Řízený vstup inovativních léčiv - přehled principů

Podobné dokumenty
Základní principy cen a úhrad Řízený vstup inovativních léčiv/risk-sharing - přehled principů + příklady

Léčba vzácných onemocnění -výzvy a rizika. Tomáš Doležal Institut pro zdravotníekonomiku a technology assessment

Léčba vzácných onemocnění - výzvy a rizika. Tomáš Doležal Insttut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká

CE N TRO V A P E ČE A INOVATIVNÍ LE ČIVE

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká. Kateřina Podrazilová

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

VSTUP NOVÝCH INOVATIVNÍCH LÉKŮ NA TRH

HTA v České republice a ve světě

Tomáš Doležal ANEB JAKÝ JE/BUDE ROK 2018 A JAK SI NAPLÁNUJEME ROK 2019?

Metodika hodnocení nákladové efektivity a dopadu na rozpočet podle SÚKL hlavní principy

Možnos& vyhodnocování zdravotnických prostředků na principech HTA. Tomáš Doležal Ins$tut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Úhrady zdravotnických prostředků podzim Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment VALUE outcomes s.r.o.

VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU STÁTNÍHO ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

Evropský kontext problematiky vzácných onemocnění

CE N T R O V A P E CĚ A INOVATIVNI L E CǏVE P R I PRAVKY

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Financování a regulace (nejen) zdravotní péče v roce 2018 pohledem Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Úhrady zdravotnických prostředků je možná inspirace v systému úhrad léčivých přípravků?

2019 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

HTA nelékových technologií Tomáš Doležal

Efektivní právní služby

Postup pro posuzování analýzy dopadu na rozpočet

Legislativní záměry týkající se vysoce inovativních léčiv a léčiv na vzácná onemocnění

Efektivní právní služby

Přínosy inovativní léčby seminář

Ekonomické dopady vstupu biosimilars v ČR

Projekt zaměřený na monitoring diagnostiky a léčby bolesti u onkologicky nemocných pacientů. Brno Brněnské onkologické dny

Umíme využít potenciál generik? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

PŘÍLOHA I. SEZNAM NÁZVŮ LÉČIVých PŘÍPRAVKŮ, LÉKOVÉ FORMY, KONCENTRACE, ZPŮSOBY PODÁNÍ, žadatelé, DRŽITELÉ ROZHODNUTÍ O REGISTRACI V ČLENSKÝCH STÁTECH

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění..a možný přínos moderní léčby

Hranice ochoty pla/t ve světě v podmínkách ČR CERGE

CO ROZHODUJE O TOM JAKÝ DOSTANEME LÉK V CENTRU?

Současný systém úhrady resp. pseudoúhrady. léčby. MUDr. Jan Straub Pacientský seminář Mikulov

Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj

Vzácná onemocnění, léky pro vzácná onemocnění

Léková politika pohledem VZP ČR. MUDr. Alena Miková Ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie

Real World Evidence v ČR

Svět plátců zdravotní péče a vstup přípravků na trh v roce 2017 a 2018

Kancelář zdravotního pojištění I Health Insurance Bureau

Centrová péče je v centru pacient?

Váha farmakoekonomických analýz v rozhodovacím procesu

REFORMNÍ OPATŘENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ - ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

FARMAKOEKONOMICKÉ ANALÝZY A

Projekty specializovaných pracovišť pro léčbu vzácných onemocnění, zapojení do Evropských referenčních sítí (ERN) Vzácná onemocnění

Risk-sharing: Sdílení rizik výrobce a pojišťovny u nových léků

Specifika posuzování onkologických léčiv v České republice. Hambálek J. ČFES Bratislava

A PROJEKT SHELTER V ČR

OTAZNÍKY KOLEM VILPŮ

Zavádění HTA v České republice

PŘÍLOHA I SEZNAM NÁZVŮ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, LÉKOVÉ FORMY, KONCENTRACE, ZPŮSOBY PODÁNÍ, ŽADATELÉ, DRŽITELÉ ROZHODNUTÍ O REGISTRACI V ČLENSKÝCH STÁTECH

Název přípravku, stručný název hodnocené indikace, verze dokumentu

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

Efektivní modely u produktů exponovaných k re-exportu. David Skalický

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

Farmaceutické inovace. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

Specifické distribuční modely farmaceutických společností v ČR a jejich daňové a regulatorní konsekvence 10/2016

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha,

Výhledy tendrů a poptávek jako řešení pro financování zdravotnictví v České republice a vliv Úhradové vyhlášky na přístup k inovativní léčbě

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

CE N TRO V A P E CĚ A INOVATIVNI LE CǏVE

Léčba vzácných onemocnění

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

HTA, v.z.p. a nadstandardy

FINANČNÍ RIZIKO VE VZTAZÍCH MEZI PLÁTCI A POSKYTOVATELI. MUDr. Pavel Hroboň, M.S.

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Revize farmakoekonomické analýzy

Centrové léky v České republice. Mgr. Filip Vrubel ředitel odboru farmacie

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Doplněk MM guidelines: Doplněk č. 1 k doporučení z 9/2012 diagnostika a léčba mnohočetného myelomu

Regulační poplatky a doplatky za léky

Pohled výrobce na HealthTechnology Assessment

Centrová péče v roce Kateřina Podrazilová Předsedkyně Lékové komise SZP ČR

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

Panel Občan v síti Petr Honěk VZP ČR

Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Aktuální dostupnost léků v ČR a SR GROUP. Roman Hájek Poděbrady

Houstone, máme problém!

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči

Metodika pro posuzování léčivých přípravků a pravidla jednání s farmaceutickými společnostmi

Zdravotnictví Pardubice Tomáš Julínek

PÉČE POSKYTOVANÁ NA SPECIALIZOVANÝCH PRACOVIŠTÍCH CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU ČERVEN MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR

Návrh Zprávy analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2016

Reforma zdravotnictví

Transkript:

Řízený vstup inovativních léčiv - přehled principů 23.5.2011 Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

PROGRAM 14:30-15:00.Registrace účastníků, zahájení 15:00-15:30.Mechanismy řízeného vstupu inovativních léčiv v zahraničí přehled (Tomáš Doležal - iheta) 15:30-16:00.Současná legislativa v ČR a novela 48 (Libor Štajer - AK KMVS) 16:00-16:30.Pohled zdravotních pojišťoven (VZP - Taťána Soharová, SZP - Karel Němeček) 16:30-16:45.Pohled výrobců (David Skalický - Novartis) 16:45..Panelová diskuse

NIC NOVÉHO POD SLUNCEM.

PROČ? Reakce na zvyšující se ceny léčiv a omezené veřejné rozpočty Plátci tlačí na racionálnější využívání zdrojů Zavedení (explicitní, implicitní) WTP prahů Jak se vyrovnat s rostoucími náklady? Zvýšení spoluúčasti Omezování na subpopulace, omezení množství Tlak na CE a BIA Referencování Odmítnutí hrazení Vtáhnout výrobce do hry

TERMINOLOGIE Risk-sharing agreements Dohoda o sdílení rizika, nejčastěji mezi výrobcem a plátcem/regulátorem Musí být vyvážené riziko z obou stran a měřitelné výstupy Managed entry agreements (MEAs) = řízený vstup Performance-based, outcomes-based agreements Úhrada je odvozena od měřitelného parametru Je závislá na dosažení určitého outcome Vs. Coverage with evidence development dočasná/podmíněná úhrada

NEJISTOTA HODNOTA INFORMACE Dávkování Frekvence podání Délka léčby Účinnost v reálné praxi Rizikovost populace Alternativní léčba Epidemiologie Diagnostika Indikační omezení nákladů přínosů Velikost populace CEA, BIA

DŮVODY K MEAS (KLEMP 2011) Schéma Důvody Kontrola budgetu Ekonomická udržitelnost Otázka nejistoty účinnosti a nákladové efektivity Kontrola a optimalizace použití Převoditelnost výsledků na jiné populace Dlouhodobá účinnost Dávkování, dávkovací interval, čerpání zdrojů; jiné komparátory Definice a kontrola cílové populace /subpopulace pacientů Složitost technologie

V OKAMŽIKU VSTUPU NEMUSÍM MÍT VŠECHNA DATA Mám dostatek informací a existuje potřeba Nemám dostatek informací, ale existuje potřeba Dočasné/podmíněné zařazení a opakované hodnocení Mám dostatek informací, ale neexistuje potřeba Proces se musí opakovat, pokud se změní základní parametry (ceny/náklady, potřeba, údaje o přínosech a rizicích)

ROSTOUCÍ TREND

ZEMĚ, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ Austrálie Francie Holandsko Itálie Nový Zéland Švédsko Velká Británie USA.= země s rozvinutým HTA/HE

PRINCIP ROVNOVÁHY RIZIKA Riziko výrobce Nutnost opustit model, že vše co je objeveno, vyvinuto a vyrobeno bude také uhrazeno ( blockbuster model ) Inovace jsou ohodnoceny a uhrazeny až po prokázaném efektu Riziko plátce Plátci jsou vystaveni riziku, že lék nedosáhne potřebných výsledků a platí za nedostatečný efekt = plýtvání veřejnými prostředky ( opportunity costs )

ZÁKLADNÍ PRINCIPY 1. Dohoda o programu sběru dat po přiznání úhrady, který sníží nejistotu na straně budgetu, účinnosti nebo nákladové efektivity 2. Úhrada je přímo závislá na sledování výsledků léčby, prospektivně nebo retrospektivně 3. Primárním cílem může být účinnost v reálné praxi, nákladová efektivita nebo kontrola rozpočtu (budgetimpact) 4. Riziko je rozloženo mezi plátce a výrobce

VÝHODY A NEVÝHODY Výrobce Plátce Pacient/společnost VÝHODY Rychlejší vstup na trh Optimalizace použití produktu (cost/benefit) Maximalizace value Dostupnost pro pojištěnce Kontrola rozpočtu Snížení nejistoty Rychlejší přístup ke slibným intervencím Investice sledují inovace NEVÝHODY Další náklady/administrativa Payback/discounts Effectiveness může být srovnávána s efficacy konkurenčního produktu Další náklady/administrativa Obtížné opouštění již jednou zavedené léčby Překážky přístupu (specializovaná centra) Obtížné opouštění již jednou zavedené léčby

SYSTÉMY SDÍLENÉHO RIZIKA Buget cap Často Francie, dohodou je určen strop nákladů na léky, výrobce většinou vrací převis zpět (payback) Effective discount Zastropování dávky beze změny ceny (Lucentis, Stelara UK) Outcomes uncertainty UK MS Drug Scheme nejistota CUA v nákladech/qaly Austrálie úhrada bosentanu navázána na přežití pacienta v observační studii USA-záruka vrácení peněz při nedosažení efektu (atorvastatin) Subgroup uncertainty Identifikace respondérů, např. UK Velcade úhrada respondérů, zpětné zaplacení non-respondérů výrobcem

Podle L. Garrison 2010

TERMINOLOGIE A PŘÍKLADY CTC (Conditional Treatment Continuation) Pokračování v léčbě pod úhradou je podmíněno dosažením krátkodobého léčebného cíle Příklad: Itálie a léčba Alzheimerovy nemoci, první 3 měsíce poskytuje výrobce zdarma a při dosažení zlepšení kognitivních funkcí je pacient zahrnut do úhrady Onkologie: první cyklus poskytuje výrobce Podmínkou je existence objektivního a měřitelného parametru

TERMINOLOGIE A PŘÍKLADY Performance Linked Reimbursement (PLR) Úhrada je podmíněna doložením účinnosti v reálné praxi Outcomes garantees = výrobce zpětně hradí (rabat, refund, změnu ceny) neúspěšné pacienty Příklad: JJ se zavázal uhradit NHS pacienty, kteří nebudou reagovat na 4 cykly bortezomibu (50% pokles sérového proteinu M); respondéři dostanou další 4 cykly Výrobce si věří a je ochoten platit, pokud léčba nebude mít výsledky Výrobce nemusí snižovat cenu, i když reálně se jedná o snížení ceny

TERMINOLOGIE A PŘÍKLADY Risedronate (ACTONEL) v terapii osteoporózy Výrobce se zavázal, že plátci uhradí náklady na léčbu nonvertebrálních zlomenin, ke kterým dojde u pacientů léčených risedronatem První příklad, kdy se výrobce zavázal hradit následky onemocnění a nenabízel discount nebo refund vlastního léku Významně se snížila nejistota plátce o účinnosti risedronatu v zabránění non-vertebrálních zlomenin

TERMINOLOGIE A PŘÍKLADY Conditional Coverage (CC) Coverage with evidence development Úhrada je podmíněna sběrem dalších důkazů, na designu se dohodne výrobce a plátce a úhrada může být při neúspěchu i zrušena Only in research: hrazení jen pro pacienty, kteří vstupují do klinického programu (fáze IV, NIS) Only with research: hrazení je podmíněno provedením studie a dodáním relevantních dat

TERMINOLOGIE A PŘÍKLADY Omezení objemu (price/utilization/dose caps = effective discounts) Příklad: NICE a Novartis ranibizumab u AMD hrazeno maximálně 12 dávek během 2 let Příklad: NICE a Janssen ustekinumab u psoriázy dávka u pacientů nad 100 kg není hrazena

CÍLE SLEDOVÁNÍ VILPU Cílem je získat data z reálné klinické praxe Podívat se na to jaké jsou výsledky (účinnost, bezpečnost), jaká je cílová populace a jaké je reálné dávkování ( a reálné náklady). Pokusit se o srovnání s daty z klinických studií (pokud je to možné léčená populace, režim) A na základě těchto reálných dat kalkulovat analýzu nákladové efektivity, případně upřesnit dopad na rozpočet

RIZIKA ANEB ĎÁBEL JE V DETAILU Dostatečná motivace obou stran Volba parametrů pro vyhodnocení (účinnost, náklady, dávkování, apod.) Monitorovací systém (třetí strana) Identifikace pacientů v rámci zvolené diagnózy Legislativní překážky (zboží zdarma/vzorky) Definice komparátora pro nákladovou efektivitu (vs. placebo/bsc/jiná terapie)

OTÁZKY PRO DISKUSI Existuje v našem systému prostor a motivace pro mechanismy sdíleného rizika? Jaké mohou být výhody na straně plátců a výrobců? Kde vidíte rizika? Konkrétní příklady a zkušenosti? Dosavadní fungování režimu VILP a očekávání změn po malé novele zákona 48? Jaká budou česká specifika procesu?