Tvrze, hrady a zámky okresu Jindřichův Hradec z hlediska přístupu pro handicapované občany

Tvrze, hrady a zámky okresu Jindřichův Hradec z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě 11.12. 2015 Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce akad. mal. Vladimíru Netoličkovi za cenné rady, ochotu a čas při vedení mé práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky okresu Jindřichův Hradec z hlediska přístupu pro handicapované občany Bakalářská práce Autor: Jarmila Salabová Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2015

Copyright 2015 Jarmila Salabová

Abstrakt SALABOVÁ, Jarmila: Tvrze, hrady a zámky okresu Jindřichův Hradec z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 72 stran. Bakalářská práce se zabývá zmapováním tvrzí, hradů a zámků okresu Jindřichův Hradec. Teoretická část je věnována především handicapu a jeho rozdělení, v praktické části je vytvořen seznam tvrzí, hradů a zámků okresu Jindřichův Hradec a na základě fotodokumentace, slovního popisu a subjektivního hodnocení je posuzována přístupnost těchto památek pro daný typ handicapu. Klíčová slova: Jindřichův Hradec, zdravotní, tvrze, hrady, zámky Abstract SALABOVÁ, Jarmila: Strongholds and castles of Jindřichův Hradec county in terms of access for people with handicap. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor akad. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2015. 72 pages. The thesis follows up mapping strongholds and castles of the district Jindřichův Hradec. The theoretical part is about handicap and his partition. In the next part of this thesis is created the list of strongholds and castles of the district Jindřichův Hradec on the base of the photographs, verbal description and subjective reviews and is judged the accessibility of these monuments for some type of handicap. Keywords: Jindřichův Hradec, disabilities, fortressses, strongholds, castles 7

Předmluva Vzhledem k tomu, že cestování je mým velkým koníčkem, doufala jsem v to, že se tímto směrem bude ubírat i má bakalářská práce. Podařilo se. Vypsané téma Tvrze, hrady a zámky akad. mal. Vladimírem Netoličkou pro mne bylo jasnou volbou. Zvlášť, pokud se jedná o dovětek z hlediska přístupu pro handicapované občany, neboť o to větší hodnotu tato práce bude mít. Oslovila jsem tedy akad. mal. Vladimíra Netoličku, s nímž jsme po vzájemné konzultaci zvolili pole působnosti. Ačkoliv byla v nabídce vypsaných témat i oblast, ve které žiji, konkrétně Znojemsko, rozhodla jsem se pro okres Jindřichův Hradec. Důvod byl jednoduchý chtěla jsem poznat historii, krásy a rozmanitosti míst ze vzdálenějšího kouta České republiky. Tato bakalářská práce tak bude mít nejen přínos pro mou osobu vzhledem k obohacení mě samotné, nýbrž i význam pro handicapované osoby, kterým umožní seznámit se s tvrzemi, hrady a zámky okresu Jindřichův Hradec a rozšířit si tak povědomí o těch památkách, které umožňují jejich navštívení. 8

Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Obsah... 9 Úvod... 16 Teoretická část... 18 1 Zdravotní... 18 1.1 Osoby s tělesným m a zdravotním znevýhodněním... 18 1.2 Osoby s mentálním m... 19 1.3 Osoby se zrakovým m... 20 1.4 Osoby se sluchovým m... 22 1.5 Osoby s kombinovaným m... 23 2 Průkazy osob se zdravotním m... 24 2.1 Průkazy TP a nároky z nich vyplývající... 24 2.2 Průkazy ZTP a nároky z nich vyplývající... 24 2.3 Průkazy ZTP-P a nároky z nich vyplývající... 25 3 Bariéry pro handicapované osoby... 26 Praktická část... 27 4 Vlastní výzkum... 27 4.1 Metodika výzkumu... 27 4.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků okresu Jindřichův Hradec... 28 4.3 Popis návštěvy tvrzí okresu Jindřichův Hradec... 29 9

4.3.1 Babky... 29 4.3.2 Budkov... 31 4.4 Popis návštěvy hradů okresu Jindřichův Hradec... 33 4.4.1 Fugelhaus - zřícenina... 33 4.4.2 Landštejn... 35 4.4.3 Vítkův hrad... 38 4.5 Popis návštěvy zámků okresu Jindřichův Hradec... 40 4.5.1 Červená Lhota... 40 4.5.2 Chlum u Třeboně... 43 4.5.3 Jemčina... 45 4.5.4 Jindřichův Hradec... 47 4.5.5 Kardašova Řečice... 50 4.5.6 Nová Bystřice... 51 4.5.7 Nová Včelnice... 53 4.5.8 Pluhův Žďár... 55 4.5.9 Staré Město pod Landštejnem... 57 4.5.10 Stráž nad Nežárkou... 59 4.5.11 Terezínov... 61 4.5.12 Třeboň... 62 5 Subjektivní posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby... 64 5.1 Osoby tělesně postižené... 64 5.2 Osoby mentálně postižené... 65 5.3 Osoby zrakově postižené... 66 5.4 Osoby sluchově postižené... 67 6 Shrnutí... 68 7 Závěr... 69 8 Seznam použité literatury... 71 10

Kde není uveden zdroj, je tabulka, obrázek a mapa prací autora. Seznam tabulek Tabulka 1 Zhodnocení přístupnosti tvrze Babky... 30 Tabulka 2 Zhodnocení přístupnosti tvrze Budkov... 32 Tabulka 3 Zhodnocení přístupnosti hradu Fugelhaus... 34 Tabulka 4 Zhodnocení přístupnosti hradu Landštejn... 37 Tabulka 5 Zhodnocení přístupnosti Vítkova hradu... 39 Tabulka 6 Zhodnocení přístupnosti zámku Červená Lhota... 42 Tabulka 7 Zhodnocení přístupnosti zámku Chlum u Třeboně... 44 Tabulka 8 Zhodnocení přístupnosti zámku Jemčina... 46 Tabulka 9 Zhodnocení přístupnosti zámku Jindřichův Hradec... 49 Tabulka 10 Zhodnocení přístupnosti zámku Kardašova Řečice... 50 Tabulka 11 Zhodnocení přístupnosti zámku Nová Bystřice... 52 Tabulka 12 Zhodnocení přístupnosti zámku Nová Včelnice... 54 Tabulka 13 Zhodnocení přístupnosti zámku Pluhův Žďár... 56 Tabulka 14 Zhodnocení přístupnosti zámku Staré Město pod Landštejnem... 58 Tabulka 15 Zhodnocení přístupnosti zámku Stráž nad Nežárkou... 60 Tabulka 16 Zhodnocení přístupnosti zámku Terezínov... 61 Tabulka 17 Zhodnocení přístupnosti zámku Třeboň... 63 11

Seznam obrázků Obrázek 1 Přístupová cesta... 29 Obrázek 2 Informační cedule... 30 Obrázek 3 Oblast dříve stojící tvrze... 30 Obrázek 4 Příjezdová cesta... 31 Obrázek 5 Příjezdová cesta II... 31 Obrázek 6 Možnost parkování... 31 Obrázek 7 Přístupová cesta přes louku... 33 Obrázek 8 Přístupová cesta přes les... 33 Obrázek 9 Zbytky objektu... 34 Obrázek 10 Parkoviště... 36 Obrázek 11 Přístupová cesta... 36 Obrázek 12 Vchod na hrad... 36 Obrázek 13 Nádvoří... 36 Obrázek 14 Terénní nerovnosti... 38 Obrázek 15 Terénní překážky... 38 Obrázek 16 Část přístupové cesty... 39 Obrázek 17 Zbytky objektu... 39 Obrázek 18 Parkoviště... 41 Obrázek 19 Vstup do prodejny vstupenek... 41 Obrázek 20 Přepážka v prodejně vstupenek... 41 Obrázek 21 Vstup na toalety... 41 Obrázek 22 Pohled na zámek z hlavní cesty... 43 Obrázek 23 Chodník okolo zámku při hlavní cestě... 43 Obrázek 24 Zámecký park... 44 Obrázek 25 Parkoviště... 45 Obrázek 26 Přístupová cesta k zámku... 45 Obrázek 27 Nádvoří zámku... 46 Obrázek 28 Parkoviště... 48 Obrázek 29 Cesta z parkoviště k zámku... 48 Obrázek 30 Povrch cesty mezi nádvořími... 48 Obrázek 31 Vstup do prodejny vstupenek... 48 Obrázek 32 Vstup na toalety... 48 12

Obrázek 33 Parkoviště... 50 Obrázek 34 Zámek Kardašova Řečice... 50 Obrázek 35 Vyhrazené parkoviště před zámkem... 51 Obrázek 36 Parkoviště II... 52 Obrázek 37 Pohled na zámek včetně parkování... 53 Obrázek 38 Chodník okolo zámku... 53 Obrázek 39 Zdevastovaná zahrada... 53 Obrázek 40 Chátrající interiér... 53 Obrázek 41 Parkoviště... 55 Obrázek 42 Přístupová cesta k zámku... 55 Obrázek 43 Ukázka možnosti k zaparkování... 57 Obrázek 44 Terén okolo zámku... 57 Obrázek 45 Příjezdová cesta k zámku... 59 Obrázek 46 Přístupová cesta k zámku... 59 Obrázek 47 Varianta parkování... 61 Obrázek 48 Přístupová cesta k zámku... 61 Obrázek 49 Parkoviště... 63 Obrázek 50 Vyhrazené parkoviště... 63 Obrázek 51 Vstup do prodejny vstupenek... 63 Obrázek 52 Nádvoří zámku... 63 13

Seznam map Mapa 1 Přehled objektů vhodných pro návštěvu tělesně postižených osob... 64 Mapa 2 Přehled objektů vhodných pro návštěvu mentálně postižených osob... 65 Mapa 3 Přehled objektů vhodných pro návštěvu zrakově postižených osob... 66 Mapa 4 Přehled objektů vhodných pro návštěvu sluchově postižených osob... 67 14

Seznam zkratek aj. a jiné tzv. takzvaný TP těžké ZTP zvlášť těžké ZTP-P zvlášť těžké /průvodce WHO Světová zdravotnická organizace 15

Úvod Ten, kdo má proč žít, dokáže snést téměř jakékoliv jak. F. Nietzsche Může se zdát, že téměř všem jedincům umožňuje dnešní tolerantní společnost přístup ke vzdělání, k výběru profesního zaměření, k realizování sebe samých v širokém výběru volnočasových aktivit, Pouze pár jedincům je tato možnost odepřena. Ačkoliv mnohým z nás připadá problematika osob s handicapem, jímž není zcela umožněno začlenění do společnosti, diametrálně vzdálená, je nutné si uvědomit, že v České Republice se potýká s handicapem téměř každý desátý člověk, tj. téměř 1 100 000 obyvatel. S odkazem na dubnové vydání Měsíčníku ČSÚ z roku 2014 je potřebné zdůraznit, že oproti údajům z roku 2006 je patrný nárůst počtu osob se zdravotním m o 0,3 procentního bodu, tento nárůst je patrný především u věkových skupin do 29 let a 75+. Přesto, že žijeme ve 21. století a postoj naší společnosti k handicapovaným občanům se v průběhu historie značně změnil, stále se někteří staví odmítavě k osobám, kteří vybočují z řady; při kontaktu s handicapovanou osobou reagují neadekvátně, chovají k nim celou řadu předsudků, zášť, mají strach. V tomto boji je proto nutné nezabřednout a neustále zvyšovat informovanost společnosti, abychom dosáhli eliminace těchto nepříznivých bariér a zajistili tak osobám se zdravotním m maximální možné zapojení do společnosti, důstojnost, rovnoprávnost. Vzhledem k tomu, že naše krajina oplývá množstvím cenných staveb, jejich okázalost a monumentalita by mohla být díky eliminaci či mnohdy jen mírné redukci doceněna i handicapovanými občany. Přestože se ne všechny památky nachází na rovinatém terénu, i hrady, tvrze a ostatní, jejichž poloha je obtížně zvládnutelná i pro fyzicky zdatné turisty, mohou nabídnout handicapovaným návštěvníkům pohled alespoň na některou z jejich částí. Proto vznikla tato bakalářská práce, jejímž předmětem je zhodnocení přístupnosti památek okresu Jindřichův Hradec pro handicapované občany. Význam této práce spočívá ve skutečnosti, že poslouží pro některé z handicapovaných osob jako motivace k překonání 16

mnohdy mylných předsudků a navštívení alespoň jedné z výčtu mnoha atraktivních nemovitých památek nacházejících se v tomto okrese. V tom okamžiku dojde k docenění významu vzniku této práce, ohodnocení snahy, která do ní byla vložena. 17

Teoretická část 1 Zdravotní V souvislosti s potřebami této bakalářské práce je prvořadé definovat pojem handicap a zároveň klasifikovat možné vady a poruchy: Handicap je znevýhodnění, jenž omezuje či přímo zabraňuje jedinci naplnit roli, která je pro něj s ohledem na věk, pohlaví, sociální či kulturní činitele obvyklá. Handicap můžeme obecně rozdělit na základě několika kritérií - podle typu, druhu, intenzity a dle doby vzniku. Významná kritéria uvádím u každého z handicapu. Je nutné mít také na paměti, že poruchy a handicapy mohou vznikat v průběhu celého života, ne pouze v dětství. 1.1 Osoby s tělesným m a zdravotním znevýhodněním Jedná se o osoby s m pohybového aparátu, tzn. o osoby, kterým je kvůli tělesné odchylce omezen či úplně odepřen soběstačný pohyb. Vítková rozděluje tělesná dle místa a doby vzniku. [1998] Dle místa vzniku dělíme tělesná : - obrny centrální a periferní týkají se poruchy nervové soustavy - deformace vznikají nesprávným držením některé části těla - malformace rozumíme tím patologické vyvinutí některých částí těla, nejčastěji končetin - amputace odejmutí části či celé končetiny Z pohledu doby vzniku rozlišujeme tělesná : - vrozená - získaná 18

Kompenzační pomůcky pro osoby s tělesným m a zdravotním znevýhodněním [Slowík, 2007, s. 102]: - ortopedické hole, berle a chodítka - protetika (protézy a epitézy) - speciální ortopedická obuv - elektrické či mechanické vozíky - schodišťová sedačka, plošina - schodolez (pásový, kolečkový, samoobslužný) - zvedák (elektrický, vanový) - stropní kolejnicový systém - speciálně upravené automobily - speciální hardwarové pomůcky 1.2 Osoby s mentálním m Jedná se o takovou skupinu osob, která, ačkoliv byla výchovně podnícena, nedosahuje předpokládané úrovně intelektových schopností. Mezi handicapovanými osobami je skupina osob s mentálním m nejhojněji zastoupena, přičemž počet takto handicapovaných stále roste, v současnosti se v České republice hovoří o téměř 300 000 osobách s mentálním m. Z etiologického hlediska dělíme mentální na [ Zvolský, 2001]: - dědičnost - sociální faktory - další environmentální faktory - specifické genetické příčiny - nespecificky podmíněné poruchy 19

Dle doby vzniku rozlišujeme mentální retardaci na: - vrozenou - získanou - sociálně podmíněnou Na základě 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, jež vydala Světová zdravotnická organizace, se člení mentální retardace z pohledu stupně inteligence do následujících kategorií: - lehká mentální retardace: IQ 50-69 - středně těžká mentální retardace: IQ 35-49 - těžká mentální retardace: IQ 20-34 - hluboká mentální retardace: IQ 0-19 - jiná mentální retardace - neurčená mentální retardace 1.3 Osoby se zrakovým m Za osobu se zrakovým m je považována osoba, u níž byl diagnostikován různý stupeň zraku a u které ani vhodná optická korekce nevystačuje k tomu, aby náležitě nabývala a zpracovávala informace prostřednictvím zrakové cesty. Ne nadarmo je zrak mnohými lidmi považován za nejdůležitější lidský smysl. Vždyť právě zrakem nabýváme téměř 90% veškerých informací o našem okolí. Právě proto je velice komplikované adaptovat osoby se zrakovým m na život bez zraku. Odhaduje se, že v České republice žije až 100 tisíc občanů s těžkým zrakovým m. Obecně pro všechny typy handicapu platí, že je lze kategorizovat z pohledu různých hledisek, neboť každá z vědních disciplín si vytváří své klasifikační systémy. Proto i zraková lze kategorizovat dle řady kritérií: 20

Dle doby vzniku zrakového dělíme na: - vrozené - získané V závislosti na délce trvání dělíme zrakové na: - krátkodobé - dlouhodobé - opakující se Podle etiologie stanovujeme zrakové : - orgánové - funkční Na základě stupně zrakového rozlišujeme: - slabozrakost - zbytky zraku - nevidomost Klasifikace zrakového podle WHO (Světové zdravotnické organizace): - střední slabozrakost kategorie zrakového 1 - silná slabozrakost - kategorie zrakového 2 - těžce slabý zrak - kategorie zrakového 3 - praktická nevidomost kategorie zrakového 4 - úplná nevidomost kategorie zrakového 5 - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí [1] 21

Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým m [Slowík, 2007, s. 63]: - optické pomůcky (lupy) - optoelektronické pomůcky (zvětšovací televizní lupy) - pomůcky na bázi PC (speciální hardware, speciální software) - ostatní pomůcky (bílá hůl, ultrazvukový vyhledávač překážek, speciální hodinky, Pichtův psací stroj, diktafony, ) 1.4 Osoby se sluchovým m Za osobu se sluchovým m považujeme tu osobu, jež trpí poruchou sluchové schopnosti, to znamená, že není schopna vnímat a vyhodnocovat zvukové podněty, či pouze v omezené míře. Mluvíme tedy o osobách, které mají kvůli vadě sluchu problémy orientovat se v prostředí, a projevuje se u nich bariéra v oblasti rozvoje mluvené řeči, proto jsou lidé s vadami sluchu menšinou, které využívá svůj vlastní jazyk a to jazyk znakový. Do konce 90. let 20. st. nebylo v České republice k dispozici žádné šetření, které by podávalo ucelený obraz o počtu sluchově postižených osob. Přelom nastal publikováním článku Kolik je u nás sluchově postižených?, který vydal roku 1998 Doc. Ing. Jaroslav Hrubý v časopise Speciální pedagogika. Hrubý odhaduje, že v České republice je téměř půl milionu sluchově postižených osob, přičemž ale u drtivé většiny z nich byl příčinou zhoršení sluchu vyšší věk. Počet osob, které vada sluchu provází již od narození či dětství, je dle jeho odhadu téměř 15 000. Sluchová můžeme dělit na základě několika kritérií: Dle typu dělíme sluchové na: - převodní osoba je špatně slyšící - percepční člověk špatně rozumí - smíšené vady Na základě intenzity sluchové ztráty rozlišujeme osoby: - nedoslýchavé - neslyšící 22

- ohluchlé Stejně jako u zrakových dělíme i sluchové dle doby vzniku na vrozené a získané a dle etiologie na orgánové a funkční. Velikost ztráty sluchu podle WHO: - normální sluch, kdy slyšíme i ty nejslabší zvuky jako tikání hodinek: 0 25 db - lehké poškození sluchu, které můžeme přirovnat ke komunikačním problémům v mírně hlučném prostředí: 26 40 db - střední poškození sluchu odpovídá komunikačním problémům ve hlučném prostředí: 41 60 db - těžké poškození sluchu, při kterém se projevuje velmi špatná (mnohdy téměř žádná) odezva na hlasité zvuky jako je například zvuk vysavače: 61 80 db - velmi těžké poškození sluchu až hluchota se projevuje ignorováním velmi hlasitých zvuků jako je zvuk motoru automobilu: 81 db a více Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým m [Slowík, 2007, s. 75-76]: - sluchadla (kapesní, závěsná, brýlová, boltcová, zvukovodová, analogová, digitální, hybridní) - kochleární implantát - zesilovací aparatury - technické pomůcky (světelné signalizátory např. budíky se světelnou signalizací, indukční smyčka, speciální telefony a počítače, ) 1.5 Osoby s kombinovaným m Za osobu s kombinovaným m považujeme takovou osobu, u které se vyskytují dva či více druhů zároveň a to různých podob a stupňů závažnosti. 23

2 Průkazy osob se zdravotním m Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje zdravotně postiženým občanům mimořádné výhody. Jedná se průkaz pro osoby zdravotně postižené, přičemž výhody jsou patrné především v oblasti dopravy a při potřebách průvodce. Od 1. ledna 2014 lze získat tento průkaz na základě samostatného správního řízení, tj. na základě podání žádosti včetně posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení. Průkaz osoby se zdravotním m může získat osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním m charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. [MPSV, 2013, s 6]. Průkaz osoby se zdravotním m se vydává ve třech stupních - TP, ZTP a ZTP/P. 2.1 Průkazy TP a nároky z nich vyplývající Průkaz TP je vydáván osobám se středně těžkým funkčním m pohyblivosti, včetně osob s poruchou autistického spektra, tedy osobám, jež se dokáží samy pohybovat v domácím prostředí, avšak v exteriéru se u nich vyskytují nesnáze především při vyhýbání se překážek a při pohybu po členitém terénu. Držitel průkazu TP je oprávněn: - využít vyhrazeného místa k sedění ve veřejných dopravních prostředcích, pokud však není místo k sedění obsazeno osobou, jež si zakoupila místenku - při osobním vyřizování záležitostí v případě, že je nutné delší čekání [2] 2.2 Průkazy ZTP a nároky z nich vyplývající Průkaz ZTP je vydáván osobám s těžkým funkčním m pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, tedy osobám, které, ačkoliv jsou schopny v domácím prostředí samostatného pohybu, zvládají pohyb v exteriéru s podstatně velkými komplikacemi a je schopna ujít pouze krátkou vzdálenost. 24

Držitel průkazu ZTP je oprávněn: - totožné nároky jako na základě průkazu TP a dále - není povinen u pravidelných spojů místní veřejné hromadné dopravy hradit jakoukoli částku jízdného a může tak využívat těchto spojů bezplatně - je povinen ve II. vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a dále v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy uhradit pouze 1/4 z ceny jízdného, zbývající část je zdarma [2] 2.3 Průkazy ZTP-P a nároky z nich vyplývající Průkazy ZTP-P jsou vydávány osobám se zvlášť těžkým funkčním m nebo úplným m pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Jedná se tedy o osoby, které jsou v domácím prostředí schopny chůze buď s obrovskými problémy, nebo nemohou chodit vůbec, v exteriéru pak nejsou schopny jakéhokoliv samostatného pohybu a jsou vázány na využití invalidního vozíku. Držitel průkazu ZTP-P je oprávněn: - totožné nároky jako na základě průkazu TP a ZTP a dále - průvodce nehradí jízdné ve veřejných hromadných dopravních prostředcích v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě - pokud držitel průkazu nevyužívá služeb průvodce, ale vodícího psa, nelze požadovat zaplacení jízdného za tohohle psa Držitelé těchto průkazů mohou uplatňovat další požadavky upravující právními předpisy. Jedná se například o zákon o daních z příjmů (slevy na dani), zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích (bezplatné používání dálnic) či zákon o dani z nemovitých věcí [2]. 25

3 Bariéry pro handicapované osoby Pro to, aby bylo umožněno osobám s handicapem navštívení památek, je nutné přizpůsobit se nárokům jejich handicapu a zajistit tak bezbariérový přístup. Co vše představuje pro osoby s handicapem překážku? - chodby umožňující dostatečný prostor pro manévrování - informační cedule a letáky - informační cedule v Braillově písmě - nerovnost a kluzkost podlah - ovládání znakové řeči personálem - povrchy cest - prahy - proškolený personál - schody - šířka dveří (min. 80 cm), případně barevná odlišnost zvláštností - zábradlí 26

Praktická část 4 Vlastní výzkum 4.1 Metodika výzkumu Při přípravě mé bakalářské práce jsem vycházela z evidence nemovitých památek, která je přístupná na webových stránkách Národního památkového úřadu. Tento přehled mi umožnil snadno vyhledat veškeré tvrze, hrady a zámky okresu Jindřichův Hradec, které posloužily jako výchozí body mé bakalářské práce. Podstatou mé bakalářské práce byl terénní výzkum založený na osobní návštěvě každého z objektů a zároveň pořízení fotodokumentace, která slouží jako stěžejní část této práce. Zaměřovala jsem se na vhodné podmínky pro návštěvu handicapovaných osob, jako jsou parkování, přístup a pohyb v okolí památky, uzpůsobení přístupu k toaletám, toalety pro handicapované a u těch památek, které nabízí prohlídku interiérů, také přístupnost vstupu do prodejny vstupenek. Vzhledem k tomu, že míra je u každé handicapované osoby subjektivní, nelze tudíž stanovovat, nakolik je její návštěva dané památky vhodná. Předmětem práce proto není žádná hodnotící škála, nýbrž výhradně jen slovní komentář doplněný fotografiemi a subjektivním posouzením přístupnosti pro daný typ handicapu. To je hodnoceno škálou 1 5, přičemž hodnocení je totožné s hodnocením dle školního systému. Každá handicapovaná osoba má tak prostor pro to, aby sama zhodnotila svůj stav a uznala, nakolik je pro ni návštěva daného objektu přijatelná. 27

4.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků okresu Jindřichův Hradec Následující seznam byl vytvořen díky webovému seznamu Národního památkového ústavu: Tvrze: - Babky - Budkov Hrady: - Fugelhaus (zřícenina) - Landštej - Vítkův hrad (zřícenina) Zámky: - Červená Lhota - Chlum u Třeboně - Jemčina - Jindřichův Hradec - Kardašova Řečice - Nová Bystřice - Nová Včelnice - Pluhův Žďár - Staré Město pod Landštejnem - Stráž nad Nežárkou - Terezínov - Třeboň 28

4.3 Popis návštěvy tvrzí okresu Jindřichův Hradec Tato kapitola se věnuje popisu přístupu ke tvrzím okresu Jindřichův Hradec. 4.3.1 Babky Historie Předpokládaný vznik této tvrze sahá až do 1. poloviny 14. století, v průběhu staletí byla tato tvrz vypálena, zničena a zbytky zdiva byly rozebrány jako materiál ke stavebním účelům. V roce 1958 byl objekt prohlášen kulturní památkou. Přístupnost Vlastní parkoviště tahle památka nenabízí, parkování jednoho osobního automobilu je možné na jejím úpatí, nejedná se ale o vyhrazené parkoviště, nýbrž o využití dostatečného prostoru k zaparkování vozidla. Další parkovací možností je parkování podél vozovky v okolí této památky. Nyní jsou k dispozici pouze nepatrné zbytky objektu, ke kterým vede přístupná, mírně kopcovitá cesta bez jakýchkoli omezení. Ovšem pokud není návštěvník místní, jen těžko by na tuto památku narazil, neboť k ní nesměruje žádná cedule. Na jejím vrcholu se nachází informační cedule popisující stručnou historii této tvrze. Patrná je absence informační tabule v Braillově písmu. Toalety zde nejsou. Obrázek 1 Přístupová cesta 29

Obrázek 2 Informační cedule Obrázek 3 Oblast dříve stojící tvrze Tabulka 1 Zhodnocení přístupnosti tvrze Babky Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 2 2 2 1 1 Pohyb po památce 2 2 2 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 30

4.3.2 Budkov Historie Jedná se o obdélníkovou patrovou budovu, jejíž předpokládaný vznik spadá do poloviny 16. století. Majitelem byl Adam I. z Hradce a poté jeho žena Anna. V průběhu 18. století byla tato tvrz upravena na sýpku a později na obytné stavení. V roce 1958 byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V současnosti je památka v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupná. Přístupnost Povrh příjezdové cesty je asfaltový a posléze přechází v zatravněnou, udusanou plochu, dostatečně velikostně uzpůsobenou k parkování aut. Tato travnatá plocha se nachází okolo celého objektu a umožňuje tak možnost pohybu pro všechny handicapované osoby bez komplikací. Chybí zde jakákoli informační tabule. Toalety zde nejsou. Obrázek 4 Příjezdová cesta Obrázek 5 Příjezdová cesta II Obrázek 6 Možnost parkování 31

Tabulka 2 Zhodnocení přístupnosti tvrze Budkov Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 32

4.4 Popis návštěvy hradů okresu Jindřichův Hradec Tato kapitola se věnuje popisu přístupu pro handicapované osoby k jednotlivým hradům, jež se v okrese Jindřichův Hradec nachází. Je zde popsané parkování, přístup na toalety a hlavně samotný přístup do hradů. 4.4.1 Fugelhaus - zřícenina Historie Hrad Fugelhaus (také Fuglhaus) byl postaven pravděpodobně na konci 14. století Oldřichem z Ústí. Roku 1958 byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V současné době zde nacházíme pouze nepatrné zbytky zdiva. Přístupnost Zbytky dokazující existenci hradu Fugelhaus naleznete na vyvýšenině uprostřed lesíku, k níž dojdete ze silnice s asfaltovým povrchem přes louku zhruba po 100 metrech. U cesty je možnost zaparkovat, jedná se o upravenou cestu asfaltového charakteru, nicméně představuje pouze provizorní parkoviště, vyhrazené parkoviště chybí. Samotná cesta ke zbytkům hradu je kopcovitá, plná kořenů stromů, kamení a nerovností. I samotné pohybování se po okolí památky vyžaduje značnou ostražitost, neboť členitý terén umožňuje snadno zavadit o kořeny stromů či výmoly ukryté pod spadaným listím. Informační ceduli či směrovku značící cestu byste hledali marně. Jedinou záchranou pro to, abyste tuhle památku nalezli, zůstává navádění od místních obyvatel. Toalety zde nejsou. Obrázek 7 Přístupová cesta přes louku Obrázek 8 Přístupová cesta přes les 33

Obrázek 9 Zbytky objektu Tabulka 3 Zhodnocení přístupnosti hradu Fugelhaus Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 4 4 4 1 1 Pohyb po památce 5 5 5 2 2 Toalety 5 5 5 5 5 34

4.4.2 Landštejn Historie Založení hradu se datuje do 13. století, kdy na základě své významné strategické polohy (setkávají se zde hranice Čech, Moravy a Rakouska) vzniká pomezní pevnost. Jeho zkázou se stává požár v roce 1771 způsobený úderem blesku, po němž hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Po druhé světové válce se stal majitelem tohoto objektu stát, v 70. letech započala rozsáhlá rekonstrukce a následně v roce 1990 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. [3] Přístupnost V úpatí památky se nachází dostatečné množství parkovacích míst. Povrch parkoviště je tvořen štěrkopískem. Po předchozí domluvě je možné, pokud se jedná například o návštěvníka tělesně postiženého, zaparkovat před vstupní hradní branou. Landštejn se nachází na mírném kopci, k jeho překonání slouží terén z udusané hlíny či schody se zábradlím. Přístup k prodejně vstupenek a publikací je bezbariérový. Povrch nádvoří je tvořen dlážděnými lomovými kameny. Vozíčkářům je umožněn pohyb po nádvoří a také prohlídka horního a dolní parkanu, zbývající prohlídky jsou z důvodů schodů, nerovných povrchů a prudkého stoupání vozíčkářům nepřístupny. K dispozici jsou bezbariérově uzpůsobené toalety. Sestupuje se k nim po 3 schodech, vozíčkářům slouží pro jejich překonání ližiny. Chybí zde informační tabule v Braillově písmu. 35

Obrázek 10 Parkoviště Obrázek 11 Přístupová cesta Obrázek 12 Vchod na hrad Obrázek 13 Nádvoří 36

Tabulka 4 Zhodnocení přístupnosti hradu Landštejn Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 2 2 2 1 1 Pohyb po památce 2 2 2 1 1 Toalety 1 1 1 1 1 37

4.4.3 Vítkův hrad Historie Historie Vítkova hradu (také hrádku) sahá až do první poloviny 13. století, čímž se stává jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Původně měla stavba přibližně trojúhelníkový tvar, nyní jsou k vidění pouze nepatrné zbytky tohoto objektu. Od r. 1958 je Vítkův hrad kulturní památkou. Přístupnost Parkoviště je pouze provizorní a to před vstupem do samotného lesa. Není zde žádný vyhrazený prostor pro parkování. V úpatí kopce, na němž byl Vítkův hrad vybudován, je informační tabule, na stromech jsou turistická označení udávající směr. Informační tabule není v Braillově písmu. Pro to, abyste se mohli podívat na zbytky Vítkova hradu, je nutné prodrat se lesnatou, klikatou cestičkou, tu a tam ohnout hřbet a vyhnout se tak větvím stromů, pokořit vystouplé kořeny stromů, které občas slouží jako schody, nicméně zábradlí k těmto schodům v lese budete jen těžko hledat; přeskočit malé potůčky a to vše při cestě do prudkého kopce, na němž kdysi stál Vítkův hrad v celé své kráse. Terén je uzpůsoben návštěvě turistů, nicméně vyžaduje fyzickou zdatnost, a proto zcela vylučuje návštěvu handicapovaných osob. Toalety zde nejsou. Obrázek 14 Terénní nerovnosti Obrázek 15 Terénní překážky 38

Obrázek 16 Část přístupové cesty Obrázek 17 Zbytky objektu Tabulka 5 Zhodnocení přístupnosti Vítkova hradu Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 3 3 3 3 3 Cesta k památce 5 5 5 3 3 Pohyb po památce 5 5 5 2 2 Toalety 5 5 5 5 5 39

4.5 Popis návštěvy zámků okresu Jindřichův Hradec Tato kapitola se věnuje popisu přístupu do zámků okresu Jindřichův Hradec se zaměřením na parkování, přístup k toaletám a hlavně samotný přístup do zámků. 4.5.1 Červená Lhota Historie Dějiny zámku Červená Lhota sahají až do 14. století, kdy v místech současného zámku stála tvrz zvaná Lhota. Dnešního vzhledu nabyla Lhota za vlády Jana Káby z Rybňan, který nechal vybudovat zámeček nesoucí název Nová nebo také Kábova Lhota, později pak dle pověsti o zámecké paní, kterou unesl čert, a zůstaly po ní jen krvavé stopy na bělostných zdech, mluví se o Červené Lhotě. Tento název již zámku zůstal dodnes. [4] Přístupnost Zámek Červená Lhota nabízí svým návštěvníkům parkoviště s dostatečnou kapacitou, parkování tedy není žádným problémem. Terén od parkoviště k zámku je rovný, s asfaltovým povrchem, tedy velice dobře přístupný. Je nutné ujít vzdálenost zhruba 300m, ve výjimečných případech (např. pokud se jedná o návštěvníka tělesně postiženého) lze zajet autem až před hlavní vstup do zámku. Větší úsilí je pak potřeba vynaložit při vstupu k zámku přes most, neboť jej tvoří dlažba, tzv. kočičí hlavy. Prodejna vstupenek je umístěna v přízemí zámku, avšak po vystoupání dvou schodů a jednoho schodu dolů se člověk nachází teprve v místnosti prezentující zámecký okruh, samotná prodejna je pak ve vedlejší místnosti, do které se vstupuje z první místnosti po rovině. Přepážka je nepřiměřeně vysoká a osoba na vozíčku by si jen stěží mohla zakoupit vstupenku. Následuje třetí místnost prodejna publikací, do níž se sestupuje po 3 schodech. Ližiny zde nejsou k dispozici. Samotná prohlídka zámku podkroví i pokojů, není uzpůsobena pro bezbariérový přístup. Kromě nízkých prahů je největším problémem desítka schodů, které musí návštěvník vystoupat a sestoupat během jedné prohlídky. 40

Existuje bezbariérový přístup k toaletám umístěným v budově u vstupu do zámku. Obrázek 18 Parkoviště Obrázek 19 Vstup do prodejny vstupenek Obrázek 20 Přepážka v prodejně vstupenek Obrázek 21 Vstup na toalety 41

Tabulka 6 Zhodnocení přístupnosti zámku Červená Lhota Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 2 2 2 1 1 Toalety 1 1 1 1 1 42

4.5.2 Chlum u Třeboně Historie Na místě současného zámku stávala v prvopočátku tvrz, zbudována na počátku 16. století. Samotný zámek pak vznikl na počátku 18. století a prošel mnohými rekonstrukcemi, současnou podobu trojkřídlého dvoupatrového objektu obklopeného rozsáhlým parkem získal na počátku 20. století za vlády Františka Ferdinanda d Este. Mezi světovými válkami sloužil zámek k rekreačním účelům vládních činitelů, stal se oblíbeným místem spisovatelů a hudebních skladatelů, za druhé světové války sloužil jako sklad německého letectva. V současnosti je zámek soukromým vlastnictvím a není veřejnosti přístupný. Přístupnost Zámek nabízí dvě varianty parkování zhruba 150m od zámku je parkoviště u nákupního střediska s vyhrazeným parkováním pro tělesně postižené, další možností je pak dostatečný prostor k parkování u pivovaru hned vedle zámku. Cesta k zámku vede přes zámeckou zahradu, pečlivě udržovanou, tvořenou udusaným štěrkopískem. Exteriéry památky je možné prohlížet si také z chodníčku okolo památky při hlavní cestě, ten je tvořen kombinací dlažebních kostek a dlaždic. Není zde žádná informační tabule. Toalety zde také nejsou. Obrázek 22 Pohled na zámek z hlavní cesty Obrázek 23 Chodník okolo zámku při hlavní cestě 43

Obrázek 24 Zámecký park Tabulka 7 Zhodnocení přístupnosti zámku Chlum u Třeboně Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 44

4.5.3 Jemčina Historie K původně stojícímu hřebčinci byl v polovině 18. století přistavěn zámeček pro lovecké účely, štvanice a hony, čemuž bylo uzpůsobeno i celé okolí, především úprava obory a lesních cest. V době největší slávy zde bylo chováno na sedm desítek klisen a hřebců a téměř 160 cvičených psů. Rozmanitý život na zámku v době konání honů zaznamenával Jiří Wachtel a právě tyto jeho zápisky posloužily Aloisi Jiráskovi k sepsání povídky Záhořanský hon. Od roku 1923 je majitelem tohoto objektu stát, od roku 1950 pak Československá armáda, která tento objekt využila jako raketovou základnu. Od počátku 21. století je objekt v soukromém vlastnictví a je přístupný veřejnosti. [5] Přístupnost Parkoviště zámku nabízí pouze několik málo parkovacích míst (zhruba 4), není zde vyhrazené parkoviště pro handicapované. Cestou k zámku je třeba dbát zvýšené opatrnosti, neboť návštěvníci chodí podél hlavní, poměrně frekventované, cesty. Prodejna vstupenek se nachází v budově naproti vstupní bráně. Je nutné překonat jeden schod. Ližiny nejsou k dispozici. Zde se také nachází toalety. Povrch nádvoří zámku je tvořen jemnými kamínky, což může představovat pro pohyb tělesně handicapovaných drobný problém. Zámek nabízí svým návštěvníkům pouze jednu prohlídkovou trasu, která však není přizpůsobena pro vozíčkáře. Obrázek 25 Parkoviště Obrázek 26 Přístupová cesta k zámku 45

Obrázek 27 Nádvoří zámku Tabulka 8 Zhodnocení přístupnosti zámku Jemčina Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 2 2 2 2 2 Pohyb po památce 2 2 2 1 1 Toalety 2 2 2 1 1 46

4.5.4 Jindřichův Hradec Historie Rozlehlý komplex hradu a zámku o 320 místnostech stojí na místě gotického hradu ze 13. století., ve druhé polovině 16. století byla započata přestavba na zámek. Majiteli tohoto komplexu byli páni z Hradce, Slavatové a Černínové, vlastnictví se však přenášelo pouze dědickou cestou, tento objekt nebyl nikdy prodán. V současnosti je tento monumentální soubor státním majetkem a je veřejnosti přístupný. Tato dominanta Jindřichova Hradce je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetím největším komplexem v České republice. Přístupnost Zámek Jindřichův Hradec nenabízí svým návštěvníkům možnost vlastního parkování, nicméně vzhledem ke své poloze nabízí hned několik náhradních variant přičemž nejbližší je od areálu zámku vzdálená zhruba 5 min. chůze jedná se o parkoviště u Muzea fotografie a moderních obrazových médií. Terén tohoto parkoviště je rovinatý, povrch tvoří udusaný štěrk. Odtud je cesta do areálu zámku tvořena střídavě dlažebními kostkami a asfaltem. Areál zámku tvoří komplex několika budov se třemi nádvořími, jejichž povrch pokrývá hrubý lomový kámen. Prodejna vstupenek a publikací se nachází ve druhém nádvoří, prvotní je však překonat tři schody, po nichž se vstupuje, a dva, po nichž se sestupuje do místnosti. Ližiny nejsou k dispozici. Zámek Jindřichův Hradec nabízí svým návštěvníkům 3 prohlídkové okruhy a prohlídku Černé věže, přičemž si osoby tělesně handicapované za pomoci asistence mohou prohlédnout exteriéry budov, nádvoří, část zahrady a po překonání několika málo schodů či vysokých prahů lze navštívit zámecké prostory jako zámeckou kapli sv. Ducha, černou kuchyni, rondel či galerii, asistence je ale opravdu nezbytností. Bezbariérový přístup na toalety i samotná toaleta upravená pro vozíčkáře se nachází v prvním zámeckém nádvoří. 47

Obrázek 28 Parkoviště Obrázek 29 Cesta z parkoviště k zámku Obrázek 30 Povrch cesty mezi nádvořími Obrázek 31 Vstup do prodejny vstupenek Obrázek 32 Vstup na toalety 48

Tabulka 9 Zhodnocení přístupnosti zámku Jindřichův Hradec Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 2 2 2 1 1 Pohyb po památce 2 2 2 1 1 Toalety 1 1 1 1 1 49

4.5.5 Kardašova Řečice Historie Zámek Kardašova Řečice je jednopatrová budova s uzavřeným nádvořím čtvercového tvaru, který v minulosti sloužil jako domov důchodců, nyní jako domov pro řádové sestry. V současné době je veřejnosti nepřístupný. Přístupnost Exteriér budovy je dostupný, mírný kopec asfaltového povrchu je dostatečně široký a nabízí tak prostor k zaparkování automobilu. Nejedná se ale o vyhrazené parkoviště. Památka se tak nachází v těsné blízkosti parkoviště. Při prohlídce exteriérů objektu se návštěvník pohybuje také po asfaltovém povrchu, tedy naprosto bez jakýchkoli problémů. Není zde žádná informační tabule. Toalety zde nejsou. Obrázek 33 Parkoviště Obrázek 34 Zámek Kardašova Řečice Tabulka 10 Zhodnocení přístupnosti zámku Kardašova Řečice Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 50

4.5.6 Nová Bystřice Historie Původně gotický hrad ze 14. století v průběhu své historie několikrát vyhořel, po posledním ničivém požáru v roce 1774 již kvůli nedostatku finančním prostředkům nebyl celý objekt znovuobnoven. Nyní je v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný, pouze při výjimečných příležitostech. Přístupnost Čtyři parkovací místa včetně jednoho vyhrazeného pro tělesně handicapované se nachází přímo před zámkem, další parkoviště nabízející již mnohem více parkovacích míst se nachází zhruba 30 metrů od zámku. Před zámkem se nachází informační tabule poskytující základní údaje o městě a jeho historii, nalezneme zde i zmínku o zámku. Informace nejsou v Braillově písmě. Okolí objektu je tvořeno povrchem asfaltového charakteru, nabízí tedy možnost bezproblémového pohybu v okolí památky. Toalety zde nejsou k dispozici. Obrázek 35 Vyhrazené parkoviště před zámkem 51

Obrázek 36 Parkoviště II Tabulka 11 Zhodnocení přístupnosti zámku Nová Bystřice Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 52

4.5.7 Nová Včelnice Historie Zdejší tvrz pocházející pravděpodobně z roku 1360 byla kolem roku 1717 přestavěna na zámek, v současné době se jedná o komplex trojkřídlého objektu tzv. starého zámku s přiléhajícím dvoukřídlým objektem tzv. nového zámku. Nyní kvůli nedostatku finančních prostředků tento objekt chátrá. Ačkoliv je veřejnosti přístupný, vstup je na vlastní riziko. Přístupnost Možnost parkování zámek nenabízí, před průjezdem do zámku je možnost provizorního zaparkování jednoho osobního vozidla. Památka je v dezolátním stavu, proto je při pohybu v jejím okolí nutné dbát zvýšené opatrnosti. Komplikaci představuje především nerovnost terénu, vysoká tráva a v ní povalující se stavební materiál a odpadky. Není zde žádná informační tabule. Toalety zde také nejsou. Obrázek 37 Pohled na zámek včetně parkování Obrázek 38 Chodník okolo zámku Obrázek 39 Zdevastovaná zahrada Obrázek 40 Chátrající interiér 53

Tabulka 12 Zhodnocení přístupnosti zámku Nová Včelnice Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 3 3 3 2 2 Cesta k památce 3 3 3 2 2 Pohyb po památce 4 4 4 3 3 Toalety 5 5 5 5 5 54

4.5.8 Pluhův Žďár Historie Zámek Pluhův Žďár, bývalá středověká tvrz, vystřídal za dobu své existence spoustu majitelů, kteří se zasloužili o jeho úpravy a rekonstrukce. Roku 1928 jej zakoupil Bedřich Beneš, bratr pozdějšího československého prezidenta Edvarda Beneše, přičemž z tohoto období jsou dochovány poslední doložené opravy objektu. Po 2. světové válce plnilo toto zámecké sídlo úlohu obecních bytů, v roce 1992 byl objekt navrácen potomkům rodiny Benešovy, kteří jej průběžně rekonstruují. Je tedy v soukromém vlastnictví, ale i přesto je příležitostně přístupný, například při konání kulturních akcí, vystoupení či výstav. Přístupnost Přímo před zámkem se nachází provizorní parkoviště s dostatečnou kapacitou, jehož povrch a zároveň i povrch okolí zámku tvoří udusaný štěrkopísek, po kterém se dá pohybovat bez jakéhokoliv omezení. Mírně zvýšené pozornosti je třeba dbát při samotném vchodu do zámku přes most, kterému předchází přechod ze štěrkopísku přes travnatou plochu po povrch tvořený velkými lomovými kameny. Není zde žádná informační tabule. Toalety nejsou k dispozici. Obrázek 41 Parkoviště Obrázek 42 Přístupová cesta k zámku 55

Tabulka 13 Zhodnocení přístupnosti zámku Pluhův Žďár Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 56

4.5.9 Staré Město pod Landštejnem Historie Z původně sloužícího pivovaru vznikl zámek až po přestavbě roku 1847. Stal se součástí hospodářského komplexu zvaného dvůr Dobrohoř. Majitelem se stal Ferdinand von Wenzel a jeho potomci zde žili až do roku 1945. Poté byl využíván státním statkem, od konce 80. let 20. století však nebyl objekt udržován, což se odrazilo na jeho značně zchátralém stavu. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí. Po telefonické domluvě je možné si zámek prohlédnout i zevnitř. Přístupnost Tato památka nenabízí možnost k parkování, nicméně její poloha na konci vesnice a široká okolní asfaltová cesta umožňují dostatečný prostor k zaparkování. Rekonstrukce památky včetně terénních úprav vyžaduje při pohybu kolem ní zvýšenou opatrnost. Není zde žádná informační tabule ani toalety. Obrázek 43 Ukázka možnosti k zaparkování Obrázek 44 Terén okolo zámku 57

Tabulka 14 Zhodnocení přístupnosti zámku Staré Město pod Landštejnem Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 2 2 2 1 1 Pohyb po památce 4 4 4 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 58

4.5.10 Stráž nad Nežárkou Historie Strážní hrad, který zámku Stráž nad Nežárkou předcházel, byl vybudován ve druhé polovině 13. století, po ničivém požáru v 17. století pak byl přestavěn na zámek, z původního hradu je dosud dochována pouze gotická věž. Nejznámější majitelkou tohoto objektu byla významná česká operní pěvkyně Ema Destinová, která zde žila od roku 1914 až do své smrti r. 1930. Zámek využívala jako místo pro odpočinek. V následujících letech byl tento zámecký objekt obsazen Wehrmachtem, později ho 20 let využívala armáda ČSR a přes 30 let sloužil jako Ústav sociální péče. Kvůli nešetrnosti a neúctě skončil zámek jako ruina. Od roku 2002 je v soukromém vlastnictví, byl rekonstruován a roku 2006 za účasti manželky bývalého prezidenta České republiky Livie Klausové a mnohých významných osobností slavnostně veřejnosti zpřístupněn. [6] Přístupnost Možnost parkování je zhruba 50 metrů od vstupní brány, pod mírným kopečkem. Není zde vyhrazené parkovací místo pro zdravotně postižené návštěvníky. Povrch přístupové cesty je asfaltový. Za vstupní bránou se návštěvníci pohybují po vydlážděných chodníčcích mezi brilantně upravenými travnatými plochami. Přístup k toaletám je bezbariérový. Obrázek 45 Příjezdová cesta k zámku Obrázek 46 Přístupová cesta k zámku 59

Tabulka 15 Zhodnocení přístupnosti zámku Stráž nad Nežárkou Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 2 2 2 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 1 1 1 1 1 60

4.5.11 Terezínov Historie V roce 1810 se začíná stavět patrový zámeček pro hraběnku Terezii Trautmannsdorfovou. Ten však od druhé poloviny 20. století až donedávna chátral, nezbylo z něj více než zbytky zdiva. Noví majitelé jej však naštěstí nechali zrekonstruovat do původní podoby. Není veřejnosti přístupný. Přístupnost Zámek Terezínov nenabízí možnost vlastního parkování, je možné zaparkovat zhruba 50m od hlavní asfaltové silnice na štěrkem udusané cestě, poté přichází mírný kopec a po přibližně 150m se po travnaté ploše dostanete k památce. Zámek je oplocen, proto není návštěvníkům umožněna ani prohlídka okolí objektu, pouze z dálky je viditelná čelní strana budovy. Není zde žádná informační tabule, ani toalety. Obrázek 47 Varianta parkování Obrázek 48 Přístupová cesta k zámku Tabulka 16 Zhodnocení přístupnosti zámku Terezínov Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 3 3 2 2 2 Cesta k památce 2 2 1 1 1 Pohyb po památce 5 5 5 5 5 Toalety 5 5 5 5 5 61

4.5.12 Třeboň Historie Na místě dnešního zámku Třeboň původně stál původně hrad vybudovaný ve 14. století. V 15. století se přestavbami přeměňoval hrad v zámek a započaly tak mnohé významné úpravy. Ze stavebních počinů tehdejších majitelů je možné zmínit přistavění tzv. Velikého domu, rozšiřování nádvoří, výstavba úředního domu, rozšíření zahrady, vybudování dřevěného pavilonu, patrový dům pro zbudování obrazárny a knihovny, modlitebna atd. Jedná se tedy o rozsáhlý komplex budov, který v současné době spravuje stát. Přístupnost Zámek Třeboň poskytuje všem svým návštěvníkům maximální komfort, neboť se celý zámecký areál rozprostírá na rovině. Parkoviště je v těsné blízkosti zámku, cesta k zámku je tvořena dlažebními kostkami. Před vstupní branou z města je vyhrazené parkovací místo pro handicapované. Před vstupní branou nalezneme také informační tabuli, která poskytuje i audio informace. Pokladna a prodejna publikací se nachází na zámeckém nádvoří a je třeba pokořit jeden schod a práh. Ližiny nejsou k dispozici. Skládá se ze tří místností první odpočinkovou, kde je možnost posedět si, ve druhé je možnost zakoupit si vstupenky, ve třetí pak publikace. Zámek nabízí výběr ze tří prohlídkových tras, A C, přičemž bezbariérovou se stává pouze část trasy C a to prohlídka konírny. Bariéru u zbývajících tras představují schody a schodiště. Povrch nádvoří je tvořen udusaným štěrkopískem. Z nádvoří se snadno dostanete do zámeckého parku, který nabízí bezbariérový přístup rovný terén a asfaltový povrch cestiček umožňuje snadný pohyb bez jakékoli asistence. Bezbariérově upravené toalety jsou součástí zámku, nachází se na nádvoří. 62

Obrázek 49 Parkoviště Obrázek 50 Vyhrazené parkoviště Obrázek 51 Vstup do prodejny vstupenek Obrázek 52 Nádvoří zámku Tabulka 17 Zhodnocení přístupnosti zámku Třeboň Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 1 1 1 1 1 63

5 Subjektivní posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby V této kapitole jsem dle subjektivního názoru vybrala a označila na mapě ty památky okresu Jindřichův Hradec, které jsou vhodné pro návštěvu osob různého druhu handicapu. Mapa slouží pouze pro orientaci o místech, kde se jednotlivé objekty nacházejí. Výchozím bodem pro tento výběr je bezbariérovost přístupu k daným památkám, tzn. zohledňuji parkoviště a jeho vzdálenost od památky, cestu k a po objektu. Ty památky, které nejsou vhodné pro návštěvu osob daného handicapu, jsou uvedeny ve výčtu pod mapou. Nevhodnost jejich návštěvy je zdůvodněna. 5.1 Osoby tělesně postižené Pro osoby tělesně postižené představuje bariéru především fyzická zdatnost nutná v případě, že se parkoviště nachází daleko od památky, pokud je příjezdová cesta prudce stoupající či pokud je nutné překonat schody; nepřekonatelné překážky jako terénní nástrahy a bujná lesní vegetace. Jak je patrné z mapy 1, okres Jindřichův Hradec nabízí poměrně široký výběr památek dostupných pro tělesně postižené občany, přičemž u mnohých z nich je nutné brát v potaz, že se jedná pouze o prohlídku exteriérů, případně nádvoří, nikoliv interiérů budov. Mapa 1 Přehled objektů vhodných pro návštěvu tělesně postižených osob Zdroj: vlastní zpracování za pomoci Google my maps 64

Objekty nevhodné pro návštěvu tělesně postižených osob: Fugelhaus terénní nerovnosti, kopcovitý terén Vítkův hrad - terénní nerovnosti, lesní vegetace, dlouhá přístupová cesta, kopcovitý terén Nová Včelnice terénní nerovnosti, dezolátní stav okolí tzn. chybějící dlažební kostky, vysoká tráva, odhozený stavební materiál, povalující se odpadky 5.2 Osoby mentálně postižené Pro osoby mentálně postižené nepředstavuje bariéru fyzická zdatnost či překonávání terénních nástrah, tudíž jsou všechny objekty vhodné pro jejich návštěvu. Relativní překážku může představovat udržení pozornosti při zdlouhavé prohlídce objektů. Mapa 2 Přehled objektů vhodných pro návštěvu mentálně postižených osob Zdroj: vlastní zpracování za pomoci Google my maps Objekty nevhodné pro návštěvu mentálně postižených osob: - 65

5.3 Osoby zrakově postižené Osoby zrakově postižené mohou bez bariér navštívit takové objekty, ke kterým vede taková přístupová cesta, jejíž povrch je dostatečně vhodný (například asfaltový) pro pohyb zrakově postižených osob, které předchází obtížnému zvládnutí schodů instalováním zábradlí či alespoň barevným označením hrany schodu, které vytváří vhodné podmínky pro to, aby si zrakově postižený člověk alespoň trochu dokázal představit například rozsáhlost objektů, které umožňují hmatem prozkoumat exteriéry či interiéry budovy. Mapa 3 Přehled objektů vhodných pro návštěvu zrakově postižených osob Zdroj: vlastní zpracování za pomoci Google my maps Objekty nevhodné pro návštěvu zrakově postižených osob: Terezínov (Albeř) uzavřenost objektu Fugelhaus terénní nerovnost, kopcovitý terén Vítkův hrad terénní nerovnosti, lesní vegetace, kopcovitý terén Nová Včelnice - terénní nerovnosti, dezolátní stav objektu - tzn. chybějící dlažební kostky, vysoká tráva, odhozený stavební materiál, povalující se odpadky 66

5.4 Osoby sluchově postižené Pro osoby sluchově postižené nepředstavuje pohyb ani větší fyzická zdatnost žádnou překážku, veškeré objekty jsou pro ně proto dostupné. Bariéru může ale představovat fakt, že kolemjdoucí či průvodci neovládají znakovou řeč a nemohou tedy osobám sluchově postiženým pomoci s odpovědí na nějakou zvídavou otázku, na směr cesty aj. Proto je třeba dbát na dostatek informačních a směrových ukazatelů, letáků. Mapa 4 Přehled objektů vhodných pro návštěvu sluchově postižených osob Zdroj: vlastní zpracování za pomoci Google my maps Objekty nevhodné pro návštěvu sluchově postižených osob: - 67