Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství



Podobné dokumenty
Sólo rodiče v číslech

Svatby v české společnosti

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství. Anna Šťastná

Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény?

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

Čtvrtstoletí změn z hlediska hodnot a demografického chování v České republice a na Slovensku

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Cizinci a cizinky ze třetích zemí na trhu práce v ČR

Spokojenost s životem červen 2015

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

4 Porodnost a plodnost

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Část A Podrobnosti o organizaci, která přípravu provádí

Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Vliv rozpadu manželských svazků na plodnost v České republice

K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová

Postoje českých občanů k manželství a rodině - únor 2017

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Sociální politika v perspektivě životního cyklu obsah kurzu a podmínky splnění

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce

Marriages and births in the Czech Republic/cs

Diferenciace motivů svobodného mateřství: proč neprovdané matky nevstoupily před narozením svého prvního dítěte do manželství?*

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Mladá generace dotazník 1. V politice se často používají pojmy pravice a levice. Kam byste se sám(a) zařadil(a), kam svými názory patříte? 2.

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

KONCEPCE RODINNÉ POLITIKY 14. ČERVNA 2017 PRAHA

ING Bank Svět spoření

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Zmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko

Názory na manželství a rodičovství

Rodiny ve střední fázi rodinného cyklu. Věra Kuchařová a kol.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Pie Chart Máte vše, co potřebujete ke spokojenému životu?

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

První partnerská soužití českých mužů a žen

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

13. Spokojenost s bydlením a představa o ideálním bydlení

Domácnost a formy soužití

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání?

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Omnibus Chlumčanského 497/ Praha 8

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1.

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011

ÚVODEM ŠIRŠÍ KONTEXT

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Zpráva o zájemci o pěstounství

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Omnibus Smrčkova 2485/ Praha 8

3. Domácnosti a bydlení seniorů

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

Názory na důvody vstupu do politických stran

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

Kurz e-learningu - Současné negativní trendy ve vývoji české rodiny (Rozšiřující studium sociální pediatrie)

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Přehled obsahu O autorech Předmluva Předmluva k druhému vydání Obsah

Formy soužití Registrované partnerství

Transkript:

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1

Obsah příspěvku Připomenutí základních trendů Kde se berou (kdo jdou) osamělí (nesezdaní) rodičové Mají zájem svou situaci měnit? Na čem to záleží? Prožívání osamělého rodičovství Osamělá matka/otec/rodič = zde rodiče nežijící s partnery ve společné domácnosti, bez ohledu na (ne)existenci partnera mimo domácnost nebo soužití v bytě s příbuznými apod. 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 2

Zdroje dat GGS: Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy (GGS: Generations and Gender Survey). Mezinárodní longituninální výzkum v rámci programu PAU-UNECE. Sběr dat proběhl v roce 2005 na souboru 10006 osob ve věku 18-79 let. RZV: Rodina, zaměstnání a vzdělání. Empirické sondy (5+1) vybraných typů rodin v různých fázích rodinného cyklu byly realizovány v únoru až dubnu 2006 na souborech po 500 respondentech, jeden na souboru 400 partnerských dvojic. 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 3

Vznik a struktura neúplných rodin (NUR) podle statistik Vzrůst 1991-2001 o 33 % Rozhodující podíl na vzniku NUR mají stále rozvody; roste podíl svobodných matek; 88 % NUR mají v čele ženu Osoby v čele domácností s nezletilými dětmi (cca 60% NUR) : Sčítání 2001: 50 % rozvedených, 15 % svobodných, 8 % ovdovělých, 26 % vdaných/ženatých (vliv definice NUR) Data GGS 2005: 59 % rozvedených, 31 % svobodných, 9 % ovdovělých, 1 % vdaných/ženatých 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 4

Základní otázka: Okolnosti/důvody vzniku a trvání osamělého rodičovství individuální rovina Důvody mateřství/otcovství svobodných rodičů Důvody vzniku NUR a rodinná dráha rozvedených rodičů (až po možnosti formování rekonstituovaných rodin) Otázka míry svobody volby poměru externích a subjektivních vlivů: životní program vs. oběť nepříznivých okolností 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 5

Svobodné mateřství 3 zdroje: životní názor, ekonomické bariery, nejistota vztahu Roste počet matek, které se neprovdají ani po narození dítěte, nebo až s větším časovým odstupem od porodu- část programově, u jiných problémy s formováním partnerství (Chaloupková, Hamplová) Rodiče bez sňatku z ekonomických důvodů : a) buď to nacházejí výhodnější nebo b) cítí nedostatek financí na založení rodiny včetně bytových podmínek (Höhne, Katrňák) Pomalu se mění struktura svobodných matek (zvyšuje se věk, trvá převaha méně vzdělaných a vyšší incidence ve městech a v sociálně slabším prostředí) (Rychtaříková) 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 6

K vývoji rodinného cyklu po rozvodu (podíly v %, GGS) počet let od rozvodu prvního manželství respondent dnes žije: 0-5 6-10 11-15 16-20 21+ celke m v manželství 16,4 21,1 30,6 34,7 44,7 31,2 v nesezdaném soužití 16,9 19,5 18,0 14,6 6,3 13,9 sám/a v domácnosti* 13,9 17,3 9,3 6,9 4,2 9,7 sám/a zcela 52,7 42,2 42,1 43,8 44,7 45,2 rodinný stav: ženatý/vdaná 16,3 21,6 31,0 35,9 45,0 31,6 rozvedený(á) 83,7 78,4 68,5 60,7 47,4 65,4 ovdovělý(á) 0,5 3,4 7,6 3,0 N 1044 201 185 183 144 331 1044 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 7

v manželství kohabitující sám/sama, partner jinde sám/sama zcela svobodný/á ženatý/vdaná rozvedený/á ovdovělý/á K subjektivním determinantám Postoje rodičů nezletilých dětí k manželství a rodičovství podle formy rodinného soužití a rodinného stavu průměrná faktorová skóre (GGS) 0,400 0,200 0,000-0,200-0,400-0,600-0,800 liberální individualistický pro-rodinný 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 8

Mají osamělí rodiče (matky) zájem svou situaci měnit? Na čem to záleží? Zájem o soužití s partnerem rodičů v různých situacích z hlediska rodinného stavu (důvod NUR) a aktuálních partnerských vztahů (má/nemá vážnou známost ) a různých sociodemografických charakteristik Vybraná skupina = rodiče (matky) alespoň jednoho nezaopatřeného dítěte 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 9

Záměr začít žít s partnerem GGS pozn.: matky/otcové alespoň jednoho nezletilého dítěte žijící v domácnosti bez partnera/ky, bez ohledu na rodinný stav a na to, zda mají partnera, s nímž nesdílejí domácnost 80 60 40 20 0 47 27 19 7 žít s partnerem 61 28 9 uzavřít sňatek 1 určitě ne pravděpodobně ano pravděpodobně ne určitě ano 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 10

Očekávané důsledky přechodu k partnerskému soužití Co by mohlo ženy osamělé matky (a otce?) motivovat k tomu, aby vytvořili úplnou, byť rekonstituovanou rodinu: nepředpokládá se rasantnější změna jak k lepšímu, tak k horšímu: nikoliv zlepšení ani zhoršení v profesním životě své zatížení zaměstnáním v situaci osamělého rodiče nepovažují za tolik odlišné od situace vdané (s partnerem žijící) ženy; žádnou změnu z hlediska toho, jak na jedince nahlíží známí, přátelé, sousedé, spolupracovníci (při převaze neutrálních dopadů, podíl pozitivních nad negativními jasně převažuje: 22 % + proti 10 % -) určité zhoršení z hlediska osobní svobody což asi není pro většinu lidí závažná zábrana zlepšení finanční situace je očekáváno nejčastěji zde rozdíly podle pohlaví (pro ženy kohabitace manželství/znamená zlepšení, muži v podstatě žádnou změnu nepředpokládají) zlepšení psychické vyrovnanosti - radostnější a spokojenější život (60 % proti 10 %), spíše očekáváno mladými zlepšení intimního života 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 11

Pokud byste v příštích 3 letech začal/a žít v jedné domácnosti se svým (nějakým) partnerem, jaké by byly důsledky? 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 mnohem lepší lepší ani-ani horší mnohem horší volnost aktivit finanční situace co si myslí lidé profesní život sex.život Radost ze života 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 12

Okolnosti, které jsou zohledňovány při rozhodování, zda žít s partnerem 70 60 50 40 30 20 10 0 58 52 39 36 27 33 28 30 21 24 13 12 12 8 4 finanční situace zaměstnání bytové podmínky zdraví 4 vůbec ne částečně hodně velm i m noho 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 13

Vlivy normativní Názory přátel a příbuzných na život respondenta bez partnera (předpokládané respondentem) není vnímána velká intervence či tlak okolí respektováno individuální rozhodování není rozdíl mezi muži a ženami, podle vzdělání ani věku; vliv zde nemá ani charakter bydliště měřený velikostí obce pokud má respondent partnera, spíše se najdou mezi příbuznými a známými tací, kteří se domnívají, že by s ním měl sdílet domácnost ( formalizovat vztah ), a to zejména děti respondentů 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 14

Míra souhlasu s výrokem, že si myslí, že respondent by měl bydlet se (svým) partnerem 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 přátelé rodiče děti příbuzní rozhodně souhlasí souhlasí ani-ani nesouhlasí rozhodně nesouhlasí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 15

Rodičovské plány žen s ohledem na osamělé rodičovství (Další) rodičovské plány matek žijících s partnerem v kohabitaci nebo majících partnera mimo domácnost jsou obdobné, zatímco ženy úplně bez partnera plánují méně dětí. Že však úplně nerezignují, jen reagují na současnou situaci, naznačuje rozdíl mezi plány v nejbližších 3 letech a plány na pozdější dobu 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 16

Přání mít další dítě do tří let (3)- pokud by nebylo tak někdy v budoucnu (B) - ženy 80 60 40 20 0 nesezdani sam/a v dom. sam/a plne 3 určitě ne 3 spíše ne 3 spíše ano 3 určitě ano B-určitě ne B-spíše ne B-spíše ano B-určitě ano 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 17

Prožívání osamělého rodičovství Specifika životních podmínek stručný nástin Příjmy Subjektivní chudoba Subjektivní reflexe životních podmínek Materiální deprivace Sociální kontakty 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 18

Jak vychází domácnost s příjmem podle typu rodinného soužití sam/a zcela 59 31 8 3 sam/a v dom. 38 38 16 9 nesezdani 36 39 19 6 v manželství 24 39 27 10 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% obtížně spíše s obtížemi celkem snadno snadno 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 19

Míra materiální deprivace podle typu rodiny a počtu dětí UR_3+d UR_2d UR_1d NUR_2+d NUR_1d 0 1 2 3 4 5 6 0% 20% 40% 60% 80% 100% 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 20

Ukazatelé kvality života rodin podle jejich typů (rodiče s alespoň jedním dítětem v domácnosti) Typ domácnosti Neúplná rodina Z toho Úplná rodina Rodinný stav legitimita partnerství Index materiální deprivace* Index sociálního kapitálu** Index duševní pohody*** Svobodný/á 2,8 2,95 0,72 Rozvedený/á 2,69 3,19 0,61 Ovdovělý/á 2,86 3,14 0,73 Celkem 2,78 3,1 0,68 sám/a v domácnosti, má partnera/ku 2,25 3,39 0,59 sám/a zcela 2,9 3,03 0,7 Manželský pár 1,81 3,8 0,23 Partnerský pár 2,33 3,59 0,4 celkem 1,85 3,78 0,24 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 21

Shrnutí několik postřehů Vlivy subjektivní a externí na chování osamělých, zejména svobodných, matek působí paralelně, často synergicky Diferencovanost motivací a důvodů osamělého mateřství (rodičovství) Nedostačující materiální podmínky (finance, bydlení) působí jako bariera nejen rodičovství, ale i společného soužití Nemají rozhodující vliv problém výběru partnera Často přechodný charakter osamělého rodičovství z pohledu životní dráhy (rodinného cyklu) 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 22

Shrnutí - pokračování Osamělé mateřství není společensky stigmatizováno jeden z důvodů jeho rozšířenosti Finanční souvislosti subjektivně velmi významné, současně je se společným soužitím spojováno ženami jejich zlepšení Životní podmínky NUR nevýhodné rozpor s jejich četností síla životních okolností nebo naopak subjektivních motivů? Závěry ne zcela konzistentní problém věcný i metodologický 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 23

Některé další zdroje Hamplová D. (ed.), Zeman, K., Řeháková, B., Polášek, V., Soukupová, V. 2006. Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti. Praha: SoÚ AV ČR Hamplová, D. 2007. Děti bez manželství nebo bez otců? Data a výzkum, roč. 1, č. 2 Höhne, S. 2008. Podpora rodin s dětmi a vliv peněžních transferů na formu rodinného soužití. Praha: VUPSV Chaloupková, J. 2007. Diferenciace motivů svobodného mateřství. Data a výzkum, roč. 1, č. 2 Katrňák, T. 2006. Kdo jsou svobodné matky v české společnosti? In: Kocourková, J., Rabušic, L. (eds.), Sňatek a rodina: zájem soukromý nebo veřejný. Praha: PřF UK Rychtaříková, J. 2006. Být svobodnou matkou v české republice. In: Kocourková, J., Rabušic, L. (eds.), Sňatek a rodina: zájem soukromý nebo veřejný. Praha: PřF UK Rychtaříková, J. 2007. Dvacet let svobodného mateřství v České republice (1986-2005). Demografie. Roč. 49, č. 1 Šťastná, A. 2005. Mezigenerační přenos rozvodového chování na příkladu České republiky a v mezinárodním srovnání. Demografie. Roč. 47, č. 1 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 24

Děkuji za pozornost vera.kucharova@vupsv.cz 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 25