St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné p edm ty Sada: 1 Ekologie Číslo materiálu v sad : 10 Tento projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem České republiky
Název: Abiotické faktory životního prost edí Jméno autora: Mgr. Vladimíra Rohovská P edm t: P írodov dné p edm ty - Ekologie Jazyk: český Klíčová slova: sv tlo, teplo, vzduch, voda, p da Cílová skupina: studenti 1. ročníku SOŠ Stupe a typ vzd lání: 1. ročník SOŠ Očekávaný výstup: Studenti umí vyjmenovat jednotlivé abiotické faktory životního prost edí, znají jejich význam pro organismy a alespo n které adaptace rostlin i živočich k tomuto faktoru.
Anotace V tomto výukovém materiálu se studenti seznámí s pojmem abiotické podmínky života i s faktory, které mezi n pat í tj. sv tlo, teplo, vzduch, voda, p da. Metodika Materiál se skládá z prezentace a pracovního listu. Prezentace je zam ená na stručnou charakteristiku jednotlivých abiotických faktor, adaptace rostlin i živočich na daný faktor, pop. jsou uvedeny p íklady. V materiálu jsou v zájmu lepšího zapamatování studenty použity české ekvivalenty odborných výraz, nap. sv tlobytné rostliny místo heliofyty. Pracovní list navazuje na prezentaci a studenti jej mohou vypracovat sami pop. s využitím internetu pro vyhledání p íklad rostlin a živočich. Vypln ný pracovní list m že student m sloužit jako zápis z hodiny.
Abiotické faktory životního prost edí (Dopl te vhodné chyb jící výrazy) se zabývá vztahy mezi organismy a prost edím. Prost edí má dv složky ABIOTICKOU = a BIOTICKOU =. Každá složka je tvo ena n kolika faktory. ABIOTICKÉ FAKTORY 1. (viz rébus) hlavní zdroj: u tohoto faktoru jsou rozhodující: a) b) c) O 50 Obrázek 1: Rébus (tvorba autora) (viz tajenka h ebenovky) je jev, kdy jsou organismy ovlivn ny pravidelnými zm nami délky a intenzity osv tlení. H ebenovka: 1. Prvek d ležitý pro stavbu chrupu 2. Živo išné bu ky podobné funkce a tvaru 3. Rostlinné bu ky podobné funkce a tvaru 4. T lísko v bu ce k tvorb bílkovin 5. Hermafrodit 6. Hormon ovliv ující využití cukr v bu kách 7. Proces d lení bun k 8. Ochranná vrstva rostlinných bun k 1 2 3 4 5 6 7 8 O O E I D S U ROSTLINY zachycují sv tlo pomocí barviva a jeho energii využívají v procesu, kdy tvo í z CO 2, H 2 O pomocí dalších látek látky, které slouží ostatním organism m jako. Dle pot eby sv tla d líme rostliny na sv tlobytné (nap. ), stínobytné (nap. ), dlouhodenní (nap. ), krátkodenní (nap. ) a neutrální (nap. ). ŽIVOČICHOVÉ vnímají sv tlo a umož uje jim Druhy žijící ve tm asto ztrácí barevnost a mívají i redukované zrakové orgány. Sv tlo ovliv uje jejich aktivitu d líme je na denní (nap. ) a no ní (nap. ). Má vliv i na pravideln se opakující životní d je =, nap. rozmnožování, migraci i vým nu srsti.
2. (viz rébus) hlavními zdroji jsou: a) b) 70/min Obrázek 2: Rébus (tvorba autora) + Ď Organismy mají své rozmezí teplot, p i kterém se jim da í nejlépe =. Pro v tšinu organism je to 15 C až 30 C, ale nap. bakterie mají 190 C až 100 C. N které organismy snáší v tší výkyvy teplot a vyskytují se v r zných zem pisných ší kách (nap. ), jiné se specializovaly na ur ité teploty d líme je na teplomilné (nap. ) a chladnomilné (nap. ). Adaptace Podstata p izp sobení se vysokým / nízkým teplotám chlupatý povrch list lesklé listy zvýšené odpa ování vody z list pocení živo ich svalový t es ve erní aktivita pouštních živo ich v tší t lní výb žky u živ. v teplých oblastech v tší hmotnost a objem t la p íbuzných druh žijících v chladn jších oblastech K adaptacím pat í i snížení životních funkcí na minimum = neboli zimní spánek a (tajenka osmism rky) neboli letní spánek umož ující p e kání období sucha a vysokých teplot (nap. ). L E R O T S D J J S A A K E T R A E E O M Z R R O E N L S S A E N Z A S U E T O J A D A V H K N L D T I V P R U A Á N K Ý H U M A J B J L I Š K A C I B E E Osmism rka: z následujících živo ich nejprve vypište ty, kte í upadají v zimní spánek. Ostatní následn vyškrtejte v osmism rce. Zbylá písmena tena po ádcích tvo í tajenku. antilopa, cejn, drozd, jelen, jest áb, jezevec, ježek, krahujec, kuna, lama, liška, losos, medv d, orel, ropucha, rosomák, strnad, sviš, šimpanz, terej, uhýk, užovka, vrabec, zmije, želva K Á M O S O R Š E C A N T I L O P A E C
3. (viz rébus) p sobí na organismy t mito vlastnostmi: a) klesá se stoupající nadmo skou výškou, tím klesá i parciální (= ) tlak. Existují organismy, které jsou na to adaptované. Rostliny i živo ichové byli nalezeni až ve výškách 6000 m n. m. b) je nízká, proto musí mít létající živo ichové nízkou hmotnost c) je d ležité pro orientaci živo ich (p enos pach a zvuk ), p enos pylu a semen rostlin d) obsah kyslíku, jehož nejv tšími producenty jsou e) obsah CO 2 kolísá kolem 0,03%. Pat í mezi tzv. plyny. Vyšší produkce CO 2 zvyšuje do ur ité míry intenzitu procesu tvorby organických látek rostlinami, tj.. 4. (viz rébus) Je to nezbytná podmínka života jako základ vnit ního prost edí. Pro mnohé živo ichy je i životním prost edím s r znými vlastnostmi: a) se zvyšuje s p ibývající hloubkou, což vyžaduje zvláštní adaptace u hlubokomo ských organism b) hustota je cca vyšší než vzduchu > velká. Proto jsou nejv tší živo ichové obyvatelé mo e. Hustotu ovliv uje i salinita = c) propustnost sv tla závisí na a. Ve v tších hloubkách mají rostliny krom chlorofylu i barviva pro ást sv tla s kratšími vlnovými délkami, tj.. U živo ich v hlubinách m že dojít až k redukci nebo naopak k vývoji umož ujících orientaci i lákání ko isti. Pro suchozemské organismy je voda limitujícím faktorem. Pot eba je r zná, stejn jako zp soby šet ení (nap. ). 5. (viz rébus) vzniká procesem litosféry vlivem. Je zdrojem anorganických látek pro rostliny a životním prost edím mnoha živo ich, hub a mikroorganism. Její d ležité vlastnosti jsou: a) = schopnost vázat ionty a vodu b) = velikost pór a tím i obsah vody a vzduchu c) = obsah iont H 3 O + a OH Obrázek 3: Rébus (tvorba autora) Obrázek 4: Rébus (tvorba autora) Obrázek 5: Rébus (tvorba autora)