CE N TRO V A P E CĚ A INOVATIVNI LE CǏVE

Transkript

1 CE N TRO V A P E CĚ A INOVATIVNI LE CǏVE PR I PRAVKY VE SVĚTLE ÚV 2018 Tomáš Doležal

2 změna paradigmatu financování zdravotnictví VOLUME- BASED HEALTHCARE VALUE- BASED HEALTHCARE Hodnotou je maximální dostupnost zdravotních služeb, neomezený přístup a hustá síť poskytovatelů; koncept švédského stolu Platím, protože poskytovatel je a potřebuje udržet kapacitu Nezáleží na objemu, ale na výsledku, nejvyšší hodnotou je dosažení zdraví/kompenzace Platím za výkon/dosažení jednotky efektu Pay for performance Hodnotím náklady ve vztahu k výsledkům!

3 zvyšující se tlak na efektivitu Pokud chci měři efektivitu musím znát náklady a výsledky (produkci) Poskytovatel (nemocnice) produkuje zdravé/vyléčené/kompenzované pacienty, nejen případy Zdraví lze měřit mortalitou, morbiditou (např. komplikace), kvalitou života nebo zástupnými parametry (např. dosahování cílových hladin diabetiků) Nelze jen řídit rozpočty, ale je třeba měřit nákladovou efektivitu = kolik zdraví vyprodukuji za jednotku ceny, kam mám směřovat finanční prostředky Ano, je to těžké komunikační téma, ale neinformovaný pacient je zároveň nejrizikovější a nejnákladnější

4 vývoj úhradových systémů Platba za úkon pay/fee-forservice Paušální platba - kapitace - DRG - historické budgety Platba za výsledek pay/fee-forperformance/ outcome

5 pokud to nepochopíme. Současný model je neufinancovatelný..

6 ÚV je popřením základních principů Dostupnost péče Kvalita péče Náklady ÚV řeší jen setrvačnost financování současné struktury ZP, která fixuje minulou dostupnost a vůbec se neptá na kvalitu péče. = rovnice jak zajistit financování něčeho, o čem nevíme, jestli potřebujeme a nemáme informace za co vlastně platíme (kvalita?) 6

7 dostupnost vs. kvalita (OECD 2017) ČR: 6,5 lůžka/1000 obyv. průměr OECD = 4,7 Akutní kurativní: 4,3 vs. 3,7 Dánsko 2,5; Portugalsko 3,3 ALOS ČR: 9,3 průměr OECD = 8,1 Počet konzultací s lékařem 11,1/rok průměr OECD = 6,9 7

8 Health Policy 2017 Od roku 2004 musí německé nemocnice poskytující akutní péči povinně poskytovat strukturální, procesní a výsledkové ( outcome ) indikátory kvality Program zahrnuje 350 indikátorů v 30 th. oblastech IQTIG = Institute for Quality Assurance and Transparency in Healthcare Např. frekvence rehospitalizací, komplikací, mortalitu (30denní, 90denní) vše korigováno na rizikový profil pacienta (risk-adjusted) Od roku 2015 jsou tyto indikátory zohledněny v platbách pojišťoven (bonusy/malusy) 8

9 vstup technologií/intervencí do systému úhrad transparentní systém léky zdrav. prostředky přístroje intervence /výkony částečně NE NE NE NE pravidla ANO minimálně NE minimálně NE důvody k (ne)zařazení poměr náklady /přínosy ANO NE NE NE NE ANO NE NE NE NE HTA částečně NE NE NE NE vakcíny /prevence a to se už vůbec nebavíme o C/E nastavení sítě poskytovatelů jakou má hodnotu, že mám nemocnici za rohem a ke specialistovi mohu chodit 2x týdně pokecat

10 najdi 10 rozdílů Rozhodnutí SUKL = 50-1xx stran Stanovisko přístrojovém komise = 1 strana Stanovisko Pracovní skupiny k Seznamu zdravotních výkonů = několik řádek u ZP nehledejte nic, nic nenajdete../ús 2017/

11 Jak se tvoří ÚV (můj výklad) Ekonomická kondice (vývoj zaměstnanosti a růstu mezd) o kolik více mohu přerozdělit?? Politické zadání (tzv. sanovat nemocnice platy), základnu ale již nezpochybňuji, řeším jen růst struktura mne nezajímá Kolik nám zbylo? Málo? Kdo nejvíc křičí, ten dostane zbytky bez otázky kde nejvíce chybí pacientům takové analýzy ani nemám/nepotřebuji (..absence zdravotní politiky) 11

12 náklady na S/centrové léky ( ) , ,71 7 6,459 7, ,075 5,406 5,592 5,919 4,53 5,174 5, , ,505 3, ,62 1, VZP SZP cca 6% z výdajů ZP

13 Vzestup nákladů na centrové léky je způsobem růstem počtu pacientů (VZP) Mezi lety 2009/2015 se zvýšil počet léčených pacientů v centrech o 50%, náklady zůstávají konstantní, přestože jsou nové léky nákladnější Počet léčených pacientů centrovou léčbou (VZP) Průměrné náklady na jednoho pacienta (CZK) v centrech nákladné léčby

14 systém je schopen šetřit - REVIZE Úspora z prostředků zdravotního pojištění (mil. Kč) Zdroj: Výroční zprávy SUKL

15 Léčivé přípravky v cenách původce [mil. Kč] +1.8% (1-6) Maximální úhrady zdravotních pojišťoven [mil. Kč] +2.2% (1-6) Počet balení [mil. ks] 296,6 98,5 0,4 0,6 281,3 88,3 0,7 269,7 197,6 192,3 183,0 183,3 184,7 86,1-2,5% 0,8 265,4 268,3 261,7 81,3 82,6 79,1 1,0 1,0 181,6 136,6 0,5 41,2 94, (1-6) Léčivé přípravky na předpis Centrové léčivé přípravky (S) Volně prodejné léčivé přípravky 15

16 Léčivé přípravky v cenách původce [% v roce] 12.1% 10.6% 10.0% 16.1% 10.9% 17.3% 10.6% 19.2% 10.5% 21.8% 10.1% 24.0% 10.0% 24.5% 77.2% 73.9% 71.8% 70.2% 67.8% 66.0% 65.5% (1-6) Maximální úhrady zdravotních pojišťoven [% v roce] 14.6% 19.3% 20.5% 22.5% 26.0% 28.4% 29.4% 85.4% 80.7% 79.5% 77.5% 74.0% 71.6% 70.6% (1-6) Počet balení [% v roce] 33.2% 31.4% 31.9% 30.6% 30.8% 30.2% 30.2% 0.1% 0.2% 0.2% 0.3% 0.4% 0.4% 0.4% 66.6% 68.4% 67.8% 69.1% 68.8% 69.4% 69.4% (1-6) Léčivé přípravky na předpis Centrové léčivé přípravky (S) Volně prodejné léčivé přípravky 16

17 ÚV 2017 segmenty centrových léčiv jak se k těmto číslům došlo? segment diagnózy nárůst vs i dědičné metabolické 100% j IBD (CD/UC), PAH 110% k revmatologie, derma, AB, Parkinsonova n. 120% l m melanom, ca ovárií, ofta/dm, ofta, pneumo, ca prostaty ca prsu, žaludku, hlava+krk; IPF, nukleární medicína, autoinflamatorní onem. 160% 130% n ostatní (mcca, mrcc) 120% RS 124% HCV 110% vs HIV/AIDS, her. angioedém, RSV úhrada

18 ÚV 2018 segmenty centrových léčiv..jak se k těmto číslům došlo? Diagnostická skupina Index navýšení úhrady Dermatologie 0,990 Dýchací soustava 1,086 Endokrinologie 0,982 Hematoonkologie 1,116 Imunitní systém 0,950 Infekce 1,155 Metabolické vady 0,960 Neurologie 1,059 Oběhový systém 1,039 Oftalmologie 1,075 Onkologie solidní nádory 1,101 Osteoporóza 1,025 Revmatologie 1,048 Trávicí soustava 1,083 Ostatní 1,079 18

19 Proléčenost biologickou léčbou promítá se toto do plánování, aneb zajímá někoho potřeba pacientů? Odhad proléčenosti biologickou léčbou v ČR Srovnání Poznámka Revmatologie (Revmatoidní artritida) 4,90% Maďarsko 9% Slovensko 10% Západní Evropa 0-30% V ČR je přísné omezení na těžké pacienty. SÚKL již 2 roky řeší rozšíření na středně těžkou RA. Gastroenterologie (Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba) cca 10-20% Indikováno by mohlo být 30-40% Hrazeni jsou jen pacienti s těžkou Crohnovou nemocí, měli by být léčeni i se středně těžkou formou Dermatologie (Psoriáza) 2-5% (z indikovaných pacientů) Potenciál k léčbě jsou až desítky tisíc, nyní léčeno jen cca Pacienti musí být nejprve neúspěšně léčeni minimálně dvěma systémovými terapiemi

20 Závěry ÚV je příznakem nekoncepčnosti českého zdravotnictví, které nemá směr, vizi a neplánuje déle než na rok Středobodem je poskytovatel a ne klient/pacient (i když ministr prohlašuje opak) Pokud se neptám na kvalitu a neposílám tím směrem peníze, musí výkon systému v čase klesat za cenu rostoucí neefektivity Navíc ÚV zakládá finanční nestabilitu/neudržitelnost již v příštích 3 letech (paradoxně se ÚV vydává za stabilizující prvek ale jen z roku na rok ve stylu je rozhodnuto, zapomeňme ) Je nutné vrátit se k základním pravidlům financování zdravotní péče na ose náklady-dostupnost péče-kvalita péče, protože až vyschnou zdroje růstu, bude nejprve trpět kvalita a až poté dostupnost 20