MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s. Diplomová práce Autor: Bc. Michaela Dejmková Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Brno 2013

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že tuto diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 27. května 2013... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Schneiderovi Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Děkuji také Ing. Olze Ondráčkové a Marcele Hamerské za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů, vztahujících se k tomuto tématu, za možnost konzultací a osobních setkání za účelem diskuse o řešeném problému. Na závěr bych ráda poděkovala své rodině, všem blízkým a přátelům za podporu při studiu.

Anotace Dejmková, M. Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s. Diplomová práce. Brno, 2013. Tato diplomová práce se zabývá přínosem místních akčních skupin, jako vhodného nástroje podpory rozvoje venkovských oblastí. Cílem předkládané diplomové práce je na příkladu MAS Boskovicko PLUS, zhodnotit přínos místních akčních skupin, prostřednictvím vyhodnocení přerozdělování a čerpání finanční podpory z Programu rozvoje venkova, osy IV Leader, do členských obcí. Na základě této analýzy je pak úkolem navrhnout vhodná opatření na efektivní čerpání finanční podpory pro dosud neaktivní území. Práce je rozdělena na tři části. Úvodní část práce je zaměřena na teoretický přehled problematiky významu venkovských oblastí, ale i nástrojů a politik určených k jejich rozvoji. V této části je podrobněji rozebrána metoda Leader, ale také místní akční skupiny, sloužící jako nástroj využití této metody. Ve druhé části je podrobněji charakterizována MAS Boskovicko PLUS z hlediska vybraných ukazatelů, struktury obcí a stavu krajiny. V neposlední řadě je zde provedena analýza přerozdělování finanční podpory do členských obcí v letech 2008 2012. Na tuto část navazuje poslední, třetí část, zabývající se navržením opatření na efektivní a účelové přerozdělování dotací, metodou Leader, směřovaných do dosud neaktivních území. Závěrem je shrnutí poznatků, získaných řešením diplomové práce, které jsou následně konfrontovány s výsledky obdobně zaměřených prací. Klíčová slova: venkovské oblasti, místní akční skupina, Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova, Leader. Annotation Dejmková, M. Contribution of MAS as a support tool for development of rural areas. Case study of LAG Boskovicko PLUS, o. s. Final diploma thesis, Brno 2013.

This final diploma thesis deals with the topic of contribution of local action groups, as a suitable tool for development of rural areas. The aim of this final project, with included case study of LAG Boskovicko PLUS, is to evaluate the contribution of local action groups through division of financial support from Rural Development Programme, axis IV Leader, into the member municipalities. The suitable arrangements will be made based on this analysis in order to increase the efficiency of financial support, especially in the remote areas. This project is divided into three parts. The introduction deals with theoretical overview of rural areas issues, but also it includes the tools and policy used for their development. There is also the detailed description of Leader technique given and the activities of local action groups using this method. The second part is devoted for characteristics of LAG Boskovicko Plus from representative indicator s point of view such as a structure of municipalities or current state of the region. The analysis of division of financial support into member municipalities (2008 2012) is also presented in this part. The third part is based on suggestions for effective division of grants, from method Leader, mainly oriented to non-active areas. The final part includes the summary of knowledge, gained through working on this final project. These results are also compared to ones of similarly carried projects from past. Key words: rural areas, local action group, Common Agricultural Policy, Rural Development Programme, Leader.

OBSAH 1 Úvod... 9 2 Cíl práce... 11 3 Přehled problematiky... 12 3.1 Význam venkovských oblastí... 13 3.2 Rozvoj venkova v kontextu Společné zemědělské politiky... 15 3.2.1 Financování rozvoje venkova z fondů EU... 16 3.3 Programové dokumenty zabývající se rozvojem venkova v ČR... 17 3.3.1 Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 2013... 17 3.3.2 Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013... 18 3.3.2.1 Finanční alokace na PRV pro období 2007 2013... 20 3.3.2.2 Finanční alokace na PRV pro období 2014 2020... 20 3.4 Leader... 21 3.4.1 Vývoj metody Leader v ČR... 22 3.4.1.1 LEADER ČR... 22 3.4.1.2 LEADER+... 22 3.4.1.3 Osa IV Leader... 23 3.5 Místní akční skupina... 26 3.5.1 Národní síť Místních akčních skupin ČR... 26 3.5.2 Založení MAS... 27 3.5.3 Strategický plán Leader... 28 3.5.4 Finanční zdroje MAS... 29 4 Metodika práce... 31 5 MAS Boskovicko PLUS, o. s.... 34 5.1 Základní charakteristika území... 34 5.2 Organizační struktura MAS... 39 5.3 MAS Boskovicko PLUS a metoda Leader... 40 5.4 Strategický plán Leader Boskovicko SOBĚ... 42 5.4.1 Monitorovací kritéria... 46 5.5 Podmínky podání žádosti... 47 5.6 Výše podpory a její omezení... 49

5.7 Výběr a hodnocení projektů... 50 6 Analýza území z pohledu realizovaných a schválených projektů v období 2008 2012... 52 6.1 Realizované a schválené projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie... 52 6.2 Realizované projekty v rámci osy IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce... 60 7 Analýza neaktivních území z osy IV Leader... 62 7.1 Návrh opatření pro neaktivní území... 64 8 Diskuse... 70 9 Závěr... 71 10 Přehled použité literatury... 76 Seznam zkratek... 80 Seznam obrázků... 81 Seznam tabulek... 82 Seznam příloh... 83

1 Úvod Obyvatelé velkoměst jsou lidé, kteří přišli z venkova do města tvrdě pracovat, aby si pak mohli dovolit přesídlit na venkov. Georges Mikes. Venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a slouží jako domov pro více než 56 % jejich obyvatel (www.ec.europa.eu). Tyto oblasti jsou tvořeny přírodní krajinou a venkovskými sídly. Občané, obce a zemědělci se pak starají o to, aby v těchto oblastech zůstala krajina stále kulturní a příliš nezměněná. V průběhu existence Evropské unie podpora rozvoje venkova a zemědělství prošla celou řadou významných změn. Výsledkem těchto změn je existence dvou politik. Tyto politiky určují zejména směry, kterými by se měl rozvoj venkova ubírat. Jde o Společnou zemědělskou politiku a Politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Společná zemědělská politika, která je stěžejní politikou této práce, prošla během své existence řadou reforem, které přinesly zcela jiný pohled na zemědělství jako takové. Toto odvětví se stává důležitým aspektem venkovského prostoru a důležitou ekonomickou aktivitou, podporovanou celou řadou programů. Zemědělství v pojetí této politiky, není chápáno pouze jako zemědělská činnost, ale jako oblast hojně vyhledávaná z hlediska turismu, kterou je zapotřebí podporovat, ale také chránit z pohledu životního prostředí. Jako nástroj podpory venkovského prostoru, na programové období 2007 2013, byl Společnou zemědělskou politikou stanoven Program rozvoje venkova České republiky. Tento program je rozdělen celkem do čtyř oblastí podpor tzv. os. Tyto osy jsou pak naplňovány prostřednictvím stanovení jednotlivých opatření. Jednou z takovýchto oblastí je osa IV Leader, která je zacílena právě na podporu venkovských oblastí. Metoda Leader, je založena na zdůrazňování principu partnerství a spolupráce místních aktérů, kteří společně přispívají k rozvoji venkova. Pro tuto metodu je typický tzv. princip zdola nahoru, umožňující, aby se na rozvoji venkovského regionu podíleli místní občané, kteří území dobře znají a tím dokáží efektivně využít potenciál v něm skýtající. Nástrojem využití této metody jsou právě místní akční skupiny, pomocí 9

kterých se přerozdělují a čerpají finanční prostředky, formou dotací, z Programu rozvoje venkova, přispívají k rozvoji venkovských regionů. 10

2 Cíl práce Cílem předkládané diplomové práce je zhodnocení přínosu místních akčních skupin, jako vhodného nástroje rozvoje venkovských oblastí, na konkrétním příkladu MAS Boskovicko PLUS. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím analýzy činnosti vybrané místní akční skupiny z hlediska počtu realizovaných a schválených projektů, přispívajících k rozvoji venkova. Na základě této analýzy budou v práci vymezena území, která ve sledovaném období nerealizovala, pomocí Leaderu, žádný projekt. Následně bude v rámci těchto území provedena podrobná analýza, na jejímž základě budou navržena opatření, na efektivní a účelové čerpání dotace. Přínos místních akčních skupin jsem se rozhodla demonstrovat na území MAS Boskovicko PLUS právě proto, že toto území je za období 2008 2012 pozoruhodným příkladem dobré praxe místních akčních skupin. Jak plyne z hodnocení, které každoročně provádí Národní síť místních akčních skupin, tato MAS se umístila z hlediska fungování na šestém místě z celkem 112 podporovaných místních akčních skupin v programovém období 2007 2013. Dle dosažených bodů, přidělených Národní sítí, se tak řadí mezi nejlépe pracující místní akční skupiny v České republice. V neposlední řadě jsem si tuto MAS zvolila také proto, že na jejím území bydlím, narodila jsem se zde, často procházím okolí a zajímám se o něj. 11

3 Přehled problematiky Venkovský prostor je předmětem několika prací J. Binka (2007, 2011), zabývající se rozvojovými strategiemi a nástroji se zaměřením na oživení venkovského prostoru, ale také na kritické zhodnocení bariér rozvoje. Vymezením a významem venkovských oblastí se zabývá Nunvářová (2007), která věnuje pozornost i jednotlivým politikám a programům, přispívajících k rozvoji venkovského regionu. Rozvojové politiky a programy na úrovni Evropské unie jsou předmětem práce Königa (2009). Dalším autorem zabývajícím se politikami Evropské unie se zaměřením na politiky rozvoje venkovských oblastí je M. Pělucha (2006). Problematice rozvoje venkova se věnuje oficiální dokument, který vydalo Ministerstvo zemědělství za účelem podpory venkovského prostoru. Jedná se o Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013. Tento dokument je jedním z primárních zdrojů této práce. V Programu rozvoje venkova jsou tzv. místním akčním skupinám přidělovány finanční prostředky, které následně přerozdělují na projekty jednotlivých žadatelů za účelem rozvoje a podpory venkovských oblastí. Problematice samotných místních akčních skupin se ve své práci věnuje Pelcl a kol. (2008), který poukazuje, prostřednictvím evaluace, na činnosti vybraných místních akčních skupin v České republice. Tato publikace je určena široké veřejnosti, ale také jednotlivým místním akčním skupinám, jakožto příklad dobré praxe. Stěžejním pilířem, pro poskytnutí základních informací o problematice rozvoje venkova, včetně programů, politik a dotací určených na jeho podporu, jsou informace uvedené na webu Ministerstva zemědělství a jeho prodloužené ruky Státního zemědělského intervenčního fondu. V rámci řešeného území MAS Boskovicko PLUS je velkým problémem absence jakékoliv odborné publikace o této místní akční skupině. Jedinou oficiální dokumentací, poskytující souhrnné informace o území je Strategie rozvoje na léta 2007 2013 a na ni navazující dokument Strategický plán Boskovicko SOBĚ. Mimo tyto dokumenty spravuje MAS Boskovicko PLUS od roku 2006 své vlastní webové stránky, poskytující 12

údaje jak pro žadatele projektu, tak pro širokou veřejnost. Na těchto stránkách je také zveřejněn zpravodaj, vydávaný dvakrát ročně, sloužící k informovanosti veřejnosti o činnosti místní akční skupiny. 3.1 Význam venkovských oblastí Definování venkovských oblastí je velice obtížné z důvodu existence celé řady definic, lišících se podle účelu vymezení. Podle Pěluchy (2006) můžeme venkovské oblasti charakterizovat jako oblasti s jedinečnými kulturními, hospodářskými a sociálními vazbami, řemeslnými aktivitami a významnou krajinnou rozmanitostí. Všechny tyto oblasti pak určují kapacitu pro další rozvoj území. Podle OECD můžeme venkovské oblasti rozdělit na dvě úrovně, místní a regionální. Na místní úrovni LAU 2, jsou obce považovány za venkovské, pokud je jejich hustota osídlení nižší než 150 obyvatel/1 km 2. Na regionální úrovni se vymezují tři úrovně: a) převážně venkovské oblasti, kde více jak 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, b) významně venkovské oblasti, kde 15 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, c) převážně městské oblasti, kde žije méně než 15 % obyvatelstva ve venkovských obcích. Hlavním problémem této definice je to, že nezohledňuje obyvatelstvo žijící v hustě osídlených venkovských oblastech a z důvodu její těžké aplikovatelnosti se užívá spíše jako nástroj mezinárodního srovnání pro potřeby regionální politiky. V České republice představují venkovské oblasti 89,82 % všech obcí a spravují území, které tvoří 73,6 % plochy státu (NSPRV, 2006). Jak uvádí Binek (2007), pro účely regionální a analytické se za venkovskou oblast v České republice považují obce s méně než 2 000 obyvateli. Problémem takového vymezení je, že existují typické venkovské obce, které mají obyvatel více a podle této definice se za venkovské nepovažují, ačkoliv 13

městy také ještě nejsou. Z tohoto důvodu by tedy bylo vhodné, pro vymezování venkovského prostoru zohlednit více socioekonomických měřítek. Podle Barthelemyho a Vidala (1999) je vhodné do definice zapojit propojení venkovského prostoru s jeho obyvateli (např. zaměstnání, způsob trávení volného času apod.), ale i zapojení venkova a krajiny z hlediska obytné a rekreační funkce. Mezi nejčastější problém venkovského prostoru, patří bezesporu i přes růst suburbanizace 1, proces vylidňování venkovských částí regionů. Tento problém bývá často spojován s nedostatkem pracovních příležitostí na venkově, špatnou dostupností zdravotní péče, nízkou úrovní dopravní dostupnosti a občanské vybavenosti, absence školních zařízení apod. Na druhou stranu i přes všechna úskalí, které s sebou venkov přináší, je důležité si uvědomit, že v sobě skýtá potenciál, který je třeba využít. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, můžeme zaznamenat zvyšující se zájem právě o oživení venkovského prostrou, za pomocí vzniku celé řady politik a programů. Venkovský prostor zde není chápán pouze jako nástroj pro zemědělskou činnost, ale je považován i za oblast, která se stává atraktivním místem pro turismus a rekreaci, přispívající k rozvoji regionu. Cílem těchto politik by měla být podpora udržitelného rozvoje zemědělství, ale i vytvoření atraktivního prostředí pro bydlení, podpoření vzniku nových pracovních míst v oblasti podnikání a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Poněvadž jedním z nejdůležitějších faktorů, je vytváření optimálního sociálního a ekonomického prostředí venkovského prostoru pro jeho občany. Občané jsou totiž právě ti, kteří zajišťují plnohodnotné fungování území a jsou předpokladem pro jeho další rozvoj. Toto je právě ten důvodu, proč Evropská unie věnuje oblasti zemědělství a venkova tak velkou pozornost a vynakládá na její podporu vysoké finanční prostředky (Pělucha, 2006). 1 Pod pojmem suburbanizace rozumíme stěhování obyvatelstva z centrální části (jádra) do jeho zázemí. 14

3.2 Rozvoj venkova v kontextu Společné zemědělské politiky Jednou z aktuálních politik, která slouží jako nástroj podpory venkova je Společná zemědělská politika (dále jen SZP). Jedná se o jednu z nejstarších a nejrozsáhlejších politik EU, do které směřují nemalé finanční prostředky z rozpočtu EU. SZP je zakotvena a podrobně rozpracována v Římské smlouvě, uzavřené v roce 1957. V platnost vstoupila o rok později. Tato politika byla také jedním ze základních pilířů evropské integrace. Cíle SZP byly vymezeny Římskou smlouvou. Původním cílem této politiky byla podpora produktivity práce v zemědělství, zajištění životní úrovně zemědělských výrobců pomocí zvyšování příjmů, stabilizace zemědělských trhů, zajištění plynulého zásobování a dodávek potravin pro spotřebitele za přijatelné ceny (König, 2009). Během své existence prošla SZP celou řadou reforem. Jednou z nejdůležitějších a nejpřevratnějších byla tzv. Agenda 2000 pro programové období 2000 2006. Základní myšlenkou této Agendy bylo udržitelné zemědělství při respektování životního prostředí. Zároveň zde byl také poprvé použit termín multifunkční zemědělství, což znamená zaměření nejen na produkci, ale také na krajinotvorbu, environmentální opatření a nezemědělskou činnost, jako je např. podpora agroturistiky. Hlavním cílem této agendy byl zcela nový evropský model zemědělství, v rámci něhož mělo být zemědělství multifunkční, konkurenceschopné a stabilizující. V Agendě 2000 byla také poprvé zmíněna myšlenka, založení samostatného pilíře ve SZP, podporující oblast rozvoje venkova (König, 2009). Další zásadní reformou byla tzv. Agenda 2006, která měla původně pouze posoudit Agendu 2000. Tato reforma potvrdila rozdělení SZP na dva pilíře: I. pilíř orientovaný na tržní opatření v oblasti zemědělství (např. přímé platby, vývozní dávky atd.) a II. pilíř orientovaný na rozvoj venkova a ochranu životního prostředí (König, 2009). Tato reforma způsobila, že se rozvoj venkova vyčlenil z politiky hospodářské a sociální soudržnosti a stal se, na programové období 2007 2013, společně s oblastí ochrany životního prostředí součástí druhého pilíře. Hlavní výhodou této reformy je jednotné 15

financování a programování venkovských regionů, ale také zastřešení pod jednu instituci, a to Ministerstvo zemědělství České republiky (Pělucha, Bednaříková, 2008). V průběhu dalších reforem byl stěžejní princip modulace, který znázorňuje převod finančních prostředků z I. pilíře do II. pilíře SZP, což znamená přesun určitého procenta z přímých plateb pro zemědělce na podporu venkovského rozvoje (König, 2009). Veškeré reformy této politiky významně ovlivnily její úlohu pro rozvoj venkova jako celku. Díky reformám bylo ukončeno období přehlížení problematiky rozvoje venkovských oblastí. Jak uvádí Pělucha (2006), cílem současné politiky HSP by měl být udržitelný rámec pro budoucí rozvoj venkova, dosahovaný prostřednictvím zvyšování konkurenceschopnosti, vytvářením podmínek pro vznik nových pracovních míst, rozšíření činnosti zemědělců, vytváření nových zdrojů příjmů jeho obyvatel a podpora podnikatelů, jako potenciálu pro další ekonomický rozvoj. Hlavní výhodou reforem Společné zemědělské politiky EU v období 2007 2013 je fakt, že zemědělství není vnímáno jako bezprostřední a nedílná součást venkovského prostru, ale stává se jedním z aspektů venkova, zůstávající i nadále důležitou ekonomickou aktivitou (Pělucha, Bednaříková, 2008). 3.2.1 Financování rozvoje venkova z fondů EU Na Společnou zemědělskou politiku vynakládá EU značnou část svých finančních prostředků. Jak uvádí König (2009, s. 199), v roce 2007 plynulo do agrárního sektoru z rozpočtu Evropské unie zhruba 43 mld. EUR. SZP byla v programovém období 2000 2006 financována pomocí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF), který tvořil nejvýznamnější položku Společenství (König, 2009). Za účelem zefektivnění finanční pomoci bylo rozhodnuto o tom, že v programovém období 2007 2013 bude tento fond rozdělen na Evropský zemědělský záruční fond (EAGF), určený k financování tržního opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), zajišťující financování programů rozvoje venkova. Oba dva tyto fondy již nespadají mezi strukturální fondy EU, nýbrž spadají pod SZP EU (Nunvářová, 2007). 16

3.3 Programové dokumenty zabývající se rozvojem venkova v ČR V České republice existuje celá řada programů, podporujících rozvoj venkovských oblastí. Pro Společnou zemědělskou politiku je klíčovým nástrojem podpory Program rozvoje venkova (dále jen PRV), který může být až z 80 % financovaný z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Je však důležité zmínit, že vedle programů financovaných ze zdrojů Evropské unie, existuje i programová podpora, která je financována čistě z národních zdrojů. Jedná se například o programy Podpora rozvoje a obnovy venkova, Podpora rozvoje regionů a další. Cílem těchto programů je podpora regionálního rozvoje a procesů vedoucích ke zvýšení celkové výkonnosti ekonomiky. Výstupem této podpory by měl být vznik nových pracovních příležitostí, zlepšení kvality života, ale i obnova a zachování kulturních tradic v obcích (www.mmr.cz/cs/podpora-regionu-a-cestovni-ruch/regionalni-politika/programy- Dotace). Jelikož je pro vypracování této diplomové práce stěžejní PRV, nebudu se těmito programy dále zabývat. Ještě před tím, než se budu věnovat samotnému Programu rozvoje venkova, zmíním dokument, ze kterého PRV vychází. 3.3.1 Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (dále jen NSPRV) je jedním ze strategických dokumentů, vycházejících z hlavních strategických priorit EU pro období 2007 2013. NSPRV klade důraz na vytváření nových pracovních příležitostí, zvyšování ekonomického růstu a udržitelný ekonomický rozvoj. Dále zajišťuje vazby mezi cíli rozvoje venkova České republiky, které odpovídají evropským strategickým směrům Společenství pro rozvoj venkova, pomocí nichž určuje Rada priority Evropské unie. Zajišťuje také vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova, které jsou definované v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (Národní strategický plán rozvoje venkova, 2006). 17

Podle Pěluchy (2006) je toto nařízení základním dokumentem, stanovujícím konkrétní podmínky Evropské unie pro implementaci veřejných intervencí v oblasti rozvoje venkova. Konkrétně stanovuje obecná pravidla podpory na rozvoj venkova, vymezuje cíle, priority, strategický kontext a pravidla partnerství, programování, hodnocení, monitorování a kontroly apod. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR se realizuje pomocí programového dokumentu Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013. 3.3.2 Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 PRV je klíčovým nástrojem uplatňování Společné zemědělské politiky pro programové období 2007 2013. Tento program je realizován díky Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova, který slouží jako finanční nástroj tohoto programu. EAFRD hradí dotace až do výše 80 %, zbývající část finančních prostředků je dofinancována ze státního rozpočtu. PRV je zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005. Cílem programu je přispět k rozvoji venkovského prostoru v České republice na základě trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostřední a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělství (Program rozvoje venkova, 2010, s. 14). Mimo jiné by měl program umožnit vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost v komoditách, podporu rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově se zaměřením na podnikatele, vytváření nových pracovních míst a také posilování sounáležitosti obyvatel na venkově (Program rozvoje venkova, 2010). Vymezení oblasti podpory se vztahuje na celé území ČR, s výjimkou hlavního města Prahy, poněvadž Praha nesplňuje podmínku cíle konvergence 2 (Nunvářová, 2007). 2 V rámci cíle konvergence jsou podporovány ty regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP EU (www.strukturalni-fondy.cz/cs/informace-adokumenty/glosar/k/konvergence). 18

Za účinné a správné řízení PRV zodpovídá řídící orgán, kterým je Ministerstvo zemědělství. Finanční prostředky z fondů Evropské unie a národních zdrojů zajišťuje akreditovaná platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF), která je jedinou akreditovanou agenturou provádějící opatření, týkající se rozvoje venkova. Mezi její hlavní úkoly patří administrace (příjem a schvalování žádostí), kontrola projektových žádostí a provádění plateb (Program rozvoje venkova, 2010). Program rozvoje venkova navazuje na předcházející programové dokumenty, kterými byly OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR, Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 2006, Leader ČR a SAPARD 3 (www. eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/programove-dokumenty/). PRV se člení na následující čtyři prioritní osy, které podrobněji vymezují orientaci rozvoje zemědělství a venkova pro období 2007 2013: o OSA I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví o OSA II: Zlepšování životního prostředí a krajiny o OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova o OSA IV: Leader Navíc je do programu zařazena oblast podpory V. Technická pomoc, která je určena na podporu přípravy, řízení, monitoringu a hodnocení, včetně informovanosti a kontroly ve vztahu k PRV a zlepšování opatření tohoto programu (Program rozvoje venkova, 2010). 3 SAPARD = Speciální předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova. Tento program byl prvním dotačním programem EU (www.eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvojevenkova/programove-dokumenty/). 19

3.3.2.1 Finanční alokace na PRV pro období 2007 2013 Celková finanční alokace na PRV je pro období 2007 2013 stanovena ve výši 3 670 068 tis. EUR. Evropská unie poskytuje z EAFRD dotaci ve výši 2 857 506 tis. EUR, národní zdroje pokrývají 812 562 tis. EUR (Výroční zpráva o implementaci PRV ČR 2007 2013, 2011). V následující části je podrobněji rozepsána finanční alokace do jednotlivých os. Tab. 1: Finanční alokace Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 (zdroj: Výroční zpráva Programu rozvoje venkova 2011) Osa Podíl spolufinancování z EAFRD EAFRD (v tis. EUR) Národní zdroje (v tis. EUR) Celkem veřejné zdroje (v tis. EUR) Osa I 75 % 643 801 214 600 858 401 Osa II 80 % 1 554 160 391 579 1 945 739 Osa III 75 % 484 435 161 479 645 914 Osa IV 80 % 161 596 40 399 201 995 Technická pomoc 75 % 13 514 4 505 18 019 Celkem 78 % 2 857 506 812 562 3 670 068 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce finančních prostředků směřuje do II. osy (Zlepšování životního prostředí krajiny). Z celkových zdrojů do této osy plyne 53 % veškerých finančních prostředků. Naopak nejméně finančních prostředků směruje do osy IV Leader. Celkové zdroje zde představují 6 % finančních prostředků. 3.3.2.2 Finanční alokace na PRV pro období 2014 2020 Pro programové období 2014 2020 byly klíčové dny 7. a 8. února 2013. V tyto dny se v Bruselu konal důležitý summit Evropské rady Evropského parlamentu, na kterém se rozhodovalo o rozpočtu Evropské unie na další programové období. České republice bylo na tomto summitu přiděleno na období 2014 2020 celkem 20, 5 miliard EUR, což je oproti minulému období 2007 2013, kdy bylo přiděleno 26, 7 miliard EUR pokles o více než 6 miliard EURO (www.agrocr.cz/vysledky-ze-summituunie.php?lang=2). 20

Je však nutno říct, že si Česká republika výrazně polepšila, poněvadž vyjednala větší obnos z kohezní politiky, než bylo původně plánováno a to o celých 900 milionů EUR více. Na druhou stranu, došlo ke snížení objemu peněz pro Program rozvoje venkova ve prospěch kohezních fondů a to v celkové výši 300 milionů EUR (www.agrocr.cz/vysledky-ze-summitu-unie.php?lang=2). Pro program rozvoje venkova bylo na období 2014 2020 po snížení 300 milionů EUR, vyčleněno 2, 8 miliardy EUR, což znamená snížení oproti současnému období o více než 20 % (www.nsmascr.cz/zpravy-z-tisku/). 3.4 Leader Metoda Leader je označení pro francouzskou zkratku Liaison Entre Actions de Développement de l'économie Rurale. V překladu to znamená Propojení aktivit zaměřených na rozvoj hospodaření venkova. Historie této metody spadá do 90. let, kdy se Evropská komise začala zaobírat myšlenkou vytvoření nástrojů, které by zabránily dalšímu úpadku venkovských oblastí. Výsledkem bylo v roce 1991 vytvoření iniciativy 4 LEADER. Účelem této metody bylo zajišťovat koordinaci partnerů, kteří se zabývají rozvojem malých venkovských území na úrovni místní, regionální, národní, ale i evropské. Na tuto metodu z důvodu její úspěšné aplikace navázala, v roce 1994 iniciativa LEADER II. Cílem této metody bylo především zapojení co největšího počtu místních aktérů, ať už se jednalo o farmáře, řemeslníky, nebo malé a velké podniky, do místních projektů integrovaného rozvoje venkova týkající se turistiky, profesionálního školení, ale i ochrany krajiny. LEADER II disponoval oproti LEADERu I až čtyřikrát větším rozpočtem ve výši 1 775 mld. EUR (König, 2009). 4 Pod pojmem iniciativa rozumíme zvláštní programy zřízené Evropskou komisí k řešení specifických problémů ovlivňující celé území EU. 21

3.4.1 Vývoj metody Leader v ČR 3.4.1.1 LEADER ČR Důležitým mezníkem využívání iniciativy Leader, byl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Na základě poznatků Ministerstva zemědělství (dále jen Mze) se zkušenostmi členských států EU s aplikací iniciativy LEADER I, vytvořilo Mze na začátku roku 2004 nový národní program, s názvem Program LEADER ČR (Pavlíková, 2007). Program LEADER ČR byl navržen podle iniciativy EU LEADER+ a vycházel z přecházejících iniciativ LEADER I a LEADER II. Globálním cílem tohoto programu bylo vytvoření fungující sítě místních akčních skupin, která by byla schopna realizovat projekty a kvalitní strategie udržitelného rozvoje. Tohoto cíle mělo být dosaženo pomocí zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posilování ekonomického prostředí a obnovy přírodního a kulturního bohatství (Příručka Programu LEADER ČR, 2009). 3.4.1.2 LEADER+ Ve stejném roce v plánovacím období 2004 2006 bylo v rámci Evropské unie schváleno přechodné opatření LEADER+. Toto opatření bylo realizováno prostřednictvím OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Důvodem začlenění této iniciativy pod operační program, bylo stanovení v návrhu společné pozice EU a ČR, že iniciativa LEADER+ nebude v období 2004 2006 otevřena jako samostatný finanční zdroj, ale musí být začleněna pod příslušný programový dokument. Z tohoto důvodu se Česká republika rozhodla realizovat tuto iniciativu pomocí již výše zmíněného programu. Podpora LEADER+ byla určena na realizaci integrovaných územních strategií pilotního charakteru, připravených místními akčními skupinami ve venkovských oblastech. (www.strukturalni-fondy.cz/cs/fondy-eu/iniciativy-spolecenství/leader). Na rozdíl od LEADER ČR je LEADER+ neinvestičním opatřením. Iniciativa LEADER ČR je díky své investiční povaze doplňkovým nástrojem k opatření LEADER+ (Příručka Programu LEADER ČR, 2009). 22

3.4.1.3 Osa IV Leader V aktuálním programovém období 2007 2013 je Leader součástí osy IV, Programu rozvoje venkova. Zatímco první tři osy PRV (Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Osa II. Zlepšení životního prostředí a krajiny, Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova) jsou osami obsahovými, osa IV Leader je osou metodickou, uskutečňující se za realizace cílů jednotlivých opatření os I III (Pravidla MAS, 2007). Cílem osy IV Leader je podpora venkovského prostoru pomocí zlepšování kvality života, posilování místního ekonomického potenciálu, podpora obnovy kulturního a přírodního dědictví na venkově, zavádění nových inovativních technologií na venkov, posílení venkovské komunity, ale také podpora spolupráce (www.eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/opatreni-osy-iv/). Mezi základní principy metody Leader stanovené nařízením rady EU č. 1698/2005, článek 61, patří podle Ministerstva zemědělství (2007): 1. Přístup zdola nahoru 2. Partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem 3. Existující strategie místního rozvoje 4. Integrované a vícesektorové akce 5. Inovační přístup přispívající k objevování nových řešení problémů venkovských oblastí 6. Vytváření sítí, umožňujících výměnu informací, zkušeností, znalostí, ale i příkladů dobré praxe místních akčních skupin 7. Spolupráce, která umožňuje realizovat společné projekty na národní, ale i nadnárodní úrovni Jedním z nejtypičtějších a nejvýraznějších principů metody Leader je již zmiňovaný přístup zdola nahoru. Tento přístup umožňuje, aby o budoucnosti regionu rozhodovali lidé žijící a pracující v řešených venkovských oblastech. V praxi to znamená, že na rozhodování o strategii, volbě priorit a cílů se podílí místní aktéři, kteří území dobře 23

znají a z tohoto důvodu jsou schopni objektivně posoudit to, co je pro dané území prospěšné a co není. Leader také zdůrazňuje princip spolupráce a partnerství místních aktérů přispívající k rozvoji regionu. Metoda klade velký důraz na spolupráci a zapojení místních aktérů, poněvadž tito aktéři znají potenciál svého území, čímž mohou efektivně přispět k jeho rozvoji. Spolupráce je zde zmiňována zejména z důvodu zapojení místních akčních skupin do projektů spolupráce, díky nimž si navzájem vyměňují své zkušenosti a znalosti. Jak uvádí Dušová (2010), principy metody Leader jsou pro rozvoj venkova velmi obohacující technikou. Je tomu tak dáno zejména z důvodu, že tyto principy vedou k pozitivním jevům, plynoucích z propojení různých subjektů, působících ve venkovském prostoru. Informace týkající se samotného vymezení příjemců podpory, podmínek poskytnutí dotace, formy a výše podpory jsou uvedeny v Programu rozvoje venkova ČR. V kontextu toho dokumentu byly pro období 2007 2013 definovány následující priority, cíle a opatření osy IV Leader. Priorita Cíl Opatření Tab. 2: Seznam priorit, cílů a opatření osy IV Leader na období 2007 2013 (zdroj: Program rozvoje venkova, 2010) IV. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvoje potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních Podpora z osy partnerství IV. 1.1 Místní akční skupina max. 18,3 % IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie min. 73 % IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce 8,7 % Jak již bylo zmíněno v úvodu, osa IV Leader se v programovém období 2007 2013 realizuje pomocí jednotlivých opatření os I III. Tyto opatření však musí vycházet z výše zmíněných opatření, navržených v rámci osy IV. V následující části jsou vymezeny ty činnosti, na které se z osy IV Leader poskytuje finanční podpora. 24

IV. 1.1 Místní akční skupina V tomto opatření realizují MAS svůj Strategický plán Leader. Dále z tohoto opatření získává místní akční skupina finanční prostředky na provoz, administrativu a poradenství spojené s realizací Strategického plánu. (Program rozvoje venkova, 2010). IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie Toto opatření poskytuje finanční podporu na projekty jednotlivých žadatelů, které jsou v souladu se schváleným Strategickým plánem Leader příslušné místní akční skupiny. Projekty jsou vybírány na základě bodů, které jednotlivým projektům přiděluje výběrové komise místní akční skupiny (Program rozvoje venkova, 2010). IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce Toto opatření podporuje projekty spolupráce mezi jednotlivými místními akčními skupinami, realizované na národní nebo nadnárodní úrovni. Cílem tohoto opatření je podnítit spolupráci mezi jednotlivými místními akčními skupinami, vedoucí k posílení inovačních přístupů a výměně zkušeností a znalostí (Program rozvoje venkova, 2010). V PRV 2007 2013 je na podporu osy IV Leader vyčleněno celkem 201 995 tis. EUR z veřejných zdrojů (EAFRD + národní zdroje). Z celkového objemu finančních prostředků tak osa IV Leader představuje 5, 5 %. Největší objem finančních prostředků v celkové výši 147 456 tis. EUR, směřuje na projekty konečných příjemců podpory (opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie). Naopak nejnižší objem finančních prostředků ve výši 17 574 tis. EUR, je určen na opatření IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce. Do opatření podpory místních akčních skupin (IV. 1.1 Místní akční skupina) je alokováno celkem 36 965 tis. EUR. Místní akční skupiny jsou nástrojem, za pomoci kterého čerpají žadatelé finanční prostředky z osy IV Leader. Zároveň jsou i nástrojem pro vytváření místních společenství a partnerství místních aktérů. Následující část se podrobněji zabývá problematikou místních akčních skupin, jejich definováním a významem z hlediska podpory venkovských oblastí. 25

3.5 Místní akční skupina Místní akční skupinu (dále jen MAS) můžeme definovat jako sdružení subjektů působících na uceleném území daného regionu, které sdružuje subjekty neziskového, podnikatelského a veřejného sektoru za účelem místního partnerství a spolupráce v oblasti rozvoje venkova a celého regionu (Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS, 2009). Pro dosažení stanovených cílů využívají metodu Leader, která jim zajišťuje nemalé finanční prostředky z Evropské unie a z národních zdrojů. Jak uvádí Pelcl a kol. (2008), MAS nesdružují pouze zástupce samospráv a dalších institucí, ale i aktivní občany, kteří mají zájem o rozvoj svého území. Tato partnerství pak mohou vést k tomu, že se díky jejich velkému potenciálu podaří úspěšně rozvíjet venkovský prostor, který povede ke zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech. Na druhou stranu, poněkud skeptičtěji se na fungování MAS dívá Binek (2011), který tvrdí, že metoda Leader nebyla uplatněna jako metoda, ale spíše jako dotační program, díky čemuž nikdy nebude plně využit její obrovský potenciál. Dále se také zmiňuje o tom, že jednotlivé MAS slouží v současné době spíše jako nástroj pro administrativu projektových žádostí, namísto činností směřujících k oživení a endogennímu rozvoji venkovského regionu. První MAS v tuzemsku začaly vznikat v roce 2002 v souvislosti se vznikem Programu obnovy venkova. Dalším impulsem pro vznik MAS byl OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (LEADER+), následovaný programem LEADER ČR financovaným výhradě ze státního rozpočtu. Největší nárůst MAS však můžeme zaznamenat v souvislosti se zařazením metody Leader pod Program rozvoje venkova ČR. V rámci tohoto programu je v období 2007 2013 podporováno celkem 112 MAS (www.eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/). 3.5.1 Národní síť Místních akčních skupin ČR V současné době existuje na území České republiky kolem 170 místních akčních skupin. Organizací sdružující místní akční skupiny je Národní síť místních akčních 26

skupin ČR (dále jen NS MAS ČR). NS MAS ČR byla založena v roce 2007, samotná síť však vznikla již v roce 2005, jako neformální seskupení MAS s názvem Národní síť rozvoje venkova (www.nsmascr.cz/o-nas/). Cílem NS MAS ČR je především sdružovat, reprezentovat a zastupovat MAS na národní a mezinárodní úrovni vůči všem organizacím. Dále je pověřením členských MAS zmocněna ke spolupráci a komunikaci se všemi institucemi zabývajícími se problematikou venkova a metodou Leader. V neposlední řadě také zveřejňuje na svých stránkách tiskové zprávy, dokumenty a fotografie, týkající se programu Leader (www.nsmascr.cz/o-nas/). K 14. 3. 2013 NS MAS ČR sdružovala celkem 146 MAS (www.nsmascr.cz/o-nas/). Členství v této síti je zcela dobrovolné, nicméně je zatíženo ročním členským příspěvkem ve výši 10 000 Kč pro podpořené MAS a 2 000 Kč pro nepodpořené MAS (Ondráčková, 2012). 3.5.2 Založení MAS Každé území, které se chce stát MAS, musí podle Ministerstva zemědělství (2007) splňovat následující podmínky: o Geograficky stejnorodé území. Administrativní území je výhodou (např. jedná-li se o mikroregion 5 ). o Počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města větší než 25 000 obyvatel. o Hustota obyvatel maximálně 120 obyvatel/km 2. o Právní subjektivita MAS dle Programu rozvoje venkova (2010) může být 6 : a) obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, 5 Pod pojmem mikroregion rozumíme dobrovolné sdružení obcí za účelem dosažení nějakého cíle. 6 Nejčastější právní formou vzniku místních akčních skupin jsou podle Hanoldové (2013), občanská sdružení (70 % ze všech MAS). Naopak nejméně zvolenou právní formou jsou zájmová sdružení právnických osob (2 % ze všech MAS). Formou obecně prospěšné společnosti bylo založeno 40 % MAS. 27

b) občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, c) zájmové sdružení právnických osob podle zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. o Poměr veřejných subjektů a ostatních subjektů (podnikatelé, nestátní neziskové organizace apod.) min. 50 %/50 % ve prospěch ostatních subjektů. Účast zástupců veřejného sektoru nesmí překročit 50 %. o Členové MAS musí mít na daném území bydliště, sídlo, provozovnu, nebo místní příslušnost. o MAS musí navrhnout a schválit společnou strategii vztahující se na celé území. o MAS musí respektovat a dodržovat pravidla metody Leader. 3.5.3 Strategický plán Leader K tomu, aby mohla MAS čerpat finanční podporu z osy IV Leader, musí mít vypracovanou ucelenou strategii místního rozvoje tzv. Strategický plán Leader. Tento plán musí MAS stanovit na celé programové období 2007 2013 podle závazné osnovy, včetně fichí 7, které vymezují oblasti podpory. Zároveň je její povinností tento dokument průběžně aktualizovat. V souladu s tímto strategickým plánem vybírá MAS projekty, které budou z osy IV Leader podpořeny (Program rozvoje venkova, 2010). Jak uvádí Pelcl a kol. (2008), existují dva možné způsoby, jak tuto strategii vytvořit. První způsob spočívá ve vytvoření strategie seshora, což znamená, že si MAS najme experty, kteří strategii zpracují a předloží nejvyššímu orgánu MAS (valné hromadě) ke schválení. Druhým způsobem je vytvoření strategie zezdola, kdy si strategii vytvoří sama MAS pod vedením managementu. Tento způsob se sice jeví jako pracnější z hlediska vynaloženého času, ale zato účinnější. Jedním z důvodů je, že strategie zpracovaná místními aktéry více odpovídá skutečným potřebám území, ale také to, že zapojením do její přípravy se posiluje odpovědnost za její realizaci. V konečném důsledku to znamená, že je z pohledu veřejnosti akceptovatelnější (Pelcl a kol., 2008). 7 Fiche = nástroj (opatření) pro dosahování cílů stanovených ve Strategickém plánu Leader. 28

Nesmíme však opomenout, že Strategický plán Leader (SPL) je vždy součástí tzv. Integrované strategie území (dále jen ISÚ), která se zaměřuje na problémové oblasti regionu. Tato strategie je uceleným a komplexním dokumentem řešící rozvoj celého území MAS. Výhodou této strategie je fakt, že není omezena výčtem podporovaných aktivit z osy IV. Leader (Pelcl a kol., 2008). Na základě tohoto dokumentu si každá MAS stanoví strategické cíle a soubor opatření, která pak realizuje prostřednictvím Strategického plánu Leader (Strategie rozvoje na léta 2007 2013, 2006). 3.5.4 Finanční zdroje MAS Z důvodu toho, že MAS je neziskovou organizací získává finanční prostředky z PRV v rámci opatření IV. 1.1 Místní akční skupina. Takto získané prostředky by měly pokrýt veškeré provozní náklady (výplaty zaměstnancům, energie, cestovné apod.), ale i náklady na propagaci a realizaci projektů spolupráce. Mimo to je možné, aby MAS získávala finanční prostředky buď z dotací mimo program Leader, nebo pomocí realizace komerční činnosti, které jsou v souladu se SPL a schváleny výkonným orgánem MAS. Za komerční činnosti můžeme považovat např. zpracování odborných studií, nakladatelskou činnost, organizace školení, pronájem prostor pro vzdělávací akce apod. Některé z aktivit mohou být dokonce podporovány sponzory (Pelcl a kol., 2008). MAS navíc může jako právnická osoba podávat žádosti o dotaci z libovolných fondů např. strukturálních, kde je oprávněným žadatelem (Ondráčková, 2012). Podle Pelcla a kol. (2008) by MAS měla kromě zajišťování finančních prostředků za účelem naplňování strategického plánu usilovat o rozvoj místního a společenského života na území. Žádoucí je, aby MAS pořádala neformální akce za účelem posílení spolupráce a vytvoření místního partnerství, poněvadž jak uvádí Pelcl a kol. (2008), z dlouhodobého hlediska je pro území cennější, když vytvoří místní partnerství, na jehož základě bude schopna realizovat opakovaně menší projekty, než když se MAS podaří pro jednoho žadatele získat jednorázovou dotaci. 29

MAS jsou základním nástrojem pro implementaci Leaderu. K tomu, abych mohla efektivně zhodnotit jejich přínos je zapotřebí podrobněji zanalyzovat činnost některé z MAS. Přínos místních akčních skupin jsem se rozhodla demonstrovat na příkladu MAS Boskovicko PLUS za období 2008 2012. Tuto místní akční skupinu jsem si vybrala jednak z důvodu toho, že se jedná o jednu z nejúspěšnějších MAS v programovém období 2007 2013, ale také díky tomu, že sdružuje území, ve kterém žiji a dobře znám. V neposlední řadě jde o organizaci, ve které jsem měla možnost vykonávat svoji odbornou diplomovou praxi. Zde jsem se dozvěděla mnoho užitečných informací a podrobněji jsem nahlédla i na její činnost z hlediska schvalování projektových žádostí a administrativy, která je nepostradatelnou složkou každé MAS. 30

4 Metodika práce Tato diplomová práce vychází z kvalitativního paradigmatu s využitím induktivnědeduktivního přístupu. K dosažení stanoveného cíle bylo v práci navrženo několik metodických kroků, zajišťujících jeho naplnění. Jedná se například o metodu analýzy, syntézy, hodnocení, interpretace, ale i metodu komparace. Prvním krokem bylo provedení analýzy dostupných odborných publikací a strategických dokumentů, zabývajících se problematikou venkovských oblastí v kontextu politik a programů, podporujících rozvoj venkova. Dalším krokem byla analýza knižních publikací, informačních příruček a internetových zdrojů, zabývajících se problematikou místních akčních skupin. Tyto poznatky byly následně syntetizovány do jednotlivých logických celků. Následujícím krokem byl sběr informací o řešeném území, tedy MAS Boskovicko PLUS. Z důvodu absence souhrnné publikace o MAS Boskovicko PLUS, bylo primárním zdrojem dat využití vlastního terénního výzkumu v zázemí kanceláře MAS Boskovicko PLUS. Pro pochopení a uvědomění si fungování a činnosti celé místní akční skupiny byly stěžejní rozhovory s manažerkou místní akční skupiny Ing. Olgou Ondráčkovou, které byly vedeny formou nestrukturovaného, neboli neformálního rozhovoru (Hendl, 2005). Otázky byly orientovány zejména na činnost a fungování celé místní akční skupiny, dále pak na průběh příjímání a schvalování projektových žádostí, ale také její spolupráci a partnerství s ostatními místními akčními skupinami. Další metodou využitou při získávaní informací, bylo otevřené zúčastněné pozorování, kdy jsem měla možnost po dobu jednoho měsíce pozorovat činnost v zázemí této místní akční skupiny. Metoda zúčastněného pozorování byla aplikována i v rámci mé osobní účasti na konferenci Leader v Jihomoravském kraji, která se uskutečnila minulý rok. Na této konferenci jsem měla možnost nahlédnout podrobněji na práci jednotlivých místních akčních skupin v celém Jihomoravském kraji. Velice přínosná byla i má účast na uskutečněném školení potencionálních žadatelů o dotaci k výzvě 2012, které realizovala 31

MAS Boskovicko PLUS. Toto školení mi velmi pomohlo k lepšímu pochopení celého průběhu podání žádosti o dotaci. Sekundárním zdrojem využitým ke zpracování základních informací o MAS Boskovicko PLUS, byly webové stránky řešené místní akční skupiny, na kterých byl mimo výročních zpráv, stanov a zpravodajů uveden také Strategický plán Leader Boskovicko SOBĚ, který se stal nepostradatelnou součástí celé analýzy. Na základě sběru všech dostupných dat a informací o MAS Boskovicko PLUS, byla provedena následná syntéza všech údajů. Dalším metodickým krokem bylo zhodnocení činnosti MAS Boskovicko PLUS z pohledu realizovaných a odsouhlasených projektů v letech 2008 2012. Pro zhodnocení stavu projektové úspěšnosti a efektivity byly stanoveny následující kritéria: o počet projektů v jednotlivých obcích, o celkové vynaložené náklady na projekty v jednotlivých obcích, o počet projektů podle typu žadatele, o počet projektů směřovaných do členských mikroregionů, o projekty podle typu fiche (v procentním zastoupení i peněžním vyjádření). Podle těchto kritérií byly jednotlivé projekty ve sledovaném období posuzovány. Dalším krokem bylo provedení interpretace shromážděných dat. Tyto data byla interpretována použitím grafických a kartografických výstupů. Následujícím krokem bylo pomocí metody komparace naleznout shody, podobnosti, ale i odlišnosti jednotlivých analyzovaných území. Na základě této metody jsou v předkládané práci vymezena území, vykazující největší diferenciaci 8. 8 Pod pojmem diferenciace rozumíme odlišnost těch území, které se od ostatních liší tím, že doposud nerealizovala žádný projekt, podpořený prostřednictvím metody Leader. 32

Na základě provedení výše zmíněné analýzy, jsou za pomoci induktivně-deduktivní metody a dat z územně analytických podkladů (ČSÚ, 2012), navržena vhodná opatření na efektivní čerpání finančních prostředků pro všechna neaktivní území. Použitím této metody jsou pomocí návrhů a shrnutí výsledků vymezena konkrétní opatření na efektivní a účelové přerozdělování dotací do neaktivních území. 33

5 MAS Boskovicko PLUS, o. s. 5.1 Základní charakteristika území MAS Boskovicko PLUS (dále jen MAS Boskovicko) byla založena v roce 2006, jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V současné době zaujímá území pěti mikroregionů, nacházejících se na území Jihomoravského kraje v severní části okresu Blansko (viz příloha 1). MAS Boskovicko v současné době sdružuje 62 obcí a měst, zajímající území mikroregionů Boskovicko, Kunštátsko- Lysicko, Olešnicko, Svitava a Lomnicko (Boskovicko SOBĚ, 2012). Obr. 1: Vymezení území MAS Boskovicko PLUS, o. s. Hranice sdružených obcí jsou podle Strategického plánu Leader Boskovicko SOBĚ (2012) vymezeny následovně: Svazek obcí Boskovicko (celkem 15 obcí): Benešov, Boskovice, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov a Žďárná. 34

Svazek obcí Kunštátsko-Lysicko (celkem 22 obcí): Bedřichov, Býkovice, Černovice, Dlouhá Lhota, Drnovice, Hodonín, Kozárov, Krhov, Kunčina Ves, Kunice, Kunštát, Lhota u Lysic, Lysice, Makov, Nýrov, Rozseč nad Kunštátem, Sebranice, Štěchov, Tasovice, Voděrady, Zbraslavec, Žerůtky. Dobrovolný svazek obcí Olešnicko (celkem 9 obcí) Crhov, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Louka, Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov a Ústup. Svazek obcí Svitava (celkem 8 obcí) Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou, Svitávka, Újezd u Boskovic (území obce Kuničky je z tohoto svazku vyjmuto, poněvadž je součástí MAS Moravský kras). Svazek obcí Lomnicko (celkem 11 obcí) Běleč, Brumlov, Bukovice, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Rohozec, Strhače, Synalov a Zhoř. Mikroregion Lomnicko je členem MAS Boskovicko teprve od června 2012. Jelikož neměl tento mikroregion ve sledovaném období 2008 2012 možnost čerpat finanční prostředky z osy IV Leader, nebudu toto území do analýzy zahrnovat. Tab. 3: Vybrané demografické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2011 Počet obyvatel Počet obyvatel ve věku 0 14 (zdroj: ČSÚ, 2011) Počet obyvatel ve věku 15 64 Počet obyvatel ve věku 65 a více Rozloha v km 2 Hustota zalidnění na km 2 Boskovicko 17 779 2 677 12 126 2 976 128,74 138,10 Kunštátsko- Lysicko 9 887 1 642 6 762 1 483 134,07 73,74 Olešnicko 2 894 448 1975 471 45,44 63,69 Svitava 5 391 814 3 725 852 50,25 107,28 MAS celkem* 34 898 5 422 23 867 5 609 336,89 103,59 * Celkový součet nekoresponduje se součtem údajů za všechny mikroregiony. Je to dáno tím, že údaje za tři obce jsou započítány v celkovém součtu pouze jednou, poněvadž jsou tyto obce současně členy dvou mikroregionů. 35