Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Buenos Aires (Argentina) ke dni 01.05.2011 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu ská východní republika - República Oriental del 1.2. Rozloha 176 220 km 2, z toho vodní plocha 2 600 km 2 (1,48 %) 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 3 241 003 obyvatel 18,39 obyvatel na km 2 63 % obyvatelstva ve věku 15 64 let 91,8 % obyvatel sídlí ve městech Jedná se o údaje z posledního sčítání v roce 2004, zveřejněné v roce 2005. 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení růst populace 0,47 % ročně porodnost 14,86/ 1 000 obyvatel úmrtnost 9,35 / 1 000 obyvatel dětská úmrtnost 11,95/ 1 000 narozených dětí průměrná délka života 76,13 let Jedná se o údaje z posledního sčítání v roce 2004, zveřejněné v roce 2005. 1.5. Národnostní složení 93 % evropského původu (zejména potomci Španělů a Italů, evropští Židé) 6 % míšenci 1 % mulaté 1.6. Náboženské složení římskokatolické (66 %) protestantské (2 %) židovské (2 %) bez vyznání (30 %) 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky úřední jazyk: španělština 2/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
další používané jazyky: portugalština brazileiro (španělsko-portugalská směs na uruguaysko-brazilské hranici) v malé míře italština angličtina francouzština němčina 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 19 krajů (departamentos) včetně hlavního města (Artigas, Canelones, Cerro Largo, Colonia, Durazno, Flores, Florida, Lavalleja, Maldonado, Montevideo, Paysandú, Rio Negro, Rivera, Rocha, Salto, San José, Soriano, Tacuarembo, Treinta y Tres). Největší města: hlavní město Montevideo (1,39 mil obyvatel) Salto (85 000 obyvatel) Paysandú (83 000 obyvatel) dále Ciudad de la Costa, Canelones, Trinidad, Maldonado, Punta del Este 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 uruguayské peso (UYU) = 100 centesimů směnný kurs vůči USD: 1 USD = 21,50 UYU (září 2009), směnný kurs vůči EUR: 1 EUR = 32,50 UYU (září 2009) ské peso lze v místě volně směnit za většinu volně směnitelných měn i měn okolních latinskoamerických zemí. V některých obchodech (především za spotřební zboží) a restauračních zařízeních jsou přijímány i americké dolary. Rovněž při nákupu nemovitostí a osobních automobilů je zcela běžná kotizace i platba v USD. 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Oficiální státní svátky: 1. leden Nový rok 6. leden Tři králové únor - karneval (pohyblivý svátek) 17. 21.4. týden turistiky/velikonoční svátky (celotýdenní fakultativní volno, povinný čtvrtek a pátek) 1. květen Svátek práce 18. květen Výročí bitvy u Las Piedras 19. červen Výročí narození národního hrdiny Artigase - Den nikdy více (Nunca Jamás) 18. červenec Výročí přijetí ústavy 25. srpen Výročí vyhlášení nezávislosti 12. říjen Výročí objevení Ameriky 2. listopad Památka zesnulých 25. prosinec Vánoce 3/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
Obvyklá prodejní doba: 9:00 19:00 u menších obchodů 9:00 23.00 u supermarketů 13:00 17:00 u bank Pracovní doba: různá, závislá na odvětví, začíná se později, kolem 9:00 až 10:00, končí se kolem 18:00 19:00, časté je přerušení pracovní doby v poledních hodinách. 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při obchodním jednání a společenském styku bývá pravidlem oblek a vázanka. Pouze v letních měsících (prosinec - únor) je povolena rozhalenka. Pozdní příchod na jednání je tolerován, nemělo by však jít o více než deset minut. U důležitých obchodních partnerů, kteří mají zkušenosti s obchodováním s evropskými nebo severoamerickými firmami, se vyžaduje dochvilnost. Formální i neformální konverzace bývá zpravidla zahájena dotazem na zdraví dotyčného a jeho rodiny, vhodnými nezávaznými tématy na konverzaci mohou být počasí, sport (v i především fotbal), kultura, jídlo apod. ští občané jsou poměrně vzdělaní a mají přehled o Evropě a její kultuře. Zdejší zvláštnosti je pití místního čaje maté i na ulici, součástí denního jídelníčku je především hovězí maso. V zemi je nutné si zvyknout na některé jevy, související s mentalitou zdejších lidí, tj. zejména mít trpělivost při objednání nejrůznějších služeb a při jednání s lidmi. Dopravní systém se vyznačuje častým nedodržováním jízdních řádů v městské hromadné dopravě, výluky v dopravě v souvislosti s občasnými stávkami nejsou výjimkou. Při řízení motorového vozidla je nutná maximální obezřetnost, neboť zdejší řidiči zpravidla nedodržují pravidla silničního provozu. Na křižovatkách dvousměrných ulic je většinou zakázáno odbočení doleva, je třeba objet celý blok. Na značených přechodech (zebrách) mají chodci jednoznačnou přednost. Toto pravidlo se zde striktně dodržuje. 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při cestách do e se doporučuje sjednat cestovní pojištění, neboť náklady na zdravotní péči jsou v místě pro nepojištěné osoby velmi vysoké. Úroveň zdravotní péče je dobrá, v zemi existuje kvalitní systém záchranné služby, zdravotnická i nemocniční zařízení mají odpovídající vybavení i kvalitní personál. Při dlouhodobějším pobytu nad rámec turistiky, specielně pro pracovníky obchodních zastoupení, je možné si sjednat základní zdravotní pojištění s řadou soukromých zdravotních pojišťoven, měsíční poplatky přitom nejsou příliš vysoké, děti cca v přepočtu 600 Kč, dospělí 1000 Kč. Toto pojištění zahrnuje standardní péči srovnatelnou s ČR. Turistům se rovněž doporučuje očkování proti hepatitidě A a břišnímu tyfu, není však povinné. Vzhledem ke geografické poloze země se není nutné obávat malárie, žluté zimnice či jiných onemocnění, způsobených hmyzem. 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Pro držitele českých národních cestovních pasů byla s platností od 9. listopadu 1999 vzájemně zrušena vízová povinnost pro pobyt do 90 dnů. Vízová povinnost se nadále vztahuje na pobyt za účelem studia nebo práce. Držitelé diplomatických a služebních pasů mohou do e cestovat bez víz již od roku 1994, při delším pobytu jim diplomatický protokol MZV udělí tzv. visa de cortesía na dobu dvou let, po uplynutí této doby je nutné zažádat o prodloužení. V zemi, která byla v minulosti postižena závažnými nákazami dobytka, platí při vstupu přísná hygienická opatření. Je zakázán dovoz většiny potravin, nekonzervovaných potravinářských výrobků a rostlin. Celní 4/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
orgány mají dle nařízení místního MZV právo provést prohlídku zavazadla i držitelům diplomatických a služebních pasů při podezření na nedodržení hygienických norem. Na hlavním mezinárodním letišti Carrasco v Montevideu, které spravuje soukromá společnost, se při odletu platí poplatek ve výši 29 USD. Někdy bývá zahrnut v ceně letenky, je dobré si předem ověřit. 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Z hlediska bezpečnosti patří v porovnání s ostatními zeměmi Latinské Ameriky k nejklidnějším a bezproblémovým. Stejně jako i v řadě evropských měst je lepší se vyhnout chudším okrajovým čtvrtím, zvláště ve večerních hodinách. V centru Montevidea jsou, jako ve většině metropolí, občas turisté středem pozornosti kapsářů. Ozbrojená přepadení jsou však na rozdíl od většiny latinskoamerických zemí výjimkou. Také cestování městem v taxi je bezpečné a navíc levné. Únosy jsou téměř nulové. Místní lidé jsou vstřícní, turistům se snaží podle možností pomoci. Problémem bývá jazyková bariéra, málo lidí ovládá jiný světový jazyk než španělštinu. 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Od uzavření ZÚ ČR v Montevideu dne 30.6.2008 má teritoriální působnost pro skou východní republiku z Argentiny ZÚ ČR v Buenos Aires. Adresa ZÚ: EMBAJADA DE LA REPÚBLICA CHECA JUNÍN 1461-1113 BUENOS AIRES, C.F. ARGENTINA tel.: 0054 11 4807 3107 fax: 0054 11 4800 1088 e-mail: buenosaires@embassy.mzv.cz V ské východní republice působí honorární konzulát v provincii Maldonado v Punta Ballena poblíž turistického letoviska Punta del Este. Adresa HK: Consulado de la República Checa Chalet "El Torrejón" Punta Ballena Maldonado C.C.53399 URUGUAY tel: 00598-42 - 578115 fax:00598-42 - 578834 Honorární konzulka: pí. Irena Mayer-Sloupová 5/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V současné době nemá žádná z českých institucí v i své vlastní zastoupení. Od března 2006 působí v i sko - česká obchodní komora. Kontakt: 25 de Mayo 555, Escr. 410, Montevideo, (tel.: 0059829150701, email: tiers@adinet.com.uy ). Předsedou komory je majitel obchodní firmy p.carlos Romero, místopředsedou krajan p. Martín Forteza Rašín. 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Policie: 911 Hasiči: 104 Zdravotní služba: 159 Pohotovost: 147 Informace o telefonech: 122 1.18. Internetové informační zdroje www.turismo.gub.uy - všeobecné informace o zemi, link na turistické informace uruguaynatural.com.uy www.uruguayxxi.com.uy - informace o zahraničním obchodě proexportní organizace XXI 1.19. Adresy významných institucí Cámara Nacional de Comercio - Národní obchodní komora Adresa: Misiones 1400 Rincón 454 tel. 9161277 fax 9161243 web: www.bvm.com.uy mail: info@bvm.com.uy Cámara de Industrias del - ská průmyslová komora Adresa: Avda. del Libertador 1672 tel. 9023402 fax 9022567 web: www.ciu.com.uy mail: ciu@ciu.com.uy Cámara de la Construcción - Komora stavebnického průmyslu www.ccu.com.uy secretaria@ccu.com.uy Cámara Mercantil de Productos del País - Obchodní komora uruguayských výrobků adresa: Avda. Rondeau 1908 tel. 9240644 fax 9244701 www.davanet.com.uy/camaramercantil 6/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
mail: cmpp@davanet.com.uy XXI (agentura na podporu vývozu a investic - obdoba českého CzechTradu) www.uruguayxxi.gub.uy uruxxi@adinet.com.uy LATU - Laboratorio Tecnológico del (ská technologická laboratoř) adresa: Av. Italia 6201 tel. 6013724 fax 6002292 web: www. latu.org.uy mail: webmaster@latu.org.uy Seznam nejdůležitějších předpisů ské východní republiky (včetně zákonů a jejich novel) vychází pravidelně v publikaci s názvem Diario Oficial", vydávané Národním ředitelstvím tiskovin a úředních publikací (Dirección Nacional de Impresiones y Publicaciones Oficiales) se sídlem na adrese Av. 18 de Julio 1373, tel. 005982-9085042 nebo 9085180, fax 005982-9023098, internetová stránka: www.impo.com.uy, e-mail: impo@impo.com.uy Podnikatelské svazy Union de Exportadores del (Svaz uruguayských vývozců) ueu@adinet.com.uy Asociación Nacional de Productores de Leche (Národní asociace výrobců mléka) adresa: Magallanes 1862 tel. 9247788 fax 9245337 mail: anpl@zibernet.com Liga de la Construcción del (ský svaz stavebních firem) Asociación Rural del (ská zemědělská asociace) adresa: Avda. 864 tel. 9020484 fax 9020489 7/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému ská východní republika je státem s prezidentským systémem vlády. Po skončení vojenské diktatury v roce 1985 byla obnovena účinnost ústavy z roku 1967. V letech 1989 a 1996 byly přijaty dvě změny ústavy, potvrzené referendem. V čele státu stojí prezident volený na pětileté období bez možnosti bezprostředního znovuzvolení. Účast ve volbách je povinná, právo volit mají všichni občané starší 18ti let. Kandidát na prezidentský úřad (za každou polickou stranu pouze jeden) musí v prvním kole získat nadpoloviční většinu hlasů, v opačném případě probíhá kolo druhé, v němž se rozhoduje mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů z 1. kola. Prezident vykonává vedle své funkce i funkci předsedy vlády. Současně s prezidentem je volen na pětileté období i viceprezident, který je zároveň předsedou Parlamentu a Senátu. Od 1. března 2005 je prezidentem Tabaré Vázquez Rosas a viceprezidentem Rodolfo Nin Novoa. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament (Asamblea General) tvořený Sněmovnou reprezentantů (Cámara de Representantes) a Senátem (Cámara de Senadores). Sněmovna reprezentantů je složena z 99 poslanců volených na pětileté období na principu poměrného zastoupení. Předsedou sněmovny je Roque Arregui / EP-FA (Pokrokové shromáždění - Široká fronta, nejpočetněji zastoupena - 52 křesel). Senát tvoří 30 senátorů a viceprezident; i oni jsou voleni na pětileté období na principu poměrného zastoupení. Funkci předsedy Senátu vykonává místopředseda vlády Rodolfo Nin Novoa, rovněž za stranu EP-FA. Nejvyšším orgánem soudní moci je Nejvyšší soudní dvůr (Corte Suprema de Justicia) složený z 5 soudců volených parlamentem na desetileté období. Hlavními politickými stranami jsou: Encuentro Progresista - Frente Amplio (Pokrokové shromáždění - Široká fronta, EP-FA) Byla vytvořena v roce 1972 spojením dvanácti levicových stran. Je koalicí socialistického typu. Díky širokému spektru frakcí, z nichž sestává, prosazuje někdy až vyhraněně levicové názory. Klade si za cíl demokratický a antiimperialistický" rozvoj společnosti. Těsně před volbami v roce 1994 došlo ke spojení Frente Amplio s dalšími nově vzniklými levicově orientovanými stranami, díky kterému levice dosáhla nečekaného úspěchu, když získala přes 30 % hlasů a v parlamentních volbách v roce 1999 dokonce 39 % hlasů. V posledních všeobecných volbách v roce 2004 zvítězila ziskem více jak 50 % hlasů, poprvé v historii získala většinu v Parlamentu a zároveň již v prvním kole post prezidenta. Současným předsedou EP-FA je po Tabaré Vázquezovi, který se ujal 1. března 2005 prezidentské funkce, Jorge Brovetto. Předákem nejsilnější frakce - MPP(Movimiento de Participación Popular - hnutí za lidovou účast) je ministr zemědělství J. Mujica, dalšími předními osobnostmi strany jsou R. Gargano, M. Arana, N. Novoa, D. Astori. Partido Colorado (Strana červených) Tato strana vznikla v roce 1836. Je pravicovou liberální stranou, která má podporu zejména u obyvatel žijících ve městech, převážně příslušníků střední třídy. Jejím nejvýznamnějším politickým vůdcem byl bývalý prezident José Battle Ordóñez, k jehož odkazu se hlásí i většina současných stranických frakcí. Hlavním cílem strany je vybudování ekonomicky silného demokratického státu, založeného na sociálním smíru a rovnosti. Nejvýraznějšími představiteli jsou bývalý prezident Jorge Batlle, bývalý dvojnásobný prezident Julio María Sanguinetti, který je současným předsedou strany, a ex-ministr vnitra a kandidát za stranu Colorado pro poslední prezidentské volby, Guillermo Stirling. Z mladší generace politiků se profilují ex-ministr financí Isaac Alfie. Partido Nacional - Blanco (Národní strana - Bílí) Strana vznikla rovněž v roce 1836. Představuje konzervativní stranu s tradiční podporou obyvatelstva na venkově a u zaměstnanců agrárního sektoru. Zakladatelem byl pozdější prezident republiky, generál Manuel Oribe. Významnými představiteli strany byli L. Alberto de Herrera a jeho vnuk L. Alberto Lacalle, uruguayský prezident z období 1990 1994. Kandidátem strany Partido Nacional - Blanco v posledních 8/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
všeobecných volbách na prezidenta byl Jorge Larrañaga, který je zároveň předsedou strany. Předsedou další významné frakce Correntada Wilsonista je senátor Francisco Gallinal. Nuevo Espacio (Nový prostor) Tato strana sociálně-demokratického typu vznikla v roce 1994. Stranický program si vytyčuje za cíl ochranu lidských práv, rozvoj jedince a vybudování společnosti, založené na svobodě, rovnosti, spravedlnosti a míru. Strana se v rámci parlamentu střídavě přiklání ke koalici a opozici, její pozice mnohdy není vyhraněná. Hlavním představitelem je Rafael Michelini. ská východní republika patří k nejrozvinutějším latinskoamerickým zemím. Na této situaci nic nezměnila ani hluboká krize, která zemi zasáhla počátkem tohoto století. Podle posledního vývoje je zřejmé, že země následky této krize již překonala. byla v minulosti charakterizována i velmi stabilním politickým prostředím. V zemi, kde vlády v 19. a 20. století vždy lpěly na udržení sociální stability, se u moci pravidelně střídaly dvě tradiční politické strany - Colorado a Nacional-Blanco. Vítězem všeobecných voleb, které se konaly v říjnu roku 2004, se stalo opoziční levicové uskupení Encuentro Progresista - Frente Amplio Tabaré Vázqueze, druhým nejsilnějším subjektem byla Partido Nacional - Blanco José Larrañagy, naprostý propad pak zaznamenala vládní strana Partido Colorado. Novým prezidentem e se stal Tabaré Vázquez, předseda Frente Amplio, který získal již v prvním kole 50,5 % hlasů. Ve volbách do Parlamentu získalo uskupení EP - FA v 99 členné Sněmovně reprezentantů 52 křesel (doposud 41), Partido Nacional - Blanco 36 (nárůst ze 22), Colorados 10 (pokles ze 33) a Strana nezávislých ztratila dvě křesla a získala pouze jedno. V třicetičlenném Senátu má EP - FA 16 senátorů (doposud 13), Partido Nacional si polepšilo ze 7 na 11 a Partido Colorado kleslo z 10 na pouhá 3 křesla. EP-FA má navíc dle ústavy jedno křeslo navíc v osobě předsedy Senátu, kterým se stal viceprezident Roberto Nin Novoa. V komunálních volbách v květnu 2005 opět triumfovalo vládní uskupení EP-FA. EP-FA nyní ovládá zastupitelstva oblastí, kde žije víc než 70 % obyvatel. Příští všeobecné volby se budou konat až v r. 2010. Vládnoucí koalice zatím bez větších problémů prosazuje své záměry, neboť opozice se zatím příliš nevyprofilovala. Partido Colorado se zatím vůbec nevzpamatovalo ze dvou loňských volebních porážek a samotné Partido Nacional tak ve většinovém Parlamentu nemá mnohdy ani potřebné kvórum k prosazení interpelací. K propadu Colorados v uruguayském politickém spektru o další stupeň přispěl v červenci bývalý ministr cestovního ruchu a ex-kandidát za tuto stranu na radnici Montevidea, Pedro Bordaberry. Politik, do něhož strana vkládala naděje při generační obměně, oznámil, že se definitivně stahuje z politického života z osobních důvodů. Opozice tak zatím pouze nadále kritizuje zhoršující se bezpečnostní situaci, dílčí problémy daňové reformy, rostoucí pracovně - právní spory a poslední vývoj v MERCOSUR. Podle výsledků říjnové ankety uskutečněné firmou Interconsult klesla popularita prezidenta T. Vázqueze po 19 měsících vlády z 69 na 49 %, zatímco souhlas s vládou poklesl z 53 na 37 %. Zároveň nesouhlas s prezidentem narostl ze 6 % z března roku 2005 na 23 % v říjnu 2006 a nesouhlas s vládou narostl z 10 na 24 %. Analýza ankety uvádí, že prezident má širokou podporu v Montevideu, ale jeho podpora klesá ve vnitrozemí. V listopadu 2006, 20 měsíců po nástupu k moci, se uskutečnily interní volby v rámci vládnoucí strany Frente Amplio, ve kterých byli voleni členové Národního a regionálních plén. Volit mohli občané již od věku 14 let, kteří vstoupili v momentě voleb nebo již byli členy uvedené strany. K urnám přišlo kolem 220.000 voličů, z nichž 70 % - 154 000 byli voliči noví, kteří vstoupili do strany ve chvíli voleb, z nich 40 % jsou mladí lidé ve věku do 20 let. Počet voličů s porovnáním s posledními interními volbami Frente v roce 2002 vzrostl o 10 %. Největší počet hlasů obdržela frakce strany - politická hnutí MPP (Movimiento de Participación Popular) J. Mujicy, za ní následují socialisté (PS -Partido Socialista) R. Gargana. O třetí místo se dělí liberálnější Asamblea D. Astoriho a Lista 1001 (komunistická strana a Frente Izquierda de Liberación). 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident: Tabaré Vázquez (Frente Amplio) od 1. 3. 2005, současně zastává i funkci předsedy vlády Viceprezident: Roberto Nin Novoa (Frente Amplio), zároveň vykonává funkci předsedy Senátu 9/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
2.3. Složení vlády Ministr zahraničních věcí: Pedro Vaz Ministryně vnitra: Jorge Bruni Ministr hospodářství a financí: Álvaro García Ministr obrany: Gonzalo Fernández Ministr dopravy a veřejných prací: Victor Rossi (Alianza Progresista) Ministryně zdravotnictví: Maria Julia Muňoz (Vertiente Artiguista) Ministr zemědělství, pastevectví a rybolovu: Ernesto Agazzi (Movimiento de Participación Popular) Ministr průmyslu, energie a dolů: Raúl Sendic Ministr práce a sociálních věcí: Julio Baráibar Ministryně školství, kultury, mládeže a tělovýchovy: María Simon (nezávislá) Ministr stavebnictví, územního plánování a životního prostředí: Carlos Colacce Vertiente Artiguista) Ministr cestovního ruchu: Héctor Lescano (Alianza Progresista) Ministryně pro sociální rozvoj: Marina Arismendi (Partido Comunista) Ministr, tajemník prezidentského úřadu: Miguel Toma 10/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních OSN, Organizace amerických států, Latinskoamerická integrační asociace (ALADI), Společný jihoamerický trh (MERCOSUR), Skupina Rio, MMF, WTO, Světová zdravotnická organizace, Světová organizace práce, FAO, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, Světová poštovní unie, Interpol a další. byla v roce 2004 zvolena předsednickou zemí CICTE - Meziamerického výboru proti terorismu. Bývalý uruguayský ministr zahraničních věcí D. Opertti byl v říjnu 2004 zvolen generálním sekretářem ALADI. Naopak kandidatura uruguayského velvyslance Carlose Péreze del Castillo na GT WTO, prezentovaná v průběhu roku 2004, neuspěla. Pérez del Castillo se však dostal až do finále volby, kde nakonec uspěl Francouz P. Lamy. 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách jako člen MERCOSUR má v rámci tohoto seskupení uzavřeny následující dohody: Rose Garden Agreement, neboli dohoda 4+1 - dohoda s USA podepsaná v roce 1991 ve Washingtonu Dohoda o spolupráci s ALADI, podepsána v Montevideu v roce 1991, obsahuje dalších zhruba 20 doplňujících protokolů Dohoda o interinstitucionální spolupráci mezi MERCOSUR a EU, podepsaná v Santiagu de Chile v roce 1992 Dohoda o technické kooperaci s BID, podepsaná v Hamburku v roce 1993 Dohoda o ekonomické spolupráci mezi MERCOSUR a Bolívií, podepsána v roce 1995 v Punta del Este, platnost od února 1997 Dohoda o interregionální spolupráci s členy EU, podepsána v Madridu v roce 1995 Dohoda o vzájemném poskytování leteckých služeb, uzavřená mezi í a ostatními členskými zeměmi MERCOSUR + Bolívií a Chile v brazilské Fortaleze v roce 1996 Dohoda o obchodě a investicích s MCCA, podepsaná v Santiagu de Chile v roce 1998 Dohoda o kooperaci v oblasti obchodu a investic s Kanadou, podepsaná v roce 1998 v Buenos Aires Dohoda o vytvoření zóny volného obchodu mezi státy MERCOSUR a Andským společenstvím, podepsána v Montevideu v prosinci 2003 Dohoda o automobilové politice MERCOSURu na léta 2001 2006, podepsaná v roce 2000 ve Florianópolis Dohoda o ekonomické komplementaci mezi í a Mexikem, 2003 Dohoda o vstupu e do Andské rozvojové korporace, podepsaná v Montevideu v prosinci 2001. Dohoda o ochraně investic s USA, 2005 Dohoda o volném nebi s EU, listopad 2006 Rámcová dohoda o obchodu a investicích s USA, leden 2007 11/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů (podepsána 15. 9. 1993, v platnost vstoupila dnem 7. 7. 1994) Kulturní dohoda (podepsána v září 1994, platná od 27. 6. 1997) Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů (podepsána 30. 6. 1999, platná od 9. 11. 1999) Další bilaterální dohody ekonomicko-obchodního charakteru viz bod 7.1. 12/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
4. Ekonomická charakteristika země ská ekonomika je poměrně malá, rozvíjí se však v podmínkách politické stability, tržního hospodářství a otevřené investiční politiky. V mnoha oblastech je stále silná přítomnost paternalistického státního sektoru se silnou monopolizační tendencí. Země má dostatečný hydroenergetický potenciál, příznivé klimatické podmínky a úrodnou půdu. Pro nedostatek surovin nemá příliš významný průmysl, převažuje spíše sektor primárního zpracování zemědělských surovin a jejich následný vývoz, důležitý je i sektor služeb a cestovního ruchu. Jedná se o otevřenou ekonomiku s vysokým podílem zahraničního obchodu na tvorbě HDP. Nezbytným předpokladem jejího úspěšného vývoje je proto politicko - ekonomická stabilita Argentiny a Brazílie, bez níž je schopnost e těžit ze své výhodné obchodní polohy výrazně omezena. Klíčovým faktorem, zásadně ovlivňujícím většinu oblastí hospodářského života, bylo vytvoření regionálního ekonomického bloku Mercosur v roce 1991, který má v Montevideu administrativní sídlo. V poslední době se však, poučena přílišnou závislostí na těchto trzích, snaží diverzifikovat své vnější ekonomické vztahy i na USA, země EU, Indii, Čínu aj. 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Z ekonomického hlediska se díky příznivé konjunktuře počáteční chyby a přehmaty nové vlády v roce 2006 na vývoji hospodářství země příliš neprojevily. Úspěchem ministra financí D. Astoriho bylo v prosinci 2005 schválení návrhu státního rozpočtu na období 2006 2010 hlasy vládní koalice Frente Amplio. Rozpočet počítal s reálným růstem výdajů o 30 %. Nejvíce mají růst výdaje na investice (46 %), na platy státních úředníků o 28 %. Největší přídavek prostředků v absolutním vyjádření získalo ministerstvo zdravotnictví (1,37 mld. USD), vnitra (1,34 mld. USD) a dopravy a veřejných prací (1,04 mld. USD.) Zákon začal platit od 1. ledna 2006. V prvním čtvrtletí roku 2007 trval kvantitativní i kvalitativní růst uruguayské ekonomiky jako celku. Nadále se zvyšoval růst HDP (odhad na celý rok 2007 činil 5,5 % růst), inflace se držela ve stanovených mantinelech (v rozmezí 5-7 %), snížila se nezaměstnanost (9,4 %), pokračoval růst vývozů (19 %), i dovozů (16 %). Měna zůstala stabilní. Zvýšily se devizové rezervy na maxima dosahovaná před finanční krizí, stoupala mezinárodní bonita země. Vláda zatím bez většího odporu opozice pokračovala v naplňování svých programových cílů. Dobrá ekonomická situace uvolnila vládě ruce k provedení řady strukturálních změn, které již byly v roce 2006 odstartovány - daňová reforma byla schválena koncem roku 2006. Vstoupila v platnost počínaje dnem 1. 7.. Jedná se v ní hlavně o nový způsob placení daně z příjmu fyzických osob. Došlo ke snížení hodnoty DPH, a to z 23 % na 22 % a ze 14 % na 10 %. Byla odstraněna 3 %ní daň COFIS, kterou byly zatíženy některé produkty. Zavedení nové daňové reformy vyvolalo otevřenou diskusi mezi ekonomickými, sociálními činiteli a obyvatelstvem. Během prvních hodin platnosti nové daňové struktury bylo vidět všeobecný pohyb při změně cen směrem dolů. Na druhé straně některé výrobky a služby byly od 1.7. zatíženy DPH (např. zdravotnictví, pitná voda a hromadná doprava). Ve druhém čtvrtletí se nadále zvyšoval růst HDP (odhad na celý rok 2007 se oproti 1. čtvrtletí nezměnil), poněkud se kvůli záplavám zvýšily ceny zeleniny, což vyhnalo inflaci trochu nad stanovené mantinely (v rozmezí 5-7 %), snížila se nezaměstnanost (9,1 %), pokračoval růst vývozů (19 %), i dovozů (16 %). Rostly zahraniční investice. V červenci vzrostly ceny o 0,83 %. Nejvyšší nárůst cen se zaznamenal v oblasti zeleniny - 101 %, tabáku - 19 %, pohonných hmot - 14 % a zpracovaných potravin - 10 %. Centrální Banka e oficiálně prohlásila, že se nesplní vyhlášený cíl roční inflace kolem 6,5 %. I když neodhadovali přesné číslo, ředitel Centrální banky vyhlásil, že roční inflace může být mezi 6,5 % a 9,03 %. Cena mezibankovního USD padla o 0,85 % a v průběhu dvou dní padla o 35 setin. Za poslední dva roky to byl největší pád měny. Hodnota nezaměstnanosti za celou zemi stoupla v červenci o 1% a umístila se na 9,7 % z hospodářsky aktivního obyvatelstva, což znamená, že 156.318 osob bylo nezaměstnaných. V říjnu 2007 vláda schválila nová opatření na zabránění stoupání inflace na dvouciferné číslo. Přijatá opatření - snížení poplatku na zdravotnictví, veřejných sazeb, ceny pohonných hmot a jízdného MHD - měla v říjnu očekávaný efekt a po 11 měsících nárůstu index spotřebních cen poklesl o 0,23 %. Pokles cen způsobil, že akumulovaná hodnota inflace dosáhla 8,42 %. Centrální banka na zabránění inflačních rizik dvakrát zvedla roční úrokovou sazbu (mezibankovní) poprvé z 5 % na 7 % a podruhé na 7,5 %. Do praxe uvedla dva mechanismy na usnadnění správy hotovosti v bankách. Od 1. listopadu se výpočet krytí místní měny vypracovává na základě průměru registrovaného v předcházejícím měsíci. Kromě toho se velké směnárenské operace účtují 48 hodin po jejich uskutečnění. Toto umožní oddělit trh 13/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
směnárenský od trhu peněžního. Nezaměstnanost za období 1.-10.07 se umístila na 9 %. V listopadu 2007 poklesl index spotřebních cen o 0,23 %. Oborem, který měl největší vliv na tento pokles byla doprava a komunice (-1,07 %), což vyplynulo z dotování cen městské dopravy. Druhým oborem byly potraviny a nápoje, kde měl největší vliv pokles cen zeleniny (-7,91 %). Za rok 2007 dosáhla inflace hodnoty 8,5 %. 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let 2003 2004 2005 2006 2007 HDP (mil. USD) 11177 13216 16619 19317 23094 růst HDP (% v UYU) +2,5 12,3 +6,6 +7,0 +7,4 Vývoz FOB (mil. USD) 2205,9 2918,2 3404,5 3952,5 4496,0 Dovoz (mil. USD) 2190,4 3113,6 3878,7 4769,2 5261,4 Saldo (mil. USD) +15,5-195,4-474,2-816,6-765,4 Směn. kurz (UYU/ USD) Směn. kurz (UYUEUR) Prům. úrok.míra (%) 29,34 25,5 24,25 24,35 21,69 32,84 36,67 34,05 29,80 29,80 31,57 13,9 12,2 7,1 7,0 7,5 7,5 míra inflace (%) 25,94 10,19 7,59 4,90 6,38 8,5 nezaměstnanost (%) 19,8 16,9 13,1 12,2 9,8 8,2 Pramen: Banco Central del, statistický bulletin Struktura tvorby HDP v roce 2006 Sektor Změna 2007/2006(%) Podíl na HDP v roce 2007 (%) Zemědělství a rybolov +2,8 15,5 Zpracovatelský průmysl +8,0 18,7 Energetika +11,4 3,5 Stavebnictví +2,5 2,5 Obchod, poskytování stravovaní a ubytování +10,9 12,8 Doprava a spoje +12,3 13,8 Ostatní (bankovnictví, obchodní a komunální služby) +5,6 33,2 Celkem růst HDP 7,4 100,0 Pramen: Národní statistický institut 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory V roce 2007 se průmyslová výroba podílela na tvorbě HDP 24,7 %, z toho zpracovatelský průmysl tvořil 18,7 %, stavebnictví 2,5 % a energetika 3,5%. Nosným sektorem uruguayského průmyslu je potravinářství - zpracování hovězího, skopového a rybího masa, produkce mléka a mléčných výrobků, mouky, olejů, medu. Význam pro uruguayské hospodářství 14/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
má dále výroba cementu, papírenský průmysl, zpracování tabáku, produkce chemických výrobků, nápojů, porcelánu, textilní, kožedělný a obuvnický průmysl. Nově též dřevozpracující průmysl. V roce 2007 byla ukončena výstavba finské celulózky Botnia ve Fray Bentos (investice v objemu cca 1,2 mld. USD.) a její provoz byl zahájen 9. 11. 2007.. V tomto odvětví se chystají další 2-3 velké projekty. 4.4. Stavebnictví Ve stavebnictví, které se na tvorbě HDP v roce 2007 podílelo 2,5 procenty, oproti minulému roku došlo k poklesu. Stavební činnost se soustředila především na výstavbu turistických komplexů a zlepšování dopravní infrastruktury (mosty, silnice, mezinárodní letiště Carrasco). Mírně se začíná oživovat i bytová výstavba. Pokles byl způsoben pomalým oživením prací pozastavených od roku 2005 a ukončením výstavby finské celulózky. 4.5. Zemědělství vývoj, struktura Zemědělství a rybolov se na tvorbě HDP podílely v roce 2007 15,5%. Zemědělská výroba se v posledních letech stala jedním z nejdynamičtěji rostoucím sektorů a tahounem ostatních navazujících sektorů - zpracovatelského potravinářského průmyslu a obchodu. Zvýšila se jak rostlinná, tak živočišná výroba. Nosnými zemědělskými obory jsou chov skotu, ovcí a drůbeže, v rostlinné výrobě pěstování rýže, obilovin, brambor, olejnin, ovoce (převažují citrusy a hroznové víno) a zeleniny. Na zemědělskou výrobu navazuje rozsáhlý zpracovatelský průmysl (zpracování masa, vlny a kůží, výroba mléka, sýrů, vína). Vláda obnovuje pěstování cukrové třtiny, která by se měla v budoucnu používat na výrobu etanolu, resp.biopaliv. Zpracované produkty rostlinné a živočišné výroby jsou nosnými vývozními položkami. Jedná se především o vývoz hovězího masa (USA, státy Evropské unie, Rusko, Izrael, Blízký východ, Mexiko), vlny, kůží, mléka apod. vystupuje na mezinárodních fórech s aktivní politikou v oblasti agrárního obchodu. Trvale kritizuje existenci systému státních dotací zemědělských výrobků určených na export v rozvinutých evropských zemích. 4.6. Služby Služby se na tvorbě HDP podílely celkem 59,8 %. Největší podíl měly bankovní a finanční služby pro podniky, dále služby v oblasti nemovitostí, v obchodu, ubytování a stravování. Významným oborem vždy byly služby bankovního a obchodního charakteru. byla často označována jako Švýcarsko Jižní Ameriky především díky bezpečnosti a vysoké úrovni poskytovaných bankovních služeb. Své úspory si do uruguayských bank ukládali i občané sousedních států. Tento trend byl však v posledním období výrazně zpochybněn, neboť bankovní sektor vykazoval i v roce 2006 známky stagnace. To mělo za následek malý nárůst úspor uložených v místních bankách. Důležitou oblastí z hlediska tvorby HDP jsou i služby spojené s cestovním ruchem. Každoročně je přímořské letovisko Punta del Este v letní sezóně (prosinec - březen) zaplavováno turisty z Argentiny, Brazílie, ale i z evropských zemí. V roce 2007 došlo pouze k mírnému nárůstu příjmů z cestovního ruchu, což bylo způsobeno blokádami hranice s Argentinou argentinskými ekologisty (kvůli výstavbě celulózky ve Fray Bentos) a odlivemargentinských turistů. však začali objevovat i Brazilci, Chilané a Evropané. V roce 2007 pokračoval nový trend tzv. cruiserové" turistiky, která přivedla do e několik tisíc vysoce bonitních návštěvníků. 15/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Doprava: a) silniční V i je v současné době více než 50.000 km silnic, jen malá část je však se zpevněným povrchem (kolem 10 %). Na některých komunikacích je vybíráno mýtné, pohybující se v současné době na úrovni 2 4 USD pro osobní automobily. Kvalita silnic je na relativně přijatelné úrovni, varující je značná nehodovost. Autobusová doprava je na solidní úrovni, města ve vnitrozemí mají dobré spojení s hlavním městem. V městské hromadné dopravě neexistují jízdní řády, přesto však je doprava plynulá a pravidelná. I když v Montevideu není metro a veškerá přeprava osob je zajišťována autobusy a vozy taxislužby, nevytvářejí se ani v dopravní špičce zácpy, typické pro řadu evropských, amerických a asijských velkoměst. b) železniční Železniční doprava není v zemi příliš rozšířena. Téměř polovina stávajících tratí se nepoužívá. V současné době existuje v i necelých 3 000 km tratí a kolem 40 železničních stanic. Železnice jsou spravovány státní společností A.F.E. Železniční doprava je v i využívána především při přepravě kamene, kulatiny, rýže, cementu a některých dalších tradičních zemědělských produktů určených na export z vnitrozemí do přístavů. Pokud jde o osobní přepravu, denně je vypravován pouze omezený počet osobních vlaků do nepříliš vzdálených příměstských oblastí v okolí hlavního města. Zlepšení infrastruktury v oblasti nákladní železniční dopravy patří nadále k investičním prioritám, vláda má na oživení železnic mimořádný zájem. Uvažuje se o výměně kolejového svršku, elektrických zařízení a vozového parku. Velké šance v tomto odvětví mají čeští dodavatelé. c) lodní Lodní doprava využívá přes 1 600 km říčních a pobřežních cest. K důležitým přístavům patří zejména Montevideo, Colonia, Fray Bentos, Carmelo, Nueva Palmira a La Paloma. Lodní doprava je řízena společností ANP. Přístavem v Montevideu prošlo v loňském roce přes 800 000 cestujících, v Colonii téměř dvojnásobek. Z hlediska objemu nákladu bylo nejvytíženějším přístavem Montevideo, následují Nueva Palmira a Fray Bentos. V zemích Mercosur je k dispozici k využití více než 3 500 km vodních cest. Přeprava zboží výrazně roste. Před 15 lety bylo ročně přepraveno max. 100 tisíc tun, dnes se již jedná o miliony tun. Přepravu obstarávají výhradně soukromé společnosti. Údržba vodních cest je v rukou jednotlivých států a je jimi dost zanedbávána. Přístav v hlavním městě potřebuje nutné investiční zásahy. Nemohou v něm kotvit větší zámořské lodě, neboť stávající maximální možná hloubka ponoru není dostatečná. Vyhloubení koryta řeky La Plata v okolí přístavu si vyžádá proinvestovat částku zhruba 35 mil. USD. Zájem o provedení potřebných prací již projevily italské,americké a čínské firmy. Rekonstrukce čekají i přístavy v La Paloma a Fray Bentos, odkud by měly vyplouvat lodi z nově postavených továren na výrobu celulózy. d) letecká Nejvýznamnější mezinárodní letiště je v Montevideu, dále jsou pro mezinárodní dopravu využívána letiště v Punta del Este a Durazno. Koncem června vláda podepsala svoji první privatizaci státní letecké společnosti PLUNA s koncernem Leadgate Investment Corp., která bude vlatnit 75% akcí společnosti. Na mezinárodním letišti Montevideo-Carrasco bylo v roce 2006 odbaveno zhruba 900 000 cestujících, z toho více než polovina na mezinárodních tratích. Dalšími významnými letišti podle počtu odbavených cestujících jsou Punta del Este, Rivera a Durazno. Největší část nákladu, odbavená na mezinárodním letišti v Carrascu, směřovala do Severní Ameriky (více než třetina), dále do Jižní Ameriky a Evropy. 16/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
V roce 2006 noví soukromí vlastníci letiště Carrasco realizovali řadu dalších modernizačních prací - terminál, přistávací dráha, v plánu je celková rekonstrukce hlavní haly letiště, která byla zahájena v roce 2007. Energetika: Energetická politika v i v posledním desetiletí neznamenala žádnou převratnou změnu. Poslední důležitější zprávou v této oblasti byla částečná demonopolizace v oblasti výroby energetické energie, kdy v roce 1994 bylo povoleno za vlády liberálního prezidenta A. Lacalleho vyrábět el. energii i jinými subjekty než státní firmou UTE. Této možnosti však zatím není příliš využíváno, neboť stát si stále ponechal stoprocentní monopol v oblasti přenosu a distribuce a tarifní a výkupní politikou případné výrobce limituje. Rovněž v petrochemickém průmyslu přetrvává v rafinaci a distribuci monopol státní společnosti ANCAP, který nerozbilo ani neúspěšné referendum o privatizaci vyhlášené v roce 2003 vládou prezidenta Batlleho. Jedinou výjimkou soukromé resp. zahraniční účasti na energetickém trhu se tak stala pouze finská firma Botnia, která vystavěla ve městě Fray Bentos celulózku za cca 1,5 mld. USD. Vzhledem k plánovanému objemu výroby, která byla zahájena koncem roku 2007 a nedůvěře zahraničního investora v nepřetržité zajištění dodávek el. energie ze strany UTE, zahájila Botnia výstavbu vlastní tepelné generační jednotky na bázi spalování biomasy z dřevěného odpadu o výkonu cca 250 MW. Kromě bohatých hydroenergetických zdrojů je čistým dovozcem ropy a jejích derivátů, na jejím území se zatím nevyskytovala ani využitelná ložiska přírodního plynu. Ropa je dovážena především z Ruska a afrických států. Vzhledem k rostoucím světovým cenám ropy a paliv a značné závislosti uruguayské ekonomiky na ropných trzích, však nová vláda hodlá tuto situaci radikálně změnit. Již od prvních dnů Vázquezovy vlády jsou vedena intenzivní jednání s Venezuelou a v rámci energetické politiky MERCOSUR. Během návštěvy venezuelského prezidenta H. Cháveze v i v srpnu 2005 byla venezuelskou stranou nabídnuta i spoluúčast na těžbě ropy z bohatého ložiska v povodí Orinoco. Pro by se jednalo o zajištění pokrytí veškeré domácí poptávky lacinou venezuelskou ropou (barel o 10 USD lacinější) na 25 let. Ropa by se měla zpracovávat v i v nové rafinérii postavené v La Teja, kterou hodlá Venezuela profinancovat (600 1000 mil. USD). Na toto téma již byla zahájena i jednání techniků monopolních petrochemických společností obou zemí. Padl i návrh na budoucí kapitálovou účast venezuelského ropného gigantu PVDSA v ANCAPu, z toho návrhu se část už realizovala. Co se týče přírodního plynu, nechce být příliš závislá na dovozech z Argentiny, která mění smluvní podmínky historického kontraktu na dodávky této suroviny. Navíc vztahy s Argentinou jsou v poslední době vážně narušeny sporem o výstavbu celulózek v pohraničí. Prezident Vázquez proto v říjnu minulého roku s velkou radostí přijal zprávu německých vědců, kteří tvrdí, že poblíž východního atlantického pobřeží e se v teritoriálních vodách nachází velké naleziště plynu. O dalších průzkumech a zahájení těžebních prací jedná ANCAP s brazilskou společností Petrobras, v úvodní fázi se počítá s investicí cca 80 mil. USD. má rovněž zájem zapojit se do tzv. jihoamerického energetického prstence na dodávky plynu z Peru a Bolívie v rámci energetické politiky MERCOSUR. Výroba, distribuce a dodávky elektrické energie jsou v i spravovány státní společností UTE - Administración Nacional de Usinas y Transmisiones Eléctricas (založena v roce 1912), která má téměř neomezený monopol na celém území republiky (viz výše). Zaměstnává okolo 7000 pracovníků, v roce 2006 fakturovala okolo 900 mil. USD. Elektrickou energií je vybaveno téměř 95 % z více jak 1 mil. uruguayských domácností. V roce 2006 bylo v i vyrobeno až 6500 GWh el. energie (včetně argentinského podílu Salto Grande) a 2000 GW se dovezlo z Argentiny a Brazílie. Na vodní elektrárny připadá v závislosti na stavu řek v průměru 75 90% výroby elektrické energie, zbytek je generován v elektrárnách tepelných (Battle y Ordoňez, Tablada a Maldonado) a 50 malých dieselových zařízeních. Nejvýznamnějšími vodními elektrárnami jsou binacionální kaskády Salto Grande na řece (50 % celk. výroby, 14 turbin) a další 3 elektrárny na řece Río Negro: Palmar (3 turbiny), Baygorría a Gabriel Terra. Do budoucna se neuvažuje o výstavbě atomové elektrárny, v zemi zatím nejsou podmínky pro masovější využití alternativních zdrojů energie (sluneční, větrné - malý projekt existuje pouze v dep. Cerro Largo, začíná se s biomasou apod.). Rostoucí spotřeba elektrické energie (zhruba 5 % ročně) a končící platnost některých kontraktů na dodávky elektrické energie z Argentiny v roce 2004 vedly státní energetickou společnost UTE k přijetí rozhodnutí o výstavbě nové elektrárny na přírodní plyn (kombinovaný cyklus) o výkonu 350 400 MW v hodnotě cca 160 mil. USD. Elektrárna měla zpracovávat přírodní plyn z Argentiny a měla být umístěna v regionu (departamento) San José poblíž přípojky na plynovod Cruz del Sur v lokalitě Punta del Tigre. 17/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
Záložním zdrojem měla být nafta. V důsledku vážné energetické krize vyhlásila vláda v roce 2005 Národní plán úspor elektrické energie, který formou řady administrativních omezil spotřebu elektrické energie o 5 10 % bez omezení spotřeby výrobních podniků. Pravidlem se již stalo vyhlašování letního času. Veřejnou soutěž na výstavbu elektrárny potvrdilo i nové vedení UTE poč. roku 2005, poté však v důsledku krize vyhlásila jiný urychlený tendr na nákup 4 tepelných generátorů za 100 mil. USD (celkem 200 MW), který vyhrála americká společnost General Electric. Jako palivo je používána nafta a přírodní plyn. I z důvodu sporů s Argentinou pak koncem roku 2005 vláda definitivně zrušila výběrové řízení na elektrárnu 400 MW. Jak jsme již uvedli v této chvíli není jasně definováno, jak bude v dlouhodobějším horizontu zajištěno dostatečné zásobování elektrickou energií. Kromě menších investic je mj. variantou řešení modernizace a zvýšení kapacit stávajících vodních elektráren, o tyto projekty se zajímají i čeští dodavatelé energetických zařízení. Telekomunikace: Telefonní síť je spravována státní společností ANTEL. Telefonní síť je poněkud přetížená, přes určitý kvalitativní posun není její úroveň uspokojivá. V uplynulých letech proběhla digitalizace celé telefonní sítě, zlepšily se částečně i služby internetu. Privatizace státního podniku pro telekomunikace ANTEL byla zařazena do návrhu rozpočtu už na rok 2002, prozatím však k ní nedošlo. ANTEL drží v současné době monopol na místní, meziměstské i mezinárodní hovory, což se projevuje v neúměrně vysokých cenách hovorů. O vytvoření konkurenčního prostředí vstupem cizího kapitálu se uvažuje pouze v oblasti mezinárodních hovorů. Sekce provozující místní hovory privatizována prozatím nebude. Alternativní návrh předpokládá také privatizaci sítě mobilních telefonů - ANCEL. Termín privatizace a rozsah balíku akcií ANTELu a ANCELu, které budou do zahraničí prodány, nejsou doposud známy. V zemi existují 4 celoplošné televizní stanice (Monte Carlo, Sodre, Saeta a Teledoce) a řada regionálních stanic. V poslední době se značným tempem rozvíjí kabelová televize, k hlavním poskytovatelům patří firmy TCC, Multiseňal, Montecable a Nuevo Siglo. Na rozhlasovém vysílání se podílí přes 100 vysílacích stanic. V posledních letech se značně zvýšil počet mobilních telefonů. Stejně tak se rozšířil i počet domácností s telefonem, přibližně každá druhá rodina má telefonní přístroj. V roce 2004 vstoupila na místní trh španělská Telefónica, která ovládla místního operátora MOVICOM. V roce 2006 vstoupil na trh další operátor - společnost CTI. 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc V posledních letech nebyla i přes hlubokou ekonomickou krizi příjemcem rozsáhlejší rozvojové pomoci. Země má v rámci kontinentu nejnižší procento chudoby, patrně nejrozvinutější síť sociálního zabezpečení, relativně dobrou úroveň zdravotní péče, minimální negramotnost, rozvinutou infrastrukturu apod. Obdržená rozvojová pomoc, která úhrnem v roce 2006 představovala max. cca 60 mil. EUR, pocházela především z Itálie, Španělska a EU. Rozvojová pomoc EU (na léta 2001 2006 schválena ve výši 18,6 mil. EUR) byla poskytována především do sektoru malých a středních podniků především v odvětví zemědělství a služeb s důrazem na posílení jejich exportní výkonnosti (téměř polovina). Více jak 30 % pomoci směřuje do projektů na modernizaci státu (především systém výběru daní, legislativní činnost Parlamentu), 13 % je zaměřeno na sociální oblast (výstavba sociálního bydlení), projekty na vytváření nových pracovní míst, rekvalifikační programy atp. Zatím neschválená rozvojová pomoc na léta 2007 2013 zachovává pro vzhledem k jejímu bezproblémovému čerpání zhruba stejnou výši finančních prostředků. z výše uvedeného důvodu nedávné ekonomické krize není poskytovatelem rozvojové pomoci, výjimečně poskytuje omezenou humanitární pomoc, například při živelných pohromách. 18/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo (posledních 5 let) v mil. UYU Struktura/Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Příjmy (mil. UYP) Výdaje (mil.uyp) Saldo (mil. UYP) 67685 81989 88706 102019 115260 82132 91364 95405 106728 124232-14447 -9375-6699 -4709-8972 Pramen: Banco Central del, statistický bulletin Jak je patrné z tabulky, v roce 2006 došlo k výraznému zlepšení státních financí, především zvýšeným výběrem daní a cel v důsledku oživení výroby a obchodu. Přetrvávající nerovnováha mezi výdajovou a příjmovou stránkou státního rozpočtu je způsobena vysokými náklady na splátky úroků ze zahraničního dluhu. Před započtením těchto splátek byl rozpočet dokonce v přebytku + 4,3 %. Tento ukazatel velice bedlivě sleduje MMF při rozhodování o odložení splátek již poskytnutých či uvolnění nových úvěrů. Pro rok 2006 např. požadoval 4,0 %. 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Běžný účet platební bilance Kapitálový účet plat.bilance Platební bilance, devizové rezervy za posledních 5 let (v mil. USD) 2003 2004 2005 2006 2007 381,9-55,8 42,5-87,9-185,7-280,4 426,3 66,8 524,3 1225,0 Oprávky -2 429,6 1 009,7 345,0 183,9-33,9 Saldo -2 328,0 1 380,2 454,3 620,3 1005,4 Devizové rezervy CB 683 2 087 2512 3078 4112 Pramen: Banco Central del, statistický bulletin Platební bilance skončila v roce 2007 v aktivu. Deficit na straně běžného účtu byl překonán přebytkem na účtu kapitálovém. Devizové rezervy netto centrální banky (Banco Central del ) narostly o více jak 1 mld. USD a dosáhly ke konci roku 2007 více jak 4mld. USD. 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Veřejní veřitelé Soukromí věřitelé Státní zahraniční dluh za posledních 5 let (v mil. USD) 2003 2004 2005 2006 2007 5623 5714 5 524 2 682 2 689 6540 7 434 8 398 11008 13617 19/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)
Celkem 12 163 13 335 13 944 13 690 16306 Pramen: Banco Central del, statistický bulletin Ukazatel zahraničního zadlužení zaznamenal za rok 2007 se udržel na stejné úrovni jako předcházející rok. Již od roku 2006 došlo ke změně struktury dluhu ve prospěch soukromých věřitelů, kdy vláda splatila více jak 2 mld. vysoce úročeného dluhu u MMF a SB. Zadlužení také vhledem k vysokému ek. růstu činilo již jen okolo necelých 71 % HDP (před dvěma roky to ještě bylo 110 % HDP). Přibližně 70 % dluhu je vedeno v amerických dolarech, 16 % ve zvláštních právech čerpání SDR, zbytek v domácí měně, japonských jenech a eurech. 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) ské peso je volně směnitelné bez jakýchkoli omezení. Neexistují žádná omezení na vývoz či dovoz deviz a valut. Emisní bankou je Banco Central del. přehled nejdůležitějších finančních institucí: 1) Státní banky: Banco Central del - BCU (emisní banka) Banco de la República Oriental del - BROU (veřejnoprávní banka) Banco Hipotecario de (BHU) - státní komerční banka Banco de Previsión Social (penzijní banka) 2) Soukromé banky ABN AMRO Bank American Express Bank Banco Centro Hispano Banco de la Nación Argentina Banco Itaú (převzala Bank Boston) Banco Exterior Banco Interamericano de Desarrollo BBVA Citibank Discount Bank Lloyd s Bank Nuevo Banco Comercial Banco Santander Banco Credit Agricole (ACAC ) Během roku 2006 již byla v podstatě téměř dokončena sanace bankovního sektoru. Podle zákona o posílení bankovního systému mohou občané, kteří mají pohledávky u bývalých bank, zkrachovalých v roce 2003, reklamovat své nároky ve stanovených lhůtách. Většina klientů si však s bankami renegociovala své pohledávky převodem na nové účty. Další nájezd" na likviditu bank se tak nekonal. Soukromé banky již dostatečně zajistily své bilance a opět, i když zatím relativně opatrně, rozšiřují svoji nabídku úvěrových služeb. V únoru 2006 však na jednu z největších uruguayských finančních institucí - družstevní záložnu COFAC byla uvalena pro neplnění koeficientu bonity Centrální bankou nucená správa. V průběhu ledna činil odliv depozit již 15 mil. USD. Situaci se však podařilo rychle uklidnit, v březnu venezuelská banka BANDES složila zálohu ve výši 10 mil. USD k nákupu kontrolního balíku jejích akcií. Celá operace byla uzavřena v říjnu 2006 převzetím COFAC Bandesem. 3) Družstevní spořitelní banky BANDES 20/37 Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)