Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika



Podobné dokumenty
Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Hlavní demografické změny

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Porovnání výsledků aktuálních populačních prognóz České republiky

ÚMRTNOST OBYVATELSTVA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY; NÁVRH KONSTRUKCE NOVÝCH ÚMRTNOSTNÍCH TABULEK

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Transformace. evn nemocné. Mgr. Pavel ían

součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Pramen: European health for all databáze, WHO

Státní zdravotní ústav Praha

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Demografie B

11. Úmrtnost. O čem je mapový oddíl? Co znázorňují mapy?

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE Olga Sivková, PřF UK

5. ÚMRTNOST. Co znázorňují mapy?

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D.

Zdravotnictvíu "kulatého stolu"

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

ODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE

Připravovaný zákon o změně důchodového věku a jeho důsledky

Demografické přínosy asistované reprodukce v ČR

NOVÝ ODHAD VÝVOJE POČTU PŘÍJEMCŮ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NEW ESTIMATE OF DEVELOPMENT OF NUMBER OF RECIPIENTS OF CARE ALLOWANCE

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Epidemie chřipky v sezoně 2012/2013

Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index

Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče v ČR

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Analýza populačního vývoje v ČR a jeho společenské souvislosti

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

OTÁZKY ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM V TURECKU. 1. Poskytování zdravotní péče je garantováno ústavou Turecka.

Rodinná politika v EU a ČR

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Zdravo'cké prostředky

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006

ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Luděk Šídlo, Klára Tesárková

Demografické perspektivy zajištění primární zdravotní péče v České republice

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

VÝVOJ EKONOMICKÉHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Zdravotnictvív České republice

Charitativní a humanitární činnost

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Prevence nemocí vyvolaných nadváhou a obezitou prostřednictvím sportu

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEHO VYBRANÝCH ÚZEMNÍCH SOUČÁSTÍ NA OBDOBÍ

Dopravní úrazy jako celosvětový problém Globální týden bezpečnosti silničního provozu OSN/WHO. MŠMT MUDr. Alena Šteflová,PhD.

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA

Vyšla publikace Demografická situace České republiky

Zdravotní péče v segmentu lůžkové péče v roce 2019 a dále z pohledu SZP ČR. Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR

Projekce potřeby sociálních služeb do r Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011

Demografická trajektorie České republiky v rámci regionu EU

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Situace dětíd. z hlediska WHO. MPSV, 29.ledna WHO v. Kancelář. republice

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Mortalita chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí (J40 J47)

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

STÁRNOUCÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY A NÁKLADY NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ

Základní fakta o českém zdravotnictví v mezinárodním srovnání

Life Expectancy Development and Prediction for Selected European Countries

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Transkript:

Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 Demografická projekce ČR 1950-2150 1950 1957 1964 1971 1978 1985 1992 1999 2006 2013 2020 2027 2034 2041 2048 2055 2062 2069 2076 2083 2090 2097 2104 2111 2118 2125 2132 2139 2146 00-19 20-44 45-64 65-84 85+

Demografická projekce 65+ ČR 1950-2150 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1950 1959 1968 1977 1986 1995 2004 2013 2022 2031 2040 2049 2058 2067 2076 2085 2094 2103 2112 2121 2130 2139 2148 65-69 70-74 75-79 80-84 85+l

Demografická projekce 3 prosté skutečnosti 1. V minulosti byla jedna babička a hodně vnoučat. 2. V budoucnosti bude jedno vnouče a hodně babiček - a také dědečků. 3. Doba změny je velmi krátká a to přinese hodně adaptačních problémů.

Světová banka: úmrtnost na 1000 obyvatel 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2000-05 2005-10 2010-15 2015-20 2020-25 2025-30 2030-35 2035-40 2040-45 2045-50 2050-55 2055-60 2060-65 2065-70 2070-75 2075-80 2080-85 2085-90 AUSTRIA CZECH REPUBLIC ITALY SLOVAK REPUBLIC SWEDEN UNITED STATES

Švédsko: muži 1880-1890 Úmrtnostní tabulky: kohortové a intervalové 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 000_001 001_004 005_009 010_014 015_019 020_024 025_029 030_034 035_039 040_044 045_049 050_054 055_059 060_064 065_069 070_074 075_079 080_084 085_089 090_094 095_099 100_104 105_109 110_pl kohorta interval LE interval LE kohorta

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Nový Zéland Maorští a nemaorští muži Intervalové úmrtnostní tabulky 1950 a 2000 000_001 001_004 005_009 010_014 015_019 020_024 025_029 030_034 035_039 040_044 045_049 050_054 055_059 060_064 065_069 070_074 075_079 080_084 085_089 090_094 095_099 100_104 105_109 110_pl 1950 Maori 2000 Maori 1950 Non Maori 2000 Non Maori

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 WHO úmrtnostní tabulky: muži 2000-2004 00_01 01_04 05_09 10_14 15_19 20_24 25_29 30_34 35_39 40_44 45_49 50_54 55_59 60_64 65_69 70_74 75_79 80_84 85_89 90_94 95_99 pl100 CR Slovensko Švédsko Zimbabwe

Schéma vymírání kohorty A-časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání v dospělém věku méně strmé více horizontální C umírání v pozdním dospělém věku více strmé více vertikální D umírání v seniorském věku více vertikální pravděpodobně vymizí

100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Švédsko - muži: 1800 1900-2000 Intervalové úmrtnostní tabulky 000_001 001_004 005_009 010_014 015_019 020_024 025_029 030_034 035_039 040_044 045_049 050_054 055_059 060_064 065_069 070_074 075_079 080_084 085_089 090_094 095_099 100_104 105_109 110_pl 1800-1809 1900-1909 2000-2009

Umírání v dospělém věku nárůst horizontality Smrt je řídkým jevem v průběhu delší doby života kohorty U zdravotních problémů dominují postupně narůstající chronické stavy ( normální stavy) v závislosti na prevenci jejich vzniku, dobré udržovací péči (a na definici chronických stavů) Intenzivní péče je vázána na nemocné a jejich rodinu životní styl, užívání léků, prevence. Spotřeba péče závisí na preferencích (chronická péče, elektivní chirurgie, rozdílné způsoby poskytování péče v různých typech zařízení, v závislosti na preferencích by také měly být dostupné zdravotní spoření, pojištění a přímé platby.

Umírání v pozdním dospělém věku nárůst vertikality Úmrtí je častou událostí a i v případě, že se ji podaří odvrátit, tak se snižuje pravděpodobnost získání dalších let života. Věk úmrtí se blíží ke konci života kohorty a je přirozená. U zdravotních problémů dominují postižení a ztráta orgánových funkcí a oboje vede k nevyhnutelnému úmrtí. Péče e je ošeto etřovatelsky intenzivní Zdravotní i dlouhodobá péče je ovlivňována nabídkou pokud je dostatečná nabídka bezplatné zdravotní péče, tak se každý musí vyhnout placené ošetřovatelské péči sociální péčí nebo rodinou (je placeno ztrátou příjmů), pokud není tak bohatý, aby si mohl dovolit odmítnou bezplatnou zdravotní péči Způsob umírání je (měl by být) velmi závislý na preferencích.

Úloha pacientů a kontrola nad dostupnými zdroji

Posilování postavení pacienta a rodiny I. Demografická transformace přináší 3 příležitosti Velký počet neopotřebovaných důchodců - jejich zkušenosti, čas a energii. Lidé v důchodu se mohou starat o své rodiče až do smrti transformace 3 generační společnosti na 4 generační Nová struktura zdravotních problémů závislá na věku umožňuje, aby byly zvládány nemocným a jeho rodinou lépe než zdravotníky. Zdravotní péče (péče o zdraví) by měla být každodenní záležitostí (příjemnou), podobně jako stravování, bydlení, doprava atd.

Posilování postavení pacienta a rodiny II. Jak těchto příležitostí využít co udělat 1. Vrátit kontrolu nad využíváním zdrojů zpět pacientům (pro péči, ve které by pacient měl hrát velkou roli) dokonce i v případě, že by užití prostředků bylo omezeno jen na zdravotní péči. 2. Umožnit pacientům, aby sami odměňovali poskytovatele na základě jejich vnímání kvality a hodnoty vynaložených peněz a podle jejich vlastních preferencí. 3. Pacientům by měly být nabízeny lepší pojišťovací produkty, které respektují rozdílnou povahu zdravotních problémů v průběhu jejich života. Například Dlouhodobá péče a péče na sklonku života kombinace životního pojištění a spoření. Náhodné události během fáze života s nízkým rizikem úmrtí pojištění události Chronická péče kombinace spoření a pojištění na předčasnost vzniku onemocnění.

Odkazy Human Mortality Database. University of California, Berkeley (USA), and Max Planck Institute for Demographic Research (Germany) WHO: Life Tables for WHO Member States the World Bank s Health, Nutrition and Population data platform. Demographic Projections, all age groups, with indicators. Demographic Projection CR (Data ČSÚ CR, B.Burcin a T. Kučera, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie, 2004. Projekce vývoje obyvatelstva, ČR, 2066 2150, B.Burcin a T. Kučera, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie, 2003. Detailní výsledky prognózy vývoje obyvatelstva České republiky na období 2003 2065)