Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2005

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2005 Leden 2006

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. AŽ 3. ČTVRTLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 19 I.3. Cenová a fiskální politika 26 I.3.1. Cenová politika 26 I.3.2. Fiskální politika 30 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 33 I.4.1. Měnová politika 33 I.4.2. Přímé zahraniční investice 40 I.5. Kapitálový trh 43 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 47 II. PRŮMYSL 53 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 53 II.2. Investice v průmyslu 64 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 66 III. STAVEBNICTVÍ 73 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 73 III.2. Bytová výstavba 78 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 81 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 83 IV.1. Souhrnné výsledky 83 IV.2. Teritoriální struktura 85 IV.3. Komoditní struktura 86 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 91 V.1. Odvětví obchodu 91 V.2. Konečná spotřeba domácností 94 Přílohová část 101 1

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

4 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + netermínované korunové vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX D index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM S RM Systém SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

5

6 ÚVOD Česká ekonomika dosáhne za rok 2005 nejrychlejšího růstu za posledních deset let. Ve 3. čtvrtletí pokračoval pozitivní vývoj, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 4,9 % a vytvořil tak předpoklady pro celoroční výsledek oscilující kolem 5 %. Ve srovnání s předchozími lety se nově projevuje zejména úloha zahraničního obchodu jako hlavního faktoru hospodářského růstu, zatímco vliv domácí poptávky je méně výrazný. Určitým paradoxem je, že ke zlepšování bilance zahraničního obchodu dochází v podmínkách pouze nevýrazného oživení hospodářství v zemích eurozóny. Ekonomika eurozóny ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,6 %, přičemž růstová dynamika mezi jednotlivými zeměmi byla výrazně diferencovaná (od stagnující Itálie až po téměř o 4 % rostoucí Řecko). Slabá zůstává zejména spotřeba domácností, takže hospodářský růst je tažen především zrychlujícími se investičními výdaji a exportem. Všeobecně vyšší dynamiky růstu hrubého domácího produktu bylo dosaženo v postkomunistických zemích středoevropského regionu, zejména na Slovensku (růst 6,2 %). Za čtvrtletí vzrostla česká ekonomika o 5,0 %, přičemž k tomuto růstu přispěl téměř 4,5 procentního bodu zahraniční obchod. Ke zlepšení došlo zejména v bilanci obchodu se zbožím, kde se projevil jednak příliv zahraničních investic z předchozích let a jejich exportní orientace (vč. náběhu nové výroby osobních automobilů v Kolíně) a rovněž nižší dovozní náročnost, protože se zvýšila konkurenceschopnost tuzemské výroby také na domácím trhu. Vývoz zboží (v běžných cenách) vzrostl o 9,3 % a dovoz o 4,7 %. Tempa růstu již nebyla tak vysoká jako v předchozím roce (kdy výrazně působil vstup do Evropské unie), důležitý však byl předstih vývozu před dovozem. Ten umožnil, že saldo obchodní bilance skončilo přebytkem 42 mld. Kč, zatímco ve stejném období předchozího roku bylo záporné ve výši cca 15 mld. Kč. Vedle nevýrazné ekonomické aktivity v zemích eurozóny (vývoz do Německa prakticky stagnoval), bránil lepším výsledkům zahraničního obchodu především nepříznivý vývoj směnných relací (zejména růst dovozních cen paliv o více než čtvrtinu) a silná konkurence dováženého levného spotřebního zboží z Asie. Rostoucí kladné saldo obchodní bilance (a v menší míře i bilance služeb, která byla pozitivně ovlivněna především vývojem dopravních služeb) částečně kompenzovalo další nárůst deficitu bilance výnosů na běžném účtu platební bilance. Běžný účet tak skončil nejnižším pasivem od roku 1999 (2,1 % HDP), a protože současně vzrostl přebytek na finančním účtu (na 5,6 % HDP), dosáhla platební bilance kladného salda ve výši 3,8 mld. USD. K hospodářskému růstu přispěla také domácí poptávka, a to jak konečná spotřeba, tak i tvorba fixního kapitálu. Obě tyto výdajové položky zrychlily od počátku roku růstovou dynamiku (za celé čtvrtletí vzrostla konečná spotřeba o 2,4 % a tvorba fixního kapitálu o 2,9 %), ale jejich vývoj nevyvolával inflační tlaky, které by vedly k narušení cenové stability. Od počátku roku vzrostly spotřebitelské ceny o 1,7 %, když na růstu cenové hladiny se nejvíce podílely jednorázové úpravy administrativně stanovených cen, projevující se především zvýšením cen paliv, energie a vody. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) nadále pokračovala v trendu poklesu, nastoupeném koncem roku 2004 (snížila se z 2,8 % v prosinci 2004 na 2,0 % v září). V nízkoinflačním prostředí a při nevýrazném růstu reálných disponibilních důchodů (2,4 %) vzrostly spotřební výdaje domácností o 2,6 %. Přestože jejich růst meziročně oslabil (v roce 2004 růst o 3,4 %), nepromítla se tato skutečnost do nižšího tempa fyzického růstu prodejů na vnitřním spotřebitelském trhu. Naopak, po výrazném zpomalení růstu v roce 2004 (na 1,9 %), došlo v roce 2005 na vnitřním trhu 5

7 k oživení (růst 4,2 %), a to zejména v rámci motoristického segmentu. Nesoulad ve vývoji výdajů domácností a prodeji lze vysvětlit skutečností, že vedle domácností se na růstu tržeb podílí i podnikatelský a veřejný sektor, a také nákupy zahraničních návštěvníků. Navíc vyšším prodejům brání hypotéky, které domácnosti splácejí v souvislosti s investicemi do zajištění svého bydlení. Na nabídkové straně ekonomiky solidně rostla průmyslová produkce (5,3 %), i když v meziročním srovnání zpomalila (loni 10,1 %). Vedle již zmíněné slabší zahraniční poptávky v eurozóny se zde nepříznivě projevily také některé další vlivy, jako růst cen paliv a surovin, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, zvýšený tlak asijské konkurence a vysoká základna předcházejícího roku. Hlavním nositelem růstu byly nadále podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách již dosáhl téměř 55 %. Rozvíjely se zejména kapacity v průmyslových zónách, a to především v automobilovém průmyslu, včetně výrob komponentů a náhradních dílů. Dále vzrostla konkurenceschopnost průmyslu. Přes mírné zvýšení zaměstnanosti v průmyslových organizacích (o 0,1 % v čtvrtletí, ale při poklesu o 0,1 % ve 3. čtvrtletí) došlo k rychlejšímu růstu produktivity práce (7,5 %) než mezd (4,5 % v nominálním vyjádření), a tím k poklesu jednotkových mzdových nákladů (nominálně o 2,8 % a reálně o 6,6 %). Stavební výroba vzrostla meziročně o 2,1 %, přičemž v průběhu roku se projevil výrazný výkyv v jejích výsledcích (vlivem srovnávací základny předchozího roku, v jehož průběhu došlo, v souvislosti se vstupem ČR do EU, ke zvýšení sazby DPH ze stavebních prací z 5 % na 19 %). Reálný vývoj ve stavebnictví proto lépe odráží růst za 3. čtvrtletí (7,3 %), kdy vliv uvedené změny DPH již odezněl. Hlavním zdrojem tohoto růstu byly inženýrské stavby (státní zakázky na výstavbu dálnic a železnic), pokračovala rovněž rozsáhlá bytová výstavba. Rostoucí výkon ekonomiky se projevil mírným zlepšením na trhu práce. Zvýšila se celková zaměstnanost v národním hospodářství (o 1,1 %), přičemž z hlediska sektorů došlo k jejímu nárůstu v sekundárním a terciárním a k poklesu v primárním. Zvýšil se rovněž počet volných pracovních míst, což umožnilo pokles míry registrované nezaměstnanosti na 8,8 % (ve srovnání se 3. čtvrtletím 2004 to představuje snížení o 0,3 procentního bodu), snížila se i míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Problémem zůstávají velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti, situace u uchazečů starších 50 let a zdravotně postižených osob. Důsledkem snahy exportních podniků o snižování nákladů (s cílem úspěšně konkurovat na mezinárodních trzích) je zpomalující se tempo růstu nominálních mezd (výše meziročního přírůstku ve výši 5,7 % za čtvrtletí patří k nejnižším od vzniku České republiky). Jinak je tomu u reálných mezd, kde vzhledem k příznivému cenovému vývoji jejich růst zrychlil na 3,9 % (loni 3,4 %) a přiblížil se růstové dynamice národohospodářské produktivity. Zatímco v roce 2004 byl růst produktivity práce o 1,2 procentního bodu rychlejší než růst reálných mezd, v roce 2005, při růstu produktivity o 4,1 %, se tento předstih snížil na 0,2 procentního bodu. Přes zúžení této relace, mzdový vývoj zatím neohrožuje makroekonomickou stabilitu. 6

8 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. AŽ 3. ČTVRTLETÍ 2005 I. Makroekonomický vývoj Tendence meziročního růstu ekonomiky na úrovni kolem 5 % trvá již od 2. čtvrtletí roku Ve 3. čtvrtletí 2005 vzrost hrubý domácí produkt o 4,9 %, tj. stejně jako ve srovnatelném období předchozího roku. Za čtvrtletí se výkon ekonomiky zvýšil o 5,0 %. V rámci domácí poptávky se v meziročním srovnání zmírnil předstih růstu výdajů na tvorbu fixního kapitálu před výdaji na konečnou spotřebu. Zatímco konečná spotřeba zrychlila růst na 2,4 % (z 1,7 % loni), dynamika investičních výdajů zpomalila na 2,9 % (z 5,8 %). Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 2,6 % (v roce 2004 o 3,4 %), když v průběhu roku zrychlovala dynamiku růstu. Ve 3. čtvrtletí se na zvýšení výdajů domácností o 2,9 % podílely zejména výdaje na bytové vybavení (růst o 10,0 %) a výdaje spojené s dopravou (9,6 %). Na druhé straně nejvíce poklesly výdaje za pošty a komunikace ( 6,8 %) a za stravování a ubytování ( 3,0 %). Růst spotřeby vlády o 1,9 % (v roce 2004 pokles o 2,1 %) ovlivnilo jednorázové zahrnutí dvou skupin (ve 2. a 3. čtvrtletí) letadel Gripen (z hlediska celkové úrovně HDP však jde o neutrální operaci, protože o stejnou částku se zhoršil čistý export), Ve vnějším sektoru se ve srovnání s předchozím rokem růst obratu sice zpomalil, ale pozitivní relace předstihu růstu vývozu zboží a služeb před jejich dovozem se naopak dále zvýraznila. Vývoz zboží a služeb (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 11,5 % (v roce 2004 o 20,9 %) a dovoz o 5,3 % (v roce ,4 %), s tím, že vývoz rostl rychleji než dovoz jak v obchodě se zbožím, tak i se službami. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb na 60,0 % (proti 59,0 % za čtvrtletí 2004), a to zejména vlivem odvětví finančního zprostředkování (při růstu podílu z 2,9 % na 3,5 %) a obchodu (z 12,4 % na 12,7 %). Na druhé straně nejvýraznější pokles podílu zaznamenalo zemědělství (z 3,7 % na 3,3 %), mírnější pak průmysl celkem (z 32,3 % na 32,0 %) a stavebnictví (z 6,9 % na 6,8 %). Růst produktu byl zajiš ován především růstem produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka), která se meziročně zvýšila o 4,1 % (v roce 2004 o 4,6 %). S ohledem na zvýšení zaměstnanosti o 0,9 % to znamená, že růst hrubého domácího produktu tak byl více než ze čtyř pětin pokryt vyšší produktivitou práce. Počet obyvatel České republiky k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, meziročně vzrostl o 32,1 tisíc na ,5 tisíc. Kromě vyššího přírůstku dosaženého zahraniční migrací byl v čtvrtletí zaznamenán, obdobně jako v posledních dvou letech, i nižší přirozený úbytek populace (rozdíl živě narozených a zemřelých osob) vlivem rostoucího počtu narozených dětí. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) se meziročně zvýšil o 37 tisíc na 5 162,7 tisíc osob, zejména v důsledku nárůstu zaměstnanosti. Vzrostly i navazující ukazatele: míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, vzrostla o 0,4 body na 54,6 % a míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, se zvýšila o 0,2 body na 59,3 %. 7

9 Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil, v čtvrtletí meziročně vzrostl o 52,9 tisíc, tj. o 1,1 % na 4 750,8 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 34,7 tisíc na 1 873,2 tisíc a v terciárním sektoru (služby ) o 30 tisíc na 2 684,8 tisíc osob a naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 12,3 tisíc na 191,3 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 86,7 tisíc na 3 963,8 tisíc, a naopak poklesl počet pracovníků podnikatelské sféry o 31,5 tisíc na 764,6 tisíc osob. Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 20,9 tisíc na 3 987,7 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost meziročně vzrostla o 18,7 tisíc, tj. o 0,6 % na 3 214,5 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila nejvíce v zahraničních firmách. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 34,4 tisíc na 143,5 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 21,9 tisíc na 92 tisíc a vzrostl také počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 12,5 tisíc na 51,5 tisíc. Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2005, s výjimkou sezónních výkyvů, klesala až na 8,8 % k 30.9., když byla o 0,3 bodu nižší než před rokem. Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 503,4 tisíc, když byl meziročně o 26,8 tisíc nižší. Počet nezaměstnaných žen klesl o 7 tisíc na 272,2 tisíc a jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o 1,5 bodu na 54,1 %. Počet volných pracovních míst vzrostl k meziročně o 8,7 tisíc na 55,8 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 9 uchazečů (před rokem 11,3), z toho nejvíce v okrese Karviná (70,9). Ve struktuře uchazečů o zaměstnání vzrostl počet uchazečů starších 50 let o 9,8 tisíc na 122,9 tisíc (jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se zvýšil o 3,1 bodu na 24,4 %) a zvýšil se i počet uchazečů se zdravotním postižením o 1,4 tisíc na 74,3 tisíc (s nárůstem jejich podílu o 1,1 bodu na 14,8 %). Přes meziroční pokles dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o 8,8 tisíc na 215 tisíc, vzrostl jejich podíl o 0,5 bodu na 42,7 % z celkového počtu. Podle krajů zůstává koncem září nejvyšší míra nezaměstnanosti i nadále v Ústeckém (15,2 %) a Moravskoslezském kraji (14,3 %) a nejnižší v Praze (3,6 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti vykázána v okrese Most (21,7 %) a nejnižší na Praze západ (2,8 %). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,75 mld. Kč, tj. meziročně o 19,6 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti bylo ve stejném období vydáno 5,38 mld. Kč, tj. meziročně o 1,6 % méně. Z dlouhodobého pohledu se růst mezd zpomaluje. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, v 1. pololetí 2005 meziročně vzrostla o 5,7 % na Kč a reálná mzda o 3,9 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 6,3 % a reálně o 4,5 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) se meziročně zvýšila o 0,2 bodu na 28,5 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 5,8 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 4 %. Prohlubuje se mzdová diferenciace. V odvětvovém členění byla v čtvrtletí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví letecké dopravy ( Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin ( Kč). Podle typu hospodaření byla nejvyšší mzda dosažena u mezinárodních firem ( Kč) a nejnižší u družstev ( Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze ( Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji ( Kč). Tendence ke zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen z 1. pololetí se v červnu změnila ve výrazné zrychlování růstu (na 2,2 % v září a 2,6 % v říjnu). Na vzestupu cenové hladiny se nejvíce podílely jednorázové úpravy administrativně stanovených cen paliv, energie a vody. Míra inflace 8

10 (klouzavý průměr za 12 měsíců) nadále pokračovala v trendu poklesu (z 2,8 % v prosinci 2004 na 2,0 % v září i říjnu). Ceny průmyslových výrobců snižovaly dynamiku meziročního růstu již dvanáct měsíců v řadě (až na 1,0 % v září a 0,3 % v říjnu), a to zejména vlivem rychlého snižování tempa růstu a od srpna prohlubováním meziročního poklesu cen v sekci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 31,8 p.b. od počátku roku). Meziroční růst cen stavebních prací od 2. čtvrtletí zvolnil (na 2,7 % v září a 2,6 % v říjnu), a to především v důsledku odeznění vlivu srovnávací základny předchozího roku (skokový nárůst v souvislosti s přeřazením ze snížené do základní sazby DPH). Ceny zemědělských výrobců od ledna pokračovaly v meziročním poklesu (v září o 6,7 %, v říjnu o 6,3 %), především v důsledku snížení cen rostlinných výrobků (v září o 15,6 %). Pod úrovní předchozího roku se od července pohybovaly i ceny živočišných výrobků (v září o 2,2 % a v říjnu o 4 %). Zatímco hospodaření státní pokladny se v průběhu 1. pololetí vyvíjelo rozkolísaně, v červnu se trend obrátil a jeho saldo začalo vykazovat kladné hodnoty (v kumulaci od počátku roku v září 25,75 mld. Kč, což je nejlepší výsledek od roku 1993 a meziročně představuje zlepšení o 66,3 mld. Kč). Akcelerace čerpání výdajů v závěru roku korigovala kladné saldo až na 0,2 mld. Kč v listopadu. Územní samosprávné celky (kraje, obce a dobrovolné svazky obcí) hospodařily v čtvrtletí 2005 s přebytkem ve výši 15,3 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 3,9 mld. Kč a obce 11,4 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky se na celkových příjmech podílely 67,4 %, na výdajích 74,0 %. V průběhu čtvrtletí 2005 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, nastoupený v roce 1997, koncem září na 662,6 mld. Kč (zvýšení od počátku roku o 11,8 %, tj. o 69,7 mld. Kč). Růst byl generován především v oblasti zahraničního dluhu (37,7 mld. Kč). Peněžní zásoba M 2 si ve 3. čtvrtletí podržela trend mírnější dynamiky růstu z 1. pololetí (v září o 4,2 % na 1 919,2 mld. Kč, v říjnu o 5,1 % na 1 934,4 mld. Kč). Na straně aktiv ji ovlivnil zejména razantní pokles čistého úvěru vládě (meziročně od června o více než polovinu), který souvisel s emisí vládních eurových dluhopisů. Nízká hladina úroků se promítala do vysokého meziročního růstu klientských úvěrů (v září o 18,9 %, na 1 026,9 mld. Kč, v říjnu o 18,6 %, na mld. Kč). Růst úvěrů podnikové sféře se ve 3. čtvrtletí dále zrychlil (meziročně na 11,9 %, tj. 646,5 mld. Kč v září a na 11,4 %, tj. 652,9 mld. Kč v říjnu). Koruna nadále meziročně zhodnocovala k oběma referenčním měnám, podržela si však trend zpomalení apreciace, nastoupený v průběhu 2. čtvrtletí. Vůči euru v září v průměru meziročně posílila o 6,9 %, proti dolaru o 9,6 %. Celkový výsledek platební bilance za čtvrtletí 2005 byl kladný (89,6 mld. Kč, tj. 3,8 mld. USD) a byl to v pořadí třetí nejlepší výsledek od roku 1993 (po roce 2002 a 1995). Byl generován vysokým přílivem přímých zahraničních investic do domácí ekonomiky (224,3 mld. Kč, tj. 9,5 mld. USD), které určovaly výši přebytku finančního účtu (122,7 mld. Kč, tj. 5,2 mld. USD a 5,6 % HDP) a podpořen poklesem deficitu běžného účtu platební bilance (na 44,9 mld. Kč, tj. 1,9 mld. USD a 2,1 % HDP). Devizové rezervy v průběhu čtvrtletí 2005 převážně rostly, takže koncem září činily 733,9 mld. Kč, tj. 29,9 mld. USD (z 636,2 mld. Kč a 28,4 mld. USD v prosinci 2004). Pokrývaly 4,4 měsíčního dovozu zboží a služeb (za bezpečné je považováno tříměsíční krytí). V následujících měsících devizové rezervy mírně klesaly, na 722,4 mld. Kč a 29,4 mld. USD koncem listopadu. Hrubá zahraniční zadluženost v jednotlivých čtvrtletích postupně narůstala, k až na 1 116,4 mld. Kč a 45,5 mld. USD (tj.o 10,2 % a 103,2 mld. Kč proti konci roku 2004). Úroveň zahraničního dluhu představovala 38,7 % HDP a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Přímé zahraniční investice do ČR meziročně vzrostly o 145,5 % na 224,3 mld. Kč, tj. 9,5 mld. USD (ve srovnatelném období předchozího roku rostly o 3,2 %). Jejich vysoký růst byl ovlivněn dvěma významnými privatizačními akcemi (Unipetrol, Český Telecom). Převážnou část přílivu (212,5 mld. Kč, tj. 9,0 mld. USD) tvořily investice do základního kapitálu a reinvestované zisky. 9

11 Země EU 25 se podílely 92,2 % na celkovém objemu přímých zahraničních investic. Z teritoriálního a odvětvového hlediska zaznamenalo nejvyšší podíl investic (51,1 %) Španělsko, které investovalo do odvětví dopravy a telekomunikací. Vysoký podíl investic přišel tradičně z Nizozemí (12,7 %), rovněž do dopravy a telekomunikací a ze SRN (10,4 %) do průmyslu, a dále do dopravy a telekomunikací. V čtvrtletí 2005 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 42 společností v celkové výši přibližně 31,5 mld. Kč (1,2 mil. USD), s počtem předpokládaných vytvořených pracovních míst přesahujících 5 650, a dále o podpoře investičních záměrů 25 společností, které předpokládají vytvořit pracovních míst. Odliv přímých zahraničních investic z ČR činil 12,4 mld. Kč (0,5 mld. USD). Z toho bylo investováno 2,9 mld. Kč (0,1 mld. USD) v podobě základního kapitálu a reinvestovaného zisku a 9,5 mld. Kč (0,4 mld. USD) ve formě ostatního kapitálu. Silný růstový trend domácího burzovního indexu PX 50 z počátku roku 2005 byl koncem března vystřídán vlnou konsolidace a volatility. Ještě silnější růst nastal v srpnu a září, kdy index posílil k až na 1 453,7 bodu (od počátku roku se zhodnotil o 38,4 %, meziročně o 66,1 %). Ročního maxima dosáhl hodnotou 1 478,3 bodu, poté začal svoji sílu korigovat. Finanční ukazatele v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) zaznamenaly následující meziročního vývoj: Ø Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla meziročně o 4 % (ve srovnatelném období 2004 byl meziroční růst 11,6 %). Nejvíce vzrostla v podnikatelských službách (o 23,8 %), dále v obchodě (o 4,7 %), ve stavebnictví (o 4,3 %), v průmyslu (o 3,7 %), v dopravě, skladování a spojích (o 2,1 %) a v ostatních službách o 0,4 %. Klesla v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 6,7 %) a v ubytování a stravování (o 4,9 %). Ø Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) zpomalila meziroční růst z 12,1 % (ve stejném období 2004) na 3,0 %, při růstu zaměstnanosti o 1 %. Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně klesl o 4,2 % na 200,1 mld. Kč. Meziročně vzrostl jen ve třech odvětvích: v podnikatelských službách (o 26,3 %) na 5,9 mld. Kč, ve stavebnictví (o 7 %) na 8,7 mld. Kč a v průmyslu (o 0,2 %) na 146,6 mld. Kč. Nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 66,9 %), v ostatních službách (o 25,7 %), v ubytování a stravování (o 17,3 %) a v dopravě, skladování a spojích (o 15,5 %). Počet ztrátových organizací vzrostl o 35,5 % na 26,7 % z celkového počtu organizací, jejich ztráta o 53,6 %. Ø Celkové výnosy rostly pomaleji (9 %) než celkové náklady (9,9 %). Z nákladových položek nejvíce meziročně vzrostly ostatní náklady (o 14,5 %), jejich podíl o 0,3 proc. bodu na 7,7 %, rozhodující položka nákladů výkonová spotřeba vzrostla o 10,9 %, její podíl o 0,5 proc. bodu na 53,8 %. Růst osobních nákladů činil 7 % (jejich podíl dosáhl 11 %), náklady na zboží vzrostly o 9,1 % a tvořily 23 % z celkových nákladů, odpisy o 3,3 %, podíl činil 4,5 %. Ø Celková pasiva vzrostla o 4,8 %, v tom vlastní kapitál o 5,5 % a cizí zdroje o 4,1 %. Rentabilita vlastního kapitálu klesla o 1 proc. bod na 10,1 %, zhoršila se ve všech odvětvích (s výjimkou podnikatelských služeb). Ø Zásoby zpomalily meziroční růst z 11,3 % (ve 2. čtvrtletí 2005) na 3,2 %, při růstu zásob vlastní výroby o 9,6 % a zásob zboží (o 3,2 %), zatímco zásoby materiálu klesly (o 3,9 %). Na jejich zpomalení měl vliv průmysl a obchod, kde vzrostly o 2,9 %, resp. o 2,3 %. Obrátka zásob se zrychlila o 1,9 dne na 33,9 dne. V konkurzním řízení zaznamenaly návrhy na konkurz a vyrovnání meziroční nárůst o 6,3 %, když jich bylo podáno celkem Počet prohlášených konkurzů pokračoval v poklesu o 17 % na 920. Počet řízení u soudů se snížil na 8 492, z toho bylo po prohlášení konkurzu. 10

12 II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Ø Průmyslová produkce již šestým rokem zachovává poměrně vysoký růst, který však v čtvrtletí 2005 meziročně zmírnil na 5,3 % (z 10,1 %), hlavní příčinou, byly vedle zpomalení ekonomické aktivity v zemích EU, také růst cen paliv a surovin, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, zvýšený tlak asijské konkurence a vysoká srovnávací základna. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 7,6 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,6 %, na celkových tržbách se podílely 54,1 %. Ø Ve struktuře produkce podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vyšší růst výroba meziproduktů o 10,3 % a výroba energií o 3,7 %. Z dalších seskupení vzrostla, výroba výrobků investiční povahy o 2,0 % (v předcházejícím roce o 13,4 %), výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 1,9 % a výroba zboží krátkodobé spotřeby o 1,8 %. Ø Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce o 5,6 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 8 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,8 % (na celkových tržbách se podílely 53,6 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba koksu, rafinérské zpracování ropy o 17,1 %, výroba dopravních prostředků o 16,5 % a výroba a opravy strojů a zařízení o 14,6 %. Pokles produkce byl v pěti subsekcích: ve výrobě usní a výrobků z usní o 5,9 %, ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 4,8 %, ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 4,5 %, ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 2,2 % a ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 1,3 %. Ø V surovinové sekci produkce poklesla o 0,5 %, tržby (ve s.c.) se snížily o 6,7 %, přitom tržby z přímého vývozu (ve s.c.) zaznamenaly růst o 13,5 %. Produkce v energetické sekci byla nižší o 1,1 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 6,9 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) naopak klesly o 13 %. Ø Nižší ekonomická aktivita v zemích EU se projevila snížením dynamiky nově uzavřených zakázek, sledovaných ve vybraných oddílech na 6,7 % (o 12,8 bodu), z toho ze zahraničí na 10,3 % (o 13,2 bodu), přičemž tržby u těchto vybraných oddílů (v b.c.) se zvýšily za čtvrtletí o 10,1 % (zpomalení růstu o 4,3 bodu). Ø Rozhodující roli měl zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkových tržbách se meziročně zvýšil o 0,3 bodu na 91,6 %, na úkor surovinové sekce o 0,3 bodu na 2,1 %, při stagnaci podílu energetické sekce na 6,3 %. Ø Pokračující příznivý ekonomický vývoj vedl průmyslové podniky k rozšiřování výroby a přijímání nových pracovníků, což se projevilo zvýšením celkové zaměstnanosti v průmyslu o 0,1 %. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu tak vzrostla o 0,9 %, zatímco energetická sekce zaznamenala pokles o 9,9 % a surovinová sekce o 4,7 %. Průmysl jako celek tak zaznamenal její nárůst o 0,1 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostla zaměstnanost v osmi subsekcích, z nichž nejvýrazněji ve výrobě dopravních prostředku a ve výrobě pryžových a plastových výrobků shodně o 6 %. Ø Příznivý vývoj tržeb při pokračujícím mírném růstu celkové zaměstnanosti se projevil v růstu produktivity práce o 7,5 %, z toho v energetické sekci o 18,7 % a ve zpracovatelském průmyslu o 5 %, zatímco surovinová sekce zaznamenala pokles o 2,1 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla ve třech subsekcích: ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 4,1 %, ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 0,8 % a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 0,2 %. Ø V zájmu zachování konkurenceschopnosti snižováním svých nákladů podniky usilovaly o pomalejší růst průměrné nominální mzdy, která meziročně vzrostla v průmyslu celkem o 4,5 % (v čtvrtletí 2004 o 7,3 %), reálná mzda byla vyšší o 2,8 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 0,4 %. Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Ø Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 2,8 % a reálné o 6,6 %. Růst nominálních byl v šesti subsekcích, reálných ve dvou. 11

13 Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 14,4 % a byly jediným nositelem růstu, jejich podíl na celkových tržbách vzrostl o 2 body na 54,9 %. Tržby z jejich přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 12,4 % a zaměstnanost o 7,6 %. Hrubé hmotné investice v průmyslu (v s.c.) meziročně vzrostly o 5,4 % (ve stejném období předchozího roku bylo dosaženo růstu o 10,8 %). Na dosaženém výsledku se podílely strojní investice růstem o 9,5 %, zatímco stavební investice naopak poklesly o 6,5 %. Investice ve zpracovatelském průmyslu se zvýšily o 4,7 %, a to zejména díky růstu v odvětví výroby a oprav strojů a zařízení j.n. (o 79 %) a mírně v objemově nejvýznamnějším odvětví výroby dopravních prostředků (o 0,8 %). K jejich poklesu došlo v 6 odvětvích. Investice ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody meziročně vzrostly o 10,7 %. Uvedený růst byl umožněn zvýšením investic do strojů a zařízení (o 28,7 %), zatímco u stavebních investic došlo k poklesu (o 8,9 %). Investice do odvětví těžby nerostných surovin meziročně vzrostly o 5,0 %. V průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) vzrostla účetní přidaná hodnota o 3,1 % (ve srovnatelném období 2004 o 14,1 %), výkony o 8 % a výkonová spotřeba o 9,9 % (proti shodnému růstu 14,2 % ve srovnatelném období 2004) a zaměstnanost o 0,3 %. Průmyslové organizace se 100 a více zaměstnanci dosáhly následujících výsledků: Ø Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 3,7 % (ve srovnatelném období o 14,5 %), s vyššími růsty v těžbě surovin (o 12,1 %) a v energetice (o 13,2%) a jen mírným ve zpracovatelském průmyslu (o 1,4 %). Výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba (9,6 % ku 11,7 %). Ø Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) zpomalila růst z 15,7 % (ve srovnatelném období 2004) na 2,9 % při růstu zaměstnanosti o 0,8 %. Výrazně vzrostla v těžbě surovin a v energetice (v obou sekcích klesla zaměstnanost), ve zpracovatelském průmyslu se snížila o 0,2 %. Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) vzrostl jen o 0,2 % na 146,6 mld. Kč, výrazně v těžbě surovin (o 139 %), méně v energetice (o 7,8 %), ve zpracovatelském průmyslu klesl (o 9,5 %). Čtvrtina organizací byla ve ztrátě, která meziročně vzrostla o 63,3 % na 21,5 mld. Kč. Ø Celkové výnosy vzrostly o 8,9 % při růstu výkonů o 9,7 %, tržeb za zboží o 6,9 % a ostatních výnosů o 2,7 %. Náklady pokračovaly v rychlejším růstu (9,6 %), v nich: výkonová spotřeba o 11,7 %, náklady na zboží o 7 %, osobní náklady o 6,7 %, odpisy o 3,7 % a ostatní náklady o 2,7 %. Ve struktuře nákladů vzrostl jen podíl výkonové spotřeby o 1,3 proc. bodu na téměř 70 %. Ø Celková pasiva se zvýšila o 4,8 %, v tom vlastní kapitál o 5,5 % a cizí zdroje o 4 %. Rentabilita vlastního kapitálu klesla o 0,6 proc. bodu na 12,1 %, ve zpracovatelském průmyslu o 2,4 proc. bodu na 13 %. Ø Celkové zásoby meziročně vzrostly o 2,9 % na 264,9 mld. Kč, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 6,6 % a v těžbě surovin o 8,2 %, v energetice klesly o 55,3 %. V jejich struktuře vzrostly jen zásoby vlastní výroby (o 10,8 %), zásoby materiálu klesly o 4,4 % a zásoby zboží se nezměnily. Obrátka zásob se zrychlila o 2,5 dne na 37 dnů. Ø Sektor pod zahraniční kontrolou dosáhl více jak polovičních podílů na výsledcích průmyslu (s výjimkou zaměstnanosti). Ve srovnání se sektorem soukromých podniků národních však zpomalil meziroční růst některých finančních ukazatelů, zhoršil hrubý zisk a účetní přidanou hodnotu. III. Stavebnictví Stavební výroba za čtvrtletí 2005 (včetně odhadu stavebních prací za malé firmy do 19 za- 12

14 městnanců) meziročně vzrostla o 2,1 % (ve stejném období předchozího roku rostla o 11,5 %). Výkyvy v dynamice v průběhu roku byly ovlivněny přeřazením sazby DPH ze stavebních prací z 5 % do 19 % (mimo bytovou výstavbu) v souvislosti se vstupem ČR do EU. Hlavním zdrojem růstu byly inženýrské stavby, které zlepšují infrastrukturu země, a pokračování rozsáhlé bytové výstavby. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Ø Stavební práce (v s.c.) meziročně vzrostly o 3,1 % (ve stejném období předchozího roku rostly o 10,7 %) a základní stavební výroba (ZSV) dokonce o 8,1 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 5,3 % a ostatní stavební práce o 7,1 %, zatímco opravy a údržba poklesly o 12,0 %. Ø Export stavebních prací se meziročně zvýšil o 8,5 % (ve srovnatelném období předchozího roku byl zaznamenán růst o 17,3 %). Ø Zaměstnanost meziročně rostla o 4,4 % (ve stejném období předchozího roku vzrostla o 3,2 %). Ø Produktivita práce (v s.c.) ze stavební výroby podle dodavatelských smluv (S) poklesla o 1,2 % (ve srovnatelném období předchozího roku rostla o 7,4 %), přičemž její růst byl vykázán pouze v soukromých společnostech pod zahraniční kontrolou (o 8,4 %). Ø Průměrná měsíční nominální mzda se zvýšila o 4,1 % na Kč (ve stejném období předchozího roku rostla o 6,9 %). Reálná mzda (přepočtená indexem cen stavebních prací) vzrostla o 1,0 % (ve srovnatelném období předchozího roku rostla o 3,3 %). Ø Nominální jednotkové mzdové náklady vzrostly o 5,4 % a reálné o 2,2 % (ve srovnatelném období předchozího roku naopak klesaly nominální o 0,4 % a reálné o 3,7 %). Ø Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 6,8 % při zvýšení orientační hodnoty staveb o 9,5 % a průměrné hodnoty na 1 stavební povolení o 17,5 %. Ø Počet nově uzavřených stavebních zakázek (k ) vlivem vysoké srovnávací základny meziročně klesl o 5,8 % a průměrná velikost nově uzavřené stavební zakázky o 21,1 %. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 3,0 %, přičemž se nejvíce bytů (růst o 34,5 %) začalo stavět v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům a to nejvíce ve Středočeském kraji, a dále v Praze. Počet dokončených bytů se zvýšil o 5,3 %, z toho nejvyšším tempem (o 72,1 %) ve stavebně upravených nebytových prostorách. Rozestavěnost v oblasti bytové výstavby vzrostla o 5,0 %, z toho nejrychlejším tempem (o 17,1 %) v nebytových stavbách. Počet modernizovaných bytů (na základě stavebního povolení) vzrostl o 33,0 %. Stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) dosáhlo růstu účetní přidané hodnoty 1,6 %, ve srovnatelném období roku 2004 vzrostla o 6,8 %. Růst výkonové spotřeby (8,2 %) předstihl růst výkonů (6,8 %). Ve stavebních organizacích se 100 a více zaměstnanci měly vybrané finanční ukazatele následující vývoj: Ø Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 4,3 % na 30,9 mld. Kč. Výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba (12,1 % ku 14 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila meziročně o 3,3 % na 409,8 tis. Kč. Ø Hrubý zisk se zvýšil o 7 % na 8,7 mld. Kč, když náklady rostly o 0,3 bodu rychleji než výnosy. Podíl ztrátových organizací vzrostl o 2,7 bodu na 19,9 % při nárůstu ztráty o 16,8 % na 665 mil. Kč. Ø Na růst celkových nákladů o 12,4 % měly vliv všechny položky, nejvíce však výkonová spotřeba. Její podíl na nákladech se meziročně zvýšil o 1,1 bodu na 80,6 %. Rentabilita nákladů poklesla o 0,3 bodu na 5,1 %. Ø Vlastní kapitál vzrostl o 7,6 %, když se cizí zdroje zvýšily o 19,2 % a jejich podíl na celkových pasivech stoupl o 2,3 bodu na 68,1 %. Největší část cizích zdrojů představovaly závazky z obchodního styku (66,1 % cizích zdrojů). Rentabilita vlastního kapitálu se snížila o 0,1 bodu na 16,8 %. 13

15 Ø Stav zásob pokračoval v růstu, meziročně o 4,2 % na 17,1 mld. Kč. Jejich růst ovlivnily zásoby nedokončené výroby a polotovarů, které se zvýšily o 5,5 %. Doba obratu zásob (k celkovým tržbám) se zrychlila o 1,9 dne na 28,1 dní. Ø Ze srovnání podle institucionálních sektorů vyplývá, že podniky pod zahraniční kontrolou dosáhly vysokého růstu hrubého zisku a zvýšení rentability vlastního kapitálu, zatímco soukromé podniky národní ji snížily. Vyšší úrovně produktivity práce z přidané hodnoty dosahují stále podniky pod zahraniční kontrolou, soukromé podniky národní však rozdíl snížily. IV. Zahraniční obchod Výborné výsledky zahraničního obchodu odrážejí otevřenost a výkonnost české ekonomiky a cílevědomou podporu exportu. Zahraniční obchod působí pozitivně na růst HDP. Podíl vývozu na HDP vzrostl o 2,2 p.b. a dosáhl 63,3 % a podíl dovozu naopak oslabil o 0,5 p.b. na 61,4 %. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 2 716,2 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 379,2 a dovoz mld. Kč. Vývoz vzrostl o 9,3 %, dovoz o 4,7 % a vzniklé kladné saldo obchodní bilance 42,2 mld. Kč bylo meziročně lepší o 57,6 mld. Kč. Směnná relace se meziročně zhoršila ze 102,1 na 99,1 v důsledku poklesu vývozních (o 1 %) i dovozních cen (o 0,1 %). Negativní vliv na výsledek obchodu měl růst dovozních cen minerálních paliv (o 26,7 %) a pokles vývozních cen strojů a dopravních prostředků (o 4,5 %). Po přepočtu do stálých cen byla tempa růstu vývozu i dovozu vyšší (12,8 %, resp. 5,9 %) než v běžných cenách. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 9,6 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 21 %, resp. o 15,9 %). Vývoz dosáhl hodnoty 58,2 mld. USD, dovoz 56,4 mld. USD a pasivum obchodní bilance 0,6 mld. USD přešlo do aktiva 1,8 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 17,3 % (na 46,1 mld. Kč), dovoz o 12,3 % (na 44,7 mld. Kč) a záporné saldo 0,5 mld. EUR se změnilo na kladné 1,4 mld. EUR při posílení koruny k EUR o 6,9 %. Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik. Ze 117,2 mld. Kč celkového přírůstku vývozu tam směřovalo 89,6 mld. Kč, z toho do EU 78,4 mld. Vysoký relativní růst vývozu byl do SNS (zhruba o polovinu) a do rozvojových ekonomik (o čtvrtinu). Na meziročním přírůstku dovozu o 59,7 mld. Kč se více než polovinou podílelo zvýšení dovozu ze SNS. Pokles dovozu byl zaznamenán z rozvojových (o 5,4 %) a mimoevropských ekonomik (o 2,3 %). Výši kladného salda obchodní bilance (42,2 mld. Kč) ovlivnil zejména růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 57,5 mld. Kč na 168,3 mld. Kč (s EU o 43,8 mld. Kč na 213,5 mld.) a pokles pasiva s rozvojovými ekonomikami o 14,3 mld. Kč na 27,4 mld. Kč. Stroje a dopravní prostředky upevnily svoji pozici objemem 696,8 mld. Kč ve vývozu v důsledku meziročního růstu o 9,2 %. Dovoz činil 535,1 mld. Kč, když nepatrně poklesl (o 0,2 %). Podíl mírně oslabil ve vývozu na 50,5 % a v dovozu (o 2 p.b.) na 40 %. Kladné saldo se zvýšilo téměř o 60 mld. Kč na 161,7 mld. Kč. Nejvyššího deficitu dosáhla minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 77,1 mld. Kč (meziročně navýšen o 27,6 mld. Kč), což způsobil především růst dovozních cen o 26 %. Chemikálie a příbuzné výrobky se snížením pasiva o 7,7 mld. Kč (na 63,5 mld. Kč) zařadily dle výše deficitu na druhé místo komoditní struktury. Podle předpokládaného způsobu užití nadprůměrně vzrostl dovoz pro osobní spotřebu (o 7,7 %) a jeho podíl na celkovém dovozu posílil o 0,6 bodu na 22 %. Dovoz pro investiční užití poklesl o 1,7 %, když jeho podíl na celkovém dovozu oslabil o 1,8 bodu na 27,2 %. Nadpoloviční podíl získal opět dovoz pro výrobní užití při růstu o 7,1 %. 14

16 Podíl HI TECH výrobků ve vývozu nepatrně posílil (o 0,2 bodu) na 12 % a v dovozu oslabil (o 0,2 p.b.) na 14,5 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI TECH meziročně pokleslo o 11 mld. Kč na 27,9 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 11,7 % při růstu dovozu o 3,4 %. Největší položky, výpočetní technika a výrobky elektroniky a telekomunikace, se společně podílely 77 % na vývozu a 66 % na dovozu skupiny HI TECH. Z hlediska struktury stupně zpracování došlo k mírnému oslabení podílu výrobků s vyšším stupněm na vývozu (na 87,2 %) i dovozu (na 78,1 %) ve prospěch výrobků s nižším stupněm zpracování. V říjnu vývoz rostl, meziročně v korunovém vyjádření, rychleji než dovoz (5 % proti 2,7 %) obdobně jako ve všech měsících roku. Poprvé od roku 1993 bylo v říjnu dosaženo přebytku obchodní bilance. Kladné saldo 1,8 mld. Kč bylo meziročně lepší o 3,5 mld. Kč. V kumulaci (za leden říjen) byla dynamika vývozu dvakrát rychlejší než dynamika dovozu (8,8 % ku 4,4 %) a saldo kladné ve výši 44 mld. Kč, když ve stejném období 2004 vznikl schodek 17,1 mld. Kč (jde o meziroční zlepšení o 61,1 mld. Kč). V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly objemu 1 988,6 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 5,9 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 9,3 % a ve velkoobchodě o 6,5 %. V celém odvětví obchodu se meziročně výkony zvýšily o 5,1 % při růstu výkonové spotřeby o 5,9 % a účetní přidané hodnoty o 4,2 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 61,6 % (v čtvrtletí 2004 to bylo 64,1 %). Průměrná obchodní marže v celém odvětví se meziročně snížila o 0,7 procentního bodu na 15,2 %. Marže poklesla ve velkoobchodě o 0,8 procentního bodu na 13,7 %, v maloobchodě o 0,5 procentního bodu na 21,3 %, v motoristickém segmentu marže zůstala na hodnotě 10,3 % beze změny. Nadnárodní organizace mají nejsilnější pozici v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci realizují již téměř 80 % tržeb. Převaha nadnárodních podniků vyplývá především z finanční síly a obchodních zkušeností, což se promítá do vyjednávaných nákupních podmínek a vysoké produktivity práce. Fyzický objem prodeje (ve stálých cenách) v maloobchodě (OKEČ 52) a motoristickém segmentu (OKEČ 50) se meziročně zvýšil o 4,2 % (ve stejném období v roce 2004 to bylo 1,9 %). Na tomto zvýšení se podílí zejména meziroční růst objemu tržeb motoristického segmentu o 5,7 % (za prodej a opravy motorových vozidel o 5,9 %, za prodej pohonných hmot o 5,5 %, v září byl jejich prodej ovlivněn výrazným nárůstem cen). Samotný maloobchod meziročně vzrostl o 3,4 %. Běžné příjmy sektoru domácností se meziročně zvýšily o 73,2 mld. Kč, to je o 4,6 %. Běžné výdaje sektoru domácností se meziročně zvýšily o 34,7 mld. Kč (tj. o 6,9 %). Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod, určený bu k hrazení spotřeby či tvorbě úspor, ve výši 1 123,8 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 38,5 mld. Kč, tj. o 3,5 %, v reálném vyjádření o 2,4 %. Výdaje na spotřebu domácností rostly vyšším tempem než disponibilní příjmy (3,8 % proti 3,5 % v b.c.). Objem hrubých úspor se meziročně zvýšil jen o 1,4 % a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) poklesla o 0,2 procentního bodu na 7,5 %. Trend poklesu míry úspor domácností je dlouhodobý. Dovozy svým charakterem určené pro osobní spotřebu se v běžných cenách meziročně zvýšily o 22,0 % a objem tržeb, rovněž v běžných cenách, o 4,6 %. To vede k propočtu meziročního zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 0,9 procentního bodu na 40,0 %. Růst 15

17 podílu dováženého zboží činí nabídku atraktivnější, je to však zároveň faktor zatěžující obchodní bilanci. V říjnu dosáhly tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) meziročního tempa růstu pouze 2,8 % ve stálých, resp. 4,4 % v běžných cenách. Za období leden až říjen vzrostly tržby meziročně ve stálých cenách o 4,0 %, resp. o 4,6 % v běžných cenách, vyšší růst zaznamenaly tržby v motoristickém segmentu (o 5,3 % ve stálých cenách) než v maloobchodě (o 3,4 %). 16

18 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Meziroční růst ekonomiky od 2. čtvrtletí roku 2004 osciluje kolem 5 % ní úrovně. Ve 3. čtvrtletí 2005 vzrostl hrubý domácí produkt o 4,9 %, tj. stejně jako ve srovnatelném období předchozího roku. Za čtvrtletí se výkon ekonomiky zvýšil o 5,0 %. ČSÚ na základě nově získaných informací zpřesnil časovou řadu hrubého domácího produktu za všechna čtvrtletí 2004 a Podle revidovaných údajů vzrost HDP v roce 2004 o 4,7 % (původně 4,4 %) a v roce 2005 v 1. čtvrtletí o 5,0 % (4,7 %) a ve 2. čtvrtletí o 5,2 % (5,1 %). Pokračoval trend rychlého hospodářského růstu, Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 6,0 5,0 4,0 3,0 4,0 4,1 3,3 4,1 3,4 2,9 2,4 2,4 3,1 3,6 3,6 4,0 4,8 4,9 5,0 5,0 5,2 4,9 2,0 1,9 1,6 1,9 1,0 1,2 1,2 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO V běžných cenách byl ve 3. čtvrtletí vytvořen hrubý domácí produkt ve výši 742,8 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 5,0 %. Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP prakticky stagnovala (růst 0,1 %), protože dílčí zvýšení tuzemských cen bylo téměř kompenzováno cenovým vývojem na zahraničním trhu. Jeho projevem byl výraznější pokles cen vývozních (o 3,2 %) než dovozních (o 0,6 %). Za čtvrtletí dosáhl hrubý domácí produkt v běžných cenách 2 177,5 mld.kč, což představuje meziroční zvýšení o 5,5 %. který byl doprovázen stabilizovaným cenovým vývojem, 17

19 a to také vlivem příznivé struktury produktu Investiční výdaje rostly rychleji než konečná spotřeba a vývoz zboží a služeb než jejich dovoz Z hlediska vývoje jednotlivých výdajových položek (ve stálých cenách) pokračovaly pozitivní tendence v zahraničním obchodě, když růst vývozu zboží a služeb byl rychlejší než jejich dovoz. K hospodářskému růstu přispěla také domácí poptávka, která zaznamenala další zrychlení. Její současný vývoj však neohrožuje cenovou stabilitu. V rámci domácí poptávky se v meziročním srovnání zmírnil předstih růstu výdajů na tvorbu fixního kapitálu před výdaji na konečnou spotřebu. Zatímco konečná spotřeba za čtvrtletí zrychlila růst na 2,4 % (z 1,7 % loni), dynamika investičních výdajů zpomalila na 2,9 % (z 5,8 %). Růst výdajů na tvorbu fixního kapitálu v průběhu roku postupně gradoval (z 2,5 % v 1. čtvrtletí na 3,2 % ve 3. čtvrtletí). Tento vývoj souvisel s postupným obnovováním dynamiky stavební výroby a realizací strojů a zařízení pro velké investiční akce. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 2,6 % (v roce 2004 o 3,4 %), když v průběhu roku také zrychlovala dynamiku růstu. Ve 3. čtvrtletí se na zvýšení výdajů domácností o 2,9 % podílely zejména výdaje na bytové vybavení (růst o 10,0 %) a výdaje spojené s dopravou (9,6 %). Na druhé straně nejvíce poklesly výdaje za pošty a komunikace ( 6,8 %) a za stravování a ubytování ( 3,0 %). Růst spotřeby vlády o 1,9 % (v roce 2004 pokles o 2,1 %) ovlivnilo jednorázové zahrnutí dvou skupin (ve 2. a 3. čtvrtletí) letadel Gripen (z hlediska celkové úrovně HDP však jde o neutrální operaci, protože o stejnou částku se zhoršil čistý export). Ve vnějším sektoru se ve srovnání s předchozím rokem růst obratu sice zpomalil, ale pozitivní relace předstihu růstu vývozu zboží a služeb před jejich dovozem se naopak dále zvýraznila. Vývoz zboží a služeb (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 11,5 % (v roce 2004 o 20,9 %) a dovoz o 5,3 % (19,4 %), s tím, že vývoz rostl rychleji než dovoz jak v obchodě se zbožím, tak i se službami (u nichž došlo k meziročnímu poklesu dovozu). Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 1995) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč Q Q. 3. Q Q. Konečná spotřeba 1 539,9 1,7 3,8 2,4 domácností 1 052,8 3,4 2,9 2,6 vlády 474,1 2,1 6,1 1,9 neziskových institucí 13,0 10,5 3,6 3,9 Tvorba hrubého kapitálu 582,1 9,5 3,9 3,5 fixní kapitál 568,8 5,8 3,2 2,9 Vývoz zboží a služeb 1 571,8 20,9 10,9 11,5 zboží 1 379,2 22,6 12,5 12,7 služeb 192,6 10,7 0,9 3,0 Dovoz zboží a služeb 1 516,3 19,4 6,1 5,3 zboží 1 337,0 20,9 7,3 6,1 služeb 179,3 8,8 2,7 0,5 Hrubý domácí produkt 2 177,5 4,6 4,9 5,0 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Rozhodující vliv měl na hospodářský růst zahraniční obchod Na základě přírůstkové analýzy lze zjistit příspěvek jednotlivých výdajových položek k hospodářskému růstu. Z orientačních propočtů (agregáty nejsou rovny 18

20 součtům jednotlivých položek) vyplývá, že ve všech čtvrtletích byl hlavním zdrojem hospodářského růstu vnější sektor: v 1. čtvrtletí přispěl k růstu HDP o 5,0 % čistý vývoz zboží a služeb 4,9 proc. body. Příspěvek domácí poptávky (0,1 p.b.) byl výsledkem příznivějšího vývoje konečné spotřeby (0,8 p.b.) než tvorby hrubého kapitálu ( 0,7 p.b), ve 2. čtvrtletí byl růst HDP o 5,2 % zajiš ován opět téměř výhradně čistým vývozem (5,0 p.b). K výraznějším změnám nedošlo ani ve struktuře domácí poptávky (příspěvek 0,4 p.b.), když příspěvek konečné spotřeby (1,5 p.b.) byl nadále kompenzován nižší investiční aktivitou (negativní příspěvek 1,1 p.b.), ve 3. čtvrtletí došlo při růstu HDP o 4,9 % k mírnému oslabení příspěvku zahraničního obchodu (na 3,3 p.b.). V rámci příspěvku domácí poptávky (1,6 p.b.) dále vzrostl vliv konečné spotřeby (2,7 p.b.), zatímco tvorba hrubého kapitálu hospodářský růst zpomalovala ( 1,1 p.b.). Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza vývoje HDP z hlediska poptávky (v % ze stálých cen) 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí Hrubý domácí produkt 5,0 5,2 4,9 Domácí poptávka 0,1 0,4 1,6 1. Konečná spotřeba 0,8 1,5 2,7 domácností 1,0 1,4 1,4 vlády (vč. neziskových institucí) 0,2 0,2 1,3 2. Tvorba hrubého kapitálu 0,7 1,1 1,1 Vnější poptávka (netto vývoz) 4,9 5,0 3,3 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: výpočet na základě cen a struktury předchozího roku (jde o orientační propočty s tím, že agregáty nejsou rovny součtu jednotlivých položek) V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb na 60,0 % (proti 59,0 % za čtvrtletí 2004), a to zejména vlivem odvětví finančního zprostředkování (při růstu podílu z 2,9 % na 3,5 %) a obchodu (z 12,4 % na 12,7 %). Na druhé straně nejvýraznější pokles podílu zaznamenalo zemědělství (z 3,7 % na 3,3 %), mírnější pak průmysl celkem (z 32,3 % na 32,0 %) a stavebnictví (z 6,9 % na 6,8 %). Růst produktu byl zajiš ován především růstem produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka), která se meziročně zvýšila o 4,1 % (ve stejném období roku 2004 o 4,6 %). S ohledem na zvýšení zaměstnanosti o 0,9 % to znamená, že růst hrubého domácího produktu tak byl více než ze čtyř pětin pokryt vyšší produktivitou práce. Z jednotlivých odvětví se dařilo zejména sektoru služeb Růst výkonnosti ekonomiky byl založen na růstu produktivity práce I.2. Trh práce Česká republika měla k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, ,5 tisíc obyvatel, což bylo o 32,1 tisíc více než před rokem. Kromě vyššího přírůstku dosaženého zahraniční migrací byl v čtvrtletí zaznamenán také nižší přirozený úbytek populace (rozdíl živě narozených a zemřelých osob). Příčinou jeho poklesu v posledních dvou letech jsou rostoucí počty narozených dětí. Nárůst počtu obyvatel ovlivňuje zahraniční migrace i zvýšení porodnosti 19