Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Podobné dokumenty
Metody testování humorální imunity

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Precipitační a aglutinační reakce

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Metody testování humorální imunity

Elektroforéza. Rozdělení proteinů na základě pohyblivosti v el. poli

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Elektroforéza. Rozdělení proteinů na základě pohyblivosti v el. poli

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ IMUNOLOGICKÝCH LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

Analýza proteinů. Stanovení bílkovin. Elektroforéza plazmatických bílkovin

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti IMUNOCHEMICKÉ METODY

STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336

Imunoblot, imunoelektroforéza

ELISA ENZYME-LINKED IMMUNOSORBENT ASSAY. Tatiana Košťálová, Tereza Leštinová

RADIOIMUNOANALÝZA (RADIOIMMUNOASSAY) Převzato: sciencephoto.com Test krve hepatitis virus

IMUNOENZYMOVÉ METODY EIA

Antiparalelní beta list

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Serologické vyšetřovací metody

Jaromír Šrámek, LF UK 2006/07

Základní pojmy. Antigen specifická povrchová struktura schopná vyvolat imunitní reakci

Vybrané imunochemické metody

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Izolace nukleových kyselin

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

IMUNOCHEMICKÉ METODY

Enterotoxiny Staphylococcus aureus. Jana Kotschwarová Andrea Koťová

Metody lékařské mikrobiologie

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Nativní a rekombinantní Ag

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY

ÚVOD DO IMUNOCHEMICKÝCH METOD

Imunitní systém.

Funkce imunitního systému

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

Metody práce s proteinovými komplexy

METODY STUDIA PROTEINŮ

IMUNOELEKTROFORETICKÉ METODY

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Molekulárně biologické metody v mikrobiologii. Mgr. Martina Sittová Jaro 2014

Sérologie. Prezentace pro obor: Jan Smíš. íšek

IMUNOANALÝZA elektroforetické separační metody. 3. ročník Klinická biologie a chemie

Vizualizace DNA ETHIDIUM BROMID. fluorescenční barva interkalační činidlo. do gelu do pufru barvení po elfu SYBR GREEN

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Novinky VIDIA v di agnost ce Lymeské borreliózy

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Identifikace postupu vyšetření Klinická biochemie SOP-OKB-01 SOP-OKB-03 SOP-OKB-04 SOP-OKB-05 SOP-OKB-06 SOP-OKB-07

Diagnostické metody v analýze potravin. Matej Pospiech, FVHE Brno

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 146/2017 ze dne:

Vybrané imunologické metody

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza

Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY A AGLUTINAČNÍ KOMPONENTY K DIAGNOSTICE PERTUSE A PARAPERTUSE

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Imunohistochemické metody

Odběry krve, určování krevních skupin, sedimentace erytrocytů

Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl

Biochemická laboratoř

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

LÉKAŘSKÁ VYŠETŘENÍ A LABORATORNÍ TESTY

Hybridizace nukleových kyselin

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

J07 Dynamika titru, komplementfixační reakce a neutralizace

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Afinitní kapilární elektroforéza

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách

PRAKTIKUM č.2. ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

Využití metody ELFA při stanovení bakterií Salmonella spp. v potravinách

(II.) Určení krevní skupiny sklíčkovou metodou

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKCE HELICOBACTER PYLORI

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Funkce oběhové soustavy

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 744/2017 ze dne:

Seminář izolačních technologií

J06 Úvod do serologie, precipitace a aglutinace

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE PRACOVIŠTĚ ZDRAVOTNICKÉHO TÝMU

Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

1 Metody stanovení protilátek

Ceník laboratorních vyšetření pro samoplátce

Vyšetření imunoglobulinů

Suchá chemie. Miroslava Beňovská (vychází z přednášky doc. Šterna)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Transkript:

Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky

ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny vážící specificky daný antigen EPITOP specifická část molekuly antigenu reagující a vážící se na protilátku HAPTEN většinou nízkomolekulární látka schopna vyvolat imunitní reakci tj. vazby na protilátku ale pouze po vazbě na větší molekulu (většinou protein) AGLUTINACE srážení antigenu specifickou protilátkou

Antigeny částice jiné buňky, baktérie, viry molekuly individuální bílkoviny, směsi bílkovin (např. krevního séra), části bílkovin peptidy kusy tkání, orgánů, membrán Ne všechny protilátky mohou reagovat se svým antigenem

Protilátky bílkoviny základní tvar molekuly - Y dva těžké a dva lehké řetězce disulfidické můstky variabilní část imunoglobulíny pět tříd: IgA, IgG, IgD, IgE, a IgM

Vazba antigenu a protilátky Nevazebné interakce - vodíkové můstky - iontové interakce - van der Waalsovy síly - dipol-dipol Interakce mezi antigenem a protilátkou závisí na ph, iontové síle a přítomnosti dalších látek např. detergentů, chaotropních činidel

Více protilátek reagujících s jednou částicí Precipitace

Vizualizace Precipitace protilátky s antigenem Značená primární protilátka (reaguje s antigenem) Značená sekundární protilátka (váže se na primární protilátku) Značený antigen Značení protilátek (antigemnů) enzymatická barevná reakce fluorescence chemilumiciscence radioizotopové značení

Aglutinace - precipitace

Přímé značení značená primární protilátka Nepřímé značení primární protilátka neznačena, značku nese sekundární protilátka - druhově specifická vůči primární protilátce Značená primární protilátka Značená sekundární protilátka

Příprava protilátek Imunizace, očkování odezva imunitního systému na přítomnost antigenu Hostitel - myši, králíci, kozy, prasata, koně Adjuvantní látky

Jedna nebo více dávek antigenu maximum IgM asi po týdnu, IgG asi po třech týdnech

Krevní sérum s protilátkou odběr krve z ucha malé množství, malé zvíře ze žíly větší zvířata (více antiséra) vykrvení zabití a získání veškeré krve sražení krve centrifugace získání krevního séra izolace protilátek a jejich přečištění (srážení, chromatografie

Imunodetekce detekce přítomnosti antigenu nebo protilátky Sérologické metody Imunoprecipitace ELISA Imunoblotování

Imunodetekce Volně v roztoku - sérologické metody Detekce protilátek - pomocí precipitace s příslušným antigenem (Salmonela, Listerie,...) Detekce mikroorganismů pomocí předem připravených protilátek (Salmonela, Streptokoky, Stafylokoky,...) Detekce antigenů vylučovaných mikroorganismy pomocí předem připravených protilátek (Streptokoky zápal plic, Haemophillus influenzae meningitida,...) Krevní skupiny průkaz krevních skupin reakcí protilátek s antigeny na červených krvinkách

Krevní skupiny Na povrchu erytrocytů - červených krvinek se vyskytují aglutinogeny speciální antigeny určující krevní skupiny Na jejich základě určujeme čtyři základní krevní skupiny: A, B, AB a 0 V krvi se také vyskytují protilátky proti cizím krevním skupinám (aglutinogenům)

Antigeny na povrchu erytrocytů - aglutinogeny A a B (aglutinogen aglutinace krve) Skupina A tvoří aglutinogen A Skupina B tvoří aglutinogen B Skupina AB tvoří oba aglutinogeny Skupina 0 netvoří ani jeden z aglutinogenů A a B (tvoří typ H, prekurzor A a B)

Protilátky tvořené v krvi aglutiny anti-a a anti-b Skupina A tvoří aglutinin anti-b Skupina B tvoří aglutinin anti-a Skupina AB netvoří žádný aglutinin Skupina 0 tvoří oba aglutininy anti-a i anti-b

Aglutinace zjišťování krevní skupiny

Imunodetekce Imunoprecipitace v gelech V agarózovém gelu Možnost použít více protilátek v jednom experimentu Možnost detekce více antigenů v jednom experimentu Kombinace s elektroforézou Kvantifikace

Reakce králičích protilátek proti lidskému séru s různými séry z: člověka (Ho), krávy (Bo), koně (Eq), kočky (Fe), kozy (Cap), ovce (Ov), mýši (Mu), psa (Ca), králíka (Ra), prasete (Su)

Kvantifikace antigenu Kalibrační křivka Protilátka je přítomna v agarózovém gelu, do jamek je přidáno známé množství antigenu.

Imunoelektroforéza Elektroforéza proteinů (antigenů) v agarózovém gelu s následnou aplikací protilátek do žlábku, imunodifuzí a precipitací.

Imunoelektroforéza Elektroforéza proteinů (antigenů) v agarózovém gelu s následnou aplikací protilátek do žlábku, imunodifuzí a precipitací.

Rocket imunoelectroforéza Kvantitativní metoda Agarózový gel s příslušnou protilátkou, ph přibližně 8.6 protilátky se nepohybují Elektroforéza proteinů (antigenů) o známé koncentraci a neznámých vzorků

Imunodetekce Metody ELISA

ELISA (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay) Barevná reakce protilátky a antigenu

Využívá vlastnosti biologických makromolekul pevně se vázat na některé polymery (polystyrén...)

ELISA metody lze dělit podle řady kritérií Stanovení antigenu (Přímá ELISA) Stanovení specifických protilátek (Nepřímá ELISA) Normální vazba přímo na povrch jamky Sendvičová vazba přes zprostředkovatele

Pevná fáze s navázaným antigenem

Pevná fáze s navázanou protilátkou

Vizualizace značená primární protilátka (reaguje s antigenem) značená sekundární protilátka (váže se na primární protilátku) značený antigen enzymatická barevná reakce fluorescence chemilumiciscence radioizotopové značení Značení

Western blotting Imunologická detekce bílkovin separovaných pomocí ELFO

Přenos proteinů na membránu elektroforetický přenos pasivní přenos difuzí Výběr membrány: PVDF, nitrocelulosa, radioaktivní a neradioaktivní detekce, glykoproteiny, druhá detekce, screening exprese

Přenesení proteinů Vizualizace proteinů Blokace volných vazebných míst na membráně Navázání primární specifické protilátky Navázání značené protilátky specifické proti primární protilátce

Vizualizace sekundární protilátkou Barevná reakce Chemiluminiscence Fluorescence Radioaktivní detekce

Imunoafinitní preparace Využití specifické vazby antigenu a protilátky při jejich izolaci a přečištění Izolace přímo z roztoku precipitací Izolace z roztoku pomocí antigenu nebo protilátky navázané na specifické částice nebo molekuly (protein A, magnetická separace) Imunoafinitní chromatografie

Směsný vzorek před čištěním Aplikace specifických protilátek Oddělení protilátek s navázaným antigenem

Využití vazby protilátky (nebo antigenu) na částice se specifickým vazebným místem

Příklad využití částic při magnetické separaci Magnetická částice s navázanou protilátkou Reakce protilátek s antigenem Separace částic pomocí magnetu