Otázka: Člověk ve společnosti, společenské skupiny, mládež Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): kryska Člověk ve společnosti Základním rysem člověka je společnost. Člověk je bytost společenská zoon politikon. Aristoteles společenství tvoří jedinci a společenské skupiny společenské styky vznikají v prostoru a čase jsou soukromé (rodina) nebo veřejné (chodci) jsou osobní (citové vazby) a věcné jsou základem společenských vazeb, mohou přejít ve vztahy společenské vztahy jsou trvalejší zahrnuje vztahy a povinnosti dvou jedinců socializace proces začleňování člověka do společnosti začíná uvědoměním si svého místa ve světě a končí plnohodnotným fungováním ve spol. celoživotní proces osvojování si kulturních norem a hodnot základní socializační činitelé rodina, škola, vrstevníci způsoby socializace 1. sympatie a citová nákaza 2. nápodoba 3. sugesce přejímání názorů významné osoby resocializace obnovení stavu harmonické adaptace page 1 / 7
sociální struktura síť vztahů spojující jednotlivé členy nebo části společnosti dohromady základem vztahu je postavení jednotlivců (sociální stratifikace) pohlaví; věk; národnost... sociální role odrážejí očekávání ostatních členů skutečnosti s rolí se může i nemusí člověk ztotožňovat každý člověk má vždy několik rolí př.: žena matka, dcera, manželka, sekretářka... sociální třídy Marx: třída se určuje vztahem k výrobním prostředkům (feudál, nevolník, otrok, dělník) Weber: třída se určuje podle výše příjmů dnes: třídy se dělí podle prestiže povolání dělení tříd: a) subjektivní teorie individuální společenské vědomí 1. útvar založený na společenském hodnocení jak člověka oceňujeme a kam ho zařazujeme 2. skupina lidí majících stejné vědomí druhu, pociťujících podobné spol. postavení, podobný postoj 3. třída je formou politické moci záleží na tom, zda-li jedinec patří mezi vládnoucí, nebo ovládané a) objektivní teorie třída je chápána jako forma ek. kategorie; třídní příslušnost ~ postavení v ek. určující je bohatství, zaměstnání, výše příjmu Společenské skupiny seskupení lidí spojených určitým cílem, společnou činností nebo zájmy největší sociální skupinou je lidstvo, nejmenší jsou 3 lidé trés faciunt colegium (tři tvoří skupinu) každá skupina má svou identitu společenská skupina je jednotně vnitřně organizovaná Dělení společenských skupin a útvarů A) AGREGACE prostý součet lidí, kteří jsou v určitou dobu na určitém místě (obyvatelé města) dočasné shluky na místě dopravní nehody dav člověk je v něm chráněn anonymitou a tak se může chovat naprosto odlišně, než je zvyklé ztráta individuality, převaha instinktů, ztráta rozumové i morální kontroly aktivní úniková forma (panika), získávací (drancování), expresivní (demonstrace) pasivní publikum B) SOCIÁLNÍ KATEGORIE skupiny nemusí být pevně organizovány; členové mají pouze společné rysy (pracovní, kulturní...) dělnictvo, družstevníci, studenti... C) SPOLEČENSKÝ SOUBOR tvořeny podle kategorií (dělící znak) page 2 / 7
blondýny, lidé do 150cm... D) PROFESIONÁLNÍ KATEGORIE skupina lidí vykonávajících stejnou profesi (mohou mít jiné zájmy a nemusejí se znát) lidé spolupracující na konferenci dělení podle struktury skupiny: a) centralizovaná jeden vůdce b) decentralizovaná vůdce a řada opozičníků c) polycentrická několik vůdců a několik středisek d) vyčichlá funguje na tradicích a zidealizovaných vztazích dělení skupin podle velikosti: a) malé maximálně 30 lidí; znají se, jsou soudržní, společné cíle a ideály, normy, vznikají podskupiny (třída) b) velké nad 30 osob dělení podle formálnosti: a) formální skupiny mají své předpisy a řády (třída), vznikla uměle b) neformální skupiny neoficiální vztahy a vazby (přátelé na návštěvě) dělení podle doby trvání: a) krátkodobá je jen na určitou dobu (školní třída) c) trvalá po celý život (národnost) dělení podle vlivu na jedince: a) primární v počátku socializace jedince; malá skupina, vysoký podíl citů a sympatií (rodina) b) sekundární vliv na další socializaci; volnější až formální vazby dělení podle nároků na jedince: a) exkluzivní velmi vysoké nároky; zájem o odborníka, důraz na kvalitu b) inkluzivní minimální nároky page 3 / 7
dělení podle způsobu členství: a) automatické rodina b) nucené mohu si je volit (základní škola) c) přikázané není zde volba další typy: uzavřená a otevřená vnitřní a vnější referenční sympatie s určitou skupinou, nejsem členem funkce člověka ve skupině se vytvoří přirozeně a) vůdce má přirozenou autoritu, uznává ho většina členů skupiny b) opoziční člověk s přirozenou autoritou, uznává ho jen část členů, nemůže (nechce) převzít roli vůdce c) outsider člen skupiny, který bývá nejmladší, submisivní (skupina ho ochraňuje) d) iniciátor organizuje činnost skupiny e) informátor informuje skupinu; někdy = iniciátor f) kompromisník urovnává hádky společenské role způsob jednání, který je jedinci očekáván rolím se člověk učí nebo se s nimi ztotožňuje role se prolínají mohou být vnucené a) krátkodobé návštěvník divadla b) dlouhodobé rodiče c) individuální manželka d) skupinové prodavačka, vedoucí tábora Mládež věková skupina mezi dětstvím a dospělostí v tomto období je dovršen fyzický a psychosociální vývoj člověka příprava na samostatnou existenci schopnost obživy, založení rodiny, integrace v komunitě dosažení plné zralosti je otázkou vztahující se ke geografické lokalitě, kulturnímu prostředí, sociálním strukturám page 4 / 7
mládí období v životě člověka, průměrně je vymezeno od 15 do 25 let jedinec opouští normy stanovené rodinou a dostává se do vlivu vrstevnické skupiny mění se spol. pozice, životní názory a postoje (aktivity ve skupině, zaměstnání, samostatnost, založení rodiny) znaky: radikální postoje, kritika, morální citlivost, netrpělivost, odpor k stereotypu, smysl pro nové, nižší sebekritika význam rodiny prioritní, rodina je vzorem pro jednání a chování v dětství v mládí ustupuje důležitost a vliv (chlapci ve 14, dívky ve 12) podle rodiny srovnává mladý své postoje a hodnoty role rodiny biologická (geny), sociální (vzory, výchova), ekonomická (finanční zajištění) význam společenských skupin kladný/záporný konflikty skupin a) intragenerační uvnitř generace (mezi členy skupiny) b) intergenerační mezi gen. (citové problémy, neadekvátní projevy rodičovské lásky, rodinné problémy) c) uvnitř jednotlivce nejistota, boj mezi očekáváním rodičů a vlastní vůlí d) mezi jednotlivci e) mezi skupinami diferenciace mládeže: a) základní diferenciace studující, pracující (dělnická, zaměstnanecká), vojenská, nezaměstnaná dělí se podle toho, jak řeší svůj volný čas pracující se dále dělí na: a) připravující se na povolání mládež na učilišti b) pracující c) nezaměstnaná b) podle vzdělání a kvalifikace c) podle místa bydliště venkovská, maloměstská, velkoměstská d) mládež mimo pracovní poměr ženy na mateřské, nezaměstnaní e) podle věku 1. raná adolescence do 18 let 2. pozdní adolescence do 21 let 3. raná dospělost nad 21 let f) mládež postižená page 5 / 7
* Etapizace lidského vývoje obecně (slabší... :) věk (roky) etapa znaky 0-2 rané dětství poznávání okolí, počátky neverbální komunikace, chování, citové vazby, důvěra 2-5 předškolní věk verbální dorozumívání, počátky sociálních vztahů (rodina), osvojení návyků (hygiena, sociální interakce), kolektiv 6-12 školní věk školní vztahy, skupinové chování, poznávací vzdělávání, zodpovědnost 12-15 puberta vztahy mezi pohlavími, emancipace od rodiny, problém sociální identity 16-20 dospívání nabývání zákonných práv a povinností, selekce zájmů, nezávislost 21-25 raná dospělost osvojování rolí dospělého, samostatnost, formování životních plánů 26-40 střední dospělost sledování sociálních rolí, společenská angažovanost, životní plány, stabilizace ve spol. 41-55 pozdní dospělost krize středního věku, formování životní perspektivy zbytku života 56-65 důchodový věk vrchol sociálního postavení a autority, změna zájmů, hodnocení života 66-74 stáří změny sociálních a psychických f-cí, oslabení životní aktivity, závislost na ostatních 75-89 stařecký věk oslabení pohyblivosti, prohloubení závislosti na ostatních, nesamostatnost 90 a více dlouhověkost * Eriksonova psychoanalytická teorie lidé se v každé etapě svého života musí vypořádat s urč. page 6 / 7
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Člověk ve společnosti, společenské skupiny, mládež - maturitní otázka ZSV problémem 0-1 tvoření základní důvěry a vztahu s matkou 1-3 rozpor autonomie a studu (že něco dělat nesmíme) 3-6 vlastní iniciativa (motivace), svědomí 6-12 snaživost, vstup do společenského života 12-19 dospívání, hledání sebe sama, nejistota 19-25 mladá dospělost partnerský život, obětování se pro druhé 25-50 plození dětí, stagnace 50+ pozdní dospělost pojetí a sumarizace vlastního života, vyrovnání se se smrtí Více materiálů na Studijni-svet.cz page 7 / 7