Obchodní podíl v s. r. o.

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Obchodní podíl v s. r. o. Bakalářská práce Autor: Olga Zugarová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Kuncová Praha duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, dne 20. dubna 2010 Olga Zugarová 2

Poděkování: Touto cestou bych velice ráda poděkovala mé vedoucí bakalářské práce. Paní Mgr. Kateřina Kuncová mi pomohla, jak svými odbornými znalostmi, tak i dobrými radami. 3

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na společnost s ručením omezeným a to především na obchodní podíl, jak vyplývá již z jejího názvu. V úvodu je stručný popis právní úpravy společnosti s ručením omezeným. Cílem bakalářské práce však bylo zhodnotit obchodní podíl jako předmět majetkoprávních vztahů. V práci je vysvětleno, jak tyto vztahy vznikají, jak je s nimi možné nakládat a způsob jejich zániku. Většina těchto úkonů je stanovena zákonem. Ve své práci jsem se snažila přiblížit tuto problematiku širší laické veřejnosti. Annotation This bachelor thesis is aimed at limited companies and mainly at business share as already stated in the title of the thesis. In the introduction there is a brief description of the legal regulations of limited companies. The aim of the bachelor thesis is to asses business share as a subject of proprietary relations. It is explained in this work the way these relations become into existence, how it is possible to deal with them and the way they can terminate. Most of these actions are determined by legislation. I have tried to make this topic more accessible and understandable for non professional wide public. 4

Obsah Anotace... 4 Annotation... 4 Úvod... 7 1 Právní povaha obchodního podílu a jeho význam... 10 2 Nabývání obchodního podílu... 11 2.1 Originární nabytí... 11 2.2 Derivativní nabytí... 11 3 Obchodní podíl jako společný majetek... 12 3.1 Společný zástupce... 15 3.2 Právní povaha vztahů mezi spolumajiteli... 15 3.3 Zastavení spolumajitelského podílu... 16 3.4 Převod a přechod spolumajitelského podílu... 16 3.5 Zánik spolumajitelství... 18 4 Obchodní podíl ve společném jmění manželů... 19 5 Převod obchodního podílu... 23 5.1 Forma převodní smlouvy... 24 5.2 Povinnosti spojené s převodem obchodního podílu... 25 6 Přechod obchodního podílu... 27 6.1 Dědění obchodního podílu... 27 6.2 Nástupnictví po právnické osobě... 29 6.3 Spojení obchodních podílů... 30 7 Vydržení obchodního podílu... 31 8 Zastavení obchodního podílu... 32 8.1 Vznik zástavního práva... 33 8.2 Podmínky vzniku zástavního práva... 36 5

8.3 Postavení zástavního věřitele... 36 8.4 Převod zastaveného obchodního podílu... 37 8.5 Přechod zastaveného obchodního podílu... 38 8.6 Rozdělení zastaveného obchodního podílu... 38 8.7 Snížení a zvýšení základního kapitálu a jeho dopad na zástavního věřitele... 38 9 Exekuce na obchodní podíl... 39 10 Vypořádací podíl... 41 11 Podíl na zisku... 41 12 Podíl na likvidačním zůstatku... 42 Závěr... 43 Použitá literatura... 45 6

Úvod Český právní systém člení obchodní společnosti do dvou základních skupin. První skupinu tvoří osobní společnosti veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Druhou skupinou jsou pak kapitálové společnosti společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Mimo tyto dvě uvedené skupiny pak stojí družstva. Zcela nepochybně nejrozšířenější formou podnikání právnických osob v České republice je společnost s ručením omezeným. Je to především pro poměrně, po stránce administrativní, snadný způsob založení této právnické osoby a také jak samotný název napovídá pro limitaci odpovědnosti této společnosti ze svých závazků, která na rozdíl od osobních společností nedopadá až na zákonem stanovené výjimky na samotné společníky společnosti s ručením omezeným. Komplexní právní úpravu společnosti s ručením omezeným nalezneme v Hlavě I díl IV ustanovení 105 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ). Název, pod kterým je společnost s ručením omezeným zapisována do příslušného obchodního rejstříku, tj. firma společnosti musí obsahovat označení, že se jedná o společnost s ručením omezeným a to ve formě společnost s ručením omezeným nebo ve formě zkratky spol. s r. o. či s. r. o.. Zakladatelským dokumentem může být v případě společnosti s ručením omezeným společenská smlouva nebo zakladatelská listina. Společenská smlouva je uzavírána při vzniku společnosti v případě, že je zakládána více osobami. V případě, že je zakladatelem jen jedna osoba, je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou. Stejně jako společenská smlouva, tak i zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. Tento notářský zápis má zákonem předepsané minimálně tyto náležitosti: obchodní firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání (činnosti), 7

výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, určení správce vkladu, jiné údaje, které vyžaduje zákon. Minimální výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, který je tvořen vklady společníků, musí být alespoň 200.000,- Kč, přičemž jednotlivý vklad každého společníka musí dosáhnout alespoň výše 20.000,- Kč. Samotný vklad pak může být jak peněžitý, tak nepeněžitý. V případě, že ke splacení vkladu dojde nepeněžitým vkladem, musí být předmět nepeněžitého vkladu a výše částky, kterou se započítává na vklad společníka, uveden ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo prohlášení o převzetí vkladu. Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným je pak podle obchodního zákoníku nazývána obchodním podílem. Ten představuje účast společníka na společnosti a z toho pro něj plynoucí práva a povinnosti, která tvoří určitý komplex či pevně a nerozlučně spojený celek, který nelze rozdělovat a chápat pouze jako jednotlivá práva a jednotlivé povinnosti. Z tohoto pohledu není také možné oddělovat majetkovou složku obchodního podílu od složky nemajetkové. Výše obchodního podílu se stanovuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Protože je společnost s ručením omezeným právnickou osobou, nemůže jednat jako osoba fyzická a musí mít vymezený statutární orgán jednající jménem společnosti. Dále je zákonem stanovena její organizační struktura resp. vymezení orgánů společnosti včetně jejich kompetencí. V rámci tohoto vymezení jsou některé orgány společnosti obligatorní, tj. společnost je musí mít, a dále jsou zde orgány fakultativní, tj. jejich zřízení není povinné. Mezi orgány povinně zřizované patří valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti a statutární orgán společnosti tj. jeden nebo více jednatelů, které jmenuje valná hromada ze společníků nebo jiných fyzických osob, přičemž způsob jednání jménem společnosti, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, je takový, že každý 8

z jednatelů může jednat za společnost samostatně. Fakultativním orgánem je pak dozorčí rada, které náleží především kontrolní pravomoci. 9

1 Právní povaha obchodního podílu a jeho význam V ustanovení 61 obchodního zákoníku se účast společníka ve společnosti nazývá podílem. U společnosti s ručením omezeným se pro tento podíl dle ustanovení 114 odst. 1 obchodního zákoníku užívá speciálního výrazu obchodní podíl. Obchodní podíl může být předmětem právních vztahů. Právní úprava dnes rozlišuje předměty právních vztahů na věci, práva a jiné majetkové hodnoty. Věci v právním smyslu jsou dnes totiž pouze věci movité a nemovité. Konečně právem jsou ta práva, která mají majetkovou složku (např. práva z duševního vlastnictví). Ve smyslu ustanovení 118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) je proto obchodní podíl jinou majetkovou hodnotou a jako takový je obchodní podíl jinou majetkovou, penězi ocenitelnou, hodnotou, neboť je, pokud není společenskou smlouvou nestanoveno jinak, převoditelný, avšak vždy představuje celý soubor práv a povinností. Na rozdíl od hmotných statků jej však nelze uchopit, a proto je označován za nehmotný statek. Jak plyne z výše řečeného, předmětem vlastnictví jsou pouze věci v právním smyslu. Obchodní podíl jakožto jiná majetková hodnota je předmětem majitelství, resp. majitelského práva; proto nelze hovořit o vlastnících obchodního podílu, nýbrž o jeho majitelích. 1 Význam obchodního podílu je spatřován v tom, že bez jeho existence nemůže mít konkrétní osoba vztah ke konkrétní společnosti a naopak. Prostřednictvím obchodního podílu uskutečňuje společník práva a povinnosti ke společnosti, která jsou dána zákonem a společenskou smlouvou. Každý společník může mít v jedné společnosti s ručením omezeným podle českého práva pouze jeden obchodní podíl, jehož výše je vždy vyjadřována procentem nebo zlomkem a to podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, není-li ve společenské smlouvě nestanoveno jinak. Pokud však společníci ve společenské smlouvě využijí možnost, kterou nabízí zákon, a výši obchodního podílu stanoví bez ohledu na výši jednotlivých vkladů, musí být takový postup 1 DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 3., přepracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, 86 s. 10

v souladu se zásadami poctivého obchodního styku upravenými v ustanovení 265 obchodního zákoníku. Opomenutí by mohlo být důvodem, že by společenská smlouva byla prohlášena za neplatnou. Proto se doporučuje z těchto důvodů takový postup ve společenské smlouvě odůvodnit. Důvodem využití možnosti stanovení výše podílu bez ohledu na výši vkladu může být např. jiný přínos společníka pro společnost, kterým je osobní podílení se na činnosti společnosti, či využití jeho know-how. Jeden obchodní podíl může být majetkem více osob a to formou spoluvlastnictví, které je upraveno v ustanovení 136 odst. 1 občanského zákoníku. 2 Nabývání obchodního podílu 2.1 Originární nabytí Obchodní podíl se originárním způsobem nabývá při vzniku nové společnosti s ručením omezeným. Jedná se o případ, kdy zakladatelé při zakládání do společnosti vloží peněžité či nepeněžité prostředky, které následně tvoří základní kapitál společnosti. Originárně je možné také nabýt vklad v případě zvyšování základního kapitálu společnosti s tím, že se na něm účastní třetí osoba, která doposud nebyla společníkem. V případě, že se na takovém zvýšení základního kapitálu podílí osoba, která již společníkem je, tak se vklad připočítá k dosavadnímu vkladu. Je to dáno pravidlem obsaženým v ustanovení 114 odst. 2 obchodního zákoníku spočívající v tom, že každý společník může mít v rámci jedné společnosti s ručením omezeným pouze jeden obchodní podíl. 2.2 Derivativní nabytí Derivativní nabytí je možné nazývat také jako odvozené nabytí. Do tohoto způsobu nabytí patří podle ustanovení 115 a 116 obchodního zákoníku: 11

převod obchodního podílu, ke kterému je potřeba uzavřít smlouvu, speciálně upravenou v ustanovení odst. 3 výše uvedeného 115 obchodního zákoníku. K převodu obchodního podílu také může dojít na základě smlouvy o převodu podniku, k přechodu obchodního podílu pak dochází na základě ustanovení 116 odst. 2 obchodního zákoníku děděním, přičemž dědit může pouze fyzická osoba. V případě, že obchodní podíl přechází na právnickou osobu, jedná se o přechod obchodního podílu na právního nástupce, tak jak je upraveno v ustanovení 116 odst. 1 obchodního zákoníku. 3 Obchodní podíl jako společný majetek Jeden obchodní podíl v jedné společnosti může mít dohromady více osob. Ty se stávají tzv. kolektivním spoluvlastníkem, nikoliv každá jednotlivě společníkem. Základní rámec této problematiky je vymezen ustanovením 114 odst. 3 obchodního zákoníku. Spolumajitelem se nemůže stát osoba, která již ve společnosti vlastní jiný obchodní podíl. Došlo by tím k porušení ustanovení 114 odst. 2 obchodního zákoníku, který stanovuje, že každý může být majitelem pouze jednoho podílu. Není to možné ani v situaci, kdy by taková osoba byla výlučným majitelem jen jediného obchodního podílu. Jeden obchodní podíl může vlastnit neomezený počet spolumajitelů, kteří jsou v postavení společníků. Zákon na ně ale pohlíží jako na jediného společníka. To se projevuje i při splácení vkladu do základního kapitálu společnosti, který náleží k spolumajitelskému podílu. Zde platí dlužnická solidarita spolumajitelů, která je upravena v ustanovení 139 občanského zákoníku. V souvislosti s tím se ale okamžitě nabízí otázka, jak je nahlíženo na spolumajitele v případě ostatních práv a povinností, které vyplývají z jejich spolumajitelství. Rozsah spolumajitelství jednotlivých osob k obchodnímu podílu může být různý. Tento podíl jednotlivých spolumajitelů musí být přesně stanoven ve společenské smlouvě. V případě, že tomu tak není, jsou podíly spolumajitelů obchodního podílu stejné. 12

Ne zcela jasné je, jestli může společník vedle vlastního obchodního podílu být ještě spolumajitelem dalšího obchodního podílu. Podle obchodního zákoníku je toto nemožné. Ovšem může existovat situace, kde je nutné tuto možnost přijmout. Jedná se o případ, kdy společník získá podíl na jiném obchodním podílu děděním a tyto podíly není možné sloučit. Vzhledem k tomu, že Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., Listina základních práv a svobod v ustanovení hlavy druhé prvního oddílu, článku 11, dědění zaručuje, není možné společníka jeho spolumajitelského práva zbavit. Spolumajitelství obchodního podílu může vzniknout, stejně jako majitelství, originárním nebo derivativním nabytím. K originárnímu nabytí dojde, pokud se dvě a více osob dohodnou na společném převzetí podílu. K derivativnímu nabytí může dojít v těchto případech: převodem obchodního podílu z jediného majitele na více nabyvatelů bez jeho předchozího rozdělení, děděním obchodního podílu více dědici, rozdělením právnické osoby, která je majitelem obchodního podílu tak, že v rámci vypořádání obchodního majetku nedojde k rozdělení obchodního podílu, ale právní nástupci zanikající společnosti se stanou jeho spolumajiteli. 2 Z těchto důvodů nám vyplývá, že se můžeme v praxi setkat s případem, kdy majitel jednoho obchodního podílu nabude podíl na jiném obchodním podílu téže společnosti, ve které mu již obchodní podíl náleží. Je to možné v případě, jestliže je jediným dědicem zůstavitele nebo všichni dědicové jsou zároveň společníky společnosti s ručením omezeným ve společnosti, které obchodní podíl je předmětem dědictví. V případě právního nástupnictví při fúzi sloučením společnosti, kdy se právnická osoba vlastnící obchodní podíl sloučí s právnickou osobou, která je spolumajitelem obchodního podílu ve stejné společnosti. Tyto skutečnosti je možné řešit spojením obou obchodních podílů, tedy sečtením vkladů. Tím dojde ke vzniku jediného podílu, který bude ve společném majetku původního jediného majitele jednoho ze spojených podílů a spolumajitele druhého podílu. V důsledku takového stavu však dojde k jistému zhoršení podstavení původně samostatného společníka. Toto zhoršení se především projevuje v omezení dispozic s takovým podílem. 2 Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnosti s ručením omezeným. 2. vydání, Praha : C. H. Beck, 2006, 89 s. 13

Dalším případným řešením této situace je rozdělení obchodního podílu, který je ve společném majetku. Pokud toto není možné z důvodu dodržení minimálního vkladu na jeden obchodní podíl, potom je možné toto řešit převodem obchodního podílu nebo podílu na společném obchodním podílu. V obchodním zákoníku nejsou řešeny podrobnosti vztahů mezi spolumajiteli obchodního podílu. Nakolik je v ustanovení 1 odst. 2 obchodního zákoníku stanoveno, že nelze-li některé otázky řešit dle ustanovení obchodního zákoníku, řeší se podle předpisů práva občanského, je možno přiměřeně použít ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví, konkrétně pak ustanovení 136 a násl. občanského zákoníku. Z těch vyplývá, pokud právní předpis nestanoví jinak nebo se účastníci nedohodnou jinak, nevyvratitelná domněnka, že podíly spolumajitelů na obchodním podílu jsou stejné. Ve společenské smlouvě je možné stanovit výši částí společného vkladu, kde se osoby zavazují zaplatit část výše společného vkladu, který přebírají společně. Proto jsou spolumajitelé také oprávněni společně a nerozdílně. O nakládání se společným podílem rozhodují spolumajitelé většinou, která se určuje podle velikosti podílu. Pokud nastane rovnost hlasů nebo nedojde k většinové dohodě, je možné o rozhodnutí požádat soud, a to na návrh kteréhokoliv spolumajitele. V případě převodu části obchodního podílu, který je společným majetkem, mají ostatní spolumajitelé předkupní právo. Nedojde-li k dohodě o výkonu předkupního práva, potom mají spolumajitelé právo vykoupit obchodní podíl v poměru podle velikosti svých vkladů. K převodu obchodního podílu může dojít také zrušením spolumajitelství a rozdělením společného obchodního podílu na více podílů. Další možnost je převod celého obchodního podílu všemi spolumajiteli na třetí osobu nebo více osob. Spolumajitelé se také mohou na základě ustanovení 141 občanského zákoníku dohodnout na zrušení spolumajitelství a o vzájemném vypořádání. Tato dohoda by měla být písemná, protože podle ustanovení 63 obchodního zákoníku musí mít právní úkony, které se týkají změny společnosti, písemnou formu a podpisy účastníků takové dohody musí být úředně ověřeny. 14

3.1 Společný zástupce V případě spolumajitelství může při výkonu práv dojít k rozporům mezi spolumajiteli, např. při výkonu práva hlasování na valné hromadě. Z toho důvodu obchodní zákoník v ustanovení 114 odst. 3 stanovuje, že spolumajitelé svá práva vykonávají jen prostřednictvím společného zástupce. Společným zástupcem může být zástupce smluvní, tj. zmocněnec. V případě, že je spolumajitelem nezletilá osoba, tak je zástupce stanoven zákonem. Může jím být také opatrovník ustanovený rozhodnutím soudu nebo orgánu veřejné správy. Společným zmocněncem se může stát i jeden ze spolumajitelů obchodního podílu. V této souvislosti však je třeba mít na paměti ustanovení 22 odst. 2 občanského zákoníku, které určuje, že zástupcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. 3 Zákonný zástupce zastupuje spolumajitele na základě plné moci pro všechna práva a povinnosti, nebo prostřednictvím jednotlivé plné moci k výkonu jednoho práva či povinnosti. Společný zástupce je ustanoven také v případě, že je obchodní podíl zděděn více dědici. Pokud se dědicové v takovém případě sami nedohodnou na společném zástupci, určí soud na návrh společnosti osobu oprávněnou k výkonu práv a povinností z obchodního podílu do doby, než skončí dědické řízení. Toto ustanovení je podstatné především u dědění většinového podílu. Pokud by dědic mohl začít vykonávat svá práva společníka až po skončení dědického řízení, mohlo by to vést k závažným problémům společnosti z důvodu neusnášení schopnosti valné hromady. Stejná situace by nastala v případě, že byl zůstavitel jediným jednatelem společnosti. 3.2 Právní povaha vztahů mezi spolumajiteli Pokud je obchodní podíl v společném majetku více osob, plyne z toho řada různých právních vztahů. 3 Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnosti s ručením omezeným. 2. vydání, Praha : C. H. Beck, 2006, 90 s. 15

Jednou oblastí jsou vzájemné vztahy mezi společníky navzájem. Druhou oblastí jsou vztahy, kdy vzniká v důsledku solidarity spolumajitelů ve spojení s určitou právní skutečností přímá vazba mezi společností a spolumajitelem. 3.3 Zastavení spolumajitelského podílu Zastavení spolumajitelského podílu je možné, i když to přímo nespecifikuje obchodní ani občanský zákoník. Ostatní spolumajitelé obchodního podílu nemohou bránit v zástavě, pokud budou splněny zákonné podmínky. Pokud spolumajitel, který zastavil svůj podíl, se stane za doby trvání zástavy majitelem celého obchodního podílu, tak se tato zástava rozšiřuje na celý obchodní podíl. Tento stav je nutné zapsat do obchodního rejstříku. V tomto případě zástavní právo nevzniká, ale pouze se změní jeho rozsah. Zápis do obchodního rejstříku má v daném případě deklaratorní účinek, tzn., pouze osvědčuje právní poměry založené zástavní smlouvou. 3.4 Převod a přechod spolumajitelského podílu Obchodní podíl má právní povahu posuzovanou jako nehmotný statek, přesněji jako jiná majetková hodnota. Majetkovou hodnotu je možné převádět pokaždé, pokud nestanoví zvláštní zákon něco jiného. V případě obchodního podílu však z žádného právního předpisu omezení, resp. vyloučení obchodního podílu nevyplývá. Převod obchodního podílu se řídí ustanovením 115 obchodního zákoníku. Převod obchodního podílu je v případě, že je obchodní podíl převáděn na jiného společníka, podmíněn souhlasem valné hromady, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Valná hromada může v tomto případě udělit souhlas na základě rozhodnutí společníků i mimo zasedání valné hromady podle ustanovení 130 obchodního zákoníku. Pro případ převodu obchodního podílu na jinou osobu než jiného společníka, dovoluje-li toto společenská smlouva, je možné opět společenskou smlouvou podmínit převod souhlasem valné hromady. 16

Převod v obou výše uvedených případech lze provést pouze na základě písemné smlouvy, která musí obsahovat identifikaci převodce a nabyvatele, vymezovat předmět převodu a také údaj, zde jde o převod úplatný či bezúplatný. V případě úplatného převodu je vyžadována také cena, za kterou bude obchodní podíl převeden. Nabyvatel, který není společníkem, musí také ve smlouvě o převodu obchodního podílu prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny. Z ustanovení 115 obchodního zákoníku není zcela jasné, zda souhlas valné hromady musí být udělen před uzavřením smlouvy o převodu obchodního podílu nebo je možné, aby takový souhlas byl udělen až následně. V takovém případě je dobré mít na paměti určité riziko, které může vzniknout podpisem smlouvy před udělením souhlasu valné hromady. Proto je vhodné v takové situaci uzavřít smlouvu o převodu s odkládací či rozvazovací podmínkou následného schválení převodu valnou hromadou. V případě, že by takový souhlas nebyl ze strany valné hromady učiněn nebo se k tomuto projednání valná hromada nesešla či tuto otázku nezařadila do svého jednání, postupovalo by se podle ustanovení 344 obchodního zákoníku, které upravuje možnost odstoupení účastníků od smlouvy. Z valné hromady, na které dojde k udělení souhlasu s převodem obchodního podílu, je nutno pořídit notářský zápis. Tato povinnost pod sankcí neplatnosti takového souhlasu přímo vyplývá z ustanovení 141 odst. 1 obchodního zákoníku. Smlouva o převodu obchodního podílu se stane účinnou vůči společnosti až dnem doručení účinné smlouvy o převodu. Tímto dnem dochází k patřičné změně společenské smlouvy. Pokud by smlouva o převodu obchodního podílu neměla stanovenou formu, byla by neplatná. Případné nedostatky není možné odstranit formou dodatku ke smlouvě, protože dodatek je dohoda o změně smlouvy a neplatnou smlouvu není možné měnit. V takovém případě je možné pouze uzavření nové smlouvy. V souvislosti s převodem může vyvstat také několik otázek ohledně předkupního práva ostatních spolumajitelů, a to konkrétně týkající se potřeby souhlasu valné hromady s převodem spolumajitelského podílu. Na tuto situaci je možné nahlížet dvojím způsobem. Kladným a to tak, že zákon toto výslovně nevylučuje a aplikace ustanovení o spoluvlastnictví toto připouští. Nebo taká záporně a to tak, že jde o obcházení účelu a smyslu zákona. 17

Lze v této souvislosti jedině doporučit, aby na tyto otázky bylo pamatováno ve společenské smlouvě, která by upravila pravidla pro nakládání se spolumajitelskými podíly. Je třeba mít na zřeteli, že společenská smlouva může existenci spolumajitelství vyloučit, resp. zakázat nemůže; pokud by se tak stalo, byla by v této části neplatným právním úkonem, neboť dovolenost spolumajitelství zřetelně plyne ze zákona. 4 K přechodu obchodního podílů dochází také v případě úmrtí jednoho ze spolumajitelů. V takovém případě podíl přechází na dědice, který přebírá všechna práva a povinnosti. Proto je dědic povinen oznámit společnosti bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. V případě, že podíl přechází na právního nástupce, stane se tak dnem zániku původní právnické osoby, která byla spolumajitelem. Společnost je poté povinna podat návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku. V obou těchto případech se pro společnost ani pro společníky nic na jejich právech a povinnostech nemění. Opravdu se zde v tomto případě mění pouze osoba spolumajitele. 3.5 Zánik spolumajitelství Spoluvlastník obchodního podílu se může s ostatními spoluvlastníky dohodnout na zrušení svého spoluvlastnictví. Pokud taková dohoda není možná, může, a to na návrh některého ze spolumajitelů, provést takové rozdělení a vypořádání spolumajitelství obchodního podílu soud. Zákon pak ukládá soudu, aby při svém rozhodování přihlížel k účelnému využití společného podílu. Doporučuje se, aby si v takovém případě soud vyžádal stanovisko dotčené společnosti. Toto stanovisko má pouze informační charakter a soud tímto vyjádřením společnosti při své rozhodovací činnosti není nijak vázán. Spolumajitelství obchodního podílu může zaniknout: převodem podílů ostatních spolumajitelů na jednoho ze spolumajitelů, převodem obchodního podílu ve společném majetku na jediného nabyvatele, děděním obchodního podílu ve společném majetku společným dědicem spolumajitelů, 4 DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 3., přepracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, 106 s. 18

v důsledku fúze nebo rozdělení sloučením spolumajitelů právnických osob, prodejem podniku jednoho spolumajitele druhému spolumajiteli obchodního podílu, rozdělením obchodního podílu, převodem jmění na spolumajitele obchodního podílu dohodou o zrušení spolumajitelství podle ustanovení 141 ObčZ, zrušením spolumajitelství k obchodnímu podílu soudem podle ustanovení 142 ObčZ. 5 4 Obchodní podíl ve společném jmění manželů Jak již bylo řečeno výše, ve společném jmění mohou být věci, práva a jiné majetkové hodnoty. Občanský zákoník v ustanovení 143 odst. 2 občanského zákoníku však hovoří o tom, že pokud se stane jeden z manželů společníkem obchodní společnosti v době trvání manželství, nezakládá nabytí podílu účast druhého manžela, to však neznamená, že by takový obchodní podíl nebyl ve společném jmění manželů. K samotnému nabytí obchodního podílu do společného jmění manželů je nutný souhlas obou manželů. Podíl ve společném jmění manželů může být pořízen za účelem podnikání, kdy v ustanovení 146 občanského zákoníku je uvedeno, že majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části. Při dalších právních úkonech souvisejících s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba. Společnost s ručením omezeným může být založena i za jiným než podnikatelským účelem a potom obchodní podíl není majetkem použitým k podnikání. V takové situaci je uplatněno ustanovení 145 odst. 2 občanského zákoníku. Zde je řečeno, že obvyklou 5 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 370 s. 19

správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z toho vyplývá, že i k nabytí obchodního podílu za jiným účelem, než je podnikání, musí být udělen souhlas druhého manžela. Doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání se zakládá do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu dle ustanovení 38i odst. 1 písm. k) obchodního zákoníku. Novela ustanovení občanského zákoníku provedená zákonem č. 91/1998 Sb. odstranila pochybnosti o tom, zda se převezme-li jeden z manželů vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným a splatí jej ze společného jmění manželů druhý manžel stane, či nestane společníkem. Z ustanovení 143 odst. 2 občanského zákoníku zcela nepochybně vyplývá, že se společníkem nestává, a nemůže tedy ani vykonávat práva a povinnosti společníka. Nadále však přetrvávají určité pochybnosti o tom, zda je obchodní podíl takto nabytý součástí společného jmění manželů. I když citované ustanovení občanského zákoníku tuto otázku výslovně neřeší, soudíme, že obchodní podíl nabytý jedním z manželů ze společného jmění manželů je součástí tohoto společného jmění. 6 I přesto, že se druhý z manželů se tedy společníkem ve společnosti nestává, musí manžel společník v rámci dispozice s obchodním podílem respektovat skutečnost, že obchodní podíl je součástí společného jmění manželů. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 20.7.2004 publikovaném pod sp.zn. 22 Cdo 700/2004 dovodil, že důsledkem ustanovení 143 odst. 2 občanského zákoníku je pouze oddělení či odlišení právního postavení společníka manžela, jenž se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Jen manžel - společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také manžel společník omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu 145 odst. 2 občanského zákoníku, neboť stejnou měrou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi. 6 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 368 s. 20

Obvyklou správou je možné rozumět takovou správu společného jmění manželů, která směruje k uchování stávajícího majetku a proti níž by druhý z manželů neměl žádných výhrad. Zpravidla se jedná o běžné opakující se úkony, které jsou pro udržení tohoto majetku potřebné. Hovoří se také o běžných záležitostech, které může obstarávat každý z manželů. Záležitosti nikoli běžné (zákon hovoří o ostatních záležitostech) vyžadující souhlasu obou manželů. 7 Přesto však platí, že všechny výnosy a to hlavně podíl na zisku společnosti jsou za trvání manželství součástí společného jmění manželů. Pak je zde také možnost, že oba manželé budou společníky. Je to možné buď tak, že každý bude mít svůj samostatný obchodní podíl, nebo budou mít jeden obchodní podíl ve společném majetku. V případě spolumajitelství obchodního podílu se vztahy manželů řídí právní úpravou pro spolumajitele obchodního podílu s nezbytnými odchylkami vynucenými úpravou společného jmění. Jak bylo již v úvodu řečeno, můžeme podíl vymezit jako jednotlivá práva a povinnosti, která tvoří určitý komplex. A nemůžeme jej chápat jako jednotlivá práva a jednotlivé povinnosti. Ty zde tvoří pevně a nerozlučně spojený celek, který nelze rozdělovat. Proto není možné oddělovat majetkovou a nemajetkovou složku. Toto vymezení, resp. důsledky právní povahy institutu obchodního podílu nejsou však zcela jasné v dále uvedených případech: společnická práva a povinnosti náleží jen manželovi, který je společník. To však popírá ustanovení 145 odst. 2 prvá věta občanského zákoníku. Podle ní obvyklou správu společného majetku může vykonávat kterýkoliv z manželů. To ovšem není možné, protože výkon práv a povinností náleží pouze manželovi, který je společníkem. Druhý z manželů se na této správě obvykle podílet nemůže. Možnost je, pokud by manžel, který není společníkem, měl zplnomocnění. další otázka může vyvstat v případě, jestli druhý manžel může uplatnit svá práva v okamžiku, kdy nejde o obvyklou správu majetku. Zde se jedná např. o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. V tomto případě lze účelově tvrdit, že s výjimkou dispozic s podílem jde o obvyklou správu majetku, v tomto případě o správu obchodního podílu. 7 Plecitý, V., Kocourek, J. Občanský zákoník (výklad, judikatura a související předpisy), 2. doplněné vydání, Praha:EUROUNION, s.r.o., 2002, str. 140 (čerpáno z článku Obchodní podíl ve společném jmění manželů epravo.cz, autor: K. Veselá Samková, A. Krausová, 29. 8. 2006) 21