OBECNÁ ČÁST: ODŮVODNĚNÍ V roce 2012 byl vydán zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích nebo ZOK ), který nahrazuje dosavadní obchodní zákoník. Vzhledem k tomu, že obchodní právo je součástí práva soukromého, je zřejmé, že stojí na stejných principech jako nový občanský zákoník, který rovněž obsahuje regulaci právnických osob. Oproti současnému obchodnímu zákoníku zákon o obchodních korporacích obsahuje liberálnější úpravu. Upravuje jen to, co chce dát příkazem nebo to, co by si strany mohly zapomenout ujednat. Ve zbytku platí, že to, co zákon výslovně nezakazuje, je dovoleno. Zákon o obchodních korporacích obsahuje dva druhy ustanovení - kogentní a dispozitivní. Kogentní ustanovení jsou závazná a není možné se od nich odchýlit. Dispozitivní ustanovení jsou sice taky závazná, ale jen v případě, že si příslušný adresát dispozitivního ustanovení neupravil práva a povinnosti odchylně. Změna stanov je tedy vyvolána přijetím nového zákona o obchodních korporacích, který stanoví, že ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, se zrušují dnem nabytí jeho účinnosti, tj. 1. ledna 2014. Dle 777 odst. 2 ZOK jsou všechny obchodní korporace povinny přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích své listiny s donucujícími ustanoveními ZOK a doručit je do sbírky listin. Nestane-li se tak, může být společnost zrušena a nařízena její likvidace. Navržené změny stanov tedy v prvé řadě reagují na nově přijatá donucující ustanovení zákona o obchodních korporacích. Jedná se zejména o změnu právní terminologie, vypuštění všech odkazů na obchodní zákoník, úpravu lhůt pro doručování, upravení působnosti orgánů korporace, ochranu práv akcionářů atd. Vedle těchto vynucených změn však stanovy obsahují i změny, které sice nejsou povinné, ale jsou pro společnost výhodné. Ustanovení 777 odst. 5 ZOK stanoví, že korporace se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti ZOK změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Využití této možnosti se doporučuje, neboť společnost se vyhne někdy složitému posuzování, které ustanovení ZOK jsou donucující (neexistuje totiž žádný výčet a v praxi mohou vznikat spory) a rovněž se vyhne simultánní aplikaci dvojí právní úpravy, tj. obchodního zákoníku a zákonu obchodních korporacích. V poslední řadě jsou změny stanov vyvolány i novou liberální úpravou ZOK nabízející nové možnosti, které současný obchodní zákoník nezná nebo je zakazuje. Jedná se o změny činěné ve prospěch větší transparence, efektivity a jednoduchosti řízení a správy společnosti. 1
ZVLÁŠTNÍ ČÁST: K čl. 7: Nový občanský zákoník (dále jen NOZ ) opouští koncept podoby cenných papírů. Ty budou ze své podstaty vždy jen listinné. Zaknihované cenné papíry budou samostatnou kategorií věcí. NOZ ani zákon o obchodních korporacích tedy již nepoužívají pojem podoba akcií, a proto se navrhuje úprava čl. 7 odst. 1 stanov. V čl. 7 odst. 2 až 6 se nově doplňuje úprava vydávání zatímních listů z důvodu zachování větší právní jistoty a transparence převodů nesplacených akcií, protože ZOK neobsahuje (oproti současnému obchodnímu zákoníku) povinnost vydat upisovateli nesplacených akcií zatímní list. Do splacení emisního kursu akcie představují akcionářská práva a povinnosti nesplacenou akcii, která dle ZOK nemusí být vtělena do listiny nebo zaknihována. ZOK umožňuje, aby tato nesplacená akcie se dále převáděla postoupením smlouvy. Ustanovení 256 ZOK stanoví, že na právní úpravu zatímních listů se použijí ustanovení ZOK o akciích. Při výměně zatímních listů se v případě zaknihovaných akcií na majitele postupuje podle příslušného zákona, kterým je zákon o podnikání na kapitálovém trhu. K čl. 8: Ustanovení čl. 8 stanov se upravuje v závislosti na úpravě kogentních ustanovení ZOK. Mění se postup při uplatňování návrhů a protinávrhů akcionářů při jednání valné hromady a způsob výplaty dividend, které je možno nově vyplatit jen bezhotovostním převodem na účet akcionáře. Jelikož pro účely výplaty dividendy je pro společnost primárně závazná evidence Centrálního depozitáře cenných papírů, je navrhováno, aby pro účely výplaty dividendy měla přednost informace samotného akcionáře o bankovním účtu k výplatě, na který požaduje výplatu provést. K čl. 9: Podle 250 odst. 2 písm. f) ZOK je nutné do stanov doplnit údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen. K čl. 10: V čl. 10 jsou vypuštěny odkazy na obchodní zákoník a jsou nahrazeny příslušným ustanoveními ze ZOK. ZOK již nepoužívá pojem tantiéma, a proto je tento pojem nahrazen pojmem podíl na zisku. Je nutné ve stanovách výslovně uvést, že podíl na zisku se může vyplácet i jiným osobám než akcionářům, tj. členům představenstva a dozorčí rady, aby v budoucnu nemohl být zpochybňován okruh osob, kterým lze vyplatit podíl na zisku. ZOK svěřuje do působnosti valné hromady schvalování převodu nebo zastavení závodu (dříve podniku) či jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo v předmětu podnikání ( 421 odst. 2 písm. m) ZOK). Podle ZOK stačí, když valná hromada schválí pouze záměr o převodu nebo zastavení podniku, aniž by jí musela být předložena smlouva, jak tomu je podle současného znění 67a obchodního zákoníku. ZOK nově ani nevyžaduje 2
souhlas valné hromady ke smlouvě o pachtu závodu (dříve nájmu podniku), jak tomu je podle 67a obchodního zákoníku. Dle 421 odst. 2 písm. m) ZOK a rozhodnutí představenstva se tedy z působnosti valné hromady vypouští schvalování smluv podle 67a obchodního zákoníku a v působnosti valné hromady zůstává schvalování záměru o převodu nebo zastavení podniku. ZOK dále nepočítá s uzavíráním ovládacích smluv a smluv o převodu zisku. Účinnost takových smluv zaniká dle 780 ZOK nejpozději dne 30. 6. 2014. K čl. 11: Čl. 11 obsahuje převážně úpravu svolávání valné hromady v souladu s kogentními ustanoveními ZOK a rovněž reaguje na novou terminologii ZOK (např. oznámení o svolání valné hromady se nově nazývá pozvánka na valnou hromadu). ZOK nově stanoví povinnost uveřejňovat pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti. Povinnost zasílat akcionářům pozvánku písemně na jejich adresu je možné nahradit jiným způsobem pro doručování, který ale musí být ve stanovách uveden. Do návrhu změn stanov bylo proto zapracováno elektronické doručování pozvánky na valnou hromadu po podání písemné žádosti akcionářem. K čl. 13: V čl. 13 se podrobněji stanoví pravidla pro jednání valné hromady v souladu se ZOK. K čl. 15: Z rozhodování valné hromady se vypouští uzavírání ovládacích smluv a smluv o převodu zisku, neboť účinnost takových smluv zaniká dle 780 ZOK nejpozději dne 30. 6. 2014 a stanoví se případy, kdy valná hromada musí rozhodovat kvalifikovanou většinou. K čl. 16: NOZ a ZOK mění koncept jednání představenstva jménem společnosti za koncept zastoupení jednání za společnost, proto se navrhuje úprava v čl. 16 odst. 1. Ustanovení 436 ZOK stanoví, že společnost je povinna zveřejňovat účetní závěrky nebo hlavní údaje z ní způsobem stanoveným zákonem. ZOK přenechává na společnosti, aby zveřejnila celou účetní závěrku nebo jen hlavní údaje z ní. Dle rozhodnutí představenstva se má zveřejňovat na internetových stránkách společnosti celá účetní závěrka dle 436 odst. 1 druhé věty ZOK. K čl. 17: Navrhuje se do ustanovení čl. 17 odst. 5 doplnit nové ustanovení o zániku funkce, aby se předešlo výkladovým problémů. Navíc pro členy dozorčí rady platí stejné pravidlo (viz 453 ZOK), a proto je vhodné mít stejné pravidlo i pro členy představenstva. 3
K čl. 18: Navrhuje se upravit svolání jednání představenstva v případě, kdy předseda představenstva nemůže dočasně vykonávat funkci tak, že toto oprávnění se svěřuje i dvou členům představenstva. Ustanovení 159 odst. 2 NOZ nově umožňuje zmocnit jiného člena představenstva nebo dozorčí rady pro jednotlivý případ hlasování v orgánu při neúčasti člena, který zmocnění udělí. Pro využití této možnosti bylo nutné změnit ustanovení stanov o nezastupitelnosti výkonu funkce člena představenstva. K čl. 22 a 23: V čl. 22 a 23 jsou obsaženy změny vyvolané přijetím ZOK. Zákaz konkurence členů představenstva se nově zcela nezakazuje, ale výkon konkurenční činnosti je vázán na výslovný souhlas valné hromady. K čl. 24: ZOK nově nepožaduje, aby členové dozorčí rady byli voleni zaměstnanci. Návrh obsahuje úpravu sledující zjednodušení vnitřní správy a struktury společnosti, kdy se vypouští možnost volby dvou členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. K čl. 25: Jedná se o změny vyvolané kogentními ustanovení ZOK. Ustanovení 159 odst. 2 NOZ nově umožňuje zmocnit jiného člena dozorčí rady pro jednotlivý případ hlasování v orgánu při neúčasti člena, který zmocnění udělí. Pro využití této možnosti bylo nutné změnit ustanovení stanov o nezastupitelnosti výkonu funkce člena dozorčí rady. K čl. 28: V čl. 28 odst. 3 se smlouva mandátní nahrazuje smlouvou příkazní, neboť NOZ mandátní smlouvu již neupravuje (viz 59 odst. 1 ZOK). Dále se vypouští pojem tantiéma, který ZOK nezná a užívá se výhradně pojem podíl na zisku. K čl. 30: NOZ a ZOK mění koncept jednání představenstva jménem společnosti za koncept zastoupení, tj. jednání za společnost, a proto se navrhuje úprava čl. 30. 4
K čl. 33: Ustanovení 436 ZOK stanoví, že společnost je povinna zveřejňovat účetní závěrky nebo hlavní údaje z ní způsobem stanoveným zákonem. ZOK přenechává na společnosti, zda zveřejní celou účetní závěrku nebo jen hlavní údaje z ní. Dle rozhodnutí představenstva se má využít jednoduchého a transparentního řešení uvedeného v 436 odst. 1 druhé věty ZOK, tj. zveřejnit na internetových stránkách společnosti celou účetní závěrku ve lhůtě 30 dní před zahájením valné hromady a 30 dní po jejím konání. K původnímu čl. 35: ZOK s účinností od 1. 1. 2014 zrušil dosavadní povinnost akciových společností vytvářet rezervní fond. Doporučuje se rezervní fond zrušit, a to ke dni, kdy nově přijaté stanovy Společnosti, ve kterých nebude rezervní fond zakotven, nabydou účinnosti. Uvolněné finanční prostředky představenstvo navrhuje převést na účet nerozděleného zisku z minulých let. K čl. 35: Toto ustanovení se upravuje v souladu s 316 a 317 ZOK. K čl. 37 a 38: Upravuje se právní terminologie tak, aby byla v souladu se ZOK a dále jsou měněny jednotlivé formulace tak, aby byly v souladu s kogentními ustanoveními ZOK. K čl. 49: Toto ustanovení se mění tak, aby valná hromada mohla odložit nabytí účinnosti rozhodnutí o změně stanov a vznikl tak větší manévrovací prostor pro přijímání změn, které si valná hromada nepřeje přijmout hned, ale až v budoucnu. K čl. 50: Dobrovolné podřízení se režimu ZOK je odůvodněno v obecné části. 5