Kontinuita, autorita a svoboda z konzervativní perspektivy Petr Vodešil
Cíl přednášky Vytvořit určitý rámec, ve kterém budou vysvětleny konstitutivní prvky konzervatismu. Teze Konzervatismus není jen postoj, ale především soubor určitých hodnot a názorů na člověka a společnost.
EDMUND BURKE (1729 1797) Metoda Historická perspektiva, sledování vývoje Předpoklady o Skepse k možnosti objevit historické procesy ovlivňující vývoj o Odmítání racionální spekulace (teorie společenské smlouvy)
Edmund Burke Společnost a stát Kritika společenské smlouvy Kritika francouzské revoluce
Společnost a stát Stát je výsledek historického růstu a kontinuity Společnost = soubor vztahů závislých na zvycích mravy, obyčeje, pravidla = předsudky Předsudky spolehlivější jako zvyky než jako stanovené normy Společnost nemůže být předmětem racionálního zkoumání interakce institucí, zvyků a praxe se neřídí poznatelnými, obecnými zákony
Kritika společenské smlouvy Obecně kritizuje abstrakci a racionalizaci v politickém myšlení Proti aplikaci abstraktních principů na společnost Za společenskou smlouvu považuje partnerství žijících, mrtvých a nenarozených
Kritika francouzské revoluce Úvahy o revoluci ve Francii (1790) Možnosti interpretace 1. Obhajoba monarchie (1688) 2. Výklad konzervativních hodnot Konzervace a korekce, autorita, kontinuita, pojetí času 3. Kritika (totalitní) revoluce
STRUČNÉ DĚJINY KONZERVATISMU Formování konzervativních idejí jako reakce na politický, sociální a ekonomický vývoj od 17. st. Francouzská revoluce 1789 Burke, de Maistre Formující se ideologie liberalismus, socialismus, nacionalismus Transformace západních států v 19. století tlak industrializace
STRUČNÉ DĚJINY KONZERVATISMU Britské ostrovy Evropský kontinent USA Mimo Evropu a USA
TRADICE 1. Vymezení 2. Tradice v náboženském kontextu 3. Tradice mimo náboženský kontext 4. Tradice, kontinuita a pojetí času 5. Odolání času a vědomí identity
Vymezení tradice Hodnoty, praktické postupy, instituce, které přetrvaly v čase (úcta k soukromému majetku, monarchie, jmenování PM) Přenášejí se z generace na generaci Dvojí výklad: v náboženských souvislostech a mimo tento kontext
Tradice v náboženském kontextu Svět je stvořen Bohem zvyky a postupy mají tento základ Burke: svět je utvářen zákonem toho, kdo nás stvořil; odpor znamená zahrávat si se světem; po revoluci na tom lidé budou hůře
Tradice mimo náboženský kontext Od 19. st. vysoké tempo historických změn staré tradice nahrazovány novými (svobodné volby, všeobecné hlasovací právo) změna pohledu: artefakty, nikoliv něco, co pochází od Boha Burke: společnost jako partnerství živých, mrtvých a nenarozených
Tradice, kontinuita a pojetí času Kontinuita Jan Balabán (1961 2010) Dokument, P. Všelichová 2011. Orloj Čas Karel Čapek, Anglické listy Aristokracie
Odolání času a vědomí identity Odolání času Nashromážděná zkušenost přetrvává proto, že funguje (královna jako symbol kontinuity a tradice) hodnota prověřená časem Vědomí identity Tradice probouzí i vědomí identity (zakotvení v minulosti)
ČLOVĚK 1. Člověk jako nedokonalá bytost 2. Strach z izolace a nestability 3. Tendence k nemravnému a protiprávnímu jednání 4. Nedůvěra týkající se poznání společnosti
Člověk jako nedokonalá bytost Konzervatismus je filozofie lidské nedokonalosti OʼSullivan, Conservatism (1976) Člověk je nedokonalý a dokonalým se stát nemůže (utopismus, totalitní ideologie) Základní projevy nedokonalosti Obava z izolace a nestability Tendence k nemravnému a protiprávnímu jednání Nedůvěra týkající se poznání společnosti
Strach z izolace a nestability Důsledky Akcent na společenský řád Podezíravost vůči svobodě (negativní pojem, abstraktní idea) ŘÁD = záruka stálosti, předvídatelnosti, bezpečí a jistoty SVOBODA = nakládání se svým životem dle vlastních omezených představ Vazba na Hobbese: svoboda je vyměněna za stabilitu, řád a mír
Tendence k nemravnému a protiprávnímu jednání Původ je v jednotlivci Lidé jsou sobečtí, nenasytní, touží po moci (kromě poslanců parlamentu ČR) Vysvětlení: starozákonní doktrína o dědičném hříchu Zločin není důsledek například nerovnosti, nýbrž důsledek základních lidských instinktů a tužeb Reakce: odstrašování a důsledné vymáhání práva (USA); Hobbes
Nedůvěra týkající se poznání společnosti Svět je příliš složitý, než aby ho lidské poznání mohlo obsáhnout jako celek nedůvěra k abstraktním idejím (teorie spol. smlouvy, rovnost, sociální spravedlnost) Nebezpečí: požadují reformu nebo revoluci (často vedou k většímu utrpení) Nedělat nic, může být lepší, než dělat něco (změny daní, poplatky u lékaře; Leopold Hawelka, WIEN)
SPOLEČNOST 1. Priorita společnosti před jedincem 2. Specifické pojetí svobody 3. Organická společnost
Priorita společnosti před jedincem Liberalismus: společnost = suma svobodných individuí Jedince nelze od společnosti oddělit Jedinec je součástí sociálních skupin (rodina, vrstevníci, spolky, církev, národ) Skupiny = zdroj bezpečí a smyslu Důsledek tohoto pojetí jedince a společnosti pro výklad svobody
Svoboda Není chápána v negativním smyslu (I. Berlin) Svoboda: přijímání společenských závazků a vazeb jednotlivci, kteří uznávají jejich cenu součástí svobody je plnění závazků analogie rodiče/děti (kritika: Locke) Toto pojetí svobody drží společnost pohromadě (na základě závazků)
Organická společnost Organicismus: společnost funguje jako živá entita, organismus Odlišnost organismů a artefaktů 1. Celek není jen souhrn částí Určující jsou vztahy. Jsou-li narušeny, mohou pro celek nastat fatální důsledky. 2. Organismy vznikají přirozeně, ne jako umělý výtvor Rodina: rodiče a děti se neusnášejí na nějaké smlouvě
Důsledky organicismu 1. Mechanický pohled na společnost (opak) Se společností lze experimentovat, může se zdokonalovat (víra v pokrok) Typické pro socialisty a liberály 2. Vztahy jsou utvářeny motivy, které se vymykají lidské kontrole a chápání Lidé by měli toto předivo chránit. Např. instituce, které přetrvaly v čase Zlom: nástup Nové pravice
HIERARCHIE A AUTORITA Společnost je přirozeně hierarchická Důsledky pro pojetí rovnosti: Rovnost je nereálná, nežádoucí a nedosažitelná Moc, status a majetek vždy rozděleny nerovnoměrně Shoda s liberály: lidé mají různé dispozice L: nadání + pracovitost = cesta nahoru nerovnost K: příčina nerovnosti leží jinde
Hierarchie Nerovnost je integrální součástí společnosti, nikoliv důsledek nerovnosti mezi lidmi Historické kořeny: předdemokratičtí konzervativci & přirozená aristokracie společenské role tříd (lídři a ti, kt. jsou vedeni) Zdůvodnění: míra společenské odpovědnosti
Autorita Vzniká přirozeně, z přirozených potřeb (rodina) Zdůvodnění paternalismus: vím, co je pro druhé dobré Autorita nemůže vznikat zdola Nedává smysl, aby ti, co jsou vedeni, souhlasili s tím, že někdo bude vládnout Kritika liberálního pojetí autority (společenská smlouva)
MAJETEK 1. Výraz bezpečí, jistoty a sebedůvěry šetrnost jako ctnost rezerva v nejistém světě 2. Společenský kontext respekt k majetku druhých podpora ochrany před zločinností dědictví jako mezigenerační pouto (kontinuita)
Majetek 3. Majetek jako výraz osobnosti Loupeží odebráno něco z osobnosti Socialisté, komunisté Požadavek zespolečenštění/zrušení soukromého majetku Zavrženíhodný důsledek: odosobněná a bezduchá společnost
REKAPITULACE Cíl Vytvořit určitý rámec, ve kterém budou vysvětleny konstitutivní prvky konzervatismu. Teze Konzervatismus není jen postoj, ale především soubor určitých hodnot a názorů na člověka a společnost.
Témata 1. Edmund Burke 2. Stručné dějiny konzervatismu 3. Výklad názorů a hodnot Tradice Člověk Společnost Hierarchie a autorita Majetek