FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE Financial accounting and managerial accounting as an information source Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří LANČA, CSc. Autor: Vendula VODEHNALOVÁ Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: VODEHNALOVÁ Vendula Management FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE Financial accounting and managerial accounting as an information source Zásady pro vypracování Cíl práce: Srovnejte charakteristiku dvou informačních systémů, a to finančního a manažerského účetnictví a zaujměte stanovisko. Pak se zabývejte pouze manažerským účetnictvím. Postup práce a použité metody: l. Úvod - zdůvodněte výběr tématu - cíl práce a její přínos. 2.Teoretická část - prostudování odborné literatury - ze získaných poznatků zpracovat teoretickou část práce zaměřenou převážně na výklad použitých pojmů. 3. Praktická část - analýza struktury podniku z hlediska organizačního i ekonomického - vnitropodnikové směrnice - grafické zobrazení včetně příslušných vazeb - analýza informačního systému a toku informace - analýza využití informace - zhodnocení současného stavu a případné návrhy na možné změny. 4. Závěr - shrnutí poznatků z části teoretické i praktické - stanovisko podniku k Vaší práci - čím Vás zpracování daného tématu obohatilo V práci využijte metodu systémové analýzy i syntézy a metody strukturovaného rozhovoru s odpovídajícími pracovníky. 2

Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: 35 40 stran Seznam odborné literatury: FIBÍROVÁ, JANA. Reporting :moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. Praha: Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. HRADECKÝ, MOJMÍR - KONEČNÝ, MILOŠ. Kalkulace pro podnikatele. Praha: Prospektrum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. HRADECKÝ, MOJMÍR - LANČA, JIŘÍ - ŠIŠKA, LADISLAV. Manažerské účetnictví. Praha: Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. KRÁL, BOHUMIL. Manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. SYNEK, MILOSLAV. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Lanča, CSc. Datum zadání bakalářské práce: 22. 11. 2010 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 22. 11. 2010 3

Jméno a příjmení autora: Vendula Vodehnalová Název bakalářské práce: Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje Název práce v angličtině: Financial accounting and managerial accounting as an information source Katedra: podnikového hospodářství Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Lanča, CSc. Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem bakalářské práce Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje je srovnání charakteristik finančního a manažerského účetnictví jako dvou informačních zdrojů v podniku Litomyšlská nemocnice, a.s. Teoretická část je zaměřena na výklad pojmů použitých v praktické části dle odborné literatury. V praktické části se zabývám analýzou problematiky informačních vazeb, které se podílejí na realizaci controllingové koncepce. V závěru práce jsou pak shrnuty poznatky z obou předchozích částí a zhodnocen současný stav efektivnosti fungování podniku z hlediska získávání a nakládání s informacemi. Annotation The goal of the submitted thesis: Financial accounting and managerial accounting as an information source is to compare the characteristics of financial and managerial accounting as two information sources in the company Litomyšlská nemocnice, a.s. The theoretical part is concentrated on the interpretation of terms used in the practical part, according to the literature. The practical part is concerned with analyzing the problem of information links, which are involved in the implementation of the controlling concept. In the final part are summarized findings from both previous parts and the current status of the effectiveness function of the company is evaluated in terms of obtaining and handling information. Klíčová slova Finanční účetnictví, manažerské účetnictví, informační systém, controlling, struktura podniku, výkon Keywords Financial accounting, managerial accounting, information system, controlling, company structure, output 4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Jiřího Lanči, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. června 2011 vlast no ruč ní podpis aut o ra 5

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Jiřímu Lančovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. za poskytnutí potřebných informací, především pak Ing. Věroslavu Valentovi, MBA za konzultace a vstřícný přístup. 6

OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST 11 1 CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ......... 11 1.1 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ...... 11 1.2 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ...... 12 1.3 VZTAH FINANČNÍHO A MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ.... 13 1.4 ZOBRAZOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ............ 14 1.5 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU.. 15 1.6 EKONOMICKÁ STRUKTURA PODNIKU... 15 2 KALKULACE...... 16 2.1 PŘEDMĚT KALKULACE.......... 16 2.2 KALKULAČNÍ SYSTÉM........... 16 2.3 KALKULAČNÍ VZOREC....... 17 2.3.1 Typový kalkulační vzorec....... 17 2.4 OCEŇOVÁNÍ V KALKULACI...... 18 2.5 ZPŮSOBY OCEŇOVÁNÍ... 18 3 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ....... 20 3.1 POJETÍ NÁKLADŮ....... 20 3.2 EVIDENCE NÁKLADŮ..... 20 4 CONTROLLING. 21 4.1 CÍLE CONTROLLINGU..... 21 4.2 FUNKCE CONTROLLINGU...... 21 4.2.1 Controlling jako systém doplňující řízení podniku. 22 4.2.2 Koordinace.... 22 4.2.3 Inovace... 23 4.2.4 Informace... 23 PRAKTICKÁ ČÁST... 25 5 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI.... 25 5.1 HISTORIE SPOLEČNOSTI........ 25 5.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA..... 26 5.2.1 Organizační struktura nemocnice. 27 5.2.2 Organizační struktura oddělení. 31 5.3 EKONOMICKÁ STRUKTURA...... 32 5.3.1 Výnosová činnost.. 32 5.3.2 Nevýnosová činnost (obslužná). 32 5.3.3 Hospodářská činnost... 33 6 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ. 34 6.1 DOKLADOVÉ ŘADY..... 34 6.2 FÁZE OBĚHU ÚČETNÍCH DOKLADŮ....34 6.2.1 Vystavené faktury. 34 7

6.2.2 Přijaté faktury... 34 6.2.3 Bankovní doklady. 35 6.2.4 Příjmové a výdajové pokladní doklady.... 35 6.2.5 Sklady. 35 6.2.6 Ostatní doklady. 36 6.3 VYMEZENÍ OKAMŽIKU USKUTEČNĚNÍ ÚČETNÍHO PŘÍPADU.. 36 6.4 PODPISOVÝ ŘÁD...... 37 6.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ (DAŇOVÝCH DOKLADŮ). 37 7 SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ VE SPOLEČNOSTI..... 38 7.1 PROGRAMOVÉ ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ NA POČÍTAČI........ 38 7.2 ÚČETNÍ KNIHY PŘEDEPSANÉ ZÁKONEM O ÚČETNICTVÍ...... 38 7.3 OSTATNÍ ÚČETNÍ SESTAVY...... 39 7.4 STRUKTURA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VE SPOLEČNOSTI.... 39 7.4.1 Primární systémy.. 39 7.4.2 Manažerský informační systém.. 40 8 VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ...... 42 8.1 ÚČTOVÁNÍ VNITROPODNIKOVÝCH NÁKLADŮ....... 42 8.2 KALKULAČNÍ METODY...... 43 8.3 OCEŇOVÁNÍ...... 44 8.4 METODIKA KRYCÍHO PŘÍSPĚVKU....... 45 8.5 UPLATNĚNÍ PRINCIPU VNITROPODNIKOVÉ FAKTURACE.... 46 9 SYSTÉM SKLADOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI... 48 9.1 DRUHY SKLADŮ...... 48 9.2 OCEŇOVÁNÍ, EVIDENCE A OBJEDNÁVÁNÍ ZÁSOB.... 49 10 APLIKACE CONTROLLINGU.. 51 10.1 METODIKA CONTROLLINGU..... 51 10.2 INFORMAČNÍ PODPORA CONTROLLINGU... 51 ZÁVĚR. 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 57 SEZNAM GRAFŮ... 58 SEZNAM TABULEK... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ..... 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.... 58 SEZNAM PŘÍLOH. 60 8

ÚVOD Hlavním cílem mé bakalářské práce je zpracování problematiky informačních vazeb (pořizování dat zpracování dat a jejich distribuce využití dat v systému řízení = manažerské rozhodování) podílejících se na realizaci controllingové koncepce, a to v podmínkách konkrétního podniku. Jedná se především o zpracování následujících dílčích oblastí: - Hlavní podnikové a vnitropodnikové výkony, které jsou vytvářeny v jednotlivých organizačních jednotkách, a jejich ocenění. - Toky informací mezi výrobními organizačními jednotkami a jednotkami zajišťujícími zpracování informací. - Rozdíly (vztahy) mezi finančním a manažerským účetnictvím. - Způsob integrace informací do manažerského informačního systému. - Hodnocení úrovně controllingové koncepce. Rozhodla jsem se, že zvolené téma bakalářské práce budu zpracovávat v podmínkách společnosti Litomyšlská nemocnice a.s. Tato společnost je dosti odlišná od běžných firem, které se zabývají výrobou statků a služeb. Liší se podstatně ve svém zaměření na výkony, které produkuje, a jež jsou velmi specifické. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si pro zpracování své bakalářské práce vybrala právě tuto společnost. Myslím si, že analýza daného tématu v podmínkách tak speciálně zaměřené společnosti může přinést nové poznatky v oblasti přenosu, zaznamenávání a vypovídací schopnosti informací z hlediska finančního a manažerského účetnictví. Oba okruhy účetnictví, vedené v tomto podniku, jsou zdrojem určitých informací. Toto informační zobrazení může být také něčím novým a obohacujícím v oblasti účetnictví jako informačního zdroje. V práci bude využita metoda systémové analýzy a metoda systémové syntézy. Další použitou metodou bude strukturovaný rozhovor s odpovídajícími pracovníky tedy s controllerem a vedoucí ekonomického úseku. V praktické části bakalářské práce se chci zabývat vybranými oblastmi, které jsou nutné pro analýzu daného problému a dosažení stanoveného cíle. Těmito oblastmi jsou: manažerské a finanční účetnictví, struktura podniku, vnitropodnikové směrnice, oceňování výkonů, systém zásobování a skladování, použité informační systémy. Poznatky, získané z těchto 9

oblastí, budou použity nejen k dosažení cíle, ale také ke zhodnocení efektivnosti fungování podniku z hlediska získávání a nakládání s informacemi. Níže je uveden podrobnější popis toho, čím se budu v jednotlivých oblastech zabývat a jaké informace budu v prostředí firmy získávat. Manažerské a finanční účetnictví definování rozdílu mezi nimi, zvolený způsob zobrazování finančního a manažerského účetnictví, kdo zpracovává a zodpovídá za vedení obou okruhů účetnictví. Organizační a ekonomická struktura podniku použitá organizační a ekonomická struktura v podniku, grafické zobrazení organizační struktury. Vnitropodnikové směrnice a metody oceňování uvedení použitých vnitropodnikových směrnic a nařízení, popis používaných metod oceňování podnikových a vnitropodnikových výkonů v jednotlivých střediscích. Zásobování a skladování způsob zásobování, postup objednávání zboží, typy skladů, které jsou využívány, vedení skladové evidence, pohyb skladovaného zboží uvnitř podniku a v rámci jednotlivých oddělení. Informační systémy popis používaného softwaru a metod pro přenos informací mezi jednotlivými oddělení, proces jejich zpracování, třídění, vyhodnocování a využívání, jaká je vypovídací hodnota získávaných informací, kde všude je IS využíván a kdo s ním pracuje. 10

TEORETICKÁ ČÁST 1 CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ 1.1 Finanční účetnictví Cílem účetnictví je zajistit věrné zobrazení reality pro potřeby finančního řízení podniků a zabezpečit srovnatelnost výstupních účetních informací v národním i nadnárodním měřítku. Podle Sedláčka je jeho základní funkcí poskytovat všem uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je daná obchodní společnost (podnik) ekonomicky zdatná. Vypovídá o majetkové a finanční situaci podniku (k určitému datu), o výsledku hospodaření (za určité časové období), o tom jak je management podniku úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje dlouhodobou stabilitu podniku, zda dosahuje přiměřené výnosnosti vloženého kapitálu a zda je schopen průběžně hradit dluhy podniku. Jako nejvyšší princip je kladena zásada poctivého a věrného zobrazení skutečnosti (předmětu účetnictví) a finanční situace podniku. 1 Podle Fibírové 2 je cílem účetních informací finančního účetnictví zobrazit podnikatelský proces pro tzv. externí uživatele, kteří stojí mimo hodnocený subjekt (banky, kapitálové trhy, obchodní partneři, potenciální i současní akcionáři, zaměstnanci a jejich zástupci apod.). Externí uživatelé se zajímají především o vývoj celkové finanční pozice podniku a jeho dlouhodobou efektivnost. Výkazy finančního účetnictví jsou obsaženy v rozvaze, výkazu zisku a ztrát a ve výkazu peněžních toků. Finanční účetnictví představuje od svého vzniku primární zdroj informací pro vlastníky podniků a pro potenciální zájemce o kapitálový vstup do podniku. K dalším významným uživatelům informací finančního účetnictví se pak řadí všichni věřitelé, kteří za sjednaný úrok zapůjčují podniku na určitou dobu svůj kapitál. 3 1 SEDLÁČEK, J.; HÝBLOVÁ, E.; KŘÍŽOVÁ, Z.; VALOUCH, P. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0. s. 9 2 FIBÍROVÁ, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 8 3 HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s. 48 11

1.2 Manažerské účetnictví Podle Synka 4 manažerské účetnictví slouží bezprostředně pro efektivní řízení podniku a jeho vnitropodnikových útvarů (středisek). Využívá údajů finančního i nákladového účetnictví, kalkulací, operativní evidence, statistiky, používá statistických, matematických aj. metod a postupů. Jeho předmětem jsou nejen náklady, ale i výnosy, někdy i cash flow. Zajišťuje soustavnou kontrolu (někdy přerůstá v controlling) a poskytuje podklady pro manažerské rozhodování. Je součástí manažerského informačního systému, který sám je součástí celkového informačního systému podniku. Podrobnější struktura manažerského účetnictví vychází hlavně z toho, jaký typ informací řídícím pracovníkům poskytuje. Určující je zejména členění informací z hlediska jejich vztahu k fázím rozhodovacího procesu. V prvé fázi se takto zaměřené účetnictví orientovalo hlavně na zjištění skutečně vynaložených nákladů a výnosů, a to nejprve podle jejich vztahu k prodávaným finálním výkonům, a později také ve vztahu k dílčím procesům, činnostem a útvarům, které za vynaložené náklady, resp. realizované výnosy odpovídají. Ve druhé fázi dalo možnost takto rozčleněné skutečné náklady porovnat se žádoucím (plánovaným, rozpočtovaným, kalkulovaným) stavem, a dát tak podklady pro krátkodobé a střednědobé řízení pomocí odchylek. 5 Dnešní podoba manažerského účetnictví předpokládá integraci: - nákladového účetnictví, rozpočetnictví, kalkulačního systému, finanční analýzy. 6 Podle Fibírové 7 je úkolem manažerského účetnictví vytvořit vhodný systém informací pro vnitropodnikové hodnotové řízení. Kvalitu těchto informací je možno hodnotit z několika pohledů: 4 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualit. vyd. Praha : Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247- 0515-X. s. 78 5 KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s. 21 6 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 108 7 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 24 12

- forma informace (množství informací, jejich srozumitelnost, užitečnost z hlediska využití při řešení konkrétní rozhodovací úlohy, vypovídací schopnost), - časová orientace (kdy je zjištěna, jak dlouho platí, kdy a proč se mění, jaký je čas nezbytný pro její získání), - obsah informace (čeho se týká, jak a proč je členěna, jaký je stupeň její přesnosti). 1.3 Vztah finančního a manažerského účetnictví Fibírová 8 definuje účetnictví jako uspořádaný systém informací, který modelově zobrazuje podnikatelský proces, není homogenním celkem. Na straně jedné je charakteristický svými metodami, principy (bilanční princip, soustava účtů, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokumentace) a vlastním kontrolním systémem správnosti. Na straně druhé se liší zobrazení podnikatelského procesu pomocí účetních informací v závislosti na tom pro koho jsou tyto informace určeny, v jakém rozsahu jsou přístupné a jaké úlohy řeší. Podnik se potýká s rozmanitými očekáváními zájmových skupin (vlastníci, manažeři, zaměstnanci, veřejnost), jejichž naplnění nakonec rozhoduje o jeho vlastním úspěchu či neúspěchu. Různorodé informační potřeby jednotlivých uživatelů účetních informací není možné uspokojit jediným systémem. Rozdílné požadavky externích a interních uživatelů na účetní informace jsou konkretizovány v odlišnostech z hlediska jejich obsahu, podrobnosti, rozsahu, časové orientace a pravidelnosti jejich poskytování. 9 Účetní informace pro vnitropodnikové hodnotové řízení a rozhodování, informace manažerského účetnictví se neliší od informací finančního účetnictví pouze podrobností členění a periodicitou vyhodnocování, ale rozdílnost jejich obsahu a cílů se konkrétně projevuje v rozdílném pojetí základních účetních kategorií nákladů, výnosů, hospodářského výsledku, aktiv. Předmětem zobrazení v manažerském účetnictví mohou být i skutečnosti obtížně ocenitelné, pro měření konkrétních procesů a činností je možno využívat nejen peněžních, ale i naturálních jednotek, atd. 10 8 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 24 9 FIBÍROVÁ, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 7 10 FIBÍROVÁ, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 10 13

Podle Krále 11 se při srovnání manažerského účetnictví se systémem finančního účetnictví zdůrazňuje jeho obsahově rozdílné pojetí, které se projevuje zejména dvěma odlišnostmi: - manažerské účetnictví může vycházet z jinak vymezených aktiv a pasiv, ne jak jsou vymezeny např. obecně uznávanými zásadami finančního účetnictví, - manažerské účetnictví se odlišuje od finančního také výrazně větší variabilitou aplikovaných oceňovacích principů a konkrétních způsobů oceňování. Účetnictví podniku může být organizováno jako: - Finanční účetnictví, které tvoří základní rámec celého podnikového účetnictví. Zjišťují se v něm informace vyjadřující vztahy k vnějšímu okolí podniku, které mají finanční povahu. Je regulováno právními předpisy. - Vnitropodnikové účetnictví, které poskytuje manažerům podniku soubor informací týkající se vnitřních jevů, především nákladů a výnosů a jejich struktury. Současně poskytuje některá data i pro finanční účetnictví. 12 Fibírová uvádí, že problematika organizace účetních informací je zpracovatelským problémem propojení informací finančního a manažerského účetnictví (controllingu). Zabývá se otázkou, zda je možno požadavky externích a interních uživatelů účetních informací uspokojit v relativně samostatných celcích, okruzích účetních informací v tzv. dvouokruhové soustavě účetních informací, nebo pouze ve formě analytického členění k finančnímu účetnictví v tzv. jednookruhové soustavě, popřípadě jejich kombinací. 13 1.4 Zobrazování účetnictví Podle způsobu zobrazování finančního i vnitropodnikového účetnictví se rozeznávají dvě mezní soustavy a příp. i kombinace mezi nimi: - Jednookruhová soustava spojuje organicky finanční a vnitropodnikové účetnictví v jediný účetní systém. 11 KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s. 27, 28 12 SEDLÁČEK, J.; HÝBLOVÁ, E.; KŘÍŽOVÁ, Z.; VALOUCH, P. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0. s. 10 13 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 51 14

- Dvouokruhová soustava vytváří pro každé účetnictví relativně samostatný okruh (subsystém účetnictví podniku). 14 Ve dvouokruhové soustavě se používají tzv. spojovací účty. Podle Fibírové 15 slouží k převzetí informací z finančního účetnictví a naopak pro jejich předávání zpět do finančního účetnictví. Nejčastěji se používají spojovací účty k nákladům, výnosům z prodeje, ale i časovému rozlišení, aktivaci vnitropodnikových výkonů, atd. 1.5 Organizační struktura podniku 16 Základním strukturálním předpokladem tvorby systému odpovědnostního řízení je vybudování vzájemně konzistentní organizační a ekonomické struktury podniku. Určující roli v této etapě má tvorba organizační struktury. Cílem tvorby organizační struktury je takové uspořádání činností a vztahů v podniku, které vede k optimálnímu naplňování jeho cílů. Výsledkem důležitých pro odpovědnostní řízení je pak vyjádření vertikálních a horizontálních vztahů mezi útvary z pohledu věcného charakteru a výběr těch, které jsou při řízení útvarů důležité. 1.6 Ekonomická struktura podniku 17 Na úvahu o rozdělení pravomoci a odpovědnosti navazuje rozpoznání skutečnosti, zda je motivačně účinné využít při řízení konkrétního vnitropodnikového útvaru hodnotové nástroje a jakou formu, obsah a vazby na jiné nástroje budou mít. Kladné rozhodnutí o aplikaci hodnotových kritérií vede k tomu, že v průniku s existující organizační strukturou se buduje struktura tzv. odpovědnostních středisek jako útvarů, jejichž větší či menší část zainteresovanosti je orientována na hodnotové výsledky. Z hlediska míry a oblastí uplatnění pravomoci a odpovědnosti lze přitom rozlišit šest základních typů středisek, lišících se zejména mírou decentralizace uplatněnou při jejich řízení: nákladové (nákladově řízené), ziskové, rentabilní, investiční, výnosové a výdajové. 14 SEDLÁČEK, J.; HÝBLOVÁ, E.; KŘÍŽOVÁ, Z.; VALOUCH, P. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0. s. 10 15 FIBÍROVÁ, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 57 16 KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s. 352 17 KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s. 354 15

2 KALKULACE Název kalkulace se v praxi používá při označení třech pojmů: 18 1. Kalkulací (přesněji: kalkulováním) se mnohdy označuje činnost, v níž se stanovují (v předběžných kalkulacích), resp. zjišťují (ve výsledných kalkulacích) náklady na přesně specifikovanou jednotku výkonů (na kalkulační jednici); jinak o této činnosti hovoříme jako o kalkulování nebo sestavování kalkulací. 2. Kalkulací se rozumí dále výsledek této činnosti, sestavený či zjištěný na příslušnou jednotku výkonů (kalkulační jednici) v podnikem stanovených kalkulačních položkách a také úhrn těchto položek. 3. Kalkulací se v praxi mnohdy označuje také ta část informačního systému podniku, která čerpá potřebná data zejména z rozpočetnictví a nákladového účetnictví, popř. název podnikového útvaru, zabývajícího se kalkulacemi. 2.1 Předmět kalkulace Jako předmět kalkulace mohou být v ideálním případě stanoveny všechny výkony v podniku vyráběné, prováděné nebo poskytované. V podnicích s rozsáhlejším sortimentem výkonů se podrobně kalkulují mnohdy jen výkony od určité částky nahoru. Je ovšem v zájmu podniků, aby i v této oblasti dokázaly využít výhod, které skýtá automatizované zpracování dat a kalkulovaly všechny výkony. Předmět kalkulace lze vymezit jednak kalkulační jednicí, jednak kalkulovaným množstvím. 18 2.2 Kalkulační systém Kalkulační systém lze definovat jako soustavu kalkulací v podniku a vazeb mezi nimi. Hlavním úkolem kalkulačního systému je zajistit metodickou jednotu a vzájemnou návaznost kalkulací mezi sebou. 18 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 11 16

Kalkulace můžeme rozdělit na předběžné a výsledné. Předběžné kalkulace se dále člení na propočtové, operativní a plánové. 19 Z hlediska doby sestavování rozděluje Synek kalkulace stejně jako Hradecký a Konečný. Dále uvádí kalkulace z hlediska struktury, kterou lze sestavit jako postupnou nebo průběžnou. 20 2.3 Kalkulační vzorec Druhy kalkulací, které podnik sestavuje, ani kalkulační vzorec a obsah jednotlivých kalkulačních položek nejsou nijak vymezeny žádnými předpisy, jako je to např. u účtové osnovy; uspořádání kalkulace záleží na organizaci výroby či jiné činnosti, na druhu technologického procesu a na informačních potřebách managementu daného podniku a jeho schopnostech je adekvátně formulovat a na možnosti příslušné položky účetně zachytit. 21 2.3.1 Typový kalkulační vzorec Kalkulační vzorec používaný v současné době v podnicích vychází z tzv. typového kalkulačního vzorce (viz tabulka č. 1). Tabulka č. 1: Typový kalkulační vzorec Číslo položky Pramen: HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 29 19 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 13-14 20 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualit. vyd. Praha : Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247- 0515-X. s. 109 21 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 29 Kalkulační položka 1. Jednicový materiál 2. Jednicové mzdy 3. Ostatní jednicové náklady 4. Výrobní (provozní) režie - Vlastní náklady výroby 5. Správní režie - Vlastní náklady výkonu 6. Odbytová režie - Úplné vlastní náklady výkonu 17

Typový kalkulační vzorec podává vcelku uspokojivou, i když elementární představu o struktuře kalkulačních položek. V této podobě představuje typový kalkulační vzorec minimalistickou podobu kalkulačního vzorce. Proto jej podniky doplňují z hlediska potřeb řízení nákladů podrobnějším členěním jak přímých, tak i nepřímých nákladů. V podnicích s nevýznamnými odbytovými režijními náklady lze tuto položku vypustit a příslušné náklady zahrnout do správní režie. 22 2.4 Oceňování v kalkulaci Pod názvem oceňování se rozumí: 1. oceňování kalkulačních položek určitou výší nákladů (např. skutečnými náklady, předem stanovenými náklady, tj. vnitropodnikovou cenou), 2. oceňování určitými kalkulačními položkami (např. jen položkami jednicových nákladů apod.). Pro kalkulování má význam zejména oceňování vstupů do kalkulace. Protože předtím musely spotřebované vstupy vstoupit do nákladového účetnictví, v němž musely být nějakým způsobem oceněny, bude oceňování vstupů do kalkulace shodné s oceněním v nákladovém účetnictví. 23 2.5 Způsoby oceňování 24 a) jednicový materiál Nakupované zásoby se vedou na skladě buď: - v ocenění cenou, zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen dodávek a počátečního stavu zásob 22 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 29 23 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 42 24 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 43 18

- způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob - v ocenění předem stanovenou (vnitropodnikovou) cenou, platnou pro určité období. Pro nakupované výrobky, které se bez dalšího zpracování v podniku stávají součástí podnikových výkonů a jejichž pořízení se opakuje, se stanoví vnitropodniková cena. Jde-li o ojedinělý nákup, pak se v předběžné kalkulaci použije dodavatelem nabídnutá cena. U kooperace se postupuje jako u nakupovaných výrobků. Polotovary vlastní výroby se při spotřebě ocení vždy vnitropodnikovou cenou, stanovenou na základě jejich předběžné kalkulace. Polotovary vlastní výroby se v kalkulaci plných nákladů oceňují těmito kalkulačními položkami: jednicový materiál, jednicové mzdy, výrobní režie. b) jednicové mzdy Tato kalkulační položka se oceňuje sazbami podle příslušných mzdových tarifů, popř. při časové mzdě hodinovými sazbami. c) režijní položky Tyto položky se oceňují zásadně vnitropodnikovými cenami; přirážky či sazby režijních nákladů patří mezi vnitropodnikové ceny. d) odbytové jednicové náklady Při oceňování odbytových jednicových nákladů se postupuje obdobně jako u nakupovaných výrobků. Sestavené předběžné kalkulace výkonů se stávají vnitropodnikovými cenami a použijí se k oceňování dohotovených finálních či dílčích, samostatně kalkulovaných výkonů. 19

3 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ Subsystém nákladové účetnictví jako důležitá součást účetnictví podniku má za úkol podávat pravdivé a včasné informace o průběhu výrobního či jiného procesu jak po linii výkonů, tak i po linii vnitropodnikových útvarů. V mnoha směrech je odkázán na informační výstupy podnikových činností, které časově předcházejí zpracování agendy nákladového účetnictví. Hlavním informačním výstupem nákladového účetnictví jsou: - jedna část kalkulačního systému, tj. výsledné kalkulace, - odpočty středisek. 25 3.1 Pojetí nákladů Existuje dvojí pojetí nákladů. Ve finančním účetnictví je určené pro externí uživatele. Ve vnitropodnikovém účetnictví je využíváno manažery v řízení. Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů. 26 3.2 Evidence nákladů Podle Synka 27 evidenci nákladů v podniku zabezpečuje účetnictví podniku. To se obvykle člení na finanční účetnictví, nákladové účetnictví a manažerské účetnictví. Nákladové účetnictví tvoří soustavu analytických účtů, na kterých se nemusí účtovat podvojně a které slouží především vnitropodnikovému řízení. Je úzce spojeno s kalkulacemi, rozpočty, hmotnou stránkou hospodářských procesů, kontrolní činností atd. Je zaměřeno buď na výkony, nebo na střediska, v poslední době i na procesy. Tradiční nákladové účetnictví postupně přerostlo v účetnictví manažerské. 25 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 107 26 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualit. vyd. Praha : Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247- 0515-X. s. 73 27 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualit. vyd. Praha : Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247- 0515-X. s. 77-78 20

4 CONTROLLING Samotný pojem controllingu, který vznikl z anglického to control, do češtiny nejčastěji překládaného jako ovládat, řídit, nemá jednotně vymezený obsah, neexistuje pro něj jednotná definice. Nejobecněji je chápán jako metoda, jejímž smyslem je zvýšit účinnost systému řízení pomocí neustálého a systematického srovnávání skutečnosti a žádoucího stavu o podnikatelském procesu, vyhodnocováním zjištěných odchylek, nalezením jejich příčin, návrhu opatření k jejich nápravě, popřípadě k aktualizaci stanovených cílů. Analýza odchylek podle příčin vzniku a odpovědnosti je těžištěm systému, je důležitá i z hlediska účinného motivačního působení celého systému řízení. 28 Diskuse o controllingu se vyznačuje nápadným rozporem: na jedné straně neexistuje větší podnik, který by nevykazoval existenci controllingu, na druhé straně nacházíme v literatuře skoro nepřehlednou šíři návrhů, definic a koncepcí. 29 4.1 Cíle controllingu 30 Cíle controllingu jsou základem a důvodem pro vybudování systému controllingu a funkcí controllingu. Obecným cílem controllingu je přispět k zajištění životaschopnosti podniku. To zahrnuje tyto cíle řízení: - zajištění schopnosti anticipace a adaptace, - zajištění schopnosti reakce, - zajištění schopnosti koordinace. 4.2 Funkce controllingu Fibírová uvádí následující základní funkce controllingu: - funkce plánování (ve smyslu koordinační a poradenská), 28 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 11 29 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 77 30 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 93 21

- funkce informační (funkce zjišťovací, dokumentační, kontrolní), - reporting. 31 4.2.1 Controlling jako systém doplňující řízení podniku 32 Controlling je podsystémem a částí řízení podniku, proto je možné objasnit účel, úlohy a instituce controllingu v první řadě pomocí funkcí řízení podniku: - plánování, rozhodování, koordinování, motivování, informování, kontrolování atd. Za těmito aktivitami řízení podniku stojí tři základní funkce managementu lokomoce, koheze a motivace. 4.2.2 Koordinace Koordinaci orientovanou na controlling lze popsat takto: - Sekundární koordinace systému řízení, respektive podsystémů řízení. - Ideální typická koncentrace na podnik, jehož systém výkonů je v první řadě koordinován pomocí plánů, tedy na podnik s řízením orientovaným na plánování a kontrolu. 33 Úlohou controllingu je vytvářet předpoklady pro koordinaci v systému řízení. Zahrnuje: - vývoj jednotlivých podsystémů řízení, - vytváření struktury systému a procesů, - formování a usměrňování obou oblastí v souladu s požadavkem koordinace. 34 Systém řízení má co možná efektivně a účinně řídit prováděcí činnosti. Splnění předpokládá znalost těchto činností a jejich rámcových podmínek. Tyto informace jsou součástí systému zajišťování informací, který zahrnuje veškeré skutečnosti, znaky a události systému, významné pro řízení. 35 31 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 12 32 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 97 33 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 100 34 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 101 35 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 104 22

4.2.3 Inovace 36 Inovační funkce controllingu se odvozuje z potřeby podniku průběžně se přizpůsobovat a inovovat. Zároveň staví do popředí řízení inovujících strategických postupů rozhodování. Tyto procesy představují základní kámen zajištění existence podniku. 4.2.4 Informace Informační funkce controllingu se zakládá na tom, že se zajišťování informací nedá omezit na pouhý popis a zobrazení prováděcího systému. Z rozmanitosti informací prováděcího systému je třeba vybrat informace pro řízení nebo je zpracovat v dalším pořadí a shrnout do vlastního informačního systému řízení. 37 Controlling získává informace významné pro řízení ze všech vhodných míst podniku, centrálně je zpracovává a v návaznosti je dává k dispozici vedoucím pracovníkům v požadovaných stupních zhuštění. Controlling spíše pečuje o koordinaci získávání informací a neměl by být zatížen evidencí a sestavováním k tomu nezbytných základních dat. 38 Účetní informace pro controlling Účinný systém informací manažerského účetnictví předpokládá komplexní provázanost informací pro vnitropodnikové hodnotové řízení, a to především ve třech základních oblastech: 39 1. Propojení informací pro hodnotové řízení s řízením věcného průběhu činnosti podniku. 2. Propojení informací pro hodnotové řízení s analýzou konkurenčního prostředí a vnitřních (výrobních) možností podniku. 3. Propojení informací pro operativní, taktické a strategické řízení. 36 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 109 37 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 111 38 ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 112, 113 39 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 25 23

Využití informací věcného řízení procesů a činností pro jejich hodnotové řízení je jedním ze základních charakteristických rysů informací manažerského účetnictví. Na první pohled se věcné procesy bezprostředně promítají v jejich hodnotovém vyjádření, na druhé straně je však zřejmé, že pouze hodnotové vyjádření nákladů a výnosů konkrétních činností umožňuje posoudit jejich užitečnost, vyvolává zároveň nutnost tyto procesy měnit. Zjednodušeně je možno tyto návaznosti znázornit graficky na níže uvedeném obrázku č. 1. 40 Obrázek č. 1: Tři relativně nezávislé oblasti činnosti podniku vazba 3 a 4 (interní vazby mezi systémy) vazba 1 získání informací pro řízení, ukládání informací pro jiné subjekty, vyhodnocení Řídící systém (řídící pracoviště) účelové působení řízení na průběh činností a procesů Informační systém vazba 5 přímý sběr informací z procesů vazba 2 zpracování informací o řízeném objektu vazba 6 přímé poskytování informací z informačního systému pro zajištění vazby 1 Řízený objekt (střediska, výkony, procesy) Pramen: FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 27 40 FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 26 24

PRAKTICKÁ ČÁST 5 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI 41 Název firmy: Litomyšlská nemocnice, a.s. Identifikační číslo: 275 20 579 Sídlo: Právní forma: Charakter společnosti: J. E. Purkyně 652, 570 14 Litomyšl Akciová společnost Provozování nestátního zdravotnického zařízení Jediný akcionář: Pardubický kraj Pardubice, Komenského nám. 125, 532 11, IČO: 708 92 822 Akcie: 1 275 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 100 000m. Kč omezeně převoditelné Základní kapitál: 127 500 000,- Kč; splaceno 100% Hlavní předmět podnikání: Poskytování komplexní a nedělitelné ambulantní a lůžkové, 5.1 Historie společnosti 42 základní a specializované diagnostické a léčebné péče Nemocnice, jež byla vybudována v letech 1873 až 1874, byla základem současné nemocnice. Později došlo k výstavbě ještě jiných nemocničních pavilonů, takže dnes má nemocnice celkem 9 samostatných budov. V roce 1947 se začalo se stavbou nového monobloku pro 250 nemocných. Kolem roku 1953 bylo započato budování nemocnice v dnešní konfiguraci. Roku 1956 se dává do provozu veliký monoblok. Dne 27. října 1956 byla slavnostně otevřena jako 41 Výroční zpráva Litomyšlské nemocnice, a. s. za rok 2009. s 7. 42 Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a. s. Historie nemocnice [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné <http://www. litnem.cz/historie-nemocnice/> z WWW: 25

Okresní nemocnice. Hlavní pavilon tvoří monoblok, který sdružuje oddělení chirurgie, gynekologické a porodnické, ortopedické, oční, transfusní stanice, radiodiagnostické oddělení a v samostatném křídle oddělení dětsko-kojenecké. K těmto moderně vybaveným nemocničním objektům přibývá ještě pavilón pro patologickou anatomii. Oddělení patologie je nyní zprivatizováno. Druhým pavilonem bylo vybudováno zázemí pro interní oddělení, neurologii (1955) a rehabilitaci. Třetí pavilon vytváří zázemí pro kožní lékařství (1958) a ošetřovatelská lůžka. Významným posunem ve zdravotní péči bylo pozdější dovybudování zázemí komplementu, tj. laboratoří OKM od roku 1978 a OKB od roku 1974. V roce 1995 bylo otevřeno lůžkové ARO. Od roku 1991 má Litomyšlská nemocnice, a.s. vybudovaný systém Rychlé záchranné pomoci, který je součástí ARO. Po listopadových politických změnách došlo v roce 1993 za přispění města k významné přestavbě operačních sálů s centrální sterilizací v budově monobloku. V roce 2002 bylo započato s rozsáhlou rekonstrukcí monobloku v hodnotě cca 300 mil. Kč. Tímto způsobem se nemocnice dostala na evropskou úroveň v poskytování zdravotnické péče. V současné době má nemocnice dvanáct oborů, velmi dobré zázemí v komplementu a odpovídající personální obsazení. V nemocnici působí cca 517 zaměstnanců z toho 74 lékařů starající se o 277 akutních lůžek, 12 ortoptických a 60 lůžek pro dlouhodobě nemocné. Město Litomyšl samo o sobě díky velmi čilému kulturnímu dění dokázalo přilákat vždy intelektuální potenciál, který kvalitní zdravotní péčí vybudoval zdravotnictví v regionu do podoby dnešních dnů. Některé obory, z nichž lze jmenovat oftalmologie, ARO, ortopedie, ortoptika, jsou odděleními s aktivní vědeckou účastí a dále s publikační činností. Jako nemocnice okresního formátu zastupuje obory převyšující spádovost okresu (kožní lékařství, neurologie, ortoptika, HTO, IDG a patologie). Od března 2002 probíhala za omezeného provozu rekonstrukce pavilonu operačních oborů, tzv. monobloku. Během 2,5 roku byly plně zrekonstruovány a vybaveny novou přístrojovou technikou lůžková oddělení chirurgie, gynekologicko-porodnické, oční a ortopedie s ambulantním zázemím, dále došlo k otevření nového gastroenterologického stacionáře, rehabilitace, RDG, centrální sterilizace, dovybavení operačních sálů a lůžkového ARO oddělení. Vznikla taktéž nová mezioborová chirurgická JIP. Celá akce byla dokončena a předána stavební firmou uživateli koncem října 2004. 5.2 Organizační struktura Organizační struktura nemocnice i jednotlivých oddělení má podobu liniově-štábní organizační struktury. V následujících dvou částech bude vysvětleno podrobnější členění. 26

Organizační struktura zobrazuje toky informací mezi výrobními organizačními jednotkami z pohledu procesní autonomie a z pohledu přiřazování účetních nákladů. 5.2.1 Organizační struktura nemocnice Organizační struktura Litomyšlské nemocnice, a.s. je koncipována jako liniově-štábní. Podnik se člení na organizační jednotky neboli na skupiny středisek, což jsou vnitřní samosprávné útvary, které mohou mít svou hierarchii a které mají autonomii z hlediska procesního a z hlediska přiřazování transakcí. Na nejnižší úrovni stojí jednotlivá střediska, na vyšší úrovni jsou to např. primariáty (obory), ze kterých se skládají střediska zdravotnická. V čele společnosti stojí ředitel, jemuž jsou podřízeny čtyři štábní útvary. Jsou jimi hlavní sestra, asistentka ředitele, manažer jakosti a controller. Manažer kvality zajišťuje funkcionalitu systému řízení jakosti, zodpovídá za úspěšné recertifikační a dozorové audity ze strany recertifikační společnosti (Triton T Cert) a za vnitřní uplatnění systému řízení jakosti. Dále jsou řediteli podřízeny skupiny středisek, která se člení na zdravotnická a servisní. a) zdravotnická střediska V čele zdravotnického střediska stojí zástupce pro LPP (zástupce pro léčebnou a preventivní péči, v současnosti je tímto zástupcem primář interního oddělení) a toto středisko se dále člení na tyto 3 obory a dále na jednotlivá oddělení: Chirurgické obory - Chirurgické oddělení - Mezioborová chirurgická JIP (jednotka intenzívní péče) - Ortopedické oddělení - Oční oddělení - Gynekologicko-porodnické oddělení - Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) - Rehabilitační oddělení - Centrální operační sály a centrální sterilizace - Radiologické oddělení (RDG) 27

Interní obory - Interní oddělení - Neurologické oddělení - Kožní oddělení - Dětské oddělení - Ortoptika - Gastroenterologie - Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) - Ošetřovatelská lůžka Komplement - Infekční diagnostika (IDG) - Klinická biochemie (OKB) - Hematologicko-transfúzní oddělení (HTO) b) servisní střediska Servisní střediska (nazývána také jako nezdravotnická střediska) jsou rozdělena na zástupce pro HTS (Hospodářská a technická správa) a zástupce pro ekonomiku a IS/IT (Informační systém/informační technologie). Zástupce pro HTS se dělí takto: - Správa movitého a nemovitého majetku - Údržba - Energetika - Stravovací provoz - Dopravní zdravotní služba - Recepce Zástupce pro ekonomiku a IS/IT je rozčleněno tímto způsobem: - Ekonomický úsek (majetková evidence, účetnictví, finanční řízení) - Úsek IS/IT (správa HW, správa SW a aplikací, zpracování a analýza dat) 28

- Úsek personalistiky (personální řízení, zpracování mzdové agendy) - Nákupní úsek Nejmenší organizační jednotkou jsou střediska, která se dále seskupují do vyšších organizačních jednotek a která mají přidělený kód, dle kterého se účtuje o přidělených transakcích. V následující tabulce č. 2 je uveden příklad kódů jednotlivých středisek interního oddělení. Tabulka č. 2: Příklad středisek interního oddělení ve zdravotnické části Název oddělení Kód Název střediska Kód Interní ambulance příjmová 101.11 Diabetologická ambulance 101.12 Kardiologická ambulance 101.14 Interní 101 Hepatální poradna 101.15 Revmatologie 101.16 Interna lůžka 101.21 Interna JIP (jednotka intenzívní péče) 101.22 Pramen: Zpracování autorem na základě dat získaných od společnosti Dále se v podniku používá dělení na výrobní střediska a operační sály. Zde je jejich charakteristika: - Výrobní střediska - v nemocnici jsou pouze dvě výrobní střediska. Prvním je transfúzní stanice, která vyrábí krev pro nemocnici i pro okolní nemocnice. Druhým střediskem je stravovací provoz, který zajišťuje stravovací služby pro pacienty nemocnice pro nemocniční personál. - Operační sály - v nemocnici se nacházejí tři druhy operačních sálů: - servisní středisko pro operační obory, - ortopedie pouze operační sály určené pro ortopedii, - ostatní obory všechny ostatní operační sály. Organizační struktura nemocnice je zobrazená na následující straně (viz obrázek 2). 29

Obrázek č. 2: Organizační schéma společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. Pramen: Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. Organizační struktura [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: <http://www.litnem.cz/organizacni-struktura/> 30

5.2.2 Organizační struktura oddělení Organizační struktura jednotlivých oddělení zdravotnických středisek společnosti je vytvořena jako liniově-štábní. Pojem oddělení se používá pro zdravotnickou část podniku. Seskupují se do oborů, kterými jsou chirurgické obory, interní obory a komplement, což jsou laboratoře nemocnice. V čele každého oddělení stojí primář (vedoucí lékař), kterému je podřízen jeho zástupce a dále lékaři a vrchní sestra, kterou metodicky řídí hlavní sestra. Vrchní sestře je podřízen: - Střední zdravotnický personál (SZP), Nezdravotnický personál (NZP), Pomocný zdravotní personál (PZP), Úklidová pracovnice - Dokumentační pracovnice Organizační struktura oddělení je zobrazena na obrázku číslo 3. Obrázek č. 3: Organizační schéma oddělení Litomyšlské nemocnice, a.s. Pramen: Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. Organizační struktura [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: <http://www.litnem.cz/organizacni-struktura/> 31

Na grafu č. 1 na straně 33 je zobrazen podíl celkových personálních nákladů na celkových tržbách v letech 2008-2010 a plán pro rok 2011. Z grafu je zřejmé, že celkové personální náklady se pohybují v letech 2008 až 2011 v podobné výši. V průměru tvoří 55% celkových provozních tržeb. Nejvyššími položkami celkových personálních nákladů jsou především mzdové náklady a dále sociální a zdravotní pojištění. 5.3 Ekonomická struktura Strukturu nemocnice z ekonomického hlediska můžeme rozdělit na činnost výnosovou, nevýnosovou a hospodářskou. Níže je uvedeno podrobnější členění jednotlivých činností. 5.3.1 Výnosová činnost - chirurgické obory chirurgie, ortopedie, oční, gynekologie, ARO, rehabilitace - interní obory interna, neurologie, kožní, dětské, LDN, ortoptika, gastroenterologie - laboratoře HTO, IDG, OKB, RDG - dopravní zdravotní služba - Ústavní lékárna je součástí ústavu (ústavní = nemocniční), název je dán jednak tradicí a dále dle kategorizace lékáren, kde typ lékárny definuje SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) Prováděné výkony se řídí ceníkem zdravotnických výkonů. Vykazuje se spotřeba výkonu na pacienta. Pomocí tzv. K-dávky dochází ke kompletnímu vyúčtování kvantity zdravotní péče za období (měsíční), které je podkladem pro fakturaci zdravotním pojišťovnám. Spotřebovávají se zde přímo přiřaditelné náklady. Výše uvedená střediska přijímají vnitropodnikové výkony servisních středisek. 5.3.2 Nevýnosová činnost (servisní) - zdravotnická patří sem operační sály a centrální sterilizace - nezdravotnická řadí se sem všechna střediska administrativně-technického zabezpečení jako je ředitelství, úsek informatiky, ekonomiky, PAM (provize a mzdy), údržba, controlling Nevýnosová činnost poskytuje vnitropodnikové služby, spotřebovává náklady. 32

5.3.3 Hospodářská činnost - je výdělečná činnost nezdravotnického charakteru - umožňuje lépe využít aktiva firmy a její možnosti - můžeme sem zařadit vjezdový a parkovací systém, cafeteria, internát, pronájmy nevyužitých prostor, atd. Graf č. 1: Podíl celkových personálních nákladů na celkových tržbách 450 000 000 400 000 000 350 000 000 300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 2008 2009 2010 Plán 2011 50 000 000 0 Provozní tržby Celkové personální náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Zákonné sociální a zdravotní pojištění Ostatní sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Pramen: Zpracování autorem na základě dat získaných od společnosti 33

6 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ Účetnictví ve společnosti je vedeno ve dvouokruhové soustavě. Tedy finanční účetnictví a vnitropodnikové účetnictví tvoří samostatné okruhy. Účetnictví a oběh účetních dokladů jsou ve společnosti vedeny dle Směrnice SM/LN/02/01-04 pod názvem Vedení účetnictví a oběh účetních dokladů. 6.1 Dokladové řady Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, stanoví rozsah, způsob a průkaznost vedení účetnictví. Skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, musí být vždy doloženy účetními doklady. Pro každý druh dokladu je třeba stanovit samostatnou číselnou řadu a zabezpečit průběžné číslování dokladů bez mezer a duplicit. 6.2 Fáze oběhu účetních dokladů 6.2.1 Vystavené faktury Pracovník odpovědný za fakturaci fakturu vystaví. Tím je zapsána do knihy faktur a zároveň dle nastavení konkrétní služby je automaticky zaúčtována do účetnictví. Poté fakturu odešle odběrateli a kopii založí ve finanční účtárně. Správnost vždy potvrdí svým podpisem dle podpisového vzoru. 6.2.2 Přijaté faktury Po ověření formální správnosti jsou faktury zapsány do knihy došlých faktur a tím zároveň zaúčtovány na účet závazků. Dále jsou předloženy příslušnému oddělení, které potvrdí razítkem a podpisem dodávku. Pracovník zodpovědný za věcnou správnost (dle směrnice o nakupování) vypíše na účtovací předpis nákladová střediska, na která má být faktura zaúčtována včetně označení druhu nákladů. Dále jsou ověřené faktury zaúčtovány a zaúčtování je potvrzeno zodpovědnými pracovníky podpisem a zápisem čísla dokladu. Poté jsou předány k ověření stvrzenému podpisem příkazci operace, tj. řediteli. 34