ING. ARCH. JAN PSOTA, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PSČ 591 01 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU TEL/FAX: 566 626 748 e-mail: m.psotova@iol.

ING. ARCH. JAN PSOTA, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PSČ 591 01 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU TEL/FAX: 566 626 748 e-mail: m.psotova@iol.cz IČ: 10116435 Ú Z E M N Í P L Á N O B C E K Ř I Ž A N O V - t e x t o v á a t a b u l k o v á část - Zpracovatelský kolektiv: Datum: říjen 2006 Ing. arch. Jan Psota, Ing. Marie Psotová, Vladan Latzka, Pavel Ondráček, Petr Piechula DiS. Zakázkové číslo: A/VIII/02

OBSAH A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Úvod str. 3 2. Hlavní cíle řešení str. 3 3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD str. 3 3.1. Vztah vůči schválenému ÚP VÚC 3.2. Vztah vůči platné ÚPD obce 3.3. Vztah vůči platné navazující ÚPD 4.Významnější podklady použité při řešení ÚPD str. 4 4.1. Mapové podklady 4.2. Ostatní podklady 5. Vyhodnocení souborného stanoviska ÚPO str. 4 6. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování str. 5 7. Vymezení pojmů str. 5 7.1. Základní pojmy 7.2. Ostatní pojmy B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení řešeného území str. 6 1.1. Výčet katastrálních území 1.2. Širší vztahy, zájmové území 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce, ochrana hodnot území str. 7 2.1. Identifikace území 2.2. Přírodní podmínky 2.3. Hodnoty urbanistické a architektonické 2.4. Kulturní hodnoty 2.5. Demografický a sídelní potenciál 2.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva 2.7. Civilizační hodnoty 3. Návrh urbanistické koncepce str. 13 3.1. Urbanistická koncepce 3.2. Prostorové uspořádání 3.3. Plochy smíšené 3.4. Plochy bydlení 3.5. Plochy výroby 3.6. Plochy sportu a tělovýchovy 3.7. Plochy zeleně sídelní 4. Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky jejich využití str. 18 4.1. Území současně zastavěné a zastavitelné 4.2. Území nezastavěné a nezastavitelné (volné) 4.3. Plochy obsluhy území 4.4. Společná ustanovení 5. Limity využití území str. 24 5.1. Normativně určené 5.2. Určené řešením územního plánu 6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území, etapizace výstavby str. 26 7. Návrh koncepce dopravy str. 28 7.1. Silniční doprava 7.2. Hospodářská doprava 7.3. Veřejná doprava 1

7.4. Nemotorová doprava 7.5. Doprava v klidu 7.6. Železniční doprava 7.7. Letecká doprava 7.8. Dopravní zařízení 8. Koncepce občanského vybavení včetně komerčních aktivit str. 33 9. Koncepce technického vybavení včetně vodního hospodářství str. 34 9.1. Vodní hospodářství 9.2. Zásobení pitnou vodou 9.3. Kanalizace a čištění odpadních vod 9.4. Energetika 9.5. Telekomunikace 9.6. Služby poštovní 9.7. Odpadové hospodářství 9.8. Společná ustanovení 10. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů pro jejich technické zajištění str. 41 11. Návrh územního systému ekologické stability str. 41 11.1. Nadregionální a regionální ÚSES 11.2. Místní ÚSES 11.3. Navrhovaná opatření 12. Vymezení ploch VPS, asanací a asanačních úprav str. 43 12.1. Veřejně prospěšné stavby (VPS) 12.2. Asanace 12.3. Společná ustanovení 13. Návrh řešení požadavků CO str. 44 14. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ŽP str. 44 15. Zvláštní zájmy str. 45 16. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL str. 45 16.1. Zábor ZPF 16.2. Zábor PUPFL 17. Návrh lhůt aktualizace str. 52 18. Obsah dokumentace ÚPO str. 52 C) ČÍSELNÉ ÚDAJE CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ str. 54 Číselné údaje charakterizující navržené území jsou součástí textu D) ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ str. 56 E) PŘÍLOHY ÚPO str. 68 1. Vymezení částí sídla ve vztahu k jeho prostorovému uspořádání 2. Posouzení ŽP z hlediska hluku z dopravy 3. Výpočet PHO od SŽV 2

A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Úvod Územní plán obce stanovuje závazná pravidla a zásady pro řešení uspořádání limitů využití celého správního území obce. Jedná se o základní koncepční územně plánovací dokumentaci sloužící pro komplexní usměrňování a koordinaci rozvoje jak zastavěného, tak i území nezastavěného. O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Křižanov na svém zasedání dne 20. 6. 2002 2. Hlavní cíle řešení Jsou dány schváleným zadáním územního plánu ze dne 19. 12. 2002. Hlavní cíle, které má nový územní plán obce splnit: a) optimální organizace funkčních ploch v sídle tak, aby nedocházelo k vzájemnému negativnímu ovlivňování se zřetelem na zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území b) stanovit zásady funkčního i prostorového uspořádání území včetně stanovení limitů využití území c) nalézt vhodné plochy pro požadovanou bytovou výstavbu a výstavbu výrobních aktivit a služeb d) řešit občanskou vybavenost obce e) řešit požadavky na úseku inženýrských sítí včetně zákresu příslušných ochranných a bezpečnostních pásem f) do ÚPo začlenit aktuální požadavky na úseku dopravy a z toho plynoucí důsledky na rozvoj sídla g) koncepčně řešit prvky územního systému ekologické stability, které se v řešeném území vyskytují na lokální úrovni h) aktualizovat opatření týkající se obnovy a ochrany krajiny a životního prostředí (ŽP) 3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD 3.1.Vztah vůči schválenému územnímu plánu VÚC Závazná část ÚPN VÚC Českomoravská vrchovina (změny a doplňky ÚPN VÚC okres Žďár nad Sázavou-Urbion Bratislava) je obsahem směrnic pro uspořádání území Českomoravské vysočiny, schválených plenárním zasedáním JmKNV v Brně dne 13.12.1988. Pro území Křižanova ÚPN VÚC zejména stanovit rozvíjení střediskové funkce místního významu, zabezpečení plynofikace sídla, respektování ochranného pásma letiště, prioritní zabezpečení výstavby ČOV a věnovat Křižanovu zvýšenou péči z pohledu památkového. Tzv. střediskovost osídlení (Jm kraj r. 1973) je překonána, nicméně sídlo Křižanov nadále zůstává jedním z nejvýznamnějších sídel mikroregionu Velkomeziříčsko. Bojanov je stabilizován. Plynofikace byla v sídle Křižanov provedena, v Bojanově se s ní neuvažuje. ÚPo Křižanov plně respektuje ochranná pásma letiště, pro obec stanovuje regulační podmínky zohledňující urbanisticko architektonické hodnoty obce. Čistírna odpadních vod Křižanov je v provozu, sídlo Bojanov je řešeno samostatně. Protože platnost směrnice pro uspořádání území platila k roku 2000 je ÚPN VÚC považován za podklad informativní. ÚP VÚC kraje Vysočina (Urbanistické středisko Brno) - koncept je zpracován ve dvou základních variantách. Koncept vytváří předpoklady pro výstavbu obchvatů sil. I/37 a II/360. Obchvaty jsou zařazeny do veřejně prospěšných staveb sil. I/37-D37, sil. II/360-D5. Projednání KÚPO proběhlo koncem května 2004, dosud není schváleno souborné stanovisko. 3.2. Vztah vůči platné ÚPD obce Územní plán sídelního útvaru Křižanov byl zpracován firmou Ateliér "Halva", soukromý projektový ateliér Ing. Arch. Ivony Halvové, Dolní ul. č. 38 Žďár n. S. 3

Územně hospodářské zásady byly vyhotoveny na podzim r. 1994, následně pak koncept územního plánu sídelního útvaru. Usnesením OZ Křižanov bylo schváleno souborné stanovisko pořizovatele ke konceptu ÚPNSÚ. Návrh ÚPN "obce" byl zpracován v září 1998 a 15.12. 2000 schválen OZ Křižanov. Z předešlého je zřejmé, že převážná část územně plánovací dokumentace byla vyhotovena před dnem účinnosti zák. 83/1998 Sb., tj. ke dni 1.7. 1998, tedy kvalitativně odlišně než požaduje novela stavebního zákona a nové prováděcí vyhlášky. Z věcného i právního rozboru je zřejmé, že tato ÚPD nemůže být územním plánem obce, ale stále jen územním plánem sídelního útvaru. ÚPNSÚ nebylo řešeno k.ú. Bojanov u Dolní Libochové, které již tehdy bylo součástí administrativního území obce Křižanov. Nový územní plán respektuje stávající platné předpisy jak na úseku pořizování, tak na úseku zpracování ÚPo. Nový územní plán obce řeší obě části obce(tj. obě katastrální území) a stanovuje pro ně zásady usnadňující rozhodování vedení obce a stavebního úřadu v nakládání se svěřeným územím. 3.3. Vztah vůči platné navazující ÚPD Obec nemá vyhotoven žádný regulační plán ani územní plán či projekt zóny.tento stupeň ÚPD se rovněž v součastné době nezpracovává. 4.Významnější podklady použité při řešení ÚPO 4.1. Mapové podklady Pořizovatel v rámci přípravných prací předal zpracovateli digitální mapový podklad obou k.ú.(formát DISPRO). 4.2. Ostatní podklady Zadání pro vypracování územního plánu obce Křižanov (Obec Křižanov - 2002) Souborné stanovisko ke konceptu (Obec Křižanov 2004) Stanovisko NOÚP k N ÚPO Křižanov (KrÚ kraje Vysočina, OÚP a SŘ - 2006) Neúplné paré průzkumů a rozborů pro ÚPNSÚ Křižanovsko (atel. Halva - 1993) Návrh ÚPNSÚ Křižanov (atel. Halva - 1998) Strategie rozvoje Jihlavského kraje (Garep Brno - 1999) Program rozvoje Jihlavského kraje (Garep Brno - 2000) Program rozvoje mikroregionu Velkomeziříčsko (Garep Brno - 2000) Regionální surovinová studie okresu Žďár nad Sázavou (Geofond Praha - 1992) Územně technický podklad - NR-R ÚSES ČR (MMR ČR a MŽP ČR - 1996) Generel MÚSES pro okr. Žďár nad Sázavou (Ageris Brno - 2002) SLDB 1970,1980,1991, předběžné výsledky SLDB 2001 Křižanov od historie po současnost (Mgr. Nagyová, J. Urbanová - 2002) rozhodnutí o stanovení ochranných pásem dle 24 zák. č. 47/56 Sb.(SLI Praha - 1967) Vyhledávací studie sil. propojení Svitavy - Třebíč (Viapont Brno - 2001) Kanalizace Křižanov (DUIS s.r.o., Brno - 2002) Studie hlučnosti okolí letiště Křižanov (Techson Praha - 1996) Plynofikace obce Křižanov - STL plynovod - dokumentace skutečného stavu (Mertastav, Předklášteří - 2000) Generel plynofikace obce Křižanov - aktualizace(gasag Brno - 1995) 5.Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ÚPO Požadavky souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce schváleného usnesením č. 23 ze zasedání zastupitelstva obce Křižanov konaného dne 9. 12. 2004 byly v návrhu ÚPO splněny. 4

6.Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plán obce Křižanov plní úkoly a cíle dané 1 odst.2 zák.č.50 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Řešení územního plánu v daných podmínkách vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Navržené změny v území nemají negativní vliv na soulad těchto hodnot, stanovená koncepce ÚPO přispívá k proporcionalitě ekonomického, sociálního i kulturního rozvoje Křižanova s potřebou trvale udržitelného rozvoje. 7. Vymezení pojmů 7.1. Základní pojmy Jsou dány zákonem č. 50/1976 Sb. v platném znění a vyhláškou č. 135/2001 Sb. 7.2. Ostatní pojmy Pro účely tohoto ÚP jsou použity tyto pojmy: hospodářské zvířectvo - skot, prasata, ovce, kozy drobné hospodářské zvířectvo - králíci, drůbež, apod. drobná pěstitelská činnost - pěstování plodin a produktů samozásobitelského charakteru zemědělská malovýroba - podnikatelské pěstování na úrovni rodinných farem zaměřené jak na živočišnou, tak rostlinnou výrobu (i jednotlivě) drobná výrobní činnost - činnosti nemající charakter výroby tovární, spíše blížící se výrobě řemeslnické obtěžující služby a řemesla - činnosti jejichž účinky narušují obytnou pohodu sousedů (hluk, zápach, prach, výpary, světelné efekty, aj.) drobná obtěžující výroba - činnosti jejichž účinky narušují obytnou pohodu sousedů (hluk, zápach, prach, výpary, světelné efekty, aj.) činnosti náročné na přepravu zboží - sklady, výrobní či jiná zařízení event. služby vyžadující denní obsluhu vozidly skupiny 2, podskupiny N 1 a N 2 činnosti s vyššími nároky na přepravu zboží - sklady, výrobní či jiná zařízení event. služby vyžadující občasnou obsluhu vozidla skupiny 2, podskupiny N 1 a N 2 a skupiny 3, podskupiny T a S stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy - sklady do 250 m 2 skladovací plochy stavby skladovací s nízkými rušivými vlivy na ŽP - skladované látky neohrožují ŽP na pozemku vlastníka a neobtěžují obytnou pohodu souseda komerční aktivity - podnikatelská zařízení poskytující služby obyvatelstvu v oblasti velkoprodejen, nákupních center, služeb pro motoristy, apod. malé prostory obchodu a služeb - stavby pro obchod a obdobné činnosti s celkovou prodejní plochou do 250 m 2 přípustná míra - míra přípustnosti je daná individuálním posouzením konkrétní situace dle zvláštních předpisů a vyhlášek (např. vl. nař. č. 88/2004) index zastavění - poměr mezi zastavěnou plochou pozemku a celkovou plochou pozemku stavební čára - udává hranici plochy určené k zastavění a polohu hlavního objektu. Stavební prvky, které mohou vystupovat před stavební čáru určí podrobnější územně plánovací dokumentace či podklad výška zástavby - je stanovená počtem podlaží u objektů sloužících pro bydlení, v ostatních případech, je-li to nutné, je výstavba stanovena v metrech ke konkrétnímu bodu. Jde o nepřekročitelnou hranici. podkroví - do plného podlaží se započítává podkroví v případě, když více než 3/4 podkroví (vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má normovou výšku obytné místnosti. podzemní podlaží - do plného podlaží se započítává podlaží v případě, když vystupuje více jak 1,0 m nad úroveň průměrné výšky terénu. 5

nadmístní význam - činnosti a děje, které svým významem rozsahem nebo důsledky mohou zasahovat a ovlivňovat využívání území více obcí, případně požadavky výrazně převyšující potenciál území změny, úpravy ÚPD - závaznou část dle 31 stavebního zákona může měnit na základě zpracování změn orgán, který danou územně plánovací dokumentaci schválil. Směrnou část může upravovat orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil (pořizovatel) - 31 stavebního zákona. B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení řešeného území 1.1. Výčet katastrálních území Území řešené územním plánem je dáno katastrálním územím Křižanov (1362,8166 ha) a katastrálním územím Bojanov u Dolní Libochové (164,0492 ha). Celková výměra řešeného území činí 1526,8658 ha (údaj katastru nemovitostí k 31. 12. 2000). 1.2. Širší vztahy, zájmové území Obec Křižanov patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí v kraji Vysočina Stavební úřad, úřad práce i katastrální úřad je ve Velkém Meziříčí, finanční úřad ve Žďáře nad Sázavou. Přirozená spádovost směřuje k městu Velké Meziříčí, následně ke Žďáru nad Sázavou. Občanská vybavenost - co se týče obč. vybavenosti je ji třeba hodnotit na poměrně dobré úrovni, přičemž mnohá zařízení poskytují služby i obyvatelům sousedních či blízkých obcí. Jedná se zvláště o tato nekomerční zařízení: Základní škola 1-9 - Jívoví, Kozlov, Kadolec, Křižanov, (Bojanov), Kundratice, Dobrá Voda, Pikárec, Radenice, Nová Ves, Heřmanov, Moravec, Sviny, Horní Libochová, Vidonín, Bobrůvka, Sklené n. O. Základní škola 1-4 - Jívoví, Kozlov, Kadolec, Křižanov, (Bojanov), Kundratice, Sviny, Horní Libochová, Sklené n. O. Mateřská škola - Křižanov, Sviny, Jívoví, Kozlov Lékaři - Křižanov, Jívoví, Kozlov, Kadolec, Kundratice, Dobrá Voda, Radenice, Sviny, Horní Libochová, Ořechov, Bojanov, Sklené n. O. Matrika - Borovník, Dobrá Voda, Jívoví, Horní Libochová, Heřmanov, Kadolec, Kozlov, Křižanov, (Bojanov), Kundratice, Milešín, Nová Ves, Radňoves, Rozseč, Sviny, Vidonín Farnost - Křižanov, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Kundratice, Horní Libochová, Kadolec Hřbitov - Křižanov, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Kundratice, Horní Libochová, Kadolec Pošta - Křižanov, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Kundratice, Horní Libochová - spádově; mimoto doporučují - Milešín, Nová Ves, Radňoves, Rozseč, Borovník, Rojetín, Vickov, Vratislávka, Tišnovská Nová Ves, Řikonín, Lubné Ústav sociální péče - celorepubliková spádovost Doprava silniční - Katastrálním územím Křižanov procházejí silnice I/37 Hradec Králové - Pardubice - Chrudim - Žďár n. S. - Velká Bíteš II/360 Letohrad - Polička - Nové Město na Moravě - Třebíč - Jaroměřice n. Rokytnou II/391 Křižanov - Žďárec III/36044 Křižanov - D. Libochová - Meziboří 6

III/36045 Křižanov - Sviny III/36051 Křižanov - Dobrá Voda - Vídeň III/3911 Křižanov - Kadolec - Ořechov Katastrální území Bojanov u D. Libochové je na silniční síť napojeno silnicí III/3912 Bojanov - spojovací Doprava železniční - Jižním okrajem k.ú. Křižanov prochází železniční dvojkolejná trať č.250 Havlíčkův Brod - Brno. Doprava letecká - Mezi rybníkem Křížovník a silnicí I/37 se nachází veřejné vnitrostátní letiště Křižanov. Dráhový systém zasahuje výrazně na k.ú. Kadolec. Energetika - Část Křižanov a část Bojanov jsou el. energií zásobeny ze vzdušných vedení VN 22 kv. Východní částí k.ú. Křižanov prochází vedení VVN 220 kv č. 203 Sokolnice - Opočinek. Křižanov plynofikován z VTL plynovodu od Ořechova, Bojanov bez připojení. Vodní hospodářství - Bojanov - soukromé a 1 veřejná studna, Křižanov částečné připojení na vodovod Velké Meziříčí - Křižanov. Bioregion - 1.50 Velkomeziříčský NR a R. ÚSES - Na řešené území zasahuje RBC 293 Lán a po hranici k.ú. s Heřmanovem prochází RBK 1406a. Skládka TKO - Velké Meziříčí 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce, ochrana hodnot území 2.1. Identifikace území Název části obce Křižanov Bojanov Kód k.ú. 371407301 371407302 Kód ČSÚ 676454 629561 První písemná zmínka o obci 1 239 1 358 Rozloha katastru obce 1362,82 ha 164,05 ha Rozloha zeměď. půdního fondu 1040,28 ha 138,51 ha Rozloha lesního půdního fondu 124,76 ha 18,25 ha Průměrná nadm. výška 527,00 m n. m. 544,00 m n.m. Koeficient ekol. stability málo stabilní nestabilní Bioregion 1.50 Velkomeziříčský 1.50 Velkomeziříčský Počet trvale bydlících obyvatel 2001 1856 Počet trvale obydlených bytů 2001 384 Počet obyvatel na byt 2001 2,89 Věkový index obyvatel 2001 velmi nepříznivý 2.2. Přírodní podmínky Klimatické - údaje jsou za období 1951-1980 Teplota vzduchu: měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok C -3,6-2,1 1,5 6,7 11,6 15,3 16,6 15,9 12,1 7,1 2,3-1,5 6,8 Úhrn srážek a průměrný: měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok mm 41 34 34 39 67 82 80 73 44 38 44 42 618 Četnost jednotlivých směrů větrů v % S SV V JV J JZ Z SZ klid 11 7 6 17 11 8 16 14 10 Rychlost větru - průměrná (m/s) měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok m/s 4,3 4,2 4,1 3,9 3,6 3,3 3,0 3,0 3,1 3,4 4,0 4,0 3,7 Geologie a morfologie - řešené území se nachází v severovýchodní části geomorfologického podcelku Bítešské vrchoviny, která je součástí geomorfologického celku Křižanovská vrchovina. 7

Celé území je odvodňováno říčkou Libochovkou s číslem hydrologického pořadí 4-15-01-099 a 100. Geologická struktura je velmi pestrá. Území se nachází v oblasti moldanubika a to v jeho severovýchodní části, v tzv. Strážeckém moldanubiku. Horniny je zde možno rozdělit do dvou skupin - na skupinu jednotvárnou a pestrou. Starší skupina je zastoupena biotitickou pararulou, pestrou skupinu tvoří převážně pararuly, ortoruly s častým výskytem těles amfibolitů a granitů. Z pokryvů dominují zvláště svahoviny s obsahem balvanů. Základové půdy jsou při vodotečích tvořeny písčitohlinitými usazeninami. Ostatní části sídel vykazují v zásadě dobré základové podmínky pro zakládání běžných nízkopodlažních objektů. Pedologie - převládají zde hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, u kterých je intenzivním zkulturňovacím procesem značně snížena kyselost, zvýšen obsah živin a snížen obsah humusu. V nivách vodních toků se nacházejí glejové půdy s různým stupněm zrašelinění. Zásoba půdní vláhy je do značné míry pozměněna vybudováním melioračních soustav, které odvodňují většinu zemědělské půdy. Krajina - původní ráz krajiny daný existencí drobně členěných polí s mezemi se nedochoval. Byl po dlouhá staletí ovlivňován a přetvářen člověkem. Lidská činnost se zde zejména v době kolektivizace zemědělství, tj. v pol. 20. stol. projevovala v konečném důsledku záporně. Zemědělské obhospodařování sledující krátkodobé cíle ochudilo přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé trvalé vegetace, odvodňováním území a zvyšováním poměrného zastoupení orné půdy. Přesto mezi hodnotné prvky krajiny Křižanovska je třeba zařadit početné zastoupení vodních ploch včetně rybníčků v kvalitním prostředí zámeckého parku. Břehová zeleň rybníků oproti břehové zeleni vodních toků je dostatečná. mezi dřevinami lemujícími vodní plochy nechybí olše lepkavá i šedá, vrba křehká, jíva jasan, apod., ale také trochu netypické dřeviny, např. dub, javor klen i mléč a lípy v zámeckém parku. Ekologicky hodnotně působí v k.ú. Bojanov zejména hraniční tok a tok Libochovky včetně okrajových částí lesů. Druhy pozemků (ha): kat. území Křižanov Bojanov u D. Libochové orná půda 848,02 122,01 zahrady 35,89 1,64 ovocné sady 1,53 0 trvalé travní porosty 154,83 14,80 zemědělská půda 1040,28 138,51 lesní půda 124,76 18,25 vodní plochy 77,20 0,5 zastavěné plochy 28,39 1,18 ostatní plochy 92,18 5,64 Koncepce územního plánu zmíněné hodnotné prvky krajiny plně respektuje, do krajiny zapracovává ÚSES doplněný o další prvky rozptýlené zeleně. Posiluje pronikání zeleně krajinné do urbanizované části obce, řeší ochranu zeleně kolem dominant negativně ovlivňující zapojení sídla do krajiny, je požadováno zvýšení ttp minimálně o zasakovací travinobylinné pásy při vodotečích či rybnících a travinobylinné izolační pásy kolem lesů a vegetace rostoucí mimo les. 2.3. Hodnoty urbanistické a architektonické Bojanov - sídlo je vystavěné na jihozápadním svahu při cestě, která později převzala funkci silnice (III/3912). Malý centrální prostor s kapličkou, studní a hasičskou zbrojnicí je z jihozápadní strany vymezen silnicí a třemi staveními s okapovou orientací do návsi. Protější strana je dána staveními sledujícími stavební čáru v půdorysném tvaru půlelipsy. Zde je orientace střech do veřejného prostoru štítová. Prostorové uspořádání vesnice je dáno především způsobem hospodaření, kdy rozhodující zastavění tvoří selské usedlosti, které mají za obytnými staveními zbudovaný trakt chlévů a hos- 8

podářských objektů zakončený zpravidla příčně postavenou stodolou. Výškové zónování 1. N.P. + sedlová střecha o sklonu 40-45 stupňů. Křižanov - půdorys obce je charakterizován dvěmi náměstími vzniklými na levém a pravém břehu říčky Libochovky. Dvě náměstí v případě Křižanova proto, že každá část měla svého majitele. Tzv. Horní město představuje protáhlé a v jihovýchodní části mírně svažité náměstí s jednoduchou dříve jednopodlažní zástavbou (dnes v rámci oprav, modernizací se podlažnost často zvyšuje). Tzv. Dolní město je půdorysu lichoběžníkového a zástavba je převážně dvoupodlažní. přesvědčivě působí jednotná orientace střech obou náměstí (hřebenem rovnoběžně s delší stranou náměstí). Obě náměstí jsou spolu propojena silnicí I/37 ve směru SZ-JV. V místě spojení na mírné vyvýšenině stojí kostel sv. Václava, který celému prostoru původní zástavby dominuje. Významné je umístění budovy radnice v severozápadní části Dolního náměstí. Z historických budov uplatňujících se významně v obrazu obce je nutno zmínit komplex budov zámku s parkem situovaných na ostrohu nad Podhradským rybníkem. Pozdější výstavba s promísenými funkcemi využívá další plochy s příznivými podmínkami. Jde zejména o území mezi Horním městem a Hornoměstským rybníkem, území při silnici na V. Meziříčí a na ni kolmo navazující ulici rovnoběžnou s novým potokem. Různá kvalita a druhovost zástavby je kolem silnice I/37 ve směru na Jívoví. Dosud poměrně nerovnoměrné zastavění je na opačné straně sídla, kde silnice I/37 směřuje k Ořechovu. V podstatě za čistě obytnou zónu je možno považovat výstavbu volně stojících rodinných domů v oblasti vrchu Šibeník a naproti hřbitovu. Tyto zóny plní funkci obytnou bez náležité občanské vybavenosti. V druhé polovině minulého století vzniká při základní škole obytný soubor bytových domů, kdy u posledního z nich byla uplatněna panelová technologie. Na toto území, které má příznivé přírodní podmínky, měla navazovat výstavba RD, která však vzhledem k majetkoprávním vztahům je uskutečňována ve velmi omezeném rozsahu. Přechodem na zemědělskou velkovýrobu byla zemědělská výroba soustředěna v nových velkých zemědělských účelových stavbách, které byly soustředěny v areálu při místní komunikaci k Loučskému rybníku. Tyto stavby svým měřítkem přesahují měřítka původní zástavby, avšak vzhledem ke své izolované poloze je bude možno pomocí sadovnických úprav začlenit do obrazu obce lépe, než objekty firmy Impuls a nákupního střediska na významných místech obou náměstí. Respektování půdorysné stopy původního zastavění a příznivých architektonických dominant území s pronikáním přírodního prostředí do prostředí urbanizovaného a pro další rozvoj obce se považuje za závazné. Řešení územního plánu zachovává identitu obce, stanovuje se nepřekročitelnost převládající výšky zástavby, rozvojové plochy navazují na SZÚO a jsou v možnostech daných stanovisky DOSS koncipovány tak, aby byl minimálně rušen přechod urbanizované části obce do části neurbanizované. 2.4. Kulturní hodnoty Bojanov - ač se jedná o sídlo bez nemovité kulturní památky je nutno chránit půdorysnou stopu zástavby s prostorovým uspořádáním, neboť zastavění spolu se vzrostlou zelení (jírovec maďal, jasan ztepilý) a kaplí působí příznivým malebným dojmem. Křižanov - sídlo s bohatou historií, velmi zajímavou urbanistickou skladbou, kterou nutno chránit vhodně formulovanými regulačními podmínkami rozpracovanými až na úroveň regulačního plánu jádrové části sídla. Zástavba na nových rozvojových plochách musí respektovat panorama sídla s dominantami zámku a věží kostela včetně vnitrosídelních průhledů. Zároveň je nutno respektovat nemovité kulturní památky níže uvedené. K.ú. Křižanov - 4170 kostel sv. Václava č.p. 170 st. 4161 zámek č.p. 236 st. 4165 sousoší v zámeckém parku č.p. 244 4166 socha putta č.p. 244 4167 kašna v předzámčí č.p. 9

4168 park v zámku č.p. 300/1 236 4169 kaple sv. Barbory před zámkem č.p. 227 st. 4173 boží muka u sil. do Ořechova č.p. 657/6 4175 kříž u rybníka č.p. 269/19 4171 kaple sv. Jana Nepomuckého č.p. 301 st. 4172 Mariánský sloup č.p. 2285/4 4174 kříž u kostela č.p. 170 radnice Tyto nemovité kulturní památky nemají žádná vyhlášená ochranná pásma dle zák. č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. Prvky drobné architektury jako boží muka, kříže apod. se doporučují zahrnout do tzv. ochrany památek místního významu. Celé území, které je řešeno územním plánem obce není zpracováno z hlediska archeologických zájmů. Závazným respektive zákonným požadavkem je povinnost řídit se při zemních pracech ustanoveními 22 a 23 zákona č. 20/1987 v platném znění. Řešení územního plánu umocňuje estetickou hodnotu a kvalitu životního prostředí obce odstraňováním resp. potlačováním některých dnes negativně působících jevů (areál ZD, absence rozptýlené zeleně ap.) 2.5. Demografický a sídelní potenciál Vývoj počtu obyvatelstva rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 Bojanov 90 73 71 63 62 81 71 71 69 57 60 Křižanov 1570 1632 1600 1515 1481 1506 1401 1287 1289 1456 1487 celkem 1660 1705 1671 1578 1543 1587 1472 1358 1358 1513 1547 rok 1980 1991 2001 Bojanov 31 24 24 Křižanov 1606 1764 1831 celkem 1637 1788 1856 Věková struktura obyvatelstva (abs.): část obce 1980 1991 2001 předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. Bojanov 3 21 7 4 15 5 - - - Křižanov 414 892 300 471 1004 289 - - - Celkem 417 913 307 475 1019 294 385 1207 264 Věková struktura obyvatelstva (%.): část obce 1980 1991 2001 předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. Bojanov 9,7 67,7 22,6 16,7 62,5 20,8 - - - Křižanov 25,8 55,5 18,7 26,7 56,9 16,4 - - - Celkem 25,5 55,7 18,8 26,6 57,0 16,4 20,7 65,0 14,3 Věkový index obyvatelstva za obec Křižanov celkem: rok 1980. 135,83 - příznivý 1991. 161,56 - velmi příznivý 2001... 145,83 - příznivý 10

Obyvatelstvo podle pohlaví: 1980 1991 2001 část obce muži ženy muži ženy muži ženy abs. % abs. % abs. % Bojanov 19 12 38,71 14 10 41,67 13 11 45,83 Křižanov 735 871 54,23 878 886 50,22 934 922 50,33 Celkem 754 883 53,94 892 896 50,11 947 933 50,27 Index růstu obyvatel (IR): období 2001/91 2001/80 2001/70 2001/61 1991/80 1991/70 1991/61 IR 1,04 1,13 1,20 1,22 1,09 1,16 1,18 0,950 < IR < 1,049 stabilizovaný 1,050 < IR < 1,149 progresivní IR > 1,150 silně progresivní Trvale obydlené domy rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 Bojanov 12 12 12 11 13 11 13 12 12 12 Křižanov 228 246 246 246 257 258 254 310 309 332 celkem 240 258 258 257 270 269 267 322 321 344 rok 1980 1991 2001 Bojanov 9 8 7 Křižanov 369 391 409 celkem 378 399 416 Z trvale obydlených 416 domů je 400 rodinných domů, tj. 96,2 %. Trvale obydlené byty rok 1961 1970 1980 1991 2001 Bojanov - - 9 8 7 Křižanov 397 395 432 483 524 celkem - - 441 491 531 Stáří bytového fondu (k roku 1991) Počet bytů Rok výstavby Bojanov Křižanov abs. % abs. % byty postavené do r. 1919 a nezj. 6 75,0 131 27,1 1920-1945 1 12,5 92 19,0 1946-1970 1 12,5 87 18,0 1971-1980 0 0 89 18,5 1981-1991 0 0 84 17,4 celkem 8 100 483 100 Aktuálnější údaje - SLDB 2001 nejsou dosud k dispozici. Průměrná obytná plocha bytu (m 2 ) rok Bojanov Křižanov Obec Křižanov 1980 53,33 51,15 51,19 1991 37,50 57,39 57,07 2001 - - 58,19 11

V obci Křižanov bylo v roce 2001 celkem 69 neobydlených domů, což je z celkového počtu domů 14,2 %. Důvody neobydlenosti (obec Křižanov) v roce 2001 obydlen přechodně slouží k rekreaci nezpůsobilý k bydlení jiný důvod abs. % abs. % abs. % abs. % 28 32,6 15 17,4 9 10,5 34 39,5 Celkový počet neobydlených bytů v obci Křižanov je 86, což činí 13,9 % z celkového počtu bytů. Základní charakteristiky demografického a sídelního potenciálu Obec sestává ze dvou rozdílně velkých částí vzájemně oddělených s rozdílnými tendencemi rozvoje - Křižanov rozvíjející se v rostoucí sídelní útvar, Bojanov stabilizované sídlo. Geografická poloha, příznivé až velmi příznivé demografické ukazatele přisuzují sídlu Křižanov nárůst počtu obyvatel. V návrhu rozvojových ploch je zohledněna skutečnost, že i v podmínkách Křižanova bude nadále přibývat menších či neúplných domácností včetně skutečnosti, že se stále snižuje chtěné soužití cenzových domácností. Je respektována skutečnost, že dominantní postavení ve struktuře bytového fondu mají byty v rodinných domech. Koncepce Ve smyslu zadání pro zpracování ÚPo Křižanov (po vyloučení rezervních ploch) je v ÚP obce Křižanov směrně uvažováno s následujícím rozvojem. rok 1980 1991 2001 výhled obyvatel 1637 1788 1856 2000 bytů 441 491 531 670 obyv./byt 3,55 3,64 3,49 2,99 Výstavba bytů je zejména realizována mimo současně zastavěné území obce na plochách ve výkresové části označených č. 1 a 6. V menší míře pak na plochách v tzv. rozptylu v současně zast. území obce. Na plochách zastavitelného území se předpokládá výstavba cca 113 bytových jednotek (plochy fce B a Sv), uvnitř SZÚO pak 26 b.j. Územní plán nepředpokládá s odpadem bytového fondu. 2.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva Zdroje pracovních sil v obci dokladuje ukazatel ekonomicko aktivního obyvatelstva (EAO). Ekonomická aktivita obyvatelstva - obec Křižanov 1980 1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy 709 368 341 797 424 373 751 427 324 Z celkového počtu EAO vyjíždělo za prací mimo obec svého trvalého bydliště v roce 2001 48,5% osob. Základní charakteristiky ek. aktivity Počet EAO je pod celostátním i krajským průměrem, naopak vyjížďka za prací je nad průměrnými ukazateli za kraj i ČR. Koncepce Územní plán na tento fakt reaguje návrhem nových ploch pro rozvoj ekonomického potenciálu a vytváří nové možnosti na vytváření pracovních míst v obci. ÚPo předpokládá, že významná část pracovních sil se uplatní v zařízení občanské vybavenosti a komerčních aktivitách. 12

2.7. Civilizační hodnoty Základní charakteristiky Dobrá dostupnost jádrového sídla po sil. I. třídy i po železnici se výrazně zlepší výstavbou sil. II/360 v nové trase. Sídlo Křižanov má vystavěnou technickou infrastrukturu, kanalizační síť včetně ČOV je ve stavbě. V obci funguje organizovaný sběr domovního odpadu i nebezpečného odpadu. Sídlo Křižanov má vybudovánu občanskou vybavenost na poměrně dobré úrovni. Více jak 50% bytů je postaveno po roce 1945. Převážná část domů vykazuje dobrý stavebně technický stav, doprovázený pravidelnou údržbou. Index růstu počtu obyvatel za celou obec je stabilizovaný. Příznivý až velmi příznivý věkový index obyvatelstva obce. Obě sídla tvořící obec jsou oddělená bez společné hranice. Územní a technická nepřipravenost pro výstavbu bytovou i pro výstavbu výrobních a komerčních zařízení. V současnosti omezené možnosti v rozvoji pracovních příležitostí v obci. Nedostatečné zásobení Bojanova pitnou vodou spolu s nedostatky v likvidaci splaškových vod. Nevhodné dominanty staveb v areálu zemědělského družstva. Narušení prostoru kolem kostela novou zástavbou. V k.ú. Křižanov málo stabilní KES, v Bojanově nestabilní. Narušení a ochuzení učních ekosystémů intenzifikací zemědělské výroby. Koncepce Územní plán předkládá nové koncepční řešení dopravy, které přispěje jak k zapojení obce do sídelní struktury tak i jeho vnitřnímu rozvoji. Je vytvořen dostatečný prostor pro rozvoj bytové výstavby, jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Na požadované úrovni je řešeno dovybavení obce sítěmi technické infrastruktury. 3. Návrh urbanistické koncepce 3.1 Urbanistická koncepce Obec Křižanov se rozvíjí a nadále bude rozvíjet jako dva urbanizované celky na dvou od sebe oddělených katastrálních územích. Základní strategie rozvoje je dána cíli, které jsou uvedeny v kapitole A2. Znamená to zachování respektive obnovení a rozvíjení sociálních, kulturních a ekologických hodnot území s žádoucím posilováním hospodářské základny. Urbanistická koncepce vychází zejména ze stávající funkční a prostorové skladby území, dopravních vazeb i omezení (limity), která do území vstoupila před zpracováním ÚPO. Z hlediska zastavitelnosti jsou rozlišena: území urbanizovaná - zastavěná či k zastavění určená v tomto územním plánu území neurbanizovaná - území nezastavěná a nezastavitelná. Na těchto plochách není dovoleno umisťovat a povolovat stavby, s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch - krajinných zón území obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou Z hlediska koncepce rozvoje je řešené území děleno: stabilizované území - území s dosavadním charakterem využívání, tj. území bez výrazných změn aktivní území - plochy rozvojové i přestavbové, tj. území se zásadními změnami ve využití Bojanov Stabilizované území, regulační podmínky pouze upřesňují možnosti ve využívání území jak zastavěného, tak i nezastavěného(volné krajiny). 13

Křižanov Stávající zástavba je vesměs považovaná za stabilizovanou, klade se důraz na zachování kvality prostoru obou náměstí s dominantami kostela, radnice a zámku. Nové rozvojové plochy sídla jsou limitovány současnou urbanistickou skladbou, přírodními podmínkami, v neposlední řadě nově řešeným dopravním skeletem města ovlivněným novou trasou sil. II/360 a následně novou trasou sil. I/37. Změna trasy sil. I/37(blíže kapitola B-7) mimo zastavěné území severovýchodním směrem umožnila logické pokračování územního rozvoje Křižanova směrem ke Kozlovu - nádraží ČD. Pod vrchem Šibeník jsou umisťovány nové rozvojové plochy pro výstavbu bytů, občanské vybavenosti, výrobních a komerčních aktivit, přičemž zvl. výrobní plochy tvoří protihlukovou bariéru od nežádoucích negativních vlivů z provozu dopravy po přeložce sil. II/360. Areál zemědělské výroby, zařízení rekreačního střediska Drak a letiště jsou ponechány beze změn, způsob využívání je upraven regulačními podmínkami. Obdobná situace je u zařízení sádek a pily. Volné plochy (území neurbanizované) jsou využívány převážně pro účely zemědělské výroby, dále pak lesnickou výrobou. Rybníky slouží převážně pro účely rybářství. Ve volné krajině je nutno očekávat jistá omezení, která jsou dána ochranou přírody zde zejména reprezentovanou návrhem územního systému ekologické stability a návrhem zonace krajiny. Řešení územního plánu potlačuje nevhodné dominanty areálu ZD dosadbou izolační a vnitroareálové zeleně. Dále územní plán respektuje jednotlivé průhledy uvnitř zastavěného území a to jak na významné objekty stavebního umění (kostel, zámek), tak i na dominanty přírodní. Posíleno je pronikání zeleně z volné krajiny do osídlení a to zejména podíl toků, kde se i pro prvky USES stanovuje limitní čára zastavění. 3.2 Prostorové uspořádání Urbanizované území: Je tvořeno plochami současně zastavěného území a zastavitelného území. V plochách zastavěného území se bude jednat hlavně o rozvoj kvalitativní nevyvolávající zvláštní konflikty v území. Plochy zastavitelného území jsou vymezeny především pro bytovou výstavbu, komerční služby a výrobu. Vymezení částí sídla blízkých si svou homogenitou (podobenství, stejnorodosti) je vyznačeno v příloze č. 1 této zprávy. Část A - rozšířená centrální část Zahrnuje převážně historickou část sídla Křižanov včetně jeho nejvýznamnějších dominant. pro tuto část nutno zabezpečit dodržení půdorysné stopy zástavby. Nepředpokládat zvyšování podlažnosti(kromě možnosti doplnění podlažnosti na náměstích ve vztahu k sousedním objektům). Zachovat jednotnou orientaci okapů k veř. prostoru náměstí. Výstavba na nových plochách bude odpovídat měřítku hospodářských staveb původního zastavění v části A. Podrobnější studií lépe však regulačním plánem je třeba řešit úpravu této nejvýznamnější části obce. Výhodné pro potřeby obce a stavebního úřadu bude zpracování návrhu rozvinutých pohledů na fasády obou centrálních prostorů. Část B - východ sídla Jedná se o území vesměs stabilizované, uvažuje se zde s rozšířením plochy hřbitova a doplněním ploch při sil. I/37. Zástavba je tvořena z rozhodující části izolovanými RD při silnici I/37 i řadovými RD. Nepředpokládat změnu urbanistické struktury zastavění. Dostavbu možno řešit individuálními územními rozhodnutími respektujícími stávající hodnoty sídla. Index zastavění pozemku nebude vyšší jak 0,2. Dodržet stávající hladinu zástavby. Plochu hřbitova včetně jeho okolí řešit sadovými úpravami sledujícími sjednocení tohoto pietního místa. Část C - jih sídla 14

Území pod vrchem Šibeník je charakterizováno novější zástavbou izolovanými rod. domy, starší zástavba pak rod. domy řadovými. Nachází se zde nejvýznamnější rozvojové plochy pro bydlení v celé obci. Pro plochy bydlení i smíšené se uvažuje zachování stávající urbanistické struktury ve stabilizovaných plochách. Charakter nové zástavby může být sevřený či otevřený. U ploch smíšených bude velikost parcel větší jak 800 m 2, u ploch bydlení se průměrná velikost parcely bude pohybovat do 800 m 2. Forma zástavby bude v nových plochách směřovat do vytváření obytných ulic se zelenými pásy a omezováním průjezdné dopravy. Index zastavění pozemku u ploch Br bude do 0,2; u ploch Sm do 0,4. Pro plochy komerčních aktivit a obč. vybavenosti se stanovují přísná hlediska na vysokou úroveň architektonického ztvárnění. Index zastavění pozemku do 0,45. Forma zástavby ani tvar střechy se neurčují. Max. výška do 10 m nad UT. Část D - západ sídla Zóna ve stabilizovaných plochách zahrnující bytovou výstavbu (Br i Bh), plochy občanské vybavenosti, tělovýchovy a sportu, výrobní a služeb pro motoristy. Významně se zde uplatňují nové plochy výrobní, komerčních aktivit a plochy pro bytovou výstavbu. U stávající zástavby neuvažovat s výrazným zvyšováním indexu zastavění pozemku, dodržet stávající hladinu zastavění. Nové rozvojové plochy mají charakter zástavby otevřený i sevřený. Výška zástavby u RD je 1 N.P. + využití podkroví, index zastavění pozemku do 0,2. Bytový dům bude řešen se zohledněním okolní zástavby zvl. ZŠ. Výrobní a komerční plochy mají index zastavění do 0,5, výška zástavby max. 10 m nad UT. Stavby na plochách výroby řešit tak, aby tvořily protihlukovou bariéru od silnice II/360. Případnou zástavbu blížící se OP sil. II. třídy možno realizovat až po definitivním určení trasy přeložky sil. II/360. Tyto stavby spolu se stavbami komerčních aktivit budou vykazovat mimořádnou úroveň architektonického zpracování. V zóně nutno respektovat zelené pásy při vodotečích. Část E - pila, rybáři Stabilizovaná území, kde se v areálech nepředpokládají změny. V souvislosti s novým dopravním řešením sídla Křižanov je možno očekávat úpravu jihozápadní hranice areálu rybářského střediska. Část F - zemědělské družstvo Výrobní zóna s převažující zemědělskou výrobou. Odstranit dožité objekty včetně provizorií,opravit, modernizovat ostatní objekty včetně zlepšení jejich vnějšího výrazu. Zmírnit negativní účinek rušivých dominant obce. Řešit vnitroareálovou dopravu s následnou výsadbou zeleně. Je akceptován různý tvar střech. konečné zastavění pozemku (index zastavění) nepřesáhne hodnotu 0,5. Cca 25% ploch by mělo být vyhrazeno plochám zeleně. Část G - rekreační areál Stabilizované území. Nepředpokládají se změny. Část H - letiště Stabilizované území. Nepředpokládají se změny. Vzhledem k tomu, že značná část letiště zasahuje do k.ú. Kadolec a okolní plochy slouží jako TTP není tato část (zóna) graficky vyznačena v příloze č. 1 této zprávy. Část CH - Bojanov Samostatná část Křižanova - stabilizované území - respektovat půdorysnou stopu zástavby, při pracích modernizačních zachovat měřítko staveb, jejich hmotové členění s tvaroslovím. doporučuje se zde provést úpravy na úseku veřejné zeleně a místní sítě cest. 15

Neurbanizované území Využívání nezastavěného a nezastavitelného území obce je vzhledem k přírodním podmínkám a charakteru území převážně určeno pro zemědělskou činnost, méně pro lesnické hospodaření, kde jsou lesy pěstovány jako stejnorodé smrkové monokultury. Poměrně značné zastoupení vodních ploch zvl. na k.ú. Křižanov vytváří jisté předpoklady pro chov ryb. Omezené je využívání krajiny pro rekreační účely. Koncepce územního plánu pro toto území stanovuje následná opatření: respektovat zásady dané zonací krajiny, která limituje využití neurbanizovaného území doplnit území o chybějící prvky územního systému ekologické stability včetně požadovaných interakčních prvků posilovat mimoprodukční funkci krajiny, hospodařením v lese postupně měnit monokulturní porosty za porosty s přirozenou druhovou skladbou. požaduje se zvýšit podíl ttp (viz. kap. B.2.2.) obnovou krajinotvorných prvků navrátit měřítko krajiny Společná ustanovení: Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla či samoty kromě dnes již existujících. Bude respektován obraz obce a krajiny při dálkových pohledech a vnitroprostorových průhledech. Tvar střechy, pokud není uveden, se blíže neurčuje. U bytové zástavby však třeba vycházet z místních tradic a to i v používání materiálů a výplní otvorů. Pro nové aktivní plochy větší 0,5 ha se doporučuje povinnost zhotovit podrobnější dokumentaci na řádných měřených geodetických podkladech. Umisťování velkoplošných reklamních a propagačních zařízení (nad 10 m 2 plochy) se zakazuje v jádru obce, ve volné krajině je nutné posouzení dle 12 zák. č. 114/1992 Sb. V rámci zpracování podrobnější ÚPD či ÚPP je možno některé podmínky regulace zpřesnit dle místních podmínek, nesmí však v žádném případě dojít k potlačení záměru ÚPo obce a narušení prostorového uspořádání území. U ploch Br případně Sv, kde se stýká urbanizované území s neurbanizovaným je nutno ponechat nezastavitelný pás st. pozemku pro výsadbu alespoň 1 řady vzrůstných stromů, u ploch výrobních, ploch pro komerční aktivity, tělovýchovu přebírá tuto funkci zeleň rozptýlená nebo izolační. 3.3 Plochy smíšené Jsou zastoupeny ve funkční úrovni plochy smíšené centrální (Sc) nacházející se v jádrech obou sídel. V sídle Křižanov jsou na některých těchto plochách objekty městského charakteru. Plochy Sc jsou stabilizované, plochy smíšené výrobně obytné (Sv) se nacházejí v obou sídlech, pouze v sídle Křižanov jsou navrženy i jako plochy rozvojové. Řešení potřeb nových ploch: ozn. lokality výměra (ha) (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy Sv 16 počet bytů (odhad) pozn. 2 1,761 1,120 5 0,641 ha výměry lokality tvoří plocha ZSp 3.4. Plochy bydlení Situace na úseku funkčních ploch pro bydlení je dostatečně popsána v kapitolách B2.5, B3.2 i B6.1. Zásadní řešení bytových potřeb se bude dít na plochách rozvojových. Řešení potřeb nových ploch (viz. kap. B2.5) ozn. lokality výměra (ha) (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy Br počet bytů (odhad) pozn. 1 8,246 7,390 50 0,856 ha výměry lokality tvoří plocha Od 5 0,176 0,088 1 0,088 ha výměry lokality tvoří plocha Z 6 9,158 6,194 50 zbývající část výměry lokality tvoří plochy Vz, Zsi, ZSp, Z i Odn

19 0,143 0,143 1 bez označení - - 6 bytový dům za školou-szúo (0,234 ha) celkem 13,815 108 Celkový počet bytových jednotek na zastavitelném území činí 108 b.j. (B) + 5 b.j. (Sv) = 113 b.j. 3.5. Plochy výroby Plochy výroby jsou rozesety po celém území sídla Křižanov. Jedná se v prvé řadě o plochy využívající hospod. budov zámku, lihovaru a zahradnictví. Zde ÚPo přepokládá stabilizaci ploch při modernizaci technologického zařízení a zlepšování stavebně technického stavu objektů. Na plochách zahradnictví je možná nová výstavba skleníků, případně jiných účelových staveb nepřesahujících však význam místa a měřítko blízkých staveb. ÚPo navrhuje dostavbu proluky v lokalitě při silnici I/37 při výjezdu z Křižanova na V. Bíteš. Dostavbou bude tato ne zcela šťastně otevřená lokalita ukončena. Pro areál zemědělského družstva jsou stanovena v předchozích kapitolách pravidla prostorového uspořádání. Z hlediska zastavování přilehlé obytné zóny je nutné, aby se nezvyšovalo vypočítané ochranné pásmo od objektů s chovem vepřů. Ve vztahu k obytné zástavbě je toto pásmo považováno za limitní (OP není hlukové). Výrobní zóna u ČSPHM slouží především jako služba motoristům a truhlářská výroba. Nové výrobní plochy využívají příhodné polohy u silnice do obce Dobrá voda. Rozvoj těchto ploch je omezen plánovanou trasou sil. II/360, OP el. vedení VN 22 kv a ochranou ZPF. Zvláštní místo zaujímají výrobní prostory firmy Impuls situované v exponované poloze Horního náměstí. Objekt svým hmotovým uspořádáním (patro navíc) je prostoru jádra obce cizí, vzhledem k vloženým prostředkům však jeho asanace a náhrada za vhodnější stavbu je nereálná. Proto je nutno v podrobnější ÚPD jádra sídla prověřit možnosti vhodnějšího začlenění stavby do prostoru náměstí. Řešení potřeb nových výrobních (skladovacích) ploch: ozn. lokality výměra (ha) (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy V 10 0,651 0,454 (Vp) 11 1,641 1,521 (Vd) 12 0,694 0,694 (Vd) 6 9,158 0,641 (Vz) celkem 12,733 3,310 17 pozn. 0,197 ha výměry je zeleň ZSp v OP silnice III. tř. 0,120 ha výměry je zeleň ZSp v OP silnice III. tř. 3.6. Plochy sportu, tělovýchovy a rekreace Územní plán obce respektuje stávající plochy sportu, tělovýchovy a rekreace. Pro organizovaný i neorganizovaný sport jsou rozšířené plochy hřiště u ZŠ. Zapojení vodního prvku do areálu sportoviště vytváří vhodné podmínky pro relaxaci místních obyvatel. V rámci územních možností se uvažuje v ÚP s rozšířením plochy sportoviště pro lední hokej, tak aby splňovalo alespoň minimální velikostí požadavky pro lední hokej. Školní tělovýchova využívá výše zmíněného sportoviště a dobře vybavenou tělocvičnu. Tělocvična je využívána i veřejností. Relaxační aktivity v terénu jsou zajištěny po stávajících i navržených turistických cestách (červená po jižním okraji k.ú. Křižanova a přes Bojanov) s využitím cyklistických stezek s požadovaným napojením do systému značených cyklotras. Katastr Bojanova u D. Libochové je bez individuálních rekr. chat, na k.ú. Křižanov je jich 15 (většina dočasných). Mimo to se na k.ú. nachází rekreační středisko "Drak". Všechna rekreační zařízení jsou stabilizovaná, nepředpokládá se jejich růst. Nicméně nelze vyloučit využívání některých objektů uvnitř zastavěného území obcí pro rekreační aktivity, ať již individuální či hromadné, pokud to nebude v rozporu s určující funkcí dané plochy.

Řešení potřeb nových sportovních ploch: ozn. lokality výměra (ha) (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy TS 4 0,529 0,253 pozn. 0,276 ha výměry tvoří plocha ZSp-součást relaxačních ploch 3.7. Plochy zeleně sídelní Nejvýznamnější parkovou kompozicí obce omezeně veřejně přístupnou je zámecký park. Zámecká zahrada s formálním členěním na čtvercovou síť vznikla na ploše původního opevnění nad Podhradským rybníkem. Přírodně krajinářský park byl založen v první polovině 19. stol. Půdorysnou kompozici parku obohacují rybníky. Park je dosud velmi bohatý sortimentem dřevin a jako významný představitel sadovnicko architektonické tvorby zasluhuje rekonstrukci. Významné jsou plochy veřejně přístupné zeleně na náměstích. Prakticky zde všude dominují krásné exempláře poměrně mladých, ale bohatě vzrostlých lip. Při výjezdu z Křižanova do Heřmanova je volná plocha mezi domy a silnicí osázena smrky ztepilými a stříbrnými, jírovci a střemchami. V okolí hřbitova resp. jeho zdí jsou vysazeny zeravy. Zeravy (thuje) jsou rovněž u kostela spolu s okrasnou výsadbou různých parkových odrůd se zajímavě upravenou plochou pod kostelem (okrasné keře a drobné kvetoucí květiny). Menší upravená plocha porostlá břízami, smrky, borovicemi, jeřáby a okrasnými keři je u ČS PHM. Kromě božích muk při cestě k ZD, která jsou nevhodně ozeleněna thujemi, druhá boží muka a obě kaple mají vhodný stromový doprovod. Zeleň hřbitova je zvl. kategorií veřejné zeleně s omezeným přístupem. Stávající hřbitov, kromě jeho hlavní osy je bez tohoto prvku. Nová plocha hřbitova umožní postupem času celkovou úpravu hřbitova s komponovanými sadovnickými úpravami směřujícími ke zvýšení piety místa. V zastavěném území Bojanova se nachází malebná náves s kapličkou s upravenou zelenou plochou a se vzrostlými stromy (jírovec maďal, jasan ztepilý, smrky a vrby). Prostor je plně vyhovující a vzrostlá zeleň sídla s alejemi při cestách vhodně zapojují sídlo do krajiny. Koncepce řešení územního plánu především spočívá v: uvolnění vodních toků v sídle od různých stavebních překážek, nepořádků a nevhodných úprav vhodnějším zapojením vodních ploch a toků do obrazu obce, v místech k tomu příhodných trasování pěších případně cyklistických cest podél těchto vodních ploch za účelem relaxace obyvatel v pronikání "zelených" klínů okolní zeleně z volné krajiny do zastavěných částí obce ve vytvoření vhodných podmínek pro průchod biokoridorů územím obce s jejich rozvojem v biocentra ve vhodných územích v dostatečném zastoupení této zeleně v rozvojových plochách obce dosázení chybějící zeleně zejména při vodních tocích vhodnými autochtonními dřevinami v náhradě ochranných cizokrajných dřevin za dřeviny místního původu v dosadbě zeleně s fcí hygienické a optické clony na vhodných místech kolem střediska zemědělského družstva. Jedná se o vyhrazenou zeleň. 4. Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Řešené území je členěno na funkční zóny se shodnými nebo blízkými podmínkami pro využívání území. Vymezení funkčních zón (ploch) je graficky znázorněno v hlavním výkrese. Funkční zóny, které jsou v území současně zastavěném či k zastavění určeném, tvoří tzv. urbanizované území, ostatní území je neurbanizované - volné. Specifické postavení je u ploch zeleně a vodních ploch, které z volné krajiny pronikají do urbanizovaného území. Funkční charakteristiky výše uvedených ploch obsahují stručný popis a výčet činností, které v příslušné funkční ploše lze realizovat bez omezení, které je možno připustit a které jsou zakázané. U každé funkční plochy jsou tedy tři možnosti (stupně) využití. stupeň přípustné - optimální využití plochy 18

stupeň podmíněně přípustné - využití plochy přípustnou činností nenarušující fci území jako celku stupeň nepřípustné - zakázaný způsob využití či využívání V charakteristice jednotlivých funkčních ploch u stupně nepřípustné jsou uvedeny jen ty činnosti, které díky své podstatě by mohly vést k polemice, zda ta či ona činnost je v území přípustná. Nejsou zde tedy uvedeny činnosti stojící v jasném protikladu s činností, pro které je plocha určena. U krajinných zón platí, že nepřípustné využití krajinné zóny s nižší ekologickou stabilitou je též nepřípustné pro krajinnou zónu s vyšší ekologickou stabilitou. V grafické části ÚPO je funkce plochy vyznačená barvou, šrafou a písemným znakem. Barva, šrafa a velká písmena abecedy značí závaznou funkci, malá písmena pak funkci směrnou podřazenou. 4.1. Území současně zastavěné a zastavitelné (urbanizované) a) Plochy smíšené b) Plochy bydlení c) Plochy občanského vybavení d) Plochy komerčních aktivit e) Plochy sportu a tělovýchovy f) Plochy rekreace g) Plochy výrobní h) Plochy zeleně sídelní ch)plochy zahrad a sadů i) Vodní toky a plochy ad a) Plochy smíšené (S) přípustné: pro mnohočetné využití zahrnující především bydlení, malé prostory obchodu a služeb, veřejné stravování a ubytování, administrativu, správu, kulturu a osvětu, zdravotnictví v kapacitách odpovídajících velikostí a objemu budov podmíněně přípustné: stavby pro sociální péči, výchovu, tělovýchovu, řemeslnickou případně drobnou výrobní činnost, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy tedy aktivity, které musí být bez negativních vlivů na pozemek souseda a nenáročné na přepravu zboží. Podmíněně přípustná je i rekreace ve stávajících objektech. Plochy veřejné i soukromé zeleně, zařízení pro obsluhu území. nepřípustné: hromadná pozemní parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, mycí rampy, servisy a jiné komerční aktivity. Obtěžující služby a řemesla včetně obtěžující drobné výroby, činnosti náročné na přepravu zboží, stavby s vysokými plošnými nároky na pozemky, stavby pro sport náročné na plochy. Podřazené funkce: c - smíšená centrální území tvořící společensko obslužné centrum obce s požadovanou podporou služeb pro obyvatele. Významným způsobem spoluvytváří image sídla. v - smíšené výrobně obytné území slouží pro bydlení provozovatele drobných výrobních činností, zcela výjimečně i provozovatele zemědělské malovýroby (zde se připouští i služby agroturistiky). ad b) Plochy bydlení (B) přípustné: pro plochy sloužící k uspokojování potřeb na úseku bydlení. Plochy soukromé případně veřejné zeleně, plochy pro místní obsluhu území. Jiné integrované funkce se podřizují obytné pohodě území. podmíněně přípustné: zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících, které nepřesahují význam daného místa. Malé prostory obchodu a služeb, zařízení sociální 19