan Su Ťij a pokračující hospodářská a finanční krize. Interpretace tohoto shrnutí je založena zejména na sociodemografických faktorech. Tyto faktory totiž v největší míře přispívají k pochopení profilu voliče (pohlaví, socioprofesní status a věk patří mezi faktory ovlivňující volební chování). Pokud jde o rozdílnosti mezi jednotlivými státy, upozorňujeme čtenáře na poznámku o hrubých výsledcích. Vzorek byl zvolen tak, aby byla zajištěna jeho reprezentativnost jak na úrovni politické, tak i sociodemografické. Hlavní tendence Účast dosáhla 43 %. Tento průměr EU-27 je však nutno interpretovat podle výsledků v jednotlivých zemích. Byl zaznamenán výrazný nárůst volební účasti v osmi zemích, v dalších osmi takřka úplná stagnace a ve zbývajících jedenácti zemích výrazný propad.
Tento průzkum opět ukazuje na skutečné rozštěpení mezi jednotlivými typovými profily voličů: ženy se voleb účastní méně než muži, mladí méně než senioři, nezaměstnaní méně než vedoucí pracovníci, osoby s nižším vzděláním méně než ti, kteří studovali déle, obyvatelé velkých měst o něco málo méně než obyvatelé venkova. 67 % Evropanů si vzpomíná, že v médiích vidělo nebo četlo kampaň vybízející k účasti ve volbách. Není sice možné rozlišit míru oslovení jednotlivými evropskými či vnitrostátními občanskými kampaněmi, lze však konstatovat tuto skutečnost. Zároveň však třetina voličů, kteří prohlašují, že se účastní vnitrostátních voleb, uvádí, že při evropských volbách nevolí. Je třeba v této skutečnosti vidět signál, že jsou evropské volby stále považovány za volby druhořadé? Je zajímavé, že z těch, kdo se voleb nezúčastnili (57 %), se tak třetina rozhodla na poslední chvíli, tedy vobdobí několika týdnů či dnů před volbami, či dokonce přímo v den voleb. Tato část obyvatelstva je tedy nejméně stálá, a právě zde by se tedy mělo prioritně vynakládat úsilí o zvýšení volební účasti. Navzdory tomu, co by se mohlo předpokládat, tato analýza rovněž zjišťuje, že většina těch, kdo se voleb nezúčastnili, se tak rozhodla z důvodů, které jsou spojeny především s nedůvěrou v politiku obecně, a nikoli kvůli nedůvěře či neinformovanosti týkající se evropských orgánů. Každý druhý občan, který se nezúčastnil voleb, tak prohlašuje, že Evropu podporuje. Pokud jde o důvody, které vedou voliče k účasti ve volbách, jde především o pocit občanské povinnosti, a tento důvod má velký odstup od dalších motivů. V evropském rozměru se toto rozhodnutí objevuje na stupnici až na čtvrté pozici. Před něj se dostal motiv podpory strany, která je voliči blízká. I. VOLEBNÍ ÚČAST A. Vývoj volební účasti K urnám se nedostavil ani každý druhý Evropan Voleb v červnu 2009 se zúčastnilo 43 % Evropanů. 57 % Evropanů se voleb nezúčastnilo. Mimo tři země, kde je účast ve volbách povinná, dosáhla volební účast nejvyšších hodnot na Maltě (78,8 %), v Itálii (65 %) a v Dánsku (59,5 %). Nejvyšší míru volební neúčasti lze konstatovat na Slovensku (80,4 %), v Litva (79 %) a v Polsku (75,5 %). 2/13
B. Zpomalení poklesu volební účasti Volební účast v souhrnu celé Evropské unie poklesla o dva procentní body, avšak míra tohoto poklesu je nižší než při předcházejících volbách. Průměr pro celé Společenství je navíc nutno doplnit údaji za jednotlivé členské státy. Celková analýza: 1994 1999 2004 2009 Volební účast 56,67 % 49,51 % 45,47 % 43 % Neúčast ve 43,33 % 50,49 % 54,53 % 57 % volbách Analýza podle států: Ve srovnání s rokem 2004 došlo k následujícímu vývoji: výrazný nárůst volební účasti v osmi členských státech (nárůst o více než 2,5 procentního bodu): Volební účast nejvíce vzrostla (sestupně podle počtu procentních bodů) v EE (+17, 07), LV (+12,36), DK (+11,65), BG (+9,77), SE (+7,68), PL (+3,66), AT (+3,54) a SK (+2,67). stagnace volební účasti vosmi členských státech (změna o méně než jeden procentní bod v kladném či záporném smyslu): - V kladném smyslu: FI (+0,87), DE (+0,30) a IE (+0,06). - V záporném smyslu: LU (-0,59), BE (-0,42), ES (-0,27), CZ (-0,10), SI (-0,02). pokles volební účasti v jedenácti zemích: V rámci této skupiny zemí je míra poklesu velmi rozdílná: - Ve čtyřech zemích došlo k poklesu v rozmezí od 27 do 6 bodů: LT (-27,40), CY (-13.10), EL (-10,61), IT (-6,67). - V sedmi zemích volební účast poklesla o méně než čtyři procentní body: UK (- 3,82), MT (-3,60), NL (-2,51), HU (-2,19), FR (-2,13), PT (-1,82), RO (-1,80). C. Volební účast ve vnitrostátních a evropských volbách Třetina voličů, kteří hlasují ve vnitrostátních volbách, se evropských voleb neúčastní. Ve srovnání s rokem 2004 lze konstatovat velmi podobný profil občanů, kteří se voleb účastní, a těch, kteří se jich neúčastní. 3/13
Na základě níže uvedené tabulky lze konstatovat, že více než třetina respondentů uvádí, že hlasují jak ve vnitrostátních, tak v evropských volbách, zatímco třetina uvádí, že svého volebního práva využívá ve vnitrostátních volbách, ale v evropských ne. EU-27 EU-15 ( staré členské státy) NČS-12 ( nové členské státy) Účastní se 2009 39 % 2009 43 % 2009 26 % vnitrostátních i evropských voleb 2004 40 % 2004 44 % 2004 23 % Účastní se vnitrostátních voleb, ale evropských ne 2009 33 % 2009 32 % 2009 35 % 2004 31 % 2004 30 % 2004 33 % Neúčastní se ani 2009 22 % 2009 19 % 2009 33 % vnitrostátních ani evropských voleb 2004 23 % 2004 20 % 2004 39 % Neúčastní se vnitrostátních voleb, ale evropských voleb ano 2009 3 % 2009 3 % 2009 2 % 2004 5 % 2004 5 % 2004 4 % Nenacházejí se občané, které by potenciálně bylo možné mobilizovat k účasti v evropských volbách, především právě ve skupině Evropanů, kteří se účastní vnitrostátních voleb, ale evropských voleb ne? (vyznačeno šedě) Účastní se pouze vnitrostátních voleb Účastní se vnitrostátních i evropských voleb Účastní se pouze evropských voleb 33 % 39 % 3 % Lidé, kteří tvoří tuto skupinu, mají dosti podobný profil, ať už pocházejí ze starých, či z nových členských států. D. Profil voličů Profil voličů přesně determinují sociodemografické proměnné. Potvrzují tendence zjištěné již v předvolebních průzkumech a v průzkumech provedených při předchozích evropských volbách. Pohlaví: Voliči byli ze 44 % muži a ze 42 % ženy. Stejně jako v roce 2004 nebyly zaznamenány velké rozdíly v postojích k hlasování mezi muži a ženami. Věk: Rozdíly jsou markantnější při rozdělení podle věkových kategorií. Čím vyšší věk, tím vyšší volební účast. 4/13
- Ve věkové skupině 18 24 let hlasovalo 29 % oprávněných voličů, což je o 14 procentních bodů méně než evropský průměr a o 4 procentní body méně než v roce 2004. - Tuto skupinu (volební účast 29 %) dělí od volební účasti věkové skupiny ve věku 55 let a více, z níž se voleb zúčastnilo 50 % oprávněných voličů, 21 procentní bod. (V roce 2004 se z věkové skupiny 18 24 let zúčastnilo voleb 33 % oprávněných voličů). Vzdělání: Čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání, tím je volební účast vyšší: - Nejvyšší volební účast byla mezi respondenty, kteří studovali i po dosažení věku dvaceti let (52 %). - Ti, kteří ještě studují, se voleb zúčastnili ze 34 %. Profesní činnost: Velmi výrazné rozdíly jsou mezi respondenty podle jejich profesní činnosti. Na základě kritéria profese lze respondenty rozdělit do několika kategorií: Kategorie s nejnižší volební účastí: - nezaměstnaní: 28 % - studenti: 33,9 % - dělníci: 35,9 % Kategorie s nejvyšší volební účastí: - manažeři a vedoucí pracovníci: 53,5 % - osoby samostatně výdělečně činné: 51 % - pokud jde o důchodce, dosáhla jejich volební účast 49 %, čímž se potvrdil jev pozorovaný v celém průzkumu, a sice, že se senioři účastní evropských voleb ve vyšší míře. Místo hlasování: Bydlí-li volič ve velkém městě, volební účast klesá: venkovská obec: 44,1 %; malé a střední město: 43 %; velké město: 41,4 %. Finanční situace: Nejvyšší podíl těch, kdo se voleb nezúčastnili, je mezi lidmi, kteří uvádějí, že mají většinou potíže s placením účtů (66,1 % neúčasti ve volbách). Připomeňme, že ve vlně EB 71, týkající se voleb, která proběhla v únoru 2009, byla nezaměstnanost zdaleka nejčastěji uváděným problémem, o němž si Evropané přáli, aby se stalo tématem volební kampaně. Tímto výsledkem se potvrzuje také výsledek průzkumu o hospodářské a finanční krizi (EB 71), který ukázal, že Evropané mají velké obavy ze současné i budoucí situace. Pocit sounáležitosti s Evropou: Nepotvrdily se utkvělé názory, že by se antievropané k volbám dostavili v masovém měřítku. - Z lidí, kteří nepodporují myšlenku Evropy (32 % z celkového počtu), totiž volila pouze třetina (33,5 %). Zbývajících 66,5 % se k urnám nedostavilo, 5/13
II. nevyužilo tak svého volebního práva a dalo přednost lhostejnosti před využitím svého volebního práva jako nástroje protestu. - Naproti tomu z množiny 64 % respondentů, kteří uvedli, že evropskou myšlenku podporují, se voleb zúčastnilo 49 %, zatímco 51 % se voleb nezúčastnilo. VZPOMÍNÁNÍ NA MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Kampaně určené k povzbuzení volební účasti měly na mysl Evropanů významný dopad. Vzpomínají si Evropané, že sluchově či vizuálně zaznamenali kampaň, která je vybízela, aby se v červnu 2009 zúčastnili voleb? Z velké většiny ano: 67 % respondentů uvádí, že si na to vzpomíná, oproti 30 % respondentů, kteří uvádějí, že si na nic takového nevzpomínají. Sociodemografická analýza: Věková kategorie nemá v této otázce na výsledky vliv: ze skupiny 18 24 let si na kampaň vzpomíná 66 % respondentů a ze skupiny osob ve věku 55 let a více 67 %. Vliv nemá ani typ média: na kampaň si vzpomíná 71 % každodenních uživatelů internetu, stejně jako 68 % těch, kteří jej nepoužívají nikdy. Z voličů, kteří se evropských voleb zúčastnili (43 %), si 73 % na kampaň vzpomíná, oproti 25 % těch, kteří uvádějí, že si nevzpomínají. Z voličů, kteří se evropských voleb nezúčastnili, si na kampaň vzpomíná 61 %, oproti 36 % těch, kteří si nevzpomínají. III. HLASUJÍCÍ A NEHLASUJÍCÍ PROFIL A CHOVÁNÍ Evropané byli dotázáni, ve kterém okamžiku se rozhodli, zda půjdou, nebo nepůjdou k volbám. A. Postoje hlasujících 70 % se již dlouho dopředu rozhodlo, koho budou volit (otázka byla položena těm, kteří šli volit, tedy 43 %). Každý druhý hlasující volič (50 %) totiž uvádí, že volí vždy tutéž politickou stranu či téhož kandidáta. Pětina hlasujících voličů (21 %) se rozhodla několik měsíců před volbami. Pouze menšina voličů se rozhoduje v řádu týdnů (13 %) či dnů (9 %), které předcházejí volbám, či dokonce v samotný den voleb (6 %). Lze odhadnout, že těchto 28 % voličů jsou ti, které pravděpodobně nejvíce ovlivnily volební kampaně, neboť mediální ruch se s blížícími se volbami stále zintenzivňuje. Sociodemografická analýza: 6/13
Faktorem, který se v odpovědích jeví jako nejvíce rozhodující, je věk. 59 % osob ve věku 55 let a více uvádí, že hlasují pokaždé stejně. Toto číslo se s věkem respondentů úměrně snižuje: ve věkové skupině 18 24 let je hlasujících, kteří volí pokaždé stejnou stranu či kandidáta, pouze 30 %. Profesní činnost: Nejpočetnější kategorie, která se rozhodla jít k volbám v samotný den voleb, je kategorie nezaměstnaných (12 %); - několik dní (18 %) či několik týdnů (20 %) před volbami se rozhodli jít volit nejčastěji studenti; - ti, kteří uvádějí, že volí pokaždé stejně, jsou převážně z řad důchodců (60 %), žen v domácnosti (57 %) a osob samostatně výdělečně činných (52 %). B. Postoje nehlasujících Třetina těch, kdo se k volbám nedostavili (57 % všech voličů) se o tom, že nepůjdou volit, rozhodli na poslední chvíli. 32 % těch, kteří se voleb neúčastnili, totiž uvádí, že rozhodnutí nejít volit učinili buď několik dní před volbami (16 %), nebo přímo v den voleb (16 %). Dalo by se z toho vyvodit, že v jejich případě není v týdnu, který předchází volbám, nic rozhodnuto, což z nich činí skupinu, kterou by potenciálně bylo možné mobilizovat k účasti v evropských volbách. Každý pátý respondent (22 %), který se voleb nezúčastnil, uvádí, že se neúčastní žádných voleb. Pocit sounáležitosti s Evropou či její absence u těch, kdo se voleb nezúčastnili, vyvolává otázku absence evropské diskuse. V rámci skupiny nehlasujících (57 %) 22 % uvádí, že se neúčastní žádných voleb. Tito lidé uvádějí: - z 27 %, že nepodporují evropskou myšlenku - z 18%, že evropskou myšlenku podporují. Každý druhý občan, který se nezúčastnil voleb, prohlašuje, že evropskou myšlenku podporuje. Z nich: - 18 % se k neúčasti rozhodli v den voleb - 18 % se k neúčasti rozhodli několik dní před volbami Můžeme si položit otázku, zda tito nehlasující, kteří uvádějí, že evropskou myšlenku podporují, nepředstavují také skupinu voličů, kterou by potenciálně bylo možné mobilizovat k účasti v evropských volbách. 7/13
III. ÚČAST A NEÚČAST VE VOLBÁCH DŮVODY A TÉMATA A. Důvody Neúčast ve volbách pramení převážně z nedůvěry v politiku obecně Hlavní důvody, které přiměly 57 % oprávněných voličů k neúčasti ve volbách, spočívají především v nedůvěře v politiku obecně, spíše než v nedůvěře k evropským orgánům či k jejich neznalosti a neznalosti Evropského parlamentu. Politické důvody v nejširším smyslu slova: - nedůvěra či nespokojenost s politikou obecně (28 %) - respondent se domnívá, že jeho hlas nic neovlivní (17 %) - nezájem o politiku (17 %) Důvody spojené s EU: - neinformovanost o EU, EP a o volbách (10 %) - nezájem o evropské záležitosti (9 %) - nespokojenost s EP jako s institucí (8 %) - a nedostatečná předvolební kampaň (6 %). Volební účast není motivována ani tak evropským rozměrem voleb, nýbrž především aspekty spojenými s občanskou povinností. Mezi důvody, které uvádí ti, kdo přišli k volbám (43 %), převažuje nad ostatními politickými důvody především občanská povinnost. Hlasování tedy není tolik vyjádřením protestu či podpory ve vztahu k evropské myšlence, ale převažuje aspekt občanství. Tzv. hlasování z nespokojenosti je velmi slabě zastoupeno. Občanská povinnost: - 47 % těch, kdo se voleb zúčastnili, uvádí, že tak učinili z občanské povinnosti - 40 % těch, kdo se voleb zúčastnili, uvádí, že tak učinili proto, že se voleb účastní systematicky Třebaže volební účast, jak bylo uvedeno výše, roste s věkem voliče, je třeba uvést, že v tomto bodě nemá na pocit, že je třeba splnit občanskou povinnost, věk ani socioprofesní status žádný vliv. Politická podpora: - 24 % hlasujících uvádí, že se voleb zúčastnili z důvodu podpory politické strany, která je jim blízká - 9 % hlasujících se zúčastnilo s cílem podpořit svou vládu. 8/13
Hlasování z nespokojenosti: - 11 % hlasujících uvádí, že se voleb zúčastnili, aby vyjádřili svůj nesouhlas, - 5 % hlasujících se zúčastnilo, aby potrestali svou vládu. Evropský rozměr hlasování: Evropský rozměr hlasování je v rozboru důvodů u těch, kdo se voleb zúčastnili, zastoupen méně. - 19 % hlasujících se voleb zúčastnilo proto, že mají za to, že jejich hlas v evropských volbách může něco změnit, - 16 % hlasovalo proto, že jsou pro EU, - 13 % hlasovalo proto, že se cítí být Evropany, - 5 % uvádí, že hlasovalo proto, že je evropské záležitosti velmi zajímají, - a 5 % voličů k účasti ve volbách přiměly informace, které získali v průběhu předvolební kampaně. Pozn.: Jelikož mohli respondenti uvádět více možností, překračuje součet 100 %. B. Témata voleb Hlavní politická témata, která přiměla hlasující k vyjádření názoru prostřednictvím účasti ve volbách, jsou hospodářské povahy. Setkáváme se zde znovu s tématy, u nichž si Evropané v různých předvolebních průzkumech přáli, aby se stala tématy předvolební kampaně. Témata voleb Prioritní témata kampaně červenec 2009 březen 2009 41 % hospodářský růst 52 % hospodářský růst 37 % nezaměstnanost 57 % nezaměstnanost 22 % budoucnost důchodových systémů 32 % budoucnost důchodových systémů 22 % úloha EU na mezinárodní scéně 9/13
IV. NÁZORY A POSTOJE VZHLEDEM K EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉ UNII A. Vzhledem k EP: Většina respondentů považuje úroveň informovanosti k tomu, aby mohla volit, za dostačující. 53 % respondentů má za to, že měli k dispozici dostatek informací, aby si mohli ve volbách 2009 vybrat, koho volit; naproti tomu 42 % respondentů si to nemyslí. Sociodemografická analýza: Ženy uvádějí, že byly dostatečně informovány z 50 %, zatímco muži z 57 %. Věková skupina, která v největší míře uvedla, že neměla dostatek informací, jsou mladí (50 %). Respondenti, kteří uvádějí, že podporují evropskou myšlenku, byli dobře informováni ze 62 %, zatímco 35 % těchto respondentů se domnívá, že neměli k dispozici veškeré informace nezbytné pro volby. 69 % voličů, kteří se voleb zúčastnili, uvádí, že měli k dispozici veškeré informace nezbytné k tomu, aby se mohli rozhodnout. Pokud jde o ty, kteří se voleb nezúčastnili, z 56 % uvádějí, že neměli k dispozici veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohli volit. Zohledňuje Evropský parlament řádně problémy evropských občanů? Smíšené výsledky. Z celkového vzorku respondentů se 46 % domnívá, že EP jejich problémy zohledňuje dobře, 41 % si myslí opak a 13 % se nevyjádřilo. Sociodemografická analýza: Dopad na volební chování má věk při ukončení studia: 55 % osob, které studovaly i po dosažení věku 20 let, se domnívá, že EP zohledňuje problémy občanů; z osob, které ještě studují, si to myslí 60 %, a z těch, které ukončily vzdělávání před dosažením 15 let věku si to myslí 38 %. Z osob, které uvádějí, že podporují evropskou myšlenku, si 61 % myslí, že EP zohledňuje problémy občanů, a to oproti 28 % těch, kteří si myslí opak. Osoby, které uvádějí, že evropskou myšlenku nepodporují, se z 69 % domnívají, že EP problémy občanů nezohledňuje. Z těch, kteří se zúčastnili evropských voleb, se 56 % domnívá, že EP zohledňuje problémy občanů, a 34 % si myslí opak. 10/13
Z těch, kteří se evropských voleb nezúčastnili, se 48 % domnívá, že EP nezohledňuje problémy občanů, a 37 % si myslí opak. B. Vzhledem k EU obecně: Každý druhý Evropan důvěřuje evropským orgánům. 50 % respondentů uvádí, že důvěřují evropským orgánům, a 40 % uvádí, že jim nedůvěřují. Sociodemografická analýza: Ženy důvěřují evropským orgánům o něco méně než muži (48 % oproti 53 %). Věkovou skupinou, která v největší míře vyjadřuje důvěru k evropským orgánům, jsou mladí (54 %). Relevantní je věk při ukončení studia: čím delší jsou studia, tím vyšší je důvěra k evropským orgánům. 60 % osob, které studovaly i po dosažení věku 20 let, evropským orgánům důvěřuje; z osob, které ještě studují, jim důvěřuje 69 %. Naopak z osob, které ukončily vzdělávání před dosažením 15 let věku, důvěřuje evropským orgánům pouze 43 %. Analýza podle států: Evropany s nejvyšší důvěrou jsou Finové (67 %), následováni Belgičany, Estonci a Kypřany (všichni 66 %) a Malťany (65 %). Evropany s nejnižší důvěrou k evropským orgánům jsou Britové (60 %), následováni Lotyši (52 %) a Čechy (50 %). Více než šest z deseti Evropanů se cítí být Evropany. V rámci celého vzorku respondentů se 64 % cítí být občany EU, oproti 32 %, kteří tento pocit nemají. Sociodemografická analýza: Tento parametr je úměrný věku při ukončení studia: čím delší studia, tím silnější pocit evropského občanství: - ukončení studií před dosažením 15 let věku: občany EU se cítí 54 % - ukončení studií po dosažení 20 let věku: občany EU se cítí 75 % - ještě studující: občany EU se cítí 77 % 11/13
Rozbor názorů na členství v EU a na pocit sounáležitosti s Evropou 69 % Evropanů se domnívá, že členství jejich země v EU je správnou věcí. 22 % si myslí opak. Tato otázka byla položena všem respondentům. Analýza podle států: Názor, že jde o správnou věc, je nejrozšířenější mezi Lucemburčany (85 %), Nizozemci (84 %) a Belgičany (83 %). Názor, že členství země v EU není správnou věcí, je nejrozšířenější mezi Lotyši (49 %), Brity (45 %) a Maďary (36 %). Sounáležitost s vlastní zemí převažuje nad sounáležitostí s Evropou. Sounáležitost s vlastní zemí: 91 % Evropanů pociťuje sounáležitost s vlastní zemí, zatímco 7 % uvádí opak. V rámci těchto 91 % uvádí 96 % respondentů, že pociťují sounáležitost s Evropou. Pocit sounáležitosti s Evropou: 64 % Evropanů pociťuje sounáležitost s Evropou, zatímco 32 % uvádí opak. V rámci těchto 64 % uvádí 67 % respondentů, že pociťují sounáležitost se svou zemí. 12/13
V. VÝZNAM PŘISUZOVANÝ ZNALOSTI VÝSLEDKŮ VOLEB Výsledky průzkumu ukazují, že dotázaní občané přisuzují určitý význam tomu, aby se dozvěděli, kteří kandidáti byli zvoleni a které strany zvítězily. Zvolení kandidáti: V rámci celého vzorku respondentů má 49 % za to, že je velmi důležité vědět, kteří kandidáti byli za jejich zemi zvoleni evropskými poslanci. 44 % si nemyslí, že by to bylo důležité. Z těch, kdo se evropských voleb zúčastnili (43 % oprávněných voličů), se 68 % domnívá, že je důležité vědět, kdo byl zvolen, zatímco 28 % hlasujících se nedomnívá, že je důležité vědět, kdo byl zvolen. Vítězné strany: V rámci celého vzorku respondentů má 50 % za to, že je velmi důležité vědět, která politická strana získala v jejich zemi největší počet evropských poslanců. 43 % si nemyslí, že by to bylo důležité. Z těch, kdo se evropských voleb zúčastnili (43 % oprávněných voličů), se 71 % domnívá, že je důležité vědět, která strana získala nejvíce evropských poslanců, zatímco 25 % voličů se nedomnívá, že je důležité vědět, která strana získala nejvíce evropských poslanců. Oddělení sledování veřejného mínění Pro více informací kontaktujte tyto pracovníky: Jacques Nancy (+32 2 284 24 85) Nives Zun Elise Defourny Jonas Trifot (+32 2 284 06 55) 13/13