prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. 1.
Vývoj veřejné správy v českých zemích 2.
Studijní literatura: Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha, 2005 Kocourek, L.: Správa v českých zemích a v Československu v letech 1848-2005. Praha, 2007 Čechák V.: Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945-2004). Eupress, 2004 Schelle K.: Dějiny české veřejné správy. Plzeň, Aleš Čeněk, 2009 3.
Do r. 1848 Rakouské císařství 1804 - státoprávní rámec pro formování státní správy Rakousko uherské císařství 1867 4.
František I. 1804 1835 Ferdinand I. (V) 1835 1848 František Josef I. 1848-1867-1916 Karel I. 1916 (1918) 5.
Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich 6.
do r. 1848 Prezident zemského gubernia zemské gubernium Čechy nejvyšší purkrabí Morava zemský hejtman krajský hejtman hejtmanství Patrimonia 7.
do r. 1848 Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města 8.
1848 - březnové bouře Vídeň (Berlín Paříţ únor) Praha březen Svatováclavské lázně 9.
Předpoklady novodobé české politiky 1825 1826 vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 Změna stanov 10.
1842 Česká stolní společnost k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči (zakázána 1843) 1843 Vlastenecká čtenářská jednota 11.
Česká stavovská šlechta 30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843) 1847 (17.11.) Dedukce o právní nepřetrţitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V. 12.
Občanská politika - radikální 1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V. 1844 Repeal (Sabina, Arnold, Gauč) 1847 13.
MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi Svobodné obecní zřízení je základem státu 14.
Vídeň 11. března: Výzva k povstání 12. března: Rezoluce studentů 13. března: Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha 15.března: Prohlášení konstituce 15.
Vídeň: 17. 3. 1848 Ministerská rada hr. Fr. Kolovrat Ministr president - zahraničí a císařského domu - vnitra - práv (spravedlnosti) - války - veřejného vyučování (kultu) 16.
Ministerská konference // Ministerská rada Digasteria // ústavně odpovědná ministerstva - monokratický princip 17.
8. 4. 1848 Ministerstvo: orby, obchodu a ţivností veřejných prací (komité pro dělnické záleţitosti) 18.
21. 11. 1848 Ministerstvo: pro obchod, ţivnosti a veřejné stavby zemědělství a hornictví (zrušeno 1853) 19.
Svatováclavský výbor 11.3. Poradní mimořádná guberniální komise 1.4. Národní výbor 13.4. 20.
Vídeň 25. dubna Pillersdorfova ústava 13.-15. května Centrální občanský výbor 16. května Císařská proklamace Sněm ústavodárný 21.
15., 16. V. Centrální občanský výbor 16.V. Císařská proklamace Ústavodárný sněm volen přímo, bez cenzu 17.V. Císařský dvůr do Insbrucku 22.
PRAHA 19.V. 28.V. Projev loajality vládě prozatímní vládní rada Vídeň proti (Dogeldorf) ale 27. 29. V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň 23.
Slovanský sjezd Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun Program: Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu podporu a Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června 24.
7. června - Vojenská přehlídka 10. června - Schůze praţského studenstva 12. června - Svatodušní bouře (pondělí) 15. června - Ostřelování Prahy 26. června - Rozpuštění Národního výboru 28. června - Rozpuštění Svornosti Reorganizace Národní gardy 25.
17. července Odvolání hr. L.Thuna 4. srpna Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia) 26.
Svolání říšského sněmu Vídeň 22.7. 1848 přerušeno jednání 6.10. 22.10. 1848 jednání v Kroměříţi (15) 22.11. 1848 rozpuštění sněmu 4.3. 1849 27.
22.VII. Říšský sněm - Vídeň Praha celkem 4 Ústavní výbor předseda J.Fejfalík 7.IX. Zákon o zrušení poddanství X. Přerušení zasedání 28.
(15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříţi 21.XI. Schwanzenbergova vláda 2.XII. František Josef I. 29.
X. Podvýbory a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký) 30.
F. Palacký historická práva (Belgie 31.) v lednu nepřijato 6.II. 1849 rezignuje K. Mayer posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání 31.
Počátky formování českého politického spektra L Radikální demokracie P Národně-liberální UL Anarchisté UP Historických práv (hr.l.thun) 32.
Sněm Vláda Historické země Korunní země - historická správní - jednotná správní struktura struktura ale historické tituly 33.
Sněm Vláda Co přesahuje kompetenci zemí Co říši zatěţuje Říši zemím 34.
Centrální správa Panovník Ministerská konference říšská rada Ministerstva Říšský sněm 35.
Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava 22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříţi 4. března 1849 Stadionova ústava 20. srpna 1851 kabinetní listy 31. prosince 1851 Silvestrovské patenty říjen 1860 Říjnový diplom 26. února 1861 Schmerlingova ústava 21. prosince 1867 Prosincová ústava 36. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSC., vladimir.cechak@vsfs.cz ::
Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační obecní zákon z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní Ortsgemeinde okresní Bezirksgemeinde krajská Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje) 37.
1850 leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost aţ 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10) 38.
Srpnové výnosy forma kabinetních listů 20. srpna 1. Kübeckovy ŘR osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března 1849 1851 1859 Bachovský absolutismus 39.
25. 4. 1852 Nejvyšší policejní úřad J. von Kempen Policejní ministerstvo 1859 zrušeno 1867 (spojeno s MV) 40.
1853 1.4. Zrušeno ministerstvo války (obnoveno 1860) 12.5. Ustaveno Nejvyšší armádní velitelství Námořní vojenské velitelství 41.
1854 Nejvyšší účetní kontrolní úřad 1860 20.10. zřízeno: Státní ministerstvo správní ministr (právo spravedlnost) zrušena ministerstva: práv kultu a vyučování vnitra 42.
1861 4.2. Ministerská konference rada institut: ministr bez portfeje ministr krajan 43.
1859 odvolán Alexander Bach 15. července manifest (slibuje liberalizaci ) 1860 4.března Patent (č.56) rozšíření ŘR (39 členů zástupci zemských sněmů) rozmnoţená ŘR 20. října manifest ( K mým národům ) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec baron Anton Schmerling v čele vlády 26. února 1861 Schmerlingova ústava 44.
Samospráva od 60. let Čechy: okr.samospráva-zastupitelstva 1862- Schmerlingova ústava 1864 Český zemský sněm- okr.zastupitelstva Morava silniční výbory Slezsko Zemské sněmy: Čechy: 241 poslanců, 236 volených Kurie volební: Morava: 100 poslanců, 98 volených Slezsko: 31 poslanců 45.
17.V. 1849 28.VIII. - odstupuje R. Stadion A. Bach ministr vnitra A. Schmerling ministr spravedlnosti 5.IV. 1852 11.IV. - umírá F. Schwarzenberg - jmenován Buol-Schaustein 46.
Zemská správa Místodrţitelství zřízena k 1. lednu 1850 do r.1855 malý vliv hlavně funkce representativní kontrolní ale: je jim podřízena státní policie Vnitřní členění: departmenty po r. 1855 výrazně vzrůstá význam po r. 1860 přebírají agendu zanikajících krajských úřadů Od r. 1868 místodrţitelství nejvyšší instance státní správy v zemi v čele: Čechy místodrţitel Morava Slezsko: zemský prezident Rozlišení představují státní moc (panovníka) vůči zemským sněmům místodrţitel jaké osoba místodrţitelství jako úřad 47.
Okresní správa 1. ledna 1850 Okresní hejtmanství (existují do 31.prosince 1851) - okresní hejtman (okresní soudy) 12. května 1855 okresní úřady (ustanovení z 25.ledna 1853) - okresní představený smíšené okresy politická správa soudní kompetence berní a pokladní záleţitosti 21. prosince 1867 okresní hejtmanství (1860-zrušeny krajské úřady) - okresní hejtman (okresní soudy) 48.
Únorová ústava 1861 Říšská rada Ministerská rada Státní rada 49.
Působnost zemských sněmů - zákonodárná - správní jednokomorové 50.
Zemský sněm Kurie: přímá volba I. velkostatek - svěřenecké - nesvěřenecké II. městská - města, městyse, průmyslová místa - obchodní a ţivnostenské komory volitelé III. venkovských obcí (soudní okresy) 51.
Říšská rada kompetence: uţší (pro neuherské země ) širší (pro celou monarchii) zákonodárné kontrolní Poslanecká sněmovna: uţší: 203 poslanců (podle kurií census= přímé daně) širší: 343 poslanců (3 kurie) voleni: příslušným zemským sněmem České země 82 poslanců (Čechy 54, Morava 22, Slezsko 6) Panská sněmovna: členové určeni: rodem (šlechta) postavením funkcí hodností zvláštním jmenováním panovníka 1873 přímé volby do ŘR > sníţení významu zemských sněmů 52.
Krajská správa Krajské úřady (1.instance státní správy) zrušeny n.r. z 26. června 1849 k 1.lednu 1850 Krajské vlády krajští prezidenti krajské úřady (n.r. z 9.srpna 1849) do r. 1855 podřízeny MV plně pouze v Čechách postupně na Moravě od r. 1855 vzrůstají povinnosti ve Slezsku splynuly se zemskou správou vůči místodrţitelství - krajský představený jmenovaný císařem n.r. z 5. června 1860 zrušeny na Moravě od 15.listopadu 1860 v Čechách postupně od r.1862 do r. 1868 53.
Organizace Říše J. Harrach: (1) Panovník Říše Vláda: 12 členů - resortní ministři - královští kancléři Říšská rada 54.
(2) Království: Královský kancléř - Uherské - Vídeň - České Korunní sněm - Haličské - Lombardsko-Benátské - Jihoslovanské - Ilyrské - Německo-Rakouské 55.
(3) Korunní země Místodrţící 20 České království - Čechy Zemský sjezd - Morava - Slezsko 56.
Fr. Palacký (1) Panovník - Říšský sněm (vázán ústavou) (jednokomorový) kompetence: enumerace Federalizace (ale sui generis ) ne! typu: švejcarského severoamerického německého 57.
Historické země: stávající ale Země koruny české Zemská vláda Zemský sněm (dvoukomorový) (výjimka: malé země) Kompetence: Generální f. 58.
Rakousko Uhersko (podle kabinetního listu ze 14.11.1868) 17. února 1867 Císařský reskript uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské koruny Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance 59.
Předlitavsko 21. prosince 1867 Prosincová ústava - (soubor 6 nosných a několika dalších zákonů zákon č. 141/1867 z 21. prosince - generální zákonodárná moc přechází na zemské sněmy - zákonodárná moc Říšské rady vymezena taxativně zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník osobně nedotknutelný neodpovědný - panovník vázán přísahou vládnout podle zákonů zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záleţitosti habsburské monarchie (analogie k uherské ústavě) 60.
zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení říšského soudu zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci 61.
zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r. 1852 zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr 62.
Rozmnoţená ŘR arcivévoda Reiner V. 1860 39 členů X. 1860 100 členů 63.
Zákony r. 1868 májové zákony č. 47/1868 z 25. května - o manţelském právu č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve) 64.
Uherské království - Zalitavsko Království a země v Říšské radě zastoupené - Předlitavsko 65.
Ministerstvo zahraničí a císařského domu 66.
Ministerstvo vnitra: - Bezpečnost, policie (vyjma 1852 1860) - Občanské zál. polit. správa - Zdravotnictví - Chudinské zál. - Územní správa - Stavební zál. - Ţivnostenské zál. 67.
Ministerstvo pro zemskou obranu a vojenskou bezpečnost: - zemská bezpečnost - policie - četnictvo armádní logistika 68.
Ministerstvo kultu a vyučování: - náb. kulty - školství (zemské školské úřady) - umělecké zál. - muzea - památky - galerie 69.
Ministerstvo obchodu: - statistika (hospodářská) - práce a sociální zál. (stálý poradní sbor komise pro zábranu úrazu) - sociální pol. sekce - pošty a telegraf - Ţivnostenská rada ţivnostenská společenstva obchodní grémia ţivnostenská inspekce - ţeleznice a doprava (do 1896) 70.
Ministerstvo orby zemědělství - báňská správa - zemědělství 71.
Ministerstvo veřejných prací (1848 1908) - koncentrace sociálních věcí 72.
Báňská správa - Báňská hejtmanství exponovaná báňská komisařství - (vyšší) vrchní báňské úřady Po r. 1872 I. st.: revizní báňské úřady II. st.: báňská hejtmanství Praha Čechy Vídeň Morava Slezsko 73.
Finanční správa Ministerstvo financí - finanční správní úřady - finanční úřady pro zvláštní finanční obory 74.
Zemské finanční úřady Zemská finanční ředitelství - zemští daňoví inspektoři - vrchní inspektor finanční stráţe - inspektor k vedení evidence pozemkového katastru Okresní finanční ředitelství technická finanční správa finanční inspektoráty 75.
Církevní správa Římsko- katolická farnosti děkanáty biskupství arcibiskupství Postavení církve: Konkordát 1855 Prosincová ústava arcibiskupství Praha Olomouc Řady Litoměřice Hradec. Král. Čes. Budějovice Brno 76.
Ministerstvo zdravotnictví Úřad pro vyţivování obyvatelstva 1916 v čele ministr od r. 1917 77.
Společné věci Říše Panovník Společné říšské zákonodárné kompetence Delegace: 60 členů 40 poslanecká 20 panská 60 - Uherské království 78.
Místodrţitelství: místodrţitel (osobně) podřízen císaři úřad podřízen MV věcně dalším ministerstvům 79.
Místodrţitelství: - policie - zemská rada: zdravotní školní - zemská komise: pro vyvazování pozemků pro úpravu řek pro agrární operace (Morava) 80.
! pro reformu veřejné správy (císařská) 81.
Školská správa zemské školní úřady zemské školní rady zemský školní inspektor okresní školní rady místní školní rady 82.
Obchod teritoriálně: ţivnostenská společenstva obchodní grémia povinná zemské rady 83.
Okresní hejtmanství - dohlíţecí (okresní) hejtmanství (v sídlech krajů ) 84.
Samospráva: Místní (obecní) veřejné korporace Působnost: samostatná přenesená (včetně trestní obecní trestní senát (starosta + 2 radní) obec: místní okresní krajská 85.
Občanství jednotné Domovské právo (inkolát) domácí přespolní 86.
OBEC Čechy Morava - obecní výbor (8 36) (6 30) - obecní představenstvo (1/3) - starosta náhradníci (1/2) radní (2 ) 87.
Okres (1864) okresní zastupitelstvo - fondy (8 36) (sociální okresní výbor charakter) (starosta + 6) okresní starosta 88.
Okres (Morava) Starostenské sbory - Okresní silniční rámec: okres výbory (11/6) Ústředí starostenských - starosta sborů a silničních výborů (1913) 89.
Statutární města: 1850 - Praha, Liberec Jihlava, Znojmo - Olomouc, Brno Uh. Hradiště, Kroměříţ - Opava Frýdek, Bílsko (Purkmistr, Primátor) 90.
Praha: Sbor starších 90 Rada 24 Purkmistr 2 náměstci 91.
Hejtmanství Statutární - monokratický - kolegiální 92.
Česká politika 22. srpna 1868 Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 Osvědčení moravských poslanců (pasivní ale proti spojení ) Slezský sněm Listopad 1868 Uhersko Národnostní zákon 7. října 1879 Konec pasivní rezistence státoprávní ohrazení (14. srpna ministerský předseda E. Taaffe A. Praţák ministr justice 1881 1889) 93.
10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie Českých zemí v rámci Říše) 19. duben 1880 Stremayerova nařízení zrovnoprávnění češtiny ve vnějším úřadování 28.únor 1882 Univerzita 5. duben 1897 Badeniho jazyková nařízení čeština ve vnitřním úřadování 94.
1886 K. Plenner Obnovení krajské organizace: Kraje: smíšené (s českým obyvatelstvem) německé 1918 95.
25. VII. 1914 vyhlášení války 3 dny před uzavřena: Říšská rada Zemské sněmy Správa pod vlivem vojenských institucí 96.
Čechy 1913 zrušen zemský sněm ustavena zemská správní komise 1918 zřízen Zemský správní výbor Morava do r. 1918 zemský sněm zůstává - působí dále Slezsko do r. 1918 správní komise Slovensko do r. 1918 Uherský sněm 97.
20. X. 1914 Správa pod moc vojenských velitelství 27. III. 1915 Odvolán místodrţící hr. Fr. Thun od 11. IV. 1915 Kritická situace v zásobování (potravinové lístky) 98.
III. 1915 mladočeši (K.Kramář, A.Rašín) vznik Mafie realisté (E.Beneš, F.Šámal) 99.
15.XI. 1915 Program českých politických stran o společném postupu Jaro 1916 Staročeši Mladočeši Národní Národní Nár.soc. strana souručenství 100.
V. 1915 T.G. Masaryk: Samostatné Čechy (Memorandum siru Edwardu Greyovi) Český stát: český národ (Slováci jsou Češi) československý národ - 101.
podzim 1915 Český komitét zahraniční únor 1916 Československá národní rada: předseda: místopředseda: tajemník: člen předsed.: T.G. Masaryk J. Durych E. Beneš M.R. Štefánik 102.
Národní výbor: Český svaz: 18.XI. 1916 K. Mattuš (Staročeská str.) A. Švehla (Agrární str.) F. Staněk (Agrární str.) B. Šmeral (Soc.dem.) J. Maštálka (Mladočeská str.) 103.
13.VII. 1918 Národní výbor československý: 38 členů klíč: volby do Říšské rady z r. 1911 více neţ 190 hlasů 10 Soc.dem. 9 Agrární K. Kramář předseda 9 Státoprávní dem. A. Švehla 4 Čeští soc. J.V. Klofáč místopředsedové 4 Lidová str. F. Soukup jednatel 1 Staročeská 1 Realistická 104.
1.čs. vláda v zahraničí: 14.X. 1918 oznámeno 15.X. 1918 uznána T.G. Masaryk - předseda min. financí E. Beneš - min. vnitra zahraničí M.R. Štefánik - min. války 105.
26.X. 1918 NV přebral kontrolu nad Obilním ústavem 28.X. 1918 Samostatnost muţi 28.října: A.Rašín, A.Švehla, F. Soukup, J.Stříbrný, V.Šrobár 14.X. 1919 uznán rozhodnutím mezinárodní reparační komise 106.
Zákon č. 11/1918 Sb. ze dne 28.10. 1918 O zřízení samostatného státu československého Článek 1 Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a vykonavatelem státní svrchovanosti je Národní výbor; Článek 2 Dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti; 107.
Článek 3 Úřady samosprávní, státní a ţupní, ústavy státní, zemské i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů; Článek 4 Zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem; Článek 5 Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl; 108.
Německé provincie Nord Böhmen Süd Deutsch Böhmen Sudetenland Vojenský zásah čs. armády Böhmerwald 109.
Slovensko Slezsko čs. správa maďarská správa slovenská? správa polský vliv německá provincie Podkarpatská Rus 110.
v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) Sluţnovské obvody Komitáty Ţupy Města s municipálním právem Města s regulovaným magistrátem 111.
Prozatímní ústava Národní výbor rozšířen na 256 členů nazván: Národní shromáţdění Národní shromáţdění: volí Prezidenta vládu jmenuje Národnímu shromáţdění odpovídá předseda vlády (vláda volí náměstka předsedy) 112.
Ústava z r. 1920 Územní struktura: země: Čechy,Morava,Slezsko,Slovensko,Podkarpatská Rus Zákonodárný sbor: Poslanecká sněmovna: 300 členů voleni na 6 let aktivní 21 let pasivní 30 let Senát: 150 členů voleni na 8 let aktivní 26 let pasivní 45 let Prezident volen na 7 let věk 35 let 113.
zákon č. 122/1920 Jazykový zákon - jazyk československý - menšina 20 % v okrese vlastní (národní) jazyk - v Českých zemích česky - na Slovensku slovensky - Podkarpatská Rus - otevřeno 114.
Ţupa Ţupní úřad Ţupan výkon státní správy Ţupní zastupitelstvo 35 členů na 700.000 obyvatel + 1 člen na kaţdých dalších 20.000 V ţupách XV XX můţe vláda jmenovat další členy Jejich počet < 1/3 členů volených Ţupan je předsedou ţupního zastupitelstva Ţupní výbor 8 členů, 8 náhradníků volen z členů zastupitelstva Komise zastupitelstva pro organizace řízené ţupou vţdy: komise finanční 115.
Ţupní svazy: Čechy Morava + Slezsko Slovensko Zemský ţupní svaz vrchní ţupan jmenovaný Zemský ţupní sbor: 24 volených členů 4 jmenovaní (včetně vrchního ţupana) 116.
Ţupy: České země, Slovensko I Praţská (mimo Prahu) XI Brno II Pardubická XII Olomouc III Hradec Králové XIII Uherské Hradiště IV Mladá Boleslav XIV Moravská Ostrava V Česká Lípa XV Bratislava VI Louny XVI Nitra VII Karlovy Vary XVII Martin VIII Plzeň XVIII Zvolen IX Jihlava XIX Mikuláš XXI Těšín Vymezení: České země soudní okresy Slovensko původní ţupy (uherské) komitáty sluţnosti 117.
Okres Okresní úřad okresní náčelník- výkon státní správy Okresní výbor 8 členů/8 náhradníků voleni (na 4 roky) předseda okresního výboru okresní náčelník zřizuje komise: vţdy: komise finanční sdruţování okresů se souhlasem ţupy ministerstva vnitra za účelem: společných akcí zejména: energetika, dopravní cesty 118.
Praha 29. listopadu 1919 ustavení komise pro Velkou Prahu února 1920 zákon č. 114/1920 Zákon o Velké Praze 10. ledna 1921 Ústřední správní komise (60 členů) předseda Baxa K. uţší správní komise (20 členů) Šámal P. předseda správní komise 1918-1919 Baxa K. primátor (Čes.strana socialistická) 24.7.1919 Baxa K. (primátor)- rezignace 1.10.1923 5.4.1937 Zenkl P. (primátor-nár.social.) rozpuštěno zastupitelstvo 24.4.1937 24.2.1939 119.
Statutární města po r. 1920 Praha Brno Opava Bratislava Liberec Olomouc Frýdek Košice Jihlava Znojmo Uherské Hradiště Kroměříţ po r. 1928 Praha Brno Bratislava Liberec Olomouc Košice Opava 120.
Podkarpatská Rus - do r. 1920 Generální statut v podstatě vojenská správa 26. dubna 1920 vládní nařízení č. 356 změna Generálního statutu v čele: Guvernér jmenováni Guberniální rada: guvernér prezidentem viceguvernér Viceguvernér odpovědni vládě 4 jmenovaní čl. 10 volených čl. 121.
Civilní správa Podkarpatské Rusi Ţupy: 1920 Uţhorod, Mukačevo, Berehovo, Velký Bočkov 1921 Uţhorod, Mukačevo, Velká Sevljuša 1926 Mukačevo Města s regulovaným magistrátem 1920 : Uţhorod 1923 : Uţhorod Mukačevo Mukačevo Berehovo 122.
Organizace politické správy z r. 1927 Územní organizace: země: Česká (Praha)- Moravskoslezská (Brno) Slovenská (Bratislava) Podkarpatoruská (Uţhorod) Země Zemský úřad zemský prezident (viceprezident) Zemské zastupitelstvo: Česká z.: 120 členů Moravskoslezská z.: 60 členů Slovenská z.: 54 členů Podkarpatoruská z.: 18 členů 2/3 voleny 1/3 jmenovaná vládou funkční doba: 6 let aktivní v.p. 24 let pasivní v.p. 30 let 123.
předseda zemského zastupitelstva zemský prezident Zemský výbor: (volen zastupitelstvem) z.česká, Moravskoslezská, Slovenská: 12 členů, 12 náhradníků Podkarpatoruská : 6 členů, 6 náhradníků předseda zemského výboru zemský prezident Komise předseda zemský prezident (můţe předsednictví delegovat na viceprezidenta) 124.
Okres okresní úřad okresní hejtman (náčelník) (zástupce hejtmana)! změna ve srovnání se zastupitelskými okresy okresní zastupitelstva: okres do 40.000 obyvatel 18 členů do 70.000 obyvatel 24 členů do 100.000 obyvatel 30 členů nad 100.000 obyvatel 30 členů předseda zastupitelstva okresní hejtman (náčelník) 2/3 voleny 1/3 jmenována ministrem vnitra funkční doba 6 let 125.
okresní výbor: 6 členů, 6 náhradníků předseda výboru okresní hejtman (můţe předsednictví delegovat na svého zástupce) vţdy: komise finanční! okresní komise: zřizuje zemský úřad, pro správu majetku zrušeného bývalého zastupitelského okresu členové voleni okresním zastupitelstvem příslušného okresu ze svých členů s trvalým bydlištěm na území bývalého zastupitelského okresu 126.
Působnost (zastupitelstva): země hospodářská a správní (zejména: humanitní,zdravotní, sociální,hospodářské,dopravní, kulturní zájmy země a obyvatelstva) okres hospodářská pomocná (zúčastňuje se na provádění zastupitelstva) normotvorná (podzákonné normy) ve správním soudnictví (určuje zvláštní zákon) ve správním soudnictví 127.
poradní (poradní orgán zemského prezidenta) poradní a iniciativní (poradní orgán hejtmana i zemského prezidenta a zastupitelstva návrhy a podněty hejtmanovi, zemskému prezidentovi i zemskému zastupitelstvu, event. dalším úřadům) 128.
Předsedové vlád 1918 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie od 9.2.1918 14.11.1918 Československá národní demokracie od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.1919 3. Tusar V. - " - 25.5.1920 4. Černý J. (úřednická) 15.9.1920 5. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.1921 6. Švehla A. (Agrární) 7.10.1922 7. Švehla A. - " - 9.12.1925 8. Černý J. (úřednická) 18.3.1926 9. Švehla A. ( Agrární) 12.10.1926 10. Udrţal F. (Agrární) 1.2.1929 129.
11. Udrţal F. (Agrární) 7.12.1929 12. Malypetr J. (Agrární) 29.9.1932 13. Malypetr J. - " - 14.2.1934 14. Malypetr J. - " - 4.6.1935 15. Hodţa M. (slov.agrární) 5.11.1935 16. Hodţa M. - " - 18.12.1935 17. Hodţa M. - " - 21.7.1937 18. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.1938 19. Syrový J. gen. - " - 4.10.1938 20. Beran R. (Agrární) 1.12.1938 130.
1.10. Území připojená k Říši 1.10. 26.10. Vojenská správa 18. XII. Federace Autonomie: Slovenska Podkarpatské Rusi 131.
Říšské úřady Místodrţitel sekce Státní správa samospráva ţupa NSDAP: Gauleiter 132.
3 úřady zemských prezidentů Regierungspräsident Karlovy Vary, Liberec, Opava 133.
OKRESY Venkovské 53 Landkreise Landrat Městské 5 Stadtkreise Oberbürgermeister 134.
OBCE jmenovaní starostové přidělenci profesní 12 let další 6 let 1. zástupce starosty obecní radové (12 36) (ne kolektivní orgán) 135.
PROTEKTORÁT 15.III. 6.IV. 1939 Okupační vojenská správa Čechy (Praha) Morava (Brno) von Blaskowitz von List vedoucí pro civilní právo správní vedoucí (při kaţdém armádním sboru) 136.
Protektorát: německá správa Říšský protektor - úřad říšského protektora - státní tajemník expozitura Úřadu říšského protektora Brno zrušena 15.XII. 1941 Oberlandrat Oberlandratsamt 137.
Protektorát: protektorátní správa Státní prezident Zemský prezident (zemský úřad) Okresní hejtman hejtmanství (Vrchní hejtman s rozšířenou působností) od r. 1943 V. 1943 úřadování jménem Říše Obce nad 3000 obyvatel úřední vedoucí 138.
Čs státní zřízení v zahraničí 17.X. 1939 Čs Národní výbor - správy NV (vojenská) 22.VII. 1940 18.VII. 1941 uznána 4.II. 1942 Prezident Vláda Státní rada Právní rada 139.
Londýnská Moskevská emigrace - amgoty Národní výbory obnova správy 1.rep. trvalé Národní výbory revoluční dále správa 140.
Dekret č. 10 O dočasné správě osvobozeného území republiky Československé Úřad pro správu osvobozeného území v čele: Vládní delegát v době SNP na Slovensku při osvobození země Podkarpatoruské 141.
Dekret č. 18 z r. 1944 Národní výbory prozatímní orgány veřejné správy ve všech jejich oborech Národní výbory - místní - okresní - zemské správní komisaři správní komise 142.
4.IV. 1945 Košická vláda - vláda Národní fronty - vládní program Předseda vlády 5 náměstků 16 ministerstev (tajemníci) Slovensko: Slovenská národní rada Sbor pověřenců České země (Praha): Česká národní rada rezignuje 11.V. 1945 143.
V. 1945 Prezident Zemské Národní Vláda Okresní výbory - Sbor pověřenců 14.X. 1945 Prozatímní Národní shromáţdění Místní 300 poslanců Praha Ústřední Národní výbor Slovenská národní rada Okresní Místní správní komise 144.
26.V. 1946 - volby do Ústavodárného národního shromáţdění - podle výsledků voleb i změny ve struktuře národních výborů Ústava 9. května 145.
Ústava 9. května 126 Národní výbory místní zákon 280/1948 Sb. okresní z 21.XII. 1948 krajské VI. 1948 Sjezd NV v Kroměříţi Kroměříţský program 146.
Územní členění: 1949 1960 zákon 36/1960 Sb. z 9.IV. 1960 České země: 13 krajů + Praha 7 krajů 180 okresů (dříve 157) 76 okresů Slovensko: 6 krajů 3 kraje 111 okresů (dříve 67) 32 okresů 147. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSC., vladimir.cechak@vsfs.cz ::
Struktura NV r. 1949 Vláda Vláda KNV Praha Bratislava Sbor pověřenců ONV ÚNV ÚNV KNV MNV MěNV ObNV ObNV ONV MNV MěNV 148.
Model Národního výboru 1949 1954 (zákon č. 13/1954 Sb.) (zákon č. 14/1954 Sb.) Plénum Plénum - správy Rada (referenti) komise Rada - komise aktivy Předseda Předseda (náměstci) (náměstci) Tajemník Tajemník Úřad referáty Úřad odbory referenti (voleni) přednostové vedoucí odborů újezdní tajemník sdruţování obcí 149.
Po r. 1960 Plénum KNV, ONV 4x ročně MNV, MěNV 6x ročně ruší: Sbor pověřenců Předsednictvo SNR Rada: předseda, místopředsedové tajemník + volení poslanci Tajemník (od r. 1967 spolupodepisuje) Komise 2/3 poslanců odbory přijímají rozhodnutí 150.
Federace Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o Československé federaci (27.X.1968) Prezident sídlo: Praha i Bratislava ČSFR Vláda Národní shromáţdění ČSR SSR Sněmovna lidu Sněmovna národů Vláda Vláda ČNR SNR Národní výbory v kompetenci republik 151.
Kompetence: Výlučná federace: finance zahraničí obrana společné výlučná republik: Federální ministerstva ministr státní tajemník výbory 152.
Federální shromáţdění: předsednictvo: 40 členů 20 Sněmovna lidu 20 Sněmovna národů Sněmovna lidu: 200 členů předsednictvo 3 6 členů Sněmovna národů: 150 75/75 předsednictvo 3 6 členů 153.
Národní výbory 1.VII. 1969 1.I. 1970 Střediska perspektivního osídlení zrušeny krajské národní výbory na Slovensku MNV MěNV ObNV Střediskové obce Občanské výbory (volební obvody poslanců) osadní výbory 154.
r. 1990 ukončení činnosti národních výborů okresní úřady obnova obecního zřízení - přednosta Obecní zastupitelstva rady okresní zastupitelstva Městská starostové (do 60 dnů po ustavení OÚ) volena z řad zastupitelstev Statutární města: primátor 155.