Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí 2005

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí 2005 Červen 2005

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 19 I.3. Cenová a fiskální politika 26 I.3.1. Cenová politika 26 I.3.2. Fiskální politika 29 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 31 I.4.1. Měnová politika 31 I.4.2. Přímé zahraniční investice 37 I.5. Kapitálový trh 40 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 43 II. PRŮMYSL 47 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 47 II.2. Investice v průmyslu 55 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 57 III. STAVEBNICTVÍ 65 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 65 III.2. Bytová výstavba 69 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 71 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 73 IV.1. Souhrnné výsledky 73 IV.2. Teritoriální struktura 75 IV.3. Komoditní struktura 76 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 81 V.1. Odvětví obchodu 81 V.2. Konečná spotřeba domácností 85 Přílohová část 91 1

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

4 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha GFS 1986 metodologie vládní finanční statistiky MMF (Government finance statistics) HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + netermínované korunové vklady M 2 celková peněžní zásoba MMF Mezinárodní měnový fond Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX D index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM S RM Systém SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peguet Citroën Automobile VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

5

6 ÚVOD V 1. čtvrtletí dosáhl meziroční růst české ekonomiky 4,4 %, což je výrazně více než bylo dosaženo v rámci EU 15 (1,6 %). Pozoruhodná je také skutečnost, že se na tomto výsledku výraznou měrou podílel právě zahraniční obchod. Uvedený vývoj lze vysvětliv tím, že byl do značné míry spojen s produkcí exportně orientovaných kapacit realizovaných formou přímých zahraničních investic, včetně jejich multiplikačních efektů. Ke zpomalení růstu v EU 15 došlo již ve druhé polovině minulého roku (po slibném oživení na jeho počátku) a tato tendence pokračuje i letos. Ve struktuře jejich produktu se loni realizovalo postupné posílení spotřebitelské poptávky a obrat ve prospěch růstu tvorby hrubého fixního kapitálu (po meziročním poklesu v letech ), ale současně silné euro mělo za následek, že příspěvek zahraničního obchodu k hospodářskému růstu byl v zásadě neutrální. Na počátku letošního roku se růst jednotlivých výdajových položek znovu zbrzdil. Ve středoevropském regionu rostla již tradičně nejrychleji ekonomika Slovenska (5,1 %), a to vlivem silné domácí poptávky, zatímco ve výsledcích zahraničního obchodu došlo ke zhoršení. V ostatních zemích regionu (včetně České republiky) naopak domácí poptávka snížila růstovou dynamiku a ekonomika Ma arska zpomalila na 2,7 % a Polska na 2,1 %. Při zpomalené domácí poptávce převzal v české ekonomice úlohu hlavního zdroje růstu zahraniční obchod. Dynamika vývozu byla rychlejší než dovozu a saldo obchodní bilance dosáhlo přebytku (19,4 mld. Kč v běžných cenách, tj. meziroční zlepšení o 18,2 mld. Kč). Dosažené výsledky potvrzují, že exportním firmám se daří na jednotném trhu i při posilující koruně. Rostl především vyvoz strojů a dopravních prostředků do zemí EU, se kterými Česká republika dosahuje největší obchodní přebytek. Na straně dovozu sice negativně působil cenový vývoj minerálních paliv, ani ten však nedokázal zvrátit pozitivní trend obchodní bilance. Vývoj obchodu se zbožím výrazně ovlivnil běžný účet platební bilance, který skončil přebytkem 14,6 mld. Kč (po 43 čtvrtletních deficitech). Také celkový výsledek platební bilance byl kladný (3,2 mld. Kč), protože vedle odlivu finančních zdrojů na finančním účtu ve výši 14,9 mld. Kč se rovněž projevil kladný vliv kapitálového účtu a kursových rozdílů. Růst založený na čistém vývozu se odrazil v nízké inflaci, když vlivem slabší domácí poptávky vnitřní inflační tlaky prakticky neexistovaly. Spotřebitelské ceny výrazně zpomalily svůj meziroční růst (z 2,8 % v závěru roku 2004 na 1,5 % v březnu), přičemž toto mírné zvýšení cenové hladiny bylo hlavně důsledkem vývoje cen surovin na světových trzích (současně však bylo tlumeno silným kurzem koruny k dolaru i k euru). Vzhledem k příznivé predikci cenového vývoje centrální banka opětovně uvolnila měnové podmínky lednovým snížením klíčové úrokové sazby na 2,25 % (z 2,50 %). Stabilizovaný cenový vývoj přitom nevedl k výraznějšímu růstu spotřeby domácností. Naopak jejich reálné výdaje zpomalily dynamiku na 1,3 % (z 2,8 % ve stejném období minulého roku), přestože reálný disponibilní důchod sektoru domácností vzrostl o 2,8 %. Důsledkem změny v chování obyvatelstva bylo meziroční zvýšení míry hrubých úspor na 9,6 % (z 8,1 %). Nižší spotřeba zřejmě souvisela také s vývojem na úvěrovém trhu, kde domácnosti preferovaly investice do bydlení na úkor spotřeby. V rámci domácí poptávky pokračoval solidní růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (5,5 %), i když jeho vrcholu bylo dosaženo loni (růst 7,9 %). Toto rozšíření výrobních kapacit se nyní odráží v rychlé dynamice hospodářského růstu. Do příznivé výdajové struktury zapadá i vývoj ve veřejném sektoru, když vládní instituce spotřebovaly o 3,8 % méně než v předchozím roce. 5

7 Na nabídkové straně ekonomiky pokračoval růst průmyslové produkce, který však meziročně zpomalil na 4 % (z 9 % ve stejném období minulého roku). Tento vývoj byl odrazem utlumené ekonomické aktivity v zemích EU, zvýšeného tlaku asijské konkurence, růstu cen paliv a surovin a zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa (zpomalení dynamiky bylo též ovlivněno vysokou srovnávací základnou). Tržby (ve s.c.) se zvýšily o 6 % a jejich struktura ukazuje, že produkce nachází své uplatnění jak na domácím, tak i na zahraničním trhu (růst tržeb z přímého vývozu činil 10,7 %). Hlavním nositelem růstu ve sledovaném období byly podniky pod zahraniční kontrolou s více než polovičním podílem na celkových tržbách. Uvádění nových kapacit do provozu (zejména v automobilovém průmyslu) a rozšiřování stávajících výrob se projevilo v růstu zaměstnanosti v průmyslu o 0,8 % (poprvé od roku 2001), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 1,5 % (roste už 3. čtvrtletí v řadě). Důsledkem byl nižší růst produktivity práce (5,1 %), který si však udržel předstih před mzdovým vývojem (nominální mzda vzrostla o 3,7 %) a vedl ke snížení jednotkových mzdových nákladů v nominálním i reálném vyjádření. Stavebnictví zaznamenalo meziroční pokles produkce o 3,2 %, a to především v souvislosti s vysokou srovnávací základnou z předchozího roku v důsledku připravovaného přeřazení stavebních prací do kategorie základní sazby DPH. Na poklesu stavební výroby se negativně podílelo také chladné počasí a nižší fond pracovní doby. Pokračovala zejména výstavba významných inženýrských staveb v dopravní infrastruktuře a bytová výstavba. K dílčímu zlepšení došlo v situaci na trhu práce, když míra nezaměstnanosti pokračovala ve svém klesajícím trendu (meziročně dle březnových údajů z 10,7 % na 10,3 %, tj. 9,4 % dle nové metodiky). Nová pracovní místa vznikají zejména v průmyslu, ale i ve službách, jako odraz rostoucí ekonomiky, na druhé straně však přetrvávají problémy ve struktuře nezaměstnanosti (profesní a regionální), mj. v důsledku nedostatečné mobility pracovní síly. Tempo růstu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství meziročně zpomalilo o 2,3 proc. bodu na 5,7 %, vlivem nízkého růstu cen však růst reálné mzdy zpomalil jen o 1,6 proc. bodu na 4,0 %. 6

8 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2005 I. Makroekonomický vývoj Pokračoval dynamický růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 4,4 %. Loni ve stejném období byla růstová dynamika mírně nižší (4,1 %), ale ve druhé polovině roku postupně akcelerovala až na 4,6 %. Hlavním faktorem růstu byl vývoj zahraničního obchodu, když vývoz zboží a služeb ve stálých cenách vzrostl o 17,9 % (loni 10,9 %) a dovoz o 12,1 % (loni 11,0 %). Změna tendence ve prospěch rychlejšího růstu vývozu před dovozem vedla k meziročnímu zlepšení salda zahraničního obchodu, které skončilo přebytkem (22,8 mld. Kč v běžných cenách). V rámci domácí poptávky pokračoval solidní růst výdajů na tvorbu fixního kapitálu, které meziročně reálně vzrostly o 5,5 %. Poklesla však konečná spotřeba o 0,2 % (loni růst 1,8 %), protože vládní instituce spotřebovaly o 3,8 % méně než před rokem a růst spotřeby domácností se zpomalil na 1,3 % (loni zvýšení o 2,8 %). V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl služeb celkem na 60,3 % (z 59,9 % loni), a to zejména obchodu na 12,7 % (ze 12,0 %) a peněžnictví na 4,0 % (ze 3,2 %), a dále zemědělství na 2,4 % (ze 2,3 %). Podíl průmyslu celkem poklesl na 33,9 % (ze 34,2 %), což bylo ovlivněno zpracovatelským průmyslem, podíl stavebnictví stagnoval (5,5 %). Počet obyvatel začal růst již v roce K vzrostl meziročně o 18 tisíc na tisíc, a to zejména díky kladnému saldu zahraniční migrace. Vzrostl počet ekonomicky aktivních i neaktivních osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, zůstala meziročně na úrovni 59,1 %. Snižování zaměstnanosti se zastavilo koncem roku Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, v 1. čtvrtletí 2005 meziročně vzrostl o 28,6 tisíc, tj. o 0,6 % na 4 704,5 tisíc osob. Zaměstnanost meziročně vzrostla v sekundárním sektoru o 28,2 tisíc na 1 850,5 tisíc (39,3 % celkové zaměstnanosti), v terciárním sektoru o 7,4 tisíc na 2 664,5 tisíc (56,7 %) a naopak poklesla v primárním sektoru o 6,8 tisíc na 188,2 tisíc osob (4 %). Podle odvětví byl nejvyšší meziroční nárůst zaměstnanosti ve stavebnictví (o 25,7 tisíc), dále v odvětví vzdělávání (o 13,3 tisíc) a ve zdravotní a sociální péči (o 11,2 tisíc). Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 66,1 tisíc na 3 913,5 tisíc a naopak klesl počet pracovníků podnikatelské sféry o 38,2 tisíc na 767,1 tisíc osob. Celkový počet pracovníků v národním hospodářství, který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 9,3 tisíc (o 0,2 %) na 4 797,1 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč.odhadu za malé subjekty) se zvýšil o 10,9 tisíc tj. o 0,3 % na 3 948,9 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostl o 9 tisíc (o 0,3 %) na tisíc osob. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 16,1 tisíc na téměř 118 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob, zejména občanů Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) v souvislosti s novou 7

9 legislativou přijatou pro zaměstnávání cizinců po vstupu do Evropské unie. Počet vydaných pracovních povolení zůstal meziročně téměř stejný. Míra registrované nezaměstnanosti od počátku roku postupně klesala až na 9,4 % v březnu (podle původní metodiky 10,3 %). Počet uchazečů o zaměstnání se k meziročně snížil o 19,4 tisíc, tj. o 3,5 % na 540,5 tisíc. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 505,2 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se meziročně zvýšil o 0,9 bodu na 50,2 %. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání klesl počet absolventů a mladistvých a naopak vzrostl počet uchazečů se změněnou pracovní schopností a starších 50 let. Počet volných pracovních míst v průběhu 1. čtvrtletí narůstal a k dosáhl 53,7 tisíc, s meziročním zvýšením o 11,3 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo koncem března v průměru 10,1 uchazečů (před rokem 13,2). Podle krajů byla ke konci března stále nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém (15,9 %) a Moravskoslezském kraji (15,5 %) a podle okresů v Mostě (22,8 %), Karviné (19,5 %) a Jeseníku (19,3 %). Nejnižší nezaměstnanost byla vykázána v okresech Praha západ (2,6 %), Praha východ (3,3 %) a Praha (3,5 %). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v 1. čtvrtletí 2005 vynaloženo 0,7 mld. Kč, tj. o 37,3 % více než před rokem. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za leden až březen 2005 čerpáno 1,9 mld. Kč, tj. meziročně o 4 % méně. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 5,8 % na Kč s reálným nárůstem o 4,1 %. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře se přiblížil k průměrné mzdě v podnikatelské sféře o 3,6 bodu na 97,7 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 5,7 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 4 %. Mzdová náročnost HDP (objem mzdových prostředků v relaci k objemu HDP v běžných cenách) meziročně stagnovala na 28,8 %. Na výrazném zpomalení růstu spotřebitelských cen (meziročně z 2,8 % v závěru roku 2004 na 1,5 % v březnu a 1,6 % v dubnu) se nejvíce podílel pokles cen potravin a nealkoholických nápojů. Návazně míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v trendu poklesu z 2,8 % na konci roku 2004 na 2,6 % v březnu a dubnu Ceny průmyslových výrobců snižovaly tempo růstu, nastoupené v prosinci minulého roku (meziročně z 7,7 % na 6,4 % v březnu a 5,6 % v dubnu), a to v důsledku poklesu tempa růstu cen výrobků zpracovatelského průmyslu (koksu, rafinérských ropných výrobků, základních kovů, hutních a kovodělných výrobků) a zpevnění kurzu koruny k euru a zejména k dolaru, které zlevnilo dovážené suroviny. Stálý růst cen stavebních prací začal od ledna mírně zpomalovat (meziročně z 4,4 % v prosinci 2004 na 4,1 % v březnu a 3,6 % v dubnu), a to i přes příznivý vývoj odvětví, jehož stimulem by měly být eurodotace na výstavbu silnic a dalších veřejných staveb. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se zvýšily v březnu o 7,7 %, dubnu o 5,6 %. Ceny zemědělských výrobců nastoupily v 1. čtvrtletí výrazný meziroční pokles (v březnu o 15,3 %, v dubnu o 17,6 %). Hlavním důvodem byl především dramatický propad cen rostlinných výrobků (v březnu o 43,8 %, v dubnu o 44,8 %). Hospodaření státní pokladny se vyvíjelo od počátku roku rozkolísaně, když v únoru nastoupilo očekávaný schodkový trend, který se po přechodně kladném saldu v březnu (v kumulaci 8,2 mld. Kč) výrazněji prohloubil v dubnu ( 22,5 mld. Kč). Schodek dále rostl, takže v kumulaci od počátku roku skončil v květnu na hodnotě 27 mld. Kč. Saldo státního dluhu se zvýšilo v 1. čtvrtletí o 25,3 mld. Kč, na 618,2 mld. Kč (tj. o 4,3 %) koncem března, když zahraniční dluh vzrostl o 30 mld. Kč (vliv 2. eurobondové emise), při současném poklesu vnitřního dluhu o 4,7 mld. Kč. 8

10 Peněžní zásoba si od počátku roku zachovává mírnější dynamiku meziročních přírůstků (v březnu 5,3 %, na 1 844,9 mld. Kč, v dubnu 4,7 %, na 1 882,2 mld. Kč), která souvisela především s nižším růstem vkladů podniků. Růst domácích aktiv (v březnu meziročně o 13,4 %, na 928,2 %) byl výsledkem zrychlení tempa růstu úvěrové emise podnikům (meziročně z 3,6 % v prosinci 2004 na 9,1 %, tj. 596,5 mld. Kč v březnu a 7,7 %, tj. 600,8 mld. Kč v dubnu) a zachování vysokého růstu úvěrů domácnostem (meziročně z 32,7 % koncem prosince 2004, na 32,8 %, tj. 328,2 mld. Kč v březnu a na 32,5 %, tj. 335,6 mld. Kč v dubnu), při poklesu čistého úvěru vládě (v březnu na 25,4 %, tj. 221,4 mld. Kč a v dubnu na 29 %, tj. 231,1 mld. Kč). Koruna pokračovala v trendu postupného zhodnocování k euru a od počátku roku ke konci 1. čtvrtletí zhodnotila o 2,8 %, meziročně v průměru o 8,6 %. Vůči dolaru si česká měna nadále držela silný kurz a v průběhu 1. čtvrtletí postupně zhodnotila až na nové historické maximum, když od počátku roku dále posílila o 1,2 %, v průměru meziročně o 12,9 %. Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2005 byl kladný (3,2 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD) při téměř vyrovnaných protisměrných tocích kapitálu na obou hlavních účtech. Přebytkový běžný účet (14,6 mld. Kč, tj. 0,6 mld. USD a 2,1 % HDP) byl zcela eliminován odlivem finančních zdrojů na finančním účtu (14,9 mld. Kč, tj. 0,6 mld. USD a 2,2 % HDP), takže přebytek z finančních vztahů se zahraničím byl generován příjmy na kapitálovém účtu (1,4 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (2,1 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Devizové rezervy centrální banky v průběhu 1. čtvrtletí nepatrně klesly (o 34,8 mil. Kč), když koncem března činily 636,2 mld. Kč, tj. 27,5 mld. USD. Pokrývaly 4 měsíční dovozy zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Hrubá zahraniční zadluženost zmírnila dynamiku růstu (na 1,3 % proti konci roku 2004), když k stoupla o 13,5 mld. Kč, na 1 026,7 mld. Kč (44,4 mld. USD). Úroveň zahraničního dluhu představovala 36,8 % HDP (koncem roku 2004 shodně 36,8 % a před rokem 33,5 %) a nadále tak zůstala pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic za 1. čtvrtletí činil ,2 mil. Kč (1 287,4 mil. USD), tj. o 0,8 % více ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Jejich hlavní formou byl reinvestovaný zisk, který tvořil 56,8 % jejich celkového objemu. Největší objem přímých zahraničních investic přišel ze zemí EU (97,5 %), z nichž objemově nejvýznamnější byly z Nizozemí, Německa a Rakouska. Z hlediska odvětví zaujímal dominantní postavení průmysl (44,6 %), a to zvláště zpracovatelský (38,8 %). Významné byly dále investice do nemovitostí (35 %) a do finančního zprostředkování (14,1 %). Objem přímých investic ČR v zahraničí činil 864,2 mil. Kč (37,8 mil. USD), nejvíce investic směřovalo do zemí EU (82,6%), z toho do Velké Británie 40,6 %. MPO v 1. čtvrtletí rozhodlo o investičních pobídkách pro 17 společností v celkové výši 7,6 mld. Kč (296,5 mil. USD) s předpokládanou tvorbou téměř 2100 pracovních míst. Dále rozhodlo o podpoře investičních záměrů 6 společností, které předpokládají realizovat investice v hodnotě více než 363 mil. Kč a vytvořit přes 1000 pracovních míst. Český kapitálový trh pokračoval v silném růstovém trendu, který se zastavil 10. března, kdy hlavní burzovní index PX 50 se dostal na historicky rekordní hodnotu 1262,7 bodu (zhodnotil se tak od konce roku 2004 o 22,4 %, meziročně o 57,5 %). Poté přišla očekávaná vlna konsolidace, když období výprodejů měn, akcií i dluhopisů zasáhlo všechny rozvíjející se trhy. Index PX 50 v dubnu a dále i v květnu oslaboval a dosáhl 1156,1 bodu (snížil tak nárůst od konce roku 2004 na 12 %). Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) u většiny tokových ukazatelů zpomalily meziroční růst: Ø Účetní přidaná hodnota zpomalila růst na 2,7% z 12,5 % (ve srovnatelném období předchozího roku). Nejvyšší růst byl v pronájmu nemovitostí a podnikatelských službách 26,3 % (s 4,4 % podílem na účetní přidané hodnotě nefinanční sféry), dále v průmyslu 3,2 % a v dopravě, skladování a spojích 2,2 %. V ostatních odvětvích klesla, v ubytování a stravování o 11,1 %, v obchodě o 7 %, ve stavebnictví o 2,6 %, v zemědělství, lesnictví, rybolovu o 1,1 % a v ostatních službách o 0,3 %. 9

11 Ø Růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se zpomalil z 12,6 % (ve srovnatelném období) na 1,8 % (155 tis. Kč/zam.). Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně vzrostl jen o 0,6 % na 62,3 mld. Kč (proti růstu o 17,7 % ve srovnatelném období), při růstu jen ve dvou odvětvích: v průmyslu o 10,2 % na 53,7 mld. Kč a v pronájmu nemovitostí a podnikatelských službách o 44,2 % na 1,5 mld. Kč. Jeho pokles byl ve stavebnictví (o 65,6 %), v dopravě, skladování a spojích (o 17,8 %) a v ostatních službách (o 12,9 %). Obchod propadl ze zisku 2,6 mld. Kč do ztráty 216 mil. Kč. Dalším ztrátovým odvětvím bylo ubytování a stravování (ztráta vzrostla z 93 mil. Kč na 102 mil. Kč) a zemědělství, lesnictví a rybolov (ztráta se zhoršila o 32,2 % na 344 mil. Kč). Vzrostl počet ztrátových organizací o 21,4 % na 1608, jejich ztráta o 33,8 % na 22,6 mld. Kč. Počet ziskových organizací klesl o 6,2 %, jejich zisk vzrostl o 7,7 % na 85 mld. Kč. Ø Celkové výnosy (9,7 %) rostly pomaleji než celkové náklady (10,3 %), které zrychlily růst z 8,3 % (ve srovnatelném období). V nákladech nejvíce rostly náklady na prodané zboží (12,8 %) a výkonová spotřeba (11 %), které tvořily téměř 77 % z celkových nákladů. Ve struktuře nákladů klesl podíl osobních nákladů (o 0,5 proc. bodu) na 11 % i odpisů (o 0,4 proc. bodu) na 4,7 %, podíl ostatních nespecifikovaných nákladů zůstal na 7,4 %. Ø Celková pasiva se zvýšila o 6,2 % na 3688,5 mld. Kč, v nich vlastní kapitál vzrostl o 7,7 % na 1953,7 mld. Kč. Na přírůstku celkových pasiv a vlastního kapitálu se téměř z 90 % podílel průmysl a obchod. Rentabilita vlastního kapitálu se meziročně zhoršila o 0,2 proc. bodu na 3,2 %. Ø Celkové zásoby vzrostly o 10,1 % na 394,8 mld. Kč, nejvíce zásoby vlastní výroby (o 15,4 %) na 164,4 mld. Kč, dále zásoby zboží (o 9,6%) na 100,6 mld. Kč, zásoby materiálu vzrostly (o 4,5 %) na 129,9 mld. Kč. Obrátka zásob se zpomalila o 0,4 dne na 35,1 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání meziročně vzrostly o 7,4 % na 949, když prohlášené konkurzy poklesly o 29,3 % na 297 konkurzů. V řízení bylo celkem nevyřízených případů, z toho 17 % prohlášených konkurzů trvá více než sedm let. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Ø Růst průmyslové produkce se v 1. čtvrtletí 2005 meziročně zpomalil na 4 % (z 9 %) v kontextu slabé ekonomické aktivity v zemích EU, zvýšeným tlakem asijské konkurence, růstem cen paliv a surovin a zmírněním konjunktury na trhu oceli a železa. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 6 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,7 % (na celkových tržbách se podílejí 54,7 %). Ø Ve struktuře produkce podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala nejvyšší růst výroba meziproduktů o 9,7 %, z dalších mírně vzrostla výroba zboží krátkodobé spotřeby a výroba energií shodně o 0,5 % a výroba výrobků investiční povahy o 0,3 %. Pokles produkce byl zaznamenán ve výrobě zboží dlouhodobé spotřeby o 7,5 %. Ø Nositelem růstu byl zpracovatelský průmysl s růstem produkce o 4,2 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 6,5 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,1 % (na celkových tržbách se podílejí 54,2 %). Vysoký nárůst zaznamenala (v důsledku oživení strojírenství) výroba a opravy strojů a zařízení o 14,1 % a výroba dopravních prostředků o 9,3 %. K poklesu produkce došlo ve pěti subsekcích: ve výrobě usní a výrobků z usní o 14,6 %, ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 10,8 %, ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 6,3 %, ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 3,1 % a ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 2 %. 10

12 V surovinové sekci produkce poklesla o 3,9 %, a tržby (ve s.c.) se snížily o 8,4 %, přitom tržby z přímého vývozu (ve s.c.) zaznamenaly růst o 25,5 %. Produkce v energetické sekci byla nižší o 1,1 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 4,4 %, když tržby z přímého vývozu (ve s.c.) výrazně poklesly o 45,1 %. Zpomalení ekonomické aktivity se projevilo nižší dynamikou nově uzavřených zakázek, sledovaných ve vybraných oddílech zpracovatelského průmyslu (7,7 %, z toho ze zahraničí o 12,6 %, tržby u těchto vybraných oddílů ve s.c. se zvýšily o 9,8 %). Celková zaměstnanost se v průmyslu zvýšila o 0,8 %, z jednotlivých sekcí pouze ve zpracovatelském průmyslu o 1,5 % (roste již od 3. čtvrtletí 2004), v surovinové sekci poklesla o 6,6 %, v energetické sekci o 5,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostla v osmi subsekcích, z nichž byl její vysoký růst ve výrobě dopravních prostředku o 6,9 %, ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 5,9 % a ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 5 %. Produktivita práce z tržeb (ve s.c.) vzrostla o 5,1 %, z toho v energetické sekci o 10,2 %, ve zpracovatelském průmyslu o 4,9 %, a v surovinové sekci byl zaznamenán pokles o 2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla v pěti subsekcích, nejvýrazněji v koksování a rafinérském zpracování ropy o 10,1 % (důsledek přechodu a.s. Česká rafinérská na přepracovací jednotku s odrazem v poklesu tržeb). Průměrná nominální mzda vzrostla o 3,7 %, reálná mzda o 2,1 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen. Při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců poklesla o 3 %. Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 1,3 % a reálné o 7,7 %. Růst nominálních byl v osmi subsekcích, reálných ve čtyřech. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 12 % a jejich podíl na celkových tržbách vzrostl o 1 bod na 54 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 13,8 %, jejich expanze se projevila ve vysokém růstu zaměstnanosti o 8,2 % a nárůstem podílu na celkové zaměstnanosti o 2,7 bodu na 40 %. Investice v průmyslu zpomalily meziroční růst z 13,8 % na 9,0 %, při růstu strojních investic o 14,5 % a poklesu stavebních o 9,3 %. Nejvíce rostly investice ve zpracovatelském průmyslu, kde investice do strojů a zařízení se zvýšily o 17,1 %, zatímco stavební poklesly o 13,7 %. V objemově nejvýznamnějším odvětví výroby dopravních prostředků, které se podílelo 17,2 % na celkovém objemu hrubých hmotných investic, klesly o 10,5 %, při poklesu stavebních o 78,8 % a růstu strojních o 11,2 %. Průmysl celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) zpomalil růst účetní přidané hodnoty z 12,4 % na 1,7 %, při zrychlení růstu výkonové spotřeby o 0,3 proc. bodu na 10,9 % a zpomalení růstu výkonů z 11,1 % na 8,3 %. V průmyslových organizacích se 100 a více zaměstnanci, které se na celkových výkonech průmyslu podílely více jak 80 % a na účetní přidané hodnotě 78 %, byl meziroční vývoj finančních ukazatelů následující: Ø Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,2 % (ve srovnatelném období o 12,2 %), s růstem v těžbě surovin (o 16,4 %) a v energetice (o 11,4 %), ve zpracovatelském průmyslu stagnovala. Výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba (12,4 % ku 9,6 %). Ø Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) v průmyslu vzrostla o 2,2 % na 178,2 tis. Kč/ zam., přitom ve zpracovatelském průmyslu klesla o 1,7 % na 150,4 tis. Kč/zam. Ø Výsledek hospodaření před zdaněním (hrubý zisk) meziročně vzrostl o 10,2% na 53,7 mld. Kč zásluhou těžby surovin (130,1 %) a energetiky (20,7 %), zatímco ve zpracovatelském průmyslu klesl o 1,6 %. Vzrostl počet ztrátových organizací o čtvrtinu na 749 podniků (30,7 % proti 25,1 % ve stejném období předchozího roku), jejich ztráta dosáhla 9,9 mld. Kč (růst o 32 %). Počet ziskových organizací klesl o 5,3 %, jejich zisk vzrostl o 13,1 % na 63,6 mld. Kč. 11

13 Ø Celkové výnosy (10,4 %) mírně zaostaly za růstem celkových nákladů (10,5 %), které meziročně zrychlily růst o 0,8 proc. bodu. Jejich růst ovlivnila především výkonová spotřeba (12,1 % proti 10,5 % ve srovnatelném období). Rostly i další nákladové položky: náklady na prodané zboží (o 20,4 %), osobní náklady (o 4,9 %), odpisy (o 2,5 %) a ostatní nespecifikované náklady (o 2,4 %). Ve struktuře nákladů vzrostl pouze podíl výkonové spotřeby (o 1,1 proc. bodu ) na 70,4 % a podíl nákladů na prodané zboží (o 0,5 proc. bodu) na 6,3 %. Ø Vlastní kapitál rostl rychleji než (10 %) celková pasiva (7,3 %), díky zpracovatelskému průmyslu (12,7 %, resp. 8,4 %). Rentabilita vlastního kapitálu se meziročně nezměnila, zůstala na 4,4 %. V těžbě surovin vzrostla o 2,3 proc. bodu na 4,4 %, v energetice o 0,6 proc. bodu na 5 %, ve zpracovatelském průmyslu klesla ze 4,8 % na 4,2 %. Ø Celkové zásoby se zvýšily o 12,2 % na 267,7 mld. Kč, ve zpracovatelském průmyslu o 17,4 % na 257,6 mld. Kč. Nejvíce rostly zásoby vlastní výroby o 18,6% a zásoby zboží o 18,4 %, zatímco zásoby materiálu jen o 4,4 %. Obrátka zásob se zpomalila o 0,8 dne na 38,4 dne, ve zpracovatelském průmyslu se zhoršila o 2,8 dny (ze 42,6 na 45,3 dnů). Ø Z hlediska institucionálních sektorů vykázal nižší meziroční růst u většiny tokových finančních ukazatelů sektor podniků pod zahraniční kontrolou ve srovnání s výsledky za sektor soukromých podniků národních a veřejných. Výrazně se tak sblížily úrovně rentabilit vlastního kapitálu mezi sektory. Nicméně úroveň rentability je u zahraničního sektoru o 0,7 proc. bodu vyšší a v produktivitě práce z účetní přidané hodnoty o 48 % vyšší. U většiny tokových ukazatelů (s výjimkou celkových nákladů a počtu zaměstnanců) sektor pod zahraniční kontrolou snížil meziročně své podíly na výsledcích průmyslu. III. Stavebnictví Stavebnictví zaznamenalo meziroční pokles produkce (ve s.c.) o 3,2 % a to především v souvislosti s vysokou srovnávací základnou v důsledku zvýšené fakturace stavebních prací před jejich přeřazením do vyšší daňové sazby. Na poklesu se negativně podílelo také chladné počasí a nižší fond pracovní doby. Pokračování výstavby významných inženýrských staveb v dopravní infrastruktuře a bytové výstavby naznačuje růst stavební produkce, i když jeho tempo zpomalilo. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci (s podílem 62 % na celkové stavební výrobě) vyplývá, že: Ø Stavební práce meziročně klesly (ve s.c.) o 1,2 %, přičemž růst si udržely pouze velké společnosti (nejvíce podniky s 1000 a více zaměstnanci o 13,8 %). Ø Ve struktuře stavební výroby mírně vzrostla nová výstavba, rekonstrukce a modernizace (meziročně o 0,6 %), opravy a údržba se snížily o 13,3 % a ostatní práce o 12,4 %. Export stavebních prací byl nižší o 9,7 %, s jejich podílem 1,3 % na stavebních pracích. Ø Efektivnost ve stavebnictví se zhoršila, když při meziročním zvýšení zaměstnanosti o 3,9 % (na 151,9 tis. osob) a růstu průměrné nominální mzdy o 2,6 % (na Kč) se snížila produktivita práce o 5,0 %. Ø V členění dle institucionálních sektorů zaznamenaly meziroční růst stavebních prací pouze podniky pod zahraniční kontrolou (1,6 %), které se podílely 18,9 % na celkovém objemu stavebních prací. V soukromých národních společnostech došlo k meziročnímu poklesu stavebních prací o 2,6 %, při jejich podílu 77,8 % na celkovém objemu stavebních prací. Počet vydaných stavebních povolení se meziročně snížil o 6,8 %, avšak orientační hodnota staveb vzrostla o 15,7 %. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení tak vzrostla o 24,1 %. Pokračoval rozvoj bytové výstavby. Počet zahájených bytů se meziročně zvýšil o 6,1 %. K jeho 12

14 nejvyššímu nárůstu (o 36,1 %) došlo v zahajování staveb bytů v bytových domech a pokles (o 63,6 %) byl naopak zaznamenán ve stavebně upravených nebytových prostorách. Počet dokončených bytů vzrostl o 5,8 %, z toho nejvíce (o 113,3 %) v nebytových prostorách. Počet rozestavěných bytů vzrostl o 5,5 %. O 49,5 % vzrostl počet bytů, v nichž byla dokončena modernizace. Z územního hlediska se nejvíce bytů stavělo ve Středočeském a nejméně v Libereckém kraji. Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) došlo k poklesu účetní přidané hodnoty meziročně o 6,9 %, když ve stejném období roku 2004 dosáhla růstu 16,2 %. Výkony se zvýšily o 3 %, ale výkonová spotřeba rostla ještě o 2,7 bodu rychleji. Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci zvýšily svůj podíl na celkových výkonech na téměř polovinu. Jejich finanční výsledky měly následující vývoj: Ø Účetní přidaná hodnota zaznamenala meziroční pokles o 2,6 % na 6,8 mld. Kč. Výkonová spotřeba vzrostla o 16,8 % a předstihla tak růst výkonů o 4,2 body. Produktivita práce z přidané hodnoty se snížila o 3 % na 94,1 tisíc Kč. Ø Výsledek hospodaření před zdaněním klesl o 65,6 % na 312 mil. Kč. Snížení ovlivnil rychlejší růst nákladů než výnosů. Ztrátové organizace zvýšily svůj podíl o 4,6 bodu na 45,4 %. Ø Na růst celkových nákladů o 14,9 % působila zejména výkonová spotřeba, která zvýšila svůj podíl na celkových nákladech o 1,2 bodu na 76,2 %. Osobní náklady vzrostly meziročně o 3 %, odpisy o 4,4 % a ostatní náklady o 30,5 %. Ø Stav zásob vzrostl meziročně o 3,8 % na 16,2 mld. Kč, z toho zásoby nedokončené výroby a výrobků stagnovaly, avšak zvýšily se zásoby materiálu o 18,5 % a zásoby zboží o 13,7 %. Obrátka zásob se zkrátila o 3,6 dny na 40,9 dní. Ø U podniků pod zahraniční kontrolou došlo k většímu poklesu jejich výkonnosti, když jim poklesla přidaná hodnota o 6,8 %, produktivita práce z přidané hodnoty o 9,1 % a vykázaly ztrátu. IV. Zahraniční obchod Pokračuje velmi příznivý vývoj, který byl akcelerován naším vstupem do EU. Rostoucí přebytek obchodní bilance přispěl k vyššímu růstu HDP, když v předchozích letech výsledky obchodní výměny růst HDP zpomalovaly. Obrat zahraničního obchodu vzrostl v běžných cenách o 14,2 % a dosáhl hodnoty 858,5 mld. Kč. Celkový vývoz činil 438,9 mld. Kč a dovoz 419,6 mld. Kč. Dynamika růstu vývozu byla o 4,8 procentního bodu rychlejší než dovozu (16,6 % ku 11,8 %). Kladné saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2005 dosáhlo rekordních 19,4 mld. Kč, když ve stejném období minulého roku bylo jen 1,2 mld. Kč. Krytí hodnoty dovozu zboží vývozem se meziročně zlepšilo o 4,3 bodu na 104,6 %. Vlivem meziročního posílení koruny k USD (v průměru za 3 měsíce o 12,9 %) byl však růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření více než dvakrát vyšší než v korunovém (vzrostl o 34 %, resp. o 28,5 %). Vývoz dosáhl hodnoty 19,2 mld. USD, dovoz 18,3 mld. USD, takže bylo dosaženo aktivní obchodní bilance 0,8 mld. USD. Koruna posílila i k EUR (o 8,6 %), takže dynamika dovozu byla rovněž dvakrát rychlejší než v korunách (22,4 %), dynamika vývozu byla 27,6 %, vývoz představoval 14,6 mld. EUR a dovoz 14 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 0,6 mld. EUR, v 1. čtvrtletí 2004 byla bilance vyrovnaná jak v EUR tak i v USD. Cenový trend zůstal pozitivní a směnná relace měla hodnotu 101,3 % což bylo meziročně o 1,3 bodu méně (dovozní ceny poklesly o 1,2 %, když vývozní zůstaly téměř stejné). Vlivem vývoje cenových deflátorů (vývoz 97,4 %, dovoz 98,5 %), které berou v úvahu vedle cen 13

15 i strukturu obchodování byla reálná tempa (tj. ve stálých cenách) rychlejší než v běžných cenách, když se vývoz zvýšil meziročně o 19,6 % a dovoz o 13,4 %. Tento vývoj měl negativní dopad na výši kladného salda obchodní bilance v rozsahu cca 5 mld. Kč. Pozitivním jevem ve vývozu, především z hlediska snížení pasivního salda, bylo posílení pozic rozvojových ekonomik, SNS a evropských tranzitivních ekonomik v důsledku výrazného růstu vývozu (do Ruska se zvýšil vývoz o 80 %). Dovoz poklesl z rozvojových ekonomik (zejména z Malajsie a Tchaj wanu) a ostatních tzv. mimoevropských zemí (z Číny téměř o pětinu). Celkové saldo bylo ovlivněno zejména meziročním růstem aktiva se zeměmi EU o 20,5 mld. Kč na 83,3 mld. Kč (ke zlepšení došlo především s Německem, Francií a Slovenskem) a poklesem deficitu zejména s rozvojovými zeměmi o 7,1 mld. Kč na 10 mld. Kč. Dle komoditního členění dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance 57,4 mld. Kč (meziročně více o 25,8 mld. Kč) stroje a dopravní prostředky. Vývoz vzrostl o 19,2 % a dosáhl 226,8 mld. Kč, hodnota dovozu byla vyšší o 6,8 % a činila 169,4 mld. Kč. Strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 51,7 % a na dovozu 40,4 %. Nejvyšší pasivum, tj. 20,8 mld. Kč, měla minerální paliva (meziročně vyšší o 6,6 mld. Kč), jejichž hodnota dovozu vzrostla o více než třetinu. Chemikálie naopak deficit snížily o 1,5 mld. Kč na 20,5 mld. Kč. Podíl HI TECH výrobků v zahraničním obchodě ve vývozu mírně posílil o 0,2 procentního bodu na 12 % a naopak v dovozu oslabil o 0,7 bodu na 15 %. Tempo růstu vývozu bylo téměř třikrát rychlejší než tempo dovozu (18 % ku 6,9 %), a tak se meziročně snížilo záporné saldo obchodní bilance o 4 mld. Kč na 10,5 mld. Kč. Z pohledu předpokládaného užití představuje trvale největší podíl dovoz zboží určeného pro výrobní účely (50,9 %). Zvýšené poptávce po levnějším dováženém spotřebním zboží odpovídá i akcelerace dovozu pro osobní spotřebu (o 18,8 %). Dovoz zboží pro užití ve výrobě se zvýšil o 13,1 % a dovoz pro investiční účely o 4,3 %. Zlepšení obchodní bilance v dubnu bylo ovlivněno především meziročním poklesem hodnoty dovozu o 7,5 % při současném mírném růstu vývozu o 2,8 %. Výsledky byly ovlivněny vysokou srovnávací základnou v dubnu 2004, kdy se vývoz zvýšil o 26,8 % a dovoz o 28,5 %. Dubnový přebytek obchodní bilance ve výši 5,1 mld. Kč představoval v tomto měsíci nejlepší výsledek od roku 1993, meziročně byl lepší o 16 mld. Kč. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 12,7 %, dovoz o 6 % a saldo obchodní bilance bylo kladné ve výši 24,5 mld. Kč, když v lednu dubnu 2004 bylo záporné 9,6 mld. Kč (zlepšení o 34,1 mld. Kč). V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 604,6 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 8,4 %. Vzrostly diferencovaně ve všech obchodních odvětvích, nejvíce ve velkoobchodě (o 11,0 %). Je to odrazem hospodářského růstu a vysoké zahraničně obchodní aktivity. V celém odvětví se meziročně zvýšily výkony o 4,2 %, při růstu výkonové spotřeby o 6,4 % a účetní přidané hodnoty o 1,7 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 62,3 % (v 1. čtvrtletí 2004 to bylo 64,3 %). Průměrná obchodní marže se meziročně snížila o 1,1 procentního bodu na 15,0 %, když poklesla ve všech oblastech. V motoristickém segmentu o 0,4 proc. bodu na 10,0 %, ve velkoobchodě o 1,1 proc. bodu na 13,7 %, nejvíce v maloobchodě o 1,2 proc. bodu, na 20,5 %, což souviselo s jen mírným růstem nákupů a mohutnými výprodejovými akcemi. Podniky pod zahraniční kontrolou, které se prosazují ve všech oblastech obchodu, mají nejsilnější 14

16 pozici v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci realizují již téměř 80 % tržeb. Převaha podniků pod zahraniční kontrolou vyplývá především z finanční síly a obchodních zkušeností, což se promítá do vyjednávaných nákupních podmínek a vysoké produktivity práce. Fyzický objem prodeje maloobchodu včetně motoristického segmentu se meziročně zvýšil o 3,9 %, 1 což představuje zvýšení tempa růstu ve srovnání s 1. čtvrtletím 2004 o 2,8 procentního bodu. Na tomto zrychlení se podílí jednak růst tržeb za prodej pohonných hmot (meziročně o 7,2 %), jednak růst prodeje a oprav motorových vozidel (o 4,4 %). Samotný maloobchod meziroční tempo růstu zvýšil jen mírně, o 0,4 proc. bodu na 3,2 %. Běžné příjmy sektoru domácností se meziročně zvýšily o 20,3 mld. Kč, to je o 4,0 %. Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 356,2 mld. Kč. Meziročně se zvýšil o 15,0 mld. Kč, tj. o 4,0 %, v reálném vyjádření o 2,8 %. Výdaje na spotřebu domácností rostly nižším tempem než disponibilní příjmy. Objem hrubých úspor se proto meziročně zvýšil (o 6,6 mld. Kč, tj. o 23,7 %) a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) vzrostla o 1,5 procentního bodu na 9,6 %. Po mnohaletém období poklesů míry úspor došlo k výraznému obratu. Dovoz pro osobní spotřebu v běžných cenách se meziročně zvýšil o 18,8 % a objem tržeb, rovněž v běžných cenách, o 3,1 %. To vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 4,7 proc. bodu na 42,0 %. Růst podílu dováženého zboží činí nabídku atraktivnější, je to však zároveň faktor zatěžující obchodní bilanci. V dubnu zaznamenaly tržby maloobchodu včetně motoristických potřeb meziroční růst o 2,7 %, a to shodně ve stálých i v běžných cenách Dubnové tempo je zhruba stejné jako průměrné měsíční tempo v předchozím roce. Za období leden až duben vzrostly tržby meziročně o 3,6 % ve stálých cenách, resp. 3,3 % v běžných cenách. Rychleji rostly v motoristickém segmentu (o 5,7 % ve stálých cenách), než v maloobchodě (o 2,6 %). 1 Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH), které provádí ČSÚ. Aktuální informace z tohoto šetření bývají v dalších měsících upřesňovány a je proto třeba na ně nahlížet jako na předběžné, sloužící k rychlé charakteristice vývoje. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb. 15

17

18 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky V 1. čtvrtletí pokračoval dynamický růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 4,4 %. Loni ve stejném období byla růstová dynamika mírně nižší (4,1 %), ale ve druhé polovině roku postupně akcelerovala až na 4,6 %. V rámci pravidelného zpřesňování odhadů čtvrtletního vývoje HDP revidoval ČSÚ údaje za rok 2003 a Odhad meziročního reálného růstu HDP za rok 2003 byl snížen z 3,7 % na 3,2 % a za rok 2004 naopak zvýšen ze 4,0 % na 4,4 %. Současně byl revidován růst HDP i za všechna čtvrtletí (viz graf č. I.l.l ). Tempo hospodářského růstu osciluje kolem 4,5 % Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 4,0 3,3 4,1 4,1 3,4 2,9 2,4 1,9 1,9 1,6 2,4 3,1 3,6 3,6 4,1 4,5 4,6 4,6 4,4 1,5 1,2 1,0 1,2 0,5 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl objemu 682,1 mld. Kč, tj. meziročně o 5,8 % více (ve stejném období předchozího roku růst 7,8 %). Toto zpomalení nominálního vývoje produktu bylo ovlivněno nejnižším meziročním růstem deflátoru HDP za posledních pět let (o 1,3 %). Hlavním faktorem růstu byl vývoj zahraničního obchodu, když vývoz zboží a služeb ve stálých cenách vzrostl o 17,9 % (loni 10,9 %) a dovoz o 12,1 % (loni 11,0 %). Tyto výsledky odrážejí rostoucí konkurenceschopnost vývozních firem, které se úspěšně vyrovnaly se slabou poptávkou v eurozóně. Příznivý byl vývoj struktury produktu, 17

19 ve které dominoval zahraniční obchod Rostly také investice, zatímco konečná spotřeba poklesla Změna tendence ve prospěch rychlejšího růstu vývozu před dovozem vedla k meziročnímu zlepšení salda zahraničního obchodu, které skončilo přebytkem (22,8 mld. Kč v běžných cenách). Aktiva bylo dosaženo jak v obchodě se zbožím (19,4 mld. Kč, tj. meziroční zlepšení o 18,2 mld. Kč), tak se službami (3,4 mld. Kč, zlepšení o 1,6 mld. Kč). V rámci domácí poptávky pokračoval solidní růst výdajů na tvorbu fixního kapitálu, které meziročně reálně vzrostly o 5,5 %. Určité zpomalení signalizuje (ve stejném období minulého roku bylo dosaženo zvýšení o 7,9 %), že vrcholu investiční vlny bylo zřejmě dosaženo již loni. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně snížily o 0,2 % (loni růst 1,8 %), protože vládní instituce spotřebovaly o 3,8 % méně než před rokem. Zpomalil se také růst spotřeby domácností, která vzrostla o 1,3 % (loni o 2,8 %). Tento vývoj výdajů obyvatelstva je do určité míry neočekávaný, protože některé další indikátory (růst reálné mzdy o 4,0 %, pokles nezaměstnanosti, růst půjček, apod.) nasvědčovaly o vyšším sklonu domácností ke spotřebě. Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky v 1. čtvrtletí 2005 (stálé ceny 1995) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč Konečná spotřeba 475,4 4,9 1,8 0,2 domácností 325,8 4,7 2,8 1,3 vlády 145,6 5,3 0,6 3,8 neziskových institucí 3,9 2,6 8,0 6,1 Tvorba hrubého kapitálu 184,0 2,5 11,2 2,6 fixní kapitál 179,9 5,7 7,9 5,5 Vývoz zboží a služeb 496,5 5,0 10,9 17,9 zboží 438,9 10,0 11,3 19,5 služeb 57,6 20,9 8,3 6,7 Dovoz zboží a služeb 473,7 5,4 11,0 12,1 zboží 419,6 7,0 10,5 13,5 služeb 54,2 5,4 14,4 1,7 Hrubý domácí produkt 682,1 2,4 4,1 4,4 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Celkově se význam domácí poptávky snížil Podíl celkových služeb na HDP překročil 60 % Přírůstková analýza poptávkové strany ekonomiky potvrzuje (viz tabulka č. I.1.2), že ve struktuře produktu došlo v meziročním srovnání k výrazným změnám. Z orientačních propočtů (agregáty nejsou rovny součtům jednotlivých položek) vyplývá, že příspěvek domácí poptávky k hospodářskému růstu se meziročně snížil ze 4,3 procentního bodu na 0,5 p. bodu. K růstu přispěla spotřeba domácností 0,7 proc. bodu, stejně jako tvorba hrubého kapitálu, jejíž příspěvek však byl výrazně snížen vlivem meziročního poklesu stavu zásob, růst byl tažen čistým vývozem, který (po negativním příspěvku 0,2 proc. bodu v loňském 1. čtvrtletí) přispěl téměř 4 proc. body. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl služeb celkem na 60,3 % (z 59,9 % loni), a to zejména obchodu na 12,7 % (ze 12,0 %) a peněžnictví na 4,0 % (ze 3,2 %), a dále zemědělství na 2,4 % (ze 2,3 %). Podíl průmyslu celkem poklesl na 33,9 % (ze 34,2 %), což bylo ovlivněno zpracovatelským průmyslem, podíl stavebnictví stagnoval (5,5 %). 18

20 Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 4,1 % (loni ve stejném období o 4,3 %). Růst se opíral o vývoj produktivity Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza vývoje HDP z hlediska poptávky (v % ze stálých cen) 1. Q Q Hrubý domácí produkt 4,1 4,4 Domácí poptávka 4,3 0,5 1. Konečná spotřeba 1,3 0,2 domácností 1,4 0,7 vlády (vč.neziskových institucí) 0,1 1,2 2. Hrubá tvorba kapitálu 3,0 0,7 Vnější poptávka (netto vývoz) 0,2 3,9 1. Vývoz zboží a služeb 6,9 11,9 2. Dovoz zboží a služeb ( ) 7,1 8,0 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: výpočet na základě cen a struktury předchozího roku I.2. Trh práce Počet obyvatel roste již od roku K dosáhl 10,224 tisíc osob, při meziročním zvýšení o 18 tisíc, a to díky kladnému saldu zahraniční migrace. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly), podle údajů výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, meziročně vzrostl o 13,9 tisíc (viz tabulka č. I.2.1), když nárůst zaměstnaných byl vyšší než úbytek nezaměstnaných. Zvýšení počtu zaměstnaných osob se projevilo v meziročním nárůstu míry zaměstnanosti (podílu počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) o 0,1 bodu na 54,1 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob vč. nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let zůstala meziročně na úrovni 59,1 %. Obecná míra nezaměstnanosti (zjiš ovaná z výběrového šetření, užívaná pro mezinárodní komparace), tj. podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, meziročně poklesla o 0,3 bodu na 8,4 %. Meziroční růst počtu ekonomicky neaktivních osob byl ovlivněn zejména nárůstem počtu studentů vysokých škol. Pokračoval nárůst počtu obyvatel Vzrostl počet ekonomicky aktivních i neaktivních osob Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Obyvatelstvo (15 a více let) 8 617, , ,3 100,0 30,6 0,4 ekonomicky aktivní (pracovní síla) 5 128, , ,6 59,1 13,9 0,3 zaměstnaní 4 739, , ,5 54,1 28,6 0,6 nezaměstnaní 388,3 443,8 429,1 5,0 14,7 3,3 ekonomicky neaktivní 3 489, , ,7 40,9 16,7 0,5 z toho: řádní starobní důchodci 1 793, , ,9 21,0 14,5 0,8 invalidní důchodci 289,0 303,0 310,9 3,6 7,9 2,6 učni 139,0 132,1 130,7 1,5 1,4 1,1 studenti na střední škole 364,4 379,7 386,7 4,4 7,0 1,8 studenti na VŠ 212,0 227,0 247,6 2,8 20,6 9,1 péče o rodinu, v domácnosti 318,5 328,0 327,3 3,8 0,7 0,2 ostatní 372,7 364,8 333,6 3,8 31,2 8,6 Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil 19

21 Zvýšil se počet pracovníků v sekundárním i terciárním sektoru Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, zjiš ovaný výběrovým šetřením, dosáhl v 1. čtvrtletí celkem 4 704,5 tisíc, z toho žen bylo 43,3 %, když meziročně vzrostl o 28,6 tisíc, tj. o 0,6 % (viz tabulka č. I.2.2). Růst celkového počtu pracovníků v členění podle sektorů ovlivnil zejména sekundární sektor, kde zaměstnanost meziročně vzrostla o 28,2 tisíc na 1 850,5 tisíc a dosáhla 39,3 % z celkového počtu pracovníků. Zaměstnanost vzrostla i v terciárním sektoru o 7,4 tisíc na 2 664,5 tisíc osob, tj. na 56,7 % a naopak poklesla v primárním sektoru o 6,8 tisíc na 188,2 tisíc osob, tj. na 4 %. Podle odvětví byl meziroční nárůst počtu pracovníků ovlivněn zejména jejich zvýšením ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a ve službách především v odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče a v ubytování a stravování. Na druhé straně zaměstnanost poklesla zejména u těžby nerostných surovin, v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a u obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Tabulka č. I.2.2 Vývoj zaměstnanosti v národním hospodářství podle odvětví v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Zaměstnanost celkem 4 739, , ,5 100,0 100,0 28,6 0,6 I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) 215,1 195,0 188,2 4,2 4,0 6,8 3,6 II.sektor (průmysl a stavebnictví) 1 863, , ,5 38,9 39,3 28,2 1,5 Průmysl celkem 1 426, , ,3 29,9 29,8 2,5 0,2 těžba nerostných surovin 53,3 58,8 52,1 1,2 1,1 6,7 11,4 zpracovatelský průmysl 1 296, ,7 1270,4 27,0 27,0 8,7 0,7 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 76,9 78,3 78,8 1,7 1,7 0,5 0,6 Stavebnictví 436,7 423,5 449,2 9,0 9,5 25,7 6,1 III. sektor (služby celkem) 2 660, ,1 2664,5 56,9 56,7 7,4 0,2 obchod, opravy motorových vozidel 627,4 629,3 620,7 13,5 13,2 8,6 1,5 a spotřebního zboží ubytování a stravování 172,1 167,2 177,1 3,6 3,8 9,9 5,9 doprava, skladování a spoje 359,5 370,3 362,4 7,9 7,7 7,9 2,1 finanční zprostředkování 94,3 94,5 95,6 2,0 2,0 1,1 1,2 nemovitosti a pronájem, podnik. čin. 278,7 288,7 272,6 6,2 5,8 16,1 5,6 veř. správa, obrana, soc. zabezpečení 327,8 325,5 322,9 7,0 6,9 2,6 0,8 vzdělávání 302,5 280,8 294,1 6,0 6,3 13,3 4,7 zdravotní a soc. péče, veter. činnosti 308,8 315,3 326,5 6,7 6,9 11,2 3,6 ostatní veřejné, soc. a osob. služby 183,1 180,7 189,1 3,9 4,0 8,4 4,6 ostatní 6,1 4,8 3,5 0,1 0,1 1,3 0,0 nezjištěno 1,4 1,5 1,3 0,0 0 0,2 13,3 Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Výrazný nárůst počtu zaměstnanců Podle postavení v hlavním zaměstnání vykázala výrazný nárůst zejména kategorie zaměstnanců, s meziročním zvýšením o 66,1 tisíc na 3 913,5 tisíc osob, tj. na 83,2 % z celkového počtu všech pracovníků (viz tabulka č. I.2.3). Na druhé straně se meziročně snížil počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 38,2 tisíc na 767,1 tisíc osob, tj. na 16,3 % z celkové zaměstnanosti. Pokles zaměstnanosti v této skupině se projevil především u podnikatelů bez zaměstnanců. 20