Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za

Transkript

1 Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2008 Leden 2009

2

3 O B S A H Strana SEZNAM ZKRATEK... 4 Ú V O D... 6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA čtvrtletí I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Trh práce I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Přímé zahraniční investice a podpora investic I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Finanční situace průmyslových podniků III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční situace ve stavebnictví IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky IV.2 Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Souhrnné výsledky obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností Tabulková příloha 2

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HIGH-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PXE Energetická burza Praha PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM Systému (dříve PK-30) RM S RM Systém (mimoburzovní trh) S stavební práce SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile ÚPH účetní přidaná hodnota VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska ZSV základní stavební výroba 4

6 5

7 Ú V O D Hrubý domácí produkt vzrostl za čtvrtletí 2008 meziročně reálně o 4,6 %, což bylo o 1,5 procentního bodu méně než před rokem. Pokračovala tak tendence zpomalování hospodářského růstu s tím, že ve 3. čtvrtletí se výkon ekonomiky zvýšil pouze o 4,2 %. Vlivem globálního ochlazení došlo k výraznému oslabení poptávky, což mělo nepříznivý dopad zejména na výsledky zpracovatelského průmyslu. Zatímco ve 3. čtvrtletí 2007 zajišťoval zpracovatelský průmysl celkový meziroční přírůstek hrubé přidané hodnoty téměř ze dvou třetin, v roce 2008 to bylo zhruba jen z 15 % (na druhé straně se zvýšil vliv sektoru služeb, především obchodu, pohostinství a dopravy). Ve srovnání s Evropskou unií se však souhrnná pozice české ekonomiky dále posílila, protože ekonomický výkon EU-27 vzrostl ve 3. čtvrtletí meziročně v průměru pouze o 0,8 %, přičemž k jeho zpomalení došlo u všech členů EU. Eurozóna jako celek byla dokonce postižena hospodářskou recesí (výkon její ekonomiky se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil již podruhé v řadě). Přitom nestabilita světového finančního systému, která byla na počátku globálního zpomalení, se dále prohloubila v polovině září, po pádu investiční banky Lehman Brothers, se všemi negativními dopady na celkový sentiment z hlediska perspektiv dalšího vývoje a celkové poptávky. Pokud jde o působení vnitřních podmínek, byla slabší poptávka do značné míry ovlivněna vysokou spotřebitelskou inflací, vyvolanou především úpravami regulovaných cen a nepřímých daní na počátku roku. V průběhu následujícího období zmírnila růst a v září spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 6,6 % (zatímco v lednu 2008 o 7,5 %). Rychlý cenový růst měl nepříznivý dopad na reálnou úroveň výdajů domácností na konečnou spotřebu, která za čtvrtletí meziročně vzrostla pouze o 2,8 % (v roce 2007 ve stejném období o 5,8 %). Vzhledem k významné váze této výdajové položky ve struktuře hrubého domácího produktu (která představuje téměř jeho polovinu), byl uvedený vývoj hlavní příčinou zpomalení ekonomiky na její poptávkové straně. Výdaje sektoru vlády vzrostly o 2,1 % (v roce 2007 pokles o 0,2 %), což souviselo zejména s vyššími náklady zdravotních pojišťoven na ústavní zdravotní péči. Tvorba hrubého kapitálu meziročně poklesla o 0,7 %, a to výlučně v důsledku snížení stavu zásob. Fixní složka tvorby hrubého kapitálu pokračovala v růstu (meziročně o 5,4 %), i když pomalejším než v předchozím roce (6,7 %). Investice směřovaly zejména do dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení. Dílčí zpomalení se realizovalo ve vnějších ekonomických vztazích (v reálném vyjádření), když vývoz zboží a služeb ve stálých cenách vzrostl o 11,3 % (v roce 2007 o 15,7 %) a dovoz o 7,9 % 6

8 (resp. 15,4 %). V meziročním srovnání se současně zvýšilo saldo zahraničního obchodu (protože předstih tempa růstu vývozu před dovozem se zvýraznil) s tím výsledkem, že vnější sektor přispěl v rámci výdajů na hrubý domácí produkt k hospodářskému růstu rozhodující měrou (v letech 2006 a 2007 byl růst tažen zejména domácí poptávkou). V obchodní bilanci (v běžných cenách) dosáhl přebytek 85,6 mld. Kč, což je o 15,6 mld. Kč více než v roce 2007 a nejvíce v historii České republiky. Zároveň však výrazně zpomalila dynamika vývozu (na 4,2 %) a dovozu zboží (na 3,5 %), protože nižší poptávka byla doprovázena také poklesem cen zahraničního obchodu (ve kterém se významně promítl kurz koruny posílením v průměru za 9 měsíců o 21,9 % k USD a o 11,6 % k EUR). Vzhledem k tomu, že pokles cen vývozu byl hlubší než dovozu, došlo ke zhoršení směnné relace, a to o 5,2 procentního bodu na hodnotu 98,0. Z teritoriálního hlediska ovlivnil výši kladného salda obchodní bilance hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami (o 68 mld. Kč na 340 mld. Kč), když nejvíce se zlepšil obchod s Německem (růst přebytku o 17,3 mld. Kč na 88,4 mld. Kč) a Nizozemskem (růst o 15,4 mld. Kč s tím, že pasivní bilance přešla do aktivní 14,5 mld. Kč). Naopak se prohloubil deficit především s Čínou (o 19,4 mld. Kč na 138,7 mld. Kč) a Ruskem (o 16,8 mld. Kč na 63,6 mld. Kč). V komoditní struktuře tradičně nejvýrazněji vzrostl přebytek v obchodě se stroji a dopravními prostředky (o 35 mld. Kč na 272,8 mld. Kč), takže jejich podíl na celkovém vývozu se zvýšil na 53,6 %, zatímco na dovozu se snížil na 41,1 %. Na druhé straně došlo k dalšímu prohloubení deficitu v obchodě s minerálními palivy (o 28,3 mld. Kč na 121,1 mld. Kč). Přes příznivý vývoj obchodu se zbožím a službami (výkonová bilance vzrostla o více než čtvrtinu a dosáhla kladného salda 175,6 mld. Kč) skončil běžný účet platební bilance schodkem 60,4 mld. Kč. Tento výsledek (nejhorší v posledních čtyřech letech) byl důsledkem rychle rostoucího deficitu bilance výnosů (který činil 231,9 mld. Kč), a to především vlivem vyplacených dividend zahraničním vlastníkům a reinvestovaných zisků. Vzhledem k významnému přílivu finančních zdrojů ze zahraničí, byl schodek běžného účtu bez problémů pokryt přebytkem na finančním účtu (111,9 mld. Kč) a na kapitálovém účtu (21,6 mld. Kč). Slabší zahraniční poptávka byla také hlavní příčinou zpomalení růstu průmyslové produkce, která vzrostla o 5,5 %, zatímco ve stejném období předcházejícího roku o 9,2 % (k dalším omezujícím faktorům patřily silná koruna, rostoucí náklady na energie a dopravu a vyšší meziroční základna). Nositelem růstu byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu. Podniky pod zahraniční kontrolou tak dále posílily svou pozici a na celkových tržbách průmyslu se podílely již téměř ze 60 %. 7

9 Nové výrobní kapacity zahraničních investorů (zejména Hyundai v Nošovicích) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (TPCA Kolín) rovněž ovlivnily vývoj zaměstnanosti. Její úroveň v průmyslu se meziročně zvýšila o 1,1 % (téměř o 13 tis. osob), z toho ve zpracovatelském o 1,6 % (o více než 17 tis. osob). Důsledkem byl pomalejší vývoj produktivity práce (růst 3,7 %), který se při pokračující vysoké dynamice nominálních mezd (9,2 %) projevil zvýšením jednotkových mzdových nákladů o 5,3 % (v reálném vyjádření byly jednotkové mzdové náklady nižší o 0,1 %). Na trhu práce se ve 3. čtvrtletí zpomalení ekonomiky zatím výrazněji neprojevilo. Snížil se sice počet volných pracovních míst, ale celková zaměstnanost meziročně vzrostla (o 1,7 %) a nezaměstnanost pokračovala v trendu poklesu (i když se rozsah meziročního poklesu postupně zužoval). Koncem září dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 5,3 %, což bylo o 0,9 p.b. méně než před rokem (v lednu 2008 činil meziroční pokles 1,8 p.b.). Také mzdová oblast nebyla zhoršeným ekonomickým prostředím zatím postižena. Pokračoval rychlý vývoj nominální mzdy, která u zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, vzrostla o 8,3 % (v čtvrtletí předchozího roku rostly mzdy o 7,4 %). Vlivem meziročního zvýšení spotřebitelských cen však výrazně zpomalil růst reálné mzdy (na 1,3 % z 5,1 % v předchozím roce), což mělo dopad na kupní sílu domácností. Růst fyzického objemu nákupů v maloobchodě (včetně motorismu) zpomalil na 2,3 % (proti 7,9 % v předchozím roce). Vedle nižší úrovně reálných příjmů ovlivnily spotřebitelský apetit rovněž negativní zprávy o perspektivách ekonomického vývoje, včetně dopadů na zaměstnanost, možnosti nákupu identického zboží v zahraničí za nižší cenu, i očekávání dalšího poklesu cen. 8

10 9

11 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ČTVRTLETÍ 2008 I. Makroekonomický vývoj Tendence zpomalování růstu ekonomiky pokračovala také ve 3. čtvrtletí 2008, když hrubý domácí produkt (očištěný o sezónní vlivy) se meziročně reálně zvýšil o 4,2 %. Za čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt o 4,6 %. Na poptávkové straně ekonomiky byl hlavní příčinou jejího zpomalení nižší reálný růst konečné spotřeby obyvatelstva (2,8 %, zatímco ve stejném období předchozího roku 5,8 %) a meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu (o 0,7 %). Vlivem slabší poptávky také zahraniční obchod se zbožím a službami ve stálých cenách zpomalil dynamiku, současně však v meziročním srovnání zvýraznil tendenci rychlejšího růstu vývozu (růst o 11,3 %, v předchozím roce 15,7 %) před dovozem (7,9 %, resp. 15,4 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb (z 58,9 % na 60,2 %), když se dařilo zejména obchodu (zvýšení podílu z 12,6 % na 13,8 %). Na druhé straně došlo ke snížení podílu průmyslu celkem (z 32,6 % na 31,3 %) vlivem nepříznivého vývoje zahraniční poptávky po produkci zpracovatelského průmyslu (jeho podíl se snížil z 27,5 % na 25,6 %). Počet obyvatel České republiky k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, meziročně vzrostl o 99 tisíc na tisíc. Na tomto nárůstu se podílelo především kladné saldo zahraniční migrace, ale i přírůstek obyvatel přirozenou měrou. Dětí se narodilo 91,3 tisíc, tj. o 4,9 tisíc více než ve stejném období předchozího roku. Ve struktuře osob starších 15 let vzrostl meziročně nejvíce počet ekonomicky neaktivních osob o 67,6 tisíc na 3 710,6 tisíc osob a míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, tak poklesla o 0,3 p.b. na 58,5 %. Počet pracovníků vnárodním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, v čtvrtletí meziročně vzrostl o 85,2 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 992,1 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 62,7 tisíc na 2 030,1 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 34,3 tisíc na 2 796,2 tisíc osob, naopak poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 11,8 tisíc na 165,8 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl zejména počet zaměstnanců o 79,2 tisíc na 4 175,7 tisíc, ale zvýšil se také počet podnikatelů o 9,1 tisíc na 804,2 tisíc osob. Počet cizích státních příslušníků, pracujících jako zaměstnanci, k meziročně vzrostl o 67,4 tisíc na 290,3 tisíc osob. Zvýšil se také počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně o 8 tisíc na 75,5 tisíc osob. Míra registrované nezaměstnanosti, jejíž meziroční pokles se v průběhu roku zpomaloval, k dosáhla 5,3 %, když byla meziročně o 0,9 p.b. nižší. Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 314,6 tisíc, když poklesl o 50,4 tisíc proti stejnému období předchozího roku. Podíl nezaměstnaných žen se snížil o 0,1 p.b. na 55,7 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 103,8 tisíc uchazečů, tj. 33 % všech evidovaných osob. Míra registrované nezaměstnanosti meziročně poklesla ve všech krajích. Nejvyšší byla v kraji Ústeckém (9,4 %) a nejnižší v Praze (2,1 %). Podle okresů byla nejvyšší nezaměstnanost v Mostě (12,2 %) a nejnižší v okresech v okolí Prahy. 10

12 Počet volných pracovních míst v září meziměsíčně poklesl o 11,3 tisíc na 139,6 tisíc. I přes toto zpomalení byl počet volných míst meziročně o 2,1 tisíc vyšší. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 2,3 uchazečů (před rokem 2,7), z toho nejvíce jich připadalo v okrese Děčín (16,2 uchazečů). Mezi ohroženými skupinami zůstávají osoby se zdravotním postižením, nejmladší uchazeči i starší 50 let, těhotné ženy a osoby pečující o dítě do 15 let. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,7 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 1,7 %. V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda ve finančním zprostředkování ( Kč) a nejnižší v odvětví ubytování a stravování ( Kč). Podle typu hospodaření byla nejvyšší mzda dosažena u zahraničních společností ( Kč) a nejnižší u družstev ( Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze ( Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji ( Kč). Vysoký růst spotřebitelských cen se držel i ve 3. čtvrtletí. Jeho zpomalení (meziročně v září na 6,6 %, v říjnu na 6 %) bylo ovlivněno pokračujícím snižováním cen pohonných hmot a potravin. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) plynule stoupala, až na zářijovou hodnotu 6,4 % (v říjnu na 6,6 %). Ceny surovin a potravin na světových trzích v září, již třetí měsíc v řadě, zvolňovaly vysoké tempo meziročního růstu (na 40,9 % v září, a 16,3 % v říjnu). Hlavním důvodem byly ceny ropy, které akcelerovaly v červnu a poté rychle snižovaly tempo růstu. Obdobný trend sledovaly ceny potravin. Naproti tomu vysokou dynamiku růstu si nadále zachovávaly ceny zemního plynu. V cenách průmyslových výrobců se i nadále odrážely vysoké ceny komodit ve světě. Na jejich růstu (v září o 5,5 %, v říjnu o 3,9 %) se podílela nejvíce energetická odvětví (těžba uhlí, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) a odvětví zabývající se zpracováním dovážených energetických a neenergetických surovin. Ceny stavebních prací ve 2. pololetí zmírnily tempo růstu (na 4,3 % v září, a 4,1 % v říjnu). Příčinou změny bylo snižování poptávky po nižším, ale objemově významném segmentu bydlení. Ceny zemědělských výrobců, díky velmi dobrým výsledkům letošní sklizně doma i v Evropě, v polovině roku obrátily trend a začaly rychle snižovat růst. V září dokonce meziročně klesly (o 4,4, %, v říjnu o 13,2 %). Ve srovnání s předchozím rokem se hospodaření státního rozpočtu zhoršilo. Zářijový kumulovaný přebytek 10,48 mld. Kč je o 25,83 mld. Kč nižší než ve stejném období Vytvořil ho zejména příznivý vývoj inkasa DPPO a DPH. V listopadu se saldo vrátilo do deficitu 6,51 mld. Kč. Hospodaření územních samosprávných celků skončilo v září převahou příjmů o 48,34 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 19,42 mld. Kč a obce 28,92 mld. Kč. Státní dluh v průběhu čtvrtletí 2008 dále narůstal, z 897,4 mld. Kč na počátku roku na 925,5 mld. Kč (tj. o 3,1 %) koncem září, což představuje 25,1 % HDP. Schodek běžného účtu platební bilance za čtvrtletí 2008 narostl na nejvyšší hodnotu za poslední čtyři roky (meziročně o 23,6 mld. Kč, na 60,4 mld. Kč a 2,2 % HDP) a byl opět generován vysokým deficitem v bilanci výnosů. Meziročně vzrostl o téměř 45 %, na 231,9 mld. Kč. Přesto, že bilance obchodu se zbožím si udržela svižnou dynamiku růstu (o 17,6 %, na 110,1 mld. Kč) a vysokým tempem vzrostla i bilance služeb (o 43,2 %, na 65,6 mld. Kč), nedokázaly eliminovat schodek, vytvořený hlavně růstem objemu vyplacených dividend z výnosů přímých investic (228,9 mld. Kč). 11

13 Řádově vzrostl i finanční účet (téměř třikrát, na 111,9 mld. Kč a 4 % HDP) kde kromě dominantního přílivu přímých investic (121,3 mld. Kč) zaznamenaly příliv zdrojů i portfoliové investice (34,7 mld. Kč). Vzrostly díky emisi vládních dluhopisů (v hodnotě 2 mld. EUR) na zahraničních finančních trzích ve 2. čtvrtletí. Do devizových rezerv tak z výsledku platební bilance připlynulo 38,3 mld. Kč. Stav devizových rezerv ČNB ke konci září dosáhl 626,1 mld. Kč (36,3 mld. USD). Ačkoliv v průběhu čtvrtletí převáženě klesaly, koncem prosince 2008 stouply na 715,7 mld. Kč (37 mld. USD). Hrubá zahraniční zadluženost k 30. září 2008 vzrostla na 1513,4 mld. Kč, tj. 87,8 mld. USD a představovala 41 % HDP, takže nepatrně překročila obecně uznávanou bezpečnou hranici 40 %. Kurz české koruny ve 3. čtvrtletí prodělal výrazný obrat. Jeho zhodnocení vůči oběma referenčním měnám kulminovalo v červenci, kdy v průměru od počátku roku koruna zhodnotila o 11,5 % vůči euru a o 23,1 % vůči dolaru. V následujících měsících koruna procházela obdobím korekcí, zejména vůči dolaru. Již v září stáhla zhodnocení vůči USD v průměru od počátku roku na 21,9 %, v prosinci na 16,1 %. Vůči EUR se držela déle, koncem září byl kurz v průměru od počátku roku silnější o 11,6 %, v prosinci o 10,2 %. Příliv přímých zahraničních investic v čtvrtletí 2008 dosáhl 138,3 mld. Kč. Přitom reinvestovaný zisk činil 91,5 mld. Kč, investice do základního kapitálu tvořily 33,1 mld. Kč a ostatní kapitál 13,7 mld. Kč. Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Německa (62,6 mld. Kč), dále z Rakouska (14,2 mld. Kč), Lucemburska (11,2 mld. Kč) a Nizozemí (10,6 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z Bermud (5,1 mld. Kč), Korejské republiky (4,2 mld. Kč) a USA (1,6 mld. Kč). Navýšení základního kapitálu směřovalo zejména do výroby televizních a spojových zařízení a přístrojů, reinvestovaný zisk do finančního zprostředkování a do sféry obchodu a oprav. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v čtvrtletí 2008 činil 17,0 mld. Kč, ztoho reinvestovaný zisk 11,1 mld. Kč, ostatní kapitál 4,6 mld. Kč, základní kapitál 1,3 mld. Kč. Na propad světových burz navázal i pokles tuzemských akcií. Pražská burza zažila dosud jednoznačně nejhorší rok ve své historii. Její index PX celkově od počátku roku ke konci září 2008 klesl o 33,4 % (meziročně o 33,6 %), ke konci listopadu již o 52,4 %. Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (b.c.) zaznamenala snížení meziročního růstu o 5,4 p.b. na 3,6 %. U dominujícího odvětví průmyslu došlo k meziročnímu snížení růstové dynamiky o 8,6 p.b. na 0,9 % (pokles poptávky). Velké snížení dynamiky růstu bylo ve stavebnictví (snížení o 11,4 p.b. na 9,7 % a v dopravě o 8,9 p.b. na 0,4 %). Účetní přidaná hodnota poklesla v zemědělství (snížení produkce dřeva) a v ubytování a stravování (snížená poptávka při zvýšených provozních nákladech). Produktivita práce zúčetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 1,5 % (snížení růstu o 7,5 p.b.) při zvýšení zaměstnanosti o 2,1 %. Nejvyšší úroveň produktivity práce vykázal průmysl a stavebnictví, nejnižší naopak zemědělství, lesnictví a rybolov dále ubytování a stravování, které zaznamenaly spolu s ostatními službami pokles produktivity. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 6,6 %, výkonová spotřeba o 7,8 %. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl ve většině sektorů s výjimkou stavebnictví a nemovitostí a pronájmu. Podniky pod zahraniční kontrolou měly dominující pozici na výsledcích nefinanční sféry. Jejich podíl na výkonech dosáhl 54,7 %, na zaměstnanosti 40,5 % a na účetní přidané hodnotě 50,7 %. 12

14 Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující : Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,5 %, podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se meziročně snížil o 1,3 p.b. na 46,3 %. Ve struktuře aktiv byl vysoký růst přijatých dluhopisů (o 62,4 %) a ostatních pohledávek (o 30,3 %). V pasivech se snížil podíl vlastního kapitálu o 0,8 p.b. na 53,1 %, ve struktuře pasiv vzrostly závazky z obchodního styku o 10,4 % a ostatní závazky o 9,8 %. Zásoby se meziročně zvýšily o 35,4 mld. Kč. (růst 9,9 %). Nejvýrazněji se na vývoji podílely zásoby materiálu zvýšením o 20,8 mld. Kč (17,3 %), z dalších zásoby výrobků o 8 mld. Kč (11,4 %) a zásoby zboží o 6,1 mld. Kč (8,4 %). II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová výroba v čtvrtletí 2008 zaznamenala snížení tempa meziročního růstu produkce na 5,5 % (z 9,2 %). Na nižším růstu se projevila světová finanční krize a zpomalení ekonomik EU, spojené s oslabením poptávky (pokles zakázek ze zahraničí). Dalšími omezujícími faktory byly rostoucí náklady na energie a dopravu a vyšší základna předcházejícího roku. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu, která meziročně stoupla o 34,8 % (při její malé váze 3,1 %). Za jejím příznivým vývojem byla spotřebitelská poptávka podpořená růstem platů. Z dalších seskupení se zvýšila výroba výrobků investičního charakteru o 7,6 % (váha 23,6 %). Vysoký nárůst produkce ve zpracovatelském průmyslu byl v odvětvích s vysokým podílem zahraničních investic a výrobky určenými na vývoz. Produkce vzrostla o 6 %, tržby (ve s.c.) o 5,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 8,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 61 %, na celkových tržbách průmyslu 56,9 %). Z odvětví zaznamenal nejvyšší růst elektrotechnický průmysl o 19 %, z dalších vzrostl chemický průmysl o 9 %, strojírenství o 8,2 %. U rozhodující výroby dopravních prostředků byl růst vyšší o 7,6 %. Nepříznivým signálem pro vývoj průmyslu v dalších měsících byl pokles růstu celkových nových zakázek o 0,8 % (z růstu 9,7 % v předcházejícím roce). Na tomto vývoji se podílelo snížení zahraničních zakázek o 4 %. V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl, jenž dosáhl podílu na celkových tržbách 93,3 % (meziroční nárůst o 0,3 p.b.). Zahraniční kapitál se projevil změnami struktury průmyslu, vyznačujícími se zvýšením podílu odvětví vyrábějících výrobky s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologicky náročnější. Nové, do provozu uvedené výrobní kapacity zahraničních investorů (Hyundai v Nošovicích, Foxconn v Kutné Hoře) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (TPCA Kolín) ovlivnily vývoj zaměstnanosti. Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se zvýšila o 1,1 % Růst produktivity práce mírně předstihl dynamiku reálných mezd, přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců, o 0,1 p.b. Vyšší růst nominálních mezd (o 9,2 %) se při nižším tempu produktivity práce (3,7 %) projevil zvýšením jednotkových mzdových nákladů v nominálním vyjádření o 5,3 %, v reálném vyjádření byly jednotkové mzdové náklady nižší o 0,1 %. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů se finanční krize a zpomalení světové ekonomiky projevily v nižším růstu tržeb soukromého národního sektoru o 6 % (meziroční zpomalení o 0,9 p.b.). Rozhodující sektor, podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, zaznamenaly zvýšení tržeb o 5,4 % (výraznější meziroční zpomalení o 8,3 p.b.). 13

15 Tokové ukazatele v organizacích s 50 více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) zaznamenala snížení meziročního růstu o 10,6 p.b. na 0,9 %. Z jednotlivých sekcí byl růst v surovinové sekci o 32,2 % a v energetické sekci o 9,7 %. Ve zpracovatelském průmyslu účetní přidaná hodnota poklesla o 3,3 % (její růst byl pouze ve třech odvětvích - vkoksování a rafinérském zpracování ropy o 42,6 %, ve výrobě potravin, nápojů a tabákových výrobků o 6,6 % a ve strojírenství o 3 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně mírně vzrostla o 0,2 % (ve stejném období předcházejícího roku o 9,6 %) při růstu zaměstnanosti o 0,7 %. Z průmyslových sekcí byl vysoký růst produktivity práce v surovinové sekci o 36,3 % a v energetické sekci o 25 %. U zpracovatelského průmyslu byl pokles o 4,5 %, ke kterému došlo ve většině odvětví. Celkové výkony průmyslu zaznamenaly snížený růst na 5,6 % (z 9,1 % ve stejném období předcházejícího roku), výkonová spotřeba vzrostla o 7,1 %. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 2,6 % a výkonová spotřeba o 4,5 %, v surovinové sekci byly výkony vyšší o 19,3 % a výkonová spotřeba o 5,2 %, v energetické sekci vzrostly výkony o 20,8 % a výkonová spotřeba o 22,1 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj : Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,5 %, z toho výrazně v surovinové sekci o 36,1 %, mírněji v energetické sekci o 8,8 % a ve zpracovatelském průmyslu o 4,9 %. Ve struktuře aktiv dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek byl vyšší o 6,4 % (jeho podíl se meziročně snížil o 0,5 p.b. na 42,4 %). Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) byl objem vlastního kapitálu v průmyslu vyšší o 5,1 % (jeho podíl se meziročně snížil o 1,3 p.b. na 52,9 %). Celkové zásoby vzrostly o 11,8 % (zásoby materiálu o 18 %, zásoby výrobků o 12,9 %), při růstu v surovinové sekci o 13 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8,4 % a v energetické sekci o 46,8 %. III. Stavebnictví Stavebnictví v čtvrtletí 2008 zpomalilo meziroční tempo růstu z7,3 % na 2,3 % (v s.c.). Přetrvávající pokles pozemního stavitelství (zejména u nové výstavby) byl výrazně kompenzován pokračujícím vysokým růstem produkce inženýrského stavitelství jak na nové výstavbě, tak i na opravách a údržbě. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (S, ve s.c.) meziročně zbrzdily růst na 2,0 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace přitom výrazně zpomalily na 0,7 %, opravy a údržba naopak zaznamenaly vysoký růst (o 11,7 %) podpořený zejména inženýrským stavitelstvím. Obdobného růstového trendu dosáhly také ostatní práce (o 15,2 %). Stavební práce v zahraničí se značně přibrzdily na 6,3 % (při nízkém podílu 3,2 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce ze S se zvýšila o 2,6 % při klesající zaměstnanosti (-0,5 %). Růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) předstihl růst produktivity práce ze S o 3,6 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 6,6 % na a orientační hodnota staveb o 17,4 % na 303,5 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení se tak zvýšila na tis. Kč. 14

16 Bytovou výstavbu v čtvrtletí 2008 charakterizoval růst zahájených (o 6,4 %) i dokončených bytů (o 9,1 %) spojený s klesající dynamikou růstu rozestavěnosti (o 1,1 %), absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se v čtvrtletí 2008 vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 9,7 % proti 19,2 % ve srovnatelném období minulého roku, při rychlejším růstu výkonů (4,3 % - proti 13,4 % ve srovnatelném období) než výkonové spotřeby (3,0 % - proti 12,1 % ve srovnatelném období). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 10,4 % na 512,8 tis. Kč/zam. při poklesu zaměstnanosti o 0,7 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 8,1 % na 162,5 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky, peníze v hotovosti a na účtech v bankách. V meziroční změně podílu jednotlivých položek na aktivech došlo k poklesu dlouhodobého majetku (o 2,3 p.b. na 13,1 %) a zásob (o 1,4 p.b. na 8,6 %). Vzrůst se naopak týkal podílu pohledávek z obchodního styku (o 2,7 p.b. na 54,7 %). V pasivech nejvíce vzrostl podíl závazků z obchodního styku (o 1,6 p.b.) a přijatých úvěrů a půjček (o 1,5 p.b.). Poklesl naopak objem vlastního kapitálu o 2,0 p.b. na 28,8 % a ostatních závazků o 1,4 p.b. Zásoby meziročně klesly o 7,4 % na 14,0 mld. Kč proti růstu o 22,7 % ve srovnatelném období. Jejich pokles nejvíce ovlivnily zásoby nedokončené výroby (tvoří 77 % z celkových zásob). IV. Zahraniční obchod Výsledek zahraničního obchodu ovlivnilo především zpevňování kursu koruny a pokles vývozních a dovozních cen. Tempa růstu obratu, vývozu i dovozu v běžných cenách byla nejnižší za posledních pět let. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl 3 709,6 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 897,6 a dovoz mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 4,2 %, dovoz o 3,5 % a vzniklé kladné saldo obchodní bilance 85,6 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 15,6 mld. Kč. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 21,9 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 33,4 %, resp. o 32,5 %). Vývoz dosáhl hodnoty 116,4 mld. USD, dovoz 111,2 mld. USD a přebytek obchodní bilance se meziročně zvýšil o 1,9 mld. USD na 5,2 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 17,8 % (na 76,4 mld. EUR), dovoz o 17,1 % (na 73 mld. EUR) a kladné saldo 3,4 mld. EUR bylo o 0,9 mld. EUR meziročně vyšší v důsledku posílení koruny k EUR o 11,6 %. Směnná relace působila proti ještě lepším výsledkům zahraničního obchodu. Meziročně se zhoršila o 5,2 procentního bodu na nevýhodnou hodnotu 98 v důsledku vyššího poklesu vývozních cen než dovozních (o 5,7 % resp. 3,8 %). Obchod ovlivnil jednak meziroční růst dovozních cen paliv (o 23,4 %) a jednak pokles vývozních cen strojírenských výrobků (o 8,5 %) a průmyslového spotřebního zboží (o 8 %). Dynamiky vývozu a dovozu ve stálých cenách byly více než dvakrát rychlejší než v běžných cenách. Vývoz vzrostl o 11 %, dovoz o 8,5 % a kladné saldo při eliminaci cenových vlivů by dosáhlo téměř 120 mld. Kč. Zpomalení zahraničního obchodu způsobilo mírné oslabení podílu na HDP a míry otevřenosti ekonomiky. Podíl vývozu na HDP činil 68,3 %, dovozu 65,2 % a míra otevřenosti 66,6 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně zlepšilo na 104,7 %. 15

17 Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik při podílu 90,8 %. Ze 76 mld. Kč celkového přírůstku vývozu tam směřovalo 59 mld. Kč, z toho do EU 65 mld. Kč. Největší přírůstek dovozu byl ze Společenství nezávislých států, kde vzrostl téměř o třetinu především vlivem cenového vývoje minerálních paliv. Výši kladného salda obchodní bilance (85,6 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 68 mld. Kč na 340 mld. Kč (v tom s EU o 78 mld. Kč na 387 mld.). Negativně působil zejména růst pasiva se Společenstvím nezávislých států o 24 mld. Kč na 121 mld. Kč a mimoevropskými zeměmi o 19,6 mld. Kč na 141 mld. Kč. V komoditní struktuře na zvýšení celkového salda obchodní bilance pozitivně působily zejména stroje a dopravní prostředky růstem přebytku o 35 mld. Kč na 272,8 mld. Kč, když jejich podíl dosáhl ve vývozu 53,6 % a na dovozu poklesl na 41,1 %. Nepříznivě působil i obchod s minerálními palivy prohloubením deficitu o 28,3 mld. Kč na 121,1 mld. Kč. Dle struktury předpokládaného způsobu užití nejvíce vzrostl dovoz pro výrobní užití (o 4,7 %) a jeho podíl se tak meziročně zvýšil na 49,5 %. Podíl HI-TECH výrobků na vývozu se meziročně zvýšil téměř o 1 procentní bod na 14 % a v dovozu mírně oslabil na 14,8 %. Tempo růstu vývozu bylo téměř pětkrát rychlejší než dynamika dovozu, a to umožnilo meziroční snížení deficitu obchodní bilance skupiny HI-TECH z 21,7 mld. Kč na 2,5 mld. Kč. V říjnu došlo k výraznému meziročnímu poklesu tempa zahraničního obchodu, vývoz klesl o 10,7 % a dovoz o 5,9 %. Poprvé v roce 2008 vzniklo záporné saldo obchodní bilance (4 mld. Kč). K tomuto schodku pomohl obchod s minerálními palivy, kde se v důsledku růstu hodnoty dovozu prohloubil deficit o 8,3 mld. Kč. V kumulaci za leden říjen 2008 tempa obou agregátů rostla shodně o 2,4 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 81,6 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 3,5 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Na tržbách odvětví ve výši 2585 mld. Kč se z 61,1 % podílel velkoobchod, 23,4 % maloobchod a z 15,5 % prodej motorových vozidel a pohonných hmot. Tempo růstu tržeb v průběhu roku sláblo, za tři čtvrtletí dosáhlo 6,6 %. Meziroční růst v běžných cenách za tři čtvrtletí byl o 2,5 p.b. nižší než v předchozím roce. Nejvíce, o 4,1 p.b., oslabil růst tržeb maloobchodu. V maloobchodě spotřebitel reagoval na celou řadu faktorů, které ovlivnily jeho apetit k nákupům na vnitřním trhu. Šlo zejména o zpomalení růstu reálných příjmů, diferencovaný růst cen v jednotlivých segmentech nabídky, možnost nákupu identického zboží v zahraničí za nižší cenu i zprávy o zpomalování ekonomického růstu s možnými budoucími dopady na trh práce. Z makroekonomického hlediska zpomalení růstu fyzického objemu nákupů souvisí se snížením tempa reálných disponibilních příjmů domácností. Jejich objem byl meziročně nominálně vyšší o 8,7 %, avšak vlivem růstu cen o 6,0 % dosahoval reálný nárůst jen 2,5 %, což byla zhruba polovina v meziročním srovnání. Finanční výsledky velkoobchodu a maloobchodu byly rozdílné, ovlivnil je především vývoj obchodní marže. Ta ve velkoobchodě vzrostla meziročně téměř o 1 p.b, na 13,1 %. Podpořil to, do značné míry, pokles cen dováženého zboží. V maloobchodě klesla z 23,0 % na 22.5 %, zejména v důsledku cenové soutěže, vyplývající z chování finančně silných obchodních firem, které usilují o co největší tržní podíl. 16

18 Meziroční zrychlení růstu účetní přidané hodnoty v celém odvětví (z 7,5 % na 9,5 %), při růstu výkonů o 10,8 % a výkonové spotřeby o 12,1 % bylo ovlivněno příznivými výsledky velkoobchodu, kde růst účetní přidané hodnoty meziročně zrychlil o 8,1 p.b. na 12,5 %. K výraznému meziročnímu zpomalení došlo v maloobchodě, z 10,8 % na 5,3 %, při růstu výkonů o 5,7 % a výkonové spotřeby o 6,1 %. Ovlivnila to velká závislost finančních výsledků maloobchodu na dosahované marži. Ve třetím čtvrtletí pracovalo v obchodě 714 tisíc osob, meziročně je to o 2,4 % více, když velkoobchod zaznamenal přírůstek o 4,5 % a maloobchod jen 0,7 %. Tento vývoj odráží finanční výsledky obou odvětví. Obchod je po průmyslu druhým největším zaměstnavatelem, zajišťuje téměř 15 % celkové zaměstnanosti. Průměrná měsíční mzda dosáhla Kč. Její meziroční růst (o 7,8 %) byl téměř shodný s růstem mzdy v celém hospodářství, úroveň je však o 10,5 % nižší. Na spotřebitelském trhu se realizuje produkce tuzemských producentů i importované zboží. Protože údaje o těchto objemech statistika nesleduje provádí MPO vlastní orientační propočty podílu dováženého zboží na základě třídění importu podle předpokládaného způsobu užití. Z nich vyplývá, že podíl hmotného objemu dováženého zboží na hmotném objemu tržeb maloobchodu vzrostl meziročně o 4,6 p.b. a dosáhl 44,9 %. V maloobchodě, včetně motoristického segmentu došlo v říjnu již po třetí v roce 2008, k meziročnímu absolutnímu snížení fyzického objemu prodeje (v březnu o 3 %, v srpnu a říjnu shodně o 3,3 %). Poklesl jak prodej v maloobchodě (o 2,3 %), tak i v motoristickém segmentu (o 5,2 %), kde propad prodeje motorových vozidel činil dokonce 9 %. 17

19 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Další zpomalení růstového tempa ekonomiky Tendence zpomalování růstu ekonomiky, která začala v závěru roku 2006, pokračovala také ve 3. čtvrtletí Hrubý domácí produkt (očištěný o sezónní vlivy) se meziročně reálně zvýšil o 4,2 % a vrátil se tak na úroveň své dynamiky zaznamenané naposledy před čtyřmi léty. Vrcholu růstu v tomto mezidobí bylo dosaženo v prvních třech čtvrtletích roku 2006, kdy ekonomika rostla shodně o 6,9 %. Za čtvrtletí 2008 vzrostl hrubý domácí produkt o 4,6 %. Zároveň s odhadem za 3. čtvrtletí byly zpřesněny také další čtvrtletní ukazatele, včetně roku V roce 2008 se tato změna dotkla pouze 1. čtvrtletí, ve kterém podle nových údajů vzrostla ekonomika o 4,9 % (proti původním 5,4 %), zatímco pro 2. čtvrtletí zůstalo tempo růstu 4,6 % nadále v platnosti. Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 3,0 2,3 1,8 1,8 1,7 3,4 3,9 4,6 4,2 4,0 4,0 5,1 6,2 5,7 6,5 6,8 6,9 6,9 6,9 6,6 6,4 6,1 5,8 5,5 4,9 4,6 4,2 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO ovlivnila zejména slabší spotřeba obyvatelstva a pokles stavu zásob Na poptávkové straně ekonomiky byl hlavní příčinou jejího zpomalení nižší reálný růst konečné spotřeby obyvatelstva (která ve struktuře výdajových položek tvoří téměř polovinu produktu). Tento vývoj byl odrazem zejména vyšší inflace. Zatímco v nominálním vyjádření vzrostly výdaje obyvatelstva v čtvrtletí o 8,9 %, reálně to bylo pouze o 2,8 % (v roce 2007 ve stejném období 5,8 %). Výdaje sektoru vlády vzrostly o 2,1 % (v roce 2007 pokles o 0,2 %), což souviselo zejména s vyššími náklady zdravotních pojišťoven na ústavní zdravotní péči. K nižší domácí poptávce přispěl rovněž meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu o 0,7 %, ke kterému došlo v důsledku snížení stavu zásob. Rostla však fixní složka tvorby hrubého kapitálu (meziročně o 5,4 %), i když pomaleji než v předchozím roce (6,7 %). Investice směřovaly zejména do dopravních prostředků (růst o 13,1 %) a ostatních strojů a zařízení (5,6 %). 18

20 Růst obratu zahraničního obchodu se zpomalil V důsledku slabší poptávky také zahraniční obchod se zbožím a službami ve stálých cenách zpomalil dynamiku, současně však v meziročním srovnání zvýraznil tendenci rychlejšího růstu vývozu (růst o 11,3 %, v předchozím roce 15,7 %) před dovozem (7,9 %, resp. 15,4 %). Vlivem tohoto vývoje se vnější sektor stal v roce 2008 hlavním zdrojem hospodářského růstu (v letech 2006 a 2007 byl růst tažen zejména domácí poptávkou). Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 2000) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč čtvrt čtvrtletí 3. čtvrtletí čtvrtletí Konečná spotřeba 1932,9 4,0 2,7 2,5 - domácností 1350,1 5,8 2,5 2,8 - vlády 561,4-0,2 3,7 2,1 - neziskových institucí 21,4 12,7-3,5-1,8 Tvorba hrubého kapitálu 705,8 9,5-2,0-0,7 - fixní kapitál 675,3 6,7 4,5 5,4 Vývoz zboží a služeb 2185,1 15,7 5,0 11,3 - zboží 1901,3 16,8 4,0 10,5 - služeb 283,9 8,4 12,7 16,8 Dovoz zboží a služeb 2038,3 15,4 1,6 7,9 - zboží 1815,9 16,6 1,0 7,8 - služeb 222,5 6,5 7,2 9,0 Hrubý domácí produkt 2785,5 6,1 4,2 4,6 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Vliv jednotlivých výdajových položek na růst HDP byl v průběhu roku rozdílný Z propočtů přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt vyplývá, že čistý export převzal úlohu hlavního faktoru růstu počínaje 2. čtvrtletím. Jednotlivé položky se na růstu HDP podílely následovně: v 1. čtvrtletí přispěla k hospodářskému růstu o 4,9 % domácí poptávka 2,5 p.b., přičemž vliv konečné spotřeby (1,3 p.b.) a tvorby hrubého kapitálu (1,2 p.b.) byl v zásadě vyvážený. Příspěvek vnějšího sektoru činil 2,4 p.b.; ve 2. čtvrtletí bylo zpomalení růstu ekonomiky na 4,6 % ovlivněno pomalejším vývojem všech složek domácí poptávky (příspěvek se snížil na 0,9 p.b.) s tím, že v tvorbě hrubého kapitálu se realizoval dokonce negativní příspěvek (-1,1 p.b.). Naopak vzrostl význam zahraničního obchodu, který přispěl k růstu HDP 3,7 p.b.; ve 3. čtvrtletí pokračovala tendence snižování tempa růstu ekonomiky na 4,2 %, která byla doprovázena zmírněním rozdílů mezi příspěvky jednotlivých výdajových položek. Zatímco ve 2. čtvrtletí byl příspěvek vnějšího sektoru ve srovnání s příspěvkem domácí poptávky prakticky čtyřnásobný, ve 3. čtvrtletí pak už jenom dvojnásobný. K tomuto vývoji výrazněji přispělo snížení příspěvku čistého vývozu (na 2,8 p.b.) než zmírnění negativního vlivu tvorby hrubého kapitálu ( 0,5 p.b.) na hospodářský růst. 19

21 Tabulka č.i.l.2 Příspěvky k růstu HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí Hrubý domácí produkt 4,9 4,6 4,2 Domácí poptávka 2,5 0,9 1,4 1. Konečná spotřeba 1,3 2,0 1,9 v tom: domácností 1,3 1,5 1,2 vlády 0,0 0,5 0,7 2. Tvorba hrubého kapitálu 1,2-1,1-0,5 Vnější poptávka (netto vývoz) 2,4 3,7 2,8 Pramen: ČSÚ Z hlediska odvětví se zvýšil význam služeb Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla za čtvrtletí hrubá přidaná hodnota reálně o 4,8 %, tj. o 0,2 p.b. více než hrubý domácí produkt (vlivem předstihu růstu dotací na produkty před daněmi z produktů). Nadprůměrného růstu bylo dosaženo v odvětví obchodu (13,8 %), peněžnictví (9,2 %) a průmyslu (7,3 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se v meziročním srovnání zvýšil podíl sektoru služeb (z 58,9 % na 60,2 %), když se dařilo zejména obchodu (zvýšení podílu z 12,6 % na 13,8 %), službám pro podniky (z 13,7 % na 14,0 %) a peněžnictví (z 3,6 na 3,9 %). Na druhé straně došlo ke snížení podílu průmyslu celkem (z 32,6 % na 31,3 %) vlivem nepříznivého vývoje zahraniční poptávky po produkci zpracovatelského průmyslu (jeho podíl se snížil z 27,5 % na 25,6 %) Růst produktivity práce a zaměstnanosti zajistil přírůstek HDP ve stejné proporci Růst souhrnné produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) se zpomalil na 2,3 % (ve srovnání s 3,2 % ve stejném období předchozího roku). Protože stejným tempem se zvýšila také zaměstnanost, podílely se obě tyto složky na přírůstku hrubého domácího produktu stejnou měrou. I.2. Trh práce Pokračuje nárůst populace Počet ekonomicky neaktivních osob rostl rychleji... Počet obyvatel České republiky byl k 30. září o 99 tisíc vyšší než před rokem, když dosáhl tisíc. Během čtvrtletí přibylo celkem 65 tisíc osob. Na tomto nárůstu se podílelo z 79 % kladné saldo zahraniční migrace (51,4 tisíc) a z 21 % přírůstek obyvatel přirozenou měnou (13,6 tisíc). Dětí se narodilo 91,3 tisíc, tj. o 4,9 tisíc více než ve stejném období předchozího roku. Ve struktuře obyvatel starších 15 let vzrostl meziročně nejvíce počet ekonomicky neaktivních osob, takže míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly na počtu všech osob starších 15ti let) tak meziročně poklesla o 0,3 p.b. (viz tabulka č. I.2.1). 20

22 Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob) čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Obyvatelstvo 15 a více let 8 765, , ,4 100,0 100,0 98,3 1,1 - ekonomicky aktivní (pracovní síla) 5 198, ,1 5221,7 58,8 58,5 30,6 0,6 - zaměstnaní 4 816, , ,2 55,5 55,9 85,3 1,7 - nezaměstnaní 382,0 284,2 229,5 3,2 2,6-54,7-19,2 - ekonomicky neaktivní 3 567, , ,7 41,2 41,5 67,7 1,9 - z toho: řádní starob. a inval. důchodci 2 095, , ,6 24,3 24,6 48,6 2,2 studenti na střední škole a učni 520,8 524,3 519,6 5,9 5,8-4,7-0,8 studenti na VŠ 262,7 283,3 310,7 3,2 3,5 27,4 9,6 péče o rodinu, v domácnosti 315,0 345,2 356,0 3,9 4,0 10,8 3,1 ostatní 373,2 339,2 324,8 3,8 3,6-14,4-4,2 Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil... zaměstnanost přesto rostla Celkový počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, se v čtvrtletí meziročně zvýšil o 85,3 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 992,2 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.2). Žen pracovalo 2 136,9 tisíc, tj. 43 % všech pracovníků. Míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, meziročně vzrostla o 0,4 p.b. na 55,9 %. Zaměstnanost rostla v sekundárním i v terciárním sektoru. Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob) čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Zaměstnanost celkem 4 816, , ,2 100,0 100,0 85,3 1,7 I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) 183,5 177,6 166,6 3,6 3,3-11,0-6,6 II.sektor (průmysl a stavebnictví) 1 925, , ,9 40,1 40,7 61,5 3,2 III. sektor (služby celkem)* 2 708, , ,7 56,3 56,0 34,8 1,3 *včetně nezjištěné sektorové příslušnosti Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů V návaznosti na pokles zaměstnanosti v primárním sektoru výrazně klesla i zaměstnanost členů družstev (viz tabulka č. I.2.3). Naproti tomu vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů. Tabulka č. I.2.3 Osoby podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob) čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Celkem 4 816, , ,2 100,0 100,0 85,3 1,7 - zaměstnanci 4 023, , ,6 83,5 83,7 79,1 1,9 - podnikatelé celkem 776,1 795,1 804,3 16,2 16,1 9,2 1,1 - z toho: se zaměstnanci 193,4 187,6 176,2 3,8 3,5-11,4-6,1 bez zaměstnanců 550,3 577,3 597,9 11,8 12,0 20,6 3,6 pomáhající rod. příslušníci 32,4 30,2 30,2 0,6 0,6 0-0,4 - členové družstev 16,7 14,4 12,1 0,3 0,2-2,3-16,2 - ostatní 0,6 0,9 0,2 0,0 0,0-0,7 x Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil 21

23 Zaměstnanost poklesla v nepodnikatelské sféře Nadále roste počet zaměstnaných cizinců Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, který vychází z podnikového výkaznictví, se v1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 49,1 tisíc, tj. o 1,2 % na 4 179,8 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 30,6 tisíc, tj. o 0,9 % na 3 348,8 tisíc osob. Zatímco v podnikatelské sféře zaměstnanost vzrostla o 34 tisíc, tj. o 1,3 % na 2 625,1 tisíc, v nepodnikatelské sféře poklesla o 3,4 tisíc, tj. o 0,5 % na 723,7 tisíc. Strukturální nedostatek pracovních sil, zejména kvalifikovaných technických profesí, řešily firmy zaměstnáváním cizinců. K meziročně vzrostl celkový počet cizích státních příslušníků, zaměstnaných v České republice (o 67,5 tisíc), v jejich struktuře také počet zaevidovaných občanů států Evropské unie. Zvýšil se i počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí (viz tabulka č. I.2.4), když nejvíce zaměstnaných cizinců pocházelo ze Slovenska (103,6 tisíc), dále z Ukrajiny (80,5 tisíc) a z Polska (22,5 tisíc). Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stav k Podíl v % Změna ( ) absol. v % Počet evidencí celkem , ,7 - občané EU/EHP a Švýcarska , ,9 - cizinci bez povinnosti pracovního povolení , ,4 Počet pracovních povolení , ,4 Počet cizích státních příslušníků celkem , ,3 Pramen: MPSV roste i počet cizincůpodnikatelů Celkový počet podnikatelů, registrovaných jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem září 2 101,3 tisíc, když meziročně vzrostl o 54,6 tisíc (viz tabulka č. I.2.5). Živnostenský rejstřík registruje podnikatele bez ohledu na to, zda-li tuto činnost vykonávají jako hlavní zaměstnání (tím se tento údaj odlišuje od údajů v tabulce č. I.2.3.). Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění Stav k Změna ( ) absol. v % Podnikatelé celkem ,7 - fyzické osoby ,1 - právnické osoby ,5 Podnikatelé cizinci ,9 - podíl v % 3,2 3,3 3,6 0,3 x Pramen: MPO, Živnostenský rejstřík Vzrostl také počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění (meziročně o 8 tisíc na 75,5 tisíc osob), takže se zvýšil jejich podíl na celkovém počtu (meziročně zvýšil o 0,3 p.b.). Nejvíce jich pocházelo z Vietnamu (30,5 tisíc), dále z Ukrajiny (21,5 tisíc) a ze Slovenska (9,1 tisíc). 22

24 Pokles míry nezaměstnanosti se zpomaluje Míra registrované nezaměstnanosti koncem září dosáhla 5,3 %. Její meziroční pokles se v průběhu roku zpomaloval, když v lednu činil 1,8 p.b. a v září poklesl až na 0,9 p.b. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v1.-3. čtvrtletí dosahovala 5,5 % (před rokem 6,9 %). Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0 9,0 8, % 7,0 6, ,0 4, měsíce Pramen: MPSV, graf MPO počet uchazečů o zaměstnání byl meziročně nižší nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji Podíl uchazečů starších 50 let dosáhl téměř třiceti procent Poklesla dlouhodobá nezaměstnanost Snížil se počet uchazečů o zaměstnání (meziročně o 50,4 tisíc) a k dosáhl 314,6 tisíc. Z celkového počtu bylo 297,3 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání (meziroční pokles o 43 tisíc). Ke konci září bylo zaregistrováno 175,3 tisíc nezaměstnaných žen (meziročně o 28,3 tisíc méně), tj. 55,7 % z celkového počtu uchazečů. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 103,8 tisíc uchazečů, tj. 33 % všech evidovaných osob. Meziročně se zvýšila průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti o 444 Kč na Kč. Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla ve všech krajích. Nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstává k i nadále v Ústeckém kraji (9,4 %) - viz příloha, tabulka č. I. Podle okresů byla nejvyšší nezaměstnanost v okrese Most (12,2 %) a naopak nejnižší v okolí Prahy (Praha-východ i západ 1,8 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na celostátní průměrné míře, podle propočtu MPO, meziročně poklesl o 3,8 p.b. na 40,7 %. Přes absolutní pokles jejich počtu vzrostl podíl absolventů (meziročně o 0,6 p.b. na 9,2 %) a uchazečů se zdravotním postižením (o 0,7 p.b na 18,7 %) na počtu všech uchazečů. Ve skupině uchazečů podle věku vzrostl podíl nejmladších uchazečů (do 24 let), který dosáhl 19,2 %, i nejstarších uchazečů (nad 50 let), který činil 29,5 %.- viz příloha, tabulka I. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k dosáhl 39,4 let (před rokem 39,5). Podle délky nezaměstnanosti poklesl počet i podíl největší skupiny dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, tj. nezaměstnaných déle než 12 měsíců (o 7,1 p.b. na 33,6 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se meziročně snížila (podle výpočtu MPO) z 2,7 % na 1,9 %. 23