Název: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_15_BAL Vypracovala: Andrea Balaštíková Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám SLOVNÍ ZÁSOBA Slovní zásoba češtiny je převážně slovanského původu. Čeština a příbuzná slovenština uchovávají až 98 % praslovanské slovní zásoby, nejvíce ve srovnání s ostatními slovanskými jazyky. Jako u většiny evropských jazyků řada slov z oblasti kultury a vědy byla převzata z řečtiny (demokracie, parabola, typ) a latiny (škola, kříž, doktor, herbář). Vzhledem k těsným historickým kontaktům byla řada slov přejata z němčiny (knedlík, šunka, taška, brýle, rytíř), případně jejím prostřednictvím byla přejata slova z jiných jazyků. Z němčiny pochází řada slov z oblasti řemeslnického názvosloví i slangu (hoblík, klempíř, ponk, šichta), mnoho slov proniklo do nespisovných vrstev jazyka (majznout, lajsnout/lajznout si, luftovat). V období národního obrození byla řada slov programově přejímána ze slovanských jazyků polštiny (báje, věda, půvab, otvor), ruštiny (vzduch, příroda, chrabrý) aj. Uměle bylo vytvořeno české odborné názvosloví, často doslovným překladem (kalky). Z italštiny pochází řada pojmů z oblasti hudby (duet, soprán, forte, piano), z francouzštiny slova týkající se módy (baret, blůza, manžeta). Angličtina původně byla zdrojem sportovních výrazů (fotbal, hokej, tenis), v současnosti z ní pocházejí mnohá slova z oblasti výpočetní techniky (software, hardware) a mnoha dalších oblastí života. Čeština přejímá slova i z exotických jazyků, často prostřednictvím jiných jazyků. Z arabštiny pochází např. alkohol, káva, trafika, z turečtiny jogurt. Pravopis přejatých slov závisí na míře zdomácnění:
1. zdomácnělá slova mají zpravidla standardní pravopis přizpůsobený českému, např. telefon, televize, rádio, muzeum, kriket, akvárium (ale lze psát i televise, radio, museum); 2. novější a méně používaná slova obvykle zachovávají původní pravopis, např. hardware, image, zvláštní skupinu představují citátová slova výrazy, které si zachovávají původní pravopis a většinou i výslovnost a zpravidla nepřijímají české koncovky, jako je např. ecce homo, corpus delicti, á propos, c'est la vie, dolce far niente apod.). Někdy se používá souběžně původní i počeštěný pravopis, např. business i byznys (i když PČP (1999, 2005) už uvádějí jen byznys). Počet slov a druhy slovníků Přesný počet slov v češtině není možné určit, jelikož se čeština jakožto živý jazyk neustále vyvíjí. Nicméně má čeština na 300 000 slovních kořenů. Lze také jinak říci, že slovní zásoba češtiny má podle odhadů přes 250 000 slov a neustále se rozšiřuje. Slovní zásoba jednotlivce se dělí na: a) aktivní: výrazy, jímž daný člověk rozumí a aktivně je používá (př.: karta, hřeben, běžet) b) pasivní: výrazy, jímž daný člověk rozumí, ale aktivně je nepoužívá (př.: činiti se, chromozom) Rozsah slovní zásoby se u každého jednotlivce liší; průměrná čísla se pohybují mezi 5 10 tisíci (často 5 8 tisíc slov) slov u aktivní, 30 40 tisíci slov u pasivní slovní zásoby. Zatím nejrozsáhlejší Příruční slovník jazyka českého, postupně vydaný v letech 1935 1957, má zhruba 250 000 hesel. Obsahuje i slova, která zná málokdo, a neobsahuje naopak některá slova obecně známá (např. vulgarismy). Zaměřuje se totiž na popis spisovné slovní zásoby na základě výtahů z beletrie, časopisů a částečně novin. Slovník spisovného jazyka českého má přibližně 192 000 hesel. Rozsahem nejmenší Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost obsahuje zhruba 48 000 hesel představujících jádro spisovné slovní zásoby.
Základní druhy slovníků: a) překladové b) výkladové existují dva typy výkladových slovníků: naučné (encyklopedie), jazykové vykládají význam slova, jeho původ, výslovnost a užití c) speciální cizích slov vykládají méně známá slova (např. Akademický slovník cizích slov) frazeologické shromažďují ustálená slovní spojení (např. Slovník české frazeologie a idiomatiky) etymologické vykládají původ slov (např. Etymologický slovník jazyka českého) retrográdní slova abecedně uspořádána podle pořadí písmen od konce dialektologické slovníky nějakého nářečí slovníky synonym (např. Slovník českých synonym a antonym), vlastních jmen, neologismů, slangů aj. V posledních letech jsou pro praktické použití oblíbené elektronické encyklopedie (např. Ottův slovník naučný, Encyclopaedia Britannica, Všeobecná encyklopedie Diderot www.britannica.com, www.diderot.cz) Slovník zachycující veškerou slovní zásobu jazyka všech dob se nazývá thesaurus. Pro češtinu se ho pokoušel vypracovat J. A. Komenský, ale shořel při požáru jeho domu.
PRACOVNÍ LIST CVIČENÍ na používání slovní zásoby a na její rozšiřování 1. a) Vymyslete rychle co nejvíce asociací k těmto slovům: Morava, chalupář, stan, anonym, pečeť, nohejbal b) Vypište, která z těchto slov většinově nepoužíváte a ve SSČ, příp. ASCS zjistěte jejich význam ten ke slovu zapište. 2. Vlastními slovy vysvětlete následující výrazy: tunel, mravenec, atentát, dálkové ovládání 3. Vzpomeňte si co nejrychleji na podkategorie nebo všechny významy těchto výrazů: Násobilka.. Automobily... Koš
4. Vymyslete rychle co nejvíce asociací k těmto slovům: parazit kabel. 5. Přiřaďte ke každé vlastnosti jméno skutečného člověka nebo fiktivní postavy (z knihy, filmy apod.) krásný... věrný. 6. Naučte se bezchybně a co nejrychleji opakovat tyto jazykolamy. Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu. Strč prst skrz krk. Nenaolejuje-li Julie koleje, naolejuje je Jan. 7. Vytvořte věty obsahující tyto dvojice slov. obraz tlačítko; sáhnout hokej; napětí řez; kolik platím internet 8. Doplňte vynechaná písmena. Kd?ž šes?nác?il?tý Karel Rossmann, kt?rý b?l ch?dá?y ro?iči p?s?án do A?e?iky, p??ě??dž ho s?e?la služe?ná a mě?a s ním dítě, na lo?i z?o?alu?ící už jí?du vp?ou?al do n?w??r?kého přís??vu, spa?řil, ja?o by s?c?u Sv?ob?ody, k?er?u už dlo?ho po?o?o?al, n?jed?ou p?udč?ji o?ář?lo slu?ce.