Imunitní systém.

Podobné dokumenty
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Funkce imunitního systému

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Výukové materiály:

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

CZ.1.07/1.5.00/

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Struktura a funkce imunitního systému

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

HLA - systém. Marcela Vlková

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Imunopatologie. Luděk Bláha

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

PAMPs. DAMPs. (Pathogen-Associated Molecular Patterns) (Danger, Damage-Associated Molecular Patterns) Druhy imunitních reakcí

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

imunita Druhy imunitních mechanismů Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, cytologie, fyziologie a anatomie

Imunitní systém, transplantace

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

MUDr. Martina Vachová

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

imunologie vznikla z mikrobiologie

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Morfologie krvinek 607

Játra a imunitní systém

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Nativní a rekombinantní Ag

B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Obecné zákonitosti imunologického procesu a základy použití biopreparátů v ochraně zvířat

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky


Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR

Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii

Rozdílné vlastnosti T regulačních buněk v pupečníkové krvi novorozenců zdravých a alergických matek

Transkript:

Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz

Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní buňky Lymfoidní buňky Fagocytóza Opsonizace NK buňky Mastocyty Komplement Interferony Klonální selekce B lymfocyty T lymfocyty BCR, TCR, MHC (HLA) Imunoglobulíny

Obrana proti infekci NEIMUNITNÍ MECHANISMY: Anatomické bariéry (kůže, sliznice) Mechanické (pohyb řasinek, omývání) Chemické (nízké ph, lysozym atd.) Mikrobiální (normální mikroflóra) IMUNITNÍ MECHANISMY: Nespecifické (vrozené) první linie Specifické (adaptivní) po setkání s antigenem

Funkce imunitního systému OBRANYSCHOPNOST - ochrana před vnějšími škodlivinami, patogenními mikroorganismy a jejich produkty AUTOTOLERANCE rozpoznává co je tělu vlastní IMUNITNÍ DOHLED odstranění vnitřních škodlivin, starých, poškozených a zmutovaných buněk

Antigen a Epitop ANTIGEN látka vzbuzující reakci imunitního systému Exoantigen, Autoantigen, Alergen Antigen Epitop Protilátka EPITOP rozeznávaná část antigenu

Druhy imunitních mechanismů NESPECIFICKÉ (vrozené) reagují na společné rysy mnoha patogenů SPECIFICKÉ (adaptabilní) vytváří se po setkání s antigenem

Nespecifické imunitní mechanismy Buněčné fagocytující buňky - cytotoxické NK buňky Humorální - komplement - interferony - další sérové proteiny

Specifické imunitní mechanismy Buněčné - T lymfocyty Humorální - protilátky Vytváří se imunologická paměť

Komponenty imunitního systému Primární lymfatické orgány kostní dřeň a thymus (brzlík) Sekundární lymfatické orgány slezina, lymfatické uzliny, mandle... Lymfatické a krevní cévy aferentní (do uzlin), eferentní (z uzlin) Buňky imunitního systému leukocyty (krevní buňky), FDC Imunitní molekuly protilátky, receptory

Komponenty imunitního systému zdroj: www3.niaid.nih.gov

Buňky imunitního systému Kmenové buňky Myeloidní prekurzory Lymfoidní prekurzory Megakaryocyty Erytroblasty Destičky Monocyty o o o o o o o o o o Neutrofily o o o o o o o o o o o Eosinofily Bazofily Erytrocyty o o o o NK buňky Lymfocyty pre B B pre T Dendritické buňky Makrofágy Mastocyty Plazmocyty T C T H Nespecifická imunita fagocyty, APC Specifická imunita

Molekuly imunitního systému Antigen specifické receptory: BCR - B lymfocytů TCR - T lymfocytů MHC glykoproteiny I. a II. třídy (MHC = HLA) Protilátky (Ig, imunoglobulíny) Fc receptory Cytokíny a jejich receptory Složky komplementu a jejich receptory

Fungování imunitního systému Překonání neimunitních bariér Rozeznání antigenu (př. mikroorganismu) nespecifickými mechanismy - opsonizace komplementem - pohlcení fagocyty Produkce cytokinů, prezentace antigenu naivním T a B lymfocytům Klonální selekce produkce specifických efektorových T a B lymfocytů, tvorba protilátek Vznik imunologické paměti

Buněčná nespecifická imunita Fagocyty neutrofily (polymorfonukleáry), monocyty, makrofágy, eosinofily Fagocytóza pohlcení antigenu buňkou 1) Zachycení 2) Vytvoření fagozom fagozomu bakterie 4) Destrukce mikroorganismu 3) Fúze fagozomu s lysozomy

Fagocytující buňky Neutrofily (60%), extracelulární mikroorganismy, nemají MHC II. třídy, reagují okamžitě, žijí 6-12 hodin Makrofágy z monocytů (10%), vlastní odumřelé buňky, intracelulární parazité, potřebují aktivaci, žijí dlouho, APC Chemotaxe zánět, cizorod. Diapedéza průnik do tkáně

Receptory fagocytů Proti konzervovaným mikrobiálním strukturám (LPS, peptidoglykan, manany) Receptory pro složky komplementu Receptory pro Fc fragment imunoglobulínů OPSONIZACE navázání protilátek, komplementu či dalších sérových proteinů na povrch antigenu - zvyšuje účinnost fagocytózy

Funkce fagocytů Eliminace mikroorganismů (antigenu) - enzymy - reaktivní radikály Sekrece cytokinů aktivace buněk, rozvoj imunitní odpovědi Prezentace antigenu (MHC II. třídy) stimulace specifické imunity

NK buňky Přirození zabíječi cytotoxické Zabíjí pozměněné buňky (napadené viry, rakovinné buňky) Žírné buňky (mastocyty) V tkáních, podobné basofilům Receptor pro IgE, granule Proti parazitům, alergie (histamin vazodilatace)

Komplement Soustava sérových a membránových proteinů (C1 C9) Kaskádovitá aktivace štěpení jednotlivých složek na subjednotky Klasická a alternativní cesta aktivace C3b reaktivní, opsonizace C3a, C5a chemotaxe Komplex C5b-C9 osmotická lýza

Interferony Produkují buňky napadené virem - IFNα, IFNβ Navozují antivirový stav potlačení replikace viru (inhibice proteosyntézy) INFγ regulační funkce, T H 1 lymfocyty

Specifická imunita AKTIVNÍ PASIVNÍ přirozená (po onemocnění) - umělá (po očkování) - přirozená (mateřské protilátky) - umělá (podání protilátky)

Specifická imunita Buněčná (T lymfocyty) i humorální (B lymfocyty) Antigenně specifické receptory repertoár buněk proti různým strukturám Po setkání s antigenem KLONÁLNÍ SELEKCE a EXPANZE

Receptory B-buněk BCR povrchové imunoglobulíny (IgM, IgD) Vazba antigenu vede k signalizaci

Receptory T-buněk TCR transmembránový dimér (α, β) Rozeznává komplexy MHC proteinů s peptidy

MHC (HLA) Membránové receptory, dimery, vazebné místo pro peptidy MHC I. třídy mají všechny buňky, presentace vlastních peptidů (8-10 AK) HLA-A, HLA-B, HLA-C MHC II. třídy APC, presentace cizích peptidů (15-35 AK) HLA-DR, HLA-DQ, HLA-DP Velký polymorfismus transplantační antigeny

T lymfocyty Jediný specifický TCR V případě vazby klonální expanze T H lymfocyty (pomocné) sekrece cytokínů TH1 aktivace makrofágů TH2 aktivace B lymfocytů T C lymfocyty (cytotoxické) proti buňkám infikovaným viry a intracelulárními antigeny

Sekretované imunoglobulíny V H Fv V L C L C H 1 Lehký řetězec (λ, κ) C H 2 C H 3 C H 4 Těžký řetězec (µ, δ, α, γ, ε) IgM, IgD, IgA, IgG, IgE Fc fragment

Sekretované imunoglobulíny IgM pentamer, sérum, povrch buněk, primární odpověď, aktivace komplementu IgD - sérum, povrch buněk IgA dimer, slizniční a sérové (IgA1, IgA2) IgG sérum, opsonizace, neutralizace, sekundární odpověď, placenta (IgG1, IgG2a, IgG2b, IgG3, IgG4) IgE proti parazitům, mastocyty, bazofily v séru alergiků

Sekretované imunoglobulíny J řetězec u IgM a IgA

Dynamika protilátkové odpovědi

Imunizace Aktivní živé vakcíny učinější, méně bezpečné (př. vakcínie) - mrtvé vakcíny bezpečnější, méně účinné Pasivní aplikace protilátek při bezprostředním ohrožení (př. antitoxinová séra)