Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.. čtvrtle tletí tí 2006 Červen 2006

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 19 I.3. Cenová a fiskální politika 26 I.3.1. Cenová politika 26 I.3.2. Fiskální politika 31 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 33 I.4.1. Měnová politika 33 I.4.2. Přímé zahraniční investice 40 I.5. Kapitálový trh 43 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 46 I.7. Konkurzy 49 II. PRŮMYSL 51 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 51 II.2. Investice v průmyslu 60 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 63 III. STAVEBNICTVÍ 71 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 71 III.2. Bytová výstavba 76 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 79 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 83 IV.1. Souhrnné výsledky 83 IV.2. Teritoriální struktura 86 IV.3. Komoditní struktura 87 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 91 V.1. Odvětví obchodu 91 V.2. Konečná spotřeba domácností 94 Přílohová část 101 1

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

4 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + netermínované korunové vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM-Systému (s bází maximálně 30 emisí) PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX-D index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD PX-GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM-S RM-Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

5

6 ÚVOD Hospodářský růst v 1. čtvrtletí naplnil očekávání, která byla předznamenána již dříve publikovanými údaji o vývoji hlavních produkčních odvětví, vnitřního trhu, vnějších vztahů a dalších oblastí ekonomiky. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 7,4 % a posunul hranici dynamiky čtvrtletního růstu na novou rekordní úroveň. V mezinárodním kontextu se tak Česká republika zařadila k nejrychleji rostoucím ekonomikám Evropské unie. Vyšší růst byl zaznamenán pouze v pobaltských zemích, což do značné míry souvisí se skutečností, že jejich ekonomická úroveň je nižší a představuje tak základnu, ze které je dosažení vyšší dynamiky snazší. V rámci středoevropského regionu rostlo Slovensko o 6,3 %, Polsko o 5,2 % a Maďarsko o 4,6 %. Zejména vlivem pomalejšího růstu eurozóny (1,9 %) vzrostlo hospodářství Evropské unie jako celek pouze o 2,2 %, což představuje ve srovnání s posledním čtvrtletím minulého roku (růst 1,9 %) jen mírné zrychlení. Z hlediska vnitřních podmínek byl cenový vývoj ovlivňován především rostoucími cenami dovážených energetických surovin. Míra inflace pokračovala v trendu rovnoměrného růstu až na 2,2 % v březnu, který byl zpomalován zejména relativně silnou korunou (zůstává nejvýraznějším protiinflačním faktorem) a konkurenčním prostředím vytvářeným obchodními řetězci. Ve srovnání s minulým rokem se růst české ekonomiky opíral o více faktorů. Došlo zejména k oživení domácí poptávky, které se projevilo rychlejším růstem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu a konečnou spotřebu domácností. Ve vnějším sektoru zrychlila dynamika vývozu zboží jako odraz výrazné exportní orientace rychle rostoucího zpracovatelského průmyslu. Výdaje na celkovou konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,0 % s tím, že dílčí výdajové položky se vyvíjely rozdílně. Spotřeba domácností zrychlila růst na 3,4 % (proti 1,8 % loni), tj. v souladu se zvýšením jejich reálných důchodů (4,1 %), přičemž tento vývoj nevytvářel tlaky na růst spotřebitelské inflace. Na druhé straně výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu v úhrnu poklesly o 1,0 %. Zvýšila se také investiční aktivita. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 7,1 % (loni 2,3 %), na čemž se významně podílelo pořizování dopravních prostředků (růst 22,0 %). Naopak nepříznivé klimatické podmínky měly za následek nižší objem investic do staveb. K růstu tvorby hrubého kapitálu o 16,7 % výrazně přispělo rovněž zvýšení stavu zásob, které se realizovalo v obchodním zboží, nedokončené výrobě a hotových výrobcích. Pokud jde o výsledky vnějšího sektou, pak zahraniční obchod se zbožím potvrdil dlouhodobý pozitivní trend jeho vývoje. Při růstu celkového vývozu (ve stálých cenách) o 17,0 %, vzrostl vývoz zboží o 19,9 % především vlivem pokračujícího rozmachu automobilového průmyslu a dílčího zvýšení globální konjunktury. Současně v důsledku pomalejšího růstu celkového dovozu (15,3 %) došlo k meziročnímu zlepšení salda bilance zahraničního obchodu s příznivým dopadem na hospodářský růst. Vývozu zboží se dařilo navzdory silné koruně, která vůči euru meziročně zpevnila o 4,7 %. Obchodní bilance (v běžných cenách) byla negativně ovlivněna rovněž růstem dovozu minerálních paliv, a to především v důsledku stále se zvyšujících cen surovin na světových trzích (hodnota dovozu minerálních paliv se zvýšila o více než polovinu). Směnná relace se meziročně zhoršila, protože růst dovozních cen byl současně doprovázen poklesem vývozních cen. Přesto dosažený přebytek obchodní bilance 25,5 mld. Kč zaznamenal meziroční zlepšení o 1,3 mld. Kč. Ani příznivý vývoj v obchodě se zbožím nezabránil snížení přebytku běžného účtu až na prakticky vyrovnanou bilanci (0,03 % HDP), protože se současně prohloubil deficit bilance výnosů. Při odlivu 5

7 finančních zdrojů na finančním účtu (0,2 % HDP) tak byl kladný výsledek ekonomických transakcí se zahraničím generován především příjmy na kapitálovém účtu. Na nabídkové straně ekonomiky přispěl k hospodářskému růstu zejména průmysl, který dosáhl nárůstu produkce o 15,4 %, tj. více než dvojnásobku růstu zaznamenaného ve druhé polovině minulého roku. Hlavním nositelem tohoto výsledku byly podniky pod zahraniční kontrolou (jejich podíl na celkových tržbách dosáhl téměř 60 %) a z jednotlivých odvětví především automobilový průmysl (vedle rostoucí poptávky po jednotlivých modelech Škoda Auto, se projevil zejména plný provoz automobilky TPCA Kolín). Spolu s automobilovým průmyslem se rozvíjely i kapacity s ním těsně spojené formou výroby komponentů a náhradních dílů (elektrotechnický a gumárenský průmysl). Vyšší poptávka se promítla do rozvoje tradičního strojírenství. Stavební výroba vzrostla pouze o 0,5 % v důsledku nezvykle mrazivého počasí na počátku roku. V lednu a únoru došlo dokonce k meziročnímu poklesu a teprve březen přinesl obrat. Realizovala se především výstavba inženýrských staveb, státních zakázek v dopravní infrastruktuře, business center a logistických areálů a také bytová výstavba. Vysoké tempo hospodářského růstu se promítlo i na trhu práce, když při celkovém nárůstu zaměstnanosti zvýšil počty pracovníků zejména automobilový průmysl. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila, ke konci března činila 8,8 % (loni ve stejném období 9,4 %). Mzdový vývoj byl přiměřený a z dlouhodobého hlediska mzdová dynamika (nominální růst 6,8 %) nepřekročila průměrné tempo mzdového růstu srovnatelného období posledních 5-ti let. Na zpomalující se mzdový vývoj působila jak snaha exportních podniků o udržení konkurenceschopnosti, tak i nižší inflační očekávání. 6

8 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2006 I. Makroekonomický vývoj V 1. čtvrtletí pokračovala tendence zrychlování hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 7,4 % (loni ve stejném období dosáhl růst 5,4 % a za celý rok 6,1 %). Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly reálně o 3,4 % (loni ve stejném období o 1,8 %), což bylo umožněno růstem jejich reálných důchodů o 4,1 %. Spotřebu obyvatelstva podporovalo rovněž zlepšení situace na trhu práce a pozitivní očekávání dalšího vývoje. Naproti tomu výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu poklesly o 1,0 %. Hrubá tvorba fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 7,1 % (proti 2,3 % loni) a přiblížila se úrovni dynamiky z počátku roku 2004, kdy vrcholila předchozí investiční vlna. K růstu hrubého domácího produktu výrazně přispělo zvýšení zásob (o 20,6 mld. Kč v běžných cenách), a to obchodního zboží, nedokončené výroby a hotových výrobků. V zahraničním obchodě pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (17,0 % ve stálých cenách) než jejich dovozu (15,3 %), která se prosazuje již od 2. čtvrtletí Důsledkem je meziroční zlepšení salda zahraničního obchodu (na 26,1 mld. Kč v běžných cenách), ke kterému přispěl v rozhodující míře obchod se zbožím (25,5 mld. Kč). V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 33,8 % (z 33,3 % loni), z toho zpracovatelského na 25,9 % (z 25,6 %) a služeb celkem na 59,7 % (z 59,4 %), z toho obchodu na12,6 % (z 11,3 %). Podíl stavebnictví klesl na 4,3 % (z 4,8 %) a zemědělství na 2,2 % (z 2,4 %). Počet obyvatel České republiky, který se od roku 2003 zvyšuje, k 31.březnu 2006 dosáhl tisíc, když meziročně vzrostl o 36,4 tisíc osob. I při stoupající porodnosti byl populační přírůstek důsledkem aktivního salda zahraniční migrace. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, meziročně vzrostla o 0,4 bodu na 59,4 %.Ve skupině ekonomicky neaktivních osob se zvýšil počet studentů vysokých škol. Výrazný nárůst ekonomiky ovlivnil zvýšení zaměstnanosti. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, meziročně vzrostl o 80,7 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 785,2 tisíc osob. Z celkového počtu bylo 43,3 % žen. Zaměstnanost vzrostla zejména v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 60,5 tisíc na tisíc a v terciárním sektoru (ve službách) o 31,9 tisíc na 2 696,4 tisíc osob, naopak pokles pokračoval v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) o 11,6 tisíc, tj. o 3,7 % na 176,6 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání rostla zaměstnanost především ve skupině zaměstnanců, jejichž počet meziročně vzrostl o 93,4 tisíc na 4 006,9 tisíc, tj. na 83,7 % celkové zaměstnanosti a naopak počet pracovníků podnikatelské sféry klesl o 7,3 tisíc na 759,8 tisíc osob (15,9 %). Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč.odhadu za malé subjekty), který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 33,7 tisíc tj. o 0,9 % na 3 982,8 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví 7

9 bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostl o 35 tisíc (o 1,1 %) na tisíc osob. Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 33,2 tisíc na 151,2 tisíc osob. V jejich struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) a vzrostl i počet vydaných pracovních povolení udělených cizincům ze třetích zemí. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, koncem března meziročně vzrostl o 8,8 tisíc na 72,8 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby dosáhl k 31.březnu 2 031,4 tisíc, když se meziročně zvýšil o 49,4 tisíc osob (o 2,5 %). Míra registrované nezaměstnanosti od počátku roku postupně klesala až na 8,8 % koncem března. Počet uchazečů o zaměstnání se k 31.3 meziročně snížil o 25,7 tisíc, tj. o 4,8 % na 514,8 tisíc. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 260,5 tisíc žen (50,6 %) a 480 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání klesl počet absolventů a mladistvých a naopak vzrostl počet uchazečů starších 50 let a s nízkou kvalifikací. Podle krajů přetrvává nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, kde koncem března dosáhla 15,4 % a v Moravskoslezském kraji 14,2 %. Míru nezaměstnanosti nad 10 % vykázaly ještě další tři kraje. Podle okresů byla i nadále nejvyšší míra nezaměstnanosti v Mostě (20,8 %), v Karviné (18,6 %) a v Jeseníku (18,3 %) a naopak nejnižší byla v okolí Prahy (Praha-východ 2,6 %, Praha-západ 2,7 %). Počet volných pracovních míst koncem 1.čtvrtletí dosáhl 70,5 tisíc, když meziročně vzrostl o 18,3 tisíc. Poklesl i počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo na 7,3 k (před rokem 10,1). Podle krajů přibylo meziročně nejvíce volných míst v Jihomoravském kraji (4,4 tisíc). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné místo v Karviné (52,5) a naopak nejméně jich bylo v hl.m. Praze a na Praze-východ (1,6). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,92 mld. Kč, tj. o 31,4 % více než před rokem. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za leden až březen vydáno 2,01 mld. Kč, tj. meziročně o 5,9 % více. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 % na Kč s reálným nárůstem o 4 %. Meziročně došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 1,1 proc. bodu na 96,5 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 6,8 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,9 %. Mzdová náročnost HDP (objem mzdových prostředků v relaci k objemu HDP v běžných cenách) se meziročně snížila o 0,2 body na 28,3 %. Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 2,2 % v prosinci 2005 na 2,8 % v březnu a 3,1 % v květnu) se nejvíce podílely regulované ceny v oddíle bydlení, pod vlivem rostoucích cen všech druhů energií. Návazně míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v trendu růstu (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,2 % v březnu a 2,4 % v květnu). Po zpomalení dynamiky růstu cen v průmyslu v roce 2005 (který v prosinci přešel v pokles), došlo k obratu a ceny po celé 1. čtvrtletí stagnovaly na meziročním růstu 0,3 % (v dubnu činil 0,5 %). Příčinou byla skutečnost, že růstové faktory působící v minulém roce, zaznamenaly pokles či zmírnění růstu. Do cen stavebních prací se promítala nadále příznivá situace v odvětví stavebnictví, takže si držely stabilní růst, v 1. čtvrtletí meziročně v průměru o 2,4 % (v dubnu o 2,3 %), přestože ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se téměř nezměnily. Ceny zemědělských výrobců byly v průměru za 1. čtvrtletí meziročně nižší o 1,5 %, v březnu zaznamenaly poprvé od ledna 2005 přírůstek 0,3 % (v dubnu 2,6 %). Jejich vývoj ovlivnilo snížení 8

10 cen živočišných výrobků (v průměru klesly o 3,5 %), naproti tomu ceny rostlinných výrobků byly poprvé od 4. čtvrtletí 2004 meziročně vyšší (v průměru o 3,4 %). Hospodaření státní pokladny se vyvíjelo rozkolísaně. V kumulaci dosáhlo saldo od počátku roku v březnu 15,75 mld. Kč, od dubna se pohybuje v záporných hodnotách (v kumulaci od počátku roku v dubnu -19,95 mld. Kč, v květnu - 12,20 mld. Kč.). Saldo státního dluhu se v 1. čtvrtletí dále zvýšilo o 7,0 mld. Kč, na 698,2 mld. Kč, výrazněji se prohloubil vnější dluh (o 6,2 mld. Kč). Peněžní zásoba potvrdila návrat k vyšším tempům růstu, když meziročně v březnu i dubnu rostla o 9 % (na 2 011,2 mld. Kč, resp. na 2 051,8 mld. Kč), především díky vysokému růstu zahraničních aktiv (v březnu o 15,2 %, na 1 056,1 mld. Kč, v dubnu o 9,7 %, na 1 048,7 mld. Kč). Objem úvěrů nefinančním podnikům se dále zvyšoval, také tempo jejich meziročního růstu zůstalo v 1. čtvrtletí vysoké (v březnu o 12,4 %, na 670,7 mld. Kč, v dubnu o 13,7 %, na 683,3 mld. Kč), při vyšším tempu růstu u podniků pod zahraniční kontrolou než u domácích podniků. Nadále vysokou dynamiku meziročního růstu si držely úvěry domácnostem (v březnu o 33,5 % na 438,1 mld. Kč, v dubnu o 32,6 % na 445,1 mld. Kč). Koruna druhým rokem pokračovala v meziročním zhodnocování k euru, avšak s trendem zpomalení (v březnu meziročně v průměru zhodnotila o 4,7 %). Svoje loňské oslabování k dolaru stahovala, ale v meziročním srovnání byla slabší (v březnu v průměru znehodnotila o 3,9 %). Platební bilance za 1. čtvrtletí 2006 skončila nevýrazným přebytkem (0,7 mld. Kč, tj. 27,9 mil. USD), když slabý přebytek běžného účtu (0,2 mld. Kč, tj. 9,6 mil. USD a 0,03 % HDP) nebyl schopen eliminovat odliv finančních zdrojů na finančním účtu (1,5 mld. Kč, tj. 62,1 mil. USD a 0,2 % HDP). Kladný výsledek ekonomických transakcí se zahraničím tak byl generován příjmy na kapitálovém účtu (2,7 mld. Kč, tj. 113,3 mil. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (0,8 mld. Kč, tj. 32,9 mil. USD). Devizové rezervy centrální banky se v průběhu 1. čtvrtletí 2006 snížily (o 24,1 mld. Kč) a koncem března činily 702,6 mil. Kč. V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však téměř nezměnily (z 29,6 mil. USD koncem prosince 2005 na 29,7 mil. USD). Pokrývaly 3,9 měsíčních dovozů zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Zahraniční zadluženost se k proti konci roku 2005 snížila (o 3,6 %, tj. o 40,9 mld. Kč) na 1085 mld. Kč, tj. 45,9 mld. USD, v meziročním srovnání se zahraniční dluh zvýšil (o 5,5 %, tj. 56,2 mld. Kč). Úroveň zahraničního dluhu představovala 35,7 % HDP (koncem roku 2005 to bylo 37,8 % a před rokem 36,4 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Přímé zahraniční investice do ČR dosáhly objemu 22,7 mld. Kč (cca 1 mld. USD), což byla za srovnatelné období historicky jedna z nejnižších hodnot. Jejich hlavní formou byl reinvestovaný zisk (27,6 mld. Kč), zatímco základní kapitál se vlivem optimalizace v jedné společnosti snížil o 5,2 mld. Kč. V 1. čtvrtletí rovněž došlo k odčerpání zdrojů zahraničními dceřinými společnostmi v hodnotě 0,2 mld. Kč. Ze zemí EU přišlo 72 % investic. Významný podíl mělo Německo (39,0 %), Rakousko (12,8 %), Kypr (10,1 %), Belgie (10,0 %) a Francie (9,5 %). Investice směřovaly převážně do zpracovatelského průmyslu (15,7 mld. Kč) v souvislosti s výrobou dopravních prostředků, dále do finančního zprostředkování (5,8 mld. Kč) a do obchodu a oprav (4,5 mld. Kč). V 1. čtvrtletí 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 21 společností v celkové výši cca 9,5 mld. Kč a o podpoře investičních záměrů 8 společností na vybudování nebo rozšíření 3 technologických center a 5 center strategických služeb v celkové hodnotě cca 0,3 mld. Kč. Odliv přímých zahraničních investic dosáhl hodnoty 3,8 mld. Kč (cca 0,2 mld. USD) a meziročně tak vzrostl na téměř čtyřnásobek. Největší objem přitom směřoval do zemí EU (Slovensko, Kypr, Nizozemí) do odvětví nemovitostí, rozvoje obchodních činností a do finančního zprostředkování. Český akciový trh, měřený od novým indexem PX (nahradil dva stávající indexy PX 50 a PX D), dosáhl ke konci března hodnoty 1 523,9 bodů (tj. 3,5% nárůst od počátku roku, meziročně 9

11 o 30,4 %). Po výrazných růstech v předchozích třech letech index zpomalil a jeho vývoj byl v 1. čtvrtletí značně volatilní. Finanční výsledky nefinanční sféry (organizace se 100 a více zaměstnanci) se meziročně zlepšily, zrychlil se růst většiny ukazatelů. Vybrané finanční ukazatele zaznamenaly následující meziroční vývoj: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 11,1 % (ve srovnatelném období o 3,4 %), a to: v obchodě o 43 %, v podnikatelských a ostatních službách o 28,5 %, v průmyslu o 10,1 % a v zemědělství, lesnictví a rybolovu o 2,3 %. Meziročně se zhoršila v ubytování a stravování o 12,4 %, v dopravě, skladování a spojích o 2,2 % a ve stavebnictví o 1,7 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 8,5 %, na 168,8 tis. Kč/zam., nejvyšší úroveň byla v průmyslu (199,6 tis. Kč/zam.). Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) vzrostl o 30,5 % na 81,6 mld. Kč. Enormní růst byl v obchodě (o 922,2 %), dále v podnikatelských a ostatních službách (o 46,8 %), v průmyslu (o 27 %). Hrubý zisk klesl v dopravě, skladování a spojích (o 20,8 %), souhrnnou ztrátu vykázalo stavebnictví (0,5 mld. Kč) a ubytování a stravování (0,2 mld. Kč). Ze ztráty v 1. čtvrtletí 2005 (0,4 mld. Kč) se do zisku (0,4 mld Kč) dostalo zemědělství, lesnictví a rybolov. Celkové výnosy (13,5 %) rostly rychleji než náklady (12,5 %). V nákladech nejvíce vzrostla výkonová spotřeba (o 16,4 %), a zvýšila svůj podíl v nákladech o 1,8 proc. bodu na 56,1 %. Zrychlil se růst aktiv, pasiv (12 %) a vlastního kapitálu (14,2 %), jeho podíl v pasivech vzrostl o 1,1 proc. bodu na 54 %. Rentabilita vlastního kapitálu vzrostla meziročně o 0,5 proc. bodu na 3,7 %. Zásoby se zvýšily o 5,6 % na 420 mld. Kč, nejvíce zásoby zboží (o 12 %) na 114,3 mld. Kč, zásoby nedokončené výroby a polotovarů (o 5,7 %) na 102,9 mld. Kč, zásoby výrobků (o 2,7 %) na 69,2 mld Kč a zásoby materiálu (o 2 %) na 133,5 mld. Kč. Obrátka zásob se zkrátila o 2,7 dne na 32,6 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání pokračovaly v růstu o 12,3 % na návrhů. Prohlášené konkurzy zaznamenávaly od roku 2001 pokles, v prvním čtvrtletí 2006 však vzrostly meziročně o 17,2 % na 348 konkurzů. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Vysoký meziroční nárůst průmyslové produkce zaznamenaný v druhé polovině roku 2005 se v 1. čtvrtletí 2006 více než zdvojnásobil na 15,4 % (v porovnání s 1. čtvrtletím 2005 byl růst vyšší o 11,5 bodu). Nositelem růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou (podíl na celkových tržbách 58,8 %) a především produkce automobilového průmyslu (automobilky Škoda Auto a TPCA Kolín), rozvíjely se i kapacity s ním spojené formou komponentů a náhradních dílů (elektrotechnický a gumárenský průmysl). Zvýšená poptávka se promítla do rozvoje tradičního strojírenství. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 16,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,3 % (podíl na celkových tržbách 54,7 %). Ve členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 37,9 %, v souvislosti s pokračujícím růstem příjmů a spotřebitelské nálady obyvatelstva, zvýšila se i investiční aktivita, což se projevilo ve výrobě výrobků investiční povahy nárůstem o 31,2 %. Z dalších seskupení byla vyšší výroba meziproduktů o 10,6 %, výroba zboží krátkodobé spotřeby o 4,1 % a výroba energií o 2,9 %. 10

12 Zpracovatelský průmysl zaznamenal vysoký růst produkce o 16,8 %, tržeb (ve s.c.) o 17,6 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,2 % a byl ovlivněn růstem subsekcí s vysokým podílem zahraničního kapitálu a produkcí určenou na vývoz (automobilový, elektrotechnický a gumárenský a plastikářský průmysl). Vysoký nárůst zaznamenala výroba dopravních prostředků o 36,9 % a výroba elektrických a optických přístrojů o 24 %. Pokles produkce byl pouze ve dvou subsekcích: ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 2,5 % a ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 2,3 %. V surovinové sekci byla produkce vyšší o 4 %, tržby (ve s.c.) o 7,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 18,6 %, v energetické sekci vzrostla produkce o 4,8 %, tržby (ve s.c.) o 3 %, a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 28,5 %. Vysoký růst průmyslové produkce se projevil na dynamickém zvýšení nově uzavřených zakázek (sledovaných ve vybraných oddílech) o 22,7 %, z toho ze zahraničí o 19 %. Tržby u těchto vybraných oddílů (v s.c.) byly vyšší o 21,8 %. Průmysl zaznamenal další strukturální posun, kdy podíl zpracovatelského průmyslu vzrostl o 1,1 bodu na 90,8 %, na úkor surovinové sekce (pokles o 0,2 bodu na 1,9 %) a energetické sekce (pokles o 0,9 na 7,3 %). Vysoká poptávka po produkci, spojená s růstem nových zakázek, se odrazila u průmyslových podniků v rozšiřování výroby a přijímání nových zaměstnanců. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 2,4 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 3 % (ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 8,6 % a ve výrobě dopravních prostředků o 7,7 %), zatímco se snížila v energetické sekci o 5,6 % a v surovinové sekci o 1 %. Rychle rostoucí ekonomika se projevila ve vysokém růstu tržeb a při zvýšení zaměstnanosti se odrazila ve vysokém nárůstu produktivity práce o 13,4 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 14,2 %, v energetické sekci o 9,1 % a v surovinové sekci o 8,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu byl nejvyšší nárůst ve výrobě dopravních prostředků (27,2 %), v dalších čtyřech subsekcích přesáhl šestnáct procent. Zvýšená výkonnost podniků se projevila v nárůstu průměrné nominální mzdy, která se meziročně zvýšila o 6,1 % (ve stejném období předcházejícího roku o 3,7 %), reálná mzda byla vyšší o 3,2 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 5,8 %. Produktivita práce rostla dvakrát rychleji než mzdy. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 6,4 % a reálné o 6,7 %. Růst nominálních byl ve třech subsekcích, reálných v pěti. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů zaznamenaly nadprůměrný nárůst tržeb (ve s.c.) soukromé podniky pod zahraniční kontrolou o 26,3 %, při meziročním zvýšení podílu o 4,9 bodu na 58,9 %. Jejich tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly vyšší o 19,2 % (na jejich celkových tržbách se podílely 68,2 %) a zaměstnanost o 4,7 %. Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně vzrostly o 8,5 % (v s.c.) a jejich tempo tak v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zpomalilo o 0,5 procentního bodu. Investice do strojů a zařízení se přitom zvýšily o 10,5 % a stavební investice naopak poklesly o 2,7 %. V odvětví těžby nerostných surovin vzrostly investice o 9,3 % (v s.c.). V jeho rámci se zvýšily investice do strojů a zařízení o 13,4 % a zároveň došlo k poklesu stavebních investic o 13,2 %. Investice ve zpracovatelském průmyslu rostly tempem o 8,8 % (v s.c.). Do tohoto odvětví přitom směřovalo 87,1 % celkových hmotných investic v průmyslu. V jeho rámci rostly strojní investice o 11,4 %, zatímco stavební investice zaznamenaly pokles o 7,5 %. Nejrychlejší růst investic (o 178,5 %) byl zaznamenán v odvětví zpracování dřeva a dřevařských výrobků kromě nábytku, které však tvořilo pouze nepatrný podíl (3,6 %) na celkovém objemu hmotných investic. Největší podíl investic ve zpracovatelském průmyslu byl dosažen u výroby dopravních prostředků (15,3 %), a dále odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků (12,3 %). Investice do energetiky vzrostly o 4,3 % díky růstu stavebních investic o 16,7 %. Strojní investice naopak poklesly o 8,0 %. 11

13 Nehmotné investice rostly vysokým tempem o 1 014,2 % vzhledem k pořizování emisních povolenek v odvětví těžby nerostných surovin a energetiky. V průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) se zrychlil růst finančních ukazatelů, když účetní přidaná hodnota vzrostla o 11,2% (proti 2,6 % ve srovnatelném období), a to při růstu výkonů o 14,5 % a výkonové spotřeby o 15,7 %. Finanční výsledky průmyslových organizací se 100 a více zaměstnanci měly následující vývoj: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) zrychlila růst z 3,8 % (ve srovnatelném období) na 10,1 %, při růstu v energetice o 11,7 %, ve zpracovatelském průmyslu o 10,3 % a v těžbě surovin o 3,2 %. Výkony (bez obchodní marže) vzrostly pomaleji (14,8 %) než výkonová spotřeba (16,1 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla v průmyslu o 9,4 % (na 199,6 tis. Kč/ zam.), při růstu v energetice o 22,5 % (na 809,3 tis. Kč/zam.), ve zpracovatelském průmyslu o 8,7 % (na 161,2 tis. Kč/zam.) a v těžbě surovin o 3,8 % (na 240,5 tis. Kč/zam.). Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) zrychlil růst z 12,7 % (ve srovnatelném období) na 27 % (na 67,8 mld. Kč). V energetice vzrostl o 35 %, ve zpracovatelském průmyslu o 27 % a v těžbě surovin o 19 %. Počet ztrátových organizací klesl o 19,3 %, jejich ztráta o 23,8 % na 8 mld. Kč. Výnosy (15,1 %) předstihly růst nákladů (14,1 %), v nákladech nejvíce rostla výkonová spotřeba (16,1 %), její podíl v nákladech dosáhl téměř 72 %. Výnosy a náklady nejvíce vzrostly v energetice. Aktiva a pasiva zrychlila meziroční růst na 10,3 %, vlastní kapitál na 11,9 %. Toto zrychlení nejvíce ovlivnila energetika (18,8 %, resp. 22,6 %). Rentabilita vlastního kapitálu meziročně vzrostla o 0,6 proc. bodu na 5 %. Zásoby meziročně vzrostly o 4,3 % na 280,7 mld. Kč, v jejich struktuře pak: zásoby zboží o 12 % (na 23,1 mld. Kč), zásoby nedokončené výroby a polotovarů o 6,2 % (na 76,7 mld. Kč), zásoby materiálu o 3 % na (117,1 mld. Kč) a zásoby výrobků o 1,8 % (na 63,7 mld. Kč). Obrátka zásob se zrychlila o 3,8 dne na 34,8 dne. Finanční výsledky meziročně zlepšily všechny tři institucionální sektory, nejvíce se zrychlil meziroční růst tokových ukazatelů v sektoru pod zahraniční kontrolou. Tento sektor posílil svou pozici na výsledcích průmyslu, např. dosáhl více jak 60 % podílu na výkonech průmyslu. III. Stavebnictví Stavební výroba vzrostla meziročně o 0,5 % (přičemž v malých firmách do 19 zaměstnanců se zvýšila o 3,0 %). V průběhu jednotlivých měsíců čtvrtletí přitom došlo k výrazným výkyvům v jeho výsledcích, jejichž příčinou bylo neobvykle chladné počasí v prvních dvou měsících roku. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: 12 Stavební práce (v s.c.) meziročně poklesly o 0,9 % (ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán pokles o 1,2 %). Nová výstavba se přitom snížila o 1,7 % a ostatní práce dokonce o 43,4 %, zatímco opravy a údržba mírně vzrostly o 0,8 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 72,9 % a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zdvojnásobily na 2,1 % celkového objemu stavebních prací. Zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 %. Nejvýznamněji (85,2 %) se na tomto výsledku podílely soukromé národní společnosti. (Ve stejném období předchozího roku se zvýšila o 3,9 %). Produktivita práce (v s.c.) ze stavební výroby podle dodavatelských smluv poklesla o 2,1 %

14 (ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán pokles o 5,0 %), zatímco produktivita práce vypočtená ze ZSV (základní stavební výroba) naopak vzrostla o 3,9 %. Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla o 6,3 % (ve srovnatelném období předchozího roku se zvýšila o 2,6 %) na Kč. Reálná mzda (přepočtená indexem cen stavebních prací) zaznamenala růst o 3,8 %. Nejrychleji ve sledovaném období rostly mzdy ve veřejných společnostech, a dále v soukromých společnostech pod zahraniční kontrolou. Nominální jednotkové mzdové náklady se zvýšily o 8,6 % a reálné o 6,0 % (ve stejném období předchozího roku došlo k růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů o 8,0 % a reálných o 3,8 %). Počet vydaných stavebních povolení klesl o 7,1 %, orientační hodnota nově vydaných stavebních povolení se snížila o 10,9 %, stejně jako průměrná hodnota na jedno stavební povolení, která zaznamenala pokles o 4,1 %. Hodnota 17,5 tis. nově uzavřených stavebních zakázek v tuzemsku meziročně vzrostla o 24,7 % na 55,9 mld. Kč. K nárůstu jejich hodnoty přitom došlo zejména u finančně náročných inženýrských staveb, zatímco u výrobních nebytových budov hodnota naopak poklesla. Bytová výstavba vzhledem k příznivému vývoji ekonomiky pokračovala v růstu a postupně se tak stává jednou ze stěžejních součástí stavebnictví ČR. Počet zahájených bytů ve sledovaném období vzrostl o 5,5 %. K nejvyššímu nárůstu v počtu zahájených bytů přitom došlo u bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách, z hlediska objemu však měly nejvyšší podíl zahajované byty v bytových domech. Počet dokončených bytů se zvýšil o 7,4 %. Nejrychlejším tempem rostl rovněž počet dokončených bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách. Rozestavěnost rostla o 5,7 %, přičemž nevyšší podíl rozestavěných bytů byl v rodinných domech. Počet modernizovaných bytů poklesl o 5,2 %. Nejvyšší objem rozestavěnosti je přitom dlouhodobě vykazován v rodinných domech. Z pohledu regionů se stavební výroba rozvíjela nejdynamičtěji ve Středočeském kraji a v Praze, kde je rovněž zahajováno a dokončováno nejvíce bytů ve vztahu k počtu obyvatel, a nejméně naopak Libereckém a Karlovarském kraji. Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) došlo k poklesu účetní přidané hodnoty meziročně o 2,3 %, když se ve stejném období předchozího snížila o 6,9 %. Výkony se zvýšily o 4,5 %, ale výkonová spotřeba rostla rychleji (6,1 %). Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci si udržují svůj podíl na celkových výkonech na necelé polovině. Jejich finanční výsledky měly následující vývoj: Účetní přidaná hodnota poklesla meziročně o 1,7 % na 6,7 mld. Kč. Výkonová spotřeba vzrostla o 4,3 % a předstihla tak růst výkonů (3,2 %). Produktivita práce z přidané hodnoty se snížila o 2,4 % na Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním zaznamenal ztrátu ve výši 544 mil. Kč, kterou způsobil rychlejší růst nákladů než výnosů. Ztrátové organizace zvýšily svůj podíl o 4,6 bodu na 51 %. Celkové náklady vzrostly meziročně o 5,9 %. Zvýšila se jak výkonová spotřeba o 4,3 %, tak i osobní náklady o 7,4 % a ostatní nespecifikované náklady o 30,7 %. Nejvyšší podíl na nákladech měla výkonová spotřeba s 75,3 %. Zásoby se zvýšily o 2,7 % na 17 mld. Kč. V jejich struktuře narostly zásoby nedokončené výroby o 5,8 %, stav ostatních druhů zásob se snížil. Obrátka zásob se zrychlila jen o 0,6 dne na 41,1 dní. U podniků pod zahraniční kontrolou klesla většina tokových ukazatelů. Jejich účetní přidaná hodnota vzrostla díky menšímu poklesu výkonů než výkonové spotřeby. Soukromé podniky národní vykázaly zpomalení růstu výkonových ukazatelů, ale účetní přidaná hodnota se snížila. Oba sektory dosáhly ztráty. 13

15 IV. Zahraniční obchod Výsledky zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2006 potvrzují dlouhodobý pozitivní trend jeho vývoje. Obchodní výměna přispěla k vyššímu růstu HDP, vývoz se podílel na HDP 68,1 % a dovoz 64,7 % (jde o meziroční zlepšení o 5,3 p.b. resp. 5,4 bodu). Obrat zahraničního obchodu vzrostl v běžných cenách o 17,8 % a dosáhl hodnoty 994,1 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 150,4 mld. Kč se podílel vývoz 50,4 %. Přebytek obchodní bilance činil 25,5 mld. Kč a byl meziročně vyšší (o 1,3 mld. Kč), a to i při mírném předstihu dovozu před vývozem (17,5 % ku 18,2 %). Vlivem meziročního posílení koruny k EUR (v průměru za 3 měsíce o 4,7 %) byl růst vývozu i dovozu vyjádřený v EUR vyšší než v korunovém (vzrostl o 23,3 %, resp. o 24 %). Vývoz dosáhl hodnoty 17,8 mld. EUR, dovoz 16,9 mld. EUR, takže bylo dosaženo přebytku 0,9 mld. EUR. Naopak k USD koruna oslabila (o 3,9 %), proto dynamiky vývozu i dovozu byly pomalejší než v korunách (13 % ku 13,7 %), vývoz představoval 21,4 mld. USD a dovoz 20,4 mld. USD. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 1,1 mld. USD. V důsledku meziročního poklesu vývozních cen o 1,9 % při současném růstu cen dovozních o 3 % se směnná relace zhoršila na 95,2 a byla tak nevýhodná proti 101,3 v 1. čtvrtletí Zhoršení směnných relací se projevilo výrazněji u paliv, chemikálií, tržních a strojírenských výrobků. Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu (20 %) rychlejší než v běžných cenách a dynamika dovozu pomalejší (17 %) s tím, že vývoz předstihl dovoz, naopak v běžných cenách tempo růstu dovozu bylo rychlejší. Cenový vývoj měl negativní dopad na výši salda obchodní bilance v rozsahu zhruba 16 mld. Kč (vypočteno z cenových deflátorů). Pozitivním jevem ve vývozu je posílení pozic rozvojových zemí, SNS a evropských tranzitivních ekonomik v důsledku výrazného růstu vývozu (do Ruska se vývoz zvýšil téměř o 40 %). Růst hodnoty dovozu ovlivnil nadprůměrný růst dovozu ze SNS a mimoevropských ekonomik (zejména z Ruska a Číny). Na výši celkového salda působil hlavně meziroční růst aktiva se zeměmi EU o 8,3 mld. Kč na 86,3 mld. Kč (ke zlepšení došlo především se Spojeným královstvím, Francií a Itálií). Se sousedními zeměmi (Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem) se saldo zhoršilo. Dle komoditního členění dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance 80,7 mld. Kč (tj. meziročně více o 20,8 mld. Kč) stroje a dopravní prostředky. Vývoz vzrostl o 26,6 % a dosáhl 274,1 mld. Kč, hodnota dovozu byla vyšší o 23,5 % a činila 193,4 mld. Kč. Strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 53,8 % a na dovozu 39,9 %. Nejvyšší pasivum 36,1 mld. Kč, měla minerální paliva (což bylo meziročně více o 15,5 mld. Kč), jejichž hodnota dovozu vzrostla o více než polovinu. Druhý největší deficit měly chemikálie 21,4 mld. Kč (meziročně více o 1,3 mld. Kč). Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě meziročně posílil ve vývozu o 2,9 procentního bodu na 12,9 % a v dovozu o 1,5 bodu na 14,2 %. Vývoz přestihl dovoz (52 % ku 31,9 %), a tak se deficit HI-TECH meziročně snížil na třetinu, tj. na 2,9 mld. Kč. Z pohledu dovozů dle předpokládaného užití se v souvislosti s rostoucí průmyslovou výrobou i investičními aktivitami zvýšil podíl dovozů pro investiční a výrobní užití (na 26,8 % resp. 52,1 %). Přímým zahraničním investicím odpovídá i akcelerace dovozu pro investiční užití (25,2 %). Ve struktuře dle stupně zpracování posílil ve vývozu podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování (o 1,2 p. b. na 88,5 %) na úkor výrobků s nižším stupněm zpracování, jejichž podíl oslabil na 11,5 %. V dubnu zahraniční obchod zaznamenal nízkou meziroční dynamiku vývozu i dovozu, což bylo částečně ovlivněno nižším počtem pracovních dnů (o dva méně než v dubnu 2005). Vývoz v běžných cenách vzrostl meziročně o 3 % a dovoz o 2,6 %. Obchodní bilance skončila mírným přebytkem 0,2 mld. Kč, když v dubnu m.r. byla pasivní 0,4 mld. Kč. V kumulaci za leden až duben 14

16 vývoz vzrostl o 13,7 %, dovoz o 13,9 % a dosažený přebytek obchodní bilance dosáhl 25,6 mld. Kč (meziročně více o 1,8 mld. Kč). V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 637,1 mld. Kč v běžných cenách, bez DPH a meziročně se zvýšily o 8,5 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 12,3 %, což souviselo jak s růstem prodeje automobilů, tak i s nárůstem cen pohonných hmot. Výrazný nárůst tržeb se odrazil v desetiprocentním meziročním zvýšení hodnoty marže, na 91,0 mld. Kč, její průměrná míra stoupla o 0,5 bodu, na 15,6 %. Růst výkonů o 15,2 % a výkonové spotřeby o 12,3 % vedl k nárůstu účetní přidané hodnoty o 18,8 %. Průměrný počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 1,9 % na 714,0 tisíc osob. Ve všech oblastech obchodu vzrostl podíl velkých podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách, když se meziročně zvýšil o 4,1 bodu, na 38,9 %, nejvyšší podíl přitom dosahují v maloobchodě (45,6 %). Dominantní postavení mezi nimi zaujímají podniky pod zahraniční kontrolou. Fyzický objem prodeje (ve stálých cenách) v maloobchodě (OKEČ 52) a motoristickém segmentu (OKEČ 50) se v souhrnu meziročně zvyšuje již osmým rokem v nepřerušené řadě. V 1. čtvrtletí 2006 tento růst výrazně zesílil na 7,2 % (to je o 3 body více než před rokem), když tržby motoristického segmentu vzrostly o 7,4 % (o 1,6 bodu více) a maloobchodu o 7,1 % (o 3,7 bodu více). V prodejnách s převahou potravinářského sortimentu vzrostl objem prodeje o 5,3 % (o 0,8 bodu více než před rokem). V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 8,5 %, což představuje akceleraci růstu o 5,8 bodu. Spotřebitelé využili výhodného pohybu cen, když cenový deflátor klesl u potravin meziročně na 99,4 % a u nepotravinářského zboží na 98,4 %. Naproti tomu růst cen pohonných hmot (hodnota deflátoru 111,8 %) se odrazil ve slabém nárůstu hmotného prodeje (meziročně o 0,8 %). Růst tržeb souvisel s vývojem důchodů. Běžné příjmy sektoru domácností meziročně vzrostly o 5,8 % a dosáhly 558,9 mld. Kč. Růst byl o 1,1 bodu vyšší než v loňském 1. čtvrtletí. Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstává domácnostem tak zvaný disponibilní důchod, určený buď k hrazení konečné spotřeby či tvorbě úspor. V 1. čtvrtletí 2006 dosáhl částky 384,0 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 6,9 %. Růst disponibilního důchodu byl přitom o 0,7 bodu vyšší než růst výdajů domácností na konečnou spotřebu. To umožnilo růst míry úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) a to meziročně o 0,5 bodu na 8,4 %. Hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla vyšším tempem (8,9 %) než celkové tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (7,8 %). To vedlo k propočtu meziročního zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 0,6 bodu na 42 %. V dubnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) v meziročním vyjádření o 5,1 %. Celkový růst za období leden až duben (o 6,6 %) byl výrazně vyšší než ve stejném období předchozího roku, kdy dosahoval 3,7 %. Z tendence silného fyzického růstu při mírném cenovém vývoji nadále vybočuje sortiment pohonných hmot, kde se za čtyři měsíce prodej ve fyzickém vyjádření meziročně zvýšil jen o 1,8 % a cenový deflátor ke stejnému období předchozího roku činí 110,5 %. 15

17

18 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky V 1. čtvrtletí pokračovala tendence zrychlování hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 7,4 % (loni ve stejném období dosáhl růst 5,4 % a za celý rok 6,1 %). Tento příznivý vývoj trvá již od počátku roku 2003 s tím, že prvním impulsem zrychlení byly vyšší výdaje na spotřebu a teprve poté lepšící se výsledky zahraničního obchodu. Současně s odhadem za 1. čtvrtletí ČSÚ vydal zpřesněnou časovou řadu ukazatelů čtvrtletních národních účtů, která navazuje na již revidovanou řadu ročních účtů. V údajích roku 2005 došlo za jednotlivá čtvrtletí k úpravám, a to za první z 5,3 % na 5,4 %, za druhé z 5,8 % na 6,1 % a za třetí z 5,8% na 5,9 %. Odhad růstu za 4. čtvrtletí zůstal na 6,9 %. Růst ekonomiky opět překonal rekordní úroveň Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 7,4 6,9 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 3,8 3,91 3,7 3,2 3,2 2,5 2,2 1,9 2,1 2,1 1,6 3,0 5,4 4,7 3,6 3,9 4,2 4,3 3,8 3,6 6,1 5,9 1,0 1,8 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl objemu 748,8 mld. Kč, tj. meziročně více o 8,3 % (loni ve stejném období o 7,4 %). Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP tak meziročně vzrostla o 0,9 %, zatímco loni o 2,0 %. Při mírném růstu spotřebitelských cen a cen výrobců bylo toto zpomalení cenového vývoje vyvoláno poklesem směnných relací v zahraničním obchodě (ceny vývozu zboží se snížily o 2,0 % a dovozu zvýšily o 0,9 %). Reálný hrubý Na růst nominálního produktu působil negativně vývoj cen vzo 17

19 Vzrostl význam domácí poptávky jako růstového faktoru,......a to jak konečné spotřeby domácností,......tak zejména tvorby hrubého kapitálu Čistý export zvýšil zejména obchod se zbožím domácí důchod (který zohledňuje vliv směnných relací v zahraničním obchodě) vzrostl o 5,5 %. Ve struktuře výdajů na hrubý domácí produkt došlo k výraznému oživení domácí poptávky, a to jak konečné spotřeby (které se realizovalo ve spotřebě domácností), tak zejména tvorby hrubého kapitálu. Také vývoz zboží a služeb zrychlil růstovou dynamiku, přestože v jeho rámci se meziročně snížil vývoz služeb. Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly reálně o 3,4 % (loni ve stejném období o 1,8 %), což bylo umožněno růstem jejich reálných důchodů o 4,1 %. Spotřebu obyvatelstva podporovalo rovněž zlepšení situace na trhu práce a pozitivní očekávání dalšího vývoje. Naproti tomu výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu poklesly o 1,0 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 7,1 % (proti 2,3 % loni) a přiblížila se úrovni z počátku roku 2004, kdy vrcholila předchozí investiční vlna. Přínosy z pořízených strojů a zařízení se odrážejí v současném rychlém růstu zejména zpracovatelského průmyslu. K růstu hrubého domácího produktu výrazně přispělo zvýšení zásob (o 20,6 mld. Kč v běžných cenách), a to obchodního zboží, nedokončené výroby a hotových výrobků. V zahraničním obchodě pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (17,0 % ve stálých cenách) než jejich dovozu (15,3 %), která se prosazuje již od 2. čtvrtletí Důsledkem je meziroční zlepšení salda zahraničního obchodu (na 26,1 mld. Kč v běžných cenách), ke kterému přispěl v rozhodující míře obchod se zbožím (25,5 mld. Kč). Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky v 1. čtvrtletí (stálé ceny) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč Konečná spotřeba 514,9 1,4 0,8 2,0 - domácností 356,0 3,2 1,8 3,4 - vlády 154,2-2,7-1,4-1,0 - neziskových institucí 4,7 6,4 1,0 0,6 Tvorba hrubého kapitálu 207,9 10,6 1,9 16,7 - fixní kapitál 186,3 7,5 2,3 7,1 Vývoz zboží a služeb 567,4 10,3 16,5 17,0 - zboží 509,8 10,9 17,8 19,9 - služeb 57,6 6,2 7,8-3,3 Dovoz zboží a služeb 541,3 10,6 10,1 15,3 - zboží 484,3 10,6 11,2 17,1 - služeb 57,0 10,4 1,9 1,8 Hrubý domácí produkt 748,8 3,6 5,4 7,4 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Mezi zdroji růstu sehrálo významnou úlohu také zvýšení stavu zásob Přírůstková analýza poptávkové strany ekonomiky potvrzuje, že k příznivému vývoji zahraničního obchodu se letos přidal rychlejší růst domácí poptávky. Z orientačních propočtů (agregáty nejsou rovny součtům jednotlivých položek) vyplývá, že domácí poptávka přispěla k růstu ekonomiky o 7,4 % celkem 5,6 procentním bodem (loni ve stejném období pouze 1,1 bodem), příspěvek konečné spotřeby ve výši 1,4 p.bodu (loni 0,6 bodu) zajistila spotřeba domácností 1,6 p. bodem při negativním příspěvku vlády 0,2 bodu, 18

20 na příspěvku tvorby hrubého kapitálu 4,2 p. bodu (loni 0,5 bodu) se podílelo zvýšení stavu zásob a cenností 2,5 bodem (zatímco loni byl jeho vliv prakticky neutrální), přes zrychlení obratu zahraničního obchodu se jeho příspěvek k růstu snížil na 1,8 p. bodu (proti 4,3 bodu loni). Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza vývoje HDP z hlediska poptávky (v % ze stálých cen) 1. Q Q 2006 Hrubý domácí produkt 5,4 7,4 Domácí poptávka 1,1 5,6 1. Konečná spotřeba 0,6 1,4 - domácností 0,9 1,6 - vlády (vč.neziskových institucí) -0,3-0,2 2. Tvorba hrubého kapitálu 0,5 4,2 Vnější poptávka (netto vývoz) 4,3 1,8 1. Vývoz zboží a služeb 11,0 12,1 2. Dovoz zboží a služeb (-) 6,7 1 0,3 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: výpočet na základě cen a struktury předchozího roku Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) meziročně o 7,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 18,5 %, obchodě o 18,2 % a peněžnictví o 12,1 %. Naopak nejhlubší pokles (o 9,2 %) byl v důsledku dlouhé zimy zaznamenán ve stavebnictví. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 33,8 % (z 33,3 % loni), z toho zpracovatelského na 25,9 % (z 25,6 %) a služeb celkem na 59,7 % (z 59,4 %), z toho obchodu na12,6 % (z 11,3 %). Podíl stavebnictví klesl na 4,3 % (z 4,8 %) a zemědělství na 2,2 % (z 2,4 %). Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 7,1 % (loni ve stejném období o 4,8 %), z toho nejvíce v obchodu (21,0 %) a zpracovatelském průmyslu (17,5 %). Z hlediska odvětví byl nejvýraznější přínos zpracovatelského průmyslu Hospodářský růst se opíral zejména o vyšší produktivitu I.2. Trh práce Podle výsledku předběžné statistické bilance měla k 31. březnu 2006 Česká republika tisíc obyvatel, při meziročním nárůstu o 36,4 tisíc osob. Přes stoupající porodnost byl populační přírůstek výsledkem aktivního salda zahraniční migrace. Vlivem vyššího nárůstu počtu zaměstnaných osob a poklesu počtu nezaměstnaných se zvýšil počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly), meziročně o 65,7 tisíc na 5 199,3 tisíc osob. Meziročně vzrostla míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) o 0,6 bodu na 54,7 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob vč. nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, vzrostla o 0,4 bodu na 59,4 %. Počet ekonomicky neaktivních osob klesl o 3,9 tisíc na 3 554,8 tisíc. Zatímco počet osob v řádném starobním důchodu se meziročně téměř nezměnil a v inva- Pokračoval nárůst počtu obyvatel Vzrostl počet ekonomicky aktivních osob 19

21 lidním důchodu dokonce klesl, výrazně vzrostl počet studentů vysokých škol (viz tabulka č. I.2.1). Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Obyvatelstvo 15 a více let 8 661, , ,1 100,0 100,0 61,8 0,7 - ekonomicky aktivní (pracovní síla) 5 119, , ,3 59,0 59,4 65,7 1,3 - zaměstnaní 4 675, , ,2 54,1 54,7 80,7 1,7 - nezaměstnaní 443,8 429,1 414,1 4,9 4,7-15,0-3,5 - ekonomicky neaktivní 3 542, , ,8 41,0 40,6-3,9-0,1 - z toho: řádní starobní důchodci 1 807, , ,5 21,0 20,8-0,4 0,0 invalidní důchodci 303,0 310,9 281,6 3,6 3,2-29,3-9,4 studenti na střed. škole vč. učňů 511,8 517,4 517,1 6,0 5,9-0,3-0,1 studenti na VŠ 227,0 247,6 264,2 2,8 3,0 16,6 6,7 péče o rodinu, v domácnosti 328,0 327,3 302,7 3,8 3,5-24,6-7,5 ostatní 364,8 333,6 367,7 3,8 4,2 34,1 10,2 Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Počet pracovníků vzrostl zejména ve zpracovatelském průmyslu Pokračoval nárůst počtu zaměstnanců Zaměstnanost rostla nejvíce v zahraničních firmách Zvýšil se počet zahraničních pracovníků Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření ČSÚ, dosáhl v 1. čtvrtletí celkem 4 785,2 tisíc, když meziročně vzrostl o 80,7 tisíc, tj. o 1,7 %. Z celkového počtu bylo 43,3 % žen. V členění podle sektorů vzrostla zaměstnanost v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 60,5 tisíc na tisíc a dosáhla téměř 40 % celkového počtu pracovníků. Zaměstnanost se zvýšila také v terciárním sektoru (služby) o 31,9 tisíc na 2 696,4 tisíc osob, tj. na 56,4 % celkové zaměstnanosti a naopak pokles pokračoval v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) o 11,6 tisíc na 176,6 tisíc osob (3,7 %). Podle odvětví se zvýšení počtu pracovníků projevilo zejména ve zpracovatelském průmyslu. Ve službách zaměstnanost nejvíce vzrostla v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a naopak poklesla v odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení (viz tabulka č. I.2.2). Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl meziročně počet zaměstnanců o 93,4 tisíc na 4 006,9 tisíc osob, tj. na 83,7 % z celkového počtu pracovníků (viz tabulka č. I.2.3). Dále pokračoval pokles počtu podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 7,3 tisíc na 759,8 tisíc osob, tj. na 15,9 % z celkové zaměstnanosti. Pokles zaměstnanosti se projevil především u podnikatelů bez zaměstnanců (pracovníků na vlastní účet). Meziročně se snížil počet členů družstev. Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 33,7 tisíc, tj o 0,9 % na 3 982,8 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 35 tisíc, tj. o 1,1 % na tisíc osob. Podle typu hospodaření vzrostla zaměstnanost nejvíce v zahraničních firmách (meziročně o 43,7 tisíc na 567,1 tisíc osob), ve kterých pracovalo celkem 17,5 % všech zaměstnanců. Počet zaměstnanců meziročně vzrostl v 10 krajích, z toho nejvíce v Jihomoravském (o 9 tisíc osob). Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 33,2 tisíc na 151,2 tisíc osob. V jejich struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. občanů Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) a vzrostl také počet pracovních 20