Konsolidovaná účetní závěrka v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín Konsolidovaná účetní závěrka v praxi diplomová práce Autor: Bc. Soňa Lichoňová Finance Vedoucí práce: Ing. Pavlína Mazancová Praha červen, 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Ústí nad Labem dne 27.6.2013 Bc. Soňa Lichoňová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Pavlíně Mazancové za obrovskou trpělivost, kterou se mnou měla po dobu vedení mé diplomové práce. Zároveň bych chtěla poděkovat mým kolegům a klientům za jejich trpělivost, kterou se mnou měli po celou dobu mého studia.

Anotace Cílem diplomové práce je provést konsolidovanou účetní závěrku na vybraném holdingu a aplikovat přitom zásady podle české účetní legislativy a dle mezinárodních účetních standardů. Práce obsahuje obecnou rovinu základních pojmů, které jsou při sestavování konsolidace důleţité znát, a ukazuje rozdíly mezi různými způsoby sestavení konsolidace. V závěru je zhodnocen dopad při pouţití obou metod při sestavení konsolidované účetní závěrky. Klíčová slova: České účetní standardy, Mezinárodní účetní standardy, konsolidovaná účetní závěrka, Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát Annotation The aim of this thesis is to implement the consolidated financial statements selected holding and applying the principles according to Czech accounting legislation and in accordance with international accounting standards. The work includes general level of basic concepts that are important in preparing consolidation, and shows the differences between various methods. In conclusion, the impact is assessed using both methods in preparing the consolidated financial statements. Keywords: Czech Accounting Standards, International Accounting Standards, Consolidated Financial Statements, Balance Sheet, Profit and Loss Account

Obsah ÚVOD... 6 1. PODSTATA KONSOLIDACE... 8 1.1 ÚČEL A FUNKCE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 9 1.1.1 Plná konsolidace... 12 1.1.2 Konsolidace ekvivalenční metodou... 14 1.1.3 Konsolidace poměrnou metodou... 15 1.2 OBECNÁ PRAVIDLA... 16 1.3 KONCEPCE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY, VYMEZENÍ POJMŮ KONSOLIDACE, PRAVIDLA... 17 1.4 VLIV... 19 1.5 KONSOLIDAČNÍ CELEK... 22 1.6 OBSAH A FORMA KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 23 1.6.1 Rozvaha... 23 1.6.2 Výkaz zisků a ztrát... 25 1.6.3 Příloha včetně výkazu o peněžních tocích... 26 1.7 POVINNOSTI SESTAVENÍ KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 27 1.8 SESTAVENÍ A ROZSAH KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 30 1.9 KONSOLIDAČNÍ POSTUPY... 32 2. HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ... 35 2.1 HISTORIE HARMONIZACE... 35 2.1.1 Harmonizace v rámci Evropské unie... 37 2.1.2 Americké všeobecně uznávané účetní standardy (US GAAP)... 38 2.2 ČESKÁ ÚČETNÍ LEGISLATIVA... 39 2.3 IAS/IFRS... 42 2.4 PROBLEMATIKA ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY Z POHLEDU IAS/IFRS... 50 2.5 SROVNÁNÍ ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY A IFRS... 52 3. CHARAKTERISTIKA HOLDINGOVÉ SPOL. A JEJÍ KONSOLIDACE... 57 4. VYMEZENÍ ROZDÍLŮ MEZI ÚČETNÍMI SYSTÉMY ČÚS A IFRS... 74 5. ANALÝZA RATINGU KONSOLIDAČNÍHO CELKU Z HLEDISKA BANK... 77 ZÁVĚR... 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 83 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 86 SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT... 86 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK... 87 5

Úvod Novinky v oblasti daní a účetnictví v daňové legislativě neustále přibývají. Proto je třeba se neustále vyrovnávat s dalšími novými změnami, které nás ještě čekají, neţ bude harmonizace účetních systémů dokončena. A proto jsem si téma své diplomové práce vybrala Konsolidovanou účetní závěrku v praxi. V praxi se setkávám se samostatnými účetními závěrkami, nicméně tlak na potřebu přesnějších reportů o postavení společností ze stran akcionářů i bank je neustále zvyšován. A to nyní pomíjím zákonnou povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky společností, které jsou kótované na burze cenných papírů. V České republice je mnoho holdingových seskupení, které by dle metodiky IFRS splňovali podmínky pro sestavování konsolidovaných výkazů, nicméně česká legislativa je z více částí od této povinnosti osvobozuje. Ovšem samotné sestavení je pro finančního ředitele, ekonoma nebo hlavní účetní další utvrzení o postavení dané skupiny podniků a to pro budoucí plánování a odhadnutí stability podniků. Samotná účetní závěrka, která je sestavována za dané účetní období jako zakončení veškerých účetních operací, nemůţe nikdy plně zobrazit věrný a poctivý obraz, neboť legislativně předepsané povinnosti vykazování jsou spíše směřovány na daňový základ a ne na postavení samotné společnost. Spíše bych dodala, ţe je naším zvykem ukazovat co nejméně informací, abychom zamezili šíření interních skutečností do vnějšího prostředí. V podstatě nás k tomuto utvrzuje stále malý počet podniků, které ukládají své účetní závěrky do sbírky listin. Ač je tato povinnost zákonná, mnohdy není ze stran podnikatelů plněna nebo jen částečně a to informacemi, které jsou v co nejuţším rozsahu. Cílem této diplomové práce je provedení a znázornění konsolidační účetní závěrky ve vybraném holdingu. Dále porovnání české účetní legislativy s IFRS standardy. Nejprve je důleţité vysvětlení základních pojmů. Co je to účetní závěrka, její účel a funkce. Jaká je koncepce účetní závěrky, jak se konsoliduje. Poté zahrnout konsolidovaný celek, jaké jsou povinnosti sestavení takovéto účetní závěrky. V této oblasti je napsáno mnoho publikací a komentářů, proto jsem se snaţila zpracovávat data v co nejširším rozsahu. Ve třetí kapitole se práce zabývá harmonizací účetnictví, jak tomu bylo v historii aţ po současný stav. Následuje vysvětlení české účetní legislativy, k tomu příslušný zákon a jak se podle tohoto systému účtuje v praxi. Vymezení pojmu IFRS standardů, co obnáší a jaká je praxe. Poté budou tyto účetní systémy porovnány. Cílem této kapitoly je získat informace a základní orientaci v problémech, které při přechodu na IFRS mohou nastat. 6

Ve čtvrté kapitole diplomové práce je představena společnost a jsou zde ukázány postupy při sestavení konsolidace jak podle české účetní legislativy tak podle IFRS. Předposlední část práce zahrnuje vymezení a analýzu rozdílů mezi oběma zmiňovanými účetními systémy. Zároveň je zmíněna i část z pohledu banky, která téţ v podnikatelském prostředí hraje významnou roli. V dnešním podnikatelském prostředí sledujeme stále větší nárůst zadluţeností firem a tím stále větší potřebu bank na ohodnocení společností pomocí ratingových modelů. Samotné banky a jejich risk management oddělení s touto problematikou pracuje a neustále ji zdokonaluje. Cílem není popisování a hodnocení rizik samotné banky, spíše slouţí jako odkaz na skutečnost, ţe nejen samostatné výkazy jednotlivých společností můţou přenášet informace směrem k bance, ale i pouţití konsolidovaných výkazů můţe být to správné vodítko pro jednotlivé finanční ředitele a ekonomy, jak si dopomoci k lepším podmínkám při sjednávání úvěrů apod. Práce bude kompletně shrnuta v kapitole závěr. Nicméně nejprve je však nutné se věnovat obecnému rámci konsolidované účetní závěrky. 7

1. Podstata konsolidace Název konsolidace obecně vyznačuje upevnění, ustálení, sjednocení, spojení, vytvoření většího, uspořádaného fungujícího celku. V účetnictví se konsolidací vyznačuje agregace informací z individuálních účetních výkazů jednotlivých právně samostatných podniků, které tvoří jeden ekonomický komplex, do souhrnných účetních výkazů za celé seskupení podniků. Tato agregace je následek procesů spojování podniků, především pak kapitálových akvizic, které vedou k takzvanému prorůstání podniků. 1 Konsolidované výkazy sestavuje takzvaný mateřský podnik za celou skupinu, a to tak, jako by šlo o jeden veliký podnik. 2 Mateřským podnikem je podnik, který uplatňuje působení v jiném podniku. Přitom je důleţité, jak velký tento vliv je. Za rozhodující vliv je pokládán vliv, který umoţňuje řídit a dozorovat jiný podnik značně silně. V takovém případě se o sledovaném podniku hovoří jako o dceřiném podniku. Za podstatný vliv mateřského podniku v druhém podniku je vyznačován vliv dosahující jisté významnosti, jenţe není rozhodující. V takovém případě se mluví o přidruţeném podniku. 3 Mateřským podnikem je tedy podnik, který má jednu či více dceřiných podniků a eventuálně i přidruţené podniky. Tyto podniky buďto dozoruje, ovládá, eventuálně se účastní rozhodování o jejich finanční a obchodní politice tak, aby z jejich aktivity získal uţitek. Pro seskupení podniků se běţně uţívá označení koncern, holding nebo sdruţení. Seskupení podniků řízené mateřským podnikem se dneska tvoří bez ohledu na hranice států, coţ vede k tomu, ţe také uţivatelé účetních informací jsou z jiných zemí světa. Z toho vyvstala potřeba mezinárodní modifikace konsolidace. V mezinárodních účetních standardech se problematiky týká řada standardů. 4 Pro členské státy Evropské unie byla v roce 1983 vydána 7. direktiva, jenţ modifikuje význam i formu konsolidovaných účetních výkazů. 5 1 KOVANICOVÁ, D. 2003. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 364 2 KOVANICOVÁ, D. 2005. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 364 3 KOVANICOVÁ, D. 2005. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 364 4 KOVANICOVÁ, D. 2005. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 364 5 KOVANICOVÁ, D. 2005. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 364 8

1.1 Účel a funkce konsolidované účetní závěrky Konsolidovaná účetní závěrka se věnuje vykazování majetkových podílů. Vznikla za záměrem poţadavků uţivatelů účetních výkazů, tedy hlavně vlastníků (akcionáři, společníci, podílníci, partneři). Pro tyto uţivatele nemá smysl informace, jestli byla investice příznivá, nýbrţ chtějí vědět, do jakých podniků bylo investováno a jaký výtěţek to přineslo. Čím vyšší jsou majetkové podíly ve finančních aktivech investujícího podniku a čím vyšší jsou čistá aktiva, do kterých bylo investováno, tím více žádané jsou tyto informace pro vlastníky a další uživatele účetních výkazů. 6 Konsolidovanou účetní závěrkou se tedy obecně chápe stanovení účetní závěrky souboru podniků. Sdruţuje stav majetku, závazků a dosaţené hospodářské výsledky konsolidující účetní jednotky a všech ostatních účetních jednotkách, v jehoţ má konsolidující účetní jednotka majetkovou účast. K zobrazení majetkových podílů slouţí tyto tři metody: metoda plné (globální, úplné) konsolidace metoda poměrné konsolidace metoda ekvivalence 7 Výběr metody souvisí s tak zvanou mírou vlivu, přičemţ je dobré brát ohled také k míře účasti. Míra vlivu formuluje podíl na rozhodování, přičemţ trvá rozhodující vliv, podstatný vliv a vyrovnaný vliv. Míru účasti je moţno výborně kvantifikovat. Je určena podílem vlastníka na základním kapitálu podniku. 8 Rozhodující vliv uděluje pravomoc ovládat finanční a provozní politiky dceřiného podniku tak, aby měl na tom mateřský podnik prospěch. Povstává tedy vztah mateřský podnik dceřiný podnik. Obě společnosti si zachovají svou právní subjektivitu, vedou vlastní účetnictví, přesto však pro nutnosti zveřejňování účetních výkazů se pokládají za jediný celek. Musí tedy nadto předkládat souhrnné konsolidované účetní výkazy. Při rozhodujícím vlivu 6 Profitas.cz. 2012. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/konsolidovanaucetni-zaverka/> 7 Profitas.cz. 2012. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/konsolidovanaucetni-zaverka/> 8 Profitas.cz. 2012. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/konsolidovanaucetni-zaverka/> 9

sestavuje mateřský podnik individuální účetní výkazy za sebe, a nadto také konsolidované účetní výkazy za aplikace metody plné konsolidace. 9 Drţení 20 % - 50 % hlasovacích práv v podniku označuje vlastnit podstatný vliv. Stav vytváří vztah investor přidruţený podnik. Vzniká pravomoc účastnit se rozhodování o finančních a provozních politikách přidruţeného podniku, avšak není moţné je ovládat. Při podstatných vlivech se vyuţívá k výkaznictví metoda ekvivalence. 10 Dva nebo více spoluvlastníků, kteří se ujednají na společném podnikání tak, aby oba měli identický rozhodovací vliv, se značí jako vliv vyrovnaný. Vztah, který tady vzniká, se označuje jako spoluovládající společné podnikání. Spoluvlastníci mají závazek vykazovat svoji účast ve společně ovládaném podniku metodou poměrné konsolidace či metodou ekvivalence. 11 Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a modifikovaná metodami konsolidace v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Základem konsolidace je sestavení účetní závěrky za všechen ekonomický celek s úmyslem podat zprávu o výsledcích celé skupiny, jako by šlo o jedinou společnost. To nelze vykonat holým sečtením jednotlivých poloţek výkazů ovládajících a ovládaných společností, nýbrţ je nutno provést různé úpravy (vyloučení finančních investic, zjištění konsolidačního rozdílu, přecenění, vyloučení vzájemných pohledávek a závazků atd.). 12 O konsolidaci se přitom nijak neúčtuje, jenom se k poslednímu dni účetního období sestavuje na podkladě řádných účetních závěrek konsolidované účetní závěrky. Konsolidace nemá ţádný přímý daňový dopad. Konsolidovaná účetní závěrka musí být stvrzena auditorem. 13 9 Profitas.cz. 2012. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/konsolidovanaucetni-zaverka/> 10 Profitas.cz. 2012. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/konsolidovanaucetni-zaverka/> 11 Profitas.cz. 2012. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/konsolidovanaucetni-zaverka/> 12 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 13 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 10

Úkol sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, jenţ je obchodní společností, a je řídící osobou či ovládající osobou. Tato účetní jednotka je konsolidující účetní jednotkou (mateřský podnik). Účetní jednotka, jenţ je řízenou osobou, ovládanou osobou, anebo ve které konsolidující účetní jednotka koná zásadní vliv, má závazek podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky (sestavit ji nebo dát své účetní závěrky ke konsolidaci). Tyto účetní jednotky jsou konsolidovanými účetními jednotkami (dceřiné společnosti). Soubor konsolidující a konsolidovaných účetních jednotek se nazývá konsolidačním celkem. 14 Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od závazku konsolidovat (vyjma bank, pojišťoven a zajišťoven, emitentů cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů), jestliţe ke konci rozvahového dne účetního období, za něţ se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na podkladě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily, anebo nedosáhly nejméně dvou ze tří daných kritérií: aktiva celkem (brutto) více než 350 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu více než 700 mil. Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 250. 15 Rozeznávají se dva způsoby konsolidace 63 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se uskutečňují některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli: přímá konsolidace konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek sestavených za dílčí konsolidační celky, konsolidace po jednotlivých úrovních konsolidačních celků sestavují se konsolidované účetní závěrky za nižší celky (dílčí konsolidační celky), které pak vstupují do KÚZ vyšších konsolidačních celků. 16 14 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 15 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 16 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 11

Konsolidovaná účetní závěrka má úlohu k informování akcionářů a společníků účetní jednotky, jenţ dozoruje či uplatňuje podstatný vliv na podnikatelskou aktivitu jiných účetních jednotek popřípadě zahraničních podniků. Neslouţí pro důvody daňové, ani pro důvody členění výsledků hospodaření. 17 Podíly se zpětnou vazbou jsou cenné papíry a podíly konsolidující účetní jednotky v držení konsolidovaných účetních jednotek. Stejné je v platnosti i proti konsolidujícím podnikům v dílčích konsolidačních celcích. 18 1.1.1 Plná konsolidace Plná konsolidace se vyuţívá v té době, jestliţe se do konsolidované účetní závěrky zahrnují ovládané či řízené osoby, tj. osoby, ve kterých má konsolidující účetní jednotka rozhodující vliv (tj. např. více neţ 50 % hlasovacích práv). 19 Plnou metodou konsolidace se dle bodu 4. ČÚS č. 020 rozumí: začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazů zisku a ztráty ovládaných a řízených osob v plné výši po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky, vyloučení účetních případů mezi účetními jednotkami konsolidovaného celku, které vyjadřují vzájemné vztahy, vykázání případného konsolidačního rozdílu a jeho odpis, rozdělení vlastního kapitálu ovládaných a řízených osob a jejich výsledku hospodaření na podíl připadající ovládající a řídící osobě a podíl menšinových držitelů podílových cenných papírů a podílů emitovaných konsolidovanými podniky, vyloučení podílových cenných papírů a podílů, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba, a vlastního kapitálu této osoby, který se váže k vylučovaným podílovým cenným papírům a podílům, 17 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 18 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 19 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 12

vypořádání podílů se zpětnou vazbou. 20 Konsolidační rozdíl Prostřednictvím konsolidačního rozdílu se odstraňuje finanční investice mateřské společnosti proti vlastnímu kapitálu dceřiné společnosti. Je nezbytné ho vyčíslit hned při začlenění účetní jednotky do konsolidačního celku (při opatření podílu). Konsolidační rozdíl = Pořizovací cena akvizice (finanční investice) - vlastní kapitál dceřiné společnosti 21 Konsolidační rozdíl se odpisuje maximálně 20 let rovnoměrným odpisem, jestliţe neexistují pohnutky pro kratší dobu odpisování. Vybraná doba odpisování musí být spolehlivě dokazatelná a nesmí porušovat zásadu věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. 22 Aktivní konsolidační rozdíl je část na vlastním kapitálu konsolidované účetní jednotky, jenţ byl opatřen konsolidující účetní jednotkou za vyšší cenu, neţ je jeho náleţející účetní hodnota. Zachycuje se v aktivech konsolidované rozvahy a odpisuje se do nákladů. 23 Pasivní konsolidační rozdíl je část na vlastním kapitálu konsolidované účetní jednotky, jenţ byl pořízen konsolidující účetní jednotkou za niţší cenu, neţ je jeho patřičná účetní hodnota. Zachycuje se v pasivech konsolidované rozvahy mateřského podniku a odpisuje se do výnosů. 24 20 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 21 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 22 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 23 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 24 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 13

1.1.2 Konsolidace ekvivalenční metodou Konsolidace ekvivalenční metodou (protihodnotou) se vyuţívá tehdy, jestliţe se do konsolidované účetní závěrky přidruţují osoby pod podstatným vlivem, to jsou osoby, ve kterých konsolidující účetní jednotka nakládá nejméně s 20 % hlasovacích práv, ale nemá rozhodující vliv. Touto metodou se chápe ocenění účasti ovládající osoby na osobě pod podstatným vlivem ve výši podílu na vlastním kapitálu, po příhodném přetřídění a úpravách jednotlivých údajů účetní závěrky. 25 Při uţití této metody se podle bodu 5. českých účetních standardů č. 020 realizuje následující modifikace údajů účetní závěrky účetní jednotky, která uplatňuje podstatný vliv: vyloučení podílů z rozvahy účetní jednotky uplatňující podstatný vliv, jejichž emitentem je konsolidovaný podnik pod podstatným vlivem (tj. podíl mateřské společnosti v dceřiné společnosti), a jejich nahrazení samostatnou rozvahovou položkou podílů v ekvivalenci oceněných ve výši podílu na vlastním kapitálu konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem, vypořádání rozdílu mezi oceněním podílů a konsolidační rozvahovou položkou podílu v ekvivalenci vykázáním, poměrné části výsledku hospodaření konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem ve výši podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv v samostatné rozvahové položce a položce výkazu zisku a ztráty podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, konsolidačního rezervního fondu, který představuje akumulované podíly na výsledcích hospodaření v ekvivalenci minulých let osob pod podstatným vlivem ode dne jejich akvizice; konsolidační rezervní fond obsahuje též podíly konsolidovaného podniku na změnách v úhrnné výši ostatního vlastního kapitálu (tj. bez výsledku hospodaření) daného období. 26 25 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 26 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 14

Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci Díl na výsledku hospodaření v rovnocennosti se zjistí na základě podílové účasti účetní jednotky, která uplatňuje podstatný vliv na konsolidovaný podnik pod podstatným vlivem a na podstatě opravdu dosaţeného výsledku hospodaření za období konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem ode dne akvizice do konce účetního období v roce akvizice konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem. V následujících letech se konsolidovaný výsledek hospodaření v rovnocennosti počítá jako součin podílové účasti a výsledku hospodaření konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem za účetní období. Při uţití ekvivalenční metody se eliminují prokazatelně zjistitelné vzájemné vztahy, jenţ mají význačný dopad na hodnotu vlastního kapitálu a výsledku hospodaření běţného období konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem. Dividendy, vlastně podíly na zisku obdrţené od účetních jednotek konsolidovaných ekvivalenční metodou, se vyřadí z výkazu zisku a ztráty účetní jednotky, která uplatňuje podstatný vliv a zvětší se o jejich výši poloţka konsolidovaného rezervního fondu. Konsolidační rozdíl se řeší totoţně jako u plné metody. 27 1.1.3 Konsolidace poměrnou metodou Poměrná konsolidace se uţívá v tom případě, jestliţe se do konsolidační účetní závěrky začleňuje osoba, která je celá ovládána v souladu s další či dalšími osobami, v případě ţe tyto osoby mají stejný podíl na základním kapitálu ovládané či řízené osoby. Při uţití této metody se zařazují poloţky rozvahy a výkazu zisku a ztráty osoby ovládané ve shodě v poměrné výši, která odpovídá podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu této osoby, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky. 28 chápe: Poměrnou metodou konsolidace se dle bodu 6. Českých účetních standardů č. 020 vzájemné vztahy včetně vypořádání podílů se zpětnou vazbou, začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty v poměrné výši odpovídající podílu ovládající a řídící osoby na osobě, která je 27 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 28 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 15

ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky, vykázání případného konsolidačního rozdílu a jeho odpis, vyloučení podílů, jejichž emitentem je osoba ovládaná ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, a vlastního kapitálu, který se váže k vylučovaným podílům. 29 Etapy konsolidace poměrnou metodou Etapy konsolidace poměrnou metodou jsou podobné etapám uţitým při konsolidaci plnou metodou s tím, ţe vyřazení vzájemných operací mezi osobou ovládanou v souladu s další či dalšími osobami v konsolidačním celku a vyřazení podílů se zpětnou vazbou, se vykoná jen v poměrné výši, která odpovídá podílu ovládající a řídící osoby na osobě, která je ovládána ve shodě. Konsolidační rozdíly se řeší totoţně jako u plné metody. 30 1.2 Obecná Pravidla Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje za příslušné účetní období k datu řádné účetní závěrky konsolidující účetní jednotky. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje minimálně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky uvedené v 65 vnitropodnikové účetnictví. Ve zveřejňovaných údajích se uvede pouze souhrnná pasivní položka Menšinový vlastní kapitál bez podrobnějšího členění. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje minimálně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi a výpočtové položky doplněné o položky uvedené v 66 vnitropodnikové účetnictví. 31 29 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 30 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 31 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 16

1.3 Koncepce konsolidované účetní závěrky, vymezení pojmů konsolidace, pravidla Pro vysvětlení metody vykazování majetkových podílů, se musí vycházet z oznamujících potřeb uţivatelů účetních výkazů, mezi které se řadí hlavně vlastníci podniku, tedy (v závislosti na typu podnikání): akcionáři, společníci, podílníci, partneři. Těmto vlastníkům nestačí informace, ţe dané finanční investice (účasti či podíly v jiných entitách) konají tolik a tolik peněţních jednotek, potřebují pouze znát, do kterých podniků bylo investováno a jakou skutečnou formu tyto investice mají. Čím značnější částku mají majetkové podíly ve finančních aktivech investujícího podniku a čím značnější jsou netto aktiva podniků, do kterých bylo investováno, tím hlubší váhu mají tyto data pro vlastníky. Ti proto oprávněně vyţadují informace o vlivu těchto podílů na finanční pozici a finanční efektivitu investujícího podniku. Stejné informace jsou významné i pro další uţivatele: pro kapitálový trh, banky, finanční analytiky, věřitele a řadu dalších. 32 Postupný rozvoj mínění na to, jakou úlohu hrají účetní výkazy při vykazování majetkových podílů, se odrazil v několika koncepcích, které zpětně ovlivnily řadu vyuţívaných metod a řešení. V průběhu vývinu vyvstaly dvě výchozí koncepce a kombinací prvních dvou, třetí koncepce konsolidované účetní závěrky: Vlastnická koncepce. Koncepce ekonomické jednotky. Koncepce mateřského podniku. 33 K vymezení pojmů konsolidované účetní závěrce se řadí: Konsolidovaná účetní závěrka účetní závěrka souboru podniků (ekonomického seskupení účetních jednotek včetně zahraničních podniků), která sdruţuje stav majetku a závazků (dluhů) a dosaţené výsledky hospodaření konsolidující účetní jednotky s jeho podílovou účastí v ostatních účetních jednotkách, příp. zahraničních podnicích, které jsou ovládanou, spoluovládanou, řízenou osobou, či ve kterých zastává podstatný vliv. 32 KOVANICOVÁ, D. 2003. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 365 33 BOKŠOVÁ, J. 2004. Účetnictví II., s. 373, 274 17

Konsolidovaná účetní závěrka má úlohu k informování akcionářů a společníků účetní jednotky, která dozoruje či uplatňuje podstatný vliv na podnikatelskou aktivitu jiných účetních jednotek eventuálně zahraničních podniků. Neslouţí pro potřeby daňové, ani pro účely rozdělování výsledků hospodaření. 34 Podíly se zpětnou vazbou jsou cenné papíry a podíly konsolidující účetní jednotky v drţení konsolidovaných účetních jednotek. Stejné platí i vzhledem ke konsolidujícím podnikům v dílčích konsolidačních celcích. Konsolidující účetní jednotka stanovuje a vyhlašuje konsolidační pravidla, dle kterých konsolidované účetní jednotky inklusive zahraničních podniků (konsolidované podniky) uspořádávají předkládané údaje pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Tato konsolidační pravidla by měla zahrnovat především: způsoby oceňování majetku a závazků, požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které předkládají konsolidované podniky, termíny předkládání údajů, předložení konsolidované účetní závěrky nižších konsolidačních celků a sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek v případě sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních. 35 Konsolidující účetní jednotka oznámí vyjma konsolidačních pravidel také vymezení konsolidačního celku, příp. dílčího konsolidačního celku v podobě organizačního schématu, obrázek č. 1. 36 34 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 35 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 36 BULLA, M. 2009. ČÚS č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd6930v9695-cus-c-020-konsolidovana-ucetni-zaverka/> 18

Schéma 1 - Příklad konsolidačního celku organizace ČEZ (zdroj: http://www.cez.cz/schema-strukturykoncernu.html) 1.4 Vliv Míra vlivu je znázorněním podílu na rozhodování mateřského podniku v podniku dceřiném či přidruţeném, vlastně formulací (shodného) vlivu ve společném podniku. Je projevem velikosti práva mateřského podniku rozhodovat v podniku, do kterého investoval, to označuje, získávání informace, stanovování cíle a úkolů, dozorování jejich plnění, jednoduše rozhodovat anebo spolupracovat obzvláště o záleţitostech koncepčních, rozvojových, investičních a vlastnických. 37 Obecně, aby mohl vlastník opravdu účinně rozhodovat, potřebuje vytěţit rozhodující vliv. Mnohdy se vlastník musí spokojit s nevelikým vlivem, přece však stále ještě s podstatným vlivem či s vyrovnaným vlivem s jinými vlastníky, coţ mu dává schopnost spolurozhodovat. V dalších případech se mu toto nemusí povést a v následku toho zůstane jen v pozici menšinového (minoritního) vlastníka, který má jenom menšinový vliv. Míra takového vlivu je zanedbatelná, mnohokrát dokonce ţádná. 38 Způsoby, kterým můţe být ţádoucího vlivu dosaţeno: Koupí podílu na základním kapitálu jiného podniku v rozsahu, který zajistí žádoucí (rozhodující, podstatný, vyrovnaný nebo jen menšinový) vliv. Obdobně 37 KOVANICOVÁ, D. 2003. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 367 38 KOVANICOVÁ, D. 2003. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 368 19

lze potřebný vliv získat tím, že budou koupeny podíly v takovém podniku, jehož prostřednictvím se získá vliv v cílovém podniku. Velikost podílu na základním kapitálu vyjadřuje míru účasti. Uzavřením smlouvy s ostatními vlastníky o podílu na hlasovacích, tedy i rozhodovacích právech. Mohou být uzavírány i smlouvy o právu jmenovat určitý počet osob představenstva, jmenovat do hlavních řídících funkcí určité osoby, a podobně. 39 Míra vlivu tedy můţe a nemusí záleţet na velikosti podílu vlastníka na základním kapitálu ovládaného podniku, tedy na míře účasti. Míra vlivu se (na rozdíl od míry účasti) stanovuje pouze verbálně, slovně. Při tom se rozeznávají tři typy míry vlivu: Rozhodující vliv (ovládání, kontrola) existuje tehdy, vlastní-li mateřský podnik v jiném podniku více než 50 % hlasovacích práv. Taková situace zakládá vztah mateřský podnik dceřiný podnik. Znamená to, že mateřský podnik disponuje takovými pravomocemi, které mu umožní ovládat finanční a provozní politiky tak, aby měl z toho sám užitek. Podstatný vliv jestliže mateřská společnost drží přímo či nepřímo (prostřednictvím dceřiných podniků) 20 % nebo i více hlasovacích práv, do něhož investoval, má se za to, že má podstatný vliv, pokud nemůže být prokázán opak. Tato situace zakládá vztah mateřský podnik přidružený podnik. Podstatný vliv je pravomoc účastnit se rozhodování o finančních a provozních politikách přidruženého podniku (ale není to pravomoc ovládat tyto politiky). Mateřská společnost rozhoduje vždy jen ve spojení s některým dalším (samostatně rozhodovat nemůže). Spoluovládání dva nebo více spoluvlastníků založí společný podnik a zaváží se smluvní dohodou, že se budou v tomto podniku podílet na ovládání hospodářské činnosti. Tím se rozumí, že žádný z jednotlivých spoluvlastníků není v pozici, kdy by jednostranně ovládal činnost. Z toho vyplývá, že při spoluovládání nemůže existovat vztah, který by bylo možno označit jako mateřský podnik společný podnik. 40 39 HARNA, L. Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá., s. 177 40 SEDLÁČEK, J. 2004. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací., s. 120 20

Vliv Hlasovací práva Rozhodující vliv více neţ 50% Podstatný vliv 20% - 50% Společný rozhodující vliv Méně jak 20% Nevýznamný vliv 2 a více společníků > 50% Tabulka 1 - Míra vlivu x hlasovací práva (zdroj: vlastní) Míra vlivu je důleţitá pro rozhodování o tom, jestli vůbec a jakou metodou se má konsolidovat. Při jejím určování se přímá i nepřímá procenta hlasovacích práv jednoduše sčítají. Například podnik A má 30 % vlivu v podniku B a 70 % vliv v podniku C. Podnik C má 40 % vliv v podniku B. Podnik A má v podniku B vliv ve výši 30 % + 40 %, to je 70 % vliv, což je vliv rozhodující. 41 PODNIK A 30% 70% PODNIK B 40% PODNIK C Schéma 2 - Příklad míry vlivu (zdroj: vlastní) Míra účasti se potom uţívá pro výpočty v okruhu procesu konsolidace účetních výkazů podniku, které se řadit do konsolidačního celku. Při určování míry účasti se procenta hlasovacích práv nepřímo ovládaných podniků přepočítávají. Tak podnik A má v podniku B: 30 % + (70 % ze 40 %), to je 30 + 28, což je 58 % míra účasti. Ta bude důležitá při rozhodování o podílu na zisku společnosti B. 42 41 KOVANICOVÁ, D. 2003. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 371 42 KOVANICOVÁ, D. 2003. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 371 21

1.5 Konsolidační celek Konsolidačním celkem se chápe mateřský podnik a ty dceřiné, přidruţené a společné podniky, u kterých nebyla uplatněna výjimka. Konsolidační celek je tedy mateřský podnik a ty dceřiné a přidruţené podniky, které byly začleněny do skupiny podniků, za které mateřský podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Z řečeného plyne, ţe ne všechny podniky, které je moţné označit jako dceřiné nebo přidruţené vzhledem k mateřskému podniku sestavujícímu konsolidovanou účetní závěrku, budou začleněny do konsolidačního celku. Existují ještě další měřítka a zásady, na základě kterých se rozhoduje o začlenění anebo nezačlenění jednotlivých subjektů do konsolidačního celku. Do konsolidačního celku nemusí být začleněny dceřiné či přidruţené podniky: u nichž není podíl na konsolidačním celku významný, zejména z hlediska úhrnu rozvahy (bilance), čistého obratu a vlastního kapitálu, u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidujícímu podniku ve výkonu jeho práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení konsolidovaných podniků, nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky, jsou-li akcie konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje v bezprostředně následujícím účetním období, pokud jedna nebo více účetních jednotek spadajících do konsolidace vykonávají výjimečně tak odlišnou činnost, že by jejich zahrnutím do konsolidačního celku došlo k porušení věrného a poctivého obrazu konsolidované účetní závěrky. 43 Takto sestavený konsolidační celek se zkouší na osvobození mateřského podniku od závazku konsolidovat, který nadchází v případě, ţe ke konci rozhodného dne účetního období, za který se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, nedosáhly podniky konsolidačním celku dle svých řádných účetních závěrek nejméně dvou ze tří uvedených kritérií: aktiva celkem více než 350 mil. Kč, čistý obrat více než 700 mil. Kč, 43 SEDLÁČEK, J. 2004. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací., s. 120-121 22

průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 250. 44 Pokud se jedná o výši uvedených limitů, potom pro srovnání se uvádějí limity stanovené 7. Direktivou Evropské unie, lépe řečeno limity dle článku 27 4. direktivy, na kterou se 7. direktiva odkazuje. Bilanční suma činí 12,5 mil. EUR, čistý obrat 25 mil. EUR a průměrný počet pracovníků během účetního období 250. 45 1.6 Obsah a forma konsolidované účetní závěrky Konsolidovaná účetní závěrka je sestavena z identických výkazů jako individuální účetní závěrka. To označuje, ţe konsolidovaná účetní závěrka se skládá z těchto výkazů: rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha včetně výkazu o peněžních tocích. 46 Konsolidované účetní výkazy mají následující informační význam pro uţivatele, jak výkazy individuální účetní závěrky a jedná se zejména o následující informace: 1.6.1 Rozvaha nejsou východiskem pro rozdělení ani přerozdělování zisku, nedotýkají se vztahů věřitelů vůči jednotlivému podniku jako samostatné právnické osobě, nejsou používány pro daňové účely. 47 V konsolidované rozvaze se uvádí úroveň aktiv v ocenění sníţeném o opravné poloţky a oprávky zvlášť za běţné účetní období a minulé účetní období. Úroveň pasiv se uvádí za běţné i minulé účetní období. Rozvaha se dle uţité metody doplní o dané poloţky: kladný konsolidační rozdíl, záporný konsolidační rozdíl, 44 SEDLÁČEK, J. 2004. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací., s. 121 45 HARNA, L. 2002. Konsolidovaná účetní závěrka komentář., s. 19 46 KOVANICOVÁ, D. 2002. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 361 47 KOVANICOVÁ, D. 2002. Finanční účetnictví Světový koncept., s. 361 23

menšinový vlastní kapitál, menšinový základní kapitál, menšinové kapitálové fondy, menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let, menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období, cenné papíry a podíly v ekvivalenci, konsolidovaný rezervní fond, podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci. 48 Rozvaha obecně zahrnuje údaje o aktivech a pasivech. Aktiva jsou klasifikována dle likvidnosti majetku od nejméně likvidních po vysoce likvidní. V rozvaze se aktiva uvádějí v běţném účetním období jako: brutto hodnota (pořizovací cena, jmenovitá hodnota), korekce (oprávky, opravné položky), netto hodnota (rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcí). 49 Poté je představena netto hodnota aktiv za předchozí účetní období. Zásadní skupiny aktiv v rozvaze jsou: Pohledávky za upsaný základní kapitál, Dlouhodobý majetek, Oběžná aktiva, Časové rozlišení. 50 Pasiva jsou v rozvaze uváděna za běţné a předchozí účetní období. Zásadní skupiny pasiv v rozvaze: Vlastní kapitál, Cizí zdroje, 48 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví., s. 65 49 MRKOSOVÁ, J. 2011. Účetnictví 2011., s. 247 50 MRKOSOVÁ, J. 2011. Účetnictví 2011., s. 247 24

Časové rozlišení. 51 Poloţky v nulové výši za minulé i běţné období se v rozvaze neuvádějí. Jednotlivé poloţky se vyznačují kombinací velkých písmen, římských číslic, arabských číslic a názvem poloţky. Poloţky vyznačené arabskou číslicí mohou být spojeny v těchto případech: nejde-li o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu účetnictví a finanční situace jednotky, přispívá-li sloučení k větší srozumitelnosti informací a zároveň musí být sloučené položky uvedeny jednotlivě v příloze. 52 Celková netto hodnota aktiv se pokaţdé musí rovnat celkové hodnotě pasiv. 1.6.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisku a ztráty, v některých případech nazývaný jako výsledovka, je souhrnem výnosů a nákladů podniku. Od roku 2003 si kaţdá účetní jednotka můţe určit, jestli bude tento výkaz sestavovat v druhovém anebo účelovém členění. V případě, ţe se rozhodne pro účelové členění, je povinna uvést druhové členění v příloze účetní závěrky. 53 Mezisoučty, jeţ jsou na výkazu napsány, rozdělují výsledek hospodaření na provozní, finanční a mimořádný. Jednotlivé náklady a výnosy jsou zachyceny v běţném a minulém období. 54 U výkazu zisku a ztráty platí identické označování jednotlivých poloţek a jejich slučování jako u rozvahy. V konsolidovaném výkazu zisků a ztrát se uvádí výše nákladů a výnosů samostatně za běţné a minulé účetní období. Výkaz zisků a ztrát se doplní: v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu, ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu, 51 MRKOSOVÁ, J. 2011. Účetnictví 2011., s. 247 52 MRKOSOVÁ, J. 2011. Účetnictví 2011., s. 247 53 39 odst. 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 54 MRKOSOVÁ, J. 2011. Účetnictví 2011., s. 248 25

menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody. 55 1.6.3 Příloha včetně výkazu o peněžních tocích Pro uspořádání údajů konsolidované účetní závěrky a její významové definování se pouţije uspořádání a obsahové vymezení poloţek individuální účetní závěrky vydané pod čj. 281/97 417/2001 doplněné o poloţky, které plynou z konsolidace. Význam přílohy k účetní závěrce je vymezen ministerstvem financí. Je moţné ji vytvořit formou tabulek i popisným způsobem, v plném nebo zkráceném rozsahu. Účetní jednotka zde uvádí: Obecné údaje obsažené v příloze průměrný počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za jeţ se sestavuje konsolidační účetní závěrka, výše odměn, záloh, půjček a ostatních pohledávek, závazků a ostatních plnění, přijatých či poskytnutých záruk, k příloze musí být přidán přehled a způsobu přeměny údajů z individuálních účetních závěrek podniků konsolidačního celku do údajů konsolidované účetní závěrky, data o účetních metodách a obecných účetních zásadách. Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty počet a jmenovitá hodnota cenných papírů a účastí v tuzemsku a v zahraničí dle jednotlivých typů cenných papírů a emitentů a přehled o finančních výnosech plynoucích, jednotlivé poloţky aktiv, závazků, výnosů a nákladů inklusive výsledku hospodařeni v členění, v jakém jsou sestaveny konsolidované výkazy zvlášť za kaţdý společný podnik zahrnutý do konsolidace poměrnou metodou, komentář a zdůvodnění ke změně vlastního kapitálu konsolidovaného celku mezi dvěma konsolidacemi, komentář k údajům o:cenných papírech uvedených do ekvivalence, pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, pohledávkách a závazcích k podnikům podle zástavního práva s uvedením povahy a formy tohoto zajištění pro případ nesplácení. Souhrnná velikost případných dalších závazků (nepeněţních i peněţních), které nejsou pozorovány v běţném účetnictví jednotlivých podniků konsolidačního celku a nejsou uvedeny v 55 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví., s. 65 26

konsolidované rozvaze, výnosy z běţné aktivity rozloţené dle hlavních činností konsolidačního celku v členění na tuzemsko a zahraničí. Konsolidovaný přehled o peněžních tocích (cash flow) konsolidované résumé o peněţních tocích se sestaví jako prvek přílohy ke konsolidované účetní závěrce. 56 1.7 Povinnosti sestavení konsolidované účetní závěrky V České republice je úkol sestavení konsolidované účetní závěrky zakotven v zákonu o účetnictví ( 22, odst. 2). Povinnost je tady dána jen obchodním společnostem v postavení ovládající osoby ve shodě s definicí tohoto pojmu v obchodním zákoníku. Další zpřesnění jsou zahrnuta v opatření ministerstva financí, kterými se stanoví metody pro provedení konsolidace účetních závěrek podnikatelů, bank a pojišťoven. Tyto metody stanovují další omezující měřítka a výjimky z této povinnosti. Zásadní omezení povinnosti konsolidovat je dáno hranicí velikosti konsolidačního celku. 57 Pro potvrzení a zveřejnění konsolidované účetní závěrky platí stejné principy a povinnosti jako v případě individuálních účetních závěrek. To označuje, ţe i konsolidovaná účetní závěrka musí být potvrzena auditorem a musí být zveřejněna ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem. 58 Před započnutím konsolidace musí konsolidující účetní jednotka oznámit vymezení konsolidačního celku ve formě organizačního schématu. Uskutečňuje-li se konsolidace nepřímo, to znamená po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků, potom musí uveřejnit i tyto dílčí (niţší) konsolidační celky, které vcházejí do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků. Podniky, které tvoří konsolidační celek, musí být vylíčeny v příloze ke konsolidované účetní závěrce, a sice jejich obchodní firma a sídlo s uvedením stupně vlivu (závislosti) a podílu na jejich základním kapitálu. Do přílohy se uvádí i obchodní firma a sídlo společností nezahrnutých do konsolidačního celku se zdůvodněním nezahrnutí a jejich účetní závěrky. 59 Podmínky a závazky sestavení konsolidované účetní závěrky modifikuje zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Závazek zkompletovat konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je 56 4 odst. 2 zákona č. 56311991 Sb., o účetnictví, stanoví: Čl. 1 Obsah přílohy tvořící součást konsolidované účetní závěrky 57 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, část III. Účetní závěrka, 22. 58 Ministerstvo financí podle 4 odst. 2 zákona č. 56311991 Sb., o účetnictví, čl. 4 59 SEDLÁČEK, J. 2004. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací., s. 122, 123 27

obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které zastávají společný vliv. Ovládající osobou je osoba, která skutečně anebo právně koná přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na vedení či provozování podniku jiné osoby, ovládané osoby. Rozhodujícím vlivem se chápe uplatňování více neţ 50% hlasovacích práv dceřiného podniku či prokazatelné ovládání operativních a strategických politik podniku i při menší neţ 50% účasti. Společným vlivem se chápe takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku společně s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku řídí jinou osobu, přičemţ osoba, která provádí společný vliv samostatně, neprovádí rozhodující vliv v této jiné osobě. Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je: ovládanou osobou, osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv, osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv (významný vliv, který není rozhodující ani společný dispozice nejméně 20% hlasovacích práv). 60 Tyto společnosti společně s konsolidující účetní jednotkou vytváří konsolidační celek. Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, jestliţe ke konci účetního období, za které se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, nesplnily na podkladě svých řádných účetních závěrek konsolidovaná a konsolidované účetní jednotky hromadně nejméně dvě základní kritéria (aktiva celkem činí více než 350 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu činí více než 700 000 000 Kč nebo průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí v průběhu účetního období více než 250). 61 Účetní jednotky, které jsou bankami či vykonávají pojišťovací anebo zajišťovací aktivitu nebo jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státě Evropské unie, sestavují konsolidovanou účetní 60 PAŠEK, M. 2011. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: < http://www.fucik.cz/odborny-clanek/121/konsolidovana-ucetnizaverka/#.uckjazx4agi> 61 PAŠEK, M. 2011. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: < http://www.fucik.cz/odborny-clanek/121/konsolidovana-ucetnizaverka/#.uckjazx4agi> 28

závěrku i jestliţe nesplní dvě z výše uvedených kritérií. 62 Od závazku sestavit konsolidovanou účetní závěrku je oproštěn mateřský podnik, který je současně dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidačního celku jiného mateřského podniku. Mateřský podnik můţe rozhodnout, ţe do konsolidace nevstupují dceřiné, přidruţené a společné podniky: u nichž je podíl na konsolidačním celku nevýznamný (pokud je ale takových podniků více a jejich podíl v součtu je významný, musí být do konsolidace zahrnuty), výjimečně, pokud by při získání informací pro konsolidaci vznikly nepřiměřené náklady nebo velké zpoždění (tyto důvody musí být prokazatelné a zdůvodněné) jestliže mateřský podnik drží podíl výhradně za účelem prodeje, výjimečně, jestliže podnik vykonává tak odlišnou činnost, že by jeho zahrnutím do konsolidačního celku došlo k porušení věrného a poctivého obrazu (informace o tomto podniku budou uvedeny v příloze ke konsolidované účetní závěrce). 63 Konsolidující účetní jednotka má za povinnost včasné sdělení konsolidovaným účetním jednotkám, ţe budou začleněny do konsolidačního celku. Současně jim musí oznámit, které účetní záznamy a ostatní listiny jsou tyto účetní jednotky povinny pro sestavení konsolidované účetní závěrky poskytnout. 64 Konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, vyuţijí pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. Ostatní konsolidující účetní jednotky si mohou mezinárodní účetní standardy pro sestavení konsolidované účetní závěrky sami zvolit. 65 Od roku 2011 je eventualita sestavení individuální účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů pro některé společnosti. Tuto eventualitu mají účetní jednotky, v případě ţe jsou ovládanou osobou či osobou pod společným vlivem a je moţné předpokládat, ţe k rozvahovému dni budou povinny se podrobit sestavení konsolidované účetní závěrky za 62 PAŠEK, M. 2011. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: < http://www.fucik.cz/odborny-clanek/121/konsolidovana-ucetnizaverka/#.uckjazx4agi> 63 PAŠEK, M. 2011. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: < http://www.fucik.cz/odborny-clanek/121/konsolidovana-ucetnizaverka/#.uckjazx4agi> 64 PAŠEK, M. 2011. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: < http://www.fucik.cz/odborny-clanek/121/konsolidovana-ucetnizaverka/#.uckjazx4agi> 65 PAŠEK, M. 2011. Konsolidovaná účetní závěrka. Dostupné z: < http://www.fucik.cz/odborny-clanek/121/konsolidovana-ucetnizaverka/#.uckjazx4agi> 29