Mycoplasma pneumoniae-igm-elisa medac. Český 362-VPCZ/010512

Transkript

1 Mycoplasma pneumoniaeigmelisa medac Český 362VPCZ/010512

2 VÝROBCE medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbh Fehlandtstraße 3 D20354 Hamburg MARKETING medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbh Theaterstraße 6 D22880 Wedel Tel./Phone: ++49 / 4103 / Fax: ++49 / 4103 / ADRESA PRO PŘÍJEM OBJEDNÁVEK: Tel.: ++49/ 4103/ Fax: ++49/ 4103/ VPCZ/010512

3 Mycoplasma pneumoniaeigmelisa medac Enzymoimunologický test na kvalitativní průkaz protilátek IgM proti Mycoplasma pneumoniae v lidském séru Katalogové číslo: 362 POUZE PRO DIAGNOSTICKÉ POUŽITÍ IN VITRO ÚVOD Mykoplasmata jsou bakterie bez buněčný stěny (třída Mollicutes, řád Mycoplasmatales) s jedním zvláště malým genomem. Pro ně je charakteristická malá velikost ( nm) a jejich schopnost k extremním změnám formy (pleomorfie). Doposud je známo přes 100 druhů řádu Mycoplasmatales. Většina z nich se vyskytuje výlučně u zvířat. U člověka bylo izolováno zatím 14 druhů, které postihují sliznici respiračního a urogenitálního traktu. Pouze několik z nich je patogenních. K lidským patogenním druhům se zařaďuje Mycoplasma pneumoniae. U M. pneumoniae jsou známé dvě varianty. M. pneumoniae parazituje extrabuněčně na sliznici respiračního traktu. Tento agens se vyznačuje svoji vysokou specifitou k hostiteli. Za přichycení agens na povrch hostitelské buňky zodpovídá specifický adhezín. Tento adhezín je současně virulentním faktorem, proti kterému je namířena rozhodující humorální odezva. Přenos M. pneumoniae probíhá kapánkovou infekcí. Přitom je inkubační doba s deseti až dvaceti dny relativně dlouhá. M. pneumoniae se vyskytuje endemicky a sezónně častěji na jaře a na podzim. Epidemie v intervalech 3 až 4 roky nejsou neobvyklé. Infekce M. pneumoniae patří k nejčastějším příčinám nenosokomiálně vzniknutých tracheobronchitidám a atypickým pneumoniím v dětském věku a u dospívajících. Nejvyšší incidence se vyskytuje mezi 5. a 15. rokem života. Celkově 5 až 10 % atypických pneumonií je zapříčiněných M. pneumoniae. Kromě toho způsobuje M. pneumoniae onemocnění jako pharyngitidu, laryngitidu, otitis media a myringitis. V důsledku infekce M. pneumoniae, která začíná na počátku infekcí respiračního traktu, může dojít k různým klinickým manifestacím v jiných systémech organizmu: peri a myokarditida, reaktivní arthritida, meningitida, meningoencephalitida, polyneuritida a rovněž různá postižení kůže. Počátečně se projevující jako běžná infekce může způsobit závažné pozdní formy onemocnění. Obzvlášť závažné průběhy onemocnění lze pozorovat u imunodeficitních a imunosuprimovaných pacientech. 362VPCZ/

4 Proběhnutá infekce M. pneumoniae nepřináší žádnou imunitu proti tomuto agens. Z tohoto důvodu často pozorujeme reinfekce. Infekce probíhá u dětí mladších jako 5 let převážně asymptomaticky. Onemocnění má v tomto případě lehký průběh. Ale u starších dětí, dospívajících a dospělých infekce probíhá s výraznou symptomatikou. Avšak symptomy jako únava, bolesti hlavy, teplota a neproduktivní suchý kašel jsou velmi nespecifické a nepoukazují jednoznačně na agens infekce. Proto se v těchto případech vyžaduje eficientní diagnostika. V akutní fázi onemocnění je průkaz agens metodou volby. Průkaz agens se provádí ze stěrů hltanu, sput a bronchoalveolárních laváží (BAL). Klasický průkaz agens M. pneumoniae buňkovou kulturou je velmi časově intenzivní (10 až 14 dnů). Přesto pouze ve 40 až 60 % případů lze počítat s úspěšnou izolací agens. Předpokladem úspěchu při průkazu antigenu metodou ELISA je vzorek bohatý na buňky, protože citlivost testu je relativně nízká. Kvalitativně hodnotné komerční testy na průkaz DNA pro agens nejsou doposud k dispozici. Serologie je metodou volby při chronicky probíhajících onemocněních, reinfekcích a extrapulmonálních onemocněních vyvolaných M. pneumoniae. Z komerčních metod jsou dostupné vazba komplementu, hemaglutinační test (HAT) a enzymoimunologický test (ELISA). Testy ELISA umožňují oproti vazby komplementu a HAT diferenciaci ve třídách imunoglobulínů IgG, IgA, IgM, přičemž lze rozlišit akutní infekce od chronických a od proběhnutých infekcí. Test Mycoplasma pneumoniaeigmelisa medac obsahuje pro serologický průkaz nativní, vyčištěný antigen. 362VPCZ/

5 PRINCIP TESTU Mikrotitrační destička pokryta specifickým antigenem M. pneumoniae. Specifické protilátky proti M. pneumoniae ze séra pacienta se vážou na antigen. Peroxidázou konjugované proti lidské IgM se váže na protilátky IgM (P = peroxidáza). Inkubace se substrátem TMB (*). Zastavení reakce kyselinou sírovou. Vyhodnocení probíhá fotometricky. Výhody testu Vysoká citlivost a specifita. Lámací proužky s mikrojamkami umožňují optimální využívaní testu. 362VPCZ/

6 OBSAH SOUPRAVY Katalogové číslo: MTP Mikrotitrační destička: 12 testovacích proužků po 8 jamkách, (označená jako MPM, s držícím rámem a lepenkovým desikantem v hliníkovém vakuovém balení), lámací, dno tvaru písmene U, pokryté antigenem Mycoplasma pneumoniae a FKS, připravena k použití. 2. CONTROL Negativní kontrola: 1 lahvička s obsahem 1,5 ml, lidské sérum, připravena k použití, zbarvené modře, obsahuje NBCS, fenol, ProClin TM 300 a gentamycin sulfát. 3. CONTROL + Positivní kontrola: 1 lahvička s obsahem 1,5 ml, lidské sérum, připravena k použití, zbarvené modře, obsahuje BSA, fenol, ProClin TM 300 a gentamycin sulfát. 4. WB Promývací roztok: 1 láhev s obsahem 100 ml, PBS/Tween (10x), ph 7,2 7,4, obsahuje ProClin TM BACDIL Roztok na ředění vzorků: 1 láhev s obsahem 110 ml, PBS/Tween/NBCS, ph 7,0 7,2, připraven k použití, zbarvený modře, obsahuje ProClin TM CON Konjugát: 3 lahvičky každá s obsahem 4,5 ml, kozí protilátky IgM, konjugované HRP, připraven k použití, zbarvený červeně, obsahuje BSA, phenol, ProClin TM 300 a gentamycinsulfát. 7. TMB Substrát TMB: 1 lahvička s obsahem 10 ml, připraven k použití. 8. STOP Roztok na zastavení reakce : 2 lahvičky každá s obsahem 11 ml, 0,5 M kyselina sírová (H 2 SO 4 ), připraven k použití. 9. RFABS Absorbent IgG/Rf: 1 lahvička s obsahem 4 ml, kozí protilidskéigg sérum, připraven k použití, obsahuje acid sodíku < 0,1 %. 362VPCZ/

7 1. SKLADOVÁNÍ A STABILITA Materiál/Reagencie Stav Skladování Stabilita Zkušební souprava neotevřená C do uplynutí použitelnosti Mikrotitrační destička otevřená C v sáčku 12 týdnů s desikanatem Kontroly otevřená C 12 týdnů Promývací roztok ředěný C 12 týdnů Roztok na ředění otevřený C 12 týdnů vzorků Konjugát otevřený C 12 týdnů Substrát TMB otevřený C 12 týdnů Roztok na zastavení otevřený C do uplynutí reakce použitelnosti Absorbent IgG/Rf otevřený C 12 týdnů Reagencie nepoužívejte po uplynutí data jejich použitelnosti. 2. DALŠÍ POŽADOVANÉ REAGENCIE A MATERIÁLY, KTERÉ NEJSOU SOUČÁSTÍ SOUPRAVY 2.1. Aqua ad iniectabilia (H 2 O bidest.). Použití pouze destilované vody může negativně ovlyvnit průběh testu Mikropipety pro potřebné objemy Čisté skleněné nádoby nebo nádoby z umělé hmoty na ředění promývacího roztoku a vzorků Vhodné zařízení na promývaní mikrotitračních destiček (např. multikanálová pipeta nebo promývačka na testy ELISA) Inkubátor na teplotu 37 C Fotometr na mikrotitrační destičky s filtry na 450 nm a na nm. 3. PŘÍPRAVA REAGENCIÍ Před zahájením testu vytemperujte všechny komponenty testu na pokojou teplotu. Stanovte požadovaný počet mikrotitračních jamek Mikrotitračnídestička Hliníkový sáček se musí po každém vyjmutí proužků s jamkami spolu s desikantem dokonale uzavřít. Skladování a životnost nepoužitých mikrotitračních jamek je uvedena pod bodem VPCZ/

8 3.2. Promývací roztok Smíchejte jednu objemovou část koncentrátu promývacího roztoku (10x) s devíti částmi Aqua ad iniectabilia (např. 50 ml promývacího roztoku (10x) se 450 ml aqua ad iniectabilia). Na 8 jamek budete potřebovat 10 ml promývacího roztoku. Krystaly v promývacím roztoku (10x) se musí rozpustit zahřáním (max. 37 C) a/nebo promícháním při pokojové teplotě. Reagencie jednoho testu (mikrotitrační destička, kontroly, konjugát) se nesmí zaměňovat s reagenciemi jiných šarží. Oproti tomu se roztok na ředění vzorků, promývací roztok, absorbent IgG/RF, substrát TMB a roztok na zastavení reakce u všech testů ELISA na chlamydie a mykoplazmata mohou principiálně zaměňovat. Reagencie jiných výrobců se obecně nesmí používat. Pouze při přesném dodržení pracovních předpisů obdržíte validní a reprodukovatelné výsledky. 4. VZOREK 4.1. Test je vhodný pro vzorky séra. Vzorky pacientů uchovávejte maximálně 7 dní při teplotě 2 8 C. Delší uchovávaní se musí provádět při teplotě 20 C. Vzorky se nesmí opakovaně zamrazovat a odmrazovat Aby se předešlo interferencím s vysokými titrami IgG a revmatoidními faktory, musí se provést absorpce IgG u všech sér Před testem není nutné provádět žádnou úpravu séra, např. deaktivaci. Testované vzorky séra však nesmí být kontaminovány mikroorganismy ani nesmí obsahovat lidské erytrocyty. 5. PRACOVNÍ POSTUP 5.A. ABSORPCE IgG/RF Důležité: Kontroly jsou připraveny k použití a nemusí se absorbovat. Následující objemy platí pro jednotlivé určení. 5.A.1. Sérum: 10 μl séra zřeďte s 490 μl roztokem na ředění séra (zředění 1:50). 5.A.2. Absorpce: zmíchejte 30 μl absorbentu IgG/Rf a 30 μl zředěného séra (zředění 1:100) a inkubujte 15 minut při pokojové teplotě. 362VPCZ/

9 Alternativa: Absorpce se může provést také přes noc při 2 8 C. 5.A.3. Zředění testu je teď 1: B. PROVEDENÍ TESTU 5.B.1. Otevřte hliníkový sáček a vyberte požadovaný počet mikrotitračních jamek (viz 3.1.). Mikrotitrační jamky jsou připravené k použití a nemusí se promývat. 5.B.2. Do jamky A1 napipetujte 50 μl roztoku na ředění vzorků pro stanovení pozadí (viz 6.A.). Do jamek dále napipetujte v duplikátu 50 μl negativní kontroly, po jednou 50 μl pozitivní kontroly a zředěné vzorky pacienta. V případě potřeby lze mikrotitrační destičku uchovávat před dalším zpracováním ve vlhké komoře při pokojové teplotě max. 30 minut. 5.B.3. Mikrotitrační destičku inkubujte 60 minut (± 5 min) při 37 C (± 1 C) (vlhká komora nebo krycí folie). 5.B.4. Po inkubaci promyjte každou mikrotitrační jamku třikrát 200 μl promývacího roztoku. Dbejte na to, aby se všechny jamky naplnily. Po skončení promývání vyklepejte mikrotitrační jamky na filtračním papíru. Jamky nesmí vyschnout! S prácí pokračujte okamžitě! 5.B.5. Do všech jamek přidejte konjugát (zbarvený červeně). Pokud provádíte test manuálně, do každé jamky musíte napipetovat 50 μl konjugátu. Poznámka: Při práci na automatických zařízeních naprogramujte pro každou jamku 60 μl konjugátu, neboť v inkubačních komorách těchto zařízení dochází s intenzivnímu vypařování. V rámci validace testu pro automatické zpracování se zjistilo, že tento test je v podstatě vhodný rovněž pro automatické zpracování. Nicméně doporučujeme verifikovat jeho kompatibilitu s přístrojem, na kterém se bude pracovat. 5.B.6. Inkubujte znovu 60 minut (± 5 min) při 37 C (± 1 C) (vlhká komora nebo krycí folie). 5.B.7. Po inkubaci promyjte znovu mikrotitrační jamky(viz 5.B.4.). 362VPCZ/

10 5.B.8. Do všech jamek napipetujte 50 μl roztoku substrátu TMB a inkubujte 30 minut (± 2 min) při 37 C (± 1 C) ve tmě (vlhká komora nebo krycí folie). Pozitivní vzorky se zbarví modře. 5.B.9. Reakci zastavte přidáním 100 μl roztoku na zastavení reakce do každé jamky. Následuje změna barvy z modré na žlutou. Před fotometrickým měřením vyčistěte ze spodu mikrotitrační jamky a zkontrolujte, zda v jamkách nejsou žádné bubliny vzduchu. Měření je třeba provést během 15 minut po přidání roztoku pro zastavení reakce. 5.C. TABULKA ABSORPCE IgG/RF Údaje pro jedno určení 10 μl séra μl roztoku na ředění vzorků 500 μl; zředění 1:50 30 μl IgG/RfAbsorbens + 30 μl zředěné sérum 60 μl; zředění 1:100 Promíchat Inkubovat 15 minut při pokojové teplotě nebo přes noc při 2 8 C Zředění testu 1: VPCZ/

11 5.D. TABULKA PRACOVNÍHO POSTUPU Roztok na ředění vzorků Negativní kontrola Pozitivní kontrola Absorbovaný vzorek Pozadí (A1) 50 μl Negativní kontrola 50 μl Pozitivní kontrola 50 μl Absorbovaný vzorek 50 μl Inkubujte 60 minut při 37 C, 3 x 200 μl promyjte promývacím roztokem Konjugát 50/60 μl*) 50/60 μl*) 50/60 μl*) 50/60 μl*) Inkubujte 60 minut při 37 C, 3 x 200 μl promyjte promývacím roztokem TMBSubstrát 50 μl 50 μl 50 μl 50 μl Inkubujte 30 minut při 37 C ve tmě Roztok na zastavení reakce 100 μl 100 μl 100 μl 100 μl Fotometrické vyhodnocení při 450 nm (referenční vlnová délka nm) *) manuální/automatické zpracování (s. 5.B.5.) 6.A. HODNOCENÍ TESTU (VALIDITA) Fotometrické vyhodnocení se provádí při vlnové délce 450 nm (referenční vlnová délka nm). Hodnotu OD pozadí (jamka A1) odečtěte od všech hodnot OD. Hodnota OD pozadí musí být < 0,100. Střední hodnota OD negativní kontroly musí být < 0,100. Hodnota OD pozitivní kontroly musí být > 0,800. Cutoff = střední hodnota OD negativní kontroly + 0,380 Šedá zóna = Cutoff ± 10 % Pokud spomínaná kriteriá validity nejsou splněna, musí se test zopakovat. 362VPCZ/

12 6.B. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ 6.B.1. KVALITATIVNÍ Výsledek OD < šedá zóna OD Cutoff ± 10 % OD > šedá zóna Hodnocení negativní hraniční pozitivní 6.B.2. SEMIKVANTITATIVNÍ CutoffIndex: OD vzorku OD Cutoff Hodnocení < 0,9 negativní 0,9 1,1 hraniční > 1,1 pozitivní Hodnoty v šedé zóně se musí zkontrolovat, přičemž se po 14 dnech odebere pacientovi nový vzorek, který se musí vyšetřit společně s prvním vzorkem na pohyb titru. Výsledky testu se musí interpretovat společně v súvislosti s výsledkem IgG a IgA a v souvislosti s klinickým obrazem pacienta a dalšími diagnostickými parametry. Vysoké hodnoty hemoglobinu v séru neovlivňují výsledky testu. Oproti tomu mohou vysoké hodnoty lipidů výsledek testu zkreslit. Křížové reakce s heterofilními protilátkami nelze v jednotlivých případech vyloučit. Yerstvé infekce mohou za urÿitých podmínek zapÿíÿinit falešnÿ pozitivní výsledky IgM. 362VPCZ/

13 6.C. SPECIFICKÁ INTERPRETACE PRO IgM/IgA/IgG Možné výsledky IgM IgA IgG COI* AU/ml AU/ml >1,1 <9 <9 + >1,1 >11 <9 + + >1,1 <9 > >1,1 >11 > <0,9 >11 > <0,9 <9 >11 + <0,9 >11 <9 + <0,9 <9 <9 * CutoffIndex Interpretace 1. Sérologický příznak skorého stadia infekce nebo polyklonální stimulace buněk B. Kontrola IgM, IgA a IgG po 14 dnech. 2. Sérologický příznak akutní infekce 1. Kontrola IgG po 14 dnech. 3. Sérologický příznak akutní infekce. 4. Sérologický příznak akutní infekce. 5. Sérologický příznak probíhající infekce 2. Kontrola IgA a IgG po 14 dnech. 6. Sérologický příznak proběhlé infekce. V případě klinického podezření kontrola protilátek IgA a IgG po 14 dnech. 7. Sérologický příznak skorého stadia infekce nebo solitárně perzistujícího IgA 3. Kontrola IgM, IgA a IgG po 14 dnech. 8. Žádný sérologický příznak probíhající nebo proběhlé infekce. V případě klinického podezření kontrola IgM, IgA a IgG po 14 dnech. Pokyny: Hraniční hodnoty můžou poukazovat na začínající se nebo odeznívající stadia infekce. Doporučujeme kontrolu po 14 dnech. 1 2 Souběžně pozitivní průkaz IgM a IgA je pozorovatelný zvláště často u dětí. IgA je v porovnaní s IgM u dospělých spolehlivějším markerem pro probíhající infekci. 362VPCZ/

14 3 V jednotlivých případech můžou solitární protilátky IgA perzistovat. Tento imunologický fenomén se vyskytuje u různých bakteriálních infekcích. Klinickou relevanci je těžké posoudit. 7. CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI TESTU Následující charakteristiky testu byly stanoveny v rámci diagnostické evaluace. 7.A. SPECIFITA A CITLIVOST Skupina dárců Specifita IgM M. pneumoniae IgM negativní séra (Referenční test ELISA/Aggl. test) 100 % (n=40) Skupina dárců Séra s protilátkami IgM proti M. pneumoniae (Referenční test ELISA/Aggl. test) Pacienti s onemocněním dýchacích cést Citlivost IgM 71 % (n=44) 7.B. PŘESNOST Vzorek Variace intraassay Vzorek Variace interassay (n = 13) OD Odchylka koef. (%) Variační n OD Odchyl ka Variační koef. (%) NK 0,028 0, NK 0,017 0, GW 0,838 0, GW 0,792 0,050 6 PK 1,141 0, PK 0,990 0,035 4 Č. 1 0,033 0, Č. 4 0,021 0, Č. 2 0,651 0, Č. 5 0,542 0,017 3 Č. 3 1,611 0, Č 6 1,480 0,062 4 Č. 7 1,409 0,093 7 NK = negativní kontrola; GW = slabě pozitivní kontrola (není součástí setu); PK = positivní kontrola 362VPCZ/

15 VŠEOBECNÉ RADY TÝKAJÍCÍ SE MANIPULACE Aby se předešlo vzájemné kontaminaci jednotlivých reagencií, nezaměňujte lahvičky ani jejich šroubové uzávěry. Reagencie se musí ihned po použití uzavřít, aby nedocházelo k jejich vypařování a mikrobiální kontaminaci. Po skončení testu se musí reagencie uložit tak, jak je uvedené v pokynech, aby se zachovala jejich garantovaná životnost. Aby se předešlo záměně reagencií různých testovacích systémů nebo šarží, musí se všechny komponenty jednoho setu po jednotlivém použití skladovat společně v původním balení (viz také 3.). INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ Je nevyhnutné dodržovat místní předpisy týkající se bezpečnosti práce. Reagencie lidského původu byli testovány na HBsAg, na protilátky proti HIV 1/2 a protilátky proti HCV a bylo zjištěno, že nejsou reaktivní. Přesto se musí s těmito reagenciemi a také s těmi, které obsahují součásti zvířecího původu, (viz obsah soupravy), pracovat jako s potencielně nákažlivými, aby se předešlo riziku nákazy. RADY TÝKAJÍCÍ SE LIKVIDACE Zbytky chemikálií a přípravků tohoto produktu a rovněž odpadky vzniknuté při použití tohoto produktu jsou obecně považovány za speciální odpad, který vyžaduje adekvátní odstranění. Likvidace tohoto druhu odpadu se řídí národními zákony a předpisy pro odstranění odpadu. Zodpovídající úřady nebo organizace zabývající se odpady vám podají informace o možnostech likvidace. Datum výdaje: VPCZ/

16 LITERATURA Clyde, WA: Clinical overview of typical Mycoplasma pneumoniae infections. Clin Infect Dis 17, 3236 (1993). Dionisio D, Valassina M, Uberti M, Fabbri C, Parri F, Saffi EG: Mycoplasma pneumoniae nonpulmonary infection presenting with pharyngitis, polyarthritis and localized exanthem. Scand J Infect Dis 33, (2001). Döller G, Döller PC, Jacobs E, Schuy W: Zur Differentialdiagnostik von Infektionen des Respirationstrakts. Diagnose & Labor 43, 2133 (1993). Drasbek M, Nielsen PK, Persson K, Birkelund S, Christiansen G: Immune response to Mycoplasma pneumoniae P1 and P116 in patients with atypical pneumonia analyzed by ELISA. BMC Microbiol. 4, (2004). Ferwerda A, Moll HA, de Groot R: Respiratory tract infections by Mycoplasma pneumoniae in children: a review of diagnostic and therapeutic measures. Eur J Pediatr 160, (2001). Granström M, Holme T, Sjögren AM, Örtqvist A, Kalin M: The role of IgA determination by ELISA in the early serodiagnosis of Mycoplasma pneumoniae infection, in relation to IgG and µcapture IgM methods. Med Microbiol. 40, (1994). Hammerschlag MR: Mycoplasma pneumoniae infections. Curr Opin Infect Dis 14, (2001). Jacobs E: Das Adhäsin von Mycoplasma pneumoniae: Seine Bedeutung als Virulenzfaktor in der Pathogenese und in der Diagnostik. Klin Lab 40, (1994). Kleemola M, Käyhty H: Increase in titers of antibodies to Mycoplasma pneumoniae in patients with purulent meningitis. J Infect Dis 146, (1982). Krause DC: Mycoplasma pneumoniae cytadherence: organization and assembly of the attachment organelle. Trends Microbiol 6, 1518 (1998). Seggev JS, Sedmak GV, Kurup VP: Isotypespecific antibody responses to acute Mycoplasma pneumoniae infection.j Ann Allergy Asthma Immunol. 77, 6773 (1996). Sillis M: The limitations of IgM assays in the serological diagnosis of Mycoplasma pneumoniae infections. J Med Microbiol. 33, (1990). Sotgiu S, Pugliatti M, Rosati G, Deiana GA, Sechi GP: Neurological disorders associated with Mycoplasma pneumoniae infection. Eur J Neurol 10, (2003). 362VPCZ/