Komplementový systém

Podobné dokumenty
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM

Játra a imunitní systém

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

Suchá krevní skvrna (Suchá krevní kapka, Dried Blood Spot)

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Transglutamináza Deamidovaný gliadin Gliadin Kravské mléko ASCA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

VÝSKYT PROTILÁTEK TŘÍDY IgM PO VAKCINACI PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A

HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Vrozené trombofilní stavy

Suchá krevní skvrna (Suchá krevní kapka, Dried Blood Spot)

1 Metody sledování komplementového systému

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová


Iniciální fáze fáze hemostázy IIa

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Metody testování humorální imunity

MOŽNOSTI LABORATORNÍHO STANOVENÍ IMUNODEFICIENCÍ

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Zánětlivé parametry pro diagnostiku sepse. Mgr. Zuzana Kučerová

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Hemofilie. Alena Štambachová, Jitka Šlechtová hematologický úsek ÚKBH FN v Plzni

Treponema pallidum. Imunoenzymatické soupravy k diagnostice syfilis

Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)

Rozštěp neurální trubice. Klára Přichystalová Ondřej Sebera Jakub Ponížil Peter Salgó

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Základní koagulační testy

Intracelulární detekce Foxp3

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Thomas Plot Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division SWA pracovní dny, Praha, 24. února 2010

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)

CYTOLOGIE TĚLNÍCH TEKUTIN V KOMPLEXNÍM POJETÍ

Vyšetření imunoglobulinů

KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

PCVs versus PPVs: New guidelines and recommendations. Roman Prymula

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Příloha list Laboratorní příručky

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ CITLIVOSTI NA ANTIBIOTIKA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci

Metody testování humorální imunity

Diagnostika infekce Chlamydia trachomatis pomocí molekulárně genetické metody real time PCR nejen u pacientek z gynekologických zařízení

Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever)

Chlamydia sp. Chlamydia pneumoniae Chlamydia trachomatis

Brožura s informacemi pro pacienta a rodiče pacienta s ahus

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

Virus klíšťové encefalitidy (TBEV)

Diagnostika sluchových vad

von Willebrandova choroba P. Smejkal Oddělení klinické hematologie, FN Brno

Antinukleární protilátky (ANA) Protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA)

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

AKUTNÍ GLOMERULONEFRITIDA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Plná krev Rychlá prognóza Stratifikace rizik Monitoring pacientů

Speciální koagulační vyšetření II


RNDr K.Roubalová CSc.

Porucha srážlivosti krve Chorobná krvácivost Deficit faktoru VIII nebo IX, vzácně XI Celoživotní záležitost Geneticky podmíněné onemocnění

Diferenciální diagnostika selhání ledvin u mnohočetného myelomu. Zdeněk Adam Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno

5 hodin praktických cvičení

Má vyšetřování tyreoglobulinu význam i mimo tyreoidální onkologii?

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Varovné signály (Red flags) pro klinickou praxi vodítko pro zvýšené riziko genetické příčiny onemocnění u pacienta

Deficit mevalonátkinázy (MKD) (nebo hyper IgD syndrom)

Aktuální situace invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) v ČR. J. Kozáková. NRL pro streptokokové nákazy Státní zdravotní ústav, Praha

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kvalsvig A J, Unsworth D J J Clin Pathol, Vol. 56, 2003, č. 6, s Volně přeložil a zkrátil MUDr. Vladimír Plesník

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

Aktuální pohled na očkování dětské populace v ČR

CENTRUM PRO TROMBOTICKÉ MIKROANGIOPATIE OSTRAVA

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

HEREDITÁRNÍ ANGIOEDÉM KAZUISTIKA

Elecsys SCC první zkušenosti z rutinní praxe. Ing. Pavla Eliášová Oddělení klinické biochemie Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKCE HELICOBACTER PYLORI

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludku a jejich typizace

Transkript:

Komplementový systém klinický seminář nefrologie 1.12.2015 Příklady indikací pro analýzu komplementu Možnost screeningového vyšetření funkční aktivity jednotlivých drah komplementu Způsob hodnocení

Frekvence Komplementové deficience vrozené ( převážně autosomálně recesivní, properidin X-vázaná, faktor B, MCP a C1-inh autosomálně dominantní) a získané (zánětem indukovaná spotřeba, autoprotilátky, snížená syntéza nebo zvýšený metabolismus) 1-6% všech PID, až 10% podle národních registrů, dle ESID 4,9% všech PID C2 def. (1:20000), C1-inh (1:10000 1:50000), částečná C4 (1:250) s C4a def. častějším u kavkazké populace Vyšší frekvence komplementových deficitů je spojována se specifickým onemocněním C2 u SLE 1% pacientů, 20% pacientů s diseminovanou neisseriovou infekcí CP a AP defekt (mutace) ve složkách komplementu vzácný spojený se závažnými klinickými stavy LP velmi častý deficit 5-30% často bez klinických následků

Indikace pro testování komplementu Vrozený nebo získaný deficit složek komplementu - varovné příznaky komplementové deficience: Meningoková meningitida >5 letech Další rekurentní bakteriální infekce (Pneumococcus) Manifestace autoimunity Angioedem bez urticarie Renální a oční zánětlivá onemocnění Monitorování léčby eculizumabem (anti-c5) PNH, ahus, off-label MPGN, prevence rejekce AB0 inkompatibilních transplantátů PNH somatická mutace PIG-A genu porucha syntézy GPI kotvy neschopnost buněk vázat regulátory komplementu DAF a CD59 Vrozený nebo získaný deficit C1 inh HAE, AAE nízká koncentrace C1inh nebo jeho disfunkce Onemocnění s nadměrnou aktivací komplementu

Nemoci spojené s genetickým deficitem složek komplementu deficience složky komplementu onemocnění C1q, C1r, C1s, závažné infekce, způsobené nejčastěji opouzdřenými bakteriemi C4 S. pneumoniae, N. meningitidis, H. influenzae typu b C2 SLE a další imunokomplexová onem. C3 C5 - C9 MBL, MASP-1,2 Properdin Faktor H, Faktor I, Faktor B C1inh MCP (CD 46) DAF (CD55)/ CD59 závažné infekce, způsobené nejčastěji opouzdřenými bakteriemi S. pneumoniae, N. meningitidis, H. influenzae typu b opakované invazivní infekce N. meningitidis a N. gonorrhoeae, nízká mortalita Bakteriální infekce dětského věku a v imunokompromitovaných stavech. Deficit LP až 30% normální populace. Nízká hladina MBL lepší přežití štěpu po transplantaci Invazivní infekce N. meningitidis, vysoká mortalita v postižených rodinách Bakteriální infekce, onem.pojivové tkáně, MPGN, ahus, HAE, AAE, rejekce ahus PNH

Onemocnění spojená s nadměrnou aktivací komplementu SLE a vaskulitidy autoimunitní imunokomplexové onemocnění snížená CP MPGN typu II asociace s C3Nef vazba na C3 konvertázu AP, inhibuje inaktivaci komplexu faktorem H prodlužuje tak její poločas rozpadu spotřeba C3, tvorba C3d,g a vysoký C3d,g/C3 PSGN spotřeba C3 a C5 i 6m po infekci, mechanismus neznámý, ale spojený se spotřebou properdinu ahus disregulace komplementového systému mutace ve faktoru H, I, B není schopný kontrolovat aktivaci AP

Algoritmus analýzy komplementu pro onemocnění spojená s aktivací komplementu Nilson,B,Ekdahl,K, Complement Diagnostics: Concepts, Indications and Practical Guidelines CP funkce, C3, C3d,g C3d,g,*1000/C3 Při normálních hodnotách 95% pravděpodobnost normálního stavu kompl., U snížení CP rozliší, je-li nízká funkce CP důsledkem spotřeby komplementu, nebo důsledkem deplece nebo disfunkce AP funkce, Faktor B,C4 Prověření fce AP, CP a terminální dráhy. Rozlišení PSGN a MPGN C3Nef, Properdin, C5 + známky aktivace AP Určení MPGN Pátrání po ahus

Možnosti lab. diagnostiky analýza HAE/AAE SLE,vask PSGN MPGN deficit CP N L L L * AP N N(L) L L * C1inh-konc L N N N * C1inh- fce L N N N * C1q (L) L N N * C4 L L N N * C3 N L L L * C5 N L (L) * faktor B N N L N * Properdin N L N * C3d N H H H N C3d,g/C3 N H H H N * Různé (podle deficitu komponenty), N normální, L-nízký, H-vysoký

Princip metody Princip metody ELISA technika Specifické koutování jamek pro jednotlivé dráhy komplementu: IgM klasická dráha LPS alternativní dráha Manan lektinová dráha Ficolin 3 lektinová dráha Blokování ostatních drah komplementu zajištěna použitím specifického blokovacího pufru při ředění vzorků Detekce stejná u všech tří drah enzymatický konjugát s protilátkou proti neoantigenu, který je exprimován při tvorbě MAC. Je tedy produkován jako výsledek aktivace komplementu a jeho množství je tak úměrné funkční aktivitě dráhy komplementu Pro každé stanovení se přidává pozitivní a negativní kontrola: posouzení validity testu semikvantitativní hodnocení

Výsledky a hodnocení Míra funkční aktivity komplementu je hodnocena semikvantitativně jako % aktivity pozitivní kontroly Referenční meze pro zdravou kontrolu a výsledky pro deficientní vzorky dle výrobce dráha komplementu referenční rozmezí (2SD) meze pro deficientní vzorky klasická 66-113 <15 lektinová 0-125 <5 alternativní 25-144 <5

Využití testu 1. krok při pátrání po komplementových deficiencích při atypických recidivujících infekcí Informace nejen o koncentraci složek, ale i o jejich funkci Diferenciální diagnostika a monitorování onemocnění zprostředkovaných aktivací komplementu Nevýhody testu Standardizace metody Preanalytika Dávkové provedení testu