Zlepšení systému řízení zdravotní péče, technická asistence

Zlepšení systému řízení zdravotní péče, technická asistence CZ2004/006-237/0801 VZ60012078 Indikátory kvality zdravotních služeb 1. díl Úvod do problematiky a návrh základní metodiky 2. díl Rešerše existujících systémů 3. díl Návrh vzorových ukazatelů pro vybrané oblasti 4. díl Ukazatele kvality v oblasti intenzivní péče 5. díl - Ukazatele kvality v oblasti laboratorních služeb 1/66

Číslo projektu Evidenční číslo Název zakázky Dodavatel Subdodavatel CZ2004/006-237/0801 VZ60012078 Zlepšení systému řízení zdravotní péče, technická asistence Univerzita Karlova v Praze, součást 1.lékařská fakulta MDC Medicínské datové centrum Stapro s.r.o. Zadavatel Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, Odbor zdravotních péče Adresa: Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2 Konečný příjemce Vedoucí zakázky na straně dodavatele Vedoucí zakázky na straně konečného příjemce Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, Odbor zdravotní péče Adresa: Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2 MUDr. Milan Prášil, MBA MUDr. Pavel Frňka 2/66

1. Vymezení oboru hodnocení... 4 1.1. Souhrnné zdůvodnění výběru oboru... 4 1.2. Detailní charakteristiky oboru... 4 2. Výklad použitých pojmů... 5 3. Zastoupení ukazatelů oboru ve světových sadách... 5 4. Stávající stav zabezpečování kvality a efektivity v oblasti IM... 6 4.1.1. Východiska všeobecně... 6 Sada ukazatelů uvedených v této naší práci sestává z podnětů výše uvedených dvou projektů... 6 4.1.2. Vliv plátců... 6 4.1.3. Doporučení a standardy evropských zdravotnických institucí pro kvalitu péče... 6 4.1.4. Stávající uplatňované modely a programy kvality v intenzivní medicíně... 7 4.1.5. Datové zdroje... 7 4.1.6. Závěr, další potřebné aktivity... 7 5. Popis širšího okruhu kandidátů ukazatelů... 7 5.1. Národní sada ukazatelů zdravotních služeb a způsob jejího využití... 7 5.1.1. Využívání Národní sady ukazatelů zdravotních služeb... 7 5.1.2. Blíže k představě o použití ukazatelů pro kontraktaci... 8 5.2. Metodická pravidla a doporučení... 8 5.2.1. Posuzování rizika zkreslení... 8 5.2.2. Možnosti standardizace... 8 5.3. Oblasti hodnocení kvality... 8 5.4. Přehled kandidátů na ukazatele kvality péče... 10 5.4.1. Seznam ukazatelů... 10 5.4.2. Kapacita a provoz jednotek intenzivní péče... 11 5.4.3. Parametry klinické klasifikace a demografie... 22 5.4.4. Intenzita péče... 25 5.4.5. Výkon lůžkové části... 29 5.4.6. Zavedené systémy sledování kvality... 32 5.4.7. Výskyt nežádoucích jevů během pobytu na oddělení... 37 5.4.8. Výsledky péče... 41 5.4.9. Vstupní a výstupní kriteria JIP... 45 5.4.10. Spotřeba zdrojů... 47 6. Užší výběr kandidátů ukazatelů pro všeobecné použití... 50 6.1. Ukazatele připravené pro bezprostřední používání... 50 6.1.1. Ukazatele registrované v Registru Národní sady... 50 6.1.2. Ukazatele založené výhradně na datovém rozhraní RIP... 51 7. Ukazatele splňující užší kriteria používání zadaná v tomto projektu... 51 7.1. Kriteria výběru... 51 7.2. Výběr ukazatelů... 51 7.2.1. Přehled ukazatelů... 51 7.2.2. Souhrnné zdůvodnění výběru:... 52 7.3. Vyhodnocení vybraných ukazatelů v užším výběru... 53 7.3.1. Metoda hodnocení... 53 7.3.2. Průměrný počet intenzivních ošetřovacích dnů na stanici za měsíc... 53 7.3.3. Struktura ukončení pobytů na oddělení (mortalita na JIP)... 54 7.3.4. Nemocniční mortalita po léčbě na JIP... 56 7.3.5. Standardizovaná mortalita na JIP s využitím APACHEII... 58 7.3.6. Ukazatele výskytu nežádoucích jevů... 59 7.3.7. Dlouhodobé výsledky... 61 8. Přílohy... 63 8.1. Příloha 1 SF36... 63 3/66

1. Úvod Tento dokument je čtvrtou částí výstupu projektu TF04 Indikátory kvality zdravotních služeb. Obsah všech částí je následující: 1. díl Úvod do problematiky a návrh základní metodiky tvorby a testování ukazatelů 2. díl Rešerše existujících systémů 3. díl Návrh vzorových ukazatelů pro vybrané oblasti 4. díl Ukazatele kvality v oblasti intenzivní péče 5. díl - Ukazatele kvality v oblasti laboratorních služeb 2. Vymezení oboru hodnocení 2.1. Souhrnné zdůvodnění výběru oboru V této části práce se zabýváme oborem intenzivní medicíny (dále IM). Tato oblast je charakterizována některými vlastnostmi, které reprezentují její mimořádnost: 1. IM se zabývá kritickými stavy napříč všemi obory 2. Kritické stavy mají charakter spíše sporadických a náhodných stavů probíhajících málo predikovaným způsobem, jedná se proto o oblast s obtížnou klinickou klasifikací, problěmatickou standardizací, obtížným či spíše nemožným plánováním a tím také problematickou kontraktací 3. IM je velmi nákladný obor charakterizovaný vysokou spotřebou ve všech hlavních skupinách klinických cost drivers: kvalifikovaná práce, materiál i technologie S ohledem na historii posledních 10-ti let i v České republice platí, že v oblasti IM dochází k aplikaci moderních trendů péče o kvalitu služeb a že tento obor má díky svým představitelům určitý náskok v procesu zabezpečování a zvyšování kvality služeb v oblasti akutní péče před jinými odbornostmi. Obor je dnes reprezentován dvěmi odbornými společnostmi ČLSJEP a to: Česká společnost intenzivní medicíny, Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny 2.2. Detailní charakteristiky oboru Intenzivní medicína se jako samostatný medicínský obor začala vyvíjet z potřeby starat se o nemocné, u kterých jsou ohroženy základní životní funkce, nebo došlo k jejich selhání. Logickým vyústěním těchto potřeb je dnes snaha koncentrovat zdravotnickou péči o kriticky nemocné do prostředí, jež je náležitě personálně a technicky vybaveno se snadnou dostupností komplementu a operačních sálů, k diagnostice a řešení život ohrožujících stavů. Tuto funkci v nemocnicích plní specializované jednotky intenzivní péče (JIP), kam jsou přijímáni nemocní, u kterých hrozí nebo došlo k selhání základních životních funkcí. Vývoj intenzivní medicíny akceleroval zejména během posledních 20 let. Jedním z hnacích mechanizmů se stala implementace nových technologií do medicíny, dynamický rozvoj diagnostiky a současně technické možnosti nahrazovat nebo podporovat selhávající orgány (srdce, plíce, ledviny, játra). Koncentrace techniky a zdravotnického personálu, diagnostika a terapie kriticky nemocných ve svém souhrnu představují velmi nákladný segment zdravotní péče, který se velmi dynamicky rozvíjí a zejména v centrech s velkým podílem vysoce specializované péče se výrazně zvyšuje potřeba nárůstu počtu intenzivních lůžek. Se zvyšováním objemu poskytované péče na JIP roste nejen tlak na kvalitu postgraduálního vzdělávání, ale i na vytváření mechanizmů, pomocí nichž je možné takto ekonomicky náročný provoz kontrolovat. Česká republika se aktivně zapojovala již od 90 - tých let minulého století do Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESICM) a v roce 2007 vznikla Česká společnost intenzivní medicíny (ČSIM), jež je zodpovědná za další rozvoj oboru Intenzivní medicína na národní úrovni. ČSIM je integrovaná do 4/66

aktivit ESICM, podílí se na přípravě postgraduálního programu, který je harmonizován s ostatními zeměmi EU a vychází z multioborového základu. 3. Výklad použitých pojmů Zkratka Pojem Výklad IM Intenzivní medicína Obor zabývající se péčí o kritické stavy napříč všemi medicínskými specializacemi JIP Jednotka intenzivní péče Lůžkový provoz poskytující služby intenzivní medicíny jako samostatná manažerská jednotka ČSARIM Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny Původní odborná společnost vycházející z oboru anesteziologie a resuscitace (ARO) ČSIM Česká společnost intenzivní medicíny Odborná společnost, která vznikla nově jako reakce na rozvoj oboru intenzivní medicíny (IM) Cost driver Faktory ovlivňující náklady na procesy, zde jsou míněny faktory klinické (čas, lidská práce, materiál, technologie) AHQR Agency fo HelathCare Research and Quality Agentura pro výzkum zdravotní péče a kvalitu, je mimo jiné renomovaným nositelem celé řady metodik vývoje ukazatelů kvality, které respetují a přebírají i jiné významné národní agentury podobného zaměření ve světě ESICM European Society of Intensive Care Medicine Evropská společnost pro intenzivní medicínu, odborná společnost sdružující experty v rámci EU RIP Registr intenzivní péče Internetový sběr dat o jednotlivých případech hospitalizace na JIP zaměřený speciálně na aspekty kvality a efektivity péče SF36 Standard Form 36 Mezinárodně používaný formulář pro zjišťování kvality života po péči pacientů v kritickém stavu EuroQoL Euro Quality of Life Jiný mezinárodně používaný formulář pro zjišťování kvality života po péči pacientů v kritickém stavu APACHE II* TRISS* TISS* SOFA* Acute Physiology And Chronic Health Evaluation Trauma Injury Severity Score Treatment and Intervention Severity Score Sequential Organ Failure Assessment Administrativní datové zdroje Skórovací systém vyjadřující závažnost kritického stavu při přijetí pacienta k hospitalizaci. Používá se jednorázově při přijetí k posouzení stavu a predikci mortality Skórovací systém vyjadřující stupeň postižení v kritickém stavu při poranění. Používá se jednorázově při přijetí k posouzení stavu a predikci mortality. Skórovací systém vyjadřující v bodech stupeň léčebné intervence v intenzivní medicíně. Používá se k hodnocení jednou denně v průběhu celého pobytu na JIP. Skórovací systém vyjadřující stupeň orgánového selhávání v kritickém stavu. Používá se k hodnocení jednou denně v průběhu celého pobytu na JIP. Data dostupná v dlouhodobě standardizovaných rozhraních a sbíraná podle ustálených metodik na národní úrovni pro protřeby národních autorit (v ČR ÚZIS, zdravotní pojišťovny) */ Více o skórovacích systémech v IM naleznete na strákách www.sfar.org 4. Zastoupení ukazatelů oboru ve světových sadách Na základě provedené rešerše je zřejmé, že problematika oboru se v posledních letech rychle rozvíjí a že řada ukazatelů je v pozici, kdy je vědecky zkoumána jejich užitečnost a že ukazatele jsou definovány jak z administrativních tak ze speciálních datových zdrojů. Náš návrh základní sestavy ukazatelů popsaný v dalších kapitolách zčásti odpovídá ukazatelům popsaným v této části rešerše a vychází ze stávajícího poznání této problematiky na úrovni odborných společností IM (Česká společnost intenzivní medicíny, Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny). 5/66

Považujeme za důležité, aby byl odstartován proces vývoje ukazatelů s využitím jednotné metodiky životního cyklu, do kterého pak mohou vstupovat další kandidáti Národní sady ukazatelů zdravotních služeb. Tím bude možné systematicky řídit vývoj dalších zajímavých ukazatelů, jejichž náměty lze vyčíst z výše uvedené rešerše. 5. Stávající stav zabezpečování kvality a efektivity v oblasti IM 5.1.1. Východiska všeobecně Stávající aktivity v řešení problematiky kvality a efektivity intenzivní medicíny navazují na výstupy z projektů podpory kvality zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví (MZ), které byly realizovány v letech 2000-2005. Naše práce navazuje na dva klíčové projekty realizované v posledních letech. Prvním projektem byl projekt Kvalita a efektivita intenzivní péče (PK-IP_Studie-021209), jehož hlavním řešitelem byl MUDr. Ivan Novák a jehož hlavním výstupem bylo: Příprava a koncepční záležitosti registru intenzivní péče v návaznosti na obdobné aktivity v Evropě. Výstupem budou parametry pro intenzivní péči I, II a III typu. Byla použita data z registru ICU. Klasifikace intenzivní péče v jejich 3 základních úrovních (JIP I, JIP II, JIP III dle složitosti případů), v souladu s platnými ceníky zdravotních pojišťoven. Harmonizace národních standardů se standardy EU včetně věcného, technického a personálního zajištění. Dalšim aspektem využití je vytvoření podkladů pro definování náplně nadstavbové interdisciplinární atestace v oboru intenzivní medicíny. Registr intenzivní péče byl realizován jako dnes klíčový datový zdroj poskytující speciální, klinicky specifické údaje o kritické péči vhodné pro výpočet celé řady ukazatelů. Druhým projektem byl projekt zadaný Pracovním skupinou pro kvalitu MZd. s názvem Zpracování a výchozí validace sady národních ukazatelů výkonnosti a kvality zdravotní péče. Ten se zabýval především vývojem ukazatelů s využitím administrativních datových zdrojů a poskytl metodiku vývoje ukazatelů podle doporučení mezinárodně renomované instituce AHRQ. Jedním z jeho výstupů bylo i vytvoření základu Národní sady ukazatelů zdravotních služeb (viz. dále 5.1.) Sada ukazatelů uvedených v této naší práci sestává z podnětů výše uvedených dvou projektů. 5.1.2. Vliv plátců Až dosud jej lze považovat za spíše negativní. Kriteria stanovená v minulosti zdravotními pojšťovnani pro provoz JIP nerespektovala doporučení ESICM a tím došlo k nepříznivému rozvoji celé řady JIP s nízkou výkonností, erudicí a personálně technickým vybavením. Rovněž česká verze klasifikace JIP/ARO naprosto nekoresponduje s doporučením ESICM, co že odráží nepříznivě i při vývoji ukazatelů a jejich standardizace (jak popisujeme dále u jednotlivých návrhů ukazatelů). Náprava v této oblasti je velmi žádoucí. 5.1.3. Doporučení a standardy evropských zdravotnických institucí pro kvalitu péče Česká společnost intenzivní medicíny, jako odborný garant rozvoje intenzivní medicíny v ČR, vychází při tvorbě koncepcí a strategických záměrů, ale i standardů pro diagnostické, léčebné a ošetřovatelské postupy z doporučení evropské společnosti ESICM, publikované na jejích oficiálních stránkách www.escim.org. 6/66

5.1.4. Stávající uplatňované modely a programy kvality v intenzivní medicíně Externí hodnocení kvality (EHK) teprve v poslední době byly provedeny první audity provozů JIP podle metodiky ESICM zaměřené na shodu celého spektra doporučení vydaného touto organizací. Audity provádějí zástupci odborných společností za podpory analýz výkonnosti z administrativních dat Interní hodnocení kvality (EHK) některá pracoviště využívají aplikace RIP k vlastnímu sledování kvality a efektivity péče. Tato aplikace vychází z dlouhodobých zkušeností Metabolické JIP I. Interní kliniky FN Plzeň a vyústila v řešení výše jmenovaného projektu Kvalita a efektivita intenzivní péče (PK-IP_Studie-021209). Další aktivitou je šetření kvality života po léčbě kritických stavů s využitím dotazníků SF36 (Standard Form 36), nebo EuroQoL (Quality of Life). 5.1.5. Datové zdroje Pro návrh sady ukazatelů pro IM (viz. dále) jsme brali v úvahu dva základní typy datových zdrojů: 1. administrativní datové zdroje jsou to taková data, která jsou již delší dobu (roky) sbírána v ustálených rozhraních a metodikách na národní úrovni, většinou pro jiný účel, než sledování kvality a výkonnosti. Příkladem jsou výkazy ÚZIS a výkazy péče plátcům zdravotní péče. Tedy data sbíraná původně pro národnía mezinárodní statistiku a pro účely úhrady péče. 2. speciální sběr dat jsou data sbíraná speciálně pro daný účel, tj. hodnocení výkonnosti a kvality pro jejich zlepšování a pro kontraktaci zdravotních služeb. Příkladem jsou výše citovaný RIP a formuláře pro hodnocení kvality života. V našem návrhu sady ukazatelů, který vznikl zčásti na základě rešerší, vlastních zkušeností a podnětů představitelů obou zainteresovaných odborných společností jsou také ukazatele, pro které dnes nejsou připravena žádná data a je třeba návrh datových sad teprve realizovat. 5.1.6. Závěr, další potřebné aktivity Pro zabezpečení sledování a hodnocení kvality a výkonnosti poskytovatelů péče v oblasti intenzivní medicíny je třeba dále pokračovat v přípravě základní sady validovaných ukazatelů kvality a výkonnosti, které dosud nejsou pro praxi připraveny. Touto sadou ukazatelů bude vytvořen transparentní nástroj pro možnost porovnávání jednotlivých poskytovatelů (benchmarking) a tím i hodnocení jejich skutečné kvality a výkonnosti a tím i podílu na účinné péči o pacienta. Takto navržené ukazatele pak budou sloužit jako jeden z nástrojů kontraktace zdravotních služeb i v oblasti komplementu. 6. Popis širšího okruhu kandidátů ukazatelů 6.1. Národní sada ukazatelů zdravotních služeb a způsob jejího využití Předpokládáme, že zde popsaná sada ukazatelů pro IM bude zařazena do Národní sady. Proto jsou ukazatele popsány formalizovaným způsobem kompatibilním s metodikou Národní sady. Základ Národní sady ukazatelů zdravotních služeb vznikl jako výstup projektu Zpracování a výchozí validace sady národních ukazatelů výkonnosti a kvality zdravotní péče (viz. 4.1.1.). Všechny ukazatele v něm navržené do Národní sady ukazatetelů zdravotních služeb jsou popsány formalizovaným způsobem a tříděny podle více parametrů, mezi nimiž je i parametr odbornosti. IP je multidisciplinární oblast, proto její ukazatele tvoří speciální sadu. Hovoříme zde o kandidátech z toho důvodu, že podle metodiky popsané ve výše uvedeném projektu jsou kandidáti postupně podrobeni validaci a testování, které teprve, v případě úspěchu, může vyústit v zařazení ukazatele do národní sady. Národní sada bude také představovat veřejné vydání zařazeného ukazatele. 6.1.1. Využívání Národní sady ukazatelů zdravotních služeb Předpokládáme, že Národní sada ukazatelů zdravotních služeb bude používána pro následující účely: 7/66

hodnocení kvality cílené podle zadání zdravotní politiky státu plátce a poskytovatel kontrahují povinnost měřit výkonnost a kvalitu služeb v rámci ukazatelů vybraných z NS služby mohou externě posuzovat experti s využitím ukazatelů poskytovatel interně hodnotí svoje služby s využitím ukazatelů 6.1.2. Blíže k představě o použití ukazatelů pro kontraktaci Ukazatele Národní sady představují nástroj, který plátci i poskytovatelé volí jako svoji pomůcku při dohadování podmínek provozování a úhrady péče. Jednotlivé ukazatele mají rozdílné vlastnosti (přednosti i nedostatky) ve vztahu ke konkrétním zdravotním službám, ale i ve vztahu k typu poskytovatele (malá nemocnice, FN, korporace nemocnic). Řada ukazatelů zatím nebyla validována, některé nevykázaly při validaci zcela ideální výsledky. Proto předpokládáme, že plátcům a poskytovatelům bude ponechána svobodná volba využít nabídky Národní sady a volit ukazatele podle svým potřeb a očekávání. Tímto způsobem vlastně i trh rozhodne o osudu jednotlivých ukazatelů, jejich oblibě, vyloučení ze sady, nebo nahrazením jené verze ukazatele. 6.2. Metodická pravidla a doporučení 6.2.1. Posuzování rizika zkreslení Je obdobné, jako v ostatní klinické medicíně. Především u výsledkových ukazatelů existuje celá řada rizik zkreslení výsledků biologické nebo sociální povahy a to známých a neznámých. Kromě obvyklých faktorů jako je pohlaví a věk, je v IM využívána řada skórovacích systémů, které lze, jsou-li k nim sbírána data, přímo využít ke standardizaci. Příkladem jsou severity score jako APACHE II (všeobecně na vstupu), nebo TRISS (u traumat) a konečně i SOFA (v průběhu celého procesu péče o pacienta s multiorgánovým selháním). Současným problémem je to, že tato celosvětově uznávaná a používaná skórovací schémata jsou zatím minimálně používána v ČR, byť jsou již navrženy datové sady pro tyto účely, napr. V RIP. Obecné principy jsou posány v 1. Dílu dokumentu Závěrečné zprávy projektu Návrh základní metodiky pro tvorbu a testování ukazatelů zdravotních služeb 6.2.2. Možnosti standardizace Jak uvádíme výše, kromě pohlaví a věku lze u výsledkových ukazatelů využít severity score což je uvedeno konkrétně u ukazatelů v kapitole 5.3. U ukazatelů týkajících se provozních jednotek často není použití věku a pohlaví relevantní a používáme zde standardizaci tříděním souboru podle 1. Typu nemocnice 2. Odbornosti JIP 3. Zařazení JIP do kategorie dle intenzity péče (což dnes bohužel ještě prakticky není používáno) 6.3. Oblasti hodnocení kvality Níže navržená sada kandidátů na ukazatele výkonnosti a kvality v IM sestává z následujících oblastí: Kapacita a provoz jednotek intenzivní péče (strukturální ukazatele). Jedná se o ukazatele popisující kapacitní, materiální, personální a odborná předpoklady (východiska) oddělení k poskytování služby typu IM. Tytu ukazatele lze předevím použít pro kontraktaci péče, ale i pro vlstní strategii rozvoje pracoviště. Parametry klinické klasifikace a demografie. Jedná se o ukazatele popisující složení případů podle klinických a demografických parametrů. Jsou spíče popisné, než hodnotící a budou rovněž dobře sloužit pro kontraktaci péče. Intenzita péče. Jedná se o ukazatele typické pouze pro obor IM. Hodnotí způsob a stupeň léčebné intervence oddělení, nebo celé nemocnice. Posuzování skutečné náročnosti péče je cenným nástrojem pro kontraktaci, především pak v budoucnu, kdy úhrada bude směřovat k systém pay for performance. Stupeň intervence lez do jisté míry použít i pro standardizaci výsledkových ukazatelů. 8/66

Výkon lůžkové části. Soubor ukazatelů, které jsou založeny na poznání, že existuje určitý dolní limit výkonu lůžkové stanice, pod kterým oddělení ztrácí rentabilitu, erudici a tím i předpoklady pro poskytování kvalitních služeb. Vhodné ukazatele pro kontraktaci, strategické rozhodování včetně investic. Zavedené systémy sledování kvality. Jedná se o ukazatele typu logické proměnné, která nám říká, zda má nemocnice (oddělení) zavedený nějaký systém sledování kvality. Neříká nám skutečné výsledky. Doporučujeme tyto ukazatel používat pro kontraktaci jako podmínku zajištění kvalitních služeb. Výskyt nežádoucích jevů během pobytu na oddělení. Oblast averse and sentinel events zaznamenává velký boom v poslední době a to i v souvislosti s mediálně známými případy v Havlíčkově Brodě a Třebíči. Sledování těchto jevů bude ale možné až budou vyvinuty potřebná datová rozhraní a budou rozptýleny obavy hlásit tyto případy mimo nemocnici. Podmínka sběru by ale mohla být podmínkou kontraktu. Výsledky péče. Ukazatele citlivé na zkreslení, jejich sledování jako indicií je ale velmi důležité pro vyloučení závažných procesních nedostatků v péči. Měly by být kontrahovány jako povinnost s tím, že reakcí na nepříznivé výsledky bude realizován klinický audit a ev. další opatření včetně možné korekce kontraktu a úhrady. Vstupní a výstupní kriteria JIP. Ukazatele specifiké pro IM. Nesprávně nastavená, nebo používaná vstupní a výstupní kriteria pobytu na JIP jsou jednou z nejčastějších poruch procesů péče vedoucích k nepříznivým výsledkům a zvýšení spotřeby zdrojů jak nemocnice, tak i plátců. Přitom se jedná o ukazatele týkající se multidisciplinárního přístupu k léčení pacientů, proto jsou závažné především z hlediska celé nemocnice. Spotřeba zdrojů. Ukazatele, které hodnotí skutečno spotřebu nákladů a to buď ve vztahu k provozním jednotkám, nebo k celým případům. Ze své podstaty jsou vhodnou pomůckou při řešení finanční stráky kontraktu, současně jsou ale citlivou indicií nedostatků v procesech péče. 9/66

6.4. Přehled kandidátů na ukazatele kvality péče 6.4.1. Seznam ukazatelů Poznámka 1: názvy ukazatelů které jsou již registrované v Registru Národní sady ukazatelů obsahují na začátku kód registrace (např. PC0006). Poznámka 2: Ukazatele žlutě podbarvené představují návrh užšího výběru; jejich vyhodnocení a zdůvodnění užitečnosti je v kapitole 8 (Ukazatele splňující užší kriteria používání zadaná v tomto projektu) Skupina Název ukazatele Kapacita a provoz jednotek intenzivní péče (strukturální ukazatele) Parametry klinické klasifikace a demografie Intenzita péče Výkon lůžkové části Potřeba nového rozhraní Vhodné pro nemocnice PC0006 Průměrný počet intenzivních lůžek nemocnice ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PC0007 Podíl lůžek intenzivní péče nemocnice ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PC0082 Průměrný počet intenzivních lůžek oddělení ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PC0083 Podíl lůžek intenzivní péče oddělení ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PTXXXX JIP splňuje stavební dispozice ESICM Audit ano všechny PHXXXX Stupeň migrace personálu Speciální sběr ano všechny PHXXXX Průměrný počet lékařů na lůžko ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PHXXXX Průměrný počet sester na lůžko ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PHXXXX Průměrný počet ošetřovacích dnů na K-dávky, ÚZIS, lépe sestru speciální sběr alternativně všechny PHXXXX Průměrný počet TISS za den na sestru K-dávky, ÚZIS, lépe speciální sběr alternativně všechny PTXXXX Počet přístrojů k UPV na lůžko Speciální sběr ano všechny PTXXXX Počet přístrojů pro eliminační techniky na lůžko Speciální sběr ano všechny PTXXXX Průměrný počet atestovaných lékařů na lůžko Speciální sběr ano všechny PTXXXX Průměrný počet atestovaných sester na lůžko Speciální sběr ano všechny PTXXXX Průměrný počet atestovaných rehabilitačních pracovníků na lůžko Speciální sběr ano všechny PFXXXX Celkové roční náklady oddělení SW pro účetnictví ano všechny PQXXXX Aplikovaný certifikační systém Audit ano všechny PSXXXX Podíl pobytů dle klinických skupin IP Speciální sběr, RIP ano všechny PSXXXX Podíl pobytů dle hlavní dg. dle kapitol MKN10 K-dávky ne všechny PSXXXX Podíl pobytů u případů s operací K-dávky ne všechny PDXXXX Podíl pobytů mužů K-dávky ne všechny PDXXXX Průměrný věk při přijetí (v rocích a ve dnech) K-dávky ne všechny PE0008 Průměrný počet aproximovaných TISS bodů na ošetřovací den oddělení K-dávky ne všechny PE0009 Struktura ošetřovacích dnů IP na JIP K-dávky ne všechny PP0039 Průměrný počet aproximovaných TISS bodů na případ dle MKN10 K-dávky ne všechny PP0040 Průměrný počet aproximovaných TISS bodů na případ dle IRDRG K-dávky ne všechny PTXXXX Počet dní UPV za rok Speciální sběr ano FN a velké PTXXXX Počet dní eliminačních metod za rok Speciální sběr ano FN a velké PEXXXX Nejvyšší průměrný dosažený TISS případu K-dávky ano všechny PE0011 Průměrný počet intenzivních ošetřovacích dnů na stanici za měsíc K-dávky ne všechny PE0013 Průměrný počet intenzivních ošetřovacích K-dávky, ÚZIS, lépe dnů na lůžko za měsíc speciální sběr alternativně všechny PE0015 Průměrný počet ukončení pobytu na K-dávky, ÚZIS, lépe stanici intenzivní péče za měsíc speciální sběr alternativně všechny PE0026 Průměrný počet ukončení pobytu na K-dávky, ÚZIS, lépe intenzivní lůžko za měsíc speciální sběr alternativně všechny 10/66

Zavedené systémy sledování kvality Výskyt nežádoucích jevů během pobytu na oddělení Výsledky péče Vstupní a výstupní kriteria JIP Spotřeba zdrojů PE0026 Průměrný počet ukončení pobytu na K-dávky, ÚZIS, lépe intenzivní lůžko za měsíc speciální sběr alternativně všechny PQXXXX Jsou stanovena a dodržována vstupní a výstupní kriteria JIP dle ESICM Audit ano všechny PQXXXX Jsou zavedeny a využívány skórovací systémy závažnosti stavu (severity score) Audit ano všechny PQXXXX Je zavedeno sledování zátěže personálu Audit ano všechny PQXXXX Je zavedeno sledování mimořádných událostí Audit ano všechny PQXXXX Je zaveden systém hodnocení spokojenosti personálu Audit ano všechny PQXXXX Jsou zavedeny doporučené postupy a je dostatečná compliance jejich používání? Audit ano všechny PQXXXX Je zaveden systém kompetencí a certifikace? Audit ano všechny PQXXXX Je zaveden systém autorizace použití nákladných léčebných postupů? Audit ano všechny PQXXXX Je zajištěna dostupnost multidisciplinární péče dle doporučení ESICM? Audit ano všechny PQXXXX Je zavedeno sledování spokojenosti pacientů a příbuzných? Audit ano všechny QAXXXX Počet ventilátorových pneumonii/1000 dní UPV Speciální sběr, RIP ano FN a velké QAXXXX Počet katetrových sepsí/1000 katetrových dní Speciální sběr, RIP ano všechny QAXXXX Podíl operovaných nemocných s rannou infekcí Speciální sběr, RIP ano všechny QAXXXX Počet močových infekcí/1000 dní katetrizace Speciální sběr, RIP ano všechny QAXXXX Podíl intubovaných nemocných s neplánovanou extubací Speciální sběr, RIP ano všechny QAXXXX Podíl nemocných se získaným defektem kožního krytu Speciální sběr ano všechny QAXXXX Průměrný počet mimořádných událostí za den Speciální sběr ano všechny PQ0019 Struktura ukončení pobytů na oddělení (mortalita na JIP) K-dávky ne všechny PQ0021 Nemocniční mortalita po léčbě na JIP K-dávky ne všechny QMXXXX Mortalita po léčbě na JIP za 6 a 12 Fůze k-dávky, registr měsíců zemřelých ano všechny QQXXXX Kvalita života a funkční stav po 6 a 12ti měsících Speciální sběr ano všechny QMXXXX Srovnání skutečné a standardizované K-dávky, Speciální sběr, smrtnosti na oddělení dle APACHEII RIP ano všechny PEXXXX Průměrná ošetřovací doba případu kritické péče K-dávky ne všechny QQXXXX Podíl readmisí do 48 hodin po propuštění K-dávky centrální ne všechny PSXXXX Průměrný APCHEII score při přijetí Speciální sběr, RIP ano všechny PQ0020 Podíl sekundárních přijetí na JIP K-dávky ne všechny PSXXXX Průměrná hodnota SOFA při ukončení pobytu Speciální sběr, RIP ano FN a velké PFXXXX Průměrné náklady na ošetřovací den K-dávky, SW pro účetnictví ano všechny PFXXXX Průměrné náklady na TISS bod K-dávky, SW pro účetnictví ano všechny PFXXXX Průměrné náklady na bod K-dávky, SW pro účetnictví ano všechny PFXXXX Průměrné náklady na pobyt pacienta K-dávky, SW pro účetnictví ano všechny 6.4.2. Kapacita a provoz jednotek intenzivní péče 6.4.2.1. PC0006 Průměrný počet intenzivních lůžek nemocnice Průměrný počet lůžek vypovídá o kapacitních možnostech nemocnice poskytovat intenzivní péči. Jedná se o základní ukazatel, který je vhodné doplnit dalšími informacemi, jako je podíl intenzivních lůžek, jejich struktura z hlediska oborů a využití 11/66

Výkaz Lůžkový fond ÚZIS, nebo speciální sběr dat. Součet počtu lůžek provozovaných nemocnicí na odděleních s odborností typu IP dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Součet počtu lůžek provozovaných nemocnicí na odděleních s odborností typu IP dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období (x), počet dnů období (y) x/y Nemocnice Typ organizace Není aplikována žádná speciální standardizace, pouze třídění nemocnice dle typu Aritmetický průměr a medián hodnot Je vhodné při hodnocení výsledků v rámci tohoto ukazatele vycházet z doporučení ESICM 6.4.2.2. PC0007 Podíl lůžek intenzivní péče nemocnice Podíl lůžek IP vypovídá o zaměření nemocnice na IP a o přiměřenosti vybudovaných kapacit IP. Podle doporučení ESICM by se měl v EU podíl lůžek IP ze všech akutních lůžek pohybovat mezi 4% - 6%. To platí u nemocnic všeobecného typu, tj. nemocnic bez speciálního oborového zaměření. V USA je tento podíl mnohem vyšší a přesahuje 10%. Doporučení vychází z logického předpokladu, že určitý počet akutních lůžek obvykle vyprodukuje určitý podíl případů, vyžadujících intenzivní péči. Výkaz Lůžkový fond ÚZIS, nebo speciální sběr dat. Průměrný počet lůžek IP nemocnice děleno průměrným počtem všech akutních lůžek nemocnice. průměrného počtu lůžek je stejná jako v odstavci 4.3.2.1. Průměrný počet lůžek IP = Součet počtu lůžek provozovaných nemocnicí na odděleních s odborností typu IP dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet akutních lůžek = Součet počtu lůžek provozovaných nemocnicí na odděleních s výjimkou odborností typu lůžka následné péče dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet lůžek IP nemocnice (x), průměrný počet všech akutních lůžek nemocnice (y) x/y Nemocnice Typ organizace Není aplikována žádná speciální standardizace, pouze třídění nemocnice dle typu 12/66

Průměrná relativní četnost Je vhodné při hodnocení výsledků v rámci tohoto ukazatele vycházet z doporučení ESICM. Problém ale nastává tam, kde zařazení lůžek do IP neodpovídá doporučení ESICM 6.4.2.3. PC0006 Průměrný počet intenzivních lůžek oddělení Průměrný počet lůžek vypovídá o kapacitních možnostech oddělení poskytovat intenzivní péči a dále o přiměřenosti velikosti jednotky intenzivní péče. ESICM doporučuje, aby JIP provozovala 6-10 lůžek. Nižší počet lůžek nezajistí nákladovou rentabilitu třísměnného provozu s vysokými fixními náklady, vyšší počet lůžek může přinášet organizační a epidemiologické problémy. Jedná se o základní ukazatel, který je vhodné doplnit dalšími informacemi, jako je podíl intenzivních lůžek, jejich struktura z hlediska oborů a využití Výkaz Lůžkový fond ÚZIS, nebo speciální sběr dat. Součet počtu lůžek provozovaných oddělením s odborností typu IP dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Součet počtu lůžek provozovaných oddělením s odborností typu IP dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období (x), počet dnů období (y) x/y Typ organizace, odbornost oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Je vhodné při hodnocení výsledků v rámci tohoto ukazatele vycházet z doporučení ESICM 6.4.2.4. PC0007 Podíl lůžek intenzivní péče oddělení Podíl lůžek IP vypovídá o zaměření oddělení na IP a o přiměřenosti vybudovaných kapacit IP. Podle doporučení ESICM by se měl v EU podíl lůžek IP ze všech akutních lůžek pohybovat mezi 4% - 6%. To platí u nemocnic všeobecného typu, tj. nemocnic bez speciálního oborového zaměření. V USA je tento podíl mnohem vyšší a přesahuje 10%. Doporučení vychází z logického předpokladu, že určitý počet akutních lůžek obvykle vyprodukuje určitý podíl případů, vyžadujících intenzivní péči. Výkaz Lůžkový fond ÚZIS, nebo speciální sběr dat. 13/66

Průměrný počet lůžek IP oddělení děleno průměrným počtem všech akutních lůžek oddělení. průměrného počtu lůžek je stejná jako v odstavci 4.3.2.1. Průměrný počet lůžek IP = Součet počtu lůžek oddělení s odborností typu IP dle číselníku VZP v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet akutních lůžek = Součet počtu lůžek provozovaných oddělením v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet lůžek IP oddělení (x), průměrný počet všech lůžek oddělení (y) x/y Typ organizace, obor oddělení Průměrná relativní četnost Je vhodné při hodnocení výsledků v rámci tohoto ukazatele vycházet z doporučení ESICM. Problém ale nastává tam, kde zařazení lůžek do IP neodpovídá doporučení ESICM 6.4.2.5. JIP splňuje stavební dispozice ESICM ESICM ve svém doporučení popisuje požadované stavební dispozice pro JIP, které byly vydány na základě dlouhodobých zkušeností expertů v rámci EU Záznam z auditu JIP Logická proměnná ANO/NE vyjadřující, zda nemocnice splňuje popsaná kriteria Logická proměnná ANO/NE ANO/NE Typ organizace, obor oddělení Nejsou používány, požadavek je ANO 14/66

Ukazatel vychází z doporučení ESICM. Problém ale nastává tam, kde zařazení lůžek do IP neodpovídá doporučení ESICM. Je možné provést spolu s odbornými společnostmi revizi tohoto doporučení pro podmínky ČR. 6.4.2.6. Stupeň migrace personálu Kvalita péče na JIP je velmi závislá na zkušenosti, vzdělání a počtu pracovníků týmu. Ten je do jisté míry závislý na personální stabilitě týmu, nicméně určitá úroveň migrace je nezbytná právě i pro zkvalitňování týmu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je migrace příliš vysoká Speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Součet fyzických osob, které v daném období ukončily pracovní poměr děleno průměrným počtem fyzických osob ve stejném období vyjádřený v % Součet pracovníků, kteří ukončili pracovní poměr v období (x), průměrný fyzický stav pracovníků za období (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení, ev. i kategorie pracovníka (lékaři, sestry) Průměrná relativní četnost Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.7. Průměrný počet lékařů na lůžko Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném počtu profesionálů, na druhé straně přebytek pracovníků snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Průměrný přepočtený stav lékařů na oddělení v daném období dělený průměrným počtem lůžek oddělení v daném období. Průměrný počet lůžek = Součet počtu lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný přepočtený stav lékařů na oddělení v daném období (x), průměrný počet lůžek oddělení v daném období (y) x/y 15/66

Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.8. Průměrný počet sester na lůžko Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném počtu profesionálů, na druhé straně přebytek pracovníků snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Průměrný přepočtený stav sester na oddělení v daném období dělený průměrným počtem lůžek oddělení v daném období. Průměrný počet lůžek = Součet počtu lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný přepočtený stav sester na oddělení v daném období (x), průměrný počet lůžek oddělení v daném období (y) x/y Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.9. Průměrný počet ošetřovacích dnů na sestru 16/66

Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečné erudici profesionálů, na druhé straně jejich přetížení snižuje kvalitu i efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí K-dávky, ÚZIS, nebo speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Průměrný denní počet ošetřovacích dnů oddělení za období dělený průměrným přepočteným stavem sester na oddělení v daném období. Průměrný denní počet ošetřovacích dnů za období = součet početu ošetřovacích dnů za období děleno počtem dnů období Průměrný denní počet ošetřovacích dnů oddělení za období (x), průměrný přepočtený stav sester na oddělení v daném období (y) x/y Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty. 6.4.2.10. Průměrný počet TISS za den na sestru Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečné erudici profesionálů, na druhé straně jejich přetížení snižuje kvalitu i efektivitu. Ukazatel je má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí K-dávky, speciální sběr dat o TISS, ÚZIS, nebo speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Údaje o TISS lze dnes získat dvojím způsobem: a) Aproximované údaje z vykazovaných ošetřovacích dnů IP s TISS body (střední hodnota rozmezí každého typu výkonu) b) Speciálním sběrem údajů přímo na JIP. Tento sběr je požadován u všech JIP, ale reálně se TISS vykazují pouze na ARO velkých nemocnic a FN Průměrný denní počet TISS oddělení za období dělený průměrným přepočteným stavem sester na oddělení v daném období. Průměrný denní počet TISS za období = součet počtu TISS za období děleno počtem dnů období Průměrný denní počet TISS oddělení za období (x), průměrný přepočtený stav sester na oddělení v daném období (y) x/y 17/66

Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty. 6.4.2.11. Počet přístrojů k UPV na lůžko Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném technickém vybavení, což se týká především přístrojů pro umělou plicní ventilaci. Na druhé straně přebytek techniky snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr informací o počtu přístrojů pro UPV. Průměrný počet přístrojů pro UPV období dělený průměrným počtem lůžek období. Průměrný počet lůžek období = Součet počtu provozovaných lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet přístrojů pro UPV = Součet počtu přístrojů pro UPV provozovaných na oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet přístrojů k UPV období (x), průměrný počet lůžek období (y) x/y Typ organizace, obor oddělení, typ přístroje Dále je třeba upřesnit definici přístrojů pro UPV, které budou v tomto ukazateli brány v úvahu Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.12. Počet přístrojů pro eliminační techniky na lůžko 18/66

Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném technickém vybavení, což se týká také přístrojů pro eliminační techniky. Na druhé straně přebytek techniky snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr informací o počtu přístrojů pro eliminační techniky Průměrný počet přístrojů pro eliminační techniky období dělený průměrným počtem lůžek období. Průměrný počet lůžek období = Součet počtu provozovaných lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet přístrojů k ÚVP = Součet počtu přístrojů pro eliminační techniky provozovaných na oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný počet přístrojů pro eliminační techniky období (x), průměrný počet lůžek období (y) x/y Typ organizace, obor oddělení, typ přístroje Dále je třeba upřesnit definici přístrojů pro eliminační techniky, které budou v tomto ukazateli brány v úvahu Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.13. Průměrný počet atestovaných lékařů na lůžko Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném počtu kvalifikovaných profesionálů, na druhé straně přebytek pracovníků snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Průměrný přepočtený stav atestovaných lékařů na oddělení v daném období dělený průměrným počtem lůžek oddělení v daném období. Průměrný počet lůžek = Součet počtu lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný přepočtený stav atestovaných lékařů na oddělení v daném období (x), průměrný počet lůžek oddělení v daném období (y) x/y 19/66

Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.14. Průměrný počet atestovaných sester na lůžko Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném počtu kvalifikovaných profesionálů, na druhé straně přebytek pracovníků snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Průměrný přepočtený stav atestovaných sester na oddělení v daném období dělený průměrným počtem lůžek oddělení v daném období. Průměrný počet lůžek = Součet počtu lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný přepočtený stav atestovaných sester na oddělení v daném období (x), průměrný počet lůžek oddělení v daném období (y) x/y Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.15. Průměrný počet atestovaných rehabilitačních pracovníků na lůžko Kvalita péče na JIP je závislá na dostatečném počtu kvalifikovaných profesionálů, na druhé straně přebytek pracovníků snižuje efektivitu. Ukazatel má především indikovat nepříznivé situace, kdy je hodnota výrazně mimo obvyklé rozmezí 20/66

ÚZIS (počet lůžek), lépe speciální sběr počtu lůžek a speciální sběr dat z informačního systému personalistiky nemocnice. Průměrný přepočtený stav atestovaných rehabilitačních pracovníků pracujících pro oddělení v daném období dělený průměrným počtem lůžek oddělení v daném období. Průměrný počet lůžek = Součet počtu lůžek oddělení v jednotlivých dnech období dělený počtem dnů období Průměrný přepočtený stav atestovaných rehabilitačních pracovníků pracujících pro oddělení v daném období (x), průměrný počet lůžek oddělení v daném období (y) x/y Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Stanovení doporučeného rozmezí bude možné až po testování ukazatele nad reálnými daty 6.4.2.16. Celkové roční náklady oddělení Celkové náklady vypovídají o finančním výkonu oddělení a o jeho významnosti z hlediska spotřeby zdrojů. Základní ukazatel, jehož hodnoty je vhodné posuzovat až v komplexu s jinými ukazateli výkonu. SW pro účetnictví nemocnice. Roční suma obratů třídy 5 z účetnictví, vykázaná na nákladovém středisku dané JIP Roční suma obratů třídy 5 z účetnictví, vykázaná na nákladovém středisku dané JIP (x) x/1 Typ organizace, obor oddělení 21/66

Aritmetický průměr a medián hodnot Předpokladem je, že JIP má svoje výhradní nákladové středisko v účetnictví 6.4.2.17. Aplikovaný certifikovaný systém jakosti Zavedení systémů certifikace jakosti zvyšuje předpoklady pro kvalitu péče Záznam z auditu Uvedení jedné z hodnot číselníku aplikovaných certifikovaných systémů jakosti. Položka číselníku (x) x/1 Typ organizace, obor oddělení Nejsou používány, požadavek je ANO (existence certifikovaného systému jakosti) Číselník zmíněný v odstavci není připraven, v této fázi navrhujeme 4 položky: 1 - bez certifikace, 2 - certifikace systémů skupiny ISO, 3 - akreditace nemocnice, 4 jiná certifikace 6.4.3. Parametry klinické klasifikace a demografie 6.4.3.1. Podíl pobytů dle klinických skupin IP Znalost struktury případů podle klinických skupin je základní informací o zaměření JIP a může být použito pro usměrnění strategie JIP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality) Speciální sběr, informační systém JIP, speciální číselník klasifikace kritických stavů, RIP Počty pobytů ve struktuře klasifikace kritických stavů děleno celkovým počtem pobytů vyjádřeno v % Počet pobytů (dokladů 02) v jednotlivých klinických skupinách (x), celkový počet pobytů (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení, číselník klasifikace klinických stavů 22/66

Nejsou používány Číselník zmíněný v odstavci není v rámci ČR ustálený, je třeba iniciovat jeho vytvoření a celonárodní akceptaci 6.4.3.2. Podíl pobytů dle hlavní dg. dle kapitol MKN10 Znalost struktury případů podle klinických skupin je základní informací o zaměření JIP a může být použito pro usměrnění strategie JIP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality) K-dávky Počty pobytů ve struktuře hlavní diagnózy dokladu 02 děleno celkovým počtem pobytů vyjádřeno v % Počet pobytů (dokladů 02) v jednotlivých klinických skupinách (x), celkový počet pobytů (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení, číselník MKN10, kapitoly MKN 10 Průměrná relativní četnost Je otázkou, zda nepoužít kromě kapitol, také ještě podkapitoly MKN10, nebo vybrané diagnózy. Takový číselník ale není dosu připravený a bylo by třeba jedj pak i akceptovat na národní úrovni. 6.4.3.3. Podíl pobytů u případů s operací Podíl chirurgických a konzervativních léčebných postupů je základní informací o zaměření JIP a může být použito pro usměrnění strategie JIP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality) K-dávky Počty pobytů, v rámci hospitalizace zařazené dle IR DRG do chirurgické větve, tj s provedením výkonu určujícího toto zařazení děleno celkovým počtem pobytů vyjádřeno v % 23/66

Počet pobytů (dokladů 02) v jednotlivých klinických skupinách (x), celkový počet pobytů (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení, číselník IR DRG agregovaný na skupiny s operací a bez operace Průměrná relativní četnost Není 6.4.3.4. Podíl pobytů mužů Podíl pobytů mužů a žen je základní informací o zaměření JIP a může být použito pro usměrnění strategie JIP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality). Podíl mužů zvyšuje incidenci a mortalitu u cévních onemocnění spojených s aterosklerózou atd. K-dávky Počty pobytů mužů deleno celkovým počtem pobytů vyjádřeno v % Počet pobytů (dokladů 02) mužů (x), celkový počet pobytů (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení, pohlaví Průměrná relativní četnost Není 6.4.3.5. Průměrný věk při přijetí (v rocích a ve dnech) 24/66

Průměrný věk pacientů přijatých na JIP je základní informací o zaměření JIP a může být použito pro usměrnění strategie JIP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality). K-dávky Součet hodnot věku pacientů přijatých na JIP dělený počtem pobytů Součet hodnot věku pacientů přijatých na JIP (x), celkový počet pobytů (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení Aritmetický průměr a medián hodnot Není 6.4.4. Intenzita péče 6.4.4.1. PE0008 Průměrný počet aproximovaných TISS bodů na ošetřovací den oddělení Průměrný stupeň léčebné intervence je základní informací o zaměření JIP, stupně intenzity JIP a může být použito pro usměrnění strategie JIP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality). K-dávky Součet hodnot aproximovaných TISS bodů z výkonů ošetřovacího dne dělený počtem pobytů Součet hodnot aproximovaných TISS bodů z výkonů ošetřovacího dne (z dokladů 02) (x), celkový počet pobytů (dokladů 02) (y) x/y Typ organizace, obor oddělení 25/66

Aritmetický průměr a medián hodnot Není 6.4.4.2. PE0009 Struktura ošetřovacích dnů IP na JIP Rozložení léčebné intervence podle náročnosti je základní informací o zaměření JIP a vypovídá i o parametrech vstupních a výstupních kriterií JIP. Může být použito především pro sledování odpovídající úrovně intervence na konci pobytu na JIP, před přeložením na standardní lůžka, která je důležitým procesním aspektem kvality péče o kritické stavy. K-dávky Počet jednotlivých výkonů ošetřovacího dne IP ze všech výkonů ošetřovacího dne IP vyjádřený v % Počet jednotlivých výkonů ošetřovacího dne IP (x), celkový počet výkonů ošetřovacího dne IP (y) x/y*100 Typ organizace, obor oddělení, výkon ošetřovacího dne IP Aritmetický průměr a medián hodnot Není 6.4.4.3. PP0039 Průměrný počet aproximovaných TISS bodů na případ dle MKN10 Průměrný stupeň léčebné intervence je základní informací o zaměření nemocnice, stupně intenzity provozovaných JIP a může být použito pro usměrnění strategie rozvoje a činností IP, pro kontraktaci péče a pro interpretaci některých výsledkových ukazatelů (například nemocniční mortality). K-dávky Součet hodnot aproximovaných TISS bodů z výkonů ošetřovacího dne případů klasifikovaných dle hlavní Dg podle MKN 10 dělený počtem případů Součet hodnot aproximovaných TISS bodů z výkonů ošetřovacího dne případů klasifikovaných dle hlavní Dg podle MKN 10 (x), celkový počet případů stejné klinické skupiny (y) x/y 26/66