VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH A DÍLČÍCH CÍLŮ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH A DÍLČÍCH CÍLŮ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE za rok 2014 1

OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 ÚVOD 3 1.1 SILNIČNÍ SÍŤ CELKEM... 4 1.2 POŘADÍ KRAJŮ DLE ZÁVAŽNOSTI NEHOD V ROCE 2014... 6 1.3 DÁLNICE... 7 1.4 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ)... 8 1.5 SILNICE II. A III. TŘÍDY... 9 1.6 MÍSTNÍ KOMUNIKACE... 10 2 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ... 11 2.1 SOUHRNNÉ ÚDAJE... 11 2.2 SILNIČNÍ SÍŤ CELKEM... 17 2.3 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ)... 26 2.4 SILNICE II. A III. TŘÍDY... 34 2.5 MÍSTNÍ KOMUNIKACE... 42 3 OKOLNOSTI A PŘÍČINY DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 49 3.1 NEHODY S VÁŽNÝMI NÁSLEDKY... 49 3.2 VÁŽNÉ NÁSLEDKY NEHOD (U + TZ) DLE LOKALIZACE... 51 4 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 56 ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY... 59 2

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ÚVOD Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje (dále jen Strategie BSP ZK) na období 2012 2020 by měla svým podílem přispět k naplnění strategických cílů Národní strategii bezpečnosti silničního provozu na období let 2011 až 2020 (dále jen NSBSP): Snížit do roku 2020 závažné následky, tj. počet usmrcených v silničním provozu, na úroveň průměru evropských zemí a současně i snížit o 40 % počet zraněných osob. Samotné snížení počtu usmrcených na celoevropský průměr je nepochybně velmi ambiciózní. Je však nezbytným krokem k zastavení stále se propadající pozice České republiky a zastavení dosavadního vývoje směřujícího nás mezi nejnebezpečnější země Evropy. Přitom evropské orgány vytýčily svůj cíl redukovat počet usmrcených do roku 2020 na polovinu a vyslovily i předpoklad snížení počtu zraněných o 40. Ve svém důsledku to znamená pro Českou republiku redukci počtu usmrcených o cca 60 % oproti roku 2009, tj. na cca 330 osob. Pro Zlínský kraj z toho vyplývají adekvátní strategické cíle: snížit počet usmrcených oproti roku 2009 ze 43 osob na 17 osob v roce 2020, snížit počet zraněných oproti roku 2009 z 229 osob na 137 osob v roce 2020. Je to náročný úkol, který znamená každoročně v průměru snížit: počet usmrcených o 5,5 % počet zraněných o 3,6 %. Není však nereálný, poněvadž ve Zlínském kraji došlo v období 2002 2006 k průměrnému meziročnímu poklesu počtu usmrcených o 8,7 %. 3

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V roce 2014 sice došlo ke snížení počtu závažných následků v obou skupinách, oproti roku 2013, ale nepodařilo se naplnit předpokládané snížení pro rok 2014 stanovené ve Strategii BSP ZK. 1.1 SILNIČNÍ SÍŤ CELKEM Informace o celkovém vývoji závažných následků ve Zlínském kraji jsou shrnuty v následujícím grafu a tabulce. Pro porovnání jsou doplněny i Tab. 2 s celostátními daty. Graf 1: Dosavadní vývoj počtu usmrcených a zraněných do roku 2014 a prognózovaný vývoj do roku 2020 ve Zlínském kraji 43 40 38 31 35 33 28 17 229 172 179 191 206 184 182 137 1 401 332 331 315 346 316 294 205 Tab. 1: Plnění strategických cílů - silniční síť Zlínského kraje celkem 1 Je vypočten jako součet počtu zraněných osob a čtyřnásobku počtu usmrcených osob. Násobitel 4 byl získán zaokrouhlením průměru poměrů počtu zraněných a usmrcených osob v období 2001-2013. 4

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Smrtelné následky dopravních v roce 2014 byly celkem o 2 osoby (6 %) nižší oproti roku 2013, ale stále ještě o 5 osob (18 %) vyšší oproti předpokladu pro rok 2014. Těžké následky dopravních v roce 2014 byly celkem o 22 osob (11 %) nižší oproti roku 2013 a už jen o 2 osoby (1 %) vyšší oproti předpokladu pro rok 2014. Od loňského hodnocení plnění roku 2013 byl navíc zaveden, kromě počtu usmrcených a zraněných osob, nový závažných následků (v tabulkách je uváděn jako ). Tento dává názornější možnost posouzení celkového trendu směrování k trvalé eliminaci závažných následků - vizi 0. Má svůj význam zejména u plnění dílčích cílů, kde počty usmrcených jsou nízké a nevypovídají tak dostatečně výstižně o dosažených změnách. Ukazatel v roce 2014 byl celkem: o 30 (9 %) nižší oproti roku 2013, ale je stále ještě o 22 (7 %) vyšší oproti předpokladu pro rok 2014. rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 832 753 707 681 583 629 549 333 3 536 2 823 3 092 2 986 2 782 2 762 2 803 2 122 6 864 5 835 5 920 5 710 5 114 5 278 4 999 3 454 Tab. 2: Plnění strategických cílů - silniční síť ČR celkem Ve vazbě na celostátní výsledky je možno situaci ve Zlínském kraji hodnotit pozitivně, poněvadž bylo dosaženo jednoznačně lepších výsledků oproti celostátnímu vývoji, které by mohly být signálem pro dobrou změnu ve vývoji ovosti. 5

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.2 POŘADÍ KRAJŮ DLE ZÁVAŽNOSTI NEHOD V ROCE 2014 Pro základní porovnání úrovně ovosti 2 jednotlivých krajů, dosažené v roce 2014, bylo použito kombinace ů vztahujících počet usmrcených na jejich základní demograficko-hospodářské údaje, které zohledňují jejich specifické odlišnosti, a to na: - 1 mil. obyvatel, - 1 000 km silnic, - 1 mil. osobních vozidel, - 1 000 km 2 území, - 1 mld. vozokm. závažnost/ závažnost/ závažnost/ závažnost/ závažnost/ pořadí kraj 1 000 km počet os. mld. rozloha obyvatel celkem silnic vozidel vozokm PLZEŇSKÝ 1 1 2 2 2 1 KARLOVARSKÝ 2 2 3 3 4 2 MORAVSKOSLEZSKÝ 8 5 1 1 1 3 OLOMOUCKÝ 5 4 4 5 3 4 PARDUBICKÝ 4 7 8 9 5 5 JIHOČESKÝ 3 3 11 11 9 6 LIBERECKÝ 9 9 7 6 7 7 KRÁLOVÉHRADECKÝ 7 8 9 8 6 8 JIHOMORAVSKÝ 12 10 5 4 8 9 ÚSTECKÝ 10 11 6 7 10 10 VYSOČINA 6 6 12 13 13 11 ZLÍNSKÝ 13 12 10 10 12 12 STŘEDOČESKÝ 11 13 13 12 11 13 2 Pro porovnání se vycházelo z e (nikoliv počet usmrcených) 6

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Krajské porovnání bylo zavedeno do systému hodnocení jako nový prvek, který dává dobrý obraz o dosažené úrovni bezpečnosti silničního provozu (tj. jak bezpečný je provoz na silnicích kraje) v porovnání s vývojem dopravní ovosti v České republice. Ve Vyhodnocení NSBSP za rok 2014 se jednoznačně potvrzuje a opakuje zjištění o výrazně rozdílné úrovni ovosti v jednotlivých krajích posuzované z hlediska vývoje počtu usmrcených a zraněných osob. Aby tato porovnání však byla skutečně objektivní, je třeba je porovnávat i s nepřímými i ovosti. Jejich zjišťování je obzvláště důležité na úrovni krajů, kde četnost výskytu závažných následků, zejména smrtelných, je nízká. Tato porovnání by měla být užitečnou pomůckou a názornou výzvou pro všechny subjekty počínaje vedením kraje až po nevládní a neziskové organizace v příslušných krajích. KOMENTÁŘ Zlínský kraj patří, v porovnání s ostatními kraji, mezi nejméně bezpečné: rok 2011 10. pozice rok 2013 13. pozice rok 2014 12. pozice. V roce 2014 se díky dosaženým dobrým výsledkům, které byly lepší než celostátní, podařilo pozici kraje zlepšit alespoň o jednu příčku a nastavit nový trend ve zvyšování bezpečnosti silničního provozu. 1.3 DÁLNICE Dálnice v ČR přenášejí 16,4 % z celkového dopravního výkonu. V roce 2012 na nich připadlo 2,6 usmrcených osob na 1 mld. ujetých vozokm a 7,6 zraněných osob na 1 mld. ujetých vozokm. 24 25 21 20 23 24 16 10 70 47 82 59 67 78 55 42 166 147 166 139 159 174 119 82 Tab. 3: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na dálnicích v ČR 7

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Na území Zlínského kraje je poměrně zanedbatelná délka dálniční sítě - k 1. 1. 2014 činila pouze 16,6 km a tento kraj patří k těm s nejmenší délkou dálnic (ŘSD ČR, Správa Zlín). Tento fakt se přirozeně odráží i v minimální ovosti a nulových těžkých následcích na dálnicích ve Zlínském kraji. rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 předpoklad 2014 předpoklad 2020 předpoklad 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 Tab. 4: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na dálnicích Zlínského kraje 1.4 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) Souhrnně silnice I. třídy v ČR (vč. rychlostních komunikací) přenášejí 41,4 % z celkového dopravního výkonu. V roce 2012 na nich připadlo 14,2 usmrcených osob na 1 mld. ujetých vozokm a 35,6 zraněných osob na 1 mld. ujetých vozokm. 325 286 298 277 220 220 214 130 892 777 756 696 709 689 707 535 2 192 1 921 1 948 1 804 1 589 1 569 1 563 1 055 Tab. 5: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích I. třídy (vč. rychlostních komunikací) v ČR Ve Zlínském kraji silnice I. třídy, včetně rychlostních, mají k 1. 1. 2014 délku 358,5 km (ŘSD ČR, Správa Zlín). Tyto komunikace tvoří cca 16 % z celkové délky silniční sítě kraje, což je nejvyšší podíl ve srovnání s ostatními kraji v ČR. 14 14 21 15 9 9 9 6 54 53 45 38 61 46 43 32 110 109 129 98 97 82 79 56 Tab. 6: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích I. třídy (vč. rychlostních komunikací) ve Zlínském kraji 8

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vývoj závažných následků na silnicích I. třídy ve Zlínském kraji je v roce 2014 prakticky srovnatelný s celkovým vývojem na silnicích I. třídy, tj.: počet usmrcených se nezměnil a rovněž odpovídá očekávanému snížení pro rok 2014, počet zraněných poklesl oproti roku 2013 o 15 osob (25 %), ale stále je ještě o 3 osoby (7 %) vyšší oproti předpokladu pro rok 2014, se podařilo snížit o 15 (15 %) oproti roku 2013, který je již jen o 3 (4 %) nižší oproti předpokladu pro rok 2014. 1.5 SILNICE II. A III. TŘÍDY Základní údaje o vývoji počtu usmrcených a zraněných na silnicích II. a III. třídy v celé České republice dokumentuje následující tabulka. V celostátním měřítku tyto komunikace přenášejí 42,2 % z celkového dopravního výkonu. 349 309 275 273 234 285 230 140 1 601 1 143 1 367 1 306 1 098 1 139 1 269 961 2 997 2 379 2 467 2 398 2 034 2 279 2 189 1 521 Tab. 7: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Ve Zlínském kraji silnice II. a III. třídy mají k 1. 1. 2014 délku 1 767,5 km (ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje). Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 21 14 12 15 21 17 14 8 128 73 88 103 90 84 101 77 212 129 136 163 174 152 157 109 Tab. 8: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Na silnicích II. a III. třídy ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje došlo v roce 2014 k opačnému vývoji než v celostátním měřítku. Zatímco souhrnně došlo na těchto komunikacích k nárůstu ve všech ích závažných následků, ve Zlínském kraji došlo naopak k jejich poklesu. Velkou výzvou zůstává počet 9

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI usmrcených, kde se dosud nepodařilo dosáhnout stanoveného cíle snížení jejich počtu. 1.6 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Síť místních komunikací v ČR je o téměř 20 tis. km delší než síť extravilánových komunikací. Jejich dopravní zatížení motorovou dopravou je podstatně nižší, ale k jejímu přesnějšímu stanovení nejsou dostupné podklady. Hrají však klíčovou roli pro dopravu místního významu, která je tvořena významným podílem nemotorové dopravy. Místní komunikace jsou v odpovědnosti obcí s rozšířenou působností a obcí a vzhledem k nedostupnosti podrobnějších údajů charakterizujících jejich stavební uspořádání a provozní podmínky jsou posuzovány v celkovém souhrnu jako jedna kategorie. 121 129 108 106 99 96 80 48 910 825 842 894 871 818 721 546 1 394 1 341 1 274 1 318 1 267 1 202 1 041 738 Tab. 9: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR 5 11 4 1 4 6 3 2 36 44 38 44 50 47 29 22 56 88 54 48 66 71 41 30 Tab. 10: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji Jako alarmující je však možno zhodnotit situaci na místních komunikacích, i když se jedná o menší počty následků. V každém případě je nutno podtrhnout tragický fakt, že všechny e závažných následků jsou v roce 2014 vyšší než ve výchozím roce 2009. Z toho vyplývá, že úroveň ovosti výrazně zaostává za stanovenými předpoklady redukce ve Strategii BSP ZK. Současně je však třeba připomenout, že závažné následky na místních komunikacích tvoří cca 23 % z jejich celkového počtu. 10

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 2 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ 2.1 SOUHRNNÉ ÚDAJE Pro naplnění strategických cílů je třeba vytýčit i dílčí cíle, jejichž stanovení je dáno aplikováním celkového snížení dopravních a jejich následků na jednotlivé specifické problémové oblasti. Tím je umožněn cíleně orientovaný přístup a výběr efektivních opatření zaměřený i na konkrétní problémy v těchto oblastech. Rovněž je možno mnohem výstižněji posoudit dílčí pokrok a citlivěji přizpůsobit použité nástroje, iniciovat jejich případnou změnu nebo i uplatnění nových prostředků. Dílčí cíle stanovené ve Strategii BSP ZK korespondují s dílčími cíli uvedenými a vyhodnocenými v NSBSP 2020. Porovnání úrovně ovosti Zlínského kraje v definovaných problémových oblastech s celostátním průměrem, je poměrně jednoznačným em situace v ovosti ve Zlínském kraji a je objektivním obrazem jeho postavení. Je současně i vodítkem pro podrobnější posouzení podmínek a okolností, proč se v dané oblasti tato situace lepší nebo horší. Tím se stává podnětem pro hledání možností, jak je možné tyto podmínky a okolnosti dopravních ovlivnit. Jsou zaměřeny na nejvíce kritické skupiny účastníků silničního provozu a nejnebezpečnější rizikové faktory chování a zahrnují: děti, chodce, cyklisty, motocyklisty, mladé a nové řidiče, stárnoucí populaci, alkohol a jiné návykové látky při řízení, nepřiměřenou rychlost, agresivní způsob jízdy. V následujících tabulkách a doplňujících komentářích jsou shrnuty základní charakteristiky vývoje závažných následků vyjádřené em. 11

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI prioritní oblast očekávaný počet usmrcených osob očekávaný počet zraněných osob očekávaná hodnota e děti 1 9 13 chodci 5 29 49 cyklisté 3 31 43 motocyklisté 3 28 40 mladí a noví řidiči 5 33 53 stárnoucí populace 4 39 55 alkohol a jiné návykové látky 4 23 39 nepřiměřená rychlost 12 40 88 agresivní způsob jízdy 11 88 132 celkem 17 137 205 Tab. 11: Stanovené dílčí cíle redukce vážných následků pro Zlínský kraj v roce 2020 dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - celkem 2014 skutečnost 2014 předpoklad 2009 Zlínský kraj - celkem 2014 skutečnost 2014 předpoklad děti 246 204 194 18 18 15 chodci 1 357 1 044 1 064 81 80 65 cyklisté 718 661 566 71 64 55 motocyklisté 979 890 794 63 73 49 mladí řidiči 1 353 902 1 133 77 55 65 senioři 1 093 907 1 022 63 58 61 alkohol 868 564 710 62 43 50 rychlost 2 631 1 831 2 190 136 105 112 agresivní jízda 2 435 2 071 2 273 156 123 144 celkem 6 864 5 278 4 999 401 316 294 Tab. 12: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj (silniční síť celkem) 12

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Ve Zlínském kraji závažnost následků v roce 2014, v porovnání s rokem 2013, NA CELÉ SILNIČNÍ SÍTI zaznamenala následující změny: cyklisté nepřiměřená rychlost agresivní jízda děti motocyklisté senioři alkohol chodci mladí řidiči dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - I. tř. 2014 skutečnost 2014 předpoklad 2009 Zlínský kraj - I. tř. 2014 skutečnost 2014 předpoklad děti 55 35 42 1 2 1 chodci 355 212 273 17 12 11 cyklisté 138 107 107 15 4 13 motocyklisté 272 251 215 14 27 9 mladí řidiči 328 252 273 19 11 14 senioři 356 259 331 17 14 16 alkohol 193 84 157 3 4 2 rychlost 764 508 633 36 13 27 agresivní jízda 948 734 874 60 57 55 celkem I. tř. 2 192 1 569 1 563 110 82 79 Tab. 13: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - (silnice I. třídy) 13

PLNĚNÍ ZLÍNSKÉM DÍLČÍCH DÍLČÍCH KRAJI CÍLŮ CÍLŮ VE - SILNICE ZLÍNSKÉM VE ZLÍNSKÉM I., II. KRAJI + III. KRAJI TŘÍDY - SILNICE - SILNICE I., II. I., + II. III. + TŘÍDY III. TŘÍDY Ve Zlínském kraji závažnost následků v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 NA SILNICÍCH I. TŘÍDY zaznamenala následující změny: chodci cyklisté senioři nepřiměřená rychlost alkohol motocyklisté mladí řidiči agresivní jízda děti 14

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - II. a III. tř. 2014 skutečnost 2014 předpoklad Zlínský kraj - II. a III. tř. 2009 2014 skutečnost 2014 předpoklad děti 90 69 71 7 6 6 chodci 381 308 299 37 43 29 cyklisté 350 307 276 35 24 28 motocyklisté 466 440 376 38 40 30 mladí řidiči 741 505 621 43 23 37 senioři 412 359 383 33 32 32 alkohol 490 306 401 43 24 33 rychlost 1 460 1 003 1 218 82 68 68 agresivní jízda 841 806 787 67 47 62 celkem 2 997 2 279 2 189 212 152 157 II. + III. tř. Tab. 14: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - (silnice II. a III. třídy) Ve Zlínském kraji závažnost následků v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 NA SILNICÍCH II. A III. TŘÍDY zaznamenala následující změny: děti chodci cyklisté mladí řidiči agresivní jízda motocyklisté senioři alkohol nepřiměřená rychlost 15

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - MK 2014 skutečnost 2014 předpoklad 2009 Zlínský kraj - MK 2014 skutečnost 2014 předpoklad děti 65 74 51 8 10 7 chodci 260 277 207 16 23 11 cyklisté 181 237 145 17 33 11 motocyklisté 113 99 93 4 5 3 mladí řidiči 124 91 110 7 20 6 senioři 171 196 162 7 9 7 alkohol 114 166 92 9 15 8 rychlost 202 244 171 9 22 8 agresivní jízda 362 486 342 23 14 23 celkem MK 1 394 1 202 1 041 56 71 41 Tab. 15: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - (místní komunikace) Ve Zlínském kraji závažnost následků v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 NA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH zaznamenala následující změny: cyklisté motocyklisté senioři agresivní jízda děti chodci alkohol nepřiměřená rychlost mladí řidiči 16

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM 2.2 SILNIČNÍ SÍŤ CELKEM Děti 14 17 12 14 8 14 10 7 190 165 152 169 162 148 154 120 246 233 200 225 194 204 194 148 Tab. 16: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 v ČR U počtu usmrcených došlo v roce 2014 oproti roku 2013 k výraznému zvýšení, což je však je však třeba posuzovat s ohledem na mimořádně nízký počet dětí, které zemřely na silnicích v roce 2013. Alarmujícím faktem však je, že počet usmrcených dětí v roce 2014 je stejný jako ve výchozím roce 2009 a že tento počet vysoce překračuje očekávaný předpoklad. Počet zraněných dětí naopak poklesl a dosáhl prakticky předpokládané výše. Nárůst počtu usmrcených dětí se projevil i v celkovém hodnocení e, který je vyšší než předpokládaná hodnota. Souhrnně lze tedy konstatovat, že vývoj vážných následků dětí nebyl příznivý zejména u smrtelných následků a rovněž v porovnání s em nedosáhl předpokládaných hodnot. 1 2 0 1 0 2 1 1 14 5 6 11 14 10 11 9 18 13 6 15 14 18 15 13 Tab. 17: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Vývoj závažných následků dětí do 15 let v ZK kopíruje v principu celostátní trend s nárůstem počtu usmrcených dětí a e a mírným poklesem počtu zraněných. 17

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Situace v ZK je velmi vážná, poněvadž v souhrnu je dosažená úroveň bezpečnosti dětí stejná jako ve výchozím roce 2009 a předpokladu stanoveného ve Strategii BSP ZK pro rok 2014 nebylo dosaženo. Chodci předpoklad Předpoklad 157 151 156 146 134 112 116 80 729 629 629 663 640 596 600 475 1 357 1 233 1 253 1 247 1 176 1 044 1 064 795 Tab. 18: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 v ČR U počtu usmrcených chodců došlo v roce 2014 k výraznému snížení, dokonce vyššímu než očekávanému a došlo tím i k zahlazení deficitu z roku 2013. Počet zraněných chodců se rovněž přiblížil předpokládané úrovni. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků chodců zaznamenal v roce 2014 zlepšení a odpovídá celkovému vývoji v ČR. Jeho průběh má však značně kolísavý charakter a proto je třeba přistupovat k pozitivním výsledkům dosaženým v roce 2014 s dlouhodobějším nadhledem. Chodci jsou jednou z mála cílových skupin, kde se daří dosáhnout potřebného snížení. 9 13 10 4 9 12 7 5 45 22 40 43 46 32 37 29 81 74 80 59 82 80 65 49 Tab. 19: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Oproti vývoji v ČR v ZK počet usmrcených chodců narostl tak, že překračuje i počet ve výchozím roce 2009 a zdaleka nedosahuje předpokladu stanoveného ve Strategii 18

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM BSP ZK pro rok 2014. Naopak příznivě lze hodnotit pokles počtu zraněných chodců. V souhrnném zhodnocení em se v ZK obdobně jako u dětí ukazuje vážnost problému bezpečnosti chodců, která je srovnatelná s výchozím rokem 2009 a zdaleka nedosahuje předpokladu stanoveného ve Strategii BSP ZK pro rok 2014. Cyklisté Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Usmrceno 72 70 50 64 58 57 53 37 430 393 443 466 462 433 354 280 718 673 643 722 694 661 566 428 Tab. 20: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 v ČR Cyklisté patří k nejproblematičtějším cílovým skupinám. U počtu usmrcených cyklistů došlo v roce 2014 ke snížení o pouze jeden smrtelný úraz oproti roku 2009 a vymezený předpoklad nebyl dosažen. Počet zraněných cyklistů je stejně jako v předchozích letech alarmující. Těžce zranění cyklisté jsou jedinou skupinou, kde je jejich počet v roce 2014 vyšší, než byl v roce 2009!!! Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků cyklistů je velmi výrazně nepříznivější, než celkový vývoj v ČR a cyklisté se stávají nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu. Jsou spolu s motocyklisty jednou z mála cílových skupin, kde se nedaří dosáhnout potřebného snížení. 6 6 8 2 8 3 4 3 47 42 40 44 54 52 39 31 71 66 72 52 86 64 55 43 Tab. 21: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji 19

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Na rozdíl od celostátní situace se podařilo v ZK radikálně snížit počet usmrcených cyklistů a naplnit předpokládanou redukci. Počet zraněných cyklistů sice zaznamenal snížení, které však bylo natolik nepatrné, že se nedostal ani pod hodnotu roku 2009 a i v naplnění stanoveného snížení pro rok 2014 silně zaostává. V souhrnném zhodnocení em se v ZK obdobně jako u předchozích kategorií účastníků silničního provozu potvrzuje vážnost problému bezpečnosti cyklistů, která nedosahuje předpokladu stanoveného ve Strategii BSP ZK pro rok 2014. Motocyklisté 88 96 78 90 66 89 64 43 627 506 583 491 496 534 538 447 979 890 895 851 760 890 794 619 Tab. 22: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 v ČR U počtu usmrcených motocyklistů došlo v roce 2014 k mimořádnému zvýšení oproti předchozímu roku (o 35 %) a dokonce k překročení jejich počtu ve výchozím roce 2009. Mírně vzrostl i počet zraněných motocyklistů. Souhrnně lze tedy konstatovat, že vývoj vážných následků motocyklistů se v roce 2014 oproti roku 2013 zhoršil a celkově poklesl na úroveň roku 2010. 6 4 5 8 1 8 4 3 39 31 26 40 37 41 33 28 63 47 46 72 41 73 49 40 Tab. 23: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji 20

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Na silnicích ve Zlínském kraji byl rok 2014 z pohledu vážných následků dopravních cyklistů mimořádně tragický. Ve všech sledovaných ích došlo v roce 2014 nejen ke zhoršení oproti roku 2013, ale i k vyšším počtům ve srovnání s výchozím rokem 2009 a tím k výraznému nenaplnění předpokladů stanovených ve Strategii BSP ZK. V souhrnném zhodnocení se v ZK motocyklisté ukazují jako nejohroženější skupina účastníků silničního provozu, ještě vážněji než dříve uvedené skupiny zranitelných účastníků. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 153 143 151 128 97 112 116 83 741 512 569 490 461 454 669 591 1 353 1 084 1 173 1 002 849 902 1 133 923 Tab. 24: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 v ČR V roce 2014 se zastavil příznivý trend vývoje smrtelných následků zaviněných mladými řidiči motorových vozidel. U počtu usmrcených došlo v roce 2014 k významnému zvýšení oproti předchozímu roku, ale kvůli pozitivnímu vývoji v předchozích letech byl jejich počet stále nižší než vytýčený předpoklad. Pouze mírně poklesl počet zraněných. Souhrnně lze tedy konstatovat, že vývoj vážných následků při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel narostl oproti roku 2013, i když registrované počty jsou ve všech kategoriích nižší, než stanovený předpoklad. 21

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM rok 2009 2011 2012 2013 2014 9 8 6 4 6 7 5 41 33 35 40 31 37 33 77 65 59 56 55 65 53 Tab. 25: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji KOMENTÁŘ ZK U kategorie následků zaviněných mladými řidiči motorových vozidel došlo sice v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 k nárůstu počtu usmrcených osob, ale na druhé straně k výraznému snížení počtu zraněných. Podobné konstatování platí i pro porovnání s výchozím rokem 2009 a rovněž i předpokládaným počtem pro rok 2014. Souhrnně lze konstatovat, že ve vývoji vážných následků při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel se ve srovnání s rokem 2013 situace nezměnila, ale dosažená úroveň je stále ještě příznivější než stanovený předpoklad. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 145 153 122 142 118 115 133 120 513 430 482 498 485 447 490 463 1 093 1 042 970 1 066 957 907 1 022 943 Tab. 26: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 v ČR Počet usmrcených osob starších 65 let dosáhl v roce 2014 sice jen nepatrného snížení o 3 osoby, ale díky výraznému snížení v roce 2013 je dosažený počet nižší než vytýčený předpoklad. Počet zraněných poklesl oproti roku 2013 výrazněji. 22

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků osob starších 65 let sice odpovídá nastaveným předpokladům NSBSP 2020, ale přesto je třeba jej intenzivně řešit. rok 2009 2011 2012 2013 2014 5 7 5 4 6 5 4 43 33 37 36 34 41 39 63 61 57 52 58 61 55 Tab. 27: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji KOMENTÁŘ ZK Pro následky s účastí osob nad 65 let věku platí v omezené míře obdobné konstatování jako u kategorie mladých řidičů. Počet usmrcených narostl, došlo však poklesu počtu zraněných. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků osob starších 65 let se mírně zhoršil, ale ještě odpovídá nastaveným předpokladům NSBSP 2020, ale je třeba jej intenzivněji řešit. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 123 116 97 48 62 67 103 83 376 337 398 326 253 296 298 226 868 801 786 518 501 564 710 558 Tab. 28: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 v ČR Celkově je třeba konstatovat smutný fakt, že příznivý trend ve vývoji závažných následků s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek se v roce 2014 zastavil a u obou následků došlo k nárůstu jejich počtu. Je však stále nižší než předpokládaná výše a rovněž byl zaznamenán významný pokles proti roku 2009. 23

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM 6 4 2 3 1 5 5 4 38 31 24 32 24 23 30 23 62 47 32 44 28 43 50 39 Tab. 29: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji V ZK sice dramaticky narostl počet usmrcených při ách zaviněných jízdou pod vlivem alkoholu, ale podařilo se udržet počet zraněných. V souhrnném zhodnocení došlo u tohoto typu ke zhoršení situace, i když dosažené počty jsou mírně nižší než stanovený předpoklad. Nepřiměřená rychlost 370 285 285 257 211 250 298 230 1 151 851 936 852 798 831 998 841 2 631 1 991 2 076 1 880 1 642 1 831 2 190 1 761 Tab. 30: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 v ČR Ve vývoji závažných následků u zaviněných nepřiměřenou rychlostí se v roce 2014 došlo k významnému nárůstu jejich počtu ve všech kategoriích 20 11 13 15 14 14 16 12 55 43 51 52 58 49 48 40 135 87 103 112 114 105 112 88 Tab. 31: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji 24 ÉM KRAJI - CELKEM

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI ZK CELKEM U zaviněných nepřiměřenou rychlostí došlo v ZK k opačnému trendu, než byl zaznamenán v ČR. Počet usmrcených se sice nezměnil, ale došlo k poklesu počtu zraněných osob, což se projevilo i v celkovém i. Souhrnně lze konstatovat, že v této kategorii patří ZK ke světlým výjimkám v rámci ČR. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 256 273 248 244 216 225 227 196 1 411 1 210 1 279 1 280 1 158 1 171 1 365 1 311 2 435 2 302 2 271 2 256 2 022 2 071 2 273 2 095 Tab. 32: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 v ČR Obdobně jako u předchozích dvou skupin došlo v roce 2014 k mírnému nárůstu závažných následků oproti roku 2013. Ve srovnání s rokem 2009 se však ukazuje, že poklesy byly mnohem nižší než celostátní průměr. 15 18 16 6 13 12 13 11 95 78 68 75 79 75 92 88 155 150 132 99 131 123 144 132 Tab. 33: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Počty usmrcených i zraněných zaviněných agresivní jízdou jsou v roce 2014 ve Zlínském kraji úspěšně řešeným problémem a ve všech kategoriích se podařilo dosáhnout jejich snížení. Dosažené počty jsou dokonce nižší než stanovený předpoklad. 25 JI I. TŘ. + RK

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK 2.3 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) Děti 7 11 4 2 1 2 5 4 27 35 21 17 32 27 22 17 55 79 37 25 36 35 42 33 Tab. 34: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR Počet usmrcených dětí sice vzrostl, ale se oproti roku 2013 téměř nezměnil a jeho úroveň je nižší než předpoklad stanovený pro rok 2014. překročení původního předpokladu. rok 2009 2011 2012 2013 2014 0 0 0 0 0 0 0 1 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 1 1 Tab. 35: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji Počet závažných následků s účastí dětí je velmi malý, nicméně je od roku 2011 stejný a vyšší než v roce 2009 i než stanovený předpoklad pro rok 2014. Chodci 58 57 64 55 45 30 43 30 123 114 83 81 109 92 101 80 355 342 339 301 289 212 273 200 Tab. 36: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR 26

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Počet usmrcených chodců na silnicích I. třídy již v roce 2014 dosáhl předpokladu v počtu úmrtí pro cílový rok 2020, počet zraněných je nižší oproti předpokladu. rok 2009 2011 2012 2013 2014 2 6 2 3 1 1 1 9 9 8 12 8 7 6 17 33 16 24 12 11 10 Tab. 37: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji Na silnicích I. třídy se v roce 2014 podařilo v ZK dosáhnout snížení závažných následků s účastí chodců ve všech sledovaných kategoriích a přiblížit se předpokladu pro rok 2014. Cyklisté Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Usmrceno 19 13 10 13 11 14 14 10 62 58 61 58 53 51 51 40 138 110 101 110 97 107 107 80 Tab. 38: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR Počet usmrcených cyklistů se zvýšil, počet zraněných cyklistů koresponduje s kladným vývojem z posledních let. Celkově však došlo ke zvýšení. 27 RAJI - I. TŘ. + RK

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK rok 2009 2011 2012 2013 2014 1 2 0 2 0 1 1 11 2 5 9 4 9 7 15 10 5 17 4 13 11 Tab. 39: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji Na silnicích I. třídy se v roce 2014 podařilo v ZK dosáhnout zásadního snížení závažných následků s účastí cyklistů ve všech sledovaných kategoriích a dokonce jít daleko za předpoklad horizontu roku 2020. Motocyklisté 31 34 29 34 20 31 22 15 148 129 126 121 111 127 127 106 272 265 242 257 191 251 215 166 Tab. 40: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR Celostátně je na silnicích I. třídy problém s velkým nárůstem počtu smrtelných úrazů motocyklistů i nárůstem počtu zraněných. rok 2009 2011 2012 2013 2014 2 3 4 0 4 1 1 6 5 8 17 11 5 4 14 17 24 17 27 9 8 Tab. 41: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji 28

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK I když na silnicích I. třídy došlo v roce 2014 ke snížení počtu zraněných, jejich počet, stejně jako počet usmrcených, téměř dvojnásobně překračuje úroveň výchozího roku 2009. Výsledky jsou alarmující. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 43 36 47 41 36 34 33 23 156 130 122 117 116 116 141 124 328 274 310 281 260 252 273 216 Tab. 42: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR Vývoj v počtu usmrcených a zraněných mladých řidičů nedoznává zásadních změn oproti úrovni roku 2013 a je mírně pod stanovenými předpoklady. rok 2009 2011 2012 2013 2014 3 4 1 0 1 2 2 7 9 5 9 7 6 6 19 25 9 9 11 14 14 Tab. 43: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji U mladých řidičů bylo v roce 2014 z celkového pohledu dosaženo příznivějších výsledků než stanovený předpoklad. 29

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 60 52 48 55 46 39 55 50 116 97 76 90 92 103 111 105 356 305 268 310 276 259 331 305 Tab. 44: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR Na silnicích I. třídy a rychlostních komunikacích se situace v počtu usmrcených osob nad 65 let věku znatelně zlepšila oproti roku 2013 i oproti předpokladu pro rok 2014. Ke zhoršení však došlo u počtu zraněných. rok 2009 2011 2012 2013 2014 1 3 3 2 1 1 1 13 7 6 9 10 12 12 17 19 18 17 14 16 16 Tab. 45: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji V kategorii osob nad 65 let věku byla v roce 2014 situace obdobná jako u mladých řidičů s poklesem počtu usmrcených a nárůstem počtu zraněných. Souhrnný je nižší než stanovený předpoklad. 30

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Alkohol a jiné návykové látky při řízení 34 41 34 9 22 9 28 23 57 81 85 51 39 48 45 34 193 245 221 87 127 84 157 126 Tab. 46: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR Potěšitelným faktem je naprosto radikální pokles počtu usmrcených, který zásadně ovlivnil i pokles úrovně e. 0 1 1 1 0 0 0 0 3 7 7 4 5 4 2 2 3 11 11 8 5 4 2 2 Tab. 47: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji Na silnicích I. třídy a rychlostních komunikacích v ZK sice nedošlo ke smrtelnému úrazu pod vlivem alkoholu, ale počet zraněných je stále vyšší než v roce 2009 a jeho úroveň je za stanoveným předpokladem. Nepřiměřená rychlost 126 91 112 91 70 80 102 78 260 227 218 173 199 188 225 190 764 591 666 537 479 508 633 502 Tab. 48: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR 31

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Nepřiměřená rychlost je problémem i na silnicích I. třídy a rychlostních komunikacích. Počet úmrtí je oproti roku 2013 vyšší o 10, ale je pod limitem předpokládaného počtu úmrtí o 22 lidských životů. Také počet zraněných je pod předpokladem pro rok 2014. 8 5 6 7 3 1 6 5 4 9 7 4 13 9 3 3 36 29 31 32 25 13 27 23 Tab. 49: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji Vývoj počtu usmrcených na silnicích I. třídy, vč. rychlostních silnic, mezi rokem 2013 a 2014 je příznivý v případě usmrcených i počtu zraněných. Zdaleka však nedosahuje vytýčeného předpokladu. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 132 136 122 133 105 94 117 101 420 372 362 368 339 358 406 390 948 916 850 900 759 734 874 794 Tab. 50: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací v ČR U následků v důsledku agresivního způsobu jízdy došlo ke snížení počtu usmrcených a mírnému nárůstu zraněných osob. Celkově však došlo k poklesu e, který je za posledních let šest let nejnižší. 32

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK 6 8 10 1 3 8 5 5 36 33 26 20 28 25 35 33 60 65 66 24 40 57 55 53 Tab. 51: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních komunikací ve Zlínském kraji U celkového počtu usmrcených na silnicích I. třídy, vč. rychlostních komunikací, došlo k téměř trojnásobnému nárůstu počtu usmrcených, který překročil i počet v roce 2009. Minimálně poklesl počet zraněných, což v souhrnu znamená nárůst e. 33

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. 2.4 SILNICE II. A III. TŘÍDY Děti 3 2 4 7 3 5 2 2 78 43 56 64 58 49 63 49 90 51 72 92 70 69 71 57 Tab. 52: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Počet usmrcených se bohužel zvýšil, naopak u zraněných dětí snížil natolik, že úroveň e se dostala prakticky na úroveň roku 2013 a předpokladu pro rok 2014. 2020 2014 předpoklad předpoklad 0 0 0 1 0 1 0 0 7 1 3 3 7 2 6 4 7 1 3 7 7 6 6 4 Tab. 53: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji, i když v menších počtech, došlo ke stejné situaci jako v celostátním měřítku. 34

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. Chodci 41 37 37 41 38 39 30 21 217 152 181 189 159 152 179 141 381 300 329 353 311 308 299 225 Tab. 54: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Počet usmrcených chodců se v roce 2913 zvýšil, naopak zraněných chodců se snížil. K mírnému snížení došlo u e. 2020 2014 předpoklad předpoklad 3 3 4 1 6 8 2 2 25 6 17 22 23 11 21 16 37 18 33 26 47 43 29 24 Tab. 55: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Příznivý trend snížení počtu usmrcených chodců ve Zlínském kraji se v roce 2014 již bohužel opakovaně nepotvrdil, naopak zaznamenal oproti roku 2013 další nárůst. Velmi příznivý je pokles počtu zraněných chodců, který ve svém důsledku znamená i pokles e. Celkově však nebyla naplněna přepokládaná redukce. Cyklisté 39 38 25 34 33 29 29 20 194 187 216 197 213 191 160 126 350 339 316 333 345 307 276 206 Tab. 56: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR 35

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. V ČR došlo na silnicích II. a III. třídy ke snížení následků ve všech sledovaných kategoriích zvýšení počtu zraněných cyklistů. 2020 2014 předpoklad předpoklad 4 2 3 2 3 1 3 2 19 20 16 14 21 20 16 12 35 28 28 22 33 24 28 20 Tab. 57: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Stejně jako celostátně přinesl rok 2014 pokles usmrcených cyklistů i ve Zlínském kraji. Motocyklisté 38 49 40 44 30 47 27 19 313 235 289 255 231 252 268 223 465 431 449 431 351 440 376 299 Tab. 58: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Na rozdíl od předchozí kategorie znamenal rok 2014 v ČR velmi nepříznivý nárůst počtu usmrcených a zraněných motocyklistů. 36

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. 2020 2014 předpoklad předpoklad 3 2 2 4 1 4 2 1 26 11 16 27 9 24 22 19 38 19 24 43 13 40 30 23 Tab. 59: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Na rozdíl od roku 2013 došlo ve Zlínském kraji, stejně jako v celostátním měřítku, k alarmujícímu nárůstu smrtelných i těžkých následků motocyklistů, které jsou srovnatelné s výchozím rokem 2009. Rovněž nenaplňují očekávaný předpoklad. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 83 82 78 64 43 66 63 45 409 245 299 262 236 241 369 326 741 573 611 518 408 505 621 506 Tab. 60: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V této kategorii se přesně kopíruje vývoj situace jako u motocyklistů s alarmujícím nárůstem ve všech sledovaných kategoriích. 2020 2014 předpoklad předpoklad 5 5 3 5 3 2 4 3 23 22 16 26 25 15 21 18 43 42 28 46 37 23 37 30 Tab. 61: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji 37

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Počet usmrcených i zraněných při ách zaviněnými mladými řidiči motorových vozidel ve Zlínském kraji zaznamenal v roce 2014 další pokles oproti roku 2013 a zásadně se tak liší od celostátního trendu. Výsledky roku 2014 se již posunuly za předpoklad roku 2020. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 55 56 36 42 49 55 50 46 192 160 190 180 168 139 183 173 412 384 334 348 364 359 383 357 Tab. 62: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V ČR došlo bohužel v roce 2014 k dalšímu nárůstu počtu usmrcených seniorů. Naopak se významně snížil počet zraněných osob oproti roku 2013. 2020 2014 předpoklad předpoklad 3 3 4 1 3 5 3 2 21 12 19 16 10 12 20 19 33 24 35 20 22 32 32 27 Tab. 63: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Bohužel počet usmrcených osob nad 65 let věku ve Zlínském kraji zaznamenal nárůst oproti roku 2013, stejně tak vzrostl i počet zraněných osob. 38

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 68 47 48 36 33 38 57 46 218 158 205 181 142 154 173 131 490 346 397 325 274 306 401 315 Tab. 64: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V důsledku požití alkoholu a jiných návykových látek při řízení došlo v roce 2013 (oproti roku 2012) k nárůstu počtu usmrcených a zraněných osob a v důsledku toho i e. 2020 2014 předpoklad předpoklad 4 1 1 2 1 3 3 3 27 16 9 17 14 12 21 16 43 20 13 25 18 24 33 28 Tab. 65: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009 2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji V souhrnném pohledu došlo u dopravních s alkoholem ke zvýšení e, který byl ovlivněn nárůstem počtu usmrcených. Byl však naplněn předpoklad pro rok 2014 a dokonce i rok 2020. Nepřiměřená rychlost 195 148 142 137 103 137 157 121 680 463 551 510 407 455 590 497 1 460 1 055 1 119 1 058 819 1 003 1 218 981 Tab. 66: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR 39

LNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. V důsledku nepřiměřené rychlosti došlo v roce 2014 (oproti roku 2013) k výraznému nárůstu počtu usmrcených a zraněných osob. 2020 2014 předpoklad předpoklad 10 6 6 8 10 10 8 6 42 27 36 40 28 28 36 31 82 51 60 72 68 68 68 55 Tab. 67: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji nedošlo ke změně počtu smrtelných i těžkých zranění oproti roku 2013. Celkově bylo dosaženo předpokladu pro rok 2014. 40

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - - II. + III. TŘ. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 76 93 84 72 74 96 67 58 537 421 485 486 403 422 519 499 841 793 821 774 699 806 787 731 Tab. 68: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V roce 2014 v ČR došlo k nezanedbatelnému nárůstu usmrcených i zraněných osob v důsledku agresivního způsobu jízdy. 2020 2014 předpoklad předpoklad 6 3 4 5 8 3 5 5 43 25 32 42 35 35 42 40 67 37 48 62 67 47 62 60 Tab. 69: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji bylo dosaženo v roce 2014 velmi pozitivního poklesu počtu usmrcených osob, zatímco počet zraněných se oproti roku 2013 nezměnil. Souhrnně však rok 2014 znamenal významný pokles, který již naplnil i předpoklad roku 2020. 41

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK 2.5 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Děti 3 4 4 4 2 6 2 2 53 57 49 60 54 50 43 33 65 73 65 76 62 74 51 41 Tab. 70: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených dětí na místních komunikacích zaznamenal nejvyšší hodnotu ve sledovaném období, počet zraněných nevykazuje významné odchylky. Znamená to v souhrnu nenaplnění žádného z ů stanoveného pro rok 2014. rok 2009 2011 2012 2013 2014 1 0 0 0 1 1 1 4 1 6 5 6 3 3 8 1 6 5 10 7 7 Tab. 71: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji Děti jsou i ve Zlínském kraji na místních komunikacích problematickou skupinou a je třeba na ně mnohem pečlivěji zaměřit pozornost ve všech typech bezpečnostních opatření. Chodci 19 25 23 20 20 20 14 10 184 190 197 205 191 197 151 120 260 290 289 285 271 277 207 160 Tab. 72: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR 42

PLNĚNÍ VE ZLÍNSKÉM DÍLČÍCH KRAJI CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Počty závažných následků chodců v roce 2014 jsou vyšší než ve výchozím roce 2009!!! rok 2009 2011 2012 2013 2014 2 0 1 0 3 1 1 8 12 11 10 11 7 5 16 12 15 10 23 11 9 Tab. 73: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji Pro chodce na místních komunikacích ve Zlínském kraji platí stejně alarmující zjištění, jako v celostátním měřítku. Cyklisté Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Usmrceno 12 16 12 13 13 14 9 6 133 128 140 185 156 181 109 87 181 192 188 237 208 237 145 111 Tab. 74: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Závažné následky cyklistů na místních komunikacích jsou na stejné bezpečnostní úrovni jako chodci. rok 2009 2011 2012 2013 2014 1 3 0 3 2 0 1 13 17 24 23 25 11 8 17 29 24 35 33 11 12 Tab. 75: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji 43

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Na místních komunikacích v ZK je situace závažných následků při porovnání s výchozím rokem 2009 dokonce horší než v celostátním měřítku. Všechny e dosažené v roce 2014 jsou dokonce dvojnásobné oproti roku 2009!!! Motocyklisté 8 4 4 6 7 3 6 4 81 78 90 74 100 87 69 58 113 94 106 98 128 99 93 74 Tab. 76: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených i zraněných motocyklistů na místních komunikacích významně poklesl. rok 2009 2011 2012 2013 2014 0 0 0 0 0 0 0 4 5 5 10 5 3 3 4 5 5 10 5 3 3 Tab. 77: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji U motocyklistů na síti MK se udržel nulový počet usmrcených. Počet zraněných sice poklesl na polovinu, ale je vyšší než ve výchozím roce 2009 i vyšší než stanovený předpoklad. 44

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 6 15 9 13 5 6 5 3 100 75 83 67 70 67 90 80 124 135 119 119 90 91 110 92 Tab. 78: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou mladých řidičů se souhrnně udržel na úrovni roku 2013. rok 2009 2011 2012 2013 2014 0 1 0 0 3 0 0 7 5 2 3 8 6 6 7 9 2 3 20 6 6 Tab. 79: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji V případě mladých řidičů na MK znamenal rok 2014 hluboký propad do situace před rokem 2009. Trojnásobné hodnoty e oproti roku 2009 i oproti stanovenému předpokladu pro rok 2014 jsou další velkou výzvou pro bezpečnostní aktivity. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 15 22 17 23 13 14 14 12 111 103 134 151 134 140 106 100 171 191 202 243 186 196 162 148 Tab. 80: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR 45

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Počet usmrcených i zraněných seniorů se celostátně mírně zvýšil oproti roku 2013. rok 2009 2011 2012 2013 2014 0 0 1 0 0 0 0 7 9 15 16 9 7 6 7 9 19 16 9 7 6 Tab. 81: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji V ZK bylo oproti celostátnímu trendu dosaženo velmi příznivého poklesu počtu zraněných seniorů, který je však vyšší než ve výchozím roce i vyšší než stanovený předpoklad. Počet usmrcených se podařilo udržet na nulové úrovni. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 12 24 8 2 5 19 10 8 66 72 68 78 69 90 52 40 114 168 100 86 89 166 92 72 Tab. 82: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených s účastí alkoholu na místních komunikacích zaznamenal rekordní nárůst počtu usmrcených a relativně nižší nárůst počtu zraněných. 1 2 0 0 0 2 1 1 5 8 7 10 4 7 4 3 9 16 7 10 4 15 8 7 Tab. 83: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji 46