ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (vytvořený podle RVP GV) ČTYŘLETÉ GYMNÁZIUM Motivační název: Správně chápat - správně se vyjadřovat - správně jednat.
1. Identifikační údaje Předkladatel: Název školy: Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150 REDIZO IČ 604 59 085 Adresa školy: Postupická 3150, Praha 4 Ředitel školy: Mgr. Josef Tomek Hlavní koordinátor: Mgr. Iva Drlíková RNDr. Ilona Šimková Kontakty: Telefon: 246 007 400 e-mail: postupicka@postupicka.cz www: www.postupicka.cz Zřizovatel Název: Magistrát hlavního města Prahy IČ: 000 64 581 Adresa: Mariánské náměstí 2, Praha 1, 110 00 Telefon: 236 002 042 Fax: 236 007 084 www: www.magistrat.praha-mesto.cz Platnost dokumentu od 1. 9. 2009 Podpis ředitele: Razítko školy: Stránka 2
Obsah 1. Identifikační údaje... 2 2. Charakteristika školy... 6 2.1. Charakteristika školy, její velikost a umístění... 6 2.2. Vybavení školy... 6 2.3. Charakteristika pedagogického sboru... 6 2.4. Charakteristika žáků... 7 2.5. Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce... 7 2.6. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty... 8 3. Charakteristika ŠVP... 9 3.1. Zaměření školy... 9 3.2. Cíle vzdělávání... 9 3.3. Profil absolventa... 11 3.4. Organizace přijímacího řízení... 12 3.5. Organizace maturitní zkoušky... 12 3.6. Zabezpečení výuky žáků se specifickými vzdělávacími potřebami... 12 3.7. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných... 12 3.8. Začlenění průřezových témat... 13 4. Učební plány... 27 4.1. Čtyřleté vzdělávání... 27 5. Učební osnovy... 29 5.1. Jazyk a jazyková komunikace... 29 5.1.1. Český jazyk a literatura... 31 5.1.2. Cizí jazyk... 40 5.1.3. Další cizí jazyk... 63 5.2. Matematika a její aplikace... 98 5.2.1. Matematika... 99 5.3. Informační a komunikační technologie... 108 5.4. Člověk a společnost... 120 5.4.1. Dějepis... 121 5.4.2. Základy společenských věd... 129 5.5. Člověk a příroda... 150 5.5.1. Fyzika... 152 5.5.2. Chemie... 159 5.5.3. Biologie... 168 5.5.4. Zeměpis... 178 5.6. Umění a kultura... 187 Stránka 3
5.6.1. Hudební výchova... 189 5.6.2. Výtvarná výchova... 201 5.7. Člověk a zdraví... 221 5.7.1. Tělesná výchova... 222 5.8. Semináře pro 3. ročník... 234 5.8.1. Konverzace v CJ anglický jazyk... 234 5.8.2. Konverzace v CJ německý jazyk... 236 5.8.3. Konverzace v CJ španělský jazyk... 240 5.8.4. Konverzace v CJ francouzský jazyk... 244 5.8.5. Kulturní antropologie... 247 5.8.6. Dějepisný seminář... 249 5.8.7. Dějiny umění... 252 5.8.8. Seminář z matematiky... 254 5.8.9. Seminář z fyziky... 255 5.8.10. Seminář z chemie... 256 5.8.11. Seminář z biologie... 257 5.8.12. Deskriptivní geometrie... 259 5.8.13. Seminář z informatiky... 261 5.8.14. Seminář z finanční gramotnosti... 263 5.8.15. Mediální výchova... 267 5.8.16. Cvičení z matematiky... 269 5.9. Semináře pro 4. ročník... 270 5.9.1. Literární seminář... 270 5.9.2. Konverzace v CJ anglický jazyk... 271 5.9.3. Konverzace v CJ německý jazyk... 273 5.9.4. Konverzace v CJ španělský jazyk... 277 5.9.5. Konverzace v CJ francouzský jazyk... 280 5.9.6. Seminář z informatiky... 284 5.9.7. Sociologie... 286 5.9.8. Psychologie... 288 5.9.9. Politologie... 289 5.9.10. Ekonomie... 291 5.9.11. Dějepisný seminář... 292 5.9.12. Dějiny umění... 296 5.9.13. Latina... 298 5.9.14. Seminář z matematiky... 299 5.9.15. Seminář z fyziky... 301 Stránka 4
5.9.16. Seminář z chemie... 302 5.9.17. Seminář z biologie... 304 5.9.18. Zeměpisný seminář... 305 5.9.19. Deskriptivní geometrie... 310 5.9.20. Společenskovědní seminář... 312 5.9.21. Seminář z tělesné kultury... 313 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy... 316 6.1. Hodnocení žáků... 316 6.2. Autoevaluace školy... 317 Stránka 5
2. Charakteristika školy 2.1. Charakteristika školy, její velikost a umístění Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150 je školou, jejímž zřizovatelem je Hlavní město Praha. Bylo otevřeno v roce 1983, na počátku školního roku 1992/93 se přestěhovalo do současné budovy. V současnosti studuje na škole cca 600 žáků. Gymnázium je situováno v klidném prostředí Prahy 4, na Spořilově. Velmi dobrá je dopravní dostupnost. Stanice metra Roztyly je vzdálena od školy asi 15 minut chůze, v blízkosti školy jsou stanice několika autobusových linek, které zajišťují spojení na trasy metra A a C. Mnoho studentů využívá k dopravě do školy jízdních kol. Ač se jedná o sídlištní školu, okolí nabízí celou škálu kulturních i sportovních možností. Vědomosti si mohou studenti prohlubovat v sousedící pobočce městské knihovny, kulturní pořady nabízí Kulturní centrum Spořilov, ke sportování vybízí okolí Hamerského rybníka a sportovní areál Hamr. 2.2. Vybavení školy Všechny učebny a odborné pracovny (fyziky, chemie, estetické výchovy, informatiky a cizích jazyků) jsou vybaveny moderní multimediální technikou - počítači s dataprojektory. Tělesná výchova probíhá v tělocvičně, v nově zrekonstruované posilovně a na víceúčelovém hřišti. Sportovní příprava tříd se zaměřením na TV - florbal probíhá i ve sportovní hale mimo areál školy. Ve volném čase jsou studentům v budově školy k dispozici počítače s přístupem k internetu. Učitelé mají k dispozici kabinety vybavené počítači a IVT místnost s kopírkami a centrální tiskárnou. Všichni pedagogové mají svoji elektronickou adresu a telefonní připojení. Prostor pro setkávání učitelů poskytuje sborovna. Gymnázium má vlastní moderní kuchyni se školní jídelnou, která nabízí výběr ze čtyř jídel. Uživatelský komfort zařízení zvyšuje elektronický jídelní systém s využitím objednávkových terminálů v obou budovách školy a internetové objednávání jídel. V areálu školy je školní bufet, několik nápojových a svačinových automatů. V rámci posílení bezpečnosti studentů, pedagogických i nepedagogických pracovníků a prevence proti krádežím škola využívá bezpečnostní kamerový systém monitorující okolí vchodu do budovy. V přízemí budovy je v době provozu školy přítomna vrátná. Ve škole funguje elektronický docházkový systém napojený přes Opencard na elektronickou třídní knihu. Škola je vybavena šatnovými skříňkami pro dvě osoby v přízemí školy. V areálu školy je zastřešené parkoviště pro kola. 2.3. Charakteristika pedagogického sboru Na gymnáziu pracuje stabilizovaný, odborně kvalifikovaný a kvalitní pedagogický sbor, který zajišťuje vysokou úroveň vzdělávání; nezbytností je průběžné zvyšování si kvalifikace a další vzdělávání. Pedagogický sbor čítá cca 50 členů. Na škole působí odborně kvalifikovaný poradenský tým (výchovná poradkyně, metodička prevence sociálně patologických jevů a školní psycholožka). Stránka 6
2.4. Charakteristika žáků Na škole studují žáci z celé Prahy i z příměstských oblastí Prahy. Škola umožňuje studentům získat odpovídající znalosti a dovednosti ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech cílem je uvědomit si svůj potenciál, rozvíjet jej prostřednictvím volitelných předmětů, poté prohlubovat studiem na VŠ (případně VOŠ jakéhokoli typu) a dobře se uplatnit v praxi. Během celého studia je proto kladen důraz na vlastní zodpovědnost studentů; jak za své celkové vzdělání, tak za svou úspěšnost u maturitní zkoušky. Studenti všech oborů vzdělávání studují anglický jazyk a zároveň si volí další jazyk (německý jazyk, francouzský jazyk, španělský jazyk). Ve vyšších ročnících je studentům nabízena možnost volitelných předmětů formou seminářů. Žáci jsou formou besed, zážitkových seminářů, exkurzí a vlastních projektů vedeni ke zdravému životnímu stylu, sebepoznání a vytvoření vhodných životních postojů. Učí se vyjádřit vlastní názory, obhájit je, ale také naslouchat názorům druhých, vhodně komunikovat, spolupracovat, být tolerantní a ohleduplní, pomáhat. Atmosféra mezi žáky je přátelská. Žáci řeší svoje problémy ve studentské radě, kterou sami řídí, a s výsledky jednání nebo požadavky seznamují ředitelství školy. 2.5. Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce V rámci dlouhodobého projektu probíhá výchova ke zdraví zaměřená na zdravý život, péči o reprodukční zdraví, etické a psychosociální aspekty partnerského a sexuálního soužití. Osvědčil se např. program pro dívky "S tebou o tobě", vedený zkušenými lektorkami. Byl spuštěn nový koncept primární prevence. Jedním z jeho programů je projekt realizovaný ve spolupráci s Pražským centrem primární prevence a obecně prospěšnou společností Dialog Jesenius Můžu Ti pomoct. Cílem aktivity je nejtěsnější zapojení žáků do tvorby preventivní strategie školy - nejprve prostřednictvím žáků dobrovolníků školy prostřednictvím vytváření preventivních materiálů a aktivit rozmanitých forem, např. zvukových, obrazových i jejich kombinací. Některé aktivity budou přesahovat i rámec naší školy, kdy dojde ke spolupráci s dalšími školami zapojenými do projektu. Škola nabízí žákům v průběhu studia velké množství kurzů (adaptační, lyžařský, vodácký, cyklistický, sportovně turistický, geologický), organizuje řadu jednorázových kulturních a společenských aktivit. Škola získala akreditaci na udělování licence ECDL (European Computer Driving Licence), pořádá přípravné jazykové kurzy pro mezinárodní zkoušky FCE a umožňuje získat osvědčení instruktor školního lyžování. Studenti školy mají možnost tyto certifikáty získat během studia. Další každoroční projekty školy: Pravidelná účast gymnázia na prezentaci Schola Pragensis Sportovní den školy (turnaj ve volejbalu a softbalu) Postupická laťka soutěž ve skoku vysokém (i pro žáky jiných škol) Gymnázium spolupracuje již řadu let se zahraničními partnery. Tato aktivita probíhá na několika úrovních. Gymnázium spolupracuje se zahraničními školami při výměně žáků a vzájemných návštěvách. Dlouhodobě se daří udržovat vazby s gymnáziem v německém Sundernu a s francouzským lyceem v Saint Etienne. Podle zájmu žáků se pořádají zájezdy do anglicky, francouzsky, německy a španělsky mluvících zemí. Stránka 7
2.6. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Při škole je od 1. 1. 2006 zřízena Školská rada, která má šest členů (2 zástupci učitelů, 2 zástupci zřizovatele, 2 zástupci zletilých žáků a rodičů nezletilých žáků) a pracuje v souladu s příslušnou legislativou. Sdružení rodičů a přátel gymnázia spolupracuje s vedením školy a podporuje mnoho akcí školy např. školní ples, výjezdy studentů do zahraničí i různé soutěže. Spolupráce s rodiči probíhá především na třídních schůzkách (září, listopad, duben), kde jsou projednávány prospěch a chování žáků, organizační záležitosti, akce školy a pod Závažnější problémy žáků (studijní či kázeňské) jsou řešeny při individuálních jednáních rodičů s třídními učiteli, ředitelem školy, poradenským týmem školy. Probíhají po vzájemné domluvě jak na žádost rodičů, tak z podnětu učitelů. Informace o výsledcích vzdělávání a docházce dostávají rodiče a žáci prostřednictvím webových stránek (program Bakaláři). Škola organizuje dvakrát ročně (listopad prosinec, leden) Den otevřených dveří určený především uchazečům o studium a jejich rodičům. Veřejnost je informována o dění ve škole prostřednictvím webových stránek (www.postupicka.cz). Pro rodiče a žáky je zřízen školní informační portál sharepoint. Gymnázium spolupracuje s celou řadou charitativních organizací v rámci jejich sbírkových akcí (Adra, Světluška, Rozum a cit ), zejména pak podporuje Dětský domov ve Strančicích formou vánočního trhu, jehož výtěžek je předán DD. Gymnázium rozvíjí spolupráci s Pedagogicko psychologickou poradnou pro Prahu 1, 2 a 4, Francouzská 56. Spolupráce probíhá jak v rámci prevence sociálně patologických jevů, tak i v oblasti studijní např. adaptace žáků 1. ročníků na nové prostředí, pomoc žákům se specifickými poruchami učení, profesní testy ve 4. ročníku. Vedení školy také spolupracuje se Studentskou radou, která každoročně přináší řadu podnětů ke zkvalitnění výuky i školního prostředí. Studentská rada sdružuje zástupce jednotlivých tříd a má možnost přinášet různé podněty týkající se provozu školy i studia. Spolupráce s vysokými školami probíhá jak v rámci praxí studentů pedagogických oborů na gymnáziu, tak formou setkání studentů gymnázia se studenty a učiteli vysokých škol na odborných či náborových besedách. Stránka 8
3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy Školní vzdělávací program probíhá v rámci oboru čtyřletého gymnázia (kód 79-41- K/41). Na naši školu přijímáme nadané žáky, kteří procházejí náročným přijímacím řízením. Rádi přijmeme i děti handicapované, pokud nám to dovolí provozní podmínky. Jsme všeobecné gymnázium, proto je naší snahou umožnit studentům co nejširší výběr předmětů a volnost zaměření v posledních dvou ročnících. V nižších ročnících je vzdělávací obsah ze všech vzdělávacích oblastí RVP GV rovnoměrně rozložen do vyučovacích předmětů, čímž je vytvořen základ pro pozdější profilaci studia. Žákům je postupně dána možnost profilovat své studium podle vlastního zájmu formou volitelných seminářů, nejvýrazněji v posledním ročníku. Volitelné semináře si student povinně volí pro předposlední a poslední ročník studia nad rámec pevně daných povinných vyučovacích předmětů. Tyto semináře jsou nástrojem svobodné volby studenta, který tak má možnost výrazně se profilovat pro další studium i pracovní život. Z hlediska rámcového vzdělávacího programu je zachována klasická nabídka předmětů, integrovány jsou předměty "zdravotní výchova" a "svět práce". Jednou z priorit vzdělávacího programu je výuka cizích jazyků. Prvním cizím jazykem je jazyk anglický, další cizí jazyk si volí žák z aktuální nabídky, kterou tvoří obvykle němčina, francouzština a španělština. Velice důležité pro plnění záměrů ŠVP jsou korektní a vstřícné vztahy vědomě budované mezi učiteli a žáky, mezi žáky napříč ročníky i otevřené vztahy mezi vedením školy, učiteli a žáky. Během studia je kladen důraz na souvislosti a mezioborové vztahy, což přispívá ke kvalitní přípravě na další studium. Většina žáků tak splňuje předpoklady pro přijetí na vysokou školu. 3.2. Cíle vzdělávání umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné a účinné komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevili jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému okolí i k přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést žaky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít a spolupracovat s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci umožnit žákům využívat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti k vlastnímu svobodnému a kultivovanému sebevyjádření Stránka 9
Klíčové kompetence Kompetence k učení umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Kompetence k řešení problému podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Kompetence sociální a personální rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat při profesní orientaci a respektovat práci vlastní i druhých Učitel: Co to představuje na naší škole klade důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, schopnost reprodukce textu vlastními slovy vede žáky ke schopnosti vyhledat informaci a kriticky ji posoudit klade důraz na knižní vzdělanost a ověřitelné zdroje informací vede žáky k používání informačních technologií, úměrně věku žáků k žákům má individuální přístup, dává jim možnost prožít úspěch a tím posiluje jejich sebedůvěru vede žáky k tomu, aby si našli vlastní efektivní styl učení v jednotlivých předmětech vytváří takové situace, v nichž má žák radost a uspokojení z učení, touží po zdokonalení Učitel: nechá žáky hledat různá řešení problému, posuzovat odlišné strategie tam, kde je to vhodné, používá netradiční úlohy ve vhodných případech nechá žáky realizovat vlastní nápady, podporuje jejich tvořivost podporuje žákovu schopnost vidět věci jinak motivuje žáky problémovými úlohami z praktického života dbá, aby se žáci postupně zdokonalovali práci s informacemi z různých zdrojů (ústních, tištěných, mediálních a digitálních) učí žáky vyhledávat a třídit informace, přistupovat k nim kriticky a dále je využívat učí žáky aplikovat teorii do praxe vede žáky k samostatnému organizování některých akcí mimo vyučování Učitel: vede žáky k efektivní komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu učí žáky kultivovaně obhajovat vlastní názor, argumentovat a zároveň naslouchat názorům jiných podporuje a rozvíjí formulační a prezentační schopnosti žáků dbá, aby si žáci tříbili jazykový cit Učitel: umožní žákům posílit sebekontrolu a sebeovládání pomůže žákům získat dovednosti pro zvládání stresových situací podporuje zdravé vztahy mezi žáky uvnitř třídy i mezi třídami začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede žáky ke spolupráci při vyučování podporuje rozvoj dovedností pro kooperaci a týmovou práci umožní žákům vyzkoušet si různé role ve skupině Stránka 10
Klíčové kompetence Kompetence občanská připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Kompetence k podnikavosti příprava na volbu povolání, příprava na život v tržním prostředí Učitel: Co to představuje na naší škole respektuje individuální rozdíly mezi žáky vede žáky k tomu, aby si v třídních kolektivech společně stanovili pravidla chování, a dbá na jejich dodržování klade důraz na ekologickou výchovu vede žáky k třídění odpadu dbá, aby se žáci při pobytech v přírodě chovali jako zodpovědné a spolehlivé osoby pěstuje v žácích úctu ke kulturním statkům Učitel: motivuje žáky k aktivnímu zapojení do výuky vede je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci pomáhá jim při tom nabídkou volitelných a nepovinných předmětů pěstuje v žácích trpělivost a systematičnost 3.3. Profil absolventa Naše gymnázium vzdělává své žáky tak, aby jeho absolventi byli schopni orientovat se v běžném životě a aktivně se účastnit společenského, kulturního nebo politického dění ve svém regionu, aby byli sociálně zralí a byli si vědomi svých práv a povinností a ctili demokratické principy fungování společnosti. Absolvent našeho gymnázia je osobností schopnou dále rozvíjet a chránit své fyzické a psychické zdraví i sociální cítění a přijímat zodpovědnost za své názory, postoje a činy. Primární úlohou všech ročníků gymnázia je příprava ke studiu na vysokých školách. Absolvent umí komunikovat ústně, písemně i pomoci ICT, a to jak v mateřském, tak i v cizím jazyce, a prakticky používat ICT při své práci i pro vlastní vzdělávání. Absolvent čtyřletého studia dosáhne v 1. cizím jazyce úrovně B1+ až B2, v 2. cizím jazyce B1. Je schopen samostatně se učit a samostatně řešit úkoly. Své znalosti a dovednosti umí dále tvořivě rozvíjet a propojovat. Chápe nutnost celoživotního vzdělávání. Také umí pracovat v týmu, vhodně a přiměřeně prezentovat a obhájit svůj názor. Absolvent našeho gymnázia se orientuje v základech různých oborů, aby si mohl vybrat studijní obor na vysoké škole a povolání podle svých zájmů a schopností. Umí využívat prameny, kompilovat a prezentovat je, aniž by se dopustil plagiátorství, umí z nadbytku informací vybírat podstatné. Absolvent naší školy rozumí metodám přírodovědného výzkumu, které pomáhají objasnit zákonitosti, jimiž se přírodní procesy řídí, rozumí metodám společenskovědního výzkumu a chápe historické, sociální, kulturní a ekonomické souvislosti vývoje společnosti. Je schopen aplikovat teoretické poznatky při řešení konkrétních životních situací. Stránka 11
3.4. Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení do prvního ročníku čtyřletého studia se každý rok koná v souladu s právními normami MŠMT ČR. Otázky v přijímacím řízení nepřekračují úroveň znalostí z RVP ZV. Kritéria přijetí a počty otevíraných tříd jsou každoročně do 31. 1. aktualizovány na webových stránkách školy. Přijímací řízení se provádí ve spolupráci s firmou SCIO.CZ (www.scio.cz). V přijímacím řízení jsou testovány znalosti a dovednosti v následujících oblastech: český jazyk, matematika, všeobecné studijní předpoklady. 3.5. Organizace maturitní zkoušky Podmínky organizace maturitní zkoušky se řídí platnými právními normami MŠMT ČR. Školní část maturitní zkoušky respektuje filozofii ŠVP a nechává studentům volný výběr předmětů dle zaměření jednotlivce. Nejsou vypsány povinné maturitní předměty. Školní část maturitní zkoušky je realizována ústní zkouškou před maturitní zkušební komisí. 3.6. Zabezpečení výuky žáků se specifickými vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením, žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu apod.) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je dáno vyhláškou č.73/2005 Sb. a probíhá formou individuální integrace do běžných tříd. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb, zjišťování míry podpůrných opatření a posuzování možností žáků při jejich vzdělávání poskytují se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc školská poradenská zařízení zařazená do rejstříku škol a školských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra aj.) a odborní pracovníci školního poradenského pracoviště, zejména školní psycholog. Škola při plánování a realizaci vzdělávacího procesu vychází z konkrétních zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků, respektuje individualitu žáka, využívá podle možností podpůrných opatření a uplatňuje princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky. Dále umožňuje ze závažných zdravotních důvodů uvolnění z celého nebo z části vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností (viz 67 odst. 2 školského zákona) a vytváření individuálních vzdělávacích plánů. Škola podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvalitnění jejich práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 3.7. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných K zabezpečení rozvoje mimořádně nadaných žáků směřuje škola dlouhodobě v souladu s vyhláškou č. 73/2005Sb a péče o mimořádně nadané žáky odpovídá charakteru podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Důraz je kladen nejen na prostorové i materiální řešení výuky, ale hlavně na zajištění kvality výuky náročného obsahu i vhodných forem a Stránka 12
metod práce: využívání metod s preferencí individuálního přístupu, využívání možností individuálních konzultací, nabídka volnočasových aktivit, zařazování žáků do skupin podle úrovně znalostí, široká nabídka volitelných předmětů vycházející ze zájmu žáků. Cílem péče o tyto žáky je jednak podpora jejich nadání event. talentu a jednak směřování k harmonizaci jejich osobnosti. Velká pozornost je věnována profesní kariéře žáků. V závěru studia mohou využít nabídku skupinového psychologického šetření a individuálních konzultací se školním psychologem. 3.8. Začlenění průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (zkratka OSV) Charakteristika průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova vyplývá na jedné straně z obecných tendencí vývoje tohoto světa a nároků, které takový vývoj před středoškolské vzdělání staví, a na druhé straně bezprostředně z výchozích kapitol RVP G, které již výše zmíněné nároky reflektují. Osobnostní a sociální výchova pomáhá žákům vést zdravý a zodpovědný život jako jednotlivcům i členům společnosti, poskytuje žákům příležitosti přemýšlet o svých zkušenostech a o vlastním vývoji. Rozvíjí u žáků sebeúctu, sebedůvěru a schopnost přebírat zodpovědnost za své jednání v různých životních situacích, při sebevzdělávání a při práci. Učí rozumět hodnotě mezilidských vztahů a respektovat názory, potřeby a práva ostatních. Znalosti a dovednosti získané v rámci Osobnostní a sociální výchovy jim mohou pomoci též reagovat na morální, sociální a kulturní otázky, které před nimi vyvstávají na cestě životem. Globalizace a další sociokulturní jevy přinášejí nemalému množství lidí řadu rizik (např. ohrožení psychické stability i fyzické existence nevhodným zacházením s produkty vědy a techniky; sociální problémy související s rychlostí a nepředvídatelností ekonomických pohybů; zvýhodňování podmínek pro globální terorismus; rychlé rozrušování dříve dlouhodobě stabilních sociálních vazeb a kulturních celků; devastace životního prostředí). Současně s objevováním se a působením těchto rizik hledají lidé cesty, jak jim zabránit nebo jak redukovat jejich destruktivní dopady na jedince i společnosti. Jeden z podstatných směrů, jímž se tyto snahy ubírají, směřuje k pedagogicky ovlivňovanému osobnostnímu a sociálnímu rozvoji každého jedince ve společnosti. K takovému rozvoji, který by založil v lidech předpoklad schopností: vytvářet a udržovat si maximum osobní stability, vyrovnávat se s riziky, pečovat o své psychosomatické zdraví; pěstovat kvalitní mezilidské vztahy a v procesech sociální interakce ve všech jejích podobách (osobní, politické, interkulturní, profesní, společenské atd.), jednat co nejefektivněji ve prospěch svůj i druhých lidí. Průřezové téma směřuje k: rozvoji osobnostních, individuálních předpokladů každého jedince pro život se sebou samým i s druhými lidmi v aktuálním společenském kontextu; rozvoji sociálních (interakčních, vztahových) dovedností pro život s druhými lidmi; rozvoji etických předpokladů pro život ve společenství lidí a v tomto světě vůbec. Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovedností a předpokladů v rámci studia (a tedy také důvod zařazení tématu do RVP G) vyplývá z aktuálního pojetí všeobecného vzdělání reagujícího na výše uvedené skutečnosti. Pokud má být gymnázium i nadále školou poskytující toto vzdělání, pak se prakticky nemůže vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecně Stránka 13
lidský potenciál žáků. Znamená to nejen orientovat je v kultuře a vědách, ale též nabídnout jim vzdělávací příležitost pro rozvoj různých typů životních dovedností. Jejich prostřednictvím může žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sociálních situacích a také zhodnocovat vzdělání, které mu gymnázium poskytne v jiných vzdělávacích oborech. Průřezové téma svou obecností souvisí prakticky se všemi vzdělávacími oblastmi RVP G. Oblast Jazyk a jazyková komunikace se setkává s tématy, která se v rámci průřezového tématu týkají mezilidské komunikace; oblast Člověk a příroda se může prolnout např. s tematikou ochrany a rozvoje fyzické složky osobnosti, zdravého životního stylu i biologického základu sociálního lidského chování, etiky ve vztahu k životnímu prostředí; oblast Člověk a společnost se může setkat s Osobnostní a sociální výchovou opět na poli komunikace, mezilidských vztahů, sociálních a ekologických problémů, interkulturních kontaktů a dovedností, na poli etiky lidského chování atd.; oblast Člověk a svět práce se snadno prováže s tématy týkajícími se práce na sobě samém, plánování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje řady sociálních dovedností a postojů potřebných pro spolupráci, organizování druhých lidí i zvládání konkurence; oblast Člověk a zdraví může být průřezovým tématem významně podpořena např. ve směřování k zdravému životnímu stylu, psychohygieně a hygieně komunikace; oblast Umění a kultura má jednoznačně kontakt s průřezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emoční inteligence atd. Poznání a rozvoj vlastní osobnosti pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Adaptační kurz - určen pro: 1. ročník V průběhu školního roku využívá škola nabídek s aktivit z portfolia občanských sdružení apod. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - integrace ve výuce 1. ročník Cizí jazyk: A2 Základy společenských věd: 3.3. Učení a poznání, 3.5. Psychologie zdraví Výtvarná výchova: 3.11. Dějiny umění Tělesná výchova: 3.1. Činnosti ovlivňující zdraví, 3.4. LVK 2. ročník Další cizí jazyk: A2 Výtvarná výchova: 4.10. Komplexní kompoziční práce Tělesná výchova: 4.1. Činnosti ovlivňující zdraví, 4.4. Vodácký kurz, 4.6. Softbalový sportovní den 3. ročník Český jazyk a literatura: Český jazyk a sloh Tělesná výchova: 5.1. Činnosti ovlivňující zdraví, 5.4. Sportovní kurz, 5.5. Volejbalový sportovní den Stránka 14
4. ročník Základy společenských věd: 6.8. Francouzské osvícenství a myšlenky J. A. Komenského Tělesná výchova: 6.1. Činnosti ovlivňující zdraví Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem ECDL zkouška - určen pro: 2. ročník Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - integrace ve výuce 1. ročník Cizí jazyk: A2 Základy společenských věd: 3.3. Učení a poznání, 3.5. Psychologie zdraví, 3.7. Sociální psychologie Biologie: Laboratorní cvičení Tělesná výchova: 3.2. Pohybové dovednosti, 3.3. Činnosti podporující pohybové učení, 3.4. LVK, 3.5. Volejbalový sportovní den 2. ročník Cizí jazyk: A2-B1 Biologie: Laboratorní cvičení Tělesná výchova: 4.2. Pohybové dovednosti, 4.3. Činnosti podporující pohybové učení, 4.4. Vodácký kurz, 4.5. Volejbalový sportovní den, 4.6. Softbalový sportovní den 3. ročník Tělesná výchova: 5.2. Pohybové dovednosti, 5.3. Činnosti podporující pohybové učení, 5.4. Sportovní kurz, 5.5. Volejbalový sportovní den 4. ročník Tělesná výchova: 6.2. Pohybové dovednosti, 6.3. Činnosti podporující pohybové učení Sociální komunikace pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Adaptační kurz - určen pro: 1. ročník pokrytí projektem Výběrový kurz lyžařský - určen pro: 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník Sociální komunikace - integrace ve výuce 1. ročník Český jazyk a literatura: Český jazyk a sloh Cizí jazyk: A2 Další cizí jazyk: A1-A2 Základy společenských věd: 3.7. Sociální psychologie 2. ročník Cizí jazyk: A2-B1 Výtvarná výchova: 4.11. Dějiny umění a návštěvy galerií Stránka 15
3. ročník Cizí jazyk: B1 Další cizí jazyk: A2-B1 Základy společenských věd: 5.1. Tržní ekonomika, 5.6. Základy sociologie 4. ročník Český jazyk a literatura: Český jazyk a sloh Morálka všedního dne pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Výběrový kurz lyžařský - určen pro: 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník Morálka všedního dne - integrace ve výuce 1. ročník Další cizí jazyk: A1-A2 Základy společenských věd: 3.3. Učení a poznání, 3.5. Psychologie zdraví, 3.7. Sociální psychologie 3. ročník Český jazyk a literatura: Český jazyk a sloh Základy společenských věd: 5.1. Tržní ekonomika Seminář z informatiky: 5.1. Počítačová grafika 4. ročník Další cizí jazyk: B1 Základy společenských věd: 6.2. Úvod do filozofie, 6.14. Totalita a etika, 6.15. Etika Spolupráce a soutěž pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Laťka Postupická - určen pro: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník pokrytí projektem Výběrový kurz lyžařský - určen pro: 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník Spolupráce a soutěž - integrace ve výuce 1. ročník Další cizí jazyk: A1-A2 Matematika: 3.3. Rovnice a nerovnice Základy společenských věd: 3.5. Psychologie zdraví Tělesná výchova: 3.2. Pohybové dovednosti, 3.3. Činnosti podporující pohybové učení, 3.4. LVK, 3.5. Volejbalový sportovní den 2. ročník Cizí jazyk: A2-B1 Další cizí jazyk: A2 Výtvarná výchova: 4.4. Vánoční tradice Tělesná výchova: 4.2. Pohybové dovednosti, 4.3. Činnosti podporující pohybové Stránka 16
učení, 4.4. Vodácký kurz, 4.5. Volejbalový sportovní den, 4.6. Softbalový sportovní den 3. ročník Další cizí jazyk: A2-B1 Základy společenských věd: 5.6. Základy sociologie Tělesná výchova: 5.2. Pohybové dovednosti, 5.3. Činnosti podporující pohybové učení, 5.4. Sportovní kurz, 5.5. Volejbalový sportovní den 4. ročník Cizí jazyk: B1-B2 Další cizí jazyk: B1 Tělesná výchova: 6.2. Pohybové dovednosti, 6.3. Činnosti podporující pohybové učení VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (zkratka VMEGS) Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech představuje v RVP G kritický pohled na aktuálně chápané globalizační a rozvojové procesy současného světa. Rostoucí propojování aktivit ve všech oblastech lidského života, vnímání globálních hospodářských, sociálních, politických, kulturních a environmentálních příznivých prvků a jevů, ale i problémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozumění sobě samému v tomto kontextu, to vše jsou hlavní přínosy daného tématu pro vzdělávání na gymnáziu Nejvhodnějším způsobem, jak toto průřezové téma efektivně naplňovat, je jeho integrace do různých vzdělávacích oblastí, vzdělávacích oborů a vyučovacích předmětů. Silnou stránkou průřezového tématu je získané informace takto zařazovat do uceleného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák gymnázia do života. Příležitosti k realizaci průřezového tématu poskytuje celý RVP G. Především je to vzdělávací oblast Člověk a společnost ve všech jejích součástech se zvláštním důrazem na výchovu k občanství a politické kultuře (vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, zejména tematický okruh Mezinárodní vztahy, globální svět, a také vzdělávací obor Dějepis), dále rovněž oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se evropská a globální dimenze uplatňuje především ve vzdělávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, Sociální prostředí, Životní prostředí, Regiony), dále ve vzdělávacím oboru Biologie (v ekologické tematice všech okruhů). Nelze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v dalších vzdělávacích oborech této oblasti (Fyzika, Chemie) vztah člověka k technice a technologiím, stejně tak i výchovu ke zdravému životnímu stylu, tělesné kultuře a posilování fyzické odolnosti (vzdělávací oblast Člověk a zdraví). Nezastupitelným prostředkem k realizaci evropské a globální dimenze je v RVP G vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie. Využívání těchto technologií umožňuje aktivní postupy a formy učení a účast v mezinárodní komunikaci a projektech. Současné globalizační a rozvojové procesy jsou podporovány šířením dalších moderních Stránka 17
technologií (chemické technologie, biotechnologie, technologie v lékařství, průmyslové technologie), bez kterých není možný vědecký a společenský (udržitelný) rozvoj. Realizace Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech ve školní praxi přesahuje možnosti tradiční předmětové výuky. Vyžaduje efektivní týmovou spolupráci učitelů, aplikaci inovačních a netradičních vzdělávacích a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperaci mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových aktivit. Realizaci průřezového tématu podporují také např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, se sociálními partnery, s humanitárními organizacemi, s kulturními a společenskými institucemi v regionu nebo spolupráce se zahraničními partnerskými školami, zvláště evropskými. Globalizační a rozvojové proces V průběhu školního roku využívá škola nabídek s aktivit z portfolia občanských sdružení apod. Globalizační a rozvojové procesy - integrace ve výuce 1. ročník Dějepis: 3.5. Středověk Zeměpis: 3.4. Obyvatelstvo, 3.5. Osídlení, 3.6. Světové hospodářství, 3.7. Politická geografie, 3.8. Mimoevropské regiony 2. ročník Dějepis: 4.2. Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Základy společenských věd: 4.1. Stát a právo, 4.4. Právní systém v ČR Zeměpis: 4.1. Mimoevropské regiony, 4.2. Regionální geografie Evropy, 4.3. Regionální geografie střední Evropy 3. ročník Základy společenských věd: 5.2. Národní hospodářství, stát a ekonomika, 5.5. Problém globalizace 4. ročník Politologie: Mezinárodní vztahy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky pokrytí předmětem Cizí jazyk V průběhu školního roku využívá škola nabídek s aktivit z portfolia občanských sdružení apod. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky - integrace ve výuce 1. ročník Zeměpis: 3.5. Osídlení, 3.6. Světové hospodářství, 3.7. Politická geografie 2. ročník Zeměpis: 4.2. Regionální geografie Evropy, 4.3. Regionální geografie střední Evropy 3. ročník Základy společenských věd: 5.5. Problém globalizace 4. ročník Politologie: Mezinárodní vztahy Stránka 18
Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce V průběhu školního roku využívá škola nabídek s aktivit z portfolia občanských sdružení apod. Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce - integrace ve výuce 1. ročník Zeměpis: 3.4. Obyvatelstvo, 3.5. Osídlení, 3.7. Politická geografie 2. ročník Základy společenských věd: 4.5. EU a mezinárodní organizace Zeměpis: 4.2. Regionální geografie Evropy, 4.3. Regionální geografie Střední Evropy 3. ročník Cizí jazyk: B1 4. ročník Základy společenských věd: 3.5. Problém globalizace Žijeme v Evropě pokrytí projektem Zahraniční jazykově poznávací zájezdy - určen pro: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník Žijeme v Evropě - integrace ve výuce 2. ročník Dějepis: 4.2. Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Základy společenských věd: 4.2. Politický systém, politické strany, ideologie, 4.3. Lidská práva a styk s úřady, 4.4. Právní systém v ČR, 4.5. EU a mezinárodní organizace Zeměpis: 4.2. Regionální geografie Evropy, 4.3. Regionální geografie střední Evropy, 4.4. Regionální geografie České republiky 3. ročník Základy společenských věd: 5.2. Národní hospodářství, stát a ekonomika 4. ročník Další cizí jazyk: B1 Politologie: Mezinárodní vztahy Vzdělávání v Evropě a ve světě pokrytí předmětem Cizí jazyk Vzdělávání v Evropě a ve světě - integrace ve výuce 1. ročník Dějepis: 3.5. Středověk 2. ročník Další cizí jazyk: A2 Dějepis: 4.2. Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Stránka 19
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (zkratka MV) Charakteristika průřezového tématu Multikulturní výchova zaujímá významné místo v současné společnosti založené na multikulturních vztazích. Zásadní význam má zejména pro mladé lidi, kteří se připravují pro život v prostředí, v němž se setkávají a budou se ve stále větší míře setkávat s příslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s lidmi jiného životního stylu a jiných hodnot. Jejím úkolem je především rozvíjet porozumění žáků sobě samým a hodnotám své kultury, podpořit jejich integraci v širším multikulturním prostředí při zachování vlastní kulturní identity. Škola má při působení na žáky v tomto směru funkci vzdělávací i výchovnou. Aby byla multikulturní výchova úspěšná a efektivní, musí prolínat celým výchovným a vzdělávacím prostředím školy, týkat se také mezilidských vztahů ve škole, mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a rodinou. Důležité je i klima třídy na pozadí širšího školního a společenského prostředí a v neposlední řadě také osobnost učitele a jeho kompetentnost apod. Průřezové téma Multikulturní výchova se neomezuje jen na informace, které žáci získají zejména ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Občanský a společenskovědní základ, Dějepis, Geografie, které mají s multikulturní výchovou úzkou souvislost, ale snaží se stimulovat, ovlivňovat či korigovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků, posilovat jejich schopnosti začlenit se do multikulturních aktivit a být úspěšní v mezinárodní spolupráci. Multikulturní výchova se zaměřuje zejména na poznání a pochopení kulturních diferencí mezi lidmi nejrůznějšího původu, mezilidské vztahy, interkulturní komunikaci a přizpůsobení životu v multikulturní společnosti. Základní problémy sociokulturních rozdílů - integrace ve výuce 1. ročník Český jazyk a literatura: Literatura Zeměpis: 3.4. Obyvatelstvo, 3.5. Osídlení, 3.7. Politická geografie, 3.8. Mimoevropské regiony 2. ročník Zeměpis: 4.1. Mimoevropské regiony, 4.2. Regionální geografie Evropy, 4.3. Regionální geografie střední Evropy 3. ročník Základy společenských věd: 5.6. Základy sociologie Psychosociální aspekty interkulturality pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Zahraniční jazykově poznávací zájezdy - určen pro: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník Psychosociální aspekty interkulturality - integrace ve výuce 4. ročník Cizí jazyk: B1-B2 Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Zahraniční jazykově poznávací zájezdy - určen pro: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník Stránka 20
Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí - integrace ve výuce 1. ročník Český jazyk a literatura: Český jazyk a sloh Zeměpis: 3.7. Politická geografie 2. ročník Zeměpis: 4.2. Regionální geografie Evropy, 4.3. Regionální geografie střední Evropy 3. ročník Základy společenských věd: 5.6. Základy sociologie 4. ročník Cizí jazyk: B1-B2 Další cizí jazyk: B1 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (zkratka EV) Charakteristika průřezového tématu V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje, stala se environmentální výchova důležitým tématem. Problémy, jež z větší části způsobil člověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupující změna klimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychle rostoucí lidská populace, vznik nových epidemií a onemocnění), vyžadují k řešení a prevenci ze strany environmentálně vzdělaného občana. Environmentální výchova představuje nezastupitelný významný předpoklad udržitelného rozvoje, jenž patří i mezi prvořadé zájmy Evropské unie. Základním předpokladem nastoupení cesty k udržitelnému rozvoji je zvýšení ekologického vědomí lidí a jejich odborná připravenost pro kvalitativně nové přístupy v celé technicko - ekonomické a sociální oblasti. Z těchto důvodu se stává environmentální výchova průřezovým tématem vzdělávání na gymnáziu a jedním ze základních pilířů vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Environmentální problémy, jež se v reálném světě vyskytují, se jen málokdy dají vysvětlit pouze v kontextu poznatků jedné disciplíny. Základ pro toto průřezové téma je tedy v celé řadě vzdělávacích oborů, a to jak přírodovědných Biologie, Chemie, Fyzika, Geografie a Geologie, tak v oborech společenskovědních Občanský a společenskovědní základ, Dějepis, Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentální výuky je tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušeností z různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentálních problémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? Apod.). Také proto není obsah průřezového tématu zpracován tradičně pouhým výčtem učiva, ale v podobě problémových otázek, přičemž každá otázka v sobě zahrnuje řadu dílčích problémů. Důležitým aspektem je nejen vlastní obsah výuky, ale i používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí realizace průřezového tématu může proto být např. ekologizace provozu a prostředí školy, zaměření na řešení problémů v obci a okolí a na spolupráci s různými partnery mimo školu. Stránka 21
Problematika vztahů organismů a prostředí - integrace ve výuce 1. ročník Biologie: 3.5. Biologie vyšších rostlin 2. ročník Biologie: 4.1. Geologicko- ekologický kurz, 4.3. Zoologie bezobratlých, 4.4. Zoologie obratlovců Člověk a životní prostředí pokrytí předmětem Cizí jazyk pokrytí projektem Adaptační kurz - určen pro: 1. ročník Člověk a životní prostředí - integrace ve výuce 1. ročník Cizí jazyk: A2 Biologie: 3.5. Biologie vyšších rostlin Zeměpis: 3.3. Přírodní sféra Země, 3.4. Obyvatelstvo 2. ročník Dějepis: 4.2. Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Chemie: 4.1. Prvky d, 4.2. Prvky f Biologie: 4.1. Geologicko- ekologický kurz 3. ročník Další cizí jazyk: A2-B1 Chemie: 5.4. Chemie ve společnosti Zeměpis: 5.1. Geografie životního prostředí Životní prostředí regionu a České republiky - integrace ve výuce 1. ročník Biologie: 3.6. Biologie hub 2. ročník Biologie: 4.1. Geologicko- ekologický kurz, 4.3. Zoologie bezobratlých, 4.4. Zoologie obratlovců 3. ročník Další cizí jazyk: A2-B1 Stránka 22
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (zkratka MV) Charakteristika průřezového tématu Zařazení průřezového tématu Mediální výchova do RVP G vychází z toho, jakou povahu má současná společnost. Klíčovým jevem současnosti je obohacení života o proces medializace, tedy o skutečnost, že velká většina informací je zprostředkována masovými médii, jejichž produkce má svou vlastní logiku, své zákonitosti a ty je třeba znát a rozeznávat. V úhrnu všech komunikačních aktivit neustále vzrůstá podíl těch, jež jsou stimulovány, vynucovány a zajišťovány moderními zprostředkujícími technologiemi jinými slovy, že neustále stoupá účast jednotlivců i skupin na mediální komunikaci. Poznávání světa i rozhodování v rozmanitých životních situacích od intimního života až po volební chování se děje mimo jiné pod jistým vlivem sdělení, která nabízejí tzv. masová média. Tato média jsou ale zároveň součástí globalizující se ekonomiky, jejímž podstatným rysem je masový důraz na spotřebu, prožitek a přítomnost rysy příznačné pro tzv. masovou společnost. To je trend, který s sebou přináší řadu výhod a obohacení, leč i velké množství rizik (od možné ztráty orientace ve společnosti a v jejích normách a hodnotách až po izolaci a možnost sociopatologického chování). Současná společnost proto vyžaduje, aby se její členové dokázali co nejsamostatněji orientovat v mediální nabídce (od produktů tradičních masových médií po možnosti nových síťových médií). Tento požadavek je natolik silný a významný, že zvládnutí mediální nabídky se stává kompetencí svého druhu. Postavení masových médií a mediální komunikace v životě člověka je zcela zřetelně jedním z faktorů kvality jeho života, faktorem natolik významným, že s médii není možné nakládat toliko intuitivně, nýbrž především poučeně je třeba dosáhnout mediální gramotnosti. Proto se soustavná příprava pro život s médii tedy mediální výchova stává samozřejmou a běžnou součástí vzdělávání ve všech vyspělých společnostech. Současný člověk musí být vybaven poznatky a dovednostmi, které mu umožní orientovat se v masově mediální produkci, využívat ji, ale nepodléhat jí. Mediální gramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat k/ke svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal ty oblasti mediální produkce, které se jím snaží skrytě manipulovat, odhalit. Mediální výchova se zaměřuje na to, aby v žácích pomocí rozborů reálné mediální produkce a prostřednictvím vlastní tvorby mediálních produktů a osvojování poznatků o fungování médií ve společnosti soustavně rozvíjela jejich schopnost kriticky a tvořivě nakládat s médii a jejich produkcí, využívat mediální nabídku a udržovat si od ní odstup. Koncepce mediální výchovy se tedy opírá o představu mediální gramotnosti jako souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientaci v nepřehledné a neprůhledně strukturované nabídce mediálních produktů, které vytvářejí (znakové, resp. symbolické) prostředí, v němž se současný člověk pohybuje. Mediální výchova by měla vést na jedné straně k obohacení života výchovou k racionálnímu a hodnotnému využívání mediální produkce, na druhé straně ke snížení rizik, jež mediální produkce představuje. Měla by pedagogickými prostředky navozovat směr osobnostního a sociálního vývoje, který by v žácích založil následující předpoklady: posílení vědomí vlastní jedinečnosti; udržování kritického odstupu od modelů životního stylu, nabízejících se v masových médiích; včlenění masových médií do souboru využívaných zdrojů informace, vzdělávání a zábavy; kritické prověřování mediálních sdělení ostatními zdroji. Stránka 23
Mediální výchova zahrnuje oblasti: vědomostní společenskovědní nabízí základní poznatky o roli médií ve společnosti a jejích dějinách jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí význam médií pro život společnosti, zjistí, jakou roli média sehrávají v každodenním životě (organizují rytmus dne, nabízejí vzory chování, odrážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti apod.) i v historicky vypjatých okamžicích (není náhodou, že zlomové okamžiky nejmodernějších českých dějin se vztahují k bojům o rozhlas, vždyť rozhlas je rychle reagující, obecně dostupné médium); mediovědní nabízí základní poznatky o médiích samotných a jejich chování, poskytuje postupy pro kritický přístup k mediální produkci jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí mediální logiku promítající se do mediálních produktů (pravidelnost a předvídatelnost zpravodajství, stereotypní vnímání menšin, orientaci na spotřební chování, podporu ekonomického úspěchu apod.); dovednostní umožňuje vlastní mediální produkci jejím přínosem je to, že žáci vlastní prací poznají, za jakých okolností mediální produkce vzniká, čím je podmiňována a omezována, jakou roli hraje orientace na vzbuzení zájmu, jakou roli hraje potřeba fungujícího týmu apod. Průřezové téma svým věcným obsahem souvisí především s těmi vzdělávacími obory, které mají humanitní, sociálně vědní nebo psychologickou povahu, tedy především se vzdělávacími obory: Občanský a společenskovědní základ, Český jazyk a literatura, Dějepis. Občanský a společenskovědní základ Mediální výchova přináší žákům především doplnění představy o fungování rozhodovacích procesů v politické komunikaci (význam médií a medializace, funkce veřejného prostoru, rizika mediální manipulace), o moci a její demokratické kontrole (představy o společenské úloze žurnalistiky čtvrtý stav, hlídací pes demokracie apod.), o veřejnosti a veřejném mínění (zvláště postavení výzkumů veřejného mínění v mediální produkci). Dále jim nabízí představu o současných trendech v mediální produkci podmíněných masovostí mediální produkce a její orientací na zisk a spotřebu (depolitizace politických témat, zestejňování). Český jazyk a literatura Mediální výchova nabízí žákům aplikaci představ o konstrukci významu předváděného (je třeba ukázat, že když se nějaký charakteristický rys něčemu přisuzuje, například osobě ve zpravodajství, postavě v seriálu či účastníkovi reality show, nemusí to být jeho skutečná vlastnost, nýbrž uměle přisouzený rys), o hře s doprovodnými (konotovanými) významy (použití slov podnikatel, tunelování či technoparty rozehrává jisté představy a média s těmito představami pracují, jako by byly obecně platné), o stereotypech a mýtech, o kultuře, o roli uměleckého projevu, o realističnosti mediální výchova umožňuje využít poznatky o jazykových a dalších znakových kódech při rozvoji kritického čtení textů. Dějepis Mediální výchova poskytuje žákům poznatky o souvislostech mezi vývojem médií a vývojem moderních společností, o institucích, na nichž tyto společnosti stojí, o vzniku a vývoji veřejné sféry. Poukaz na vnímání prostředků veřejné komunikace (obavy i naděje, které vyvolávalo každé nové médium v dějinách lidské komunikace) umožňuje strukturovat a obohatit uvažování o současné situaci. Zvláštní téma představuje role médií ve vypjatých dějinných okamžicích (noviny v roce 1848, rozhlas v květnu 1945 a srpnu 1968 apod.). Stránka 24