Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Podobné dokumenty
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 2. Přehled aplikací a otázek

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Genotypování: Využití ve šlechtění a určení identity odrůd

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

Genetické markery, markery DNA

Genetické markery - princip a využití

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Mendelova genetika v příkladech. Genetické markery

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Genetická variabilita. rostlinných populací

Genetický polymorfismus

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 6. RFLP, cpdna

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika vzácných druhů zuzmun

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Biofyzikální ústav AV ČR, Laboratoř molekulární epigenetiky, Královopolská 135, Brno, tel.: ,

ISSR (Inter simple sequence repeat) Jiří Košnar

Genová vazba. Obr. č. 1: Thomas Hunt Morgan

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Populační genetika III. Radka Reifová

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

polymorfní = vícetvarý, mnohotvárný

Referenční lidský genom. Rozdíly v genomové DNA v lidské populaci. Odchylky od referenčního genomu. Referenční lidský genom.

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu

Genetické metody v zoologii

Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 7. Mikrosatelity

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

Mikrosatelity (STR, SSR, VNTR)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetický polymorfismus

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE - 4

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

thaliana. balky. 1. Genetická analýza a identifikace počtu genů 2. Určení DNA markerů v genetické vazbě s genem

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

variability mám k dispozici ohrožený druh k tomu, aby se přizpp m?

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 9. Sekvenování DNA II. nrdna, low-copy markery

Mikrosatelity (STR, SSR, VNTR)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Populační genetika II

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Genotypování markerů užitkovosti a zdraví u skotu

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Analýza DNA. Co zjišťujeme u DNA DNA. PCR polymerase chain reaction. Princip PCR PRINCIP METODY PCR

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE

Populační genetika Radka Reifová

World of Plants Sources for Botanical Courses

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Konzervační genetika GENETICKÁ DIVERZITA

Cytotypová variabilita, kryptická diverzita a hybridizace u lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

PhD. České Budějovice

Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy

Metody analýzy DNA využívané ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu Holovousy RNDr. Jana Čmejlová, Ph.D.

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Efektivní velikost populace Wright (1931)

Co zjišťujeme u DNA ACGGTCGACTGCGATGAACTCCC ACGGTCGACTGCGATCAACTCCC ACGGTCGACTGCGATTTGAACTCCC

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Sekvenování nové generace. Radka Reifová

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 11. Next generation sequencing (NGS)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Populační genetika II. Radka Reifová

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Transkript:

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí,

Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené na PCR analýza fragmentů DNA údaje o pořadí nukleotidů sekvence délkový polymorfismus fragmentů analýza celého genomu RAPD (Random Amplified Polymorphic DNA) AFLP (Amplified Fragment Length Polymorphism) ISSRs (Inter Simple Sequence Repeats) informace z konkrétních částí genomu PCR-RFLP (Polymerase Chain Reaction RFLP) mikrosatelity (Simple Sequence Repeats SSRs) SSCP (Single Strain Conformation Polymorphism) celogenomové markery SNP, whole genome sequencing

Rozdíly mezi markery variabilita dědičnost rekombinace přenos do další generace mutační rychlost vysoká SSRs, AFLP kodominantní allozymy, SSRs ano jaderné markery biparentální jaderné markery vysoká SSRs nízká allozymy, cpdna dominantní AFLP, RAPD, ISSR ne cpdna, mtdna uniparentální cpdna, mtdna nízká allozymy

Markery důležité rozdíly variabilita dědičnost výhody nevýhody isozymy xx kodominantní levné, univerzální čerstvý materiál, omezená variabilita, selekce? RAPD xxx dominantní levné, mnoho proužků omezená opakovatelnost AFLP xxxx dominantní vysoký polymorfismus, reproducibilita ISSR xxx dominantní jednoduché, polymorfní komplikované SSR xxxx kodominantní vysoce variabilní druhově specifické sekvence cpdna x haploidní možnost srovnání, nerekombinované ndna x - xxxx kodominantní rekombinované, mnoho analytických metod často nízká variabilita

Využití markerů pro různé okruhy otázek RFPL a PCR-RFLP sekvenování Genetická diverzita Diferenciace populací allozymy ndna cpdna mtdna (rostliny) mtdna (zvířata) RAPD AFLP SSR ndna cpdna mtdna (rostliny) ++ +++ + + + ++ ++ ++ +++ ++ + ++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ +++ ++ ++ +++ Genový tok ++ ++ + (+) + (+) (+) +++ +++ ++ (+) ++ mtdna (zvířata) Polyploidizace +++ +++ ++ - - - - + ++ ++ - - Hybridizace ++ +++ ++ + + ++ ++ + ++ ++ + + Fylogeneze (+) + ++ (+) ++ - - (+) +++ +++ (+) +++ Genotypování jedinců (+) ++ - - - +++ +++ +++ +++ - - - Fylogeografie (+)? ++ (+) ++ - ++ - (+) +++ (+) +++ +++ velmi vhodné (+) bylo použito ++ dobře použitelné - nepoužitelné + OK? nejisté nebo nepoužito podle Lowe et al. 2004

Typy populačních otázek genetická diverzita ve fragmentované krajině nepřímé určení genetického toku vliv velikosti populace na genetickou diverzitu podíl toku semen a pylu na genovém toku přímá identifikace genového toku v populacích - analýza rodičovství detekce klonality fylogeografie na kontinentálním měřítku identifikace postglaciální migrace genetické ochuzení populací, founder effect

Genetická diverzita populací menší diverzita v malých populacích vymizení vzácných alel v malých populacích vyšší inbreeding v malých populacích identifikace barier pro genový tok nepřímé určení intenzity genového toku rozložení variability v rámci a mezi populacemi kodominantní markery (allozymy, SSRs), ale i RAPD, AFLP

Podíl toku semen a pylu na genovém toku kombinované studium jaderných a chloroplastových markerů (např. allozymy, SSRs a PCR-RFLP cpdna) F ST pro každý marker zvlášť poměr na různé úrovni populace, krajina

Přímá identifikace genového toku v populacích analýza rodičovství genový tok do populace, mezi populacemi minimální vzdálenosti šíření semen vzdálenost šíření pylu procento autogamicky vzniklých semen SSRs, AFLP

Detekce klonality velmi variabilní marker (AFLP, RAPD, SSRs, ISSR) nadhodnocení/podhodnocení klonální variability variabilita a síla markeru

Postglaciální migrace vztah mezi geografickou a genetickou strukturou vnitropopulační diverzita, divergence refugia vs. nově vzniklé populace (variabilní a vzácné fragmenty) identifikace refugií postglaciální migrační cesty cpdna (sekvence, SSRs, PCR-RFLP), AFLP

Typy systematických otázek vliv breeding system na genetickou variabilitu analýza polyploidních serií genetická variabilita mnohonásobný vznik polyploidů fylogeneze na úrovni rodu fylogeneze na úrovni čeledi mezidruhová hybridizace

Vliv breeding system na genetickou variabilitu apomikti nízká vnitropopulační variabilita, extrémně vysoké hodnoty F ST allogamický druh vyšší vnitropopulační variabilita hlavní roli na rozdělení genetické variability (F ST ) v malých populacích má genetický drift

Analýza polyploidních serií autopolyploidi mají většinou stejné alely jako 2n větší počet genotypů u polyploidů trend k vyšší genetická diversitě u polyploidů primární vs. sekundární kontakt mezi di- a polyploidy cpdna, low-copy ndna markery SSRs problém s alelickým hodnocením

Mnohonásobný vznik polyploidů využití cpdna haplotypů stejné haplotypy nalezené u polyploidů i 2n různé haplotypy u polyploidů znamenají nezávislou polyploidisační událost detekce původu allopolyploidů

Studium fylogeneze využití různých markerů sekvence (jaderné, chloroplastové), AFLP, cpdna SSRs nutno zvolit přiměřeně variabilní marker identifikace monofyletických skupin příbuznost skupin porovnání molekulárních a morfologických dat molekulární hodiny datování

Mezidruhová hybridizace identifikace hybridních jedinců/taxonů hybridní/hybridogenní srovnání ndna a cpdna určení mateřského jedince, asymetrie v hybridizaci (směr introgrese) jaderné sekvence, RAPD, PCR-RFLP ITS, SSRs, AFLP A AxM M T. latifolia 176 176 278 278 176 190 269 269 179 179 93 93 278 278 T. angustifolia 210 210 286 286 196 196 287 287 193 193 101 101 280 280 T. x glauca 180 210 278 286 190 196 269 287 179 193 93 101 278 280 advanced hybrid 176 210 278 286 190 196 287 287 179 193 93 101 278 280

O čem jsme nemluvili epigenetika methylace (MSAP, bisulphite sequencing) populační genomika velmi mnoho markerů (AFLP, genome-wide SNPs) genome-wide association studies (GWAS), QTL, identifikace lokusů asociovaných např. s určitým fenotypem, tj. ekologické adaptace nebo vztahy genů a fenotypu genome scans identifikace lokusů pod selekcí např. pro identifikaci speciačních genů, genetické pozadí adaptace apod. microarray SNP chips (paralelní detekce stovek až desítek tisíc SNPs), DArT (diversity array)

AGGATATATATATAGGCA AGGATATATATA--GGCA Závěrem existuje mnoho metod schopných přečíst různou část genetické variability je důležité zvolit správnou metodu pro daný typ otázky neméně důležité je i vyhodnocení a interpretace molekulární metody nejsou všechno, často spíš jen velmi vhodně doplní nebo usměrní další data (populační parametry, morfologie ) H Sh = k i= 1 p i ln p i