III. Východiska rozvoje a podpory implementace technologií a služeb asistovaného života pro seniory Doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život V ČR má mezi lety 2005 až 2020 dojít podle střední varianty projekce obyvatelstva ČSÚ k celkovému nárůstu věkové skupiny nad 65 let až o 642 tisíc osob. Mezi lety 2005 až 2010 tato projekce očekává nárůst věkové skupiny nad 65 let sice jenom o 150 tisíc osob, ale v další fázi mezi lety 2010 by tato věková skupina měla vzrůst o dalších 492 tisíc osob. Současně je nezbytné přihlížet k trvalému počtu osob se zdravotním postižením, tj. až 100 tisíc osob. Bez vyšší úrovně zapojení starší populace v zaměstnání a bez lepší koncepce a efektivnější zdravotní a sociální péče, tento trend přinese mimořádný tlak na veřejné finance. Proč jsou informační a komunikační technologie důležité pro kvalitu života ve stáří? Počet lidí starších 50ti let od roku 2005 do roku 2050 vzroste o 35 %. Počet lidí starších 85ti let vzroste trojnásobně. OECD předpovídá růst výdajů jako důsledek stárnutí společnosti v Japonsku, v USA a v Evropě 1. Vzhledem k tomu, že ukazatel porodnosti také klesá, poměr mezi pracujícími lidmi a lidmi zmiňovanými výše se změní v průměru v Evropě z dnešních 4:1 na 2:1 v roce 2050! 1 Ageing in OECD Countries. A Critical Policy Challenge. OECD Publishing, 1996. 1
OECD Forcast - Coping with an ageing population: the extra cost of healthcare, long-term care and pensions (from 2005 levels, in percentage points of GDP) 0,00% 2,00% 4,00% 6,00% 8,00% 10,00% 12,00% 14,00% 16,00% Eurozone France Germany Italy Spain Sweden UK US Japan Canada 2025 2050 Celkový počet lidí křehkých a se speciálními potřebami rovněž v budoucnosti vzroste jako důsledek stárnutí populace. OECD například předpokládá, že v roce 2020 počet starších lidí žijících v residenčních zařízeních se zvýší o 74 % v Japonsku, 61 % v Kanadě, 33 % v USA, 26 % v Německu, 29 % ve Francii, ve Švédsku a v Británii o 18 %, (Zdroj: OECD, 1996) 2. Na jaře roku 2005 byla zpracována analýza stárnutí české populace v kontextu obslužnosti sociální péče. Analýza je zpracována po jednotlivých krajích na základě projekce obyvatelstva ČSÚ v letech 2002 2050 (střední varianta) a statistických dat roku 2003. V závěru této práce je konstatováno: Pokud by kompetentní územní orgány chtěly udržet četnost osob v domovech důchodců (DD) na úrovni odpovídající roku 2003, musely by, vzhledem k očekávanému přírůstku seniorů, v průběhu 7 let celostátně vytvořit 7 530 nových míst. Budeme-li pokračovat v úvahách ve smyslu uvedené analýzy dojdeme k následujícím závěrům. Vzhledem ke skutečnosti, že celková kapacita DD poklesla v roce 2004 oproti roku 2003 o 949 míst, bylo by potřeba již za 6 let (2005 2010) vytvořit v domovech důchodců 8 479 ubytovacích míst. Při průměrné kapacitě 100 míst na 1 DD v roce 2004 by tak muselo být během 6 let vystavěno minimálně 85 domovů důchodců. To se však jeví jako nereálné a to i z pohledu růstu neinvestičních výdajů na provoz DD. Pokud bychom na tento potřebný nárůst míst v DD promítli ekonomické parametry roku 2004, zjistíme, že by neinvestiční výdaje potřebné na provoz DD vzrostly z původních 6,855 mld. v roce 2004 na 8,411 mld. v roce 2010. Neinvestiční výdaje potřebné na provoz DD v roce 2010 by vzrostly o 1,556 miliardy Kč. Ve skutečnosti však lze předpokládat, že s ohledem na každoročně se zvyšující objem vynaložených neinvestičních výdajů na jedno místo v DD, by výsledný nárůst neinvestičních výdajů byl ještě vyšší. (Zdroj: Ján Mišovič: Vynutí si nárůst seniorů jen penzijní reformu?; Demografie 2005). Počet osob se zdravotním postižením žijících doma také rychle poroste. Mezi 2000 a 2020 se očekává nárůst až o 74 % v Japonsku, 62 % v Kanadě, o 54 % ve Francii, o 41 % v USA a o 29 % ve Švédsku. 3 V České republice se může od roku 2 Ageing in OECD Countries. A Critical Policy Challenge. OECD Publishing, 1996. 3 SeniorWatch 2007: Assessment of the Senior Market for ICT Progress and Development (viz www.seniorwatch.de) 2
2008 k roku 2020 zvýšit cca o 7 %, což odpovídá procentuálnímu přírůstku obyvatel starších 65-ti let. Předpokládaný počet osob pobírající příspěvek na péči v I. a II. stupni je okolo 130 000 osob. Ačkoliv segment starších lidí není homogenní z hlediska vzdělání, příjmů a typu disability, často spojené s věkem, starší lidé jsou nejvíce ohroženi sociálním vyloučením z přínosů informační společnosti. Podle nedávné studie například víc než 60 % Evropanů starších 50ti let má zato, že jejich potřeby jsou neadekvátně řešeny současnou nabídkou informačních a komunikačních produktů a služeb. Jak mohou informační a komunikační technologie přispět ke kvalitě života ve stáří? 1) ICT mohou pomoci jednotlivcům zlepšit kvalitu života, zůstat zdravějšími, žít delší dobu nezávisle a zmírnit obvyklé nepříznivé důsledky stárnutí. ICT mohou pomoci lidem zůstat aktivními v práci nebo v komunitě. Mohou také zásadně pomoci pečujícím rodinám a udržet tak chronicky nemocné v domácím prostředí včetně podpory paliativní péče. 2) Nezávislý život předpokládá schopnost staršího člověka zvládat svůj životní styl a autonomii, zlepšit mobilitu a kvalitu života, zlepšit přístup k uživatelsky přátelským ICT zařízením. ICT mohou samostatně integrovat služby zdravotní a sociální péče. 3) ICT mohou navíc zlepšit pracovní podmínky lidí, kteří pracují v pečovatelském sektoru, učinit jejich práci v budoucnosti atraktivnější, mohou zvětšit zájem schopných uchazečů o takovou práci. 4) ICT řešení jsou zaměřena na každodenní a nezávislý život, například na: a) Sociální komunikaci: snadný přístup k videotelefonní konverzaci především umožňuje zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli, překonávat sociální izolaci; Jenom v loňském roce 2007 na základě statistiky ČSSZ může v České republice žít osamoceně cca 470 000 osob starších 60- ti let. b) osobní zdravotní systémy: obsahují k tělu připoutané nebo přenosné přístroje pro monitorování, diagnostiku, terapii, funkční náhrady a podporu léčebných plánů chronických onemocnění (kupříkladu: kardiovaskulární onemocnění a diabetes), doplněné telemonitoringem a telemedicínou, snižují potřebu hospitalizace; c) telemedicínu otevřenou novým příležitostem pro zajištění lékařské a ošetřovatelské domácí péče: míněny jsou mnohé aplikace nového rozvoje domácí péče na základě ICT. Včetně způsobů monitoringu a zajištění bezpečného prostředí; d) podporu vyšší efektivnosti péče: integrováním zdravotní a sociální péče sdílením informací, monitoringem a následnými intervencemi do různých organizačních rozhraní; faktickým formováním dlouhodobé péče jako specifického stylu řízení péče a spolupráce; e) podporu lidí s kognitivními problémy: umožní jim a jejich pečovatelům zůstat doma déle a zůstat aktivní tak dlouho, jak je to 3
možné, kupříkladu kognitivním tréninkem, připomínáním, GPS navigací atd.; f) uživatelsky přátelské pomůcky: pro všechna zařízení v domácnosti i vnějším prostředí, která berou v potaz, že mnoho starších lidí má zhoršený zrak, sluch, pohyblivost nebo zručnost; g) bezpečnost: jistota zavřených dveří a oken, když opouštím byt nebo v době spánku; kontrola zavřených kohoutků vody a plynu; zhasnutí všech světel a ponechání jediného, když jdu spát, atd.; h) připomenutí: problémy s pamětí, které jsou spojeny se stářím, pomůže vyřešit signalizace a kontrola dávek léků nebo domácích prací; i) každodenní nákupy, cesty, společenský život, veřejné služby: snadný internetový přístup ke zboží a službám on-line, kupříkladu pro člověka s omezenou pohyblivostí je nákup v tradičním obchodě obtížný; 5) Budoucí rozvoj v mnoha oblastech je podporován rodícími se klíčovými technologiemi: roboty, novými materiály a biosenzory. Navíc, vyvíjející se koncept inteligentního prostředí (Ambient Inteligence) nabízí velký potenciál s celou plejádou možností pro životní prostředí v nejširším významu tohoto slovního spojení (doma, na ulici, při řízení auta nebo v dopravě, ve veřejných budovách, při nejrůznějších aktivitách v přírodě atp.), kdy umělá inteligence pomáhá řešit každodenní životní potřeby. 6) ICT zvyšuje úroveň vybavenosti, doručovací systémy a přístroje mohou pomoci zvýšit kvantitu, hodnotu a kvalitu služeb pro starší lidi (při stejných nebo nižších nákladech), zvláště při krátkodobé a střednědobé péči, neformální péči a osobní asistenci. Jaké mohou být přínosy pro uživatele, společnost a průmysl celkově? Politika a iniciativy, které se zaměřují na podporu podmínek a technologií pro zdravé stárnutí v informační společnosti, sledují následující cíle: 1) Zjednodušení nástrojů informační společnosti a služeb pro seniory, především odstranění bariér a zároveň povzbuzení lidí využívat nejlepší z nich ke zvětšení nezávislosti, prodloužení doby zaměstnání a společenských aktivit; 2) ICT mohou pomoci rozšířit efektivitu a kvalitu sociální a zdravotní péče a přispět tak k finanční udržitelnosti těchto služeb v budoucnu; 3) Nezanedbatelný efekt představuje i odložení období, kde se senior může obejít bez nezbytné pomoci blízkých; 4) Díky celkovému globálnímu jevu stárnutí, inovace ICT produktů a služeb, které reagují na potřeby stárnoucí společnosti, nabízí průmyslu základní exportní předpoklady v globálním trhu. 4
Jaký je tržní potenciál a přínosy vztahující se k ICT pro zdravé stárnutí? 1) Je odhadováno, že Evropané starší 65ti let budou disponovat příjmy v hodnotě přes 3 000 miliardy, což představuje obrovský tržní potenciál; 2) Například trh s chytrými domy (smart homes) se mezi roky 2005 a 2020 ztrojnásobí z 13 miliónů lidí na 37 miliónů obyvatel. Tento trend bude posílen skutečností, že výskyt disability roste s věkem. Podle odhadů 68 miliónů lidí v roce 2005 trpělo některou z forem poruch plynoucích ze stárnutí. Takových subjektů bude až 84 miliónů v roce 2020. 3) Dokažme na příkladech skutečnost, že ICT mohou zlepšit poskytování a efektivitu zdravotní a sociální péče. Příklad 1: Podle provedených analýz by zavedení mobilního zdravotního monitoringu mělo umožnit dřívější propuštění pacienta z nemocnice a uspořit v Německu až 1,5 miliardy ročně. Předpokládá se o 3 dny kratší hospitalizace pro 20 % pacientů. 4 Příklad 2: Scotland Telecare Development Programme 2007/8 2009/1 Na základě současné operační analýzy bude v letech 2007 2010 nejméně: 46.500 nemocničních lůžko-dnů ušetřeno časnějším propuštěním z nemocnice; 225.000 lůžko-dnů v pečovatelských domovech se uspoří odložením žádostí o umístění v těchto domovech; 905.000 domácích kontrolních návštěv se ušetří nahrazením distančním monitoringem. Celkem tyto úspory představují hodnotu okolo 43 milionů liber předpokládaný poměr přínosu do fondu programového financování činí 5:1. Příklad 3: 4 Zdroj: GesundheitScout 24 GmbH & Bayerisches Rotes Kreuz 5
Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie odhaduje, že ICT umožní rozvoj svépomoci, což by mohlo redukovat návštěvy lékařů až o 40 %, návštěvy ambulantních pacientů o 17 %, počtu hospitalizací o 50 %, zkrácení doby hospitalizací o 50 % a počet dnů mimo zaměstnání o 50 %. (Zdroj: Peter Wintlev-Jensen; European Commission; DG INFSO H3) Jaké jsou hlavní výzvy pro rozvinutí těchto technologií? Většina starších lidí stále nemá možnosti využívat přínosy digitálního věku nízké náklady komunikace a on-line služby, které by měly podpořit některé z jejich skutečných potřeb proto zatím jen 15 % využívá internet. Problémy s jemnou motorikou nebo sluchem frustrují mnoho starších lidí natolik, že neusilují o zapojení do informační společnosti (21 % starších 50ti let). Trh s ICT určenými pro seniory a zdravé stárnutí se stále nachází ve stádiu zrodu. Není ještě plně zajištěna dostupnost a vhodná ICT řešení respektující potřeby této skupiny spotřebitelů a uživatelů. Příčiny této situace jsou především: 1) Inovační bariéry např. nedostatečné povědomí o příležitostech trhu a potřebách uživatelů, nedostatek účinné veřejné politiky stimulující inovace ve veřejném sektoru. 2) Nejasné obchodní modely pro průmysl, v důsledku čehož jsou roztříštěna schémata návratnosti; v českých podmínkách absentuje racionálně definovaná politika pro trvalé investice, často tím vzniká nejistota, zda bude projekt dokončen, případně zda má vůbec smysl jej zahajovat; 3) Mnoho legislativních (např. ztráta soukromí, ochrana údajů) a technologických (součinnost, komplexnost, náklady) bariér velice brání poskytování ICT pro seniory. 4) Roztříštěnost inovativního úsilí a vysoké náklady na technologický rozvoj a testování. Nedostatečná pozornost je věnována potřebám starších uživatelů při projektování nových technologií a služeb. Přístupy jako univerzální design nebo design pro všechny není ještě dostatečně rozšířen. Na příklad: a) Navzdory faktu, že stárnoucí populace bude brzy tvořit hlavní proud trhu, nejsou jejich specifické potřeby brány plně v úvahu při projektování ICT produktů a služeb, které stále zůstávají komplikované při ovládání a užití. b) Dokonce ani tehdy, když existující technologie mohou být efektivně užívány, ICT systémy spolu často nekomunikují nebo jsou obtížně konfigurovatelné v důsledku nedostatečné součinnosti a standardizace. To je jeden z vážných důvodů, proč jsou předmětné služby a řešení abnormálně drahé a složité pro užívání staršími lidmi a lidmi s nějakou formou disability. c) V mnoha případech veřejná politika nezabezpečuje dostatek pobídek pro inovativní investice a pro efektivní růst, například povolení po určitou dobu zisky reinvestovat. Nadto existuje rozštěpení zdrojů mezi zdravotní a sociální péči, které vytvářejí organizační 6
problémy a výsledkem v takových případech bývá dosažení přínosů v jiné oblasti, než do které byly vloženy investice, pokud vůbec mezi oběma systémy dojde ke kooperaci. Akční plán EU pro zdravé stárnutí v informační společnosti Jako odpověď na tyto výzvy a příležitosti zahájila Evropská komise Akční plán pro zdravé stárnutí v informační společnosti s následujícími opatřeními: 1) Zvyšování povědomí a tvorba konsensu cestou spolupráce klíčových investorů v roce 2007 a založení internetového portálu nejlepší praxe a plán evropské ceny pro aplikace chytrých domů a nezávislého života. 2) Překonání technických a omezujících bariér rozvoje trhu, prostřednictvím vyhodnocení trhu, studie a benchmarking a usnadnění výměny příkladů nejlepší praxe mezi členskými státy. 3) Zrychlení vývoje kupříkladu prostřednictvím sady pilotních projektů v Prokonkurenčním a inovativním programu (Competitivness and Innovation Programme CIP) a využitím Strukturálních fondů. 4) Posílení výzkumu a inovací bezprostřední podporou společného veřejnosoukromého výzkumného programu zaměřeného na prostředí asistovaného života (Ambient Assisted Living AAL). Tento program podněcuje vznik inovací produktů založených na ICT pro služby a systémy pro stárnoucí populaci v Evropě. Stejný cíl má podpora Evropské komise novému programu Ambient Assisted Living Joint Research and Innovation, kterého se účastní 24 evropských zemí. Do roku 2013 EU, členské státy a soukromý sektor budou investovat více než 1 miliardu do výzkumu a inovací pro zdravé stárnutí: asi 600 milionů do Ambient Assisted Living Joint Programme a očekáváme 400 milionů do 7. Rámcového programu EU pro výzkum a vývoj a okolo 30 milionů tento rok do EU ICT Policy Support Programme. Účast České republiky v programu AAL 1) AAL, Ambient Assisted Living (prostředí asistovaného života), je programem Evropského společenství zaměřeným především na seniorskou populaci, ale také na mladší občany se závažným zdravotním postižením. Má zkvalitnit život, resp. zachovat jejich plné zapojení do sociálních procesů za optimálního využití nástrojů a prostředků informačních technologií. 2) Tento cíl nebude možné aplikovat na celou množinu uživatelů, nicméně snahou je usnadnit život i těm, kteří obývají různá zařízení a domovy, optimalizovat jejich každodenní aktivity, zahrnujíc v to sledování životních funkcí, a tak zvýšit pocit bezpečí a jistoty. Umožnit rychlý a hladký přístup k sociálním, lékařským a záchranným systémům. Zkvalitnit a zúčelnit systém dlouhodobé péče. Zprostředkovat a usnadnit sociální kontakty nebo alespoň poskytnout příležitosti ke vzdálené komunikaci, případně využití volného času formou elektronické zábavy. 7
3) Náklady na členství v AAL představují pro ČR 10.000 ročně. Další náklady pak podle předpokladu představuje dofinancování projektů ve výši 25 35 % prováděných v rámci evropského programu AAL a vybraných k realizaci. V každém případě jsou náklady projektu financovány z evropských fondů v úrovni 65 75 %. Specifika výchozí podmínky pro rozvoj ICT ve službách pro seniory a zdravotně postižené v ČR 1) Popis současného stavu Tísňová péče (TP) pro seniory a zdravotně postižené občany je sociální služba, jejímž hlavním cílem je snížit zdravotní a sociální rizika starých nebo zdravotně postižených lidí, žijících v přirozeném sociálním prostředí. V současné době je v registru sociálních služeb zaevidováno 16 subjektů poskytujících službu tísňové péče. Největším z nich je ŽIVOT 90, který má v poskytování této komplexní sociální služby sedmnáctiletou zkušenost. Dispečink v Praze (786 uživatelů; ve 46 obcích) spolu s dispečinky poboček ŽIVOTa 90 v Hradci Králové, Jihlavě a Kutné hoře v současné době poskytuje tuto službu cca 1 200 uživatelům ve 83 obcích ČR. Kromě občanského sdružení ŽIVOT 90 poskytuje tuto službu na podobné úrovni také Slezská diakonie, která má svůj dispečink tísňové péče umístěn v Ostravě. V roce 2008 poskytovala tuto službu 105 uživatelům. Zbývajících 11 poskytovatelů tísňové péče zaregistrovaných v registru MPSV ČR poskytuje službu odhadem cca 460 500 uživatelům. Jedná se o malé, spíše místní než regionální, poskytovatele této služby. Většina z těchto subjektů tuto službu poskytuje krátce nebo s ní právě začíná. 2) Důsledkem nekoncepčnosti rozvoje tísňové péče jsou: a) Vysoké náklady na 1 klienta TP u začínajících poskytovatelů. Fixní náklady na provoz dispečinku TP se příliš nemění pro rozpětí uživatelů 1 500. Jestliže dispečink TP obsluhuje v nepřetržitém provozu několik málo uživatelů, dosahují náklady na 1 klienta až 3600,- Kč měsíčně. b) neefektivně vynakládané finanční zdroje; c) nízká úroveň spolehlivosti telekomunikačního spojení daná využíváním pouze jednocestné komunikace; d) lokální nedostupnost služby v místech nepokrytých zvoleným operátorem e) pomalý přenos dat, limitující prostředí pro vizuální komunikaci a biometrii. Návrh opatření pro zlepšení současného stavu Základem je selektivní využití stávajících kapacit, které vyhovují kvalitativně a ekonomicky. 8
1) Vybudovat hlavní dispečink (Čechy) s terminálovým přístupem do hostingového centra a následně jeden záložní (Morava). Tyto budou propojené datovými linkami na bázi tzv. IP telefonie. 2) V další etapě převést na novou technologii další vyhovující dispečinky podle ekonomických hledisek. 3) Postupně, v závislosti na růstu počtu uživatelů, rozšiřovat síť o další regiony. Další dispečinky zřizovat až po naplnění kapacit funkčních dispečinků. 4) Tuto síť TP vhodným způsobem propojit s IZS. 5) Systém by měl nabídnout datový prostor, hardwarové, softwarové i systémové řešení dispečinku tísňové péče prakticky všem stávajícím i budoucím poskytovatelům TP na celém území ČR a to na několikastupňové úrovni. 6) Při dosažení úrovně 11 000 uživatelů služby lze předpokládat samofinancovatelnost systému. Z výnosů je pak možné financovat nejen další rozvoj tísňové péče, ale i segmentu finančních toků. 7) Pro dosažení výše uvedené úrovně počtu uživatelů (11 000) bude nutné vynaložit finanční dotaci v úrovni 120 mil. Kč rozdělené do 5ti až 6ti let. Přínosy rozvinuté páteřní sítě tísňové péče (TP) na území celé ČR 1) Dostupnost služby Služba bude prakticky ihned dostupná uživatelům ve všech krajích, okresech, městech i obcích ČR. 2) Ekonomická a kvalitativní efektivita Noví poskytovatelé TP využívající páteřní síť centrálních dispečinků budou moci za podstatně nižších zřizovacích nákladů zahájit ve velice krátké době poskytování této sociální služby na standardně nastavené vysoké úrovni. Díky úspoře z rozsahu zároveň dojde k významnému snížení celkových provozních nákladů vynakládaných například na správu, údržbu a podporu provozu dispečinků TP provozovaných na území ČR. 3) Kontrolovatelná kvalita služby Řízená úroveň, rozsah i kvalita poskytované služby bude de facto ve všech částech ČR stejná, technokraticky kontrolovatelná a v případě poklesu i vymahatelná. 4) Rychlé zavádění nových pozitivních poznatků Nový pozitivní prvek, postup, druh či úroveň služby vyvinutý a vyzkoušený v jedné části republiky bude v relativně krátké době zaveden a poskytnut ostatní uživatelům služby. 5) Otevřenost systému vyvíjeným technologiím Otevřenost projektované technologie páteřní sítě centrálních dispečinků TP umožní připojit terminálové klientské stanice komunikující po všech současných i budoucích komunikačních cestách pevná telefonní linka, GSM, datové linky atd. Umožní také připojit jak solitérní jednoúčelově vyvinuté terminálové klientské stanice, tak stanice integrované v osobních, rodinných PC, ale i do mobilních zařízení (např. mobilní telefon, PDA, smartphone atd.) 6) Propojení s IZS V rámci projekce páteřní sítě TP je počítáno s jejím budoucím funkčním propojením do IZS a tak v kritických situacích jednoho klienta, ale i v krizových 9
místních či regionálních situacích (požár, povodeň, atd.) bude moci být těmto více ohroženým občanům seniorům a zdravotně postiženým občanům efektivněji a včas pomoženo 7) Možnost nasazení pomáhajících technologií tzv. Ambient Assisted Living (AAL). Velký datový prostor centrálních serverů umožní přijímat, vyhodnocovat a redistribuovat nesrovnatelně větší objem dat oproti stávající užívané technologii. Tím se budou moci v praxi zavést nová periferní snímací a monitorující zařízení, trvalá či dočasná, komunikující s centrálním dispečinkem přímo, nebo prostřednictvím instalované terminálové klientské stanice v bytě klienta. Jedná se zejména o v současné době již vyvinutá a dále vyvíjená mobilní zařízení monitorující zakládaní lidské funkce (tlak, tep, atd.) 8) Aktuální informace o zdravotním stavu klienta TP Propojením centrálních serverů TP s centrální elektronickou databází zdravotních informací obecně známou jako elektronická zdravotní knížka (IZIP). V klientské elektronické kartě uživatele TP budou tak vždy aktuální vybrané zdravotní informace potřebné zejména v krizovém okamžiku při organizování akce zachraňující život. 9) Efektivní monitorovaná domácí následná péče = úspora finančních prostředků Jedním ze synergických efektů systému sofistikované tísňové péče bude i úspora finančních prostředků vynakládaných z veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči v nemocničních zařízeních. Pacient monitorovaný terminálovou klientskou stanicí tísňové péče bude moci dříve opustit akutní lůžko a přejít do domácí monitorované zdravotní péče. 10)Technologická inovace umožní využít internetové spojení pro audiovizuální komunikaci a zřízení sítě pro konferenční spojení širokého spektra zdravotních, sociálních a dalších služeb. Vznikne tak elektronická síť tísňové péče: SENIOR - RODINA - LÉKAŘ - PEČOVATELÉ - LÉKÁRNA - DISPEČINK - ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE 11) Připojením segmentu finančních toků: SOC.+ZDRAV. POJIŠTĚNÍ - BANKA STÁT OBEC OBCHOD- SLUŽBY Získáme možnost kontroly a řízení finančních toků i párování výkonů a úhrad: a) monitorování výkonů domácí péče: usnadnění kontroly a řízení finančních toků v systému zdravotní a sociální péče; reálná možnost párování dat a finančních zdrojů; kontrola propojení výdajů dotačních a výdajů alokovaných do příspěvku na péči, a to především v terénních a ambulantních službách; 10
b) elektronické bankovní služby; úspora nákladů na finanční transfery, transfery důchodů, sociálních dávek, zdravotního pojištění a individuálních osobních zdrojů; Ekonomická analýza implementace koncepčního rozvoje asistenčních technologií 1) Vyhodnocením komplexních nákladů na celostátní rozvoj tísňové péče, ve kterých jsou zahrnuty náklady na lidské zdroje, technologie dispečinků, technologie domácích stanic, komunikační síť, marketing a reálných příjmů, které vyplývají ze zákona o sociálních službách, byl vytvořen graf závislosti mezi finančními toky a čase. Souhrnný graf 70000 60000 50000 40000 pocty klientů celkem náklady (Kč) platby klientů (Kč) dotace na sociální služby (Kč) celkem příjmy (Kč) rozdíl PŘÍJMY - NÁKLADY (Kč) 39126 39530 40263 44516 45198 45844 46643 30000 27887 28730 30109 32608 32982 20000 10000 0-10000 -20000 4499 17387 14206 16510 18916 20972 21612 14671 10388 5952 1Q 723 1552-539 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4-2900 2011 2012 2013-5064 2014 2015-6852 -8068-8920 -9874-8940 -8725-7957 -10115-10250 -12338-12311 2) Z tohoto vyplývá, že při dosažení úrovně 11 000 uživatelů lze předpokládat samofinancovatelnost systému. Z výnosů je pak možné financovat nejen další rozvoj tísňové péče, ale i segmentu finančních toků. Příspěvek na péči v rámci sociálních služeb pobírá v celé České republice okolo 115 tisíc občanů měsíčně. Můžeme odhadovat, že až 80 % z těchto osob má předpoklad užívat tísňovou péči. 3) Pro dosažení výše uvedené úrovně počtu uživatelů (11.000) lze předpokládat náklady v úrovni 120 mil. Kč rozdělené do 5ti až 6ti let. 4) Relevantní je úvaha o využití příslušných evropských fondů, tedy Evropského sociálního fondu a dalších fondů a programů, především programu AAL 169. Na jedné straně by se snížila potřeba domácích (národních) zdrojů až na 25 %, na straně druhé by bylo nutné vytvořit projekt s nejméně 5ti různými zeměmi EU a podat žádost o podporu z evropských fondů. To ve svém 11
důsledku znamená multiplikaci komerčně využitelného teritoria, ale zároveň zdržení implementace projektu minimálně o 1 rok. 12