III. Jak zmapovat problém Mgr. Jakub Novák Soukromá psychologická praxe Lidická 270, Zliv www.psycholog-zliv.webnode.cz 725397518
Jak zmapovat problém V předchozí prezentaci jste se dozvěděli o tom, jak v KBT vypadá spolupráce mezi poradcem a klientem. V této prezentaci si řekneme, jak v KBT mapujeme problémy a jaké nám to přináší výhody.
Jak dobře popsat problém vztahující se k duševnímu trápení
Popsat, jak se cítíme a jak to je Do poradenství vás pravděpodobně přivedlo strádání, bolest či trápení. V sezení máte příležitost svobodně své trápení popsat a ulevit si od něj. Během prvních setkání se také budeme učit problém, s jakým přicházíte, otevřeně a věcně popisovat. Popisovat jej bez nadměrného studu, výčitek či obav. Popsat prostě vše tak, jak je. To přinese nejen úlevu, ale i možnost se v problému vyznat a moci jej překonat.
Popsat vše tak, aby si to šlo představit Na konci orientačního vyšetření by vám i poradci mělo být jasné, co vám vadí a jak vypadá, když problémová situace nastane. Popis problému by měl být tak konkrétní, aby bylo možné představit si jej, jako ve filmu. Popis by měl zahrnovat, jak problémová situace vypadá, co v ní prožíváte, jak se v této situaci chováte a jaké krátkodobé a dlouhodobé důsledky to má.
Rozlišení problému a jeho příznaků Při popisu je potřeba rozlišit problém a jeho příznaky. Problém může mít řadu příznaků. Mezi příznaky patří konkrétní palčivé emoce, zneklidňující myšlenky a tělesné příznaky. Problémem je obecnějšího rázu. Zahrnuje omezení, jaká vám příznaky přináší: co kvůli nim nemůžete dělat, nebo děláte příliš často či v nadměrné míře.
Příklady problému a jeho příznaků Problémem: Obávám se, že zkolabuji v městské dopravě a kvůli tomu jsem ji přestala používat, pokud mě nedoprovází někdo blízký. Příznaky: pocity úzkosti, úzkostné myšlenky na to, že zkolabuji, omdlím a druzí mi nepomohou. Tělesné příznaky, jako zrychlený tep, pocity na omdlení, rychlý a mělký dech. Problémem: Kvůli depresi se vyhýbám blízkým lidem a přestal jsem s jakoukoliv činností, která mi přinášela pocity úspěchu a naplnění. Příznaky: pocity osamělosti, viny, smutku, lítosti, výčitky, sebekritické myšlenky, myšlenky na sebevraždu, pocity únavy, nespavost, a další.
Pokud je jednotlivých problémů více Bývá časté, že člověka trápí více problémů najednou. Jednoho člověka mohou například trápit obavy z vystupování na veřejnosti, obavy ze selhání v práci a neshody v manželství. Je velmi užitečné sepsat si jejich seznam a stanovit priority a dohodnout se, jakému problému se budeme věnovat nejdříve. Popsat bezbřehé trápení, projevující se řadou příznaků, jako několik ohraničených problémů pomáhá zorientovat se a přináší naději a úlevu.
Popis problému na příkladech konkrétních situací Důležité je, aby se nám podařilo problém popsat, jako určitý děj, který se odehrává v současnosti. To, co se děje v současnosti je totiž možné změnit. Většina problémů se neprojevuje neustále, ale v určitých typických situacích a problém nejlépe překonáme, pokud se soustředíme na tyto situace. Některé problémy (např. poruchy nálady) se projevují téměř neustále. Pak je možné vzpomenut si, co se dělo, když se problém vystupňoval (např. když jste se cítil(a) nejhůře) a popsat to, jako určitou konkrétní situaci.
Základní složky popisu Popis problémové situace zahrnuje: Co příznaky problému spouští Popis příznaků: pocitů, myšlenek, tělesných reakcí a zjevného chování Bezprostřední následky problémového chování Dlouhodobé následky problému Dalšími charakteristikami problému jsou: Frekvence, intenzita a trvání Vývoj v čase a modifikující faktory
Frekvence, intenzita a trvání problému Potom, co zmapujeme, jak se problém projevuje v konkrétních situacích, budeme se zajímat o to, jak často (frekvence) se tento problém projevuje, jak silně (intenzita) pociťujete jeho příznaky a jak dlouho v problémové situaci příznaky trvají. Porovnání těchto údajů na počátku a konci naší spolupráce nám pomůže určit, jestli naše spolupráce vedla k tomu, že došlo k podstatné změně.
Trvání, vývoj problému a modifikující faktory Je vhodné popsat, jak se váš problém vyvíjel v průběhu času. Za jakých životních okolností příznaky ustupovaly a narůstaly. Co vám dříve pomáhalo a přinášelo úlevu. Modifikující faktory jsou okolnosti, které mají na problém vliv. Mohou to být vlastnosti spouštějícího podnětu, přítomnost druhých lidí, či okolnosti, které se týkají vašeho vnitřního stavu (únava, pocity úspěchu, atd.). Díky těmto údajům budeme na jednu stranu vědět, co se vám osvědčilo a co při překonávání problému můžeme využít. Jaké situace jsou pro vás jednodušší a tedy čím můžeme začít. Na druhou stranu za jakých okolností je pro vás situace nejnáročnější a tedy na překonání jakých situací a obav potřebujeme zacílit.
Výhody konkrétního popisu Na obecné úrovni lze problémy jen stěží řešit. Problémy vypadají nepřekonatelně a vyvolávají pocit bezmoci. V případě konkrétních situací nás však snadno napadne, co lze změnit a jak lze problém zvládnout. Konkrétní popis nás snadno navede k tomu, jaké si stanovit cíle a jak problémy překonat.
Konkrétní postup Mapování bludného kruhu
Mapování bludného kruhu Mapování problému odpovídá jednoduchý formulář. Jeho vyplňování si nacvičíme během sezení a pak v něm podle potřeby budete pokračovat samostatně. Je užitečné takto zmapovat každý problém, který se týká naší spolupráce
Název problému Název by měl vystihovat o co v problémové situaci jde, týká se vašeho chování a vadí vám. Zde jsou některé příklady: Bojím se promluvit před skupinou lidí Trápí mě výčitky Nedokážu být chvíli sám Nadměrně po sobě kontroluji svoji práci
Situace a spouštěče Je důležité popsat problémovou situaci a co konkrétního příznaky problému spouští. Situaci popíšete, pokud zodpovíte následující otázky: Co se stalo? Za jakých okolností se to stalo? Kde a s kým jsem byl(a)? Co jsem právě dělal(a)? K popisu spouštěče pak následující otázky: Jaký podnět bezprostředně k mým příznakům vedl? Co mě zneklidnilo (vystrašilo, rozesmutnilo, rozhněvalo)?
Rozpoznání myšlenek a pocitů Lidé někdy myšlenky a emoce zaměňují. Emoce jsou spontánní reakcí na určitou situaci. Nejsou ani pravdivé, ani nepravdivé, ale subjektivní. Vyjadřují, jak se k nám jednotlivé věci a události vztahují, na kolik uspokojují či frustrují naše potřeby. Pocity jde popsat jedním slovem (radost, smutek, hněv, strach, hrdost, stud, závist, zklamání,...). Popisujeme u nich jejich sílu (intenzitu) kterou udáváme od 1 do 10.
Rozpoznání myšlenek a pocitů Myšlenky jsou určitými soudy a výroky, které mohou být víceméně přiléhavé a pravdivé, ale také nemusí vůbec odpovídat skutečnosti. U myšlenek popisujeme jejich věrohodnost. Zapisujeme na kolik procent (0-100) určité myšlence věříte. V poradenství nás budou zajímat myšlenky, které jsou pro vás věrohodné a souvisí s palčivými emocemi. Ke každé palčivé emoci bychom měli popsat související myšlenky a obráceně.
Tělesné reakce K tělesným reakcím patří změny svalového napětí, průtoku krve a dalších tělesných funkcí. Můžeme je chápat především, jako projevy stresové reakce, která je zděděná a připravuje organismus na boj, ztuhnutí nebo útěk. Tělesné reakce se mohou mít řadu podob: únavu, nechutenství, napětí, bolesti hlavy, bušení srdce, zrychlený dech, pocení, třes, návaly horka či chladu, nutkání na močení atd.
Popis chování Velmi důležité je popsat, jak se během problémové situace chováte. Nejde o to, abyste své chování hodnotili, nebo odsuzovali. Jde o věcný popis toho, jak to je. Co kvůli příznakům problému děláte? Co děláte, abyste se příznakům vyhnuli, nebo jste se vůči nim zabezpečili? Co jste kvůli nim přestali dělat? Čemu se kvůli nim vyhýbáte?
Bezprostřední a dlouhodobé následky Jaké jsou bezprostřední následky problémového chování? K čemu dojde bezprostředně po tom, co se problémové situaci vyhnete, nebo se zabezpečíte vůči příznakům? Co se děje krátce a delší čas po tom? Jaké jsou dlouhodobější následky tohoto chování? Obě tyto otázky je třeba zodpovědět, protože bezprostřední i dlouhodobé následky chování v problémové situaci nás obvykle vedou k tomu, že máme slon se v podobné situaci příště chovat stejně a problém tak přetrvává.
Příklad vyplněného bludného kruhu Bojím se jít k zubaři Můj strach spouští cokoliv, co se týká zubaře. Bolest zubů, čekárna, zvuk vrtačky. Bude to strašně bolet! (90%) Nevydržím to! (70%) Pozná, jak se bojím a vysměje se mi! (80%) Bude mě kritizovat, že jsem dlouho nepřišel! (90%) Strach (9/10) Stud (8/10) Napětí, bušení srdce, horké čelo, pocení. Odkládám návštěvu zubaře. Beru si Ibalgin na uklidnění, mačkám si vší silou v zubařském křesle prsty Bezprostřední následky: Odkládání návštěvy a prášek mi přináší úlevu. Dlouhodobé: Protahuji dobu bolesti zubů. Kvůli braní prášku a mačkání prstů se nemůžu přesvědčit o tom, že bolest u zubaře není tak velká, jak očekávám
Je výborné, pokud vás již při mapování bludného kruhu napadaly možnosti, jak vaše příznaky a chování ovlivnit.
Budu rád, pokud se mě v případě nejasností na cokoliv doptáte. Děkuji Vám za pozornost!