1. Učební texty pro popularizátory vědy

Studijní opora k výukovému modulu v oblasti přírodních věd K4/MPV3 Udržitelný rozvoj byla vytvořena v rámci projektu Poznej tajemství vědy. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Výukový modul představuje nástroj pro vzdělávání cílové skupiny (zájemci o vědu) ve specifickém tématu v rámci přírodních a technických věd. Tento modul popularizační formou seznámí potenciální zájemce o vědecko-výzkumnou práci s vědeckým přístupem (schopností odhalovat skryté příčiny dějů, rozpoznávat falešnou analogii). Dále motivační formou ukáže práci domácích i zahraničních výzkumníků v terénu i v laboratořích. Výukový modul je tvořený unikátním textem, obsahujícím: 1. Učební texty pro popularizátory vědy 2. Pracovní aktivity pro studenty a žáky, min. 5 aktivit pro SŠ, 3 aktivity pro ZŠ 2. st., 1 aktivita pro ZŠ 1. st.): a. popis vědeckých/badatelských aktivit (v laboratoři či terénu), b. pracovní listy, c. návody na experimenty a měření, d. dvě strany odborného anglického textu. 3. Metodická příručka Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, Web: http://accendo.cz/, E-mail: info@accendo.cz. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory aplikovaného výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Garant: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Autor: Mgr. Ondřej Jirásek, Ing. Michal Samiec ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, z. ú., 2015 2

OBSAH ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem... 8 1. Úvod do udržitelného rozvoje území... 9 2. Vznik konceptu udržitelného rozvoje... 11 3. Základní pilíře trvale udržitelného rozvoje... 14 3.1. Environmentální pilíř... 14 3.2. Sociální pilíř... 15 3.3. Ekonomický pilíř... 16 4. Hodnocení udržitelného rozvoje v území... 17 4.1. Limity a únosná kapacita území... 18 4.2. Vnější vlivy na stabilitu území... 21 4.3. Překážky udržitelného rozvoje na příkladu Nepálu... 25 5. Legislativní rámec udržitelného rozvoje v České republice... 28 5.1. Strategie udržitelného rozvoje ČR... 28 5.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR... 29 5.3. Legislativní rámec územního plánování v kontextu udržitelného rozvoje... 30 5.4. Státní politika životního prostředí ČR 2012 2020... 32 6. Hodnocení udržitelného rozvoje na příkladu moravskoslezského kraje... 33 6.1. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí... 33 6.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj... 34 6.3. Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel... 35 6.4. Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj území... 36 7. rozbor udržitelného rozvoje území na Příkladu SO ORP Havířov... 37 Seznam zdrojů a použitá literatura... 43 ČÁST B Pracovní aktivity pro studenty a žáky... 44 1. Pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol... 44 1.1. JAK FUNGUJE REGION?... 44 2. Pracovní aktivity pro 2. stupeň základních Škol... 47 2.1. NAŠE POTŘEBY Z POHLEDU BUDOUCÍCH GENERACÍ, ANEB CO PO NÁS ZÚSTANE NAŠIM DĚTEM... 47 2.2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V SOULADU SE ZÁKLADNÍMI ŽIVOTNÍMI POTŘEBAMI... 48 2.3. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROZVOJOVÝCH (CHUDÝCH) ZEMÍCH... 50 3. Pracovní aktivity pro střední Školy... 52 3.1. SLOŽKY (PILÍŘE) UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 52 3.2. PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 55 3.3. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PODMÍNEK ÚZEMÍ PRO JEHO UDRŽITELNÝ ROZVOJ... 55 3

3.4. KOLIK JE TŘEBA ZEMSKÉHO POVRCHU PRO PĚSTOVÁNÍ POTRAVIN PRO CELÉ LIDSTVO?... 58 3.5. KOLIK VODY NA ZEMI JE VYUŽITELNÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU?... 59 4. Pracovní listy s odborným textem v anglickém a českém jazyce... 64 4.1. Regional Policy Contributing to Sustainable Growth in Europe... 64 4.2. Regionální politika přispívající k trvale udržitelnému růstu v Evropě... 68 ČÁST C Metodická příručka... 71 1.1 Jak funguje region?... 71 1.2 Naše potřeby z pohledu budoucích generací, aneb co po nás zůstane našim dětem... 72 1.3 Udržitelný rozvoj v souladu se základními životními potřebami... 72 1.4 Udržitelný rozvoj v rozvojových (chudých) zemích... 74 1.5 Složky (pilíře) udržitelného rozvoje... 75 1.6 Principy udržitelného rozvoje... 76 1.7 Hodnocení vyváženosti podmínek území pro jeho udržitelný rozvoj... 77 1.8 Kolik je třeba zemského povrchu pro pěstování potravin pro celé lidstvo... 78 1.9 Kolik vody na Zemi je využitelné pro lidskou spotřebu... 79 4

CÍL VÝUKOVÉHO MODULU Popularizátoři vědy se seznámí s následujícími okruhy Koncept udržitelného rozvoje vychází z různých definic uvedených v legislativních materiálech, ale také v odborných dokumentech. V rámci modulu budou zkoumány přístupy k udržitelnému rozvoji lišící se dle států i zdrojů, v nichž byly definovány. S udržitelným rozvojem úzce souvisí rovnováha mezi třemi oblastmi života ekonomikou (ekonomická struktura a vztah se sociálními a environmentálními jevy, ekonomický růst, technologická a organizační inovace, kvalita a produktivita práce, stabilita ekonomiky), sociálními aspekty (kvalita sociálního prostředí, struktura obyvatelstva, lidský rozvoj a životní standard) a životním prostředím (využívání obnovitelných zdrojů, využívání neobnovitelných zdrojů ve vztahu k vývoji obnovitelné náhrady, intenzita znečišťování). Znalosti Popularizátoři vědy při aktivním seznámení s výukovým modulem budou schopni seznámit zájemce o vědu se základními principy udržitelného rozvoje a práci s nimi při vyhodnocování aktivit člověka v území. Dovednosti ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 33 hodin. 5

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AHP ARES CBA CISOB ČSÚ DBS EIA GIS RURÚ SEA SLDB SO ORP UIR VDB Analytický hierarchický proces Administrativní registr ekonomických subjektů Cost-Benefit Analysis (Analýza nákladů a přínosů) Číselník obcí Český statistický úřad Databázový systém Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů projektu na životní prostředí) Geografický informační systém Rozbor udržitelného rozvoje území Strategic Environmental Assessment (Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí) Sčítání lidí, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Územně identifikační registr ČR Veřejná databáze 6

Seznam symbolů a zkratek ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KLÍČOVÁ SLOVA RYCHLÝ NÁHLED V MODULU CÍL ÚKOLY K PROCVIČENÍ KONTROLNÍ OTÁZKA ŘEŠENÍ SHRNUTÍ KAPITOLY 7

ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem CÍL Po úspěšném a aktivním absolvování Získáte znalosti o principech udržitelného rozvoje a jeho definici. Součástí jsou informace o legislativních dokumentech ovlivňující aplikaci udržitelného rozvoje v regionech ČR. Seznámíte se s ekonomickými, sociálními a environmentálními jevy. Znalosti Získané znalosti použijete při realizaci činnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Dovednosti KLÍČOVÁ SLOVA Udržitelný rozvoj, prostorové plánování, ekonomický pilíř, sociální pilíř, environmentální pilíř, ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 2 hodiny. 8

1. ÚVOD DO UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Člověk využívá stále více věcí, které nutně nepotřebuje k životu, a snaží se ke svým potřebám přetvářet přirozené prostředí území, ve kterém žije. K tomu, aby však toto území zcela nezdevastoval a aby i jeho potomci mohli žít minimálně stejně kvalitní život, slouží koncept udržitelného rozvoje. Území lze chápat jako uspořádaným systémem prvků se vzájemnou provazbou. Řízení těchto entit vyžaduje sledování složitých procesů (ekonomických, demosociálních, technologických apod.), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů (vnitřních i vnějších). K jejich poznání je nutný systémový přístup spočívající v komplexním chápání všech existujících prvků, vazeb mezi nimi a probíhajících procesů, se všemi souvislostmi v dynamickém vývoji. Systém pak musí být chápán jako mnoha rozměrný dynamický celek, který se neustále mění v prostoru i v čase. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace. Každý systém bez zásahu zvenčí má tendenci posilovat a udržovat svou integritu, tj. statickou vnitřní rovnováhu (vnitřní tendence k rovnováze). Ve skutečnosti ale systémy nefungují izolovaně (nejsou uzavřené), ale jsou ovlivňovány působením vnějších faktorů. Vnější vlivy působí negativně na uspořádanost systému, systém se přizpůsobuje podmínkám svého okolí. Stejně jako tendence k vnitřní rovnováze, má každý systém i přirozenou tendenci k vývoji. Stagnace systému by vedla k jeho zániku (rozkladu). Ve skutečnosti se systému do stádia stagnace nedostane, protože na něj působí vnější faktory vnější vlivy. Uzavřený systém má tendenci pozitivnímu rozvoji, využívající vnitřní potenciál (vnitřní rozvojové faktory) systému. Otevřený systém (ovlivněný působením vnějších vlivů) se může rozvíjet třemi směry (viz následující schéma). Současný stav, který je vyhodnocován je pouze zachyceným statickým stavem do kterého se systém dostal vlivem působení různých procesů ze své výchozí pozice. V budoucím období může rozvoj systému stagnovat v současném stavu nebo se rozvíjet, a to buď směrem k udržitelnosti, nebo neudržitelnosti. Tyto tendence jsou znázorněny v následujícím schématu. 9

Obrázek 1: Udržitelný a neudržitelný vývoj území Zdroj: PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2103 Hlavním cílem je dosažení Budoucího stavu I., tzn. rozvoj území k udržitelnosti. Procesem k dosažení tohoto cíle je snižování rizik v území a optimalizace využití jeho potenciálu. Tento proces může být ovlivněn negativním i pozitivním způsobem vnějšími vlivy, které mohou způsobit různí aktéři. Udržitelný rozvoj spočívá podle zákona číslo 183/20 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojující potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.(stavební zákon, 18, odstavec 1). Udržitelný rozvoj lze tedy dekomponovat na tři základní pilíře: environmentální, sociální a ekonomický. Udržitelnost je zajištěna vyvážením těchto pilířů, které jsou navzájem úzce propojeny a navzájem se ovlivňují (např. zaměření na výrobu a zisk obecně způsobuje ekologické problémy, ale chránit životní prostředí a zajistit služby obyvatelstvu je na druhou stranu ekonomicky nákladné). Obrázek 2: Princip udržitelného rozvoje Zdroj: http://www.cleanbiz.asia/ 10

2. VZNIK KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Ke vzniku konceptu udržitelného rozvoje území vedlo poznání, že přírodní zdroje nelze čerpat neomezeně, stejně jako fakt, že ekosystémy nejsou schopny plně vstřebávat důsledky lidské činnosti. Důkazem jsou zprávy o zhoršujícím se stavu životního prostředí a světová energetická krize na počátku 20. století, kdy se těmto problémům věnovali zejména ekologové. Základním tématem udržitelného rozvoje se tak stal vztah mezi člověkem a přírodou, na němž je závislý budoucí ekonomický a společenský blahobyt lidstva. Jde tedy o vyvážení vztahů v území tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života budoucí generace. Zásadním krokem ve vývoji udržitelného rozvoje bylo v roce 1972 vydání publikace Meze růstu (Limits of Growth) od autorů Donella H. Meadows, Dennis L. Meadows; Jørgen Randers; William W. Behrens III. Na základě matematicko-statistických modelů autoři prokazovali, že není možné zajistit nekonečný růst v prostředí limitovaných zdrojů. V roce 1980 byl vypracován dokument Světová strategie ochrany životního prostředí, který jako první přijal koncept trvale udržitelného rozvoje. Na valném shromáždění OSN v roce 1987 byla Světovou komisí OSN pro životní prostředí vydána zpráva s názvem Naše společná budoucnost, kde byl pojem definován jako: Udržitelný rozvoj je takový rozvoj společnosti, který uspokojuje potřeby současné společnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby." Na další konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992 byla schválena Deklarace o životním prostředí a rozvoji (tzv. Charta Země), kde byly definovány principy a plán trvale udržitelného rozvoje, který byl na tom samém místě o osm let později označen jako nejnaléhavější výzva dneška. Během devadesátých let 20. století se pojem udržitelný rozvoj již běžně využíval v urbanismu a územním plánování. Další koncept vychází z hospodářských principů (dle organizace OECD, např. viz OECD work on Sustainable Development, 2011.), zabývajícího se pěti typy kapitálů finančním, výrobním, přírodním, lidským a sociálním. Udržitelný rozvoj se stal klíčový koncept pro Evropskou unii. Evropská strategie udržitelného rozvoje používá definici, jež staví udržitelný rozvoj do pozice zodpovědné za zvyšování úrovně blahobytu a zlepšování životních podmínek současných a budoucích generací udržitelným způsobem: Udržitelný rozvoj znamená, že je třeba uspokojit potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat potřeby svoje. Je to zastřešující cíl Evropské unie stanovený ve Smlouvě, kterým se řídí všechny politiky a činnosti Unie. Spočívá v zajištění schopnosti země udržovat život v celé jeho rozmanitosti a je založen na zásadách demokracie, rovnosti žen a mužů, solidarity, právního státu a dodržování základních práv, včetně svobody a rovných příležitostí pro všechny. Má za cíl neustále zlepšovat kvalitu života a životní podmínky na zemi pro současné i budoucí generace. Za tímto účelem podporuje dynamickou ekonomiku s maximální zaměstnaností a vysokou úrovní vzdělání, ochranu zdraví, sociální a územní soudržnost a ochranu životního prostředí ve světě míru a bezpečnosti, a to při respektování kulturní rozmanitosti. (Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj) 11

Mezinárodní instituce zabývající se udržitelným rozvojem lze stručně ilustrovat pomocí následujícího schématu: Klíčovou strategií udržitelnému růstu pro EU byla Lisabonská strategie, přijata Evropskou radou na jaře 2000. Byla navržena na období 2000 2010 a definovala Evropskou Unii jako kandidáta na nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. K dosažení tohoto cíle se Unie zaměřila na plnění následujících úkolů: 1. Příprava přechodu k ekonomice a společnosti založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu. 2. Modernizace evropského sociálního modelu, investice do lidí a boj proti vylučování ze společnosti. 3. Udržování zdravé ekonomické perspektivy a příznivého výhledu z hlediska růstu, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik. Současnou strategie EU pro období 2010 2020 je Evropa 2020. Cílem strategie je dosáhnout hospodářského růstu, který má být inteligentní, udržitelný a inkluzivní (důraz na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). V souvislosti s tím bylo stanoveno pět stěžejních cílů: 1. Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. 2. Investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie. 3. Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. 4. Snížit míru nedokončení studia pod 10 % a dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. 5. Snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. Evropská unie bude udržitelný růst podporovat pomocí 2 iniciativ: 1. Evropa méně náročná na zdroje přechod k nízkouhlíkové ekonomice a ekonomice, která využívá zdroje účinným způsobem, musí vést přes ukončení závislosti ekonomického růstu na zdrojích a energii. K tomu je potřeba snížit emise CO2, prosazovat větší spolehlivost energetických dodávek a snížit intenzitu využívání a spotřeby zdrojů. 2. Průmyslová politika pro éru globalizace - Evropská unie potřebuje takovou průmyslovou politiku, která podporuje podniky (zejména ty malé) a pomáhá jim prosperovat v podmínkách globalizace, čelit hospodářské krizi a uskutečnit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Proto tato politika musí podporovat podnikání a počítat se všemi složkami hodnotového řetězce, od nákupu surovin po služby pro koncového zákazníka. 12

Schéma 2.1: Zásadní evropské dokumenty týkající se udržitelného rozvoje Zdroj: PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2013 Pozn.:Význam zkratek: EU Evropská unie, DG - Environment Direction générale Environment (Generální ředitelství životního prostředí), CSD Commission on Sustainable Development (Výbor OSN pro udržitelný rozvoj), EAP- Environment Action Programme (Environmentální program), ENVI Environment(Životní prosttředí), CEMAT- Evropská komise mistrů zodpovědných za územní plánování, ESDP Europan Spatial Development Perspective (Evropská perspektiva územního rozvoje) 13

3. ZÁKLADNÍ PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Jednou ze základních podmínek udržitelného fungování území je udržování a rozvíjení hodnot. Udržitelný rozvoj je abstraktní pojem, který je nutno dekomponovat na jednotlivé měřitelné složky. Dle předchozích definic lze trvale udržitelný rozvoj dekomponovat na tři základní pilíře: environmentální, sociální a ekonomický. Udržitelnost je zajištěna vyvážením těchto pilířů, které jsou navzájem úzce propojeny a navzájem se ovlivňují (např. zaměření na výrobu a zisk obecně způsobuje ekologické problémy, ale chránit životní prostředí a zajistit služby obyvatelstvu je na druhou stranu ekonomicky nákladné). Naplňování lidských potřeb je ekonomicky podmíněno, pro zajištění udržitelného rozvoje je tedy nezbytný jeho ekonomický pilíř. Ekonomika nemůže existovat mimo společnost a její instituce. Protože společnost ani její ekonomika nemohou existovat jinak než jako součást životního prostředí (ekologický piliř), je zřejmá vzájemná závislost jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. Z předpokladu této závislosti potom vyplývá požadavek na vyváženost rozvoje území z hlediska všech pilířů (MAIER, 2012). 3.1. Environmentální pilíř Environmentální (někdy také tzv. ekologický) pilíř, zabývající se vzájemným působením životního prostředí a člověka, hraje v oblasti trvale udržitelného rozvoje důležitou roli. Lidskou činnost je nutno regulovat z hlediska dopadu na přírodu a zejména při využívání přírodních zdrojů. Aby byl vývoj fyzického životního prostředí udržitelný, je třeba respektovat tři podmínky (MAIER, 2008): - intenzita využívání obnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost jejich regenerace, - intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost, s jakou se vyvíjí jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady, - intenzita znečišťování nesmí přesáhnout asimilační kapacitu životního prostředí (DALY, 1991). Problém současné společnosti je ten, že uvedené podmínky nebývají naplňovány. Přírodní zdroje jsou spotřebovávány bez adekvátní kompenzace, využívají se zejména neobnovitelné zdroje. Pomocí nejrůznějších legislativních opatření se vyvíjí snaha těmto tendencím zabránit. Průkopníkem v této oblasti je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v roce 1974 navrhla několik klíčových indikátorů pro měření kvality životního prostředí (tzv. Core Set), a doporučila jeho využívání členskými státy EU. Od té doby se sestavováním a vyhodnocováním souborů environmentálních indikátorů zabývá řada mezivládních, národních i mezinárodních institucí. Tyto indikátory mají za úkol hodnotit největší environmentální problémy. Postupem času se sada aktualizovala, vytvářely se různé skupiny indikátorů pro specifické typy problémů. Organizace OECD konkrétně definuje 10 základních problémů, k nimž jsou vymezeny indikátory pro životní prostředí, používané v zemích OECD a doporučené pro země Evropské unie (OECD, 2004): 14

1. Změny klimatu Emise CO2, index emise skleníkových plynů 2. Ozonová vrstva Indexy narušování ozonové vrstvy 3. Kvalita ovzduší Intenzity emise SOx a NOx 4. Produkce odpadu Obecné intenzity produkce odpadu 5. Kvalita pitné vody Poměry nakládání s odpadními vodami 6. Zdroje pitné vody Intenzita využívání vodních zdrojů 7. Lesní zdroje Intenzita využívání lesních zdrojů 8. Zdroje rybolovu Intenzita využívání zdrojů rybolovu 9. Zdroje energie Intenzita využívání zdrojů energie 10. Biodiverzita Ohrožené druhy, oblasti klíčových ekosystémů Tématem, které zde chybí, je bezpochyby nakládání se zemědělským půdním fondem (ornou půdou). Územní plánování může regulovat výstavbu na zelené louce a zabránit tak nekontrolovaným záborům zemědělské půdy. Tato regulace je významným faktorem environmentální politiky a hospodářských podmínek území. Stálý růst zastavěného území měst našich měst a obcí (intravilánu) nejvíce zasahuje zemědělský půdní fond, kde se úbytek odhaduje na 30 ha denně. Tento růst produkuje jak obytná zóna sídel, tak i výrobní, zóna služeb i dopravy včetně celého dopravního skeletu státu. 3.2. Sociální pilíř Sociální pilíř je definován zejména sociální soudržností (kohezí) obyvatel, kdy je sociální udržitelnosti dosaženo pomocí kvality sociálního prostředí (životní úroveň, dostupnost a kvalita vzdělání, dostupnost a kvalita veřejných služeb, rovnoprávnost, kvalita bydlení) a struktury obyvatel (demografická struktura, vývoj zdravotní stav, věková, vzdělanostní, sociální a socioekonomická struktura, zaměstnanost, nezaměstnanost). Pro měření pilíře je možné opět použít sadu indikátorů, jejich použití je ovšem diskutabilní, jelikož často chybí průkazné údaje o důsledcích lidské činnosti. Mezi základní způsoby měření sociální soudržnosti patří tzv. index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI) v rámci Rozvojového programu OSN pro všechny členské státy OSN. Index je složen ze tří rozměrů: - dlouhý a zdravý život předpokládaná délka života při narození; - znalosti přístup ke vzdělání, složený z dílčích indikátorů podíl gramotných v dospělé populaci a průměrná doba školního vzdělávání; - důstojný životní standard hrubý produkt na obyvatele v paritě kupní síly. Obecný pojem sociální soudržnosti lze v sociologii operacionalizovat prostřednictvím konceptu sociálního kapitálu (KELLER, 2009). Vymezení tohoto pojmu je v teoretické rovině velice problematické, a proto je vhodnější vyjít z konceptů lokálních komunit a jejich vazeb k území. Lokální komunita a její hodnotový rámec determinuje přístup k využívání území i k ochraně životního prostředí. Prostorové uspořádání území je určeno přírodními, sociálními a hospodářskými podmínkami. Pro územní plánování představuje sociální pilíř mantinely, ve kterých lze nastavovat rozvoj území. 15

Sociodemografické podmínky v území jsou dány sídelní strukturou, ve které se odráží různorodost, stabilita a širší vztahy v území. Vazby na sousední obce a města ovlivňují celkový vývoj daného území, jehož hlavními ukazateli je životní úroveň obyvatel, příliv investic do území a prostorový pohyb obyvatel. Demo-sociální situace klasifikuje stav území z pohledu struktury obyvatelstva (vzdělání, počet, prognózy vývoje). Trend vývoje obyvatelstva má stárnoucí charakter, což vyvolává nutné změny ve vnímání potřeb území. Z hlediska sociálního rozvoje území je sledovaným jevem struktura a rozmístění občanské vybavenosti z hlediska kapacity a dostupnosti těchto zařízení. Jednou z možností ovlivnění potenciálu území je zvyšování kvality a dostupnosti bydlení, dochází k ovlivnění struktury obyvatelstva migrací. Důležitým hlediskem je také stáří bytového fondu, což je ukazatel historického vývoje výstavby v daném území. Slabým místem měst je neregulovaná výstavba satelitních oblastí na periferiích. Tento vývoj se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. V porovnání s kompaktní zástavbou jsou takto lokalizované objekty příčinou mnohem vyšších nároků na spotřebu energie a médií. Obyvatelé těchto lokalit jsou více odkázáni na používání individuální automobilové dopravy. Nástroji prostorového plánování lze identifikovat a zhodnotit základní sociodemografické procesy. 3.3. Ekonomický pilíř Ekonomická stránka udržitelnosti je úzce propojena se sociálními a environmentálními jevy, jejichž stav a vývoj se vzájemně ovlivňují. S udržitelným rozvojem v hospodářském pilíři je nejčastěji spojován ekonomický růst, jehož se dosahuje intenzifikací, technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce. Obecně je v moderní společnosti také kladen důraz na růst podílu technologií šetrných k životnímu prostředí tak, aby nedocházelo k nadměrné exploataci přírodních zdrojů, a také technologií energeticky méně náročných a snadno recyklovatelných. Velká váha se přisuzuje taktéž informačním a komunikačním technologiím. Ve vztahu k územnímu plánování je ekonomický pilíř ukazatelem hospodářských podmínek v území. Jsou sledovány jevy, které popisují ekonomický stav území (výtěžnost, zdroje financí a koncentraci pracovních míst apod.) a jevy, které určují další vývoj území (nezaměstnanost, příliv investic apod.). Výsledkem vyhodnocení jevů je udržitelnost nebo neudržitelnost ekonomické situace a případné záměry na zmírnění slabých stránek a posílení území. Udržitelnost v ekonomickém pilíři je tedy definována zejména udržováním stability ekonomiky, zvyšováním její odolnosti proti negativním vnitřním a vnějším vlivům, vytvářením podmínek pro environmentálně a sociálně udržitelný ekonomický růst a podmínek pro pružnou ekonomiku založenou na znalostech, dovednostech a technologických inovacích a vytvářením spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Ekonomický pilíř je velmi pružný a pohyblivý, významně ovlivňuje ostatní pilíře a dokáže reagovat na změny a zajistit udržitelnost v území. Pro měření ekonomického pilíře se používají hlavně následující ukazatele: zaměstnanost, trh práce, příjmy obyvatel, kvalifikovanost pracovních sil. 16

Vysoká nezaměstnanost v území není vždy způsobena nedostatkem pracovních míst, ale velmi často nedostatečnou kvalifikovaností nebo naopak překvalifikovaností pracovních sil. V územích přibývá vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kteří nenacházejí adekvátní zaměstnání a hledají příležitost tam, kde je poptávka pracovních míst více uzpůsobena jejich potřebám. Tento odliv ekonomicky aktivních obyvatel vnímají města s nedostatečnou základnou podnikatelských aktivit, jehož důsledkem je neustálé snižování daňové výtěžnosti území. Města zažívající naopak zvýšený příliv těchto pracovních sil se potýkají s problémy bydlení, zajištění občanské vybavenosti, a dopravní dostupnosti. Pro ekonomickou stabilitu území musí být zajištěna kromě uspokojení všech výše uvedených potřeb také rozmanitost odvětvové struktury průmyslu celé výrobní základny. Diverzifikací ekonomiky portfolia bude zabráněno monotématickému zaměření výrobní základny, která může být ohrožena ekonomickými výkyvy trhu (ekonomická recese). Trendy, forma výroby a podnikatelské aktivity prochází v posledních letech výraznou transformací, zejména změnou technologie se snižují nároky na prostor a čas. Vznikají tak nevyužívané velké výrobní a průmyslové areály, jež nesou označení deprimované plochy (brownfiledy). Úkolem územního plánování je regulovat nové plochy pro podnikatelské aktivity a co nejvíce směřovat k využívání deprimovaných ploch. Regulace výstavby na zelené louce zabraňuje záborům zemědělské půdy a v kombinaci se zajištěním přílivu investic do území ve formě dotací z veřejných rozpočtů ve spojení s vhodným podnikatelským záměrem umožní brownfieldy revitalizovat a znovu využívat. 4. HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚZEMÍ Slovo hodnota souvisí především s pojmem hodnotit, tedy porovnávat či poměřovat. Jedná se tedy o kvantifikaci a porovnávání charakteristik území. Obecně rozlišujeme hodnoty vlastní a hodnoty účelové. Hodnota vlastní je na člověku zcela nezávislá (např. příroda). V kontextu udržitelného rozvoje zaujímají vlastní hodnoty velmi významné místo. Člověk není schopen tyto hodnoty vytvářet a nemá možnost je příliš rozvíjet a udržovat. Bohužel je však schopen je ničit. Proto udržitelný rozvoj staví na respektování vlastních hodnot. Účelové hodnoty nabývají věci či živí tvorové pouze, pokud slouží nějakému danému účelu (např. krajina má pro člověka rekreační hodnotu, pokud se v ní může procházet, sportovat, relaxovat, atd.). Účelové hodnoty se z hlediska člověka velmi těsně pojí s lidskými potřebami. Má-li území fungovat dlouhodobě udržitelným způsobem, musí v něm být v uspokojivé míře zastoupeny hodnoty všech kategorií. Tyto kategorie prakticky odpovídají třem zmíněným pilířům udržitelného rozvoje - environmentálnímu, ekonomickému a sociálnímu. Jednotlivé hodnoty v území jsou vzájemně závislé, navzájem se ovlivňují a často dokonce překrývají nebo naopak vylučují, a není, je prakticky možné chránit či rozvíjet všechny zároveň. Proto nemá smysl hodnotit udržitelnost jednotlivých hodnot území, ale vždy jen celého jejich souboru včetně vnitřních vazeb. Vztahy mezi hodnotami území mohou být následujících 3 typů: 1. hodnoty vzájemně se posilující některé hodnoty je vhodné sdružovat, protož tak vznikají synergické efekty (současně působící a navzájem se podporující). Například pokud v území 17

bude vybudována turistická atrakce a zároveň budou v území vybudovány ubytovací kapacity a poskytovány služby pro turisty, přiláká to více turistů a financí do území, než kdyby došlo pouze k vybudování turistické atrakce. 2. hodnoty vzájemně se oslabující je obvyklé, že pokud se některou hodnotu chystáme rozvinout (nebo dokonce nově vytvořit), hrozí poškození či zničení jiné hodnoty. V praxi územního rozvoje a jeho plánování je velmi časté dilema střetu. Například průmyslová továrna velmi pozitivně ovlivní zaměstnanost a ekonomické aspekty v území, na druhou stranu má nepříznivý vliv na životní prostředí. 3. hodnoty vzájemně nezávislé přesto, že v důsledku vše souvisí se vším, tedy že neexistují na sobě naprosto nezávislé hodnoty, je někdy vazba mezi nimi tak slabá, že ji lze bez problémů zanedbat. Například je-li v obci lyžařský vlek a zároveň se poblíž nachází historický významný objekt, jde s nejvyšší pravděpodobností o hodnoty bez vzájemné závislosti. Hodnoty velmi často úzce souvisejí s problémy. Jedna a tatáž věc může být zároveň hodnotou i problémem. Například významná kulturně-historická památka, která je ve špatném technickém stavu a ohrožuje tím zdraví a životy obyvatel. Místo, které neoplývá hodnotami, ale zároveň ani problémy, tedy je nevýrazné, může být hodnoceno jako hodnotné (je tady klid), ale zároveň jako problémové (chcípl tady pes). Uvědomění si a zohlednění těchto vazeb je důležitou podmínkou udržitelného rozvoje. Abychom mohli hodnoty území chránit a rozvíjet, je nejprve nutné je identifikovat, čili určit v čem hodnota spočívá a které její charakteristiky je třeba chránit. K tomu jsou prakticky používány dva způsoby: hodnocení zvenku zmapování hodnot, jejich hodnocení v širším kontextu a posouzení relativní důležitosti expertem. Tento způsob se využívá především u hodnot, které mají v rámci dané kultury obecnou platnost a místní obyvatelé je mohou považovat za samozřejmost a nevěnovat jim pozornost. hodnocení zevnitř hodnocení veřejnosti, která území využívá a velmi dobře mu rozumí. Tento způsob se využívá u hodnot, které by vnějšímu hodnotiteli (expertovi) mohly uniknout, ačkoliv jsou pro zkoumané území významné. Nejlepších výsledků lze dosáhnout pouze při kombinaci obou těchto metod. Expert, který hodnotí území od stolu, může přehlédnout důležité charakteristiky území, které z analýzy dostupných dat nelze odvodit, obyvatelé území si je však uvědomují a dokáží je identifikovat. Veřejnost zase může brát jako samozřejmost charakteristiky, na které jsou zvyklí a nepřikládají jim větší význam na rozdíl od experta, který je snadno identifikuje na základě zkušeností a analýzy dat. 4.1. Limity a únosná kapacita území S hodnotami je možné pozitivně nakládat trojím způsobem: chránit je (tedy udržovat jejich současný stav), rozvíjet je nebo vytvářet nové. Při rozvíjení a vytváření hodnot je však nutné brát v úvahu únosnou kapacitu území a limity území. Limity využití území jsou relativně nepřekročitelnou hranicí pro využití území, působí jako omezení činnosti a ovlivňují tedy rozvoj území. Podle charakteru lze limity využití území rozdělit do čtyř základních skupin: 1. Ochranná pásma stanovená obecně závaznými právními předpisy. 18

2. Ochranná pásma a chráněná území vyhlášená orgány státní správy. 3. Stanovená záplavová území. 4. Limity využití území, které vycházejí z charakteru řešeného území, přírodního potenciálu a historického vývoje území: - limity přírodní - ostatní U zrodu uvažování o únosnosti stály poznatky o ekologických systémech v přírodě. Ekologie definuje únosnost prostředí jako největší množství jedinců jednoho druhu, které je určité stanoviště schopné uživit, poskytnout jim prostor, úkryt a ostatní životní podmínky, aniž by v populaci došlo ke stresovým projevům z nedostatku některého životně nezbytného zdroje. Pokud je únosná kapacita ekologického systému vyčerpána nebo překročena, dochází ke změnám celého systému či k jeho kolapsu. Komplexnější je však definice únosné kapacity jako schopnost systémů obnovovat svou rovnováhu vůči působení změn vnějšího prostředí. Únosnost prostředí je podmíněna souhrnem dvou potenciálů území: užitý potenciál souhrn vlastností území, které uspokojují lidské potřeby a představují tak možné zátěže území. Překročení užitného potenciálu vede k negativnímu dopadu na aktivity, které toto překročení způsobily nebo které využívají stejného užitného potenciálu. Příkladem je louka, jejíž užitný potenciál je dán množstvím trávy a tedy i počtem zvířat, která se na ní mohou uživit. rezistentní potenciál souhrn vlastností území, které představují přirozenou schopnost prostředí zamezit negativnímu působení činitelů, odolávat jejich tlaku a snášet možné zátěže plynoucí z jejich činnosti. Překročení rezistentního potenciálu vede k degradaci území. Příkladem rezistentního potenciálu výše zmíněné louky je její schopnost odolávat erozi v případě sešlapání pasoucími se zvířaty. Únosnou kapacitu území lze kvantifikovat nebo jinak přesněji vyjádřit pomocí prahové hodnoty/kvality, při níž je únosná kapacita vyčerpána v konkrétních podmínkách místa a času. Obrázek 3: Únosná kapacita a její překročení 19

Zdroj: MAIER K., Udržitelný rozvoj území, 2012 Vztahy a vazby mezi jednotlivými hodnotami jde v některých případech promítnout i do vztahů určité hodnoty obecně k daným pilířům. Následující schéma zobrazuje vzájemnou vazbu určitých hodnot mezi pilíři udržitelného rozvoje. Obrázek 4: Působení jevů v jednotlivých pilířích Body A, B, C rozmístěné v trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří cíle udržitelného rozvoje, zobrazují vliv jevů (podtémat) na tyto cíle. Podle intenzity vlivu se jev pohybuje v síti na trojúhelníku. Jev A například zobrazuje ložiska nerostných surovin ovlivňuje významně environmentální pilíř a zároveň je velmi důležitým indikátorem ekonomického pilíře. Jev B například zobrazuje technická infrastruktura ovlivňuje významně sociální pilíř a zároveň je také indikátorem ekonomického pilíře a dále je prvkem zasahujícím environmentální pilíř. Jev C například zobrazuje podnikatelská aktivita v území (výroba spotřebního zboží) ovlivňuje významně ekonomický pilíř a zároveň zasahuje do pilíře sociálního. Pro vyhodnocování a ovlivňování udržitelného rozvoje území je vhodné zohledenit, na kterých úrovních je vhodné a účelné daná témata (podtémata) řešit a v jakém rozsahu. Některá témata je vhodné řešit více na státní úrovni, jiná mají těžiště v úrovni lokální, tedy na úrovni obec nebo správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Na úrovni státu je vhodné řešit např. problematiku obrany a bezpečnosti státu a dále také mezinárodní dopravní infrastrukturu. V kompetenci kraje jsou např. koridory vedení dopravní, dálkové technické infrastruktury a ochrana půdy a vodních zdrojů. Na úrovni SO ORP jsou více řešeny demografické podmínky, občanská vybavenost sídel a struktura ekonomických subjektů v území. 20

Obrázek 5: Posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území ( 19 SZ) Zdroj: LEPEŠKA, MMR, 2011. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich ovlivnění (regulace). 4.2. Vnější vlivy na stabilitu území Území jako každý jiný systém není izolované, ale působí na něj řada vnějších vlivů. K řešení udržitelného rozvoje území nelze přistupovat izolovaně od okolního prostředí, ale v kontextu širšího území se zohledněním vazeb na celou strukturu sídelní sítě. Jednotlivé sídelní útvary a krajina mají řadu vzájemných souvislostí v dopravě, technické infrastruktuře a vztahů k vyšším centrům osídlení (městům) apod. K tomu všemu se přidávají rozhodnutí vyšších úrovní veřejné správy, ať už na regionální, národní, či nadnárodní úrovni, vedené jejich specifickými zájmy (regionální, národní, nadnárodní veřejný zájem), se kterými se území a jeho aktéři musí vyrovnat. Mezi stěžejní vnější vlivy patří faktory: politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní, technologického prostředí. Politicko-právní faktory Politické prostředí ČR Charakter politického prostředí v České republice je dán především systémem parlamentní demokracie, doprovázeným relativně vysokou formální stabilitou institucí, striktním dodržováním procesů a poměrně strnulou (rigidní) Ústavou. Na těchto základech je vystavěn legitimní zastupitelský systém. Samo politické prostředí v České republice je značně nestabilní, již od 90. let nevznikají dostatečně konzistentní většinové vlády, dochází ke střídání pravicových a levicových vlád, což má za následek neochotu přijímat dlouhodobá a koncepční řešení (např. při nepopulárních restriktivních opatřeních). Dosáhnout politické shody při prosazování zásadnějších reforem je velmi obtížné. 21

Bez účinného tlaku občanské společnosti však nelze očekávat významnější změnu. Role veřejnosti je zpravidla omezena na volební proces. Politická scéna je veřejností vnímána jako korupční prostředí s nátlakovými formami a lobbingem. Důsledkem je nízká důvěra občanů jak v politické strany, tak i v instituce státní moci, čehož je projevem např. nízká volební účast. Lepší situace je v municipálním politickém prostředí, i když se v regionální politice objevují situace, kdy skutečně prosazované rozvojové tendence jsou mnohdy podřízeny stranickým hlediskům bez zohlednění skutečných potřeb území. Míra důvěry občanů v Krajský úřad a obecní/městské úřady je poměrně stabilně na vysoké úrovni. Dle reprezentativního výzkumu agentury STEM (obyvatelé České republiky starší 18 let, v období 29. 8. 5. 9. 2012) důvěřují krajskému úřadu tři pětiny občanů, obecním či městským úřadům důvěřuje dvoutřetinová většina české veřejnosti. Svému obecnímu či městskému úřadu významně častěji důvěřují lidé v menších obcích a městech (do 20 tis. obyvatel). Politicko-ekonomická situace v EU a přeshraniční spolupráce Evropská unie se v poslední době potýká s krizí v mnoha oblastech, její bezprostřední příčina je především ekonomická dluhová krize v eurozóně. Další příčinou je nedostatečný institucionální rámec a pravidla fungování unie (např. způsob řešení krize, institut vystoupení země z eurozóny). Postupně dochází k posilování euroskeptických stanovisek ve společnosti a stoupá míra nedůvěry vůči institucím EU. Většina území České republiky splňují charakteristiky cílových území evropské kohezní politiky, na které lze čerpat prostředky i v novém programovacím období. Vlivem výše uvedené krize také dochází ke změně charakteru poskytované podpory v rámci kohezní politiky EU a především k jejímu zeštíhlení. Regionální politika V České republice je dle ústavy nastaven smíšený model výkonu veřejné správy, kde je kladen důraz na postavení měst a obcí. Parametry vztahů samospráv a orgánů státní správy jsou definovány Ústavou ČR. Stát může zasahovat do výkonu samosprávných kompetencí krajů a obcí pouze na základě zákona a naopak svěřuje krajům a obcím část své působnosti, tzv. přenesený výkon státní správy. Přesto jsou v české veřejné správě dlouhodobě patrné centralizační tendence, které se projevují především rostoucím zatěžováním obcí a krajů agendami státní správy (mnohdy bez adekvátní úhrady) a nadměrnou regulací výkonu povinností krajů a obcí ve sféře jejich samostatné působnosti (např. školství, veřejná doprava, kultura). Popsané tendence jsou však jen velmi těžko ovlivnitelné a změnu by mohl přinést jen silný společný tlak občanské společnosti a reprezentace krajských i obecních samospráv. Dalším z faktorů je poměrně slabá národní regionální politika, která má za následek prohlubující se územní diferenciaci rozvoje ČR. U nejvýznamnějších sektorových politik a programů však již dochází k postupnému zakomponování regionálních dimenze, které má za cíl posílení podpory slabých oblastí. Ekonomické faktory Ekonomická recese Česká republika se od roku 2008 potýká s následky ekonomické krize, na kterou česká ekonomika reagovala nadprůměrně hlubším propadem než EU-27. Ve většině ekonomik dochází od roku 2010 k postupnému oživení, u některých zemí se růst vyrovnal hodnotám před ekonomickou krizí. V České republice se stále nepodařilo vrátit ekonomiku k trvalejšímu hospodářskému růstu. Dochází k nadměrným restriktivním opatřením a změně spotřebitelského chování obyvatelstva, které ještě více brzdí ekonomický vývoj země. Dopad této recese je zřetelný především v periferních oblastech, kde je kumulovaný výskyt nízkopříjmového obyvatelstva a dlouhodobě negativního vývoje trhu 22

práce. Vlivem růstu cen vzrůstají i životní náklady obyvatel. Ti, kteří si v minulosti vzali půjčky, je mnohdy nejsou schopni splácet a roste počet exekucí. Tento stav je ještě více umocněn tendencí zahraničních investorů k odchodu do zemí s nižšími výrobními náklady. Restrikce veřejných financí S výše uvedeným souvisí také snižování objemu veřejných rozpočtů v důsledku nižších příjmů a tlaku na vyšší výdaje. Stále roste podíl veřejného dluhu k HDP, což následně vede k restrikcím veřejných výdajů. Nedostatek veřejných financí se projevuje napříč všemi úrovněmi veřejných rozpočtů, nejmarkantnější je však na nejnižší úrovni zejména u malých obcí, které jsou ze svých rozpočtů schopny hradit pouze běžný provoz obce (a to mnohdy s obtížemi). Často tak nedochází k dlouhodobým strategickým rozvojovým investicím, či investicím do oprav a rekonstrukcí obecního majetku. K jejich financování jsou využívány dotace ze strukturálních fondů EU (které ale vyžadují finanční podíl příjemce) a půjčky, což vede k nárůstu zadlužování obcí. Pozitivním efektem je celorepublikový tlak na zprůhledňování toků veřejných financí a jejich efektivní alokaci. Změny na trhu práce V souvislosti s probíhající ekonomickou recesí se stále více prohlubují disparity na trhu práce. Zvyšuje se podíl území s vysokým podílem nezaměstnaných obyvatel. Pro zaměstnavatele tato situace znamená, díky obavám stávajících zaměstnanců o jejich místo a nemožnosti sehnání jiného zaměstnání, zvýšení loajality zaměstnanců, produktivity práce, snížení fluktuace zaměstnanců a klesání tlaku na růst mezd. Situace na nabídkové straně trhu práce v regionu nutí obyvatele k hledání pracovních příležitostí mimo region, kdy musí vážit náklady na dojížďku do zaměstnání a výši výdělku. Vzhledem k obdobné situaci v širším okolí zkoumaného regionu zejména mladí obyvatelé volí možnost přestěhování se za prací, což má za následek další snižování potenciálu rozvoje oblasti. K podpoře řešení této situace jsou dlouhodobě přijímána opatření na podporu podnikatelských aktivit (zejména malého a středního podnikání), jak ze strany centrálních orgánů, tak i vyššího územního samosprávného celku. Jedná se zejména o zjednodušování administrativní náročnosti podnikání a zahájení podnikání, včetně poskytování poradenských služeb 1. Dále jsou vyhlašovány výzvy na poskytnutí finančních podpor malého a středního podnikání. Nové programovací období EU 2014+ K podpoře rozvoje území je možno čerpat prostředky kohezní politiky EU v novém programovacím období 2014 2020. V tomto období ale již dotační rámce operačních programů nebudou tak štědré, jako v předchozích letech. Důraz bude kladen na finanční spoluúčast příjemců a posílení role návratných finančních nástrojů. Sociální faktory Demografický vývoj 1 Zjednodušení administrativní náročnosti podnikání je dlouhodobým záměrem Vládních reforem v oblasti podpory podnikání. Klíčovým nástrojem je implementace metody RIA (Regulatory Impact Assessment) do legislativního procesu ČR v roce 2007. RIA spočívá v hodnocení dopadů nově vytvářených legislativních norem do území a součástí tohoto hodnocení je dopad na administrativní zátěže. Dále byl zaveden institut Jednotného kontaktního místa, vybudována síť Czech Point a významným nástrojem je postupná informatizace veřejné správy (Portál veřejné správy, postupné vytváření elektronických centrálních registrů, informatizace územní veřejné správy). 23

Klíčovým procesem ovlivňujícím vývoj socioprostorové struktury regionů je demografický vývoj s především stárnutí populace. Hlavní příčinou je zejména snižující se porodnost, snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka života. V České republice však dochází k trvalému podceňování tohoto trendu a k odkládání přijetí potřebných reforem (zejména důchodové), což může mít za následek kolaps sociálního systému státu a následně i prudký nárůst podílu obyvatel přímo ohrožených sociálním vyloučením. Tento negativní trend mírně snižuje optimistické očekávání zvýšení porodnosti v souvislosti s příchodem silných ročníků ze 70. let do věku zakládání rodiny, které je však v mnohých regionech oslabováno odchodem mladého obyvatelstva z území za prací. Jedním z negativních faktorů je destabilizace sociálního prostředí v ČR, roste sociálně-ekonomický tlak zejména na mladé rodiny, seniory, samoživitele a jednočlenné a velmi početné domácnosti (zejména nárůst finančních nároků na zajištění domácnosti a životních potřeb). Dochází k rozpadu rodinných a sociálních vazeb ve společnosti. Mladí lidé odkládají vstup do manželství a početí potomků, snižuje se počet sňatků a zvyšuje rozvodovost. Prohlubování sociální polarizace V důsledku zhoršené situace na trhu práce dochází k prohlubování sociální polarizace ve společnosti. Roste podíl skupin obyvatel s nejnižšími příjmy a podíl skupin obyvatel s nejvyššími příjmy, obě tyto skupiny mají naprosto odlišný životní styl a sociální status. Rozdílný životní styl a sociální status souvisí i s rozdílnými lokalitami pro bydlení těchto skupin obyvatel, kteří si podle příjmů vybírají buď lukrativní oblasti k bydlení, nebo se koncentrují v periferních oblastech na hranici sociálního vyloučení. Současně klesá podíl zastoupení středních vrstev. Sociální polarizace vede k postupné degradaci soudržnosti společnosti a nárůstu sociálních rizik (růst sociálního napětí v území). Nová sociální rizika začínají postihovat nejen nejnižší vrstvy společnosti, ale v poslední době přecházejí i do vrstev středních. Jsou postihovány i osoby s vyšším vzděláním, např. vysokoškoláci, kteří se z hlediska příjmů nepohybují ve vysoce placených profesích. Lze předpokládat, že tlak na celou společnost dále poroste. (ACCENDO, 2011) Vzdělávací systém Vzdělávací systém a jeho kvalita je jedním z klíčových faktorů ovlivňující úroveň lidských zdrojů a jejich uplatnitelnost na trhu práce. Současný vzdělávací systém se potýká s nedostatkem financí na straně jedné a na straně druhé s nesouladem mezi požadavky trhu práce a nabídkou vzdělávacích oborů a následně absolventů. V souvislosti se všeobecným tlakem na růst vzdělanosti ubývá v celé republice zájem studentů o učební a praktické obory, ačkoliv poptávka po jejich absolventech roste (MŠMT, Strategie vzdělávání 2020). Naopak se zvyšuje zájem studentů o studium na vysoké škole a paradoxně se tak zvyšuje počet nezaměstnaných vysokoškoláků, často s mizivou praxí (čerství absolventi, kteří očekávají adekvátní platové ohodnocení na vysokoškolské pracovní pozici). Zároveň s tímto trendem dochází ke snižování úrovně vysokého. Pozitivním jevem je preference přírodovědných a technických oborů v chystané reformě vysokého školství. Technologické faktory Reforma podpory vědy a výzkumu Výzkum, vývoj, inovace a nové technologie jsou akcelerátorem ekonomického rozvoje, Česká republika se však v této oblasti nachází pod úrovní evropského průměru. Nedostatečná je zejména úroveň výdajů podniků na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, spolupráce průmyslového sektoru s výzkumem a rozvoj lidských zdrojů v této oblasti. To vše je doprovázeno slabou ochranou 24

duševního vlastnictví. Na národní i regionální úrovni jsou proto vytvářeny a realizovány politiky na podporu inovačních aktivit. Dochází ke změně systému financování vědy a výzkumu, kdy je posílena podpora kvality na úkor kvantity a podporován je především aplikovaný výzkum. Růst významu technologií Jedním z významných faktorů je neustálý rozvoj informačních technologií, které mění charakter komunikace a způsob získávání informací ve společnosti. Trvale pokračuje elektronizace veřejné správy, dochází k posilování role e-governmentu. Dalším významným faktorem je environmentální politika státu spolu s pozitivní změnou postoje společnosti ke kvalitnímu životnímu prostředí. Je zvyšován tlak na podnikatelské aktivity, aby byly využívány materiály a postupy co nejvíce šetrné k životnímu prostředí a zároveň rostou požadavky na redukci čerpání přírodních zdrojů a omezování množství vzniku odpadu. Tyto trendy jsou doprovázeny legislativními změnami, jako je např. novela zákona o ovzduší nařizující výměnu neekologických kotlů (topných zařízení), která výrazně ovlivní rozpočtovou situaci nízkopříjmových domácností nebudou mít prostředky na nákup nového zařízení. Obrázek 6: Vlivy působící na jednotlivé pilíře území zdroj: autor 4.3. Překážky udržitelného rozvoje na příkladu Nepálu Nepál prošel řadou institucionálních změn, kdy byl v roce 2008 vyhlášen federativní demokratickou republikou, po odstranění 240 let trvající monarchie, a deset let trvající ozbrojený konflikt (1996 2006). Nyní na jeho území probíhají snahy institucionalizovat formu veřejné správy nově vzniklé republiky, včetně sepsání nové ústavy, řady politik, programů a právních rámců, týkajících se rovněž udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Hlavními nástroji přežívajícími již z minulého 25

období jsou: Národní strategie ochrany (1988), Územní plán pro lesnictví (1988), Politika životního prostředí (1993) a akční plán (1996), Plán perspektivního zemědělství (1995), zákon z roku 1996 o ochraně životního prostředí, Strategie Nepálu při ochraně biologické rozmanitosti (2002) a Agenda pro udržitelný rozvoj (2003). Kromě těchto dokumentů Nepál podepsal řadu mezinárodních dohod o lidských právech, včetně Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu Úmluvy o biologické rozmanitosti, Agendy 21 a Deklarace tisíciletí OSN. Přes množství těchto dokumentů se nepodařilo navrhnout takový systém, či nástroj, který by účinně pomohl podpořit udržitelný rozvoj. Dokumenty selhávají při jejich realizaci v praxi. Obrázek 7: Život v Nepálu Zdroj: Vaněček Jiří, soukromý archiv Překážky udržitelného rozvoje v rámci sociálních a ekonomických pilířů Hlavními překážkami udržitelného rozvoje v Nepálu jsou politická nestabilita, porušování lidských práv a korupce. V minulosti zde byly téměř všechny politické změny zaměřeny na socioekonomický rozvoj pouze elitní skupiny, která prosazovala své zájmy na úkor těch, kteří potřebovali největší pomoc. Diskriminace na základě společenských tříd, kast, etnického původu, náboženství či pohlaví zde podnítili chudobu, hlad, ničení životního prostředí a mnoho konfliktů. Pokud se problém socioekonomického vyloučení nižších vrstev obyvatel nebude v krátkém časovém horizontu řešit, je udržitelný rozvoj Nepálu nemožný. Další hrozbou pro udržitelný rozvoj je nedostatek vhodného vzdělávání a osvěty, stávající vzdělávací systém podporuje konzumerismus a neudržitelný životní styl s důrazem na trh a zisky. Ekonomika Nepálu je založena na zemědělství, ve kterém pracuje více než 65 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z důvodu podpory zemědělství byly postupně zaváděny nové technologie, 26

které dočasně zlepšily situaci potravinové nejistoty a chudoby v některých částech země, na druhou stranu tyto nové postupy zničily dlouho využívané domorodé systémy. Většina těchto aktivit byla nekoncepčního charakteru, zaměřená na krátkodobé výsledky a ne na udržitelném stabilním řešení, které by bylo založeno na původních znalostech a dovednostech obyvatel. To vše vedlo ke snížení soběstačnosti území a nutnost dovážení zdrojů z jiných regionů/států. Ve spojení s neefektivními regulačními mechanismy došlo k situaci, kdy mají nadnárodní společnosti přímý přístup k nepálským rolníkům, kterým prodávají nevhodná semena a další neudržitelné produkty. Toto ve výsledku vede k opětovnému zvyšování již tak extrémní úrovně chudoby obyvatel. K výše uvedenému se přidávají nekalé obchodní praktiky a zavádění celních a netarifních překážek a hygienických opatření bez ohledu na preferenční obchodní dohody. Překážky udržitelného rozvoje v rámci environmentálního pilíře Nepál je zemí s jednou z nejnižších produkcí skleníkových plynu a spotřebou elektrické energie, která indikuje poměrně silný environmentální pilíř, který je však oslabován zejména vlivem změny globálního klimatu. Život v Nepálu negativně ovlivňují v důsledku změny klimatu nepravidelné, nedostatečné nebo nadměrné srážky. Říční systémy, které vznikají ve sněhem pokrytých Himalájích, přivádí vodu určenou k pití, průmyslovému využití a zavlažování po celém subkontinentu v jižní Asii. Při rychlejším tání sněhu v důsledku klimatické změny dojde k nedostatku vody v celé oblasti, spojenému se zvyšujícím se rizikem protržení ledovcových jezer. Další hrozba klimatických změn je v postupné desertifikaci zemědělských ploch. Vládní politiky a programy, které by reagovaly na tyto změny, v Nepálu téměř neexistují a pokud ano, nedokáží být účinné při jejich výkonu. Vláda v Nepálu musí také řešit úbytek biologické rozmanitosti a špatné hospodaření se zemědělskými zdroji. V Nepálu existuje 118 ekosystémů, 75 typů vegetace a 35 typů lesů s významným zastoupením druhů a genetické rozmanitosti. V posledních letech dochází ke snižování biodiverzity ekosystémů, druhů a degradace/destrukce genetických zdrojů. K úbytku ekosystémů dochází v důsledku přeměny přírodního prostředí (lesy, louky a mokřady) k jinému využití. Například dochází k degradaci lesních ekosystémů vlivem úbytku lesních ploch o 1,7 % ročně. Genetické zdroje jsou oslabovány v důsledku ničení přírodních stanovišť, nadměrného spásání, fragmentace pozemků, komercializace zemědělství, rozšíření odrůd s vysokým výnosem a bezohledného používání pesticidů. Dalšími problémy je rostoucí znečištění, vyskytující se požáry, zavádění cizích druhů, nelegální obchod a lov. V důsledku nedostatku informovanosti veřejnosti a nesprávného využívání půdy zemědělci dochází zejména v polovině kopců a vysokých horských zónách v obdobích letních monzunů k erozi a sesuvům půdy. Doporučení pro zlepšení situace Základními problémy v Nepálu jsou: hrubé porušování lidských práv, sociálně-ekonomické vyloučení, nedostatek sociální spravedlnosti a neefektivní hospodaření s přírodními zdroji. K jejich řešení by měla vláda Nepálu přijmout následující opatření: Podporovat demokracii, mír a spravedlnost; Chránit, dodržovat a naplňovat lidská práva; Řešit základní příčiny chudoby a konfliktů; Podporovat smysluplnou účast občanů ve všech oblastech správy státu; Zamezit korupci v politice na všech úrovních; 27

Prostřednictvím výchovy (vzdělávání, osvěty) zamezit rozšiřujícímu se konzumerizmu a rozvoji společnosti orientované na zisk Zajistit dostatečné investice do výzkumu, vývoje s cílem podpory udržitelného rozvoje země na základě jejich potřeb a priorit; Zapojit místní obyvatele do plánování, provádění a monitoring udržitelného hospodaření s přírodními zdroji; Provádět účinná opatření k řešení dopadu změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů; Investovat do rozvoje využívání alternativních zdrojů energie. Zdroj: Social Watch 2012, dostupné z www: http://www.socialwatch.org/node/14008. 5. LEGISLATIVNÍ RÁMEC UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČESKÉ REPUBLICE V českém právním řádu je trvale udržitelný rozvoj zakotven od roku 1992 v zákonu číslo 17/1992 Sb., o životním prostředí. 1 zákona uvádí, že při ochraně životního prostředí je nutné vycházet z principu trvale udržitelného rozvoje, který zde však byl chápán především v souvislosti s ochranou životního prostředí. Komplexněji byl udržitelný rozvoj České republiky řešen v roce 2004 prostřednictví dokumentu Strategie udržitelného rozvoje České republiky, kde již byl koncept udržitelného rozvoje rozšířen o sociální a ekonomický rozměr. Strategie se však nezabývala aplikací principu udržitelného rozvoje do českých právních předpisů. Strategii udržitelného rozvoje České republiky aktualizoval v roce 2010 Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Tento dokument udává jako rozvoj území jako nejvyšší prioritu, které je nutné dosahovat zlepšením stavu, ale také zlepšením procesů mimo jiné se jedná o účinné a vzájemně koordinované strategické a územní plánování. Strategický rámec explicitně požaduje, aby jeho cíle byly respektovány veškerými strategickými dokumenty ve všech sektorech a oblastech, tedy i v územním plánování na všech úrovních. 5.1. Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje byla schválena usnesením vlády ČR č. 1242 ze dne 8. prosince 2004. Cílem bylo vytvořit konsenzuální rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru, jako jsou sektorové politiky nebo akční programy. Dokument byl rozčleněn do 6 oblastí, konkrétně 3 základních pilířů (ekonomicky, environmentální, sociální) a oblastí Výzkum, vývoj a vzdělávání; Evropský a mezinárodní kontext a Správa věcí veřejných. V roce 2007 byla vydána Obnovená strategie udržitelného rozvoje. Tento dokument byl předložen na základě Usnesení vlády č. 1242/2004 a konstatuje, že strategické cíle stanovené ve strategii z roku 2004 zůstávají nadále v platnosti bez výrazných změn. Obnovená strategie byla rozčleněna do 12 oblastí, které zkonkretizovaly původních 6 oblastí obsažených ve Strategii z roku 2004. Aktualizace strategie udržitelného rozvoje byla zahájena v roce 2007. Prvním výstupem byl dokument Principy, nástroje a návrh priorit pro dopracování aktualizované Strategie udržitelného rozvoje ČR, který byl vládou schválen jako výchozí podklad pro další proces aktualizace. Samotný proces aktualizace byl zahájen zpracováním dokumentu Aktualizace SUR Úvodní teze v květnu 28

2008, ve kterém byly definovány její základní principy, a obsahoval první návrh strategické vize udržitelného rozvoje pro tuto aktualizaci. Pracovní verze Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje byla uvolněna pro veřejnou diskusi v dubnu 2009. Aktuálně platným dokumentem strategie udržitelného rozvoje byl dne 11. ledna 2010 Vládou ČR Schválen Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (SRÚR ČR). 5.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Mezi základní dokumenty zabývající se udržitelným rozvojem v ČR patří Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky schválený Vládou ČR 11. ledna 2010. Má nadresortní charakter, slouží jako základní dokument pro všechny ostatní koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Definuje základní principy udržitelného rozvoje, včetně vymezení potřeby vyvážení tří základních pilířů. Dokument je strukturován do pěti prioritních os: 1. společnost a zdraví problematika podmínek pro zdravý život člověka, tvorby harmonické společnosti a demografického vývoje; 2. ekonomika a inovace vymezení základního strategického rámce pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje ČR; 3. rozvoj území vyjadřuje fakt, že klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj v území je územní plánování a jeho důsledné uskutečňování; 4. krajina, ekosystémy a biodiverzita péče o krajinu; 5. stabilní a bezpečná společnost určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání, včetně základních principů efektivního fungování státu, veřejné zprávy a občanského sektoru. K tomuto dokument se každé dva roky vypracovává situační zpráva, která vyhodnocuje stav a trendy udržitelného rozvoje v ČR v uvedených prioritních osách. Prioritní osy jsou naplňovány níže uvedenými indikátory udržitelného rozvoje: Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví naděje na dožití a naděje na dožití ve zdraví, standardizovaná míra úmrtnosti, expozice obyvatel prašnému aerosolu, míra zaměstnanosti starších pracovníků, index stáří a index závislosti atd. Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace hrubý domácí produkt na osobu, obecná míra nezaměstnanosti, spotřeba primárních energetických zdrojů, nakládání s odpady podle hlavních způsobů nakládání, přístup k internetu atd. Prioritní osa 3: Rozvoj území tato osa je z hlediska udržitelného rozvoje v územním plánování stěžejní. Prioritní osa je charakterizována níže uvedenými indikátory: a) hrubý domácí produkt na osobu v krajích, b) obecná míra nezaměstnanosti v krajích, c) výdaje na výzkum a vývoj a počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v krajích, d) municipality zapojené do realizace metody Místní agenda 21, e) migrační saldo venkovských obcí, f) celková výše příjmů na jednoho obyvatele a dluhová služba v krajích, g) přeprava cestujících veřejnou silniční a železniční dopravou v krajích, 29

h) přístup k internetu v krajích, i) počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích, j) výdaje na kulturu v krajích, k) pokrytí území ČR schválenou územně plánovací dokumentací obcí: Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita indikátor změn území a ekosystémů, výdaje na ochranu životního prostředí, intenzita těžby dřeva atd. Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost index vnímání korupce, účast ve volbách, deficit a dluh vládního sektoru, průměrná délka soudního řízení, přímá zahraniční investice v ČR atd. Každý indikátor v jednotlivých osách má svého gestora, tedy garanta zpracovávajícího daný indikátor základní definici, zdrojová data, vývoj indikátoru včetně mezinárodního srovnání. Mezi gestory patří ČSÚ, ČHMÚ, Univerzita Karlova, MŽP, MMR, Transparency International, ČNB atd. (Zpracováno dle MŽP 2012). 5.3. Legislativní rámec územního plánování v kontextu udržitelného rozvoje Z hlediska udržitelného rozvoje je hlavním nástrojem tzv. prostorové plánování. Prostorové plánování se skládá z plánování strategického a územního. Územní plánování určuje plochy, které je možné využít k určitým účelům. Stěžejní právní úpravou územního plánování v ČR je Zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dle tohoto zákona je hlavním cílem územního plánování vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území, definovaný jako vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Strategické plánování, čili plánování rozvoje, by pak mělo říci, co se na jakých plochách bude skutečně dít. Obě složky prostorového plánování by spolu měli úzce komunikovat a vzájemně se ovlivňovat a působit a to vždy s ohledem na udržitelný rozvoj. Tento princip je zahrnut v dokumentu Politika územního rozvoje České republiky (PUR ČR), který v ČR udává základní kritéria všem podřízeným plánovacím dokumentům až na úroveň obecních územních plánů. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. V praxi se však, obzvláště v případě územních plánů, setkáváme s nerespektováním těchto principů a upřednostňováním osobních zájmů na úkor udržitelného rozvoje. Přesto, že územní plánování má zákonem stanovená pravidla, musí být územní plán schválen zastupitelstvem. Členové zastupitelstva však mají často osobní zájem na developerských záměrech a udržitelný rozvoj pro ně není priorita, zastupitelstvo se tímto dopouští protiprávního jednání. 30

Obrázek 8:Ilustrační schéma vazeb PÚR ČR 2008 Pozn.: Ve výše uvedeném schématu nejsou uvedeny vazby na dokumenty regionů soudržnosti, je však nutno počítat i s touto úrovní, zejména ve vztahu na Regionální operační programy. Červené šipky vyjadřují implementaci Územní agendy EU. Zdroj: PÚR 2008: 13 Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich. 31

Instituce a zásadní dokumenty České republiky řešící územní plánování s ohledem na udržitelný rozvoj lze stručně ilustrovat pomocí následujícího schématu: Obrázek 9: Dokumenty týkající se udržitelného rozvoje a územního plánování v ČR Zdroj: PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2103 Pozn.:Zkratky: MMR Ministerstvo pro místní rozvoj, PÚR Politika územního rozvoje, ZÚR Zásady územního rozvoje, ÚP Územní plán Stavební zákon byl schválen 15. června 2012, v platnost vstoupil ke dni 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona by měla přispět ke snížení administrativní náročnosti postupů na úseku územního plánování a podstatným způsobem tak zkrátit dobu při pořizování a vydávání územních plánů. Změny týkající se územního plánování: 1. Je významně zjednodušen a zkrácen postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku. 2. Rozšířená účast veřejnosti při územním plánování. Nově budou moci občané podávat připomínky ke zprávě o uplatňování PÚR ČR, ZÚR kraje i ÚP. Připomínky veřejnosti jsou nově umožněny také v první etapě pořizování ÚPD, tj. ve fázi společného jednání, která předchází vlastnímu řízení s veřejným projednáním. 3. Z nezastavitelných pozemků se vypouštějí zemědělské pozemky nad 0,5 ha. Obec, která nemá územní plán, bude tedy smět stavět na všech pozemcích zastavěného území obcí s výjimkou parků, veřejné zeleně a lesních pozemků nad 0,5 ha. 4. Do veřejné technické infrastruktury se nové zařazují stavby ke snižování ohrožení území živelními pohromami. 5.4. Státní politika životního prostředí ČR 2012 2020 Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo sdělením č. j. 21663/ENV/12 z 19. 3. 2012 návrh koncepce Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 (dále jen SPŽP ) včetně vyhodnocení jejích vlivů na životní. Nyní je tento dokument projednáván vládou. 32

Návrh státní politiky životního prostředí ČR vymezuje plán na realizaci zejména efektivní ochrany životního prostředí a přispění k efektivnímu využívání přírodních zdrojů v České republice. SPŽP se zaměřuje také na ochranu klimatu, přírody a krajiny a na zlepšení kvality ovzduší. Řídí se dle závazků plynoucích ze schválené environmentální legislativy Evropské unie. 6. HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Udržitelný rozvoj v krajích se hodnotí prostřednictvím rozboru udržitelného rozvoje území v rámci územně analytických podkladů. V Moravskoslezském kraji pořizuje tyto územně analytické podklady (ÚAP) Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Pro územní plánování je nutné znát jak celkové hodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj, tak trendy a směry vývoje území, jeho slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby za jednotlivá témata, popřípadě pilíře. Využit příležitostí a potenciálu a eliminovat hrozeb a slabé stránky území je možné pouze na základě konkrétních informací za pomocí nástrojů prostorového plánování. Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje obsahují 60 kartogramů zobrazujících vyhodnocení 60 různých témat, z nichž lze zjistit silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby a trendy v území. V následujících podkapitolách je uvedeno shrnutí hodnocení jednotlivých pilířů i celkové hodnocení udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji vycházející z aktualizace ÚAP v roce 2013. 6.1. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Nejvhodnější podmínky příznivého životního prostředí jsou v území horského masivu Hrubého Jeseníku, Nízkého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd, Těšínských Beskyd a ve střední části Osoblažského výběžku. V těchto oblastech je vysoký podíl území se zvýšenou hodnotou krajiny a přírodně hodnotných ploch. Tyto oblasti se oproti zbytku kraje vyznačují nízkou mírou urbanizace a dopravní zátěže, a naopak velmi dobrou kvalitou ovzduší. Především pro části Moravskoslezských a Těšínských Beskyd, které jsou od velkých měst v krátké dojezdové vzdálenosti, je největší hrozbou trend stále se rozšiřující nekoordinované suburbanizace. Nejnepříznivější hodnoty pro životní prostředí v kraji jsou jednoznačně identifikovány v okolí velkých měst v Ostravské aglomeraci, které jsou zatíženy těžbou černého uhlí a průmyslovou činností, vysokou dopravní zatížeností a koncentrací velkých sídelních center a technické infrastruktury a s tím spojenými lidskými aktivitami. Pro tuto oblast je charakteristické znečištění ovzduší, nízký podíl přírodních ploch a narušené krajinné prostředí. 33

Obrázek 10: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje 2013 environmentální pilíř Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje aktualizace 2013 6.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj V západní části kraje je patrná výrazná diferenciace (rozdílnost) vlivem výskytu jak ekonomicky rozvinutějších měst, tak malých ekonomicky zaostalejších obcí nejčastěji v periferních oblastech, jako je např. Osoblažsko, Bruntálsko či Rýmařovsko. Toto území je vzdálené od páteřní silniční sítě, což je pro toto území z hlediska udržitelného rozvoje zásadní překážkou. Je zde vysoká nezaměstnanost vlivem nedostatku velkých ekonomických center v dojezdové vzdálenosti, které vytvářejí ve svých spádových oblastech nabídku pracovních příležitostí. Kombinací těchto podmínek a nízkou hustotou osídlení jsou v tomto území nepříznivé podmínky pro územní dělbu práce a slabou podnikatelskou aktivitu. Za socializmu byla většina obyvatel v této oblasti zaměstnána v oblastech zemědělství a lesnictví, jejichž role však vlivem procesu ekonomické transformace na kapitálové hospodářství výrazně klesla. Hlavním potenciálem toho území jsou místní zdroje a přírodní podmínky, které jsou vhodné pro rozvoj služeb cestovního ruchu a rekreace. Území mezi západní a centrální částí kraje má velmi omezené předpoklady ekonomického rozvoje. Je zde velmi špatná dopravní dostupnost z nejbližších hospodářských center (Opava, Bruntál) a prostorová bariéra v podobě vojenského újezdu Libavá, která omezuje dostupnost Olomouckého kraje. Také zde chybí větší ekonomická centra a míra podnikatelské aktivity je nízká. Navíc přírodní hodnoty území vhodné pro rozvoj cestovního ruchu jsou omezeny pouze na okolí údolí řeky Moravice. Centrální část kraje má velmi specifické podmínky vlivem koncentrace výrobních a nevýrobních aktivit a jejich restrukturalizací v nejbližších dvaceti letech. Území má značný rozvojový potenciál 34

spočívající především v terciéru, díky výhodné poloze, dostupností významných dopravních tahů, dobré dostupnosti hlavních ekonomických a sídelních center a vysoké hustotě osídlení. Největší hrozbou je vliv celosvětové ekonomické krize, pokles ceny a produkce uhlí a oceli a nedostatečná rychlost a efektivita restrukturalizace a zvyšování rozmanitosti průmyslu, které mohou vést k hlubokému úpadku území. Jižní a jihovýchodní část kraje zahrnuje prostor Moravskoslezských Beskyd včetně jejich podhůří a území Jablunkovské brázdy, oddělující hraniční masiv Těšínských Beskyd. Oblast podbeskydí má velmi dobré podmínky pro rozvoj. Vyskytuje se zde řada významných sídelních center, je zde dobrá dostupnost rychlostní silnice R48 a velkou průmyslové podniky v čele s automobilkou Hyundai v Nošovicích. Obce na severu Beskyd jsou velmi atraktivní pro bydlení a jsou v dobré dopravní dostupnosti. Významní zaměstnavatelé a silná vazba na Slovensko jsou hlavní předpoklady pro hospodářský růst v oblasti Jablunkova. Oblasti severních a východních Beskyd s dobrou dopravní dostupností disponují jedinečným rekreačním potenciálem. Na druhou stranu horší podmínky pro hospodářský rozvoj mají především obce sevřené mezi horským masivem Beskyd a Frenštátskou brázdou na jihu Těšínských Beskyd. Tyto obce mají podobné charakteristiky v podobě nízké podnikatelské aktivitě, špatné dopravní dostupnosti průmyslových a ekonomických center. Obrázek 11: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje 2013 hospodářský pilíř Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje aktualizace 2013 6.3. Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel Ukazatel soudržnosti obyvatel bývá interpretována různě. Může se jednat například o vůli obyvatel nestěhovat se z daného území, jejich sounáležitost nebo výhodnost podmínek pro bydlení, tedy souhrn ukazatelů které poskytnou lidem dostupnou práci, dostupné zdravotní a sociální služby, veřejnou infrastrukturu atd. Nejlepší podmínky vykazují obce s vazbou na velká ekonomická a sídelní centra a migračně ziskové obce Frýdlantska a v zázemí Ostravské aglomerace. Na druhé 35

straně spektra jsou obce nejvíce odlehlé od jádra aglomerace, prakticky celé Bruntálsko, Rýmařovsko, Krnovsko a Vítkovsko a také část beskydských obcí a severní výběžek Hlučínska. Obrázek 12: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje 2013 sociální pilíř Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje aktualizace 2013 6.4. Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj území Nejlepší podmínky v souhrnu všech tří pilířů udržitelného rozvoje byly identifikovány u obcí sousedících na západě s Ostravou a v obci Čeladná v podbeskydí. Do těchto území se v posledních letech stěhují obzvláště mladí lidé s vyšším vzděláním, kteří vyhledávají klidné podmínky pro bydlení v atraktivní přírodní oblasti a zároveň dobrou dopravní dostupnost do velkých ekonomických center, případně zájemce o druhé bydlení v rámci víkendové či letní rekreace. Příznivé podmínky lze identifikovat také ve východní oblasti Ostravské aglomerace mezi Ostravou a Opavou a v části Jeseníků a Beskyd. Hlavním limitem rozvoje západní části je nedostatečná dopravní dostupnost velkých ekonomických center jak Moravskoslezského, tak Olomouckého kraje. Nejméně příznivé podmínky jsou podle očekávání v periferních oblastech, tedy na Osoblažsku, Rýmařovsku, Bruntálsku, Vítkovsku a na severu Hlučínska. Lze říci, že trvale horší předpoklady pro udržitelný rozvoj má západní část kraje. Zhoršené podmínky jsou také na Karvinsku a v některých podbeskydských obcích. Velká ekonomická centra jsou charakteristická kombinací příznivých podmínek pro rozvoj sociálního a ekonomického pilíře, založených na výhodné poloze, hustotě osídlení, dobré dopravní dostupnosti mezi centry a vysokou mírou občanské vybavenosti. Z tohoto důvodu se v tomto území soustředí většina ekonomických aktivit a nabídka pracovních příležitostí. Tyto podmínky splňuje většina větších měst Ostravské aglomerace, bohužel však zároveň všechny trpí nízkými hodnotami pilíře životního prostředí. 36

Obrázek 13: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje 2013 celkové vyhodnocení Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje aktualizace 2013 7. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ NA PŘÍKLADU SO ORP HAVÍŘOV I na úrovni SO ORP je udržitelný rozvoj řešen v rámci tzv. územně analytických podkladů (ÚAP) dokumentem nazvaným Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz. Pomocí SWOT analýzy je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené nejen udržitelným rozvojem a územím jako takovým, ale také například s určitým projektem, typem podnikání, 37

podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Ukázka přístupu ke zpracování RURÚ je uvedena na příkladu SO ORP Havířov Při hodnocení jednotlivých témat byla využita multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických ukazatelích (indikátorech) kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Procesy zpracování RURÚ mapuje následující schéma: 38

Průběžný PROCES Obrázek 14: Schéma rozboru udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP Aktualizace ÚPD Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Témata pilíře: Hospodářské podmínky Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Sociální pilíř Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Výstupy SWOT analýza Problémy k řešení Ekonomický pilíř Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Environmentální pilíř Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje aktualizace 2013 39

SO ORP Havířov Nejsilnější stránkou všech obcí i celého SO ORP Havířov je veřejná technická infrastruktura z důvodu vysoké úrovně pokrytí zejména zásobování médii a energiemi a likvidací odpadních vod. V SO ORP Havířov je nejslabší stránkou stav ekonomický pilíř (trh práce), jedná se zejména o nízkou míru podnikatelské aktivity, vysokou míru nezaměstnanosti a nedostatek pracovních příležitostí. Spíše záporný charakter má v celém ORP stav hygieny životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, rekreace, daňová výtěžnost a regionální ekonomika. Silnou stránkou je dále dopravní infrastruktura, bydlení, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Tabulka 1: Příklad SWOT analýzy SO ORP Havířov, sociální pilíř SILNÉ STRÁNKY SO ORP Havířov je jeden z nejlépe vybavených regionů vodovodem v ČR. Vysoká kvalita pitné vody a absence problémů se zásobováním. Dobrá úroveň likvidace komunálních odpadních vod v celém SO ORP Havířov způsobena vysokým podílem (zejména v centrálních částech) napojení domácností v jednotlivých obcích na kanalizaci. Všechny obce jsou napojeny na ČOV, které mají dostatečnou kapacitu. Celé území správního obvodu je plošně plynofikováno. Území SO ORP je dostatečně zásobováno dodávkami tepla centrální tepelnou soustavou či plynovými kotelnami v některých obcích (Havířov, Horní Suchá). Zásobování Havířova teplem z teplárny Karviná. Hustá sít distribučních stanic a vedení VN. PŘÍLEŽITOSTI V SO ORP Havířov jsou vymezeny plochy a koridory pro záměry v oblasti plynoenergetiky a elektroenergetiky nadmístního významu v rámci ZÚR Moravskoslezského kraje. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a zvyšování napojení domácností na veřejnou kanalizaci s napojením na ČOV. Napojení okrajových částí obcí na kanalizaci. Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů na budování technické infrastruktury. Využívání alternativních zdrojů energií a lepší informovanost obyvatel o těchto možnostech. SLABÉ STRÁNKY Občasné poklesy tlaku ve vodovodním řádu ve městě Havířov a obci Horní Bludovice. Špatný stav kanalizační sítě způsobený vlivem důlních otřesů v obci Horní Suchá. Chybějící odkanalizování okrajových částí v obci Těrlicko, Horní Bludovice, Albrechtice a převážně jižní část Havířova Špatný stav ČOV Nový Svět v obci Albrechtice, obec Horní Suchá nemá vybudovanou vlastní ČOV, je závislé na Havířovu. Nedostatečná úroveň plynofikace v obci Horní Suchá (pouze 50 % napojených domů). Absence velkého zdroje elektrické energie na území správního obvodu. HROZBY Zhoršení kvality vodních toků a dalších složek životního prostředí vypouštěním naředěných splaškových odpadních vod do recipientu z okrajových dosud nenapojených částí obcí. Návrat ke spalování tuhých paliv v důsledku zdražování cen energií a s tím spojené zhoršený stav životního prostředí. V důsledku poddolovaného území hrozba havárie infrastruktury technických sítí (vodovody, plynovody, kanalizace) Horní Suchá, severní část Havířova. Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou vyjádřeny třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). 40

Obrázek 15: Výsledné améby vyváženosti pilířů za jednotlivé obce SO ORP Havířov Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady SO ORP Havířov Vysvětlivky: 1 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 Veřejná technická infrastruktura 7 Veřejná dopravní infrastruktura 8 Socio-demografické podmínky, občanská vybavenost 9 Bydlení 10 Rekreace 11 Regionální ekonomika 12 Trh práce 13 Daňová výtěžnost 41

SHRNUTÍ Pojem udržitelný rozvoj lze chápat z několika pohledů: jako schopnost zabezpečovat potřeby současných generací, aniž by bylo znemožněno zabezpečování potřeb generacím budoucím, jako vyvážený stav mezi třemi základními pilíři, nebo z hlediska kapitálového přístupu. Otázkou však zůstává, zda lze skutečně zajistit trvale udržitelný rozvoj, jelikož rozvíjet se nelze donekonečna. I proto by bylo lepší nazvat tento růst spíše dlouhodobě udržitelným. Jelikož je ovšem cílem blahobyt člověka, je vše zejména o jeho přístupu nejen k sobě samému, ale také k jeho okolí, zejména přírodě. Snaha definovat cestu udržitelného růstu je tedy spíše hledáním kompromisů mezi člověkem a přírodou. Přitom bychom si měli uvědomit, že člověk bez přírody nemůže existovat, zatímco příroda si bez něj poradí sama. Tuhle myšlenku je třeba zohlednit při plánování v území nejen v globálním rámci, ale i na nižších úrovních. KONTROLNÍ OTÁZKA 1. Jaké jsou přístupy k udržitelnému rozvoji? 2. Musí politika České republiky dodržovat principy udržitelného rozvoje a proč? 3. Jaké jsou 3 základní pilíře a co do nich patří? ŘEŠENÍ Koncept udržitelného rozvoje byl vytvořen ekology, ale v současné době je rozšířen i z pohledu ekonomů a sociologů. Udržitelný rozvoj je klíčový koncept politiky Evropské unie, která je nadřazena politice České republiky. V naší ústavě je článek o inkorporaci evropských norem do českého legislativního prostředí. Základními pilíři udržitelného rozvoje je pilíř environmentální, tj. přírodní prostředí, ve kterém žijeme, sociální, který je charakterizovaný soudržnosti obyvatel, posilování identity s územím, a pilíř ekonomický, daný ekonomickou výkonosti území, dostatkem pracovních příležitostí. ÚKOLY K PROCVIČENÍ Uveďte konkrétní příklady aplikace udržitelného rozvoje na krajské nebo obecní úrovni. 42

SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA ACCENDO, Nová sociální rizika, 2011. DALY, Herman E. (1991) Steady State Economics, 2nd ed., Washington, D. C.: Island Press. HRUŠKA Lubor, FOLDYNOVÁ, Ivana a kol. (2013) Metodika vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Osrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. HRUŠKA Lubor, FOLDYNOVÁ, Ivana a kol. (2014) Stanovení potřebnosti veřejných investic v území s důrazem na účelnost, efektivnost a hospodárnost. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. HRUŠKA-TVRDÝ Lubor. Změny ve struktuře osídlení a jejich dopad na rozvoj měst a regionů: Pohled prostorové sociologie s využitím multikriteriálních analýz. 1. vyd. Ostrava: ACCENDO o.p.s., 2012. ISBN 978-80-904810-4-6. s. 318. KELLER Jan (2009) Nejistota a důvěra. Slon, Praha. LUTZ, Wolfgang et al. (2002) Population and Environment: Methods of Analysis, New York: Population Council, 2002. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198- 7. PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2013. Územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území zpracované společností PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. (2010 až 2014). Internetové zdroje: About the UN Commission on Sustainable Development (CSD) (2009) UN Department of Economic and Social Affairs: Division for Sustainable Development [cit. 2012-10-14]. Dostupné z WWW: <http://www.un.org/esa/dsd/csd/csd_aboucsd.shtml?utm_source=oldredirect&utm_medium=redirec t&utm_content=dsd&utm_campaign=oldredirect>. Free the children: sustainable development [cit. 2014-08-22]. Dostupné z WWW: <http://www.freethechildren.com/wpcontent/uploads/2012/08/sustainabledev_elem.pdf>. HARRIS Jonathan M. (2003) Sustainability and Sustainable Development, International Society for Ecological Economics. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z WWW: <http://isecoeco.org/pdf/susdev.pdf>. OECD (2004) Key Environmental Indicators [cit. 2014-08-22]. Dostupné z WWW: <http://www.oecd.org/environment/indicators-modelling-outlooks/31558547.pdf >. Sustainable Rural Development (2004) HEILIG, Gerhard K, Laxenburg: International Institute for Applied Systems Analysis. [cit. 2004-02-14]. Dostupné z WWW: <http://www.iiasa.ac.at/research/srd/rc/rc_30.htm> Unsustainability: Caused and consequence Social Watch [cit. 2014-08-22]. Dostupné z WWW: <http://www.socialwatch.org/node/14008>. 43

ČÁST B PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STUDENTY A ŽÁKY 1. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Tato aktivita je vhodná pro 3. a 4. třídy základních škol. 1.1. JAK FUNGUJE REGION? Nyní máš šanci být starostou nebo primátorem a ovlivnit území, ve kterém žiješ. Čeká na tebe jednání s hejtmanem k prosazování významných staveb v rámci kraje, jednání s investory o výstavbě tak významných staveb, jako jsou bytové domy, parky, školy, ale i jaderné elektrárny nebo jatka. Seznámíš se základními principy, jak funguje město a region a co to znamená udržitelný rozvoj v praxi. Tento pracovní list ti pomůže pochopit co všechno je nutné při rozhodování v území zohlednit. Držíme ti palce a přejeme řadu úspěchů! Motivace A/ Co je to udržitelný rozvoj? Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí. Proto je nutné mít v obci k dispozici všechny typy staveb. Zjednodušeně můžeme říci, že máme stavby: ekonomicky významné, průmyslové červené sociální zázemí a bydlení modré rekreační, přírodní zelené V městských parcích nebo v sadech nezaměstnáte všechny občany města. Vysvětlení 44

B/ Obec, ve které žijeme Doplň informace do textu a odpověz na otázku: Úkol Jak se jmenuje obec, ve které bydlíš? Starosta se jmenuje a byl do zastupitelstva zvolen za stranu/hnutí Obec leží v kraji kde krajským městem je C/ Stavby ve městě Seznam staveb, které se mohou vyskytovat ve městě, v němž bydlíš, nebo ve městě ve tvém okolí: L 45

Podtrhni tužkou ty stavby, které v tomto městě stojí. Na konec doplň dvě významné stavby ze svého okolí, které v seznamu chybějí. Nejdříve ve dvojicích překontrolujte a proberte, jestli jste podtrhli všechny významné stavby ze svého města. Úkol Následně vše po vyzvání učitele proberte v rámci celé třídy. Učitel na tabuli dopíše stavby, které v seznamu chyběly, a vy si je popřípadě doplňte. Úkol s učitelem Vytvoř mapu města na papír A2 neboa3 a zkresli/vystřihni a nalep do něj stavby uvedené v tabulce. Úkol D/ Spalovna odpadu Hejtman chce umístit v blízkosti Vašeho města spalovnu odpadu, která je důležitá pro celý kraj. Situace Jak se zachováte? Zdůvodněte, proč je spalovna pro obec/město důležitá, nebo proč byste ji ve městě/obci nechtěli. Kam byste spalovnu umístili a proč? Úkol E/ Průmyslový podnik Přijde investor ze zahraničí a hledá vhodný pozemek pro svůj podnik. Situace Co mu nabídnete? Kde byste danou stavbu umístili? Co budete po investorovi požadovat? Úkol F/ Závěr Představit spolužákům své scénáře, zdůvodnění investičních záměrů (spalovna, průmyslový podnik) Máte na to 10 minut (na jednání s politiky, musíte být struční a umět Úkol s učitelem 46

vystihnout podstatu, a nezpochybnitelné argumenty. Hodnotící komise pedagog a dva spolužáci vyberou nejrealističtější scénáře a nejlépe zdůvodněné rozhodnutí. Nejlepší tým dostane odměnu. 2. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2.1. NAŠE POTŘEBY Z POHLEDU BUDOUCÍCH GENERACÍ, ANEB CO PO NÁS ZÚSTANE NAŠIM DĚTEM Zamýšleli jste se někdy nad počínáním člověka na Zemi? Planeta Země člověku přináší základní suroviny a zdroje nutné pro jeho život. V celé naší sluneční soustavě neexistuje jiná planeta, na které bychom mohli žít jen na základě jejích zdrojů. Svým vývojem se člověk postavil do role jakéhosi hospodáře planety Země. Aby byl člověk dobrým hospodářem, který nemyslí jen na sebe, ale snaží se zvelebovat a rozvíjet to, co mu bylo dáno, musí ctít principy udržitelného rozvoje. Základním principem je využívání zdrojů tak, aby uspokojil své potřeby, ale zároveň, aby své potřeby mohly využít i budoucí generace. A/ Jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji? Motivace? Pojmy obnovitelné a neobnovitelné zdroje nejsou úplně přesné. Správně by se podle jejich podstaty měly spíše uvádět rychle obnovitelné zdroje a pomalu obnovitelné zdroje. Obnovitelné zdroje energie jsou takové zdroje, které se v blízkosti zemského povrchu přirozeně obnovují v průběhu jejich využívání. Za neobnovitelný zdroj energie je obvykle považován takový zdroj energie, jehož vyčerpání je očekáváno v horizontu maximálně stovek let, ale jeho případné obnovení by trvalo mnohonásobně déle. 1. Se svými spolužáky a s pomocí učitele rozdělte zdroje energie, které znáte na obnovitelné a neobnovitelné. 2. Jak souvisí obnovitelné zdroje energie s udržitelným rozvojem? Úkol s otázkou k zamyšlení B/ Je Vaše třída dobrým hospodářem?? Představte si, že je vaše třída představuje populaci celé planety. List papíru představuje zásoby uhlí celé planety Země. Nechte list papíru kolovat po třídě a každý si utrhněte kus papíru, abyste v zimě neumrzli. 1. Zbyly Vám nějaké zásoby uhlí pro další generace? Neumrznou Vaše děti? 2. Je uhlí obnovitelným nebo neobnovitelným zdrojem energie? Jak dlouho trvá přeměna dřeva na uhlí? Úkol s otázkami k zamyšlení 47

2.2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V SOULADU SE ZÁKLADNÍMI ŽIVOTNÍMI POTŘEBAMI Už jste se určitě setkali s pojmy, jako jsou redukce odpadu a recyklace a vnímáte politické debaty o otázkách znečištění, či globálního oteplování. Zkoumali jste však již vlastní chování a možnosti, kterými můžete podporovat udržitelný rozvoj či mu naopak klást překážky? Uvědomujete si rozdíl mezi potřebami a problémy České republiky a rozvojových zemí a jejich vzájemné vazby? V této pracovní aktivitě zjistíte závislosti mezi nakládáním s odpady ve vašem běžném životě a o tom, jak změna vašeho denního chování může ovlivnit životní prostředí, dozvíte se o základních potřebach občanské vybavenosti v rozvojových zemích a možnostech, jak rozvoje země mohou přispět k udržitelnému rozvoji Země. A/ Jaké jsou tvé potřeby pro život? Motivace Nakreslete jednoduchý obrázek člověka a kolem něj napište věci, které jsou pro vás, jako člověka, nezbytné k životu. Poté kolem člověka s jeho potřebami nakreslete dům a kolem něj napište věci, které váš dům potřebuje k tomu, aby vše v něm bylo funkční. Nakonec nakresli před domem auto, do něj číslem napiš, kolik jich v domácnosti máte a kolem něho napiš, vše, co je nutné pro jeho provoz. Úkol B/ Jaké odpady produkujeme běžným životem a jak se jich zbavujeme? Na základě vámi vytvořeného obrázku a popisu potřeb vaší rodiny vypište seznam odpadů, které produkujete jako lidé, jaké odpady produkuje váš dům a jaké odpady produkují vaše motorová vozidla. Úkol 48

Následně vše po vyzvání učitele proberte v rámci celé třídy. Ke každému typu odpadu určete, jakým způsobem se ho z vašeho domova zbavujete. Spatřujete nějaké problémy na vašem či na běžném modelu nakládání s těmito odpady nějaký problém? Jaký? Kam odchází všechen odpad po té, co se dostane pryč z vašeho domova? Úkol s učitelem Vraťte se k původnímu obrázku a napište k němu, jakým způsobem byste mohli uspokojit co nejvíce svých potřeb a přitom být co nejvíce šetrní k životnímu prostředí. Úkol C/ Co je to udržitelný rozvoj? Na příklad potřeb člověka a zároveň jeho produkci odpadu jsme si ukázali základ udržitelného rozvoje. Jedna z definic udržitelné rozvoje udává, že je třeba uspokojit potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. Tato definice v důsledku nelze chápat pouze v kontextu životního prostředí, ale v kontextu 3 pilířů, které se navzájem ovlivňují. K tomu, abychom uspokojili své potřeby, potřebujeme kromě zdrojů z přírody také sociální (sociální a zdravotní služby, občanskou vybavenost, školství, služby ) a finanční zázemí (dostatek peněz na uspokojení potřeb). Udržitelný rozvoj území tedy spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí. Vysvětlení? Co jste zjistili o vašem chování, či chování vaší rodiny, ohledně spotřeby a produkce odpadů? Jaké změny můžete ve svém chování udělat pro podpoření udržitelného rozvoje? V co doufáte, že vaše generace bude dělat jinak než ta stávající a co zanechá generacím budoucí? Otázky k zamyšlení 49

2.3. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROZVOJOVÝCH (CHUDÝCH) ZEMÍCH V rozvojových zemích vypadá ranní rutina jinak než u nás. Pokud byste byli jedním z miliard lidí, kteří žijí v chudinské čtvrti (tzv. slamu), byla by vašim domovem pouze plechová bouda. Jedinou vodu, kterou byste měli k dispozici, byste museli nosit domů na velké vzdálenosti. V případě, že byste zrovna měly jídlo, měli byste problém nalézt palivo na oheň pro jeho uvaření. Sdíleli byste WC bez tekoucí vody s dalšími stovkami rodin. Vzhledem k tomu, že byste neměli oficiální adresu a nedostatek peněz, nechodili byste do školy a již jako malé děti byste byli nuceni pracovat jako dělník. Existují možnosti, jak pomoci lidem z rozvojových zemí? Je možné v těchto zemích vůbec mluvit o udržitelném rozvoji? Motivace Do následující mapy zakroužkujte modře rozvinuté oblasti a červeně oblasti rozvojových zemí. Jakou vazbu spatřujete mezi udržitelným rozvojem a rozvinutostí zemí? Úkol Jakou vazbu spatřujete mezi udržitelným rozvojem a rozvinutostí zemí? Úkol Která z následujících forem aktivní pomoci by podle vás nejvíce pomohla a proč? Diskutujte se spolužáky, jaká pomoc je podle vás nejvhodnější, z jakého důvodu a co by tato pomoc mohla všechno ovlivnit. 1. Darování peněz Jak by více peněz mohlo zlepšit vzdělávání, zdravotní péči či Úkol s učitelem 50

snížit chudobu? Poznámka: Představte si a porovnejte rozdíl vašeho přístupu k penězům, kdy vám je rodiče dají jen z důvodu, že něco potřebujete a situaci, kdy si musíte peníze odpracovat 2. Rozvoj obchodu Mohou lidé v rozvojových zemích vydělávat větší množství peněz, pokud budou zboží prodávat na mezinárodních trzích.? 3. Snížení zadlužení Pomohlo by rozvojovým zemí snížení úvěrů a poplatků za půjčky? Pomohlo by jim odpuštění dluhů? Jaký vliv by to mohlo mít na další rozvoj? 4. Nákup tzv. fair trade zboží Lidé z rozvinutých zemí si mohou záměrně vybírat zboží z rozvojových zemí. Peníze z prodeje zboží v zahraničí jde přímo zpět do komunity, která zboží vytvořila. 5. Vytvoření udržitelného zdroje příjmů Lidem v rozvojových zemích lze darovat například dobytek, který mohou dojit (krávy, kozy ) nebo přístroje, se kterými mohou vytvářet vlastní produkty (např. šicí stroje ).? Rozvojová pomoc v Ekvádoru V Ekvádoru v provincii Chimboraso probíhá rozvojová pomoc prostřednictvím několika dobrovolníků. Chimboraso je jednou z nejchudších provincií v Ekvádoru. V malé vesnici Pulingi San Pablo se obyvatelé potýkají s problémy chudoby, špatnému přístupu ke vzdělání a obecně problémem žití udržitelným způsobem. Rozvojová pomoc dobrovolníků zde spočívá právě v nastavování prostředků pro udržitelný rozvoj. Nejprve zde dobrovolníci opravili 2 školy a chovnou stanici morčat. Morčata jsou v Ekvádoru pochoutkou a členové místní komunity díky tomu mohli zefektivnit a zintenzivnit jejich chov a prodej na trhu. Obchod s morčaty poskytuje dobrý zdroj udržitelného výnosu. Členové místní komunity nepracují pouze na ekofarmě, ale starají se o svou zemi, vychovávají společně děti a pracují ve družstvech, která zde byla vytvořena s pomocí mezinárodních dobrovolníků. Každou středu se ženy z komunity scházejí a společně pletou a háčkují. Vytvářejí oblečení, které následně prodávají nejen turistům, ale i místním obyvatelům. Peníze z prodeje těchto věcí rozdělují stejným dílem. Tím nejen zaručují další zdroj příjmu, ale také mají možnost kupovat vln z jiných místních komunit, čímž podporují obchod a rozvoj celé oblasti. Díky této pomoci dobrovolníků, která komunitě zajistila udržitelné příjmy, mohou její členové zajistit dostatek potravy a obecně potřeb jejich rodin, posílat děti do škol a žít udržitelnějším způsobem života. Má smysl práce dobrovolníků v Ekvádoru? Jaké vás napadají další alternativy pomoci s ohledem na udržitelný rozvoj? Čekání na zázračného ptáka Když za druhé světové války na Tichomořských ostrovech přistála Otázky k zamyšlení 51

americká armáda, viděli domorodci, jak vojáci vykáceli kus pralesa, viděli muže se sluchátky na uších, jak hovoří do jakési krabice, a pochytili často opakované slovo "cargo". Pak další vojáci zamávali velkými mávátky na okraji vykácené plochy. Po chvíli se na nebi objevil velký pták, přistál a z jeho útrob vyšly nevídané, dobré a užitečné věci: jídlo, oblečení, boty, stany, zbraně... Druhá světová válka skončila, Američané odjeli, vzpomínka na zázračného ptáka však zůstala. A tak si domorodci vykáceli kus pralesa, z půlek kokosových ořechů si udělali sluchátka, do krabice volali "cargo, cargo" a mávali velkými mávátky. Kupodivu zázračný pták nepřiletěl, a to ani po dalším a dalším důkladném vylepšování mávátek. Je podobnost s dnešní "vyspělou" civilizací čistě náhodná? Je zdánlivá pomoc vyspělých zemí těm rozvojovým vždy ku prospěchu? Jaký základní rozdíl spatřujete v těchto dvou článcích? 3. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY 3.1. SLOŽKY (PILÍŘE) UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí. Udržitelný rozvoj se proto skládá ze 3 hlavních složek, tedy pilířů: environmentálního, sociálního, ekonomického. Motivace A/ Identifikace převládajících funkcí regionů z pohledu pilířů UR Zakreslete do slepé mapy oblasti, které jasně převažují v určitém pilíři. ekonomicky významné, průmyslové červené sociální zázemí a bydlení modré rekreační, přírodní zelené Využijte k tomu své znalosti o velkých průmyslových podnicích, přírodních podmínkách, sídlech s převážně obytnou funkcí atd. a to nejen v měřítku České republiky jako celku, ale i na úrovni Moravskoslezského kraje. Úkol 52

B/ Analýza současného stavu území s ohledem na udržitelný rozvoj Vždy ve dvojici si vyberte území SO ORP v Moravskoslezském kraji. Pro toto území si každá dvojice vybere na zpracování jeden z pilířů udržitelného rozvoje: o přírodní (environmentální) o hospodářský (ekonomický), o sociální. Na internetu najděte k vámi vybrané oblasti územně analytické podklady (ÚAP) a pomocí těchto dokumentů vypište základní charakteristiku území a vámi vybraného pilíře v něm. Úkol Na základě hlavních charakteristik území a vámi vybraného pilíře vytvořte stručnou SWOT analýzu, ve které zhodnotíte nejdůležitější silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby pro udržitelný rozvoj. Úkol 53