RubellaIgGELISA PKS medac Český 0123 136PKSVPCZ/010512
VÝROBCE medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbh Fehlandtstraße 3 D20354 Hamburg MARKETING medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbh Geschäftseinheit Diagnostika Theaterstraße 6 D22880 Wedel Tel.: ++49/ 4103/ 8006351 Fax: ++49/ 4103/ 8006359 ADRESA PRO PŘÍJEM OBJEDNÁVEK: Tel.: ++49/ 4103/ 8006111 Fax: ++49/ 4103/ 8006113 136PKSVPCZ/010512
RubellaIgGELISA PKS medac Enzymoimunologický test se Systémem Kontroly Pipetování na kvantitativní průkaz protilátek IgG proti viru rubeoly v séru a likvoru Katalogové číslo: 136PKS POUZE PRO DIAGNOSTICKÉ POUŽITÍ IN VITRO ÚVOD Původce zarděnek, virus rubeola, patří do rodiny Togaviridae a do rodu Rubivirus. Rubeola má jednoprovazcový genom RNA a vyskytuje se pouze v jedním sérotypu. Rubeola se objevuje převážně v dětském věku a obvykle má pouze mírný průběh. Onemocnění je charakterizováno drobnou exantemou a je sprovázeno zduřením lymfatických uzlů. V průběhu prvních třech měsíců těhotenství mohou rubeolové infekce vyvolat infekci fétu, co může vést k závažnému poškození plodu (embryopatia). Vhodnými vakcínami lze dosáhnout imunizaci proti rubeolové infekci. Očkováním je možné vyvolat ochrannou imunitu asi u 95% očkovaných. Na zjištění úspěšnosti vakcinace a na stanovení imunitního statusu u těhotných žen existují různé testy. Průkaz specifických protilátek IgG proti rubeole pomocí kvantitativního enzymoimunologického testu RubellaIgGELISA PKS medac lze provést rychle a snadno. Tím, že se v testu používají kontroly testu, které jsou kalibrovány na základě mezinárodních referencí WHO, lze zhodnotit úroveň specifických protilátek IgG proti viru rubeoly. Po určení nízkých titrů v hemoaglutinačnoinhibičním testu lze zkontrolovat stav imunity kvantitativní detekcí specifických protilátek IgG. Tento test je vhodný také na průkaz indexu syntézy specifických intratekálních protilátek v párových vzorkách sérumlikvor. 136PKSVPCZ/010512 1
Princip testu Mikrotitrační destička je pokryta antigenem rubeoly. Specifické protilátky proti viru rubeoly ze vzorku pacienta se vážou na antigen. Peroxidázou konjugované protihumánní protilátky IgG se vážou na protilátky IgG (P = peroxidáza). Inkubace se substrátem TMB (*). Reakce se zastaví přidáním kyseliny sírové. Následuje fotometrické vyhodnocení. Výhody testu Pomocí Systémem Kontroly Pipetování lze každý jednotlivý krok pipetování vizuálně zkontrolovat na základě změny barvy. Lámací proužky umožňují optimální využívaní testu. Test lze aplikovat na automaty pro otevřené systémy ELISA. Kvantifikace z jednoho bodu, nevyžaduje se standardní křivka. Není potřebná dodateční kalibrační křivka na diagnostiku likvoru. Lze paralelně určit imunitní status a index specifických protilátek. 136PKSVPCZ/010512 2
OBSAH SOUPRAVY Katalogové číslo: 136PKS 1. MTP Mikrotitrační destička: 12 testovacích proužků po 8 jamek (označená jako RUG, s držícím rámem a lepenkovým desikantem v hliníkovém vakuovém balení), lámací, dno tvaru písmena U, pokryta antigenem rubeoly, BSA a indikátorem ph, připravená k použití. 2. CONTROL Negativní kontrola: 1 lahvička s obsahem 1,5 ml, lidské sérum, připravená k použití, obsahuje BSA, fenol, ProClin TM 300 a gentamycin sulfát. 3. CONTROL + Pozitivní kontrola: 1 lahvička s obsahem 1,5 ml, lidské sérum, připravená k použití, obsahuje FCS, BSA, fenol, ProClin TM 300 a gentamycin sulfát. 4. CAL Kalibrátor: 1 lahvička s obsahem 1,5 ml, lidské sérum, připravený k použití, obsahuje FCS, BSA, fenol, ProClin TM 300 a gentamycin sulfát. 5. WB Promývací roztok: 1 láhev s obsahem 100 ml, PBS/Tween (10x), ph 7,2 7,4, obsahuje ProClin TM 300. 6. VIRDIL Roztok na ředění vzorků: 1 láhev s obsahem 110 ml, PBS/Tween/BSA, ph 7,2 7,4, připravený k použití, obsahuje ProClin TM 300. 7. CON Konjugát: 3 lahvičky každá s obsahem po 4,5 ml, kozí protihumánní protilátky IgG, konjugované HRP, připravený k použití, zbarvený zeleně, obsahuje BSA, phenol, ProClin TM 300 und gentamycin sulfát. 8. TMB Substrát TMB: 1 lahvička s obsahem 10 ml, připravený k použití. 9. STOP Roztok na zastavení reakce : 2 lahvičky každá s obsahem po 11 ml, 0,5 M kyselina sírová (H 2 SO 4 ), připravený k použití. 136PKSVPCZ/010512 3
1. SKLADOVÁNÍ A STABILITA Materiál/Reagencie Stav Skladování Stabilita Zkušební souprava neotevřená 2...8 C do uplynutí použitelnosti Mikrotitrační destička otevřená 2...8 C v sáčku 6 týdnů s desikantem Kontroly/Kalibrátor otevřené 2...8 C 6 týdnů Promývací roztok zředěný 2...8 C 6 týdnů Roztok na ředění vzorků otevřený 2...8 C 6 týdnů Konjugát otevřený 2...8 C 6 týdnů Substrát TMB otevřený 2...8 C 6 týdnů Roztok na zastavení reakce otevřený 2...8 C Nepoužívejte reagencie po uplynutí data jejich použitelnosti. do uplynutí použitelnosti 2. DALŠÍ POŽADOVANÉ REAGENCIE A MATERIÁLY, KTERÉ NEJSOU SOUČÁSTÍ SOUPRAVY 2.1. Aqua ad iniectabilia (H 2 O bidest.), použití pouze destilované vody může negativně ovlivnit výsledek testu. 2.2. Mikropipety pro potřebné objemy. 2.3. Čisté skleněné nádoby nebo nádoby z umělé hmoty na ředění promývacího roztoku a vzorků. 2.4. Vhodné zařízení na promývaní mikrotitračních destiček (např. multikanálová pipeta nebo promývačka na testy ELISA). 2.5. Inkubátor na teplotu 37 o C. 2.6. Fotometr na mikrotitračné destičky s filtry na 450 nm a 620 650 nm. 3. PŘÍPRAVA REAGENCIÍ Před zahájením testu vytemperujte všechny komponenty testu na pokojovou teplotu. Sečtěte počet požadovaných mikrotitračních proužků. 136PKSVPCZ/010512 4
3.1. Mikrotitrační destička Po vyjmutí proužků s jamkami se musí desikant znovu vložit do hliníkového sáčku a dokonale uzavřít. Skladování a stabilita nepoužitých proužků s jamkami jsou uvedeny pode bodem 1. Upozornění: Jamky na mikrotitračních destičkách mají lehký zelený odstín. Občas se vyskytující zelenohnědé skvrny v jamkách vznikají při výrobě destičky a neovlivňují průběh testu. 3.2. Promývací roztok Zmíchejte jednu objemovou část koncentrátu promývacího roztoku s devíti částmi aqua ad iniectabilia (např. 50 ml koncentrátu roztoku (x10) s 450 ml aqua ad iniectabilia). Na osm jamek budete potřebovat 10 ml promývacího roztoku. Krystaly v promývacím roztoku (10 x) se musí rozpustit zahřáním (max. při 37 C) nebo promícháním při pokojové teplotě. Reagencie jednoho testu (mikrotitrační destička, kontroly, konjugát, kalibrátor) se nesmí zaměňovat s reagenciemi jiných šarží. Oproti tomu se roztok na ředění vzorků, promývací roztok, substrát TMB a roztok na zastavení reakce u všech virologických testů firmy medac mohou principiálně zaměňovat. Reagencie od jiných výrobců se obecně v tomto testu nesmí používat. Pouze při přesném dodržení pracovních předpisů obdržíte validní a reprodukovatelné výsledky. 4. VZORKY 4.1. Test je vhodný na vyšetření séra a likvoru (při vyšetření likvoru je nevyhnutné věnovat pozornost bodu 8). Vzorky pacientů uchovávejte maximálně 7 dní při teplotě 2 8 C. Delší uchovávaní se musí provádět při teplotě 20 C. Vzorky se nesmí opakovaně zamrazovat a odmrazovat. 4.2. Před testem není potřebné provádět žádnou úpravu séra, např. inaktivaci. Vzorky však nesmí být kontaminovány mikroorganizmy, ani nesmí obsahovat lidské erytrocyty. 4.3. Vzorky zřeďte roztokem na ředění vzorků v poměru 1:200. Doporučujeme udělat nejdřív ředění 1:50 (např. 10 µl séra + 490 µl roztoku na ředění vzorků) a pouze potřebné množství ředit dále v poměru 1:4. Vzorky naměřené nad intervalem měření se mohou libovolně zředit dále. 4.4. Diagnostika vzorků sérumlikvor je podrobně opsána v bodě 8. 136PKSVPCZ/010512 5
5.A. PRACOVNÍ POSTUP PŘI TESTU 5.1. Otevřete hliníkový sáček a vyberte požadovaný počet mikrotitračních proužků s jamkami (viz 3.1.). Mikrotitrační destičky jsou připraveny k použití a nemusí se promývat. 5.2. Jamku A1 nechte prázdnou (viz 6.A.) na určení pozadí. Do jamek na destičke napipetujte jednotlivě po 50 µl negativní kontroly, 50 µl pozitivní kontroly, 50 µl vzorků a v duplikátu 50 µl kalibrátora. Po napipetování vzorků (kapaliny s neutrálním ph nebo bazické) se jamky zbarví modře. Pokud se roztok v některé jamce nezbarví, znamená to, že jste do ni zapomněli napipetovat sérum nebo kontrolu. V případě potřeby se mikrotitrační destička může před dalším zpracováním skladovat ve vlhké komoře při 2 8 C maximálně 60 minut. 5.3. Mikrotitrační destičku inkubujte 60 minut (± 5 minuty) při teplotě 37 C (± 1 C) ve vlhké komoře (nebo pod inkubační krycí fólií). 5.4. Po inkubaci promyjte každou mikrotitrační jamku třikrát 200 µl promývacího roztoku. Po dobu promývaní dbejte na to, aby se jamky pořádně naplnily. Po promytí vyklepejte mikrotitrační destičku na filtračním papíru. Jamky nenechte vyschnout! S prácí pokračujte okamžitě! 5.5. Do každé jamky (kromě A1) napipetujte 50 µl roztoku konjugátu (zbarvený zeleně). Pokud provádíte test manuálně, do každé jamky musíte napipetovat 50 µl konjugátu. Poznámka: Při práci s automatickými zařízeními musíte do každé jamky napipetovat 60 µl konjugátu, neboť v inkubačních komorách těchto zařízení dochází k intenzivnímu vypařování. V rámkách validace se ukázalo, že tento test je v podstatě vhodný také na automatické zpracování. Přesto doporučujeme verifikovat jeho kompatibilitu s přístrojem, na kterém se bude pracovat. 136PKSVPCZ/010512 6
5.6. Inkubujte znovu 60 minut (± 5 minuty) při teplotě 37 C (± 1 C) ve vlhké komoře (nebo pod inkubační krycí fólií). 5.7. Po inkubaci promyjte mikrotitrační jamky (viz 5.4.). 5.8. Do všech jamek (i do A1) napipetujte 50 µl roztoku substrátu TMB, a inkubujte 30 minut (± 2 minuty) při teplotě 37 C (± 1 C) ve tmě (vlhká komora nebo inkubační krycí fólie). Pozitivní vzorky se zbarví modře. 5.9. Enzymatickou reakci zastavte přidáním 100 µl roztoku na zastavení reakce do každé jamky (i do A1). Pozitivní séra se zbarví žlutě. Před fotometrickým měřením vyčistěte ze spodu mikrotitrační destičku a zkontrolujte, zdali v jamkách nejsou žádné bubliny vzduchu. Měření se musí provést do 15 minut po zastavení reakce. 5.B. TABULKA ZNÁZORŇUJÍCÍ PRACOVNÍ POSTUP Negativní kontrola Pozitivní kontrola Kalibrátor Vzorky Prázdná jamka (A1) Negativní kontrola 50 µl Pozitivní kontrola 50 µl Kalibrátor Vzorek 50 µl 50 µl Inkubujte 60 minut při teplotě 37 C, 3x promyjte 200 µl promývacího roztoku Konjugát 50/60 µl*) 50/60 µl*) 50/60 µl*) 50/60 µl*) Inkubujte 60 minut při teplotě 37 C, 3x promyjte 200 µl promývacího roztoku Substrát TMB 50 µl 50 µl 50 µl 50 µl 50 µl Roztok na zastavení reakce Inkubujte ve tmě 30 minut při teplotě 37 C 100 µl 100 µl 100 µl 100 µl 100 µl Fotometrické odečtení při 450 nm (ref. vln. délka 620 650 nm) *) manuální/automatický postup 136PKSVPCZ/010512 7
6.A. HODNOCENÍ TESTU (VALIDITA) Odečtěte hodnotu optické density (OD) při vlnové délce 450 nm (referenční vlnová délka 620 650 nm). Od všech hodnot OD odečtěte OD pozadí (A1 jamka). Charakteristické údaje šarže: Charakteristické údaje šarže vložené do každé soupravy obsahují následující informace: standardní křivku, charakteristickou pro každou šarži parametry křivky a, b a c předepsanou hodnotu OD kalibrátora spodní hraniční hodnotu OD kalibrátora předepsaný rozsah koncentrací pozitivní kontroly v IU/ml Kritéria validity Hodnota OD negativní kontroly musí být < 0,150. Hodnota v unit pozitivní kontroly musí ležet v předepsaném intervalu dle přiloženého listu šarže. Střední hodnota OD kalibrátora musí ležet nad hraniční hodnotou dle přiloženého listu šarže. Dodatečné kritéria validity pro sérumlikvor jsou udány v bodě 8. Pokud výsledky testu nesplňují tyto podmínky validity, opakujte test znovu. Korektura naměřených výsledků: Naměřené hodnoty OD pozitivní kontroly a vzorků se musí upravit následujícím způsobem: OD předepsané pro kalibrátor OD korigovaná = x OD naměřená OD kalibrátora, naměřená Kvantifikace výsledků K výpočtu upravených hodnot použijte zodpovídající koncentrace v IU/ml ze standardní křivky, charakteristické pro každou šarži. Výsledky lze také vyjádřit pomocí počítače na základě rovnice křivky s upravenými hodnotami OD: Koncentrace[IU/ml] a = b/ 1 ODkorigovaná c Do mnohých modernějších fotometrů na testy ELISA lze tento vzorec naprogramovat, čímž je možný přímý výpočet fotometrem. 136PKSVPCZ/010512 8
Interval měření se nachází v intervalu od 5 do 200 IU/ml. Vzorky s hodnotami unit pod intervalem měření se hodnotí jako < 5 IU/ml, vzorky nad intervalem měření jako > 200 IU/ml. Tyto se nesmí extrapolovat. Cut off existující imunity leží při 15 IU/ml. Šedá zóna = cut off ± 20 % (= 12 až 18 IU/ml) 6.B. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ/HRANICE METODY Vzorky s hodnotami unit pod hraniční oblastí se hodnotí jako NEGATIVNÍ vzhledem k existující imunitě. Vzorky s hodnotami unit vevnitř hraniční oblasti se hodnotí jako HRANIČNÍ. Při hodnotách vevnitř hraniční oblasti nelze s jistotou počítat z ochranní imunitou. Tyto hodnoty se musí zkontrolovat tím, že se pacientům po 14 dnech odebere druhý vzorek, který se musí testovat společně s prvním vzorkem, aby se zjistil pohyb titru. Vzorky s hodnotami unit nad hraniční oblastí se hodnotí jako POZITIVNÍ vzhledem k existující imunitě. Výsledky všech testů je třeba interpretovat vždycky společně s klinickým obrazem pacienta a dalšími diagnostickými parametry. Velmi vysoké hodnoty lipidů mohou při pozitivních vzorkách naměřené hodnoty protilátek zkreslit. Vysoké hodnoty hemoglobinu a bilirubinu neovlivňují výsledky testu. 136PKSVPCZ/010512 9
7. CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI TESTU V rámkách diagnostické evaluace jsme zjistili následující vlastnosti testu. 7.A. CITLIVOST A SPECIFITA Celkově 350 sér pacientů, z toho 100 v hemaglutinačním testu negativních a 250 v jednom referenčním testu ELISA pozitivních, bylo testováno testem RubellaIgGELISA PKS medac. Výsledky jsou předložené v uvedené tabulce. Referenční test negativní pozitivní RubellaIgGELISA PKS Negativní 99 0 medac Pozitivní 1* 250 Citlivost = 100 % Specifita = 99,00 % Pozitivní prediktivní hodnota: 99,60 % Negativní prediktivní hodnota: 100 % * Vzorek byl určen jako hraniční 7.B. PŘESNOST Vzorek Variace intraassay Vzorek Variace interassay OD S CV (%) n OD S CV (%) NK 0,029 0,002 7 22 PK 13,6 0,8 6 13 PK 0,338 0,014 4 22 Č.2 17,9 1,5 8 13 Kal 0,952 0,046 5 22 Č.3 90,4 11,3 13 13 Č.1 1,764 0,070 4 22 Č.4 145,5 18,7 13 13 NK = negativní kontrola; PK = pozitivní kontrola; Kal = kalibrátor n 136PKSVPCZ/010512 10
8. DIAGNOSTIKA LIKVORU Průkaz specifické syntézy protilátek proti rubeole v centrálním nervovém systému je v rámkách likvorové diagnostiky součástí diferenciálního ujasnění akutních a chronických onemocnění CNS. Spolu s plísněmi a baktériemi jsou některé viry zodpovědné za infekce CNS. Kromě toho se při chronických onemocněních jako roztroušená skleróza v přibližně 95% všech případů dokazují vysoké hodnoty protilátek proti spalničkám, rubeole a/nebo Varicella zoster. Průkaz syntézy specifických intratekálních protilátek proti rubeole se provádí výpočtem indexu protilátek AI dle Reibera (Reiber 1987, 1999). Pro výpočet AI musí být splněny následovní předpoklady: Výpočet kvocientu albuminu (Q alb ) pro hodnocení funkce bariéry a výpočet hodnoty limes při zvýšených kvocientech IgG (Q celk > Q lim ) Výpočet celkového kvocientu IgG (Q celk ) 8.1. TESTOVANÝ MATERIÁL 8.1.1. Test je vhodný pro páry vzorků sérumlikvor. 8.1.2. Před testem není potřebné provádět žádnou úpravu séra, např. inaktivaci. Vzorky však nesmí být kontaminovány mikroorganizmy, ani nesmí obsahovat lidské erytrocyty. 8.1.3. Sérum Kromě ředění 1:200 pro určení sérologického statusu se musí séra zředit v poměru 1:1500 roztokem na ředění vzorků. Pro výpočet AI se zvolí ředění, kterého hodnota IU leží v intervalu měření (viz 6.A. a 8.2.). Pokud hodnoty IU obojích ředění leží v intervalu měření od 5 200 IU, může se pro výpočet AI použít hodnota ředění 1:1500. Pokud hodnoty IU pro obě ředění leží nad 200 IU, musí se vzorek ještě zředit. 8.1.4. Likvor Vzorky likvorů se zředí standardně v poměru 1:5 roztokem na ředění vzorků. Pokud hodnota naměřené koncentrace protilátek leží mimo intervalu měření, musí se vzorek zředit dále nebo měřit ještě jednou v nižším stupni ředění (max. 1:2). Sérum a likvor se musí zpracovat vždycky paralelně v jedním testu (i při opakovaných měřeních)! 136PKSVPCZ/010512 11
8.2. PRACOVNÍ POSTUP Test pro určení RubellaIgG v párech vzorků sérumlikvor se provádí jako v bodu 5.A. 8.3. URČENÍ CELKOVÉHO IgG A OBSAHU ALBUMINU Dodatečně k průkazu specifického IgG pro rubeolu se musí určit zodpovídající celkové množství IgG a obsah albuminu v séru a likvoru. 8.4. HODNOCENÍ TESTU/VALIDITA Validita Tu platí kriteria validity, které jsou předepsané pod bodem 6.A. Pokud kritéria validity nejsou splněny, musí se test opakovat. Dodatečně pro diagnostiku likvoru platí: Séra s obsahem protilátek < 5 IU v zředění 1:200 se považují za sérologicky negativní. V tomto případě nelze určit index protilátek. Ve velmi zřídkavých případech nelze u sérologicky negativních pacientů intratekální protilátky pro encefalopatie, vyvolaných rubeolou, dokázat. Interval měření pro likvor leží v oblasti 2 200 IU. Likvory s ředěním 1:5 při pozitivním sérologickém statusu ležící pod intervalem měření se musí opakovat při nižším zředění (maximálně 1:2). Hodnocení ýpočet hodnot IU se provádí dle bodu 6.A. Výpočet kvocientu IgG specifického pro rubeolu (Q špec ) podle vzorce: IU likvoru x zředění likvoru Q spez = IU séra x zředění séra Výpočet indexu protilátek Index specifický pro rubeolu se vypočítá podle vzorců: 1. AI = Q špec /Q celk (pro Q celk < Q lim ) 2. AI = Q špec /Q lim (pro Q celk > Q lim ) 2 6 3. Q = 0,93 Q + 6 10 1,7 10 lim alb 3 136PKSVPCZ/010512 12
8.5. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Hodnoty AI v rozmezí 0,6 1,3 platí jako norma. Hodnoty AI > 1,3 a 1,5 platí jako hraniční. Patologická oblast platí pro AI > 1,5. Hodnoty < 0,6 poukazují na analytické chyby a nelze jich interpretovat. Rozhodující kritéria při diagnostice likvoru při akutním aktivním onemocnění CNS je zvýšený počet buněk a zvýšený kvocient albuminu jako projev problematického průtoku likvoru v důsledku zánětlivých procesů. Zvýšené hodnoty protilátek samé po sobě ještě nejsou jistým důkazem pro akutní fázi infekčního onemocnění CNS, protože protilátky mohou persistovat po delší dobu také intratekálně, přičemž může dojít k polyspecifické syntéze protilátek, vlastních CNS. V takovém případě se musí dokázat signifikantní změny hodnoty AI při druhých párových vzorkách sérumlikvor, aby se mohlo mluvit o infekci CNS. K tomu je potřebný odběr dalšího vzorku po klinicky vhodném časovém odstupu, který se určí na základě klinických aspektů. VŠEOBECNÉ RADY TÝKAJÍCÍ SE MANIPULACE Aby se předešlo vzájemné kontaminaci jednotlivých reagencií, nezaměňujte lahvičky ani jejich šroubové uzávěry. Reagencie je potřebné hned po použití uzavřít, aby nedošlo k jejich vypařování a mikrobiální kontaminaci. Po skončení testu se musí reagencie uložit tak, jak je uvedené v pokynech, aby se zachovala jejich garantovaná životnost. Aby nedošlo k záměně s reagenciemi jiných testovacích systémů nebo šarží, musí se všechny komponenty jednoho testu po použití skladovat spolu v původním balení (viz také 3.). 136PKSVPCZ/010512 13
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ Je nevyhnutné dodržovat místní předpisy týkající se bezpečnosti práce. Reagencie lidského původu byli testovány na HBsAg, na protilátky proti HIV 1/2 a protilátky proti HCV a bylo zjištěno, že nejsou reaktivní. Přesto se musí s těmito reagenciemi a také s těmi, které obsahují součásti zvířecího původu, (viz obsah soupravy), pracovat jako s potencielně nákažlivými, aby se předešlo riziku nákazy. RADY TÝKAJÍCÍ SE LIKVIDACE Chemikálie a přípravky patřící k tomuto produktu jako i jejich zbytky, vznikající při použití tohoto produktu, se považují zpravidla za odpady, které se musí odstraňovat podle předpisů. Odstraňování těchto odpadů se řídí podle národních zákonů týkajících se odpadů. Informace o možnostech odstraňování odpadů Vám podají zodpovídající úřady nebo společnosti zabývající se odstraňováním odpadů. Datum vydání: 01.05.2012 136PKSVPCZ/010512 14
LITERATURA Enders, G.: Röteln. Fortschr. Klin. Virol. München, 157177 (1986). Hermann, K.L.: Available Rubella serological tests. Rev. Infect. Dis. 7, 108112 (1985). Reiber, H. and Felgenhauer, K.: Protein transfer at the blood cerebrospinal fluid barrier and the quantitation of the humoral immune response within the central nervous system., Clin Chim Acta, 319 328 (1987). Reiber, H.: Liquordiagnostik, in: Klinische Neurologie, Berlit, P. (HRSG), Springer Verlag, Heidelberg, 148 177 (1999). Pustowoit, B., Hofmann, J. a Trauer, H.: Rötelnvirus, in: Diagnostische Bibliothek, Bd. 1, Virusdiagnostik, Porstmann, T. (Hrsg.), Blackwell WissenschaftsVerlag, 499515 (1996). Selb, B.: Rötelnvirus, in: Medizinische Virusdiagnostik, Selb, B. (Hrsg.), Umschau Verlag, 198202 (1992). Wolinsky, J.: Rubella, in: Virology, 2. Edition, Field, B. N., Kipe, D. M. et al. (Eds.), Raven Press, Ltd., New York (1990). 136PKSVPCZ/010512 15