NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada ZÁKLADNÍ KURZ SVAŘOVÁNÍ - MAG, DUM č. 16-1
ZKOUŠKY NEDESTRUKTIVNÍ Mezi nedestruktivní zkoušky svarů patří: a) vizuální kontrola b) zkouška prozářením c) zkouška ultrazvukem d) zkouška magnetická prášková e) zkouška kapilární
VIZUÁLNÍ KONTROLA Vizuální kontrola slouží k předběžnému posouzení kvality svaru i zručnosti svářeče. Povrchová kontrola se provádí buď pouhým okem nebo pomocí lupy. Vizuální kontrolou lze zjistit povrchové a kořenové vady, jako jsou: neprovařený kořen, vady v napojení, krápníky, zápaly, nadměrné převýšení svaru, neúhledná a nerovnoměrná kresba svaru s nepravidelným povrchem.
ZKOUŠKA PROZÁŘENÍM Zkouška prozářením je založena na schopnosti rentgenového nebo gama záření pronikat materiálem, na jeho zeslabení absorpcí v materiálu a na jeho působení na fotografický film. Zeslabení intenzity záření závisí na hustotě zkoušeného předmětu a na jeho tloušťce. Je-li ve svaru vada (póry, staženiny a vměstky), je v tomto místě tloušťka svaru menší.
ZKOUŠKA PROZÁŘENÍM Hustota materiálu v místě vady je také menší, a proto je intenzita záření v místě vady zeslabována méně než v jejím okolí. Na film dopadne v místě vady záření o větší intenzitě. Vada se projeví na vyvolaném snímku (rentgenogram, gamagram) jako tmavá vrstva na světlejším pozadí.
Princip zkoušky rentgenovými paprsky
ZKOUŠKA PROZÁŘENÍM Při zkoušce rentgenovým zářením se používají rentgenové přístroje nebo betatrony. Při zkoušce zářením gama se používají radioaktivní zdroje radonu, Co 60, Cs 137 apod. Pro materiály menších tloušťek se používá rentgenové záření a pro větší tloušťky gama záření.
ZKOUŠKA ULTRAZVUKEM V ultrazvukové defektoskopii se využívá podélných a příčných akustických vln o vysoké frekvenci (1 10 MHz). Ultrazvukové vlny se v homogenním prostředí šíří přímočaře. Na rozhraní dvou prostředí (např. dutiny, bubliny, póry, trhliny, struska apod.) se odráží, což se na obrazovce indikačního zařízení projeví jako tzv. poruchové echo.
ZKOUŠKA ULTRAZVUKEM Při zkouškách ultrazvukem se používají impulsní defektoskopy. Defektoskopy mají buď jednu sondu (pracuje střídavě jako vysílač i přijímač) nebo sondy dvě (sonda vysílací a sonda přijímací). Mezi základní defektoskopické ultrazvukové metody patří metoda odrazová (využívá jednu sondu) a metoda průchodová (využívá dvě sondy).
ZKOUŠKA ULTRAZVUKEM U odrazové metody se krátkodobý ultrazvukový impuls vysílá do zkoušeného svaru. V něm se odráží od protilehlé stěny nebo od vady a vrací se zpět, kde se přijímá. U metody průchodové se ultrazvukové vlny vysílají do zkoušeného svaru na jedné straně a přijímají na straně protilehlé. Je-li ve svaru vada, vlny se odrážejí na její ploše, takže za vadou vzniká ultrazvukový stín.
Princip odrazové metody
Princip průchodové metody
ZKOUŠKA MAGNETICKÁ PRÁŠKOVÁ Používá se pouze u feromagnetických materiálů pro zjištění vad (trhliny, dutiny, póry apod.) na povrchu a těsně pod povrchem svaru. Kontrolovaný předmět se zmagnetizuje a posype jemným železným práškem nebo poleje tekutou suspenzí (prášek + olej). Vnější i podpovrchové vady ovlivňují hustotu a tok magnetických indukčních čar magnetického pole.
ZKOUŠKA MAGNETICKÁ PRÁŠKOVÁ V místě vady dochází ke zhuštění a zakřivení indukčních čar, z nichž část vystupuje na povrch předmětu a vytvářejí na něm magnetické póly. V místech magnetických pólů se uchytí železné částečky, které vytvoří obraz vady. Střídavým proudem se provádí příčná magnetizace a zjišťují se vady podélné. Stejnosměrným proudem se provádí podélná magnetizace a zjišťují se vady příčné.
Princip zjišťování podélných vad
Princip zjišťování příčných vad
ZKOUŠKA KAPILÁRNÍ Používá se ke zviditelnění jemných povrchových vad. Zkoušený předmět natřeme nebo ponoříme do indikační kapaliny (např. petrolej, fluorescenční kapalina), která pronikne do necelistvostí povrchu (např. svaru). Potom jej opláchneme, osušíme a posypeme detekční látkou (např. plavená křída, bílá barva). Přebytek detekční látky z povrchu odstraníme.
ZKOUŠKA KAPILÁRNÍ Po určité době vystupuje (vlivem vzlínavosti) indikační kapalina z trhlin na povrch, kde vytvoří na vrstvě detekční látky zvýrazněný obraz trhliny. Tam, kde chceme ostré vykreslení vady, pozorujeme předmět ve tmě pod ultrafialovým světlem. V tomto případě se musí použít fluorescenční kapalina.
Princip kapilární zkoušky
POUŽITÁ LITERATURA: MALINA, Z. Základní kurz svařování MIG/MAG. 5. vydání. Ostrava: ZEROSS, 2000. ISBN 80-85771-76-4. HLUCHÝ, M., KOLOUCH, J. Strojírenská technologie 1 1. díl, Nauka o materiálu. Praha: Scientia, 1999. ISBN 80-7183-150-6. BOTHE, O. Strojírenská technologie II. Praha: SNTL, 1982.