1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 Ov ení vlastností fotoodporu

Podobné dokumenty
Abstrakt. fotodioda a fototranzistor) a s jejich základními charakteristikami.

R F = (U 0 Uz)R z U z

Základní praktikum laserové techniky

Úloha č.9 - Detekce optického záření

Základní praktikum laserové techniky

Polovodi e. Petr Ba ina. 16. ledna 2017

Základní praktikum laserové techniky

4. V p íprav odvo te vzorce (14) a (17) ze zadání [1].

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 M ení p enosové funkce ve frekven ní oblasti

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

Fyzikální praktikum 3

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost

Manuální, technická a elektrozručnost

TROJFÁZOVÝ OBVOD SE SPOT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU

Měření fotometrických parametrů světelných zdrojů

VY_52_INOVACE_2NOV57. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové

a činitel stabilizace p u

Fyzikální praktikum...

Výsledky zpracujte do tabulek a grafů; v pracovní oblasti si zvolte bod a v tomto bodě vypočítejte diferenciální odpor.

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Úloha #9 Akustika.

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:

VŠB TUO Ostrava. Program 1. Analogové snímače

Osnova: 1. Speciální diody 2. Tranzistory 3. Operační zesilovače 4. Řízené usměrňovače

1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové techniky

1.3 Druhy a metody měření

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Úloha #8 Studium ultrazvukových vln.

Kelvin v kapkový generátor

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 Kalibrace goniometru. Datum m ení Datum Hodnocení

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

ÚVODEM UPOZORNIT STUDENTY, ABY PŘI MANIPULACI NEPŘETRHLI ODPOROVÝ DRÁT.

Cejchování kompenzátorem

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD10C0T01 e²ené p íklady

ZEMNÍ ODPOR ZEMNIČE REZISTIVITA PŮDY

- regulátor teploty vratné vody se záznamem teploty

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse

Mnohem lepšá vlastnosti mç usměrňovač dvoucestnâ

Odpájecí stanice pro SMD. Kontrola teploty, digitální displej, antistatické provedení SP-HA800D

Soft Computing (SFC) 2014/2015 Demonstrace u ení sít RCE, Java aplikace

Pravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web:

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Základní zapojení operačních zesilovačů

Nastavení vestav ného p evodníku Ethernet -> sériová linka ES01

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, Praha 9, tel:

Měření změny objemu vody při tuhnutí

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

REZONAN NÍ MOTOR polopat V

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Digitální panelový měřicí přístroj MDM40

Magnetohydrodynamický pohon

3. Správn ztotoºn te osy na osciloskopu (nap tí) s osami pv diagramu.

Ústav fyziky a měřicí techniky Laboratoř chemických vodivostních senzorů. Měření elektrofyzikálních parametrů krystalových rezonátorů

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru II

Tranzistory bipolární

na tyč působit moment síly M, určený ze vztahu (9). Periodu kmitu T tohoto kyvadla lze určit ze vztahu:

FYZIKA 2. ROČNÍK. Elektrický proud v kovech a polovodičích. Elektronová vodivost kovů. Ohmův zákon pro část elektrického obvodu

pracovní list studenta

Elektrická polarizovaná drenáž EPD160R

Ekvitermní regulátory, prostorová regulace a příslušenství

Semestrální práce z předmětu mobilní komunikace na téma: Bezdrátové optické sítě

Seznámení žáků s pojmem makra, možnosti využití, praktické vytvoření makra.

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 Nastavení signální v tve. Datum m ení Datum Hodnocení

Lineární harmonický oscilátor

8. Struktura údaj na LCD displeji

1-LC: Měření elektrických vlastností výkonových diod

Úloha. 2 - Difrakce sv telného zá ení

Základní praktikum laserové techniky

ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ DÉLKY

6A. Měření spektrálních charakteristik zdrojů optického záření

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

Měření základních vlastností OZ

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Digitální multimetr. 4-polohový přepínač funkcí: V AC / V DC / DC A / Ω. Měření DC proudu: Provozní teplota: 0-40 C Typ baterií:

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:

Obr. 1 Jednokvadrantový proudový regulátor otáček (dioda plní funkci ochrany tranzistoru proti zápornému napětí generovaného vinutím motoru)

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

IPCorder KNR-100 Instala ní p íru ka

Fotoelektrické snímače

TENZOMETRICKÝ KOMPARÁTOR

Měření charakteristik fotocitlivých prvků

Simulátor EZS. Popis zapojení

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

Zkouše ky nap tí DUSPOL

Naučná stavebnice měřicí technika. Obj. č.:

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEII MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN

Laboratorní práce č. 4: Měření kapacity kondenzátorů pomocí střídavého proudu

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Elektronické praktikum EPR1

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Osvětlení modelového kolejiště Analog / DCC

Měření elektrického proudu

Elektromagnetický oscilátor

Elektrohydraulický pohon Siemens Princip funkce

Transkript:

Název a íslo úlohy #9 - Detekce optického zá ení Datum m ení 25. 2. 2015 M ení provedli Tereza Schönfeldová, David Roesel Vypracoval David Roesel Datum 27. 2. 1015 Hodnocení 1 Úvod Fotodetektory jsou p i práci s elektromagnetickým zá ením asto vyuºívanými nástroji. Fungují zpravidla na základ p evodu optického signálu na signál elektrický, který uº umíme m it. Energie, kterou mají fotony, p ejde na energii ástic na fotodetektoru, ímº zp sobí bu tepelný pohyb, nebo p echod elektron na vy²²í energetickou hladinu, coº vede k vytvo ení volných nosi náboje. Tento jev, zvaný fotoefekt, zp sobuje vznik m itelného elektrického proudu. V tomto protokolu jsme se zabývali m ením základních vlastností n kolika druh fotodetektor. 2 Pom cky Dvojitý zdroj stejnosm rného nap tí, digitální multimetry, ervená laserová dioda ( λ = 650 nm), IR laserová dioda (λ = 780 nm), halogenová lampa, fotoodpor, k emíková PIN fotodioda, NPN fototranzistor, oto ný potenciometr (R = 0 2 kω), oto ný atenuátor, zapojovací panel, spojovací kabely, stojánky k uchycení prvk. 3 Postup a výsledky 3.1 Ov ení vlastností fotoodporu 3.1.1 Poºadované výsledky Ur ete velikost zát ºového odporu R z. Do grafu vyneste závislosti R f (P i ) tak, ºe na obou osách pouºijete logaritmické m ítko. 3.1.2 Postup a nam ené hodnoty P ed za átkem m ení jsme za pomoci asistenta zb ºn zkontrolovali, zda hodnoty pro²lého výkonu skrze oto ný atenuátor odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce pro laserovou diodu na konci zadání úlohy [1]. Vzhledem k relativn malým odchylkám pozorovaných hodnot v i tabulkovým jsme nadále pouºívali jen hodnoty z tabulky. Na²ím cílem bylo prom it závislost elektrického odporu R f fotooporu na optickém výkonu na n j dopadajícího sv tla P i z ervené laserové diody. Zapojení jsme zvolili dle schématu na Obr. 2. Fotoodpor jsme tedy zapojili do série se zát ºovým odporem R z, který jsme zvolili 2050 Ω, jelikoº na oto ném potenciometru ne²la nastavit hodnota bliº²í po adovaným 10 kω. Vý²e zmín nou hodnotu maximálního odporu potenciometru jsme zm ili pomocí digitálního multimetru. Ze zdroje stejnosm rného nap tí jsme do obvodu p ivedli U 0 = 10 V. Z Ohmova zákona pro jednotlivé sou ástky obvodu jsme p ed m ením ur ili závislost R f na nap tí m eném na potenciometru U z jako ( ) U0 R f = R z 1. U z Závislost R f (P i ), kterou jsme nam ili, je vynesena v grafu na Obr. 1. 1

10 1 Naměřené hodnoty Rf [kω] 10 0 10 1 10 2 10 1 10 0 10 1 P i [mw] Obrázek 1: Ov ení vlastností fotoodporu; závislost el. odporu R f fotoodporu na výkonu zá ení P i na n j dopadajícího. Obrázek 2: Schéma zapojení pro ov ení vlastností fotoodporu. 3.2 VA charakteristika fotoodporu 3.2.1 Poºadované výsledky Do jednoho grafu vykreslete VA charakteristiky fotoodporu. 3.2.2 Postup a nam ené hodnoty Na²ím úkolem bylo ov it linearitu VA charakteristiky fotoodporu p i alespo dvou r zných hodnotách dopadajícího optického výkonu. Zapojení jsme zvolili dle schématu na Obr. 4. Na fotoodpor jsme p ivedli nap tí zhruba v rozsahu U 0 = 0 10 V a m ili jsme pomocí digitálního multimetru obvodem protékající proud (nap tí jsme ode ítali p ímo ze zdroje). Na fotoodpor jsme p itom svítili ervenou laserovou diodou jednou p ímo, a podruhé p es oto ný atenuátor. Nam ené hodnoty jsou vyneseny do grafu na Obr. 3. 3.3 VA charakteristika fotodiody 3.3.1 Poºadované výsledky Do jednoho grafu vykreslete VA charakteristiky PIN fotodiody p i r zných velikostech dopadajícího optického výkonu P i. Okomentujte závislost VA charakteristiky na hodnot P i. 2

50 40 I [ma] 30 20 10 P i = 2, 94 mw P i = 1, 42 mw 0 0 2 4 6 8 10 12 U [V] Obrázek 3: VA charakteristika fotoodporu; závislost proudu I na nap tí na zdroji U p i volb dvou r zných výkon dopadajícího zá ení. Obrázek 4: Schéma zapojení pro m ení VA charakteristiky fotoodporu. 3.3.2 Postup a nam ené hodnoty M li jsme za úkol zapojit PIN fotodiodu do obvodu v p ímém a následn také záv rném sm ru bez zát ºového odporu. Zapojení jsme zvolili dle schématu na Obr. 7, p i emº pro druhý sm r byl zdroj zapojen opa n. V p ímém sm ru jsme m nili nap tí U F p ibliºn v rozmezí 0, 4 1 V a sledovali na digitálním multimetru nap tí na fotodiod spolu s proudem v obvodu, který jsme ode ítali p ímo ze zdroje. V záv rném sm ru jsme s nap tím U R pohybovali v rozsahu 10 0 V. Charakteristiku jsme prom ili pro stejné hodnoty nap tí se t emi r znými intenzitami dopadajícího sv tla pro kaºdý ze sm r, p i emº ty jsme ur ili experimentáln. Nam ené hodnoty jsou pro p ímý sm r vyneseny do grafu na Obr. 5 a pro záv rný do grafu na Obr. 6. 3.4 Spektrální citlivost fotodiody 3.4.1 Poºadované výsledky Ur ete hodnoty citlivosti R λ a η λ pro vlnové délky pouºitých zdroj sv tla. Porovnejte získané hodnoty s teorií. Nam ené hodnoty I f (P i ) vyneste do jednoho grafu a získanou závislost porovnejte s teorií. 3

0.6 0.5 0.4 I [A] 0.3 0.2 0.1 P i = 2, 94 mw P i = 1, 42 mw P i = 0, 56 mw 0.0 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 U F [V] Obrázek 5: VA charakteristika fotodiody; závislost proudu I na nap tí U F v p ímém sm ru p i volb t í r zných výkonu dopadajícího zá ení. 1.6 1.4 1.2 P i = 2, 94 mw P i = 1, 42 mw P i = 0, 56 mw 1.0 I [ma] 0.8 0.6 0.4 0.2 0.0 10 8 6 4 2 0 U R [V] Obrázek 6: VA charakteristika fotodiody; závislost proudu I na nap tí U R v záv rném sm ru p i volb t í r zných výkonu dopadajícího zá ení. Obrázek 7: Schéma zapojení pro m ení VA charakteristiky fotodiody. 4

3.4.2 Postup a nam ené hodnoty M li jsme za úkol ur it hodnoty citlivosti R λ a η λ pomocí vztahu R λ = I f e = η λ P i hν = η λ λ 1, 24, kde I f je elektrický proud protékající detektorem, P i je výkon dopadajícího zá ení, λ je vlnová délka zá ení v mikrometrech a η λ je kvantová ú innost, která vyjad uje pravd podobnost, ºe foton po dopadu na fotodetektor vygeneruje pár elektron-díra, který vytvo í elektrický proud. Zapojení jsme zvolili dle schématu na Obr. 9. Diodu jsme tedy zapojili v záv rném sm ru do série se zát ºovým odporem a p ivedli jsme na ni nap tí U R = 10 V. Proud I f jsme m ili nep ímo (skrze Ohm v zákon) zm ením nap tí U z na zát ºovém odporu R z = 1, 006 kω pomocí digitálního multimetru. Nam ená závislost I f (P i ) je po vy²krtnutí chyb m ení (viz diskuse) vynesena do grafu na Obr. 8. P vodní nam ené hodnoty i s t mi chybnými jsou v Tab. 1. 1.8 1.6 1.4 1.2 If [ma] 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 λ = 650 nm λ = 780 nm 0.0 0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 P i [mw] Obrázek 8: Nam ená závislost proudu I f, který protékal detektorem, na výkonu na detektor dopadajícího zá ení P i. Obrázek 9: Schéma zapojení pro m ení spektrální citlivosti fotodiody. 3.5 Fotovoltaické zapojení fotodiody 3.5.1 Poºadované výsledky Vykreslete VA charakteristiku PIN fotodiody ve fotovoltaickém reºimu a její závislost výstupního výkonu P (U) do jednoho grafu. Uve te hodnotu maximálního výstupního výkonu fotodiody P max a schéma zapojení solárního panelu s výkonem 1 W p i nap tí 1 V. 5

P i [mw] I f [ma] U z [V] R λ [ A ] W η λ[-] P i [mw] I f [ma] U z [V] R λ [ A ] W η λ[-] 2,940 1,082 1,0880 0,37 0,70 3,00 1,621 1,6304 0,54 0,86 1,420 0,504 0,5071 0,35 0,68 2,24 1,110 1,1167 0,50 0,79 0,560 0,195 0,1963 0,35 0,66 1,40 0,717 0,7209 0,51 0,81 0,260 0,096 0,0961 0,37 0,70 1,00 0,527 0,5300 0,53 0,84 0,120 0,043 0,0433 0,36 0,68 0,70 0,345 0,3473 0,49 0,78 0,048 0,020 0,0201 0,42 0,79 0,46 0,146 0,1470 0,32 0,50 0,022 0,011 0,0107 0,48 0,92 0,34 0,080 0,0803 0,23 0,37 Tabulka 1: Nam ené hodnoty, závislost proudu I f, který protékal detektorem, na výkonu na detektor dopadajícího zá ení P i, pro ervenou (nalevo) a IR (napravo) laserové diody. U z je nap tí nam ené na zát ºovém odporu, R λ citlivost fotodetektoru a η λ kvantová ú innost. Chyby m ení jsou zvýrazn ny. 3.5.2 Postup a nam ené hodnoty Zapojili jsme halogenovou lampu a nasm rovali ji na PIN fotodiodu. Zapojení ostatních sou- ástek jsme volili dle schématu na Obr. 11. PIN fotodiodu jsme tedy zapojili do série s oto ným potenciometrem a m ili proud protékající obvodem spolu s nap tím na fotodiod, obojí pomocí digitálních multimetr. Výsledná VA charakteristika a závislost výkonu fotodiody ve fotovoltaickém reºimu na nap tí jsou vyneseny do grafu na Obr. 10. Maximální výstupní výkon P max jsme zm ili p i nap tí U = 0, 412 V a proudu I = 27, 57 ma jako P max = 11, 35 mw. Nap tí naprázdno jsme ur ili jako U OC = 0, 576 V a proud nakrátko jako I SC = 31, 33 ma. Foto lánek s výkonem 1 W p i nap tí 1 V by vypadal jako 37 paraleln zapojených trojic námi prom ovaných fotodiod (vzhledem ke tvaru nam ené závislosti P (U) a p edpokládanému výkonu 9 mw kaºdé z fotodiod za daného nap tí). I [ma] 35 30 25 20 15 10 5 I(U) P (U) 12 10 8 6 4 2 P [mw] 0 0.20 0.25 0.30 0.35 0.40 0.45 0.50 0.55 0 0.60 U [V] Obrázek 10: VA charakteristika PIN fotodiody ve fotovoltaickém reºimu; závislost proudu v obvodu I a výstupního výkonu P na nap tí U. 6

Obrázek 11: Schéma zapojení pro m ení fotovoltaického zapojení fotodiody. 3.6 Proudová charakteristika fototranzistoru 3.6.1 Poºadované výsledky Vykreslete graf závislosti proudu I CE na dopadajícím optickém výkonu P i tak, ºe na obou osách pouºijete logaritmické m ítko. 3.6.2 Postup a nam ené hodnoty M li jsme za úkol m it proud procházející fototranzistorem v závislosti na dopadajícím optickém výkonu. Obvod jsme zapojili podle schématu na Obrázku 5 v zadání [1] se zát ºovým odporem R z = 100 Ω, na kterém jsme m ili nap tí multimetrem. P i nap tí ze zdroje U C = 5 V jsme zm ili sedm hodnot proudu za svitu ervenou diodou skrze atenuátor. 10 1 Naměřené hodnoty ICE [ma] 10 0 10 1 10 2 10 1 10 0 10 1 P i [mw] Obrázek 12: Nam ené hodnoty, závislost proudu I CE tranzistorem na výkonu P i na n j dopadajícího zá ení. 4 Diskuse a záv r U p edloºeného fotoodporu jsme úsp ²n prom ili závislost jeho el. odporu na optickém výkonu sv tla, které na n j dopadalo. Závislost se p i logaritmických osách (Obr. 1) jeví jako lineární - p i normální ²kále odpovídá p ibliºn exponenciálnímu poklesu. Ov ili jsme linearitu VA charakteristiky fotoodporu p i dvou r zných hodnotách dopadajícího optického výkonu. Z vynesených bod (Obr. 3) je dále patrné, ºe p i men²í intenzit 7

dopadajícího zá ení protéká obvodem za stejného nap tí také men²í proud, coº odpovídá (by triviálnímu) p edpokladu. PIN fotodiodu jsme zapojili jak v p ímém, tak záv rném sm ru a v obou p ípadech jsme prom ili její VA charakteristiku (pro 3 r zné hodnoty dopadajícího zá ení). V p ípad propustného sm ru se zaznamenané body (Obr. 5) na grafu zdánliv nijak neli²í, v záv rném sm ru v²ak rozdíly patrné jsou. Tento fakt p ipisujeme tomu, ºe se v p ípad záv rného sm ru pohybujeme na stupnici proudu v jednotkách miliampér, na rozdíl od sm ru propustného, ve kterém jsme m ili v ampérovém rozsahu a tudíº s nedostate nou p esností. V obou sm rech v²ak p i kaºdém z m ení platilo, ºe nejvy²²í intenzita dopadajícího sv tla m la za následek také v t²í nebo rovnou ode tenou hodnotu proudu za stejného nap tí, coº odpovídá na²im p edpoklad m. Vzhledem k tomu, ºe jsme pro záv rný sm r volili nap tí v rozsahu U R = 10 0 V, odpovídá lineární závislost p edpoklad m o tvaru VA charakteristiky v oblasti nad uvád ným pr razným nap tím U P = 30 V. Za pomoci obou laserových modul jsme zm ili citlivost PIN fotodiody pro dv r zné vlnové délky. Vypo ítali jsme také hodnoty kvantové ú innosti a smysluplné hodnoty jsme vynesli do grafu. Z grafu závislosti protékajícího proudu na výkonu zá ení (Obr. 8) je patrné, ºe je fotodioda citliv j²í na vlnovou délku λ = 780 nm. Ze v²ech hodnot (Tab. 1) si m ºeme v²imnout, ºe pro poslední dv polí ka na atenuátoru byly nezávisle na zdroji zá ení nam eny nekonzistentní hodnoty. Tuto skute nost p isuzujeme tomu, ºe údaje v tabulce nebyly pro tyto dva ltry zcela p esné. Dal²ím problémem bylo p esné umíst ní atenuátoru do správné pozice, jelikoº i ta nejmen²í zm na jeho polohy na podloºce a oto ení zp sobovala obrovské rozdíly nam ených hodnot. Ve vý²e zmín né tabulce jsme tedy zvýraznili hodnoty, které jsme do grafu a teoretických záv r neuvaºovali. Vykreslili jsme VA charakteristiku PIN fotodiody ve fotovoltaickém reºimu spolu se závislostí výstupního výkonu na nap tí. Ur ili jsme hodnotu maximálního nam eného výstupního výkonu jako P max = 11, 35 mw a ur ili jsme schéma zapojení solárního panelu s poºadovanými parametry. Jako poslední z úkol jsme vykreslili graf závislosti proudu v obvodu s fototranzistorem v závislosti na dopadajícím optickém výkonu. Reference [1] Návod k úloze 9 - Detekce optického zá ení [online], [cit. 5. b ezna 2015], http://optics.fjfi.cvut.cz/files/pdf/zpop_09.pdf 8