VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V HL. M. PRAZE

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V HL. M. PRAZE Analýza regionálních dat 2010 Ing. Jakub Pechlát listopad 2010

Výzkum, vývoj a inovace v hl. m. Praze, Analýza regionálních dat, 2010 Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jakub Pechlát, tel. 236 005 677, email: pechlat@urm.mepnet.cz Elektronická verze dokumentu: http://www.urm.cz/cs/strateg-plan-analyzy-konkurenceschopnost 2

OBSAH ÚVOD 5 HLAVNÍ ZÁVĚRY ANALÝZY 7 1. ORGANIZACE VÝZKUMU A VÝVOJE 11 2. PRACOVNÍCI VÝZKUMU A VÝVOJE 50 3. VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ 56 4. PATENTY A LICENCE 65 5. INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ 69 6. VÝVOZ HIGH-TECH ZBOŽÍ 73 7. TECHNOLOGICKÁ PLATEBNÍ BILANCE 75 8. VYBRANÉ NÁRODNÍ PROGRAMY PODPORY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ 9. PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE V OPERAČNÍCH PROGRAMECH HL. M. PRAHY 10. VYBRANÉ PROJEKTY A ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PRAZE 79 87 93 11. VÝZKUM A VÝVOJ VE STRATEGICKÝCH DOKUMENTECH HL. M. PRAHY 99 12. SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍMI REGIONY 106 ZDROJE 114 PŘÍLOHY 116 V samostatné obrazové příloze (ke stažení na www.urm.cz) je uveden přehled organizací výzkumu a vývoje a investičních projektů z evropských programů JPD 2 a OPPK. 3

4

Úvod Hlavní město Praha má v rámci České republiky výjimečné postavení téměř ve všech oblastech života společnosti a oborech činnosti člověka. Pokusili jsme se shromáždit dostupné regionální údaje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, poskytnout přehled o jejím současném stavu a porovnat jeho hlavní parametry s celorepublikovými údaji. V první části zkoumáme organizace výzkumu a vývoje působící ve městě podle různých dostupných zdrojů a typů subjektů. Dále se věnujeme pracovníkům ve výzkumu a vývoji, výdajům na výzkum a vývoj, patentovým a inovačním aktivitám ekonomických subjektů. Předkládáme údaje o vývozu high-tech zboží a technologické platební bilanci. Následuje část věnovaná vybraným národním dotačním programům a regionálním podpůrným programům, které spolufinancuje Evropská unie. Zmiňujeme také některé projekty a analýzy věnované inovačnímu prostředí v regionu. Další kapitola se zabývá aktuálním stavem na poli strategického plánování města, včetně realizovaných a připravovaných opatření na podporu rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v Praze. V závěru nabízíme srovnání Prahy s vybranými vyspělými regiony sousedních zemí. Cílem dokumentu je seznámit zájemce o problematiku výzkumu, vývoje a inovací s pozicí a situací Prahy v této oblasti. S využitím převážně volně dostupných, někdy však obtížně dohledatelných či zpracovatelných zdrojů předkládáme soubor velké většiny existujících regionálních dat za hlavní město Prahu doplněný o analytické postřehy a přehled koncepčních dokumentů města. Posloužit může jako podklad pro další analytické a vědecké práce, ale zejména jako základ pro připravovanou aktualizaci pražské regionální inovační strategie. 5

6

Hlavní závěry analýzy Shromážděné údaje dokládají specifické postavení Prahy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací mezi regiony České republiky, což potvrzuje, že výzkumné a inovační aktivity mají tendenci se koncentrovat v hospodářských centrech regionů a zemí, jak uvádějí některé teoretické práce. Praha je významným centrem vědy, výzkumu a vzdělání, kde jsou soustředěny dvě třetiny veřejných výzkumných institucí, třetina veřejných vysokých škol a také polovina soukromých vysokých škol. Je rovněž sídlem řady firem aktivních ve výzkumu a vývoji, včetně poboček významných nadnárodních firem. Najdeme zde také velká zdravotnická zařízení s rozsáhlými kapacitami pro výzkum a vývoj. Lidské zdroje v oblasti výzkumu a inovací vykazují v Praze významnou koncentraci. Působí zde dvě pětiny zaměstnanců výzkumu a vývoje a obdobný podíl výzkumníků v ČR, čtvrtina vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle KZAM) a pětina osob spadajících do kategorie lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (podle OECD). Ve sféře terciárního vzdělávání v Praze působí dvě pětiny akademických pracovníků veřejných vysokých škol v ČR a studují dvě pětiny všech studentů veřejných a soukromých vysokých škol v zemi. Data o financích zmíněnou koncentraci potvrzují - dvě pětiny výdajů na výzkum a vývoj jsou alokovány v Praze. Výrazná je pozice vládního sektoru, kterou dále zesílila hospodářská recese. Významně totiž ovlivnila podnikatelský sektor, jehož výdaje se v roce 2009 vrátily na úroveň roku 2005. Podíl výdajů na výzkum a vývoj na regionálním HDP dosahuje 2,41 %, tj. téměř o jeden procentní bod více, než činí republiková hodnota, přičemž v delším období je zřejmý růstový trend. V porovnání s regiony NUTS 2 sousedních zemí se ukazuje, že Praha má dostatek lidských zdrojů (dokonce v některých ohledech konkuruje Vídni a německým regionům), avšak slabou stránkou zůstává nedostatek finančních zdrojů, případně nižší produktivita práce. Praha si zároveň ve většině ukazatelů stojí lépe než sledované regiony hlavních měst zemí Visegrádské čtyřky. Podnikatelská sféra, resp. inovační aktivity podniků v Praze nevykazují až na výjimky výraznější odlišnosti od celorepublikových hodnot. Za inovační lze označit polovinu podniků, zhruba třetina vykazuje technické inovace. Výdaje na inovace v Praze představují čtvrtinu těchto výdajů v ČR. Další údaje dokládají vysoké příjmy pražských subjektů za vývoz technologických služeb ve výši tří pětin republikové hodnoty a také desetinový podíl na republikovém vývozu high-tech zboží. Praha se rovněž z více než poloviny podílí na příjmech za vývoz služeb v oblasti výzkumu a vývoje a, na rozdíl od ČR jako celku, tyto služby téměř nedováží. Potvrzuje se tak majoritní orientace pražské ekonomiky na sektor služeb včetně služeb s vysokou přidanou hodnotou. Vysoký je také podíl regionu na příjmech z práv na ochranu duševního vlastnictví, podíl Prahy na příjmech z licenčních poplatků za patenty a užitné vzory v ČR je 96,5 %! Naopak podíl na výdajích za tyto poplatky činí pouhá 4 %. Potvrzuje to roli Prahy jako producenta chráněných výstupů výzkumu, přesto zůstává rozsah využívání práv na ochranu duševního vlastnictví nesrovnatelně nižší než ve vyspělých zemích. Mezi vědní obory, které se podle analyzovaných dat o výdajích na výzkum a vývoj těší v Praze větší pozornosti než v ostatních regionech země, lze zahrnout společenskovědní výzkum, lékařské a přírodní vědy. Naopak nižší je význam technických a zemědělských věd. Státem financovaný výzkum se v Praze výrazně soustředí na tzv. neorientovaný výzkum a všeobecný výzkum na vysokých školách. Mimo Prahu jsou významnými směry výzkumu 7

kromě dvou uvedených také průmyslová výroba a technologie a ostatní civilní výzkum. Oborové zaměření výzkumu vysokých škol podle výdajů se strukturou příliš neliší od ostatních regionů, výjimkou je vyšší podíl lékařských věd, informatiky, fyziky a matematiky. Pro další rozvoj výzkumu, vývoje a inovací a především pro praktickou aplikaci výsledků je nutné rozvíjet také podpůrnou infrastrukturu. Podle některých studií nejsou její kapacity a efektivita v Praze zatím dostatečné. V současnosti se v Praze vedle čtyř vědeckotechnických parků nachází také několik center pro transfer technologií a dalších organizací, které se zabývají podporou podnikání. Právě tento typ aktivit by měl být v pozadí spolupráce univerzit, výzkumných organizací a podniků. Je to právě dosud jen pozvolný rozvoj spolupráce výzkumné a aplikační sféry, který se zdá být překážkou systematického zlepšování inovačního prostředí v Praze. Dostupné statistiky umožňují popsat stav výzkumné a inovační sféry v Praze, případně její dosavadní vývoj, avšak samotný způsob a kvalitu fungování celého regionálního inovačního systému tyto údaje samy o sobě nepostihují. To je jeden z důvodů, proč se připravuje zřízení Regionální rady pro výzkum a inovace, poradního a koordinačního orgánu, který by se měl stát jedním ze základů spolupráce všech významných aktérů a pomoci definovat právě tyto obtížně kvantifikovatelné prvky fungování pražského inovačního prostředí, najít vhodné podpůrné nástroje pro jeho další rozvoj a začlenit je do nové regionální inovační strategie. Ta by měla reagovat na aktuální situaci a vyhnout se známým nedostatkům své šest let staré předchůdkyně, jejíž praktické uplatnění zůstalo daleko za očekáváním. Musí rovněž reagovat na pražská specifika, praxi odjinud přebírat uvážlivě a soustředit se na konkurenční výhody města. Hlavní město Praha má zmíněnou inovační strategii zpracovanou již od roku 2004, přesto oblast výzkumu, vývoje a inovací podporuje zatím výhradně prostřednictvím operačních programů ke strukturálním fondům EU. Od roku 2004 bylo v Praze schváleno již několik desítek investičních i neinvestičních projektů v hodnotě téměř 2,2 miliardy Kč, přičemž finanční spoluúčast města dosáhla pouze cca 90 mil. Kč. Souvisí to nejen s omezeným rozsahem finančních zdrojů, ale také s tím, že žádný z městských radních dosud neměl tuto oblast výslovně uvedenou ve svých kompetencích. Zkušenosti v jiných regionech přitom ukazují, že bez aktivního politického vedení v této oblasti lze stav zlepšit jen obtížně. Na základě aktualizovaného Strategického plánu hl. m. Prahy a především navazujícího Programu realizace strategické koncepce na období 2009-2015 si město zřídilo již dlouho diskutovanou Regionální rozvojovou agenturu hl. m. Prahy, která bude mj. působit jako výkonný orgán města pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a podpory podnikání a bude moci v rámci své činnosti využívat finanční i hmotné zdroje města. Během své krátké existence již stihla finančně podpořit pražské vědeckotechnické parky. Inovační potenciál představuje v současnosti jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu zejména s ohledem na koncept znalostní ekonomiky, který se prosazuje v řadě metropolitních regionů Evropy. Je třeba identifikovat a začít efektivně využívat vhodné nástroje a prostředky pro maximální využití tohoto potenciálu, které by odpovídalo významu a roli Prahy jako centra vědy a vzdělání a hlavního města České republiky. 8

Tabulka č. 1 VYBRANÉ UKAZATELE VÝZKUMU A VÝVOJE ukazatel Praha podíl Prahy na ČR nebo hodnota za ČR organizace výzkumu a vývoje (2009) - veřejné/soukromé vysoké školy 9 / 23 32,1 % / 51,1 % - veřejné výzkumné instituce 49 67,1 % - další organizace s hlavní činností NACE72 36 33,3 % - vědeckotechnické parky/inkubátory 4 9,5 % - významná zdravotnická zařízení (fakultní nemocnice) 12 (5) --- (11) - pracoviště výzkumu a vývoje podle ČSÚ 627 26,7 % lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (2009) - zaměstnanci výzkumu a vývoje [FTE] 19 747 38,7 % - výzkumníci [FTE] 12 076 42,0 % - vědečtí a odborní duševní pracovníci 147,0 tis. 25,2 % - lidské zdroje ve výzkumu a vývoji [OECD] 435 tis. 19,9 % - studenti veř. a soukr. vysokých škol 156 230 40,1 % výdaje na výzkum a vývoj (2009) - celkové výdaje na výzkum a vývoj 20 906,6 mil. Kč 37,8 % - podíl výdajů realizovaných v podnikatelském sektoru 36,0 % 60,0 % - podíl výdajů realizovaných ve vládním sektoru 40,9 % 21,4 % - podíl výdajů pocházejících z podnikatelského sektoru 27,1 % 45,8 % - podíl výdajů pocházejících z vládního sektoru 63,4 % 43,9 % - podíl výdajů na technické vědy 32,5 % 56,5 % - podíl výdajů na přírodní vědy 36,8 % 24,4 % - výdaje na 1 výzkumníka 1 731,2 tis. Kč 1 924,6 tis. Kč - podíl výdajů na VaV na HDP (2008) 2,41 % 1,47 % patenty a licence (2009) - platné patenty k 31. 12. 2009 687 35,3 % - patenty udělené v roce 2009 148 38,4 % - příjmy z licenčních poplatků za patenty a užitné vzory 1 277 mil. Kč 96,5 % inovační podniky (2008) - podíl inovačních podniků 50,5 % 49,9 % - podíl inovačních podniků s technickou inovací 29,8 % 31,6 % - podíl inovačních podniků s netechnickou inovací 43,9 % 42,2 % - výdaje na inovace 30,8 mld. Kč 25,0 % podpora z evropských fondů (2010) - počet / náklady projektů VaV v programu JPD 2 11 / 410,7 mil. Kč --- - počet / náklady projektů VaV v programu JPD 3 38 / 424,7 mil. Kč --- - počet / náklady projektů VaV v programu OPPK 34 / 1 363,2 mil. Kč --- různé - objem vývozu high-tech zboží (2007) 38,1 mld. Kč 11,1 % - příjmy za vývoz technologických služeb (2009) 26 953,6 mil. Kč 62,5 % - saldo technologické platební bilance (2009) 5 928,0 mil. Kč - 4 966,5 mil. Kč - náklady projektů 7 národních programů VaV (2010) 8,92 mld. Kč 31,9 % Pozn.: U evropských programů jde o tzv. způsobilé výdaje, přičemž v případě JPD 2 a JPD 3 jde o konečná data, u OPPK o data za 1. až 4. výzvu. Vybrané národní programy VaV jsou blíže popsány v kapitole 8. Zdroj: viz dále jednotlivé tematické kapitoly 9

10

1. Organizace výzkumu a vývoje Nezbytným předpokladem pro popis základny výzkumu a vývoje v Praze je zmapování organizací, které se této činnosti věnují. V této kapitole se nejprve věnujeme dvěma databázím, Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu a Technologickému profilu České republiky, který spravuje Asociace inovačního podnikání. Dále se zabýváme jednotlivými typy organizací, jako jsou vědecké výzkumné instituce, výzkumné ústavy, firmy s výzkumem a vývojem jako hlavní nebo vedlejší činností, vysoké školy, vědeckotechnické parky a inkubátory. Stručně zmiňujeme také velká zdravotnická zařízení. U všech sledovaných typů organizací jsme zjišťovali jejich územní rozložení v Praze a případně další charakteristiky, v závislosti na dostupných údajích. Ve všech případech se potvrdilo, že Praha je centrem výzkumu a vývoje České republiky, kde jsou koncentrovány značné kapacity jednotlivých typů organizací. Podle databáze RES je v Praze celkem 427 organizací, které jako hlavní činnost vykazují výzkum a vývoj. Z celkového počtu 1 371 organizací tohoto typu v ČR to představuje 31 %. (viz kapitola 1.1) Databáze Technologický profil ČR zahrnuje v Praze celkem 143 z 382 organizací plus 465 z 2 315 inovačních firem. To představuje 37% podíl, resp. 25%. (viz kapitola 1.2) V Praze sídlí 49 ze 73 veřejných výzkumných institucí, což představuje 67% podíl. (viz kapitola 1.3) Organizace a firmy obsažené v RES, jejichž hlavní činností je výzkum a vývoj, a které mají více než 10 pracovníků, jsou další sledovanou kategorií. V Praze jich sídlí 40 z celkového počtu 114 v ČR, což představuje 35 %. (viz kapitola 1.4) Vysoké školy jsou velmi důležitou součástí vědecko-výzkumné základny a představují jednu ze stran tzv. trojité šroubovice, tj. univerzity podniky - výzkumné ústavy. V Praze sídlí celkem 32 vysokých škol, což představuje 40 % podíl na počtu vysokých škol v ČR. (viz kapitola 1.5) V případě vědeckotechnických parků je podíl pražských kapacit nižší. Sídlí zde 4 parky, či spíše podnikatelské inkubátory, což představuje cca 10 % republikových kapacit, a to nejsou zohledněny prostorové možnosti jednotlivých parků. (viz kapitola 1.6) V Praze dále sídlí 12 významných nemocnic a zdravotnických zařízení, z toho 5 fakultních nemocnic. Ty představují rovněž významný vědecko-výzkumný potenciál. V ČR je celkem 11 fakultních nemocnic. (viz kapitola 1.7) Tabulka č. 2 POČET ORGANIZACÍ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE PODLE ZDROJE / DRUHU zdroj údajů / druh organizace počet Registr ekonomických subjektů ČSÚ 427 Technologický profil ČR 608 veřejné výzkumné instituce 49 výzkumné ústavy a firmy 40 vysoké školy 32 vědeckotechnické parky a inkubátory 4 velká zdravotnická zařízení (fakultní nemocnice) 12 (5) 11

V publikaci Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2008 (ČSÚ) se uvádí, že v Praze sídlí 94 z celkových 243 výzkumných pracovišť v ČR, což představuje 38,7 %. Z důvodů ochrany individuálních dat však není dostupný žádný bližší popis či seznam těchto pracovišť na regionální úrovni, proto s tímto údajem dále nepracujeme. 12

1.1 Registr ekonomických subjektů Registr ekonomických subjektů (RES) vedený Českým statistickým úřadem je několikrát ročně aktualizován. Následující propočty vycházejí z údajů za červen 2010. V České republice je evidováno celkem 1 391 subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje, tj. pro účely statistiky ji uvádějí jako svou hlavní činnost, z toho 1 314 (94,5%) v rámci NACE 721 1 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a 77 (5,5 %) v rámci NACE 722 - Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd. V Praze sídlí celkem 429 subjektů z oblasti výzkumu a vývoje (VaV), což představuje 31 % republikového počtu. Z pražských subjektů působí 388 (90,4 %) v NACE 721 a 41 (9,6 %) v NACE 722. Zatímco v případě přírodních a technických věd má v Praze sídlo pouze 30 % institucí celorepublikového souboru, v oblasti společenských věd je to 53 %! Tabulka č. 3 POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE PODLE NACE A POČTU ZAMĚSTNANCŮ počet zaměstnanců Praha NACE NACE celkem % 721 722 721 722 Česká republika celkem % bez zaměstnanců 130 7 137 31,9 444 17 461 33,1 1 5 36 2 38 8,9 128 5 133 9,6 6 9 7 0 7 1,6 25 1 26 1,9 10 24 16 0 16 3,7 43 4 47 3,4 25 49 5 3 8 1,9 17 4 21 1,5 50 99 14 10 24 5,6 31 12 43 3,1 100 199 13 5 18 4,2 35 5 40 2,9 200 249 2 1 3 0,7 5 1 6 0,4 250 499 13 1 14 3,3 16 1 17 1,2 500 999 3 0 3 0,7 5 0 6 0,4 1000 1499 0 0 0 0,0 1 0 1 0,1 neuvedeno 2 149 12 161 37,5 564 27 591 42,5 celkem 388 41 429 100 1 314 77 1 391 100 Zdroj: RES ČSÚ Při členění na velikostní kategorie organizací jsou v ČR nejpočetnější skupinou subjekty neuvedeno, celkem 591 subjektů (42,5 %). Následuje 444 (33,1 %) subjektů kategorie bez zaměstnanců a 133 subjektů (9,6 %) s 1 až 5 zaměstnanci. V Praze je situace obdobná. Nejpočetnější skupinou je kategorie neuvedeno, která čítá 161 (37,5 %) subjektů. Následuje kategorie bez zaměstnanců se 137 (31,9 %) a kategorie 1 až 5 zaměstnanců s 38 (8,9 %) subjekty. Mimo uvedené nejmenší velikostní kategorie je v ČR relativně významně zastoupena např. skupina 100 199 zaměstnanců. V případě ČR jde o 40 subjektů, které reprezentují téměř 3 % celého souboru. Podle očekávání mají v Praze výrazně větší 1 NACE = klasifikace ekonomických činností, od 1. 1. 2008 nahrazuje OKEČ (odvětvovou klasifikaci ekonomických činností) 2 U subjektů v kategorii neuvedeno lze předpokládat, že jde většinou o subjekty z kategorie bez zaměstnanců nebo s minimálním počtem zaměstnanců v případě právnických osob. 13

zastoupení největší vědecko-výzkumné organizace (4,7 % s počtem pracovníků vyšším než 200 osob, republiková hodnota je poloviční 2,1 %). Dalším možným úhlem pohledu je podíl počtu pražských subjektů v jednotlivých velikostních kategoriích. V tomto případě platí s jednou nevýraznou výjimkou pravidlo, čím více má subjekt zaměstnanců, tím spíše je umístěn v Praze. V případě velikostní skupiny 100 až 199 zaměstnanců je v Praze umístěna téměř polovina celorepublikového souboru organizací VaV, v kategorii subjektů 200-499 zaměstnanců je v Praze umístěno 17 z 23 subjektů, což je cca 73 %. Ze skupiny největších, tj. 500 a více zaměstnanců, v Praze sídlí tři ze sedmi organizací v zemi. Naopak v kategorii bez zaměstnance sídlí v Praze 137 ze 444 subjektů, tedy pouze 31 %. Tabulka č. 4 PRÁVNÍ FORMY SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE A V ČR kód forma Praha 721 Praha 722 Praha podíl v Praze v % ČR 721 ČR 722 ČR podíl v ČR v % 101 fyzická osoba podnikající dle ŽZ3 nezapsaná v OR4 207 11 218 50,8 817 25 842 60,5 102 fyzická osoba podnikající dle ŽZ zapsaná v OR 2 1 3 0,7 5 2 7 0,5 105 fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů nezapsaná v OR 0 0 0 0,0 4 0 4 0,3 111 veřejná obchodní společnost 1 0 1 0,2 4 0 4 0,3 112 společnost s ručením omezeným 100 3 103 24,0 287 12 299 21,5 113 společnost komanditní 0 0 0 0,0 2 0 2 0,1 116 zájmové sdružení 0 1 1 0,2 0 1 1 0,1 118 nadační fond 0 0 0 0,0 4 0 4 0,3 121 akciová společnost 23 1 24 5,6 64 2 66 4,7 141 obecně prospěšná společnost 11 1 12 2,8 29 6 35 2,5 205 družstvo 0 1 1 0,2 2 1 3 0,2 231 výrobní družstvo 1 0 1 0,2 1 0 1 0,1 234 jiné družstvo 1 0 1 0,2 1 0 1 0,1 301 státní podnik 1 0 1 0,2 2 0 2 0,1 325 organizační složka státu 1 1 2 0,5 1 1 2 0,1 331 příspěvková organizace 5 2 7 1,6 15 2 17 1,2 421 zahraniční osoba 3 0 3 0,7 9 0 9 0,6 odštěpný závod nebo jiná organizační 501 0 0 0 0,0 1 0 1 0,1 složka podniku zapisující se do OR 661 veřejná výzkumná instituce 29 17 46 10,7 47 20 67 4,8 701 sdružení (svaz, spolek aj.) 3 1 4 0,9 7 3 10 0,7 705 podnik nebo hosp. zařízení sdružení 0 1 1 0,2 0 1 1 0,1 731 organizační jednotka sdružení 0 0 0 0,0 1 0 1 0,1 751 zájmové sdružení právnických osob 0 0 0 0,0 11 1 12 0,9 celkem 388 41 429 100 1314 77 1391 100 Zdroj: RES ČSÚ 3 ŽZ = živnostenský zákon 4 OR = obchodní rejstřík 14

V ČR i v Praze je dominantní právní formou fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, přičemž v Praze je podíl o deset procentních bodu nižší (50,8 %) než v ČR (60,5 %). Další významnou formou je společnost s ručením omezeným. Podíl s. r. o. na ekonomických subjektech dosahuje v Praze zhruba jedné čtvrtiny, v ČR pak jedné pětiny. Akciové společnosti tvoří v Praze i ČR jednu dvacetinu subjektů. Kategorií s výraznou diferencí jsou veřejné výzkumné společnosti. Zatímco v ČR představují pět procent ekonomických subjektů, v Praze je to téměř 11 %. V případě fyzických osob a obchodních společností platí, že téměř všechny subjekty podnikají v oboru technických a přírodních věd (95 % a více). U veřejných výzkumných organizací je situace odlišná, zde se tento podíl pohybuje okolo dvou třetin (blíže viz kapitola 1.3). Graf č. 1 PODÍL ORGANIZACÍ VAV PODLE PRÁVNÍ FORMY V ČR A V PRAZE 1,6% 10,7% 2,8% Praha 4,4% 1,2% 4,8% 4,7% 2,5% 4,7% ČR fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR společnost s ručením omezeným akciová společnost 5,6% 24,0% 50,8% 21,5% 60,5% obecně prospěšná společnost příspěvková organizace veřejná výzkumná instituce ostatní Zdroj: vlastní propočty podle RES ČSÚ Graf ilustruje právě zmíněné skutečnosti o rozdílu ve struktuře ekonomických subjektů podle právní formy v Praze a ČR. Patrný je o 10 procentních bodů menší podíl fyzických osob v Praze a zároveň dvojnásobný podíl veřejných výzkumných institucí. Rozdíly v ostatních skupinách jsou pouze v jednotkách procentních bodů. Pro úplnost uvádíme v tabulce č. 3 podíl Prahy na souhrnu ČR u nejpočetněji zastoupených právních forem. Významná je především koncentrace dvou třetin veřejných výzkumných institucí v Praze a také celkově vyšší koncentrace organizací zabývajících se společenskovědními obory. Tabulka č. 5 PODÍL PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE VYBRANÝCH PRÁVNÍCH FOREM NA CELKOVÉM POČTU V ČR právní forma podíl Prahy (%) NACE 721 NACE 722 celkem fyzická osoba (kód 101) 25,3 44,0 25,9 příspěvková organizace 33,3 100,0 41,2 společnost s ručením omezeným 34,8 25,0 34,4 akciová společnost 35,9 50,0 36,4 veřejná výzkumná instituce 61,7 85,0 68,7 státní podnik 50,0-50,0 Zdroj: RES ČSÚ 15

Obrázek č. 1 POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH Zdroj: vlastní zpracování podle dat RES ČSÚ Schéma dokládá, že rozmístění sledovaných ekonomických subjektů odpovídá obecnému předpokladu, že největší koncentrace je v centru a přiléhajících velkých městských částech. Nejvíce subjektů sídlí v Praze 6 (podíl 11,9 %), následují Praha 4 (10,5 %), Praha 1 (9,1 %) a Praha 8 (8,9 %). Patrná je i existence areálů Akademie věd s větším počtem ústavů na jenom místě (např. Kunratice nebo Praha 8). ČSÚ dokáže s využitím vlastního softwarového vybavení vytvářet další specifické výstupy z databáze RES. K souboru subjektů, které mají hlavní činnost výzkum a vývoj tak lze doplnit údaj, že celkový počet jejich pracovníků činí cca 12 tisíc. Tabulka č. 6 PRAŽSKÉ SUBJEKTY S VÝZKUMEM A VÝVOJEM JAKO VEDLEJŠÍ ČINNOSTÍ právní forma celkem z toho s více než 100 zaměstnanci fyzická osoba 699 0 společnost s ručením omezeným 900 39 akciová společnost 222 43 zahraniční osoba 63 1 ostatní 43 10 celkem 1 927 93 Zdroj: RES ČSÚ 16

Dále jsme zjišťovali počet subjektů, které uvádějí NACE 72 jako svou vedlejší činnost. Takových je v Praze 1 927 (z toho 1 165 právnických osob) a zaměstnávají celkem 57 tisíc pracovníků. Tento vysoký údaj je dán existencí některých velkých společností s více než tisíci zaměstnanci. Tabulka č. 6 uvádí počet subjektů podle vybraných právních forem. V získaném souboru je také 93 organizací s více než 100 pracovníky. Podrobněji se subjekty s vedlejší činností v oblasti výzkumu a vývoje zabývá kapitola 1.4. Shrnutí V Praze sídlí téměř třetina všech subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje evidovaných v Registru ekonomických subjektů. Devět z deseti pražských subjektů se věnuje přírodním a technickým vědám, zbytek společenským a humanitním vědám, přičemž podíl druhé skupiny je v Praze dvakrát větší než v rámci ČR. Z hlediska velikostní kategorie jsou v Praze nejpočetnější skupinou subjekty bez zaměstnanců, které tvoří třetinu všech subjektů. Dalšími významnými skupinami jsou kategorie 1 až 5 s podílem 8,9 % a 50 až 99 zaměstnanců, jejíž podíl je 5,6 %. Kategorie nad 100 zaměstnanců představuje téměř 9 %. Je však třeba upozornit na kategorii neuvedeno, do níž spadá 38 % subjektů. Z rozboru vyplývá, že v Praze je téměř dvojnásobný podíl subjektů se 100 a více zaměstnanci, než je tomu v ČR jako celku. Z právních forem jsou nejčastěji zastoupeny fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, které představují polovinu pražských subjektů, což souvisí se skutečností, že největší skupinou jsou subjekty bez zaměstnanců. Další významnou formou jsou veřejné výzkumné instituce, jejichž podíl je v Praze dvojnásobný oproti republikovému a činí 11 % (avšak tvoří 2/3 počtu subjektů tohoto typu v ČR). Vyšší podíl dále vykazují ještě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Jejich podíl se však výrazně neodlišuje od republikového zastoupení. Údaje dokládají značnou organizační členitost s vysokým počtem nejmenších subjektů. Je pravděpodobné, že velký počet osob je současně zaměstnán v organizacích VaV a jsou držiteli živnostenského oprávnění v tomto odvětví. Podle údajů ČSÚ pracuje v organizacích s NACE 72 jako hlavní činností asi 12 tisíc zaměstnanců. Územní koncentrace organizací (jejich sídel) je největší v městských částech Praha 6, Praha 4, Praha 1 a Praha 8, kde sídlí dohromady dvě pětiny všech pražských subjektů. V Praze sídlí dalších 1 927 subjektů, které uvádějí výzkum a vývoj jako svou vedlejší činnost. Mezi nimi je 1 165 právnických osob a 93 organizací s více než 100 pracovníky. 17

1.2 Subjekty z Technologického profilu České republiky Specializovaným souborem obsahujícím organizace, jejichž činnost souvisí s vědeckotechnickým rozvojem, je Technologický profil České republiky (databáze inovačního potenciálu ČR, dále TP ČR). Projekt vznikl jako aktivita česko-německé vědeckotechnické spolupráce s oficiální podporou německého Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum v roce 1998. Realizátorem tohoto projektu podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR). Následující přehled byl získán z on-line verze TP ČR (stav ke dni 1. dubna 2010). Uvedené údaje poskytují doplňkovou informaci, neboť jde, zejména v případě soukromých organizací, o jejich dobrovolnou účast, resp. uvedení, v databázi. Technologický profil je informačním obohacením jak při identifikaci některých jednotlivých subjektů, tak zejména z hlediska vlastního specifického třídění. Z dostupných kategorií subjektů byly sledovány vysoké školy a fakulty, pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy, privátní výzkumné ústavy, vědeckotechnické parky a inovační firmy. V tabulce č. 7 jsou do položky ostatní subjekty shrnuty zbývající sledované typy organizací (asociace, spolky a sdružení pro inovační podnikání, hospodářské komory, ministerstva, poradenské organizace, regionální rozvojové agentury a regionální poradenská a informační centra). Databáze TP ČR obsahovala celkem 2 880 subjektů uvedených kategorií, z toho pak 715 z Prahy, což představuje 25% podíl. Přehled počtu subjektů podle jednotlivých organizačních druhů poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 7 POČET SUBJEKTŮ V TP ČR PODLE TYPŮ typ organizace Praha ČR podíl Prahy (%) vysoké školy a fakulty 74 215 34,4 pracoviště Akademie věd ČR 40 56 71,4 resortní výzkumné ústavy 10 16 62,5 privátní výzkumné ústavy 14 51 27,5 vědeckotechnické parky 5 44 11,4 celkem bez inovačních firem a ostatních 143 382 37,4 inovační firmy 465 2 315 20,1 ostatní subjekty 107 183 58,5 celkem 715 2 880 24,8 Pozn.: Na rozdíl od našich údajů uvádí TP ČR mezi vědeckotechnickými parky již neexistující zařízení tohoto typu v rámci Technologického centra AV ČR. Zdroj: Technologický profil ČR Z tabulky je patrné, že v případě pracovišť Akademie věd a resortních výzkumných ústavů dosahuje podíl pražských subjektů okolo dvou třetin. U vysokých škol a fakult je podíl přibližně jedna třetina, pražské privátní výzkumné ústavy tvoří zhruba čtvrtinu republikového počtu a inovačních firem sídlí v Praze pětina. Pokud bychom nezahrnuli inovační firmy a soustředili se tak jen na výzkumná zařízení (kam zařadíme i vědeckotechnické parky), bude podíl pražských subjektů dosahovat 37% podílu (143 subjektů z 382). Údaje v tabulce č. 8 nabízejí územní členění v Praze pouze do 15 obvodů (a nikoli současných 22 nebo městských částí). Toto rozdělení odpovídá disponibilním informacím v uvedené databázi, které umožňují třídění podle adres maximálně na 15 územních obvodů (viz obr. 2). 18

Tabulka č. 8 POČET SUBJEKTŮ V 15 OBVODECH PRAHY celkem bez inovačních firem inovační firmy obvod počet podíl (%) počet podíl (%) počet podíl (%) Praha 1 59 8,3 34 23,8 25 5,4 Praha 2 27 3,8 5 3,5 22 4,7 Praha 3 29 4,1 8 5,6 21 4,5 Praha 4 104 14,5 14 9,8 90 19,4 Praha 5 75 10,5 11 7,7 64 13,8 Praha 6 84 11,7 35 24,5 49 10,5 Praha 7 22 3,1 3 2,1 19 4,1 Praha 8 44 6,2 12 8,4 32 6,9 Praha 9 57 8,0 9 6,3 48 10,3 Praha 10 57 8,0 6 4,2 51 11,0 Praha 11 10 1,4 2 1,4 8 1,7 Praha 12 13 1,8 2 1,4 11 2,4 Praha 13 8 1,1 1 0,7 7 1,5 Praha 14 10 1,4 1 0,7 9 1,9 Praha 15 9 1,3 0 0,0 9 1,9 celkem 715 100,0 143 100,0 465 100,0 Zdroj: Technologický profil ČR Obrázek č. 2 SUBJEKTY DATABÁZE TECHNOLOGICKÝ PROFIL Zdroj: vlastní zpracování podle dat Technologického profilu ČR 19

Sledovány byly dva soubory subjektů včetně inovačních firem a bez inovačních firem. V prvním případě je rozmístění rovnoměrnější. Nejvyšší počet subjektů sídlí v Praze 4, a to 104, což představuje podíl 14,5 %. Následuje Praha 6 s 84 subjekty (11,7 %) a Praha 5 s 75 subjekty (10,5 %). Nepočítáme-li s inovačními firmami, je územní rozložení méně rovnoměrné. Nejvyšší počet subjektů vykazuje Praha 6, a to 35 (24,5 %). Následuje Praha 1 s 34 subjekty (23,8 %). Naopak vezmeme-li v úvahu pouze inovační firmy, zjistíme, že největší koncentrace je v Praze 4 (19,4 %) a dále v Praze 10 (11,0 %). Tabulka č. 9 OBORY ČINNOSTI VYBRANÝCH TYPŮ ORGANIZACÍ V PRAZE A ČR obor počet subjektů podíl Prahy ČR Praha (%) biotechnologie 43 6 14,0 dopravní a logistické systémy a pohony 41 8 19,5 energetika 93 29 31,2 fotonika 9 2 22,2 informační a komunikační technologie 128 51 39,8 laserové technologie 12 4 33,3 medicína a zdravotnictví 40 13 32,5 měřící a regulační technika 131 31 23,7 mikroelektronika 35 9 25,7 nanotechnologie 10 2 20,0 nové materiály 46 8 17,4 řízení 34 16 47,1 výrobní technologie 1 649 350 21,2 zařízení pro ochranu životního prostředí 79 29 36,7 Pozn.: Údaje pouze za vysoké školy a fakulty, pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy, privátní výzkumné ústavy, vědeckotechnické parky a inovační firmy; subjekty mohou být zařazeny ve více kategoriích; Zdroj: Technologický profil ČR Vedle údajů o územním rozložení organizací obsahuje databáze také údaje o oboru hospodářské činnosti nebo technologiích, s nimiž subjekty pracují. Jak ukazuje tabulka č. 9, nejčastějším oborem působnosti jsou výrobní technologie, informační a komunikační technologie, měřící a regulační technika, energetika a zařízení na ochranu životního prostředí. Nejvyšší je podíl pražských subjektů v oborech řízení (47 %), informačních a komunikačních technologií (40 %) a zařízení na ochranu životního prostředí (37 %). Nejmenší je naopak u biotechnologií (14 %) a nových materiálů (17 %). Shrnutí Zjištěné údaje potvrzují výraznou koncentraci subjektů evidovaných v Technologickém profilu ČR v hl. m. Praze dosahující jedné čtvrtiny při zahrnutí inovačních firem a téměř dvou pětin bez nich. Podíl pražských inovačních firem činí jednu pětinu. V rámci územní koncentrace se subjekty soustřeďují při zahrnutí inovačních firem v obvodech Praha 4, 5 a 6. Při nezahrnutí inovačních firem pak v Praze 1 a 6. Inovační firmy jsou rozmístěny rovnoměrněji po celém území města s nejvyšší koncentrací v Praze 4 a 5. 20

Mezi obory činnosti pražských organizací dominují výrobní technologie. Větší počet subjektů je dále v oborech informační a komunikační technologie, měřící a regulační technika, energetika a zařízení pro ochranu životního prostředí. Je však třeba připomenout, že subjekty jsou v TP ČR uvedeny na základě dobrovolnosti a vlastní iniciativy, resp. iniciativy regionálních partnerů AIP ČR, kteří spravují dílčí soubory organizací. Nejde tedy o vyčerpávající výčet. 21

1.3 Veřejné výzkumné instituce Zdrojem údajů byly adresář Akademie věd České republiky (AV ČR) dostupný na oficiálních internetových stránkách 5 a rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT 6. K 1. lednu 2007 došlo k převodu ústavů Akademie věd a některých dalších výzkumných ústavů a organizací na novou právní formu veřejnou výzkumnou instituci (VVI). Podle rejstříku VVI spravovaného Ministerstvem školství existuje v současné době (podle údajů z ledna 2010) v celé republice 73 VVI, z toho 49 má sídlo v Praze. To představuje 67% podíl. Z celkového počtu tvoří 54 institucí ústavy Akademie věd, z toho 39 sídlí v Praze (72 %). Zbylých 19 institucí, z nichž deset sídlí v Praze, jsou především bývalé resortní výzkumné ústavy. Srovnáním s Registrem ekonomických subjektů zjistíme, že šest 7 VVI nemá jako hlavní činnost výzkum a vývoj, tři z nich mají sídlo v Praze. Pouze jedna z nich uvádí výzkum a vývoj alespoň mezi svými vedlejšími aktivitami. Ústavy Akademie věd jsou rozděleny do devíti sekcí podle zaměření, přičemž 6 sekcí spadá do NACE 721 (přírodní a technické vědy) a tři do NACE 722 (společenské vědy). Sekce v NACE 721 mají celkem 36 ústavů, z nichž 23 sídlí v Praze (64 %). Sekce v NACE 722 mají celkem 17 ústavů (včetně Knihovny AV ČR), z toho 15 má sídlo v Praze (88 %). Mimo sekce je Středisko společných činností AV ČR. Z ostatních 19 institucí vykazuje 11 NACE 721, pět vykazuje NACE 722 a tři výzkum a vývoj v oborech činnosti nevykazují. Mezi pražskými organizacemi najdeme 6 s NACE 721 (50 %) a 4 s NACE 722 (80 %). Zpracování údajů o územním rozmístění pracovišť AV v Praze je uvedeno v tabulce č. 10 a na obrázku č. 3. Bylo použito členění hl. m. Prahy na 57 městských částí. Tabulka č. 10 ROZMÍSTĚNÍ VEŘEJNÝCH VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍ V PRAZE MČ počet a podíl (%) MČ počet a podíl (%) Praha 1 16 32,7 Praha 9 2 4,1 Praha 2 1 2,0 Praha 15 1 2,0 Praha 4 2 4,1 Praha 22 1 2,0 Praha 5 1 2,0 Kunratice 5 10,2 Praha 6 6 12,2 Lysolaje 3 6,1 Praha 8 10 20,4 Zbraslav 1 2,0 celkem 49 100,0 Zdroj: Rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT, vlastní zpracování Z tabulky č. 10 je patrná koncentrace pracovišť VVI na území 12 městských částí, z toho ve třech městských částech (Praha 1, 10 a 6) je umístěno celkem 65 % pracovišť. Velké soustředění ústavů je v areálech Slovanka, Kunratice a Lysolaje. Celkem 16 ústavů pak sídlí na různých místech Prahy 1. Podle výroční zprávy AV ČR za rok 2009 měla AV celkem 7 771 zaměstnanců (jde o tzv. průměrný přepočtený počet zaměstnanců - FTE), z toho 4 395 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumu a vývoje (tj. 57 %). V sekcích NACE 721 pracuje 80 % všech 5 viz http://www.cas.cz 6 viz http://rvvi.msmt.cz 7 Knihovna AV ČR (Praha), Středisko společných činností AV ČR (Praha), Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany (Milín), Ústav archeologické památkové péče Brno (Brno), Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech (Most), Ústav mezinárodních vztahů (Praha; NACE 722 jako vedlejší činnost) 22

zaměstnanců AV, v sekcích NACE 722 pak 15 %. Zbytek připadá na Středisko společných činností a Kancelář Akademie věd. Obrázek č. 3 VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE V PRAZE Pozn.: Číslo vyjadřuje počet ústavů sídlících na stejné adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle dat MŠMT Z celkového počtu zaměstnanců pracuje 5 750 v ústavech sídlících v Praze (74 %). Největšími pražskými ústavy jsou Fyzikální ústav (620 zam.), Mikrobiologický ústav (410 zam.) a Ústav organické chemie a biochemie (408 zam.). Mezi neakademickými VVI jsou 3 organizace s více než 250 zaměstnanci, jedna s 100-199, pět s 50-99 a jedna s 25-49 zaměstnanci. Pražské veřejné výzkumné instituce tak zahrnují celkem přibližně 7 000 přepočtených pracovních úvazků (viz příloha č. 2). Z tabulky č. 11 je patrné, že v Praze je téměř zcela soustředěn společenskovědní výzkum AV. Naopak sekce biologicko-ekologických věd v Praze chybí. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných výzkumných pracovníků mají sekce biologických a lékařských věd, sekce matematiky, fyziky a informatiky a sekce chemických věd, které jsou v Praze zastoupeny každá alespoň čtyřmi ústavy. Pozornost je třeba věnovat také sekci humanitních a filologických věd, jejíž všechny ústavy sídlí v Praze. Počty pracovníků pražských ústavů AV nabízí následující tabulka. 23

Tabulka č. 11 PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍCI AKADEMIE VĚD ČR PODLE SEKCÍ sekce (sekce 1-6 odpovídají NACE 721) (sekce 7-9 odpovídají NACE 722) 1. sekce matematiky, fyziky a informatiky 2. sekce aplikované fyziky počet pracovišť v ČR počet pracovišť v Praze PPPZ pražských pracovišť počet průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2009 (všechna pracoviště v ČR) celkem z toho VŠ vzdělaní pracovníci výzkumných útvarů podíl (%) podíl (%) počet na AV Prahy na AV na sekci 6 4 970,5 1 305,5 16,8 74,3 798,7 18,2 61,2 7 5 561,1 817,2 10,5 68,7 455,2 10,4 55,7 3. sekce věd o Zemi 5 4 366,5 462,3 5,9 79,3 283,0 6,4 61,2 4. sekce chemických věd 6 4 970,4 1 113,1 14,3 87,2 730,2 16,6 65,6 5. sekce biologických a lékařských věd 6. sekce biologickoekologických věd 8 6 1 417,0 1 688,1 21,7 83,9 1 023,8 23,3 60,6 4 0 0,0 831,3 10,7 0,0 419,7 9,5 50,5 sekce 1-6 celkem 36 23 4 285,6 6 217,5 80,0 68,9 3 710,6 84,4 59,7 7. sekce sociálněekonomických věd 5 4 289,9 321,4 4,1 90,2 151,6 3,4 47,2 8. sekce historických věd 6 5 336,2 394,1 5,1 85,3 220,1 5,0 55,8 9. sekce humanitních a filologických věd 6 6 449,6 449,6 5,8 100,0 312,8 7,1 69,6 sekce 7-9 celkem 17 15 1 075,7 1 165,1 15,0 92,3 684,5 15,6 58,8 servisní pracoviště (včetně KAV ČR) 2 2 388,8 388,7 5,0 100,0 0,0 0,0 0,0 AV celkem 55 40 5 750,0 7 771,3 100,0 74,0 4 395,1 100,0 56,6 PPPZ průměrný přepočtený počet zaměstnanců Zdroj: Výroční zpráva AV ČR za rok 2009, adresář pracovišť AV ČR, vlastní propočty Tabulka č. 12 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK A VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ VYBRANÝCH SOUČÁSTÍ AKADEMIE VĚD ČR V LETECH 2007-2009 (tis. Kč) HV 2007 VVZ 2007 HV 2008 VVZ 2008 HV 2009 VVZ 2009 Akademie věd celkem 457 199 1 871 287 526 420 2 000 384 733 349 2 228 474 ÚOCHB (Praha) 392 207 1 049 952 449 897 1 026 887 666 046 1 293 484 SSČ (Praha) 19 054 233 704 809 254 811 232 252 376 ÚMG (Praha) 2 64 818 3 116 538 3 110 700 BC (Č. Budějovice) 0 88 087 0 108 721 0 110 200 FZÚ (Praha) 3 502 65 409 14 155 89 264 6 996 85 224 ÚJF (Řež u Prahy) 16 575 139 200 21 263 145 951 7 908 71 237 HV hospodářský výsledek; VVZ výnosy z vlastních zdrojů; ÚOCHB Ústav organické chemie a biochemie; SSČ Středisko společných činností; ÚMG Ústav molekulární genetiky; BC Biologické centrum; FZÚ Fyzikální ústav; ÚJF Ústav jaderné fyziky; Zdroj: Výroční zprávy AV ČR za roky 2007-2009 24

Hospodaření ústavů Akademie věd představuje příležitost k získávání dodatečných prostředků na výzkum a investice do vybavení. V tabulce č. 12 jsou uvedeny hospodářské výsledky a výnosy z vlastních zdrojů celé Akademie věd a vybraných ústavů a organizací. Ukazuje se, že komercializace úspěšných patentů, například výsledky výzkumu týmu dr. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) v Praze, může generovat významné příjmy. V tomto případě se to podařilo díky zahraničnímu investorovi a nelze automaticky předpokládat, že ostatní obory skýtají stejný potenciál, spíše se nabízí myšlenka koncentrovat podporu (např. na patentovou ochranu výsledků výzkumu) do oborů, které následně dokážou generovat vlastní příjmy. ÚOCHB dokázal v letech 2007-2009 každoročně vytvářet výnosy z vlastních zdrojů v objemu více než jedné miliardy korun. Ty pak představovaly více než polovinu těchto výnosů celé Akademie věd. Tabulka ukazuje další součásti Akademie věd s nejvyššími výnosy z vlastních zdrojů (řazeno podle údajů za rok 2009). Další ústavy s významnými výnosy se pohybují na úrovni jedné desetiny ÚOCHB. Pokud jde o hospodářský výsledek, přispívá ÚOCHB k celkovému výsledku AV jako celku z výrazně majoritní části. U dalších uvedených součástí AV se výnosy, na rozdíl od ÚOCHB, nepromítají do kladného hospodářského výsledku vůbec nebo jen v malé míře. Shrnutí: V Praze sídlí dvě třetiny ze 73 veřejných výzkumných institucí existujících v České republice. Jde o 39 ústavů Akademie věd a 10 dalších, zpravidla bývalých resortních, výzkumných institucí (viz příloha č. 1). Koncentruje se zde téměř celý společensko-vědní výzkum Akademie věd, s výjimkou biologicko-ekologických věd pak více než 70 % pracovníků v každé ze sekcí. Celkem 29 VVI se zabývá přírodními a technickými vědami a 19 společenskými vědami. Instituce jsou výrazně územně koncentrovány, v městských částech Praha 1, Praha 6 a Praha 8 sídlí dvě třetiny pražských VVI. Veřejné výzkumné instituce v Praze představují přibližně 7 000 přepočtených pracovních úvazků. Polovina institucí vykazuje více než 100 přepočtených pracovních míst, 10 z nich pak více než 250 (viz příloha č. 2). Více než polovinu pracovních úvazků v Akademii věd představují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci výzkumných útvarů. Komercializace výsledků výzkumu může generovat významné příjmy výzkumné sféry. Příkladem je Ústav organické chemie a biochemie, který v letech 2007-2009 generoval roční vlastní výnosy přesahující jednu miliardu korun, které tvořily velký díl kladného hospodářského výsledku celé Akademie věd. 25

1.4 Organizace s výzkumem a vývojem jako hlavní nebo vedlejší činností V této kapitole sledujeme subjekty NACE 72 uvedené v RES (verze červen 2010), které vykazují 10 a více zaměstnanců. Dolní mez 10 zaměstnanců byla stanovena, protože organizace této velikosti lze již považovat za významný výzkumný potenciál. Druhou podmínkou výběru byla hlavní činnost subjektů, v tomto případě výzkum a vývoj označený kategorií NACE 72. Ta se dělí na NACE 721, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a NACE 722, výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd. Stranou byly ponechány veřejné výzkumné instituce, kterým je věnována kapitola 1.3. V databázi RES ČSÚ bylo podle uvedených kritérií v celé ČR zjištěno 114 výzkumných ústavů a firem s výzkumným zaměřením, z toho 40 v Praze. Pod NACE 721 patří 37 subjektů v Praze z celkového souboru 107 v ČR. Pod NACE 722 pak 3 subjekty v Praze a 7 v ČR. Podíl pražských výzkumných ústavů a firem činí 35 % republikového počtu. V případě NACE 721 činí tento podíl necelých 35 % a v případě NACE 722 to je 43 %. Výčet organizací je uveden v příloze č. 3. Tabulka č. 13 POČET PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM PODLE NACE A POČTU ZAMĚSTNANCŮ počet NACE 721 NACE 722 celkem podíl (%) zaměstnanců 10 24 16 0 16 40,0 25 49 5 1 6 15,0 50 99 7 0 7 17,5 100 199 5 1 6 15,0 200 499 4 1 5 12,5 Praha celkem 37 3 40 100,0 Zdroj: RES ČSÚ Z hlediska počtu zaměstnanců lze konstatovat, že 72,5 % organizací má méně než 100 zaměstnanců a 27,5 % má 100 a více zaměstnanců. Z pěti organizací s více než 200 zaměstnanci jsou čtyři veřejnoprávní. Registr dále obsahuje celkem 66 právnických osob se sídlem v Praze, které neuvedly počet zaměstnanců (i když může být vyšší než 10). Sledované organizace mají v Praze ve 30 případech formu obchodní společnosti, ve dvou případech obecně prospěšné společnosti a v osmi případech veřejnoprávní organizace. Nicméně mezi obchodními společnostmi jsou i bývalé resortní výzkumné ústavy, které prošly organizačně-právní transformací. Tabulka č. 14 PRÁVNÍ FORMA PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM kód forma Praha podíl (%) 112 společnost s ručením omezeným 18 45 121 akciová společnost 12 30 141 obecně prospěšná společnost 2 5 325 organizační složka státu 2 5 331 příspěvková organizace 6 15 celkem 40 100,0 Zdroj: RES ČSÚ 26

Obrázek č. 4 ORGANIZACE S VÝZKUMEM A VÝVOJEM JAKO HLAVNÍ ČINNOSTÍ Pozn.: Číslo vyjadřuje počet organizací sídlících na téže adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle dat RES ČSÚ Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.1, ČSÚ nám poskytl také soubor subjektů, které vykazují NACE 72 jako svou vedlejší činnost. Po očištění souboru o veřejné výzkumné instituce (viz kapitola 1.3), vysoké školy (viz kapitola 1.5) a zdravotnická zařízení (kapitola 1.7), byl získán soubor 334 organizací. Tabulka č. 15 POČET PRAŽSKÝCH ORGANIZACÍ S NACE 72 JAKO VEDLEJŠÍ ČINNOSTÍ PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ A PRÁVNÍ FORMY počet zaměstnanců veřejnoprávní organizace s. r. o. a. s. ostatní celkem podíl (%) 10 24 1 101 24 9 135 40,4 25 49 0 29 18 2 49 14,7 50 99 1 38 24 0 63 18,8 100 199 1 14 22 0 37 11,1 200 499 2 17 13 0 32 9,6 500 a více 2 7 8 1 18 5,4 Praha celkem 7 206 109 12 334 100,0 Zdroj: ČSÚ Vedle několika málo veřejnoprávních organizací jde v drtivé většině o obchodní společnosti, mezi nimiž najdeme i velké nadnárodní korporace s vlastními výzkumnými kapacitami, např. 27

Honeywell, Siemens, Sun Microsystems, jejichž úloha v inovačním systému města je dosud poněkud opomíjena (i když se uvádí jako významní představitelé tzv. strategických služeb). V souboru je 50 společností (15 %) s více než 200 pracovníky a 18 (5,4 %) s více než 500 pracovníky. Seznam organizací s více než 200 zaměstnanci je uveden v příloze č. 4. Výzkumné kapacity některých z nich, byť jde jen o jejich vedlejší činnost, jistě rozsahem překonávají kapacity řady subjektů, které mají výzkum a vývoj jako svou hlavní činnost. Za další zdroj údajů o firmách zaměřených na výzkum a vývoj lze považovat databázi organizací zabývajících se aplikovaným (komerčním) výzkumem a vývojem, kterou spravuje Asociace výzkumných organizací. Ta na svých webových stránkách uvádí v Praze 289 organizací, z nichž 15 je obsaženo ve výše popsaném souboru získaném z RES (hlavní činnost NACE 72). Z uvedených 289 organizací je 19 členských organizací asociace. Shrnutí V Praze bylo zjištěno 40 výzkumných ústavů a firem s výzkumným zaměřením, tj. organizací s 10 a více zaměstnanci, které mají výzkum a vývoj jako hlavní obor činnosti. Téměř všechny organizace (37 ze 40) působí v oblasti přírodních a technických věd, další 3 organizace se věnují oblasti společenských věd. Nejčastějšími právními formami výzkumných ústavů a firem jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost a příspěvková organizace. V Praze dále působí 334 subjektů s výzkumem a vývojem jako vedlejší činností, z nichž 50 (15 %) má více než 200 zaměstnanců. 28

1.5 Vysoké školy Pražské vysoké školy představují nejvyšší koncentraci kapacit terciárního vzdělávání v České republice. Věnují se velkému počtu oborů a v oblasti výzkumu a vývoje úzce spolupracují jak s jinými typy organizací výzkumu a vývoje, tak s organizacemi z praxe - veřejnými (např. nemocnice, orgány veřejné správy) i soukromými (podniky). Zdrojem údajů pro tuto kapitolu byly internetové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT, stav duben 2010), Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) a dále výroční zprávy vysokých škol a statistiky Českého statistického úřadu. 1.5.1 Počet a rozmístění vysokých škol Sledovány byly veřejné a státní vysoké školy, jejich fakulty a soukromé vysoké školy. V Praze bylo zjištěno celkem 8 veřejných vysokých škol, z nichž 6 je členěno celkem na 38 fakult. V Praze sídlí také jedna ze dvou státních vysokých škol. Soukromých vysokých škol bylo v Praze zjištěno 23, přičemž žádná z nich se nedělí na fakulty. Pro srovnání - v ČR je celkem 26 veřejných vysokých škol, 45 soukromých a 2 státní vysoké školy. V Praze tak sídlí 32 ze 73 vysokých škol ČR, což představuje 44% podíl. Seznam pražských vysokých škol je uveden v příloze č. 5. Obrázek č. 5 VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE Pozn.: V mapě jsou zaneseny fakulty škol členěných na fakulty a sídla ostatních škol. Číslo vyjadřuje počet fakult sídlících na téže adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle dat MŠMT a jednotlivých škol Tabulka č. 16 ukazuje, že více než polovina fakult (22) veřejných vysokých škol se nachází v Praze 6 a Praze 1. Dalších osm fakult se nachází v Praze 2 a Praze 3. V případě soukromých 29

vysokých škol se v centru (Praha 1, 2 a 3) nachází zhruba třetina. Je tedy zřejmé, že většina vysokých škol je soustředěna v centrální části města 8. Tabulka č. 16 POČET VYSOKÝCH ŠKOL A FAKULT V PRAZE PODLE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ městská část sídla veřejných VŠ fakulty veřejných VŠ soukromé VŠ Praha 1 3 10 4 Praha 2 0 3 1 Praha 3 1 5 2 Praha 4 0 1 2 Praha 5 0 2 3 Praha 6 2 11 1 Praha 7 1 0 1 Praha 8 0 0 2 Praha 10 0 1 2 Praha 11 0 0 2 Praha 12 1 2 0 Praha 13 0 0 1 Praha 14 0 0 1 Praha 17 0 0 1 Praha-Suchdol 1 5 0 celkem 9 40 23 Pozn.: Mezi veřejné vysoké školy je započítána i státní vysoká škola (Policejní akademie, 2 fakulty). Zdroj: MŠMT ČR, vlastní propočty 1.5.2 Pracovníci vysokých škol Počet pracovníků (tzv. průměrný přepočtený počet) byl dostupný pouze pro veřejné vysoké školy. Pro soukromé vysoké školy byl využit ARES, registr Ministerstva financí, který poskytuje informace o počtu zaměstnanců podle velikostních skupin. Dále byly využity výroční zprávy jednotlivých škol. Pražské veřejné vysoké školy evidovaly celkem 13 825 pracovníků (v přepočtu na celé úvazky), z toho 6 949 akademických a 1 087 vědeckých. Z tabulky č. 15 je patrné mimořádné postavení Univerzity Karlovy a ČVUT, které se na počtu pracovníků podílejí 51 %, resp. 22 %. V případě akademických pracovníků jsou podíly jednotlivých škol velmi podobné. Pokud jde o vědecké pracovníky, je postavení UK obdobné, podílejí se 50 %. Následuje ČVUT s 22 %. Tyto dvě instituce dohromady zaměstnávají 79 % všech vědeckých pracovníků pražských veřejných vysokých škol (tzn. pracovníků, kteří jsou ve statistice Ministerstva školství vedeni s jednoznačnou převahou nebo výlučným podílem vědy a výzkumu v náplni jejich činnosti). Tabulka č. 17 uvádí také podíl akademických, vědeckých a ostatních pracovníků na celkovém počtu. Je patrné, že akademičtí pracovníci tvoří ve všech školách přibližně polovinu všech pracovníků, zatímco vědečtí pracovníci tvoří nejvýše devítinu, s výjimkou VŠUP, která vědecké pracovníky nevykazuje. 8 Tabulka č. 16 přesto nezachycuje některé případy značné územní roztříštěnosti kapacit a objektů vysokých škol. Např. v Praze 11 je umístěna, kromě ubytovacích kapacit, i značná část výukových prostor včetně sídla některých organizačních jednotek VŠE. 30