Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.- 3. čtvrtle tletí tí 2006 Leden 2007
OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. - 3. ČTVRTLETÍ 2006 7 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 19 I.3. Cenová a fiskální politika 26 I.3.1. Cenová politika 26 I.3.2. Fiskální politika 30 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 34 I.4.1. Měnová politika 34 I.4.2. Přímé zahraniční investice 41 I.5. Kapitálový trh 43 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 47 II. PRŮMYSL 51 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 51 II.2. Investice v průmyslu 60 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 62 III. STAVEBNICTVÍ 65 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 65 III.2. Bytová výstavba 69 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 71 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 73 IV.1. Souhrnné výsledky 73 IV.2. Teritoriální struktura 75 IV.3. Komoditní struktura 77 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 83 V.1. Odvětví obchodu 83 V.2. Konečná spotřeba domácností 85 Přílohová část 93 1
V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 29. 12. 2006
SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + netermínované korunové vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PX-GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM-Systému (dříve PK 30) RM-S RM-Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3
ÚVOD Česká ekonomika dosáhla růstového vrcholu zřejmě ve 4. čtvrtletí 2005, kdy hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 6,7 %. Od té doby se tempo hospodářského růstu postupně zpomalovalo a ve 3. čtvrtletí 2006 dosáhlo 5,8 %. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že česká ekonomika roste stále výrazně rychleji než země eurozóny (růst 2,7 % ve 3. čtvrtletí), v rámci středoevropského regionu však zaostává za Slovenskem (9,8 % ve 3. čtvrtletí). V této souvislosti je třeba zmínit, že uvedená srovnání jsou významně zatížena značnými rozdíly ve stávající ekonomické úrovni, které umožňují zemím s nízkou základnou dosahovat vyšší dynamiky snadněji. Pro účely mezinárodní srovnání je úroveň ekonomiky nejčastěji vyjadřována objemem hrubého domácího produktu na 1 obyvatele (v paritě kupní síly), který podle údajů Eurostatu dosáhl v roce 2005 v České republice 74 % průměru zemí Evropské unie, zatímco na Slovensku pouze 57 %. Česká republika tak v rámci Evropské unie zaujala v tomto ukazateli 17. místo, přičemž z původní EU-15 předstihla Portugalsko (71 %). Naopak ze zemí, které se připojily k Evropské unii také v roce 2004, dosáhl lepších výsledků Kypr (89 %) a Slovinsko (82 %). Za 1.-3. čtvrtletí vzrostla česká ekonomika o 6,1 %, tj. mírně rychleji než ve stejném období předchozího roku (5,9 %). K výrazným změnám však došlo ve struktuře výdajových položek, když příspěvek zahraničního obchodu, který byl v předchozím roce hlavním faktorem hospodářského růstu, se v roce 2006 snížil a byl nahrazen rostoucím vlivem výdajů na konečnou spotřebu domácností a tvorbu kapitálu. Spotřeba domácností zrychlila na 4,0 % (z 2,8 % v roce 2005) a k hospodářskému růstu přispěla téměř dvěma procentními body. Protože reálné disponibilní příjmy obyvatelstva se zvýšily pouze o 2,6 %, byly jeho rostoucí výdaje kryty také na úkor úspor (míra úspor poklesla na 4,73 %, tj. meziročně téměř o pětinu). Na druhé straně pokles vládních výdajů o 0,8 % měl negativní dopad na hrubý domácí produkt (-0,2 p.b.), takže celkový příspěvek konečné spotřeby k růstu dosáhl 1,7 p.b. Největší vliv na růst hrubého domácího produktu měla tvorba hrubého kapitálu, přičemž příspěvek tvorby zásob dosáhl 2,0 p.b. a hrubého fixního kapitálu 1,8 p..b. Fyzický objem tvorby hrubého kapitálu vzrostl o 12,7 %, z toho fixního kapitálu o 6,7 %, když z hlediska jeho věcné struktury se zvýšil podíl výdajů na ostatní budovy a stavby na téměř 40 % a ostatních strojů a zařízení na více než 30 %. Růst výdajů do fixního kapitálu se v průběhu roku postupně zrychloval, což je pozitivní trend signalizující růst produkční schopnosti ekonomiky. Ve srovnání s rokem 2005 se výrazně snížil růstový příspěvek zahraničního obchodu. Čistý vývoz přispěl k hospodářskému růstu 0,6 p.b., zatímco v předchozím roce 4,1 p.b. Pokračovala však tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (13,4 %) před dovozem (12,5 %) ve stálých cenách, i když se tento předstih ve srovnání s rokem 2005 zúžil (o 4,7 p.b.). Uvedený vývoj souvisel především s poklesem vývozu služeb v důsledku nižších příjmů ze zahraničního cestovního ruchu a dopravních služeb. V obchodní bilanci (v běžných cenách) bylo dosaženo kladného salda 39,7 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 2,3 mld. Kč (k přebytku došlo ve všech čtvrtletích, i když měl sestupnou tendenci). Na zahraniční obchod působil především další růst průmyslové výroby a příznivý vývoj ekonomiky ve světě, včetně EU (přebytek obchodní bilance se zeměmi EU se zvýšil o pětinu a činil téměř 243 mld. Kč). Na druhé straně se zvýšil deficit obchodu s Čínou na 78,8 mld. Kč (o 21,5 mld. Kč) a Ruskem na 67,6 mld. Kč (o 16,9 mld. Kč). Ve zbožové struktuře se dále zlepšil obchod se stroji a dopravními prostředky (jehož podíl na vývozu už dosáhl 52,5 %) navýšením přebytku zhruba o čtvrtinu na 211,6 mld. Kč. Na druhé straně svůj 5
obchodní deficit prohloubily především minerální paliva (na 108,3 mld. Kč) a chemikálie (na 66,1 mld. Kč). Deficit běžného účtu platební bilance se meziročně více než zdvojnásobil (na 97,5 mld. Kč, tj. 4,1 % HDP), přičemž na tomto vývoji participovalo především zhoršení bilancí výnosů a služeb. Souhrnný výsledek platební bilance (saldo 2,1 mld. Kč) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený od výchozího roku 1993. Na nabídkové straně ekonomiky zrychlila průmyslová produkce růstovou dynamiku na 10,5 % (meziročně o 4,5 p.b.), když po výrazném zvýšení v 1. čtvrtletí došlo v následujícím období k jejímu zpomalování. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl téměř 60 % a na vývozu 78 %. Výrazně se projevil náběh nových výrobních kapacit zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu, včetně růstu produkce oborů s nimi spojených formou subdodávek (autoelektronika a elektrická výzbroj automobilů, gumárenský a plastikářský průmysl). Vzhledem k rostoucí poptávce došlo také k rozvoji tradičního strojírenství a oživení hutní výroby. Na druhé straně však pokračoval útlum textilního průmyslu, který v důsledku konkurenčního dovozu levného spotřebního zboží z Asie patří k nejslabším článkům českého průmyslu. Rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb se při zvýšení celkové zaměstnanosti (o 1,5 %) projevil růstem produktivity práce o 9,2 %, který předbíhal mzdový vývoj (6,0 %), a promítl se v meziročním snížení jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 2,9 % a reálných o 4,3 %). Stavební výroba vzrostla o 5,4 % (když meziročně zrychlila o 4,0 procentní body), přičemž její růst akceleroval na 7,4 % ve 3. čtvrtletí. Zdrojem růstu byly i nadále především státní zakázky v dopravní infrastruktuře a realizace privátních developerských projektů (sklady, nákupní centra a administrativní budovy, hotely, multifunkční objekty). V bytové výstavbě se zvýšila rozestavěnost vlivem poklesu počtu dokončených bytů a zvýšením počtu rozestavěných a zahájených bytů. Rostoucí ekonomika pozitivně ovlivnila vývoj na trhu práce. Celková zaměstnanost vzrostla o 1,4 % a v její struktuře posílil sekundární a terciární sektor na úkor primárního sektoru. Tvorba nových pracovních míst působila zároveň na pokles míry registrované nezaměstnanosti, která se k 30. září snížila na 7,8 % (tj. meziročně o 1,0 p.b.). Problémem zůstává dlouhodobá nezaměstnanost a poměrně vysoký podíl uchazečů s nižším vzděláním a starších 50 let. Vysoká nezaměstnanost přetrvává v severozápadních Čechách a na severní Moravě. Růst průměrné nominálních mzdy (meziročně o 6,6 %) byl přiměřený a nepředstavoval pro ekonomiku problém z hlediska ohrožení konkurenceschopnosti exportních podniků, ani nevyvolával poptávkové inflační tlaky. Skokové zvýšení spotřebitelské inflace na počátku roku (nejvyšší za posledních 14 měsíců) bylo ovlivněno zejména úpravami regulovaných cen, které byly vyvolány především rostoucími cenami paliv a energií odvíjejících se od vývoje cen dovážených energetických surovin. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) si zachovala tendenci růstu až do konce 3. čtvrtletí (přes protiinflační působení posilujícího kurzu koruny) a v září dosáhla 2,8 %. Na vnitřním trhu pokračoval rychlý růst tržeb maloobchodu (včetně motoristického segmentu). Fyzický objem prodeje vzrostl meziročně o 6,4 %, což souviselo nejen s vyšší kupní silou obyvatelstva (v důsledku růstu jeho reálných příjmů a snižování nezaměstnanosti), ale také rychle se zvyšujícím objemem spotřebitelských úvěrů a nízkou atraktivitou bankovních vkladových produktů. 6
SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. - 3. ČTVRTLETÍ 2006 I. Makroekonomický vývoj Hrubý domácí produkt vzrostl ve 3. čtvrtletí v reálném vyjádření meziročně o 5,8 % a mírně tak zpomalil svou růstovou dynamiku jak ve srovnání se stejným obdobím roku 2005, tak i předchozím čtvrtletím 2006 (když v obou uvedených čtvrtletích vzrostla ekonomika shodně o 6,0 %). Za 1.-3. čtvrtletí bylo dosaženo růstu produktu 6,1%. Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly za 1.-3. čtvrtletí meziročně o 4,0 % (ve stejném období předchozího roku o 2,8 %), když rostoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě se při zvýšení reálných disponibilních důchodů o 2,6 % realizoval také na úkor úspor. Pokles výdajů na konečnou spotřebu vlády o 0,8 % byl ovlivněn vysokou srovnatelnou základnou předchozího roku v souvislosti s nákupem letounů Gripen. Výdaje na tvorbu fixního kapitálu se zvýšily o 6,7 % (v roce 2005 o 0,6 %) s tím, že v jejich věcné struktuře se zvýšil podíl nebytových budov a staveb (na 39,9 % celkového úhrnu) a také ostatních strojů a zařízení (30,6 %). V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (13,4 %) před dovozem (12,5 %), přičemž tento předstih byl generován vývojem v obchodě se zbožím. Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo 50,0 mld. Kč a bylo o 3,2 mld. Kč nižší než v předchozím roce (když přebytek v obchodě se zbožím vzrostl meziročně o 2,3 mld. Kč a v obchodě se službami poklesl o 5,5 mld. Kč). V odvětvové struktuře hrubého domácího produktu (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 33,0 % (z 32,0 % v 1.-3. čtvrtletí 2005), z toho zpracovatelského na 26,7 % (z 26,3 %) a výroby elektřiny na 4,8 % (ze 4,1 %). Podíl stavebnictví stagnoval na 6,5 %. Na druhé straně poklesl podíl služeb celkem na 57,6 % (z 58,3 %), z toho zejména dopravy a služeb pro podniky, a dále zemědělství na 2,9 % (z 3,2 %). Počet obyvatel České republiky k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, meziročně vzrostl o 35,5 tisíc na 10 281 tisíc. Na tomto přírůstku se podílelo především kladné saldo zahraniční migrace, avšak k nárůstu počtu obyvatel přispěl i vyšší počet živě narozených než zemřelých. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) se meziročně zvýšil o 36,1 tisíc na 5 198,8 tisíc osob. Vzrostla i míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, o 0,3 p.b. na 54,9 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, zůstala na stejné úrovni jako před rokem (59,3 %). Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, v 1.-3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 66 tisíc, tj. o 1,4 % na 4 816,8 tisíc osob. Zaměstnanost se nejvíce zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 52,1 tisíc na 1 925,3 tisíc, dále vzrostla i v terciárním sektoru (služby) o 22,2 tisíc na 2 707 tisíc osob a naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 7,8 tisíc na 183,5 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 59,5 tisíc na 4 023,4 tisíc a vzrostl také počet pracovníků podnikatelské sféry o 11,5 tisíc na 776,1 tisíc osob. 7
Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 38,2 tisíc, tj. o 1 % na 4 023,9 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 40,4 tisíc, tj. o 1,3 % na 3 262,4 tisíc osob. Zaměstnanost nejvíce vzrostla v zahraničních firmách. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 30.9. meziročně vzrostl o 34,5 tisíc na 178 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 26,1 tisíc na 118,1 tisíc a vzrostl také počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 8,4 tisíc na 59,9 tisíc. Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2006, s výjimkou sezónních výkyvů, klesala až na 7,8 % k 30.9., když byla o 1 p.b. nižší než před rokem. Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 454,2 tisíc, když byl meziročně o 49,2 tisíc nižší. Počet nezaměstnaných žen klesl meziročně o 23,2 tisíc na 249 tisíc a jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o 0,7 p.b. na 54,8 %. Počet volných pracovních míst vzrostl k 30.9. meziročně o 41,7 tisíc na 97,5 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 4,7 uchazečů (před rokem 9), z toho nejvíce v okrese Karviná (29,6). Ve struktuře uchazečů o zaměstnání se, i přes absolutní snížení, meziročně zvýšilo relativní zastoupení uchazečů starších 50 let a osob se zdravotním postižením. Mírně klesl podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, tj. nezaměstnaných déle než 1 rok (o 0,1 p.b. na 42,6 % všech uchazečů o zaměstnání). Podle krajů zůstává koncem září nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém (13,9 %) a Moravskoslezském kraji (13 %) a nejnižší v Praze (2,9 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti vykázána v okrese Most (20,3 %) a nejnižší na Praze-východ (2,3 %). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 3,46 mld. Kč, tj. meziročně o 26 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za stejné období vydáno 5,63 mld. Kč, tj. o 4,7 % méně než před rokem. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, v 1.-3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,6 % na 18 452 Kč a reálná mzda o 3,6 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl reálně o 4,6 %. Relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) zůstala na stejné úrovni jako před rokem (28,3 %). Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla rovněž o 6,6 % na 19 635 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,6 %. V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda ve finančním zprostředkování (39 759 Kč) a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (13 818 Kč). V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (50 114 Kč), s nejvyšším meziročním nárůstem o 12,5 % a nejnižší mzdy ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 797 Kč tj. 21,5 % úrovně nejvyšší vyplacené mzdy). Podle typu hospodaření byla nejvyšší mzda dosažena u mezinárodních společností (24 208 Kč) a nejnižší u družstev (12 893 Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (24 658 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (16 426 Kč). Na počátku roku 2006 vystřídal předchozí nízkou inflaci její skokový růst, jehož hladina se s určitými výkyvy udržovala až do září (meziročně v průměru na 2,9 %). V říjnu se meziroční růst spotřebitelských cen konečně výrazně snížil (na 1,3 % a v listopadu nepatrně vzrostl na 1,5 %). Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) rostla hned od počátku roku a tendenci růstu si zachovala až do konce 3. čtvrtletí (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,8 % v září, 2,7 % v říjnu a 2,6 % v listopadu). Zatímco ceny průmyslových výrobců v 1. čtvrtletí 2006 stagnovaly na průměrném meziročním růstu o 0,3 %, od dubna nabraly vzestupný trend dynamického růstu, který od září opět zmírnily (meziročně o 2,4 %, v říjnu o 1,9 % a v listopadu o 2 %). 8
Ceny stavebních prací v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2006 rostly nadále stabilním, relativně vysokým, tempem (meziročně o 3,1% v září, o 3,2 % v říjnu, o 3,1 % v listopadu). Ceny zemědělských výrobců koncem 1. čtvrtletí 2006 obrátily trend a v dalších měsících nepřetržitě rostly (meziročně v září o 4,2 %, v říjnu o 1,9 %, v listopadu o 1,3 %). Hospodaření státní pokladny v kumulaci od počátku roku skončilo v září 2006 s velmi malým přebytkem 1,49 mld. Kč, což byl ve srovnání s rokem 2005 slabší výsledek. V dalších měsících se pak začala projevovat tendence rychlého zhoršování deficitu státního rozpočtu (v listopadu na 30,92 mld. Kč). Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - skončilo převahou příjmů ve výši 7,0 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 1,8 mld. Kč a obce 5,1 mld. Kč. V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2006 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, nastoupený v roce 1997, který se od počátku roku zvýšil o 55,2 mld. Kč, na 746,3 mld. Kč. Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh (o 44,9 mld Kč). Po přechodném zpomalení ve 2. čtvrtletí, ovlivněném poklesem růstu čistých zahraničních aktiv, si peněžní zásoba ve 3. čtvrtletí podržela trend vyšší dynamiky růstu, ke kterému se vrátila koncem roku 2005 (z 8 % v prosinci 2005, na 9,2 % v září, tj. na 2 094,9 mld. Kč a v říjnu na 9,9 %), mj. pod vlivem růstu jednodenních vkladů podniků i domácností. Snazší přístup podniků i jednotlivců k úvěrům, a to jak díky nízkým úrokovým sazbám, tak vlivem vstřícnější úvěrové politiky bank a příznivého ekonomického prostředí, se promítly do vysoké a stabilní dynamiky meziročního růstu klientských úvěrů (v prosinci 2005 o 20 %, v září o 20,4 % na 1236 mld. Kč a v říjnu o 20,1 %). Úvěry domácnostem zvolnily od 2. čtvrtletí 2006 tempo meziročního růstu (z prosincových 32,5 % na 32,2 % v září a na 31,1 % v říjnu), když jejich objem dále rostl (z 417,8 mld. Kč v prosinci 2005 na 502,7 mld. Kč v září). Úvěry podnikům, podporované také růstem jejich hospodářského výsledku, dále zvýšily objem a udržely si i dynamiku meziročního růstu (z 13,2 % v prosinci 2005, na 13,4 %, tj. na 733,3 mld. Kč v září a na 13,5 % v říjnu). V jejich struktuře dominovaly korunové úvěry, z časového hlediska pak nejrychleji rostly úvěry dlouhodobé. Ačkoli ve 3. čtvrtletí nebyl vývoj kurzu koruny k euru ani k dolaru jednoznačný, přesto dosáhl nových historických maxim (vůči euru kurzem 28,000 CZK/EUR dne 11. srpna, vůči dolaru kurzem 21,759 CZK/USD dne 17. srpna). Meziročně koruna v průměru zhodnotila proti euru v září o 5 % (když před rokem v září 2005 byla silnější o 6,9 %), proti dolaru v září o 3,5 % (když v září 2005 byla silnější o 9,6 %). Souhrnný výsledek platební bilance za 1. - 3. čtvrtletí 2006 (saldo 2,1 mld. Kč, tj. 93 mil. USD) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený od roku 1993. Vytvořen byl převážně ve 3. čtvrtletí (2,5 mld. Kč a 0,1 mld.usd). Příliv zdrojů na finanční účet (77,1 mld. Kč, tj. 3,4 mld. USD a 3,3 % HDP) nestačil k pokrytí rostoucího deficitu běžného účtu (97,5 mld. Kč, tj. 4,3 mld. USD a 4,1 % HDP), takže konečné kladné saldo ekonomických transakcí se zahraničím bylo generováno v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (19,4 mld. Kč a 0,8 mld. USD) a přebytkem kapitálového účtu (3,1 mld. Kč a 0,1 mld. USD). Devizové rezervy v průběhu 1. - 3. čtvrtletí převážně klesaly, koncem září na 688,4 mld. Kč (tj. snížení proti konci roku 2005 o 38,3 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 30,8 mld. USD (tj. o 1,2 mld. USD). Pokrývaly ekvivalent 3,6 měsíčních dovozů zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. V následujícím období devizové rezervy ještě dále klesly, koncem listopadu na 668,6 mld. Kč. Hrubá zahraniční zadluženost potvrdila dlouhodobý trend růstu, k 30. září 2006 na 1 161,4 mld. Kč a 51,9 mld. USD, tj. na nejvyšší úroveň od roku 1993. Proti konci roku 2005 se zvýšila o 35,5 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37 % HDP (oproti 37,9 % koncem roku 2005) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic dosáhl 110,4 mld. Kč, tj. cca 4,8 mld. USD (meziroční pokles 9
o 111,7 mld. Kč byl způsoben vysokou srovnávací základnou, vyvolanou loňskými příjmy z prodeje státních podílů v Unipetrolu a v Českém Telecomu). Reinvestovaný zisk činil 81,7 mld. Kč (3,6 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 13,4 mld. Kč (0,6 mld. USD) a ostatní kapitál 15,4 mld. Kč (0,7 mld. USD). Většina přímých zahraničních investic (86,2 %) pocházela ze zemí EU-25, nejvíce z Německa (21,3 %), a dále z Nizozemí (15,0 %), Velké Británie (11,4 %) a Rakouska (10,4 %). Směřovaly zejména do zpracovatelského průmyslu, a dále do finančního zprostředkování, obchodu a oprav a do nemovitostí a služeb pro podniky. Do 30. 9. 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 83 společností v celkové výši cca 57 mld. Kč a s předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst 14 200. MPO rovněž rozhodlo o podpoře investičních záměrů 21 společností, které plánují v ČR vybudovat 7 technologických center a 14 center strategických služeb. Realizované investice podpořených firem by měly dosáhnout celkové výše 921 mil. Kč a 2 598 pracovních míst. MPO přijalo prostřednictvím agentury CzechInvest investiční záměry firem na vybudování či rozšíření 8 technologických center a 19 center strategických služeb, s uvažovanou investicí v celkové výši 3 mld. Kč s uplatněním pro více než 3 850 osob. Realizací těchto investičních záměrů se přitom předpokládá rozšíření počtu technologických center na 60 a center strategických služeb na 58. Odliv přímých zahraničních investic z ČR se meziročně zdvojnásobil na 26,0 mld. Kč, tj. 1,1 mld.usd, z toho největší část tvořily investice do základního kapitálu 15,2 mld. Kč (tj. 0,7 mld. USD), reinvestovaný zisk byl 9,0 mld. Kč (tj. 0,4 mld. USD). České společnosti investovaly nejvíce (87,4 % celkového objemu) do zemí EU-25, konkrétně do Nizozemí (49,6 %), na Slovensko (12,7 %) a do Německa (8,1 %). Z odvětvového hlediska směřovala převážná část (57,9 %) investic do průmyslu, a to zejména do energetiky (44,0 %) 11,4 mld. Kč (v souvislosti se zahraničními aktivitami společnosti ČEZ) a do zpracovatelského průmyslu (12,5 %) 3,2 mld. Kč. Český akciový trh, měřený od 20. 3. 2006 novým burzovním indexem PX, dosáhl ke konci září hodnoty 1 447,5 bodů. Po výrazných růstech v předchozích 3 letech inkasoval za 1. pololetí 2006 pokles (o 6,4 %), který do konce září zmírnil na 2,6 %. V listopadu skončila burza již pošesté v řadě v plusu s hodnotou indexu 1 570,6. Finanční ukazatele v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) měly následující meziroční vývoj: Účetní přidaná hodnota nefinanční sféry vzrostla 11,5 %, (ve srovnatelném období o 4 %), a to: v průmyslu o 11,4 %, ve stavebnictví o 2,6 %, v obchodě o 17,1 %, v dopravě a spojích o 4,1 %, v pronájmu nemovitostí, podnikatelských činnostech o 32,1 %, v zemědělství, rybářství a lesnictví o 2,9 %. V ubytování a stravování klesla o 2,3 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) v nefinanční sféře vzrostla o 8,9 % na 517,1 tis. Kč/zam. Výsledek hospodaření před zdaněním v nefinanční sféře vzrostl o 24,3 % na 249,2 mld. Kč, při růstu: v průmyslu o 27,4 %, ve stavebnictví o 1,2 %, v obchodě o 51,6 % a v dopravě a spojích o 1,6 %, v pronájmu nemovitostí, podnikatelských činnostech o 50,9 %, v zemědělství, rybářství, lesnictví o 22,1 %. Zhoršil se v ubytování a stravování o 5,9 %. Celkové výnosy vzrostly rychleji (13,4 %) než celkové náklady (12,7 %). V nákladech se zvýšil podíl výkonové spotřeby o 2,5 p.b. na 56,6 %, osobní náklady měly podíl 10,7 %, odpisy 4,3 % a ostatní náklady 7,3 %. Celková pasiva vzrostla o 13,5 %, v nich pak vlastní kapitál o 13,1 %. Podíl vlastního kapitálu na pasivech činil 52,1 %. Rentabilita vlastního kapitálu se zvýšila o 1 p.b. na 11,2 %. Celkové zásoby vzrostly o 9 % na 444,8 mld. Kč při růstu zásob materiálu a zásob vlastní výroby. Obrátka zásob se zrychlila o 1,3 dne na 32,6 dní. Návrhy na konkurz a vyrovnání vzrostly meziročně o 9,3 % na 3 150 a počet prohlášených konkurzů meziročně o 3 % na 948. Zvýšil se podíl prohlášených konkurzů starších více než sedm let. Počet vyřízených konkurzů se zvýšil o 8,4 % na 3 743. 10
II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce v 1. - 3. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostla o 10,5 % (zrychlení o 4,5 p.b.). Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 10,9 % (meziroční zrychlení o 3,5 p.b.), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,3 % (meziročně o 0,6 p.b.), na celkových tržbách se podílely 54,4 %. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, které již dosáhly podílu 58,7 % na celkových tržbách průmyslu. Za dynamickým růstem byl vstup zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit do provozu zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu. Souběžně s automobilovým a elektrotechnickým průmyslem (greenfield projekty) se rozvíjely i obory s nimi spojené formou subdodávek např. gumárenský a plastikářský průmysl. Rostoucí poptávka se promítla do rozvoje tradičního strojírenství a oživení hutní výroby. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu s meziročním růstem o 28,3 %, v důsledku příznivého vývoje příjmů a spotřebitelského zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby. Vysoký nárůst zaznamenala i výroba zboží investičního charakterů o 19,5 %. Zpracovatelský průmysl zaznamenal růst produkce o 11,4 % (zrychlení o 5,3 p.b.), tržeb (ve s.c.) o 11,5 % (zrychlení o 4,1 p.b.) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 11 % (zrychlení o 0,7 p.b.) s podílem na tržbách 58,3 %. V jeho rámci vysoký nárůst zaznamenala výroba dopravních prostředků o 22,8 %, výroba elektrických a optických prostředků o 17,4 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 15,7 % a výroba pryžových a plastových výrobků o 14 %. Pokles produkce byl pouze ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 1,9 %. V surovinové sekci byla produkce vyšší o 1,1 %, tržby (ve s.c.) o 9,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 85,6 %, v energetické sekci vzrostla produkce 2,9 %, tržby (ve s.c.) o 1,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,4 %. Vysoký růst průmyslové produkce se odrazil ve zrychlující dynamice nově uzavřených zakázek (sledovaných ve vybraných oddílech) o 19,3 %, z toho ze zahraničí o 15,4 %. Tržby u těchto vybraných oddílů (v s.c.) byly vyšší o 14,7 %. Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami - růstem jeho podílu na 92,1 % (meziroční nárůst o 0,6 p.b.), v rámci kterého nejvíce v subsekcích vyrábějící výrobky s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologicky náročnější. Energetická sekce zaznamenala snížení podílu na 5,8 % (o 0,6 p.b.), podíl surovinové sekce stagnoval na 2,1 %. Zvýšená poptávka spojená se zrychleným růstem nových zakázek se projevila na růstu zaměstnanosti o 1,5 % (o 16 994 zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,1 %, při poklesu v energetické sekci o 5,8 % a surovinové sekci o 2,4 %. Rychle rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb při zvýšené celkové zaměstnanosti se projevil zvýšením produktivity práce o 9,2 % (meziročně o 1,5 p.b.), z toho v surovinové sekci o 12,1 %, ve zpracovatelském průmyslu o 9,3 % a v energetické sekci o 7,8 %. Zvýšená produktivita práce umožnila podnikům zvýšit průměrné nominální mzdy o 6 %, z toho v energetické sekci o 7,7 %, v surovinové sekci o 7,4 % a ve zpracovatelském průmyslu o 6 %. Reálná mzda byla vyšší o 3 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 4,5 %. Růst produktivity práce (9,2 %) předstihl růst reálné mzdy přepočtené indexem cen průmyslových výrobců (4,5 %) v průmyslu celkem o 4,7 p.b., z toho v energetické sekci o 8 p.b., v surovinové sekci o 4,7 p.b. a ve zpracovatelském průmyslu o 3,7 p.b. Rostoucí produktivita práce předstihující růst nominálních mezd se projevila ve snížení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 2,9 % a reálných o 4,3 %. 11
Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si dlouhodobě udržují vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (průměrný čtvrtletní růst za posledních pět let byl 12,6 %), jejichž tržby (ve s.c.) se zvýšily o 19 % (meziročně o 4,7 p.b. a při růstu podílu na celkových tržbách o 3,8 p.b. na 58,7 %) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 14,7 % (meziročně o 0,4 p.b., podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru byl 67,8 %). Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně mírně vzrostly o 1,1 % (v s.c.) zejména v souvislosti s loňskou vysokou srovnávací základnou. Investice do budov a staveb (s podílem 28,3 %) poklesly o 3,2 %, investice do strojů a zařízení (s podílem 69,8 %) vzrostly o 1,6 %, jakož i ostatní investice (s nízkým podílem 1,9 %) o 24,2 %. Investice ve zpracovatelském průmyslu mírně klesly (o 0,3 %), což souviselo s výrazným zainvestováním v rozhodujících odvětvích zpracovatelského průmyslu v předchozím období, které se nyní projevuje v solidním růstu produkce a exportu. Nejvýznamnější byl v odvětví výroby dopravních prostředků (o 33,5 %), dále v odvětví výroby a opravy strojů a zařízení a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků. Naopak vysoký růst (o 101,2 %) přitom zaznamenaly investice do výroby koksu a rafinérského zpracování ropy, avšak s minimálním podílem (1,0 %) na celkovém objemu průmyslových investic. Investiční aktivita v energetice mírně klesla (o 0,9 %), zatímco v odvětví těžby nerostných surovin byl zaznamenán její růst (o 39,7 %). Nehmotné investice v průmyslu rostly vysokým tempem o 418,1 %, který byl ovlivněn nárůstem obchodování s emisními povolenkami. V průmyslu (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) se zrychlil růst účetní přidané hodnoty ze 3,1 % na 12,1 % při růstu výkonů o 16,8 % a výkonové spotřeby o 18,4 %. V průmyslových organizacích se 100 a více zaměstnanci, které se na celkových výnosech průmyslu podílely skoro 80 %, byly finanční výsledky následující: Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 11,4 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 9,7 %, v energetice o 23,8 %, v těžbě surovin jen o 0,4 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 10,9 % na 587,1 tis. Kč/zam., v tom ve zpracovatelském průmyslu o 8,5 % na 500,6 tis. Kč/zam. Výsledek hospodaření před zdaněním meziročně vzrostl o 27,4 % na 186,3 mld. Kč, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 27,5 %, v energetice o 50 %, zatímco v těžbě surovin klesl o čtvrtinu. Počet ztrátových organizací klesl o 7 % na 576 podniků, jejich ztráta o 1,9 % na 15,8 mld. Kč. Počet ziskových organizací vzrostl o 3,2 %, jejich zisk o 19,8 % na 202,1 mld. Kč. Celkové náklady vzrostly o 16,4 %. Jejich růst nejvíc ovlivnila výkonová spotřeba (19,6 %), dále osobní náklady (7,1 %), odpisy (8,9 %) a ostatní nespecifikované náklady (17,6 %). Podíl vlastního kapitálu v pasivech v průmyslu byl nadpoloviční, absolutně rostl vlastní kapitál rychleji než cizí zdroje (19,6 % ku 14,2 %). Rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 12,9 % při růstu o 0,8 p.b. Celkové zásoby vzrostly v průmyslu o 14,3 % při jejich růstu v energetice o 259,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 7,6 % a v těžbě surovin o 12,9 %. Obrátka zásob se zrychlila o 0,7 dne na 36,4 dnů. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou dále posílily svůj podíl na výkonech průmyslu o 1,4 p.b. na 61,4 %. 12
III. Stavebnictví Stavební výroba celkem se v 1.-3. čtvrtletí 2006 meziročně zvýšila o 5,4 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly i nadále státní zakázky týkající se dopravní infrastruktury země, dále se na růstu významně podílela realizace privátních developerských projektů (sklady, nákupní centra a administrativní budovy, hotely, multifunkční objekty). Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.), které v této kategorii tvoří 66,7 % celkových stavebních prací, zaznamenaly meziroční růst o 5,4 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 5,0 % a opravy a údržba o 7,8 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 50,4 % (při nízkém podílu 2,1 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce se zvýšila o 4,8 % při růstu zaměstnanosti o 0,6 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 0,8 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení za 1. -3. čtvrtletí sice meziročně poklesl o 7,1 % na 98 436, avšak orientační hodnota staveb se zvýšila o 7,1 % na 266,5 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení vzrostla o 15,2 % na 2,7 mil. Kč. V říjnu 2006 byla stavební produkce meziročně vyšší o 7,1 %. V kumulaci za deset měsíců pak růst představoval 5,7 %. Bytová výstavba se vyznačovala nárůstem počtu zahájených bytů o 6,5 % (o 1 938 bytů) a nárůstem rozestavěnosti o 8,3 % (o 12 940 bytů) při poklesu počtu dokončených bytů o 13,5 % (o 2 829 bytů). Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se zvýšila účetní přidaná hodnota meziročně o 4,8 %, ve stejném období předchozího roku o 1,6 %. Růst výkonové spotřeby (9,8 %) předstihl růst výkonů (8,8 %). Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci si udržují svůj podíl na celkových výkonech na necelé polovině. Jejich finanční výsledky se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 2,6 %. Výkonová spotřeba pokračovala v rychlejším růstu než výkony. Produktivita práce z účetní přidané hodnotye se zvýšila o 1,6 % (v b.c.) na 414,8 tis. Kč při růstu počtu zaměstnanců (o 1 %). Výsledek hospodaření před zdaněním se zvýšil meziročně o 1,2 % na 8,8 mld. Kč, když náklady rostly rychleji než výnosy. Podíl ztrátových organizací poklesl o 3,1 p.b. na 17 %, jejich ztráta vzrostla z 0,6 mld. Kč na 2,2 mld. Kč. Celkové náklady vzrostly meziročně o 10,4 %. Tento růst byl ovlivněn zejména růstem výkonové spotřeby o 11,2 % a osobních nákladů o 8,7 %. Nejvyšší podíl na nákladech měla výkonová spotřeba, který zvýšila o 0,6 p.b. na 81,2 %. Stav celkových zásob se zvýšil meziročně o 4 % na 17,9 mld Kč. Zásoby nedokončené výroby, které tvoří většinu zásob ve stavebnictví, vzrostly o 2,3 %. Doba obratu zásob se zrychlila o 1,6 dne na 25,9 dní. Podniky pod zahraniční kontrolou, ve srovnání se soukromými podniky národními, meziročně zvýšily náskok úrovně produktivity práce (z 30 % na téměř 42 %) a dosahovaly vyšší rentability vlastního kapitálu (22,7 % proti 14,0 %). 13
IV. Zahraniční obchod Zahraniční obchod potvrdil rostoucí konkurenceschopnost tuzemské výroby, objem obchodní výměny rostl rychleji než HDP a ekonomika zvýšila míru otevřenosti. Hodnota vývozu představovala za tři čtvrtletí 65,9 % HDP a hodnota dovozu 64,2 % (oba podíly posílily shodně o 3,7 procentního bodu). Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordních 3 073,2 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 556,5 a dovoz 1 516,7 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 14 %, dovoz o 14,2 % a vzniklé kladné saldo obchodní bilance 39,7 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 2,3 mld. Kč. Vlivem meziročního posílení koruny k USD, v průměru za 9 měsíců o 3,5 %, byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 18,3 %, resp. o 18,6 %). Vývoz dosáhl 68,1 mld. USD, dovoz 66,4 mld. USD a přebytek obchodní bilance 1,7 mld. USD byl meziročně vyšší o 0,1 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 19,9 % (na 54,7 mld. Kč), dovoz o 20,2 % (na 53,3 mld. Kč) a kladné saldo 1,4 mld. EUR bylo o 0,2 mld. EUR meziročně vyšší při posílení koruny k EUR o 5 %. Směnná relace se meziročně zhoršila z 99,1 na 97,2 v důsledku růstu dovozních cen (o 1,6 %) při současném poklesu cen vývozních (o 1,2 %). Negativní vliv na výsledek obchodu měl růst dovozních cen minerálních paliv (o 20,3 %) a pokles vývozních cen tří největších komoditních skupin (strojů a dopravních prostředků, tržních výrobků a průmyslového spotřebního zboží). Na rozdíl od běžných cen byla dynamika vývozu ve stálých cenách vyšší než dynamika dovozu (15,6 % ku 14,1 %). Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik. Ze 190,6 mld. Kč celkového přírůstku vývozu tam směřovalo 167,3 mld. Kč, z toho do EU 153,7 mld. Kč. Na meziročním přírůstku dovozu o 188,3 mld. Kč se z poloviny podílely společně mimoevropské země, SNS a rozvojové ekonomiky. Výši kladného salda obchodní bilance (39,7 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 44,4 mld. Kč na 203,9 mld. Kč (v tom s EU o 42,1 mld. Kč na 242,9 mld.). Negativně působil zejména růst pasiva s mimoevropskými zeměmi o 21,7 mld. Kč (na 80,2 mld. Kč) a SNS o 18,6 mld. Kč (na 78,9 mld. Kč). Stroje a dopravní prostředky upevnily svoji pozici objemem 817,6 mld. Kč ve vývozu v důsledku meziročního růstu o 19,7 %. Dovoz vzrostl o 15,1 % na 606 mld. Kč. Podíl posílil ve vývozu z 50 % na 52,5 % a v dovozu (o 0,4 p.b.) na 40 %. Kladné saldo se zvýšilo o 55,1 mld. Kč na 211,6 mld. Kč. Naopak k výraznému zhoršení salda došlo u tržních výrobků snížením přebytku o 10,7 mld. Kč (na 16,7 mld. Kč) především v důsledku předstihu dovozu. Deficit minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů se zvýšil o polovinu a dosáhl 108,3 mld. Kč, což způsobil především růst dovozních cen meziročně o 20,3 %. Druhé nejvyšší pasivum, chemikálií a příbuzných výrobků, se zvýšilo o 3,8 mld. Kč na 66,1 mld. Kč. Dle struktury předpokládaného způsobu užití nejvíce vzrostl dovoz pro investiční užití (o 16,8 %) a jeho podíl se tak zvýšil na 27,8 %. Podíl dovozů pro výrobní užití posílil na 51,3 % v důsledku meziročního růstu o 15,5 %. Nejnižší růst měly dovozy pro osobní spotřebu (o 8,2 %). Podíl HI-TECH výrobků se zvýšil ve vývozu (o 1,2 bodu) na 12,5 % a v dovozu (o 0,1 p.b.) na 13,9 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI-TECH se meziročně snížilo z 28,7 mld. Kč na 16,4 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 26 % při růstu dovozu o 15,2 %. Největší položkou byla výpočetní technika, která dosáhla hodnoty vývozu 105,2 mld. Kč a dovozu 80,8 mld. Kč v důsledku meziročního růstu o 39,2 %, resp. 55,7 %. Její přebytek, nejvyšší ve skupině, dosáhl 24,3 mld. Kč. V říjnu i přes vysokou srovnávací základnu byly dynamiky vysoké, vývoz vzrostl o 19,8 % a dovoz o 19,2 %. Dosažené hodnoty vývozu (204,3 mld. Kč) i dovozu (199,9 mld. Kč) byly historicky nejvyšší. Přebytek obchodní bilance se meziročně zvýšil o 1,6 mld. Kč na 4,4 mld. Kč. Poprvé od listopadu 2004 došlo k meziročnímu snížení deficitu obchodu s minerálními palivy o 1,8 mld. Kč 14
na 10,2 mld. Kč. V kumulaci za leden - říjen byl v nepatrném předstihu dovoz (14,7 % ku 14,6 %) a kladné saldo obchodní bilance činilo 44,1 mld. Kč (tj. meziročně více o 3,9 mld. Kč). V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Tržby z prodeje zboží a služeb v běžných cenách bez DPH se za tři čtvrtletí meziročně zvýšily o 5,6 %, nejvíce v motoristickém segmentu o 8,2 %, v maloobchodě o 6,0 % a ve velkoobchodě o 4,8 %. V maloobchodě se hodnota obchodní marže zvýšila o 0,6 procentního bodu na 21,8 %, v motoristickém segmentu obchodní marže poklesla o 0,2 procentního bodu na 9,9 % a ve velkoobchodě se hodnota obchodní marže se zvýšila o 0,5 procentního bodu na 14,2 %. Průměrný počet pracovníků se meziročně zvýšil o 1,6 % na 716,4 tisíc osob. Průměrná měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 5,9 % na 17 118 Kč. Produktivita práce (tržby v b.c. na pracovníka) se meziročně zvýšila o 4,1 %. Tržby velkých maloobchodních podniků s více než 100 zaměstnanci (OKEČ 52) meziročně vzrostly o 10,0 % a jejich podíl na celkových tržbách činí již 45,5 %. V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se v předchozích letech dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem v celém odvětví obchodu (OKEČ G) dosáhl 63,5 %, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde již podíl překročil 80 %. Objem tržeb ve stálých cenách v maloobchodě včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52). se za 1.- 3. čtvrtletí roku 2006 meziročně zvýšil o 6,4 %, když tržby maloobchodu vzrostly o 6,6 % a tržby motoristického segmentu o 5,8 %. Jde o největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady v roce 1997. Hmotný objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě počínaje rokem 1999. V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje meziročně zvýšil o 8,2 %, což představuje akceleraci růstu o 4,4 p.b. Nejvyšší meziroční růst zaznamenal prodej textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží (o 18,5 %) a prodej nábytku, elektrospotřebičů a elektroniky (o 10,2 %). V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 4,9 %, tempo růstu se tak zrychlilo oproti stejnému období minulého roku o 1,5 p.b. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 72,6 mld. Kč, tj. o 6,8 % v běžných cenách, resp. 4,0 % ve stálých cenách a předběhla růst disponibilních příjmů (5,3 %, resp. 2,6 %) o 1,5 procentního bodu. Hrubé úspory v běžných cenách tak za 1.-3. čtvrtletí 2006 meziročně poklesly o 10,0 mld. Kč, tj. o 15,2 % na 56,0 mld. Kč. Míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) meziročně poklesla z 5,88 % na 4,73 %, ve 3. čtvrtletí dokonce na historické minimum 2,02 %. V říjnu vzrostl objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) ve stálých cenách meziročně o rekordních 8,6 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,9 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 10,1 %. Rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,5 %) a prodeje potravin (4,3 %) dále vzrostl. 15
I.HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Hrubý domácí produkt vzrostl ve 3. čtvrtletí v reálném vyjádření meziročně o 5,8 % a mírně tak zpomalil svou růstovou dynamiku jak ve srovnání se stejným obdobím roku 2005, tak i předchozím čtvrtletím 2006 (když v obou uvedených čtvrtletích vzrostla ekonomika shodně o 6,0 %). Za 1.-3. čtvrtletí bylo dosaženo růstu produktu 6,1%. ČSÚ v návaznosti na soustavu ročních národních účtů za rok 2005 současně upravil odhady za všechna předchozí čtvrtletí počínaje rokem 2005, které se opírají o zpřesněné podklady, mezičtvrtletní přesuny a korekce zdrojových dat. Při zachování celoroční dynamiky v roce 2005 (6,1 %) se tato revize promítla ve zpomalení růstu v roce 2006, a to v 1. čtvrtletí ze 7,1 % na 6,4 % a ve 2. čtvrtletí ze 6,2 % na 6,0 %. Mírné zpomalení tempa hospodářského růstu... Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 3,8 3,9 3,2 3,7 3,2 3,0 2,5 2,2 2,1 2,1 1,9 1,6 1,8 3,6 3,9 3,8 3,6 4,2 4,3 4,7 5,4 6,2 6,0 6,7 6,4 6,0 5,8 0,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pramen: ČSÚ, graf MPO Hrubý domácí produkt v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí zvýšil meziročně o 8,4 % (ve stejném období předchozího roku o 6,3 %) a dosáhl objemu 813,1 mld. Kč. Toto zrychlení bylo odrazem růstu cenové hladiny o 2,4 % (měřené implicitním deflátorem HDP), který byl výrazně vyšší než před rokem (0,3 %). Projevil se zejména vliv vývoje směnných relací v obchodu se zbožím a službami, jež poprvé od 2. čtvrtletí 2004 dosáhly kladných hodnot. Za 1.-3. čtvrtletí dosáhl...bylo doprovázeno růstem úhrnné cenové hladiny 17
Ve struktuře základních výdajových složek se zvýšil vliv konečné spotřeby domácností......a investic,......na úkor vnějšího sektoru hrubý domácí produkt v běžných cenách 2 363,2 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 7,6 %. K hospodářskému růstu výrazněji přispěla domácí poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly za 1.-3. čtvrtletí meziročně o 4,0 % (ve stejném období předchozího roku o 2,8 %), když rostoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě se při zvýšení reálných disponibilních důchodů o 2,6 % realizoval také na úkor úspor. Ve 3. čtvrtletí bylo nejvyšších přírůstků v objemově významných spotřebních skupinách dosaženo u výdajů na odívání a obuv (13,4 %), bytové vybavení (11,2 %) a rekreaci a kulturu (7,2 %). Na druhé straně pokles výdajů na konečnou spotřebu vlády za 1.-3. čtvrtletí o 0,8 % byl ovlivněn vysokou srovnatelnou základnou předchozího roku v souvislosti s nákupem letounů Gripen. Výdaje na tvorbu fixního kapitálu se meziročně zvýšily o 6,7 % (v roce 2005 o 0,6 %) s tím, že v jejich věcné struktuře se zvýšil podíl nebytových budov a staveb (na 39,9 % celkového úhrnu) a také ostatních strojů a zařízení (30,6 %). Na druhé straně poklesl podíl výdajů do dopravních prostředků a obydlí (investice do bytů poklesly o 2,5 %). V zahraničním obchodě (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (13,4 %) před dovozem (12,5 %), přičemž tento předstih byl generován vývojem v obchodě se zbožím. V bilanci služeb naopak došlo k poklesu vývozu, který souvisel s nižšími příjmy ze zahraničního cestovního ruchu a dopravních služeb. Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo 50,0 mld. Kč a bylo o 3,2 mld. Kč nižší než v předchozím roce (když přebytek v obchodě se zbožím vzrostl meziročně o 2,3 mld. Kč a v obchodě se službami poklesl o 5,5 mld. Kč). Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 2000) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč 2005 2006 1-3. Q. 2006 1-3. Q. 3. Q. 1-3. Q. Konečná spotřeba 1651,5 2,3 2,0 2,5 - domácností 1143,9 2,8 4,0 4,0 - vlády 491,9 1,4-2,6-0,8 - neziskových institucí 15,8 2,0 8,4 6,2 Tvorba hrubého kapitálu 661,7 0,6 13,6 12,7 - fixní kapitál 587,7 0,6 7,2 6,7 Vývoz zboží a služeb 1751,0 10,5 11,4 13,4 - zboží 1556,5 11,4 12,8 15,6 - služeb 194,6 4,8 2,3-2,1 Dovoz zboží a služeb 1701,0 4,7 10,6 12,5 - zboží 1516,7 5,4 11,8 14,1 - služeb 184,3 0,0 2,4 0,8 Hrubý domácí produkt 2363,2 5,9 5,8 6,1 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Domácí poptávka plní úlohu hlavního faktoru růstu již od počátku roku Také ve 3. čtvrtletí byly hlavním zdrojem růstu vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorbu fixního kapitálu. Z propočtů přírůstkové analýzy vyplývá, že v 1. čtvrtletí, kdy vzrostl hrubý domácí produkt o 6,4 %, byl příspěvek nejvýznamnějších výdajových položek v zásadě vyrovnaný. Čistý vývoz se na hospo- 18
dářském růstu podílel 2,0 p.b. a konečná spotřeba, stejně jako tvorba hrubého kapitálu, 1,9 p.b., ve 2. čtvrtletí byl hospodářský růst o 6,0 % zajišťován zejména tvorbou hrubého kapitálu (příspěvek 4,4 p.b.) a dále spotřebou domácností (1,9 p.b). Příspěvek zahraničního obchodu byl neutrální, ve 3. čtvrtletí přispěla k růstu hrubého domácího produktu o 5,8 % opět nejvýrazněji tvorba hrubého kapitálu (i když její příspěvek se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil na 3,6 p.b.) a v zásadě stabilizovanou úrovní konečná spotřeba (2,0 p.b.). K růstu přispěl také zahraniční obchod 0,7 p.b. Tabulka č. I.l.2 Příspěvky k růstu HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí Hrubý domácí produkt 6,4 6,0 5,8 Domácí poptávka 4,4 6,0 5,1 1. Konečná spotřeba 2,5 1,6 1,5 v tom: domácností 1,9 1,9 2,0 vlády 0,5-0,4-0,6 2. Tvorba hrubého kapitálu 1,9 4,4 3,6 Vnější poptávka (netto vývoz) 2,0 0,0 0,7 Pramen: ČSÚ, propočty MPO V odvětvové struktuře hrubého domácího produktu (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 33,0 % (z 32,0 % v 1.-3. čtvrtletí 2005), z toho zpracovatelského na 26,7 % (z 26,3 %) a výroby elektřiny na 4,8 % (ze 4,1 %). Podíl stavebnictví stagnoval na 6,5 %. Na druhé straně poklesl podíl služeb celkem na 57,6 % (z 58,3 %), z toho zejména dopravy a služeb pro podniky, a dále zemědělství na 2,9 % (z 3,2 %). Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 4,7 % (za 1.-3. čtvrtletí 2005 o 4,3 %) a při růstu zaměstnanosti o 1,5 % zajistila růst produktu více než ze tří čtvrtin. Ve 3. čtvrtletí se produktivita práce zvýšila o 4,3 %. Na nabídkové straně ekonomiky se dařilo zejména průmyslu Ekonomika rostla především zásluhou vyšší produktivity práce I.2. Trh práce Česká republika měla k 30. září, podle předběžné statistické bilance, 10 281 tisíc obyvatel, což bylo o 35,5 tisíc více než před rokem. Podílelo se na tom jak kladné saldo zahraniční migrace, tak i vyšší počet živě narozených než zemřelých (kladná hodnota přirozeného přírůstku). Počet obyvatel roste od roku 2002. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) meziročně vzrostl, zejména vlivem nárůstu počtu zaměstnaných, o 36,1 tisíc na 5 198,8 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.1). Vzrostla míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, o 0,3 p.b. na 54,9 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15ti let, zůstala na stejné úrovni jako před rokem (59,3 %). Počet obyvatel dlouhodobě roste......vzrostla i zaměstnanost... 19