Výživářské pokusy s organickými vstupy

Podobné dokumenty
Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Ověření různých systémů organického hnojení

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ověření různých systémů organického hnojení

Ověření různých systémů organického hnojení

Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

Ověření různých systémů organického hnojení

Výroční zpráva o sledování lyzimetrických stanovišť

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

Jméno:... Akademický rok:...

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012


Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství

Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

LYZIMETRICKÁ SLEDOVÁNÍ

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

zení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/ Financováno z Programu rozvoje venkova

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Hnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

Půda a půdní úrodnost. Roman Rozsypal

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Vysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS

Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství (EZ)

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

Ověření různých systémů organického hnojení

Připravované změny v nitrátové směrnici

Nitrátová směrnice. v roce Novinky v nitrátové směrnici

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

Doporučené zásady sestavení osevních postupů

POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo

Význam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti

Ekonomické zhodnocení živin v digestátu a ve statkových hnojivech

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Vliv kompostu na kvalitu půdy

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

Změny v nitrátovésměrnici

Problematika půdy a její ochrany. Jan Vopravil

Ověření různých systémů organického hnojení

Zemědělská část exkurze

Sestavování osevních postupů

Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace

Ověření různých systémů organického hnojení

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

LYZIMETRICKÁ SLEDOVÁNÍ

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Projektování přechodného období

Ječmen setý. Ječmen setý

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Zásady střídání plodin a osevní postupy

DF ŽABČICE

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.

Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

Parametry hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období )

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Zákazy a omezení hnojení

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Organizační struktura ústavu

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)

EKONOMIKA ÚHRADY ORGANICKÉ HMOTY V PŮDĚ Ing. Pavel Kovaříček, CSc., VÚZT,v.v.i. Praha 6

Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici

Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně. Odbor hnojiv a půdy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Transkript:

Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1

Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení Statková hnojiva Organické látky % Hnůj skotu 17 Kejda drůbeže 8,1 Kejda skotu 6,0 Kejda prasat 5,3 Močůvka 2,0 Rostlinné materiály Organické látky % Sláma obilovin 80-82 Chrást cukrovky 10-15 Zelené hnojení 8-10 Řepné skrojky 8 Tráva 20 Výstupy ze zařízení Organické látky % Výstup z BPS - digestát 60-75 Čistírenské kaly 33-57 Komposty 22-35 (Richter, Vaněk, Křen, Černý) 2

Dlouhodobé stacionární výživářské pokusy ÚKZÚZ 5 dlouhodobých přesných výživářských pokusů vedené na zkušebních stanicích ÚKZÚZ pokusy s jednotnou metodikou - mění se plodiny v osevních postupech výživářské zásahy sledují: vliv organických a minerálních hnojiv (stupňování) na výnosy v časové ose kvalita produkce, změny půdních vlastností, bilance živin, prognózy Lyzimetry (průsakové sběrače) - hydrologická bilance živin 1.HNŮJ 2.SLÁMA 3.ZELENÉ HNOJENÍ 4.KAL ČOV 5.DIGESTÁT 3 Rozmístění pokusných lokalit ÚKZÚZ Dlouhodobý pokus ZS Lípa Pohled do Lyzimetrické šachty Hradec n. Svit.

Způsob použití 1. Chlévský hnůj dobře vyzrálý - 1x za 3-4 roky, v dávce 30-40 t/ha k plodinám s delší vegetační dobou - okopaniny zaorávka na těžkých půdách mělčeji, na lehkých hlouběji rovnoměrná aplikace na pozemek a ihned zaorat -> snížení ztrát N 4

Vliv CHLÉVSKÉHO HNOJE na výnos (OJ/ha) - průměr 11 stanovišť za období 1972-2014 Metodika pokusu: 11 stanovišť, od. 1972, 12 kombinací hnojení, 6 opakování stupňování NPK: 3 hladiny (N1P1K1, N2P2K2, K3P3K3) osmihonný osevní postup: 50 % obilovin, 25 % okopanin, 25 % jetelovin chlévský hnůj: 40 t/ha, 2x za osevní postup k okopanině vápnění: 2 x za osevní postup k okopanině podle ph půdy Hnůj, Horažďovice 2010 Nehnojeno, Horažďovice 2010 Lokality ŘEPAŘSKÉ výrobní oblasti NEHNOJENO 6,53 100 % CHLÉVSKÝ HNŮJ 7,15 109,4 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N1P1K1 8,12 124,4 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N2P2K2 8,22 125,8 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N3P3K3 8,26 126,5 Lokality BRAMBORÁŘSKÉ výrobní oblasti NEHNOJENO 5,67 100 % CHLÉVSKÝ HNŮJ 6,21 109,7 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N1P1K1 8,23 145,2 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N2P2K2 8,79 155,0 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N3P3K3 9,11 160,8 5

Vliv CHLÉVSKÉHO HNOJE na obsah uhlíku Cox (NIR) podle půdních typů, průměr 11 stanovišť, 1981-2013 3,5 Cox % NIR 3 2,5 2 1,5 1 2,31 2,08 2,16 2,39 2,47 3,00 2,71 2,72 2,71 2,43 3,00 2,86 0,5 0 Kambizem Luvizem Černozem Pseudoglej Nehnojeno HNŮJ N2P2K2+HNŮJ Kambizem pseudoglejová: Horažďovice, Lípa Hnědozem luvizemí: Chrastava, Jaroměřice, Staňkov, P. Jakartice Černozem hnědozemní: Žatec, Věrovany Luvizem pseudoglejová: Vysoká 6

Metodika pokusu: 6 pokusných míst, od. r. 1996, 9 kombinací, 4 opakování konstantní hladina PK + 3 hladiny N (N1, N2, N3) OP - 50 % obilovin; 25 % okopanin; 12,5 % řepka; 12,5 % luskovin chlévský hnůj - 40 t/ha 2x za osevní postup k okopanině Vliv CHLÉVSKÉHO HNOJE na výnos brambor (t/ha) průměr 6 stanovišť za období 1996-2013 Výnos brambor t/ha Bilance N kg/ha 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 20 10 0-10 -20-30 -40-50 -60 20,1 20,8 PK + N1, N2, N3 26,4 30,2 PK + N1, N2, N3 32,3 30,5 HNŮJ + PK + N1, N2, N3 34,0 36,1 HNŮJ + PK + N1, N2, N3 0 PK N1PK N2PK N3PK hpk hn1pk hn2pk hn3pk BVO -54-55 -42-28 -7-39 -23-9 712 RVO -39-39 -29-19 -6-28 -17-5 10 39,1

2. Zelené hnojení Význam a použití nahrazuje chybějící statková hnojiva zlepšuje využití živin z minerálních hnojiv kořeny (exudáty) ovlivňují fyzikální vlastnosti potlačuje plevel + pokrytí půdy + protierozní efekt setí: podsev - strništní meziplodina - podplodina hořčice, jetel, vikev, lupina, hrách, svazenka, pohanka, oves, jílek 8

3. Sláma Význam kvalita slámy určuje poměr C : N sláma obilnin (80-90 C : 1 N) - dodat 10 kg N na 1 t slámy - vyrovnávací dávka v amonné formě N - kejdě nebo močůvce -> zapravení slámy podmítkou co nejdříve po sklizni sláma řepky a kukuřice (60-80 C : 1 N); luskovin (20-30 C : 1 N) Srovnání: středně kvalitní hnůj (20 C: 1 N) % dodaného C 100 80 60 40 20 0 Doba rozkladu organických látek HNŮJ SLÁMA ZELENÉ HNOJENÍ 1 2 3 4 (Vaněk 2009) 9

Náhrada minerálních hnojiv SLÁMOU, HNOJEM a ZELENÝM HNOJENÍM Metodika pokusu: 11 zkušebních stanovišť, od r. 1992 10 kombinací, 4 opakování šestihonný OP: 50 % obilovin, 17 % okopanin, 34 % technických plod (řepka, hrách) Hnůj - 2x za OP k okopanině 50 t/ha, k řepce 30 t/ha Obilná sláma - 4 t/ha + 40 kg N/ha Sláma hrachu - zaorávka bez přídavku N Sláma řepky - ozimé - 2 t/ha + 20 kg N/ha Zelené hnojení - 2 x za OP po obilovině Cíl: porovnání vzájemné účinnosti organických X minerálních hnojiv 10

Hnojení SLÁMOU, HNOJEM, ZELENÝM HNOJENÍM, průměr výnosů z 11 zkušebních stanovišť (OJ/ha) 1992-2014 12 HNOJENO ORGANICKY HNOJENO ORGANICKY + MINERÁLNĚ průměrný výnos OJ/ha 10 8 6 4 7,6 4,3 8,9 8,8 5,7 4,9 7,7 8,8 4,6 4,8 9,5 7,0 9,9 9,7 9,67 9,3 7,3 7,2 7,4 7,08 2 0 Nehnojeno hnůj SL ZH ZH+SL NPK NPK+hnůj NPK+SL NPK+ZH NPK+ZH+SL řepařská oblast bramborářská oblast 11

Vliv dlouhodobého hnojení SLÁMOU, HNOJEM, ZELENÝM HNOJENÍM, na obsah Cox (NIR) - medián 11 zkušebních stanovišť 1,4 1,2 1,1 1,2 1,16 1,27 1,26 1,32 1,18 1,27 1,31 1,33 1,24 1,29 1 Cox % medián 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Nehnojeno hnůj SL NPK NPK+hnůj NPK+SL MEDIAN 2004 MEDIAN 2010 Hnojeno slámou Hnojeno hnojem Hnojeno NPK + hnojem 12

4. Čistírenské kaly zdroj C a organické hmoty, 2 x více OL (35-57 %) než hnůj odvodněné kaly: 10 % minerálního N tekuté kaly: 20-30 % minerálního N zapravení do půdy do 48 hod od aplikace (rychlá mineralizace - cca 1 rok) Metodika pokusu Vliv kalu ČOV na výnos brambor a řepky - průměr stanovišť za 23 let aplikace upraveného kalu ČOV - 1 x za 4 roky vyhnilý kal ČOV k bramborám 13 t/ha, k řepce 11 t/ha 60 Brambory t/ha 5 Řepka t/ha 50 40 30 20 10 32,51 44,6 51,06 4 3 2 1 1,71 2,49 3,49 Kal ČOV Hradec 2014 0 Bez hnojení KAL ČOV NPK+ KAL ČOV 0 Bez hnojení KAL ČOV NPK+ KAL ČOV NPK+kal ČOV Hradec 2014 13

5. Digestát Vlastnosti a použití organické látky 60-75 % vyšší obsah rychle uvolnitelného N-NH + 4 vyšší hodnota ph 7,8-9 maximální dávka 10 t sušiny (separátu 20 t)/ha v průběhu 3 let rychlé zapravení do půdy do 24 hodin, separát do 48 hodin k zelenému hnojení, slámě k úpravě C : N, správné načasování -> využití N regenerační hnojení ozimých obilnin a olejnin silážní kukuřice, kukuřice na zrno, okopaniny - při přípravě půdy, před sázením aplikace digestátů dle aktuálního obsahu N a konkrétního požadavku plodin 14

Ověření dlouhodobého vlivu DIGESTÁTŮ na výnos, agrochemické a fyzikální vlastnosti půdy Metodika pokusu založen r. 2011-3 stanoviště zkušebních stanic ÚKZÚZ bilanční dávka N: 1x za 2 roky - LAV, kejda, 2 typy digestátů osevní postup bez jetelovin i luskovin - současné hospodaření Výnos pšenice průměr tří stanovišť kg/ha 10.00 7.50 Vynos 5.00 2.50 0.00 Nehnojeno MH Kejda Digestát I Digestát II MH = minerální hnojiva 15

Ověření dlouhodobého vlivu DIGESTÁTŮ na bilanci N Bilance N = živiny dodané hnojením - živiny odčerpané sklizní Kombinace hnojení Průměrná roční bilance N kg N/ha průměr medián max min 1. Nehnojeno -92,7-81,4-183,8-29,7 2. MH ledek amonný -7,4 0,5-70,9 15,6 3. Kejda 7,5 16,9-52,4 32,9 4. Digestát I 11,0 21,6-80,8 44,2 5. Digestát II 16,3 23,6-28,9 41,8 Nehnojeno, Hradec 2015 MH - LAV, Hradec 2015 Digestát II, Hradec 2015 16

Porovnání průsaku nitrátů (N-NO 3- ) po hnojení digestátem a kejdou Metodika lyzimetrického pokusu Pokusnické stanoviště v Hradci nad Svitavu - síť lyzimetrů Parcely nad lyzimetrickým sběračem hnojené kejdou a digestátem - 40 kg N/ha Sběrače v horizontech 40, 60 a 80 cm Analýza lyzimetrického záchytu (eluátu) měsíčně Lyzimetrické stanoviště Hradec n. Svitavou Pohled do šachty Lyzimetricého sběrače Hradec n. Svitavou 17

Co brání vyššímu používání organických hnojiv? Úbytek stavu hospodářských zvířat (368 600 dojnic rok 2015) Finanční náročnost hnojení náklady hnojení pevnými minerálními hnojivy 200-300 Kč/ha náklady hnojení hnojem 30 tun/ha 2 500-6 500 Kč/ha Posklizňové zbytky - energetické a průmyslové zpracování Statková hnojiva - výroba bioplynu Roční spotřeba organických látek 4-4,5 t/ha 50-60 % - úhrada posklizňovými zbytky 40-50 % - doplnění organickými hnojivy (Petr J., Kovaříček, Syrový) Děkuji za Vaši pozornost. 18