8.1 Principy stanovení v e a rozhodné pojmy

8. V e dûchodu V e v ech druhû dûchodû se nyní zásadnû skládá ze dvou sloïek základní v mûry a procentní v mûry; urãité odchylky platí pfii soubûhu dûchodû (viz dále kapitola 15.), protoïe kaïdému dûchodci náleïí základní v mûra pouze jednou, bez ohledu na to, kolik dûchodû pobírá. 8.1 Principy stanovení v e a rozhodné pojmy Zatímco první ze sloïek základní v mûra je sv m zpûsobem dána (takïe v ní nefigurují dílãí pojmy), procentní v mûra se vypoãítává u kaïdého obãana (a u kaïdého dûchodu) samostatnû, tfiebaïe podle obecn ch pravidel obsaïen ch v ZDP pro kaïd druh (a u starobních dûchodû i pro kaïd typ) dûchodu zvlá È. Proto se pouïívají jako v chozí faktory pojmy celková doba poji tûní (viz dále kapitola 8.1.2.12), procentní sazby (kapitoly 8.2 aï 8.4) a v poãtov základ (kapitola 8.1.2.1) ten je ov em nejsloïitûj í, a proto jeho dílãí pojmy jsou soustfiedûny v jeho kapitole a postupnû popsány v kapitolách 8.1.2.2 aï 8.1.2.11. 8.1.1 Základní v mûra Ustanovení 4 odst. 2 vûty druhé ZDP uvádí, Ïe základní v mûra se stanoví pevnou ãástkou; slovo pevnou zde neznamená, Ïe je tato ãástka dána jednou provïdy, a Ïe je tedy nemûnná, n brï Ïe je stanovena, neboli Ïe se na rozdíl od procentní v mûry nevypoãítává. Tomu odpovídá i ustanovení 67 ZDP (o zvy- ování dûchodû) a zmocàovací ustanovení 107 odst. 3 ZDP. PfiestoÏe obû tato ustanovení jiï byla novelizována, byla v minulosti nûkolikrát aplikována (základní v mûra ãinila pûvodnû 680 Kã, od 1. ledna 2007 ãiní 1 570 Kã). 8.1.2 Procentní v mûra Procentní v mûra je v ak pro kaïdého dûchodce individuální v níseodráïí (zjednodu enû fieãeno) délka doby poji tûní a v e pfieddûchodov ch pfiíjmû. Procentní v mûra se urãuje kombinací tfií prvkû: celkové doby poji tûní (vãetnû náhradních dob poji tûní, z nichï nûkteré jsou pro tento úãel jak bude uvedeno v kapitole 8.1.2.12 hodnoceny pouze v omezeném rozsahu) rozli ené podle toho, jde-li o dobu pfied vznikem nebo po vzniku nároku na starobní dûchod, 85

POM LÍTE NA DÒCHOD? v poãtového základu a procentní sazby, opût rozli ené podle hodnocení doby pfied vznikem a po vzniku nároku na tento dûchod. Celková doba poji tûní V poãtov základ Procentní sazba procentní v mûra základní v mûra 8.1.2.1 V poãtov základ V poãtov základ je jedním ze základních stavebních kamenû konstrukce v poãtu dûchodu. Tento v poãet ZDP podstatn m zpûsobem zmûnil a vytvofiil pro jeho potfiebu novou soustavu pojmû; pfiitom nûkteré pojmy pfievzal z dfiívûj ího ZSZ, ale jejich obsah pozmûnil. V oblasti v poãtového základu se vyskytují následující dílãí pojmy (pfiitom vzhledem k délce rozhodného období, která bude zasahovat i do ãasového úseku pfied 1. lednem 1996, tedy do úãinnosti pfieváïné vût iny ustanovení ZSZ/95 a VSZ/95, bude obsah tûchto dílãích pojmû nûkdy rozli en právû uveden m rozhodn m datem): osobní vymûfiovací základ, roãní vymûfiovací základ poji tûnce, vymûfiovací základ poji tûnce, v eobecn vymûfiovací základ, koeficient nárûstu v eobecného vymûfiovacího základu, pfiepoãítací koeficient, rozhodné období, vylouãené doby; pfiitom lze k tomuto v ãtu zákonem pouïívan ch pojmû pfiiãlenit i dal í, kter je moïno nazvat zachovan v poãtov základ. V dal ím textu je tedy tfieba zab vat se tûmito jednotliv mi dílãími pojmy. V poãtov základ je prakticky identick s dfiívûj ím prûmûrn m mûsíãním v dûlkem vãetnû jeho pfiípadné tzv. redukce. V ZDP je definován jako osobní vymûfiovací základ (viz dále kapitola 8.1.2.2) s v hradou pokud nepfievy uje ãástku 5 000 Kã. JestliÏe osobní vymûfiovací základ tuto hranici (kterou lze oznaãit jako první redukãní hranici viz dále 86

V E DÒCHODU kapitola 8.1.2.10) pfievy uje, stanoví se v poãtov základ tak, Ïe ãástka 5 000 Kã se pouïije v plné v i, z ãásti osobního vymûfiovacího základu pfiesahující 5 000 Kã aï do ãástky 10 000 Kã ( druhá redukãní hranice ) se pouïije 30 % a z ãásti osobního vymûfiovacího základu nad 10 000 Kã se pouïije 10 %. Horní limit, tedy jakousi tfietí redukãní hranici, ZDP neobsahuje. Oproti ZSZ obsahuje ZDP i zmocnûní pro vládu (v 107 odst. 2), která byla povinna redukãní hranice zvy ovat. Pozdûji (napfi. zákonem ã. 289/1997 Sb.) v ak byla tato pravidla zmûnûna. Od 2. prosince 1997 platilo, Ïe redukãní hranice za urãit ch podmínek mohou b t zv eny nafiízením vlády i to bylo posléze kaïdoroãnû aplikováno. Od 5. fiíjna 2001 do lo k prozatím poslední novelizaci citovaného ustanovení zákonem ã. 353/2001 Sb., nicménû ãástky tzv. redukãních hranic byly zvy ovány kaïdoroãnû i nadále (viz pfiíloha ã. 6 této publikace). 8.1.2.2 Osobní vymûfiovací základ Osobní vymûfiovací základ je vlastnû dfiívûj í prûmûrn mûsíãní v dûlek ve fázi pfied rozhodováním, zda se má redukovat nebo ne. Oproti ZSZ se jiï neurãuje z vybran ch pûti kalendáfiních rokû, n brï ze v ech kalendáfiních rokû rozhodného období (viz dále kapitola 8.1.2.8). Tento opticky znev hodàující zpûsob je vyváïen, ãi spí e pfieváïen (a to prvkem smûfiujícím k vût í objektivitû) pouïitím koeficientu nárûstu v eobecného vymûfiovacího základu (viz dále kapitola 8.1.2.6). Jinak je metoda v poãtu osobního vymûfiovacího základu velmi podobná v poãtu neredukovaného, neboli skuteãného prûmûrného mûsíãního v dûlku: je to mûsíãní prûmûr úhrnu roãních vymûfiovacích základû poji tûnce (viz dále kapitola 8.1.2.3) za rozhodné období, kter se vypoãte jako souãin koeficientu 30,4167 (coï je prûmûrn poãet kalendáfiních dnû pfiipadající na jeden kalendáfiní mûsíc v nepfiestupném kalendáfiním roce, neboli 365 : 12 po matematickém zaokrouhlení na ãtyfii platná desetinná místa) a podílu úhrnu roãních vymûfiovacích základû za rozhodné období a poãtu kalendáfiních dnû pfiipadajících na toto rozhodné období. Pfiitom jako dfiíve se poãet tûchto kalendáfiních dnû sni- Ïuje o poãet kalendáfiních dnû vylouãen ch dob (viz dále kapitola 8.1.2.9), které dan poji tûnec v rozhodném období mûl. (Pfiíklad následuje aï po vysvûtlení dal ích rozhodn ch pojmû, tedy v kapitole 8.2). 87

POM LÍTE NA DÒCHOD? 8.1.2.3 Roãní vymûfiovací základ Roãní vymûfiovací základ se stanoví jako souãin úhrnu vymûfiovacích základû (viz dále kapitola 8.1.2.4) za kalendáfiní rok a koeficientu nárûstu v eobecného vymûfiovacího základu (kapitola 8.1.2.6). Oproti dfiívûj ímu zpûsobu v poãtu prûmûrného mûsíãního v dûlku tedy vylouãené doby nepûsobí pfii tomto kroku v poãtu (neboè není tfieba zji Èovat v hodnost, a tedy zafiazení pfiíslu ného kalendáfiního roku mezi vybrané), n brï pûsobí jen (nebo aï ) pfii vlastním stanovení osobního vymûfiovacího základu. 8.1.2.4 Vymûfiovací základ poji tûnce Zde se projevuje tûpení obsahu tohoto pojmu podle toho, za jak kalendáfiní rok se vymûfiovací základ poji tûnce pouïije. Pfiitom nejde pouze o tûpení na dvû ãásti (jak bylo naznaãeno v kapitole 8.1.2.1), n brï na ãástí nûkolik. Je to dáno formulací 16 odst. 3 ZDP, podle níï je vymûfiovacím základem poji tûnce: a) za dobu po 31. prosinci 1995 vymûfiovací základ pro stanovení pojistného (podle ZPSZ), b) za dobu pfied 1. lednem 1996 hrub v dûlek stanoven pro úãely dûchodového zabezpeãení podle pfiedpisû platn ch pfied 1. lednem 1996. Kromû toho se ov em v slovnû stanoví, Ïe do vymûfiovacího základu poji - tûnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro úãely stanovení roãního vymûfiovacího základu zahrnuje téï náhrada za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní neschopnosti náleïející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání ( 195 a 206 odst. 2 zákoníku práce ã. 65/1965 Sb., ve znûní úãinném pfied 1. lednem 2007, resp. od 1. ledna 2007 podle 371 aï 394 ZP) a náhrada za ztrátu na sluïebním pfiíjmu nebo platu po skonãení neschopnosti k sluïbû (napfi. 92 odst. 2 zákona ã. 186/1992 Sb., o sluïebním pomûru pfiíslu níkû Policie âeské republiky, 106 odst. 2 zákona ã. 154/1994 Sb., o Bezpeãnostní informaãní sluïbû, resp. od 1. ledna 2007 v obou tûchto pfiípadech podle 103 zákona ã. 361/2003 Sb., o slu- Ïebním pomûru pfiíslu níkû bezpeãnostních sborû, a dále 118 zákona ã. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání). Znamená to, Ïe tyto sloïky pfiíjmu se pro v poãet v poãtového základu zahrnují, tfiebaïe se do vymûfiovacího základu pro stanovení pojistného nezahrnují. Obecnû platí, Ïe pfiíjem z v dûleãné ãinnosti se zapoãítává v tom kalendáfiním roce, resp. kalendáfiním mûsíci, za kter byl zúãtován, nikoli podle toho, za kter náleïí nebo ve kterém byl vyplacen. Tento princip vypl vá z 5, 6 odst. 1 a 8 ZPSZ. 88

V E DÒCHODU ProtoÏe v ak pfiedpisy platné pfied 1. lednem 1996 dûlily pojem hrub v dûlek na dvû ãásti na hrubé v dûlky pfied 1. lednem 1993 a na hrubé v dûlky po 31. prosinci 1992 a protoïe hrubé v dûlky po 31. prosinci 1992 byly definovány jako vymûfiovací základ pro stanovení pojistného na sociální poji tûní a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti (a protoïe obsah pojmu vymûfiovací základ pro uvedené úãely se mezi 1. lednem 1993 a 31. prosincem 1995 nûkolikrát mûnil), jsou na evidenãních listech dûchodového poji tûní (a na obdobn ch dokladech podle pfiedpisû úãinn ch pfied 1. lednem 1996) zachyceny tyto pfiíjmy podle pfiedpisû úãinn ch právû v dobû, kdy byly dosaïeny, a to nejen podle ãasov ch období, ale rovnûï podle druhu pracovního zapojení, tedy odchylnû pfiíjmy zapoãitatelné pro zamûstnance, pro OSVâ a pro pracující v cizinû. Pokud jde o hrubé v dûlky jako vymûfiovací základy zamûstnancû, jsou definovány v 11 odst. 1 aï 3 a 11a VSZ/95. Jde-li o OSVâ, jsou uvedeny v 11 odst. 5 a 11a VSZ/95, ale rovnûï v 64 aï 87 VSZ ve znûních pfied 1. lednem 1993 a v rûzn ch znûních ZPSZ pfied 1. lednem 1996. U obãanû pracujících v cizinû je vymûfiovacím základem i pro v poãet dûchodu vïdy vymûfiovací základ, z nûhoï obãan zaplatil pojistné. Bude-li v ak platit pojistné s urãit m zpoïdûním, které zákon pfiipou tí (viz 6 odst. 1 písm. c/ ãást vûty za stfiedníkem ZDP), bude se vymûfiovací základ pro dal í pouïití pfii v poãtu osobního vymûfiovacího základu urãit m zpûsobem upravovat, jak je naznaãeno dále. V období pfied 1. lednem 1996 byly hrub mi v dûlky téï ãásteãn invalidní dûchod, zvlá tní pfiíspûvek horníkûm, náhrada za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní neschopnosti náleïející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrada za ztrátu na sluïebním pfiíjmu po skonãení neschopnosti k sluïbû. K zápoãtu ãásteãného invalidního dûchodu je tfieba uvést, Ïe se jím rozumí i zv ení o pevnou ãástku podle 6 zákona ã. 183/1994 Sb., resp. 5 zákona ã. 76/1995 Sb. Jak v ak bylo uvedeno dfiíve, zûstávají z tûchto druhû pfiíjmû v období po 31. prosinci 1995 zapoãitatelné pouze oba druhy náhrad ãásteãn invalidní dûchod a zvlá tní pfiíspûvek horníkûm jiï pro tyto úãely zapoãítávány nejsou, a to ani v pfiípadû v poãtu podle 71 ZDP (tzv. srovnávací v poãet po novu a postaru ). Pfii opoïdûném placení pojistného osob dobrovolnû úãastn ch na dûchodovém poji tûní naznaãeného v kapitole 3.2.1.15 je v ak pro vlastní zápoãet nutno provést urãitou úpravu. Její podstata spoãívá v tom, Ïe vymûfiovací základ v daném kalendáfiním roce se pfii vlastním v poãtu osobního vymûfiovacího základu násobí urãit m koeficientem (naznaãen m v kapitole 8.1.2.2, kter bude blíïe popsán v kapitole 8.1.2.6), jehoï v e se stanoví jako v raz vlivu prûmûrné mzdy mezi rokem, za kter se vymûfiovací základ zapoãítává (a pomocí uvedeného 89

POM LÍTE NA DÒCHOD? koeficientu upravuje), a rokem bezprostfiednû pfiedcházejícím roku pfiiznání dûchodu. Pojistné se v ak platí podle právního stavu platného v dobû placení, nikoli platného v dobû, za kterou se platí. Proto zatímco pro pfiizpûsobení vymûfiovacího základu násobením oním koeficientem mûïeme pouïít v raz indexace, pro postup popisovan v této ãásti lze pouïít v raz deindexace, a tedy vymûfiovací základ, z nûhoï bylo zaplaceno pojistné, je tfieba pro budoucí úãely deindexovat. Postup této deindexace je tedy v principu stejn, pouze opaãn neï indexace. Z instruktivních dûvodû v ak je vysvûtlen v kapitole 8.1.2.8. 8.1.2.5 V eobecn vymûfiovací základ V eobecn vymûfiovací základ je pojem, kter jak jiï bylo uvedeno má slou- Ïit k pfiizpûsobení skuteãn ch zapoãitateln ch pfiíjmû poji tûnce vzhledem k rûstu mezd. Pfii stanovení v poãtového základu se totiï pouïívají pfiizpûsobené pfiíjmy poji tûnce (viz dále kapitola 8.1.2.6). Tento prvek vyhla uje vláda sv m nafiízením vïdy do 30. záfií kalendáfiního roku následujícího po roce, za kter se v eobecn vymûfiovací základ stanoví; tato lhûta je dána z jedné strany technick mi moïnostmi âeského statistického úfiadu a z druhé strany nutností znát tento údaj natolik vãas, aby mohl b t pouïíván pro v poãet starobního dûchodu, kdy Ïádosti o jeho pfiiznání od data spadajícího do ledna následujícího kalendáfiního roku docházejí k plátcûm dûchodu jiï poãínaje fiíjnem bûïného kalendáfiního roku. RovnûÏ pro stanovení v e v eobecného vymûfiovacího základu má vláda urãena závazná pravidla. Jsou jimi jednak podmínka, Ïe tento prvek je stanovován ve v i prûmûrné mûsíãní mzdy zji tûné âesk m statistick m úfiadem za kalendáfiní rok, jednak ochrana budoucích dûchodcû pfied pfiípadn m poklesem prûmûrné nominální mzdy spoãívající v tom, Ïe v e v eobecného vymûfiovacího základu za kalendáfiní rok nesmí b t niï í neï v e v eobecného vymûfiovacího základu za bezprostfiednû pfiedcházející kalendáfiní rok to by právû nalezlo své uplatnûní v pfiípadû, kdyby faktická prûmûrná mzda byla v následujícím kalendáfiním roce niï í neï v pfiedchozím. 8.1.2.6 Koeficient nárûstu v eobecného vymûfiovacího základu Tento prvek jiï pfiímo vstupuje do zpûsobu stanovení v poãtového základu. Je to podíl dvou hodnot jednak v eobecného vymûfiovacího základu za kalendáfiní rok, kter o dva roky pfiedchází roku pfiiznání dûchodu (nadto vynásobeného pfiepoãítacím koeficientem viz dále kapitola 8.1.2.7), jednak v eobecného vymûfiovacího základu za kalendáfiní rok, za kter se vypoãítává roãní vymûfiovací základ 90

V E DÒCHODU daného poji tûnce. Rokem pfiiznání dûchodu se zde (ale i v celém ZDP viz 11 odst. 3 písm. a/) rozumí kalendáfiní rok, do nûhoï spadá den, od nûhoï se pfiiznává dûchod. Velmi struãnû fieãeno jde o prvek, kter vyjadfiuje s urãitou mírou nepfiesnosti danou technick mi moïnostmi popsan mi v kapitole 8.1.2.5 mzdov v voj od roku, za kter se faktické zapoãitatelné pfiíjmy zji Èují, do doby maximálnû se blíïící pfiiznání dûchodu. Pfiíklad bude uveden v kapitole 8.2, zde se omezme na urãit dílãí vzorec: KNVVZ = DK x PK VVZ RPD 2 DK = VVZ RR PK = PMM I. RPD 1 PMM I. RPD 2 kde KNVVZ = koeficient nárûstu v eobecného vymûfiovacího základu DK = dílãí koeficient PK = pfiepoãítací koeficient VVZ = v eobecn vymûfiovací základ RPD = rok pfiiznání dûchodu RPD 2 = kalendáfiní rok, kter o dva roky pfiedchází RPD RPD 1 = kalendáfiní rok, kter o jeden rok pfiedchází RPD RR = rozhodn rok (tedy kalendáfiní rok, za kter se pfiizpûsobuje roãní vymûfiovací základ daného poji tûnce) PMM I. = prûmûrná mûsíãní mzda za I. pololetí pfiíslu ného kalendáfiního roku I pro tento faktor jsou stanovena závazná pravidla: jednak se uveden koeficient stanoví s pfiesností na ãtyfii platná desetinná místa (coï je matematická záruka pfiesnosti), jednak ãiní vïdy nejménû hodnotu 1; tato záruka je opût ochranou proti pfiípadnému poklesu faktické prûmûrné nominální mzdy v prûbûhu rozhodného období, obdobnou, která byla popsána v kapitole 8.1.2.5. Kromû toho je stanoveno, Ïe pro stanovení roãního vymûfiovacího základu za kalendáfiní rok, kter o jeden rok pfiedchází roku pfiiznání dûchodu, a za rok pfiiznání dûchodu ãiní koeficient nárûstu v eobecného vymûfiovacího základu vïdy hodnotu 1 v tûchto kalendáfiních letech se tedy pouïívají skuteãné, nijak neupravované roãní vymûfiovací základy. 91

POM LÍTE NA DÒCHOD? 8.1.2.7 Pfiepoãítací koeficient Zde jde o urãit m zpûsobem korekãní prvek, kter cel proces zreálnûní hodnoty minulého pfiíjmu pfiibliïuje období, v nûmï se o v i dûchodu rozhoduje, pfii opûtovném respektování technick ch moïností âeského statistického úfiadu. Pfiepoãítací koeficient se totiï stanoví jako podíl prûmûrné mûsíãní mzdy zji tûné âesk m statistick m úfiadem za první pololetí kalendáfiního roku, kter o jeden rok pfiedchází roku pfiiznání dûchodu, a prûmûrné mûsíãní mzdy zji tûné âesk m statistick m úfiadem za první pololetí kalendáfiního roku, kter o dva roky pfiedchází roku pfiiznání dûchodu. Opût jsou zde stanovena závazná pravidla: v i pfiepoãítacího koeficientu pro úpravu v eobecného vymûfiovacího základu za kalendáfiní rok, kter o dva roky pfiedchází roku pfiiznání dûchodu, stanoví vláda nafiízením do 30. záfií kalendáfiního roku, ve kterém se stanoví tento v eobecn vymûfiovací základ (dûvody jsou obdobné dûvodûm uveden m v kapitole 8.1.2.5), rovnûï pfiepoãítací koeficient se stanoví s pfiesností na ãtyfii platná desetinná místa a rovnûï ãiní nejménû hodnotu 1 (záruky jsou obdobné zárukám uveden m v kapitole 8.1.2.6). 8.1.2.8 Rozhodné období Tento pojem není v popisované oblasti neznám, av ak pfii aplikaci ZDP pro nûj platí, Ïe jeho obsah se ponûkud mûní (rozhodné období s obsahem pojmu pouïívan m v ZSZ/95 v ak není tfieba zapomínat jak vyplyne dále z kapitoly 8.2.2, mûïe se pouïívat pro tzv. srovnávací v poãet je tû relativnû dlouhou dobu). V 18 odst. 1 ZDP je uvedeno, Ïe rozhodn m obdobím pro stanovení osobního vymûfiovacího základu je období 30 kalendáfiních rokû bezprostfiednû pfied rokem pfiiznání dûchodu, pokud se dále nestanoví jinak. Pfiitom právû v tomto dovûtku je skryta fiada odchylek, z nichï pro starobní dûchody platí v jimeãnû jedna a zcela zfiídka i druhá. Pfiedev ím tfiicetileté období je vlastnû aï cílov m stavem, k nûmuï se má dospût postupnû; jin mi slovy rozhodné období bylo v roce 1996 zpravidla desetileté a kaïd dal í kalendáfiní rok se postupnû vïdy o jeden rok prodlu- Ïuje tak, aï by v roce 2016 mûlo ãinit onûch 30 kalendáfiních rokû. Pfiíklad 40 Poji tûnec bude Ïádat o pfiiznání dûchodu od roku 2007. Rozhodné období budou ãinit roky 1986 aï 2006. Pokud by Ïádal o pfiiznání dûchodu jiï od data spadajícího do roku 2006, ãinilo by rozhodné období pouze roky 1986 aï 2005. 92

Z obecného pravidla, Ïe se do rozhodného období nezahrnují kalendáfiní roky pfied rokem 1986, v ak platí v jimka, která hovofií o tom, Ïe není-li v rozhodném období poãínajícím rokem 1986 alespoà pût kalendáfiních rokû s vymûfiovacím základem poji tûnce (tzn., Ïe v takovém rozhodném období jsou nejv e ãtyfii kalendáfiní roky, v nichï mûl poji tûnec alespoà po ãást roku vymûfiovací základ ve smyslu pfiedpisû platn ch po 31. prosinci 1995, tedy v dobû pfied 1. lednem 1996 hrub v dûlek viz kapitola 8.1.2.4), prodluïuje se rozhodné období pfied rokem 1986 postupnû tak, aby zahrnovalo je tû jeden rok s vymûfiovacím základem, nejv e v ak kalendáfiní rok bezprostfiednû následující po roce, v nûmï poji tûnec dosáhl vûku 18 let. Z toho je patrno, Ïe v této ãásti platí ustanovení o tom, Ïe se do rozhodného období nezahrnuje kalendáfiní rok dosaïení zletilosti jaksi absolutnû. Dále z toho vypl vá, Ïe posun poãátku rozhodného období neovlivàuje ani skuteãnost, zda (a kolik) rokû v základním rozhodném období je snad vyplnûno vylouãen mi dobami, nebo zda jsou jimi vyplnûny nûkteré z rokû pfied zaãátkem základního rozhodného období. Pfiíklad 41 Poji tûnec bude Ïádat o pfiiznání dûchodu od roku 2005. JestliÏe v období let 1986 aï 2004 bude mít pouze tfii kalendáfiní roky s vymûfiovacím základem, lze dal í takov rok hledat postupnû v letech 1985, 1984, atd.; jakmile bude takov rok zji tûn, posun poãátku rozhodného období tím konãí. Dal í odchylkou je pravidlo, Ïe se do rozhodného období nezahrnuje kalendáfiní rok, ve kterém poji tûnec dosáhl 18 let. Pfiíklad 42 Îena narozená v lednu 1950, která vychovala pût dûtí, dosáhla dûchodového vûku v záfií 2005. Po skonãení povinné kolní docházky nastoupila do pracovního pomûru, kter za tfii roky (po sàatku v roce 1967, kdy dosáhla vûku 18 let) ukonãila. Je tû v roce 1967 se jí narodilo první dítû a postupnû i dal í ãtyfii, z nichï jedno bylo dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïené vyïadující mimofiádnou péãi; od 18 let vûku tohoto dítûte mu byl pfiiznán pln invalidní dûchod a zároveà zv ení tohoto dûchodu pro pfieváïnou bezmocnost. Matka o nûj peãovala aï do vzniku svého nároku na starobní dûchod. V rozhodném období let 1986 aï 2004 tedy nemûla Ïádn vymûfiovací základ a nemûla jej ani v období poãínajícím rokem 1968. Rozhodné období a to i prodlouïené bylo prázdné, a proto v poãtov základ nelze stanovit. V e dûchodu bude urãena zvlá tním zpûsobem, kter bude popsán v kapitole 8.2.1. Ve vût inû obecn ch pfiípadû v ak bude postupováno takto: V E DÒCHODU 93